4 C 242/2024

Plný text

Okresní soud v Jindřichově Hradci rozhodl soudkyní JUDr. Janou Pošvářovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 53 233 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku , částka, a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobce domáhal zaplacení další částky ve výši , částka, , zákonných úroků z prodlení v částce vyšší, než jak byly přiznány ve výroku I. tohoto rozsudku, co do úroků ve výši 20,94 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a co do úroku ve výši 20,88 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se svým návrhem podaným dne , datum, ke zdejšímu soudu domáhala zaplacení částky , částka, , kapitalizovaného úroku ve výši , částka, , kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši , částka, , úroků ve výši 20,94 % ročně z dlužné jistiny ve výši , částka, od , datum, do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny ve výši , částka, od , datum, do zaplacení, a to vše z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , RČ, uzavřené dne , datum, mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba2. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení částky , částka, , kapitalizovaného úroku ve výši , částka, , kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši , částka, , úroku ve výši 20,88 % ročně z dlužné jistiny ve výši , částka, od , datum, do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny ve výši , částka, od , datum, do zaplacení, to vše z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , uzavřené dne , datum, mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně, společnosti , právnická osoba3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k soudnímu jednání se bez omluvy nedostavila. Soud proto vycházeje z fikce doručení věc projednal a rozhodl bez její přítomnosti podle ust. 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“).

4. Z listiny označené jako „Zákaznická karta – žádost o spotřebitelský úvěr“ ze dne , datum, se zjišťuje, že žalovaná žádala právní předchůdkyni žalobkyně o spotřebitelský úvěr ve výši , částka, s tím, že ke svým osobním a majetkovým poměrům žalovaná uvedla, že žije s rodiči, má základní vzdělání, je svobodná, úvěr požaduje na vybavení domácnosti, jejím zdrojem příjmu je plný úvazek na základě pracovní smlouvy jako ruční balič u zaměstnavatele , právnická osoba, , , adresa, , její měsíční příjem je , částka, , tento příjem dle karty měl být doložen potvrzením o příjmu, dalším čistým příjmem domácnosti žalované je příjem ve výši , částka, , odhadované měsíční výdaje žalované činí , částka, .

5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, soud zjišťuje, že společnost , právnická osoba, poskytla žalované částku , částka, , kterou se žalovaná zavázala splatit společně spolu s částkou , částka, , jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši , částka, , s úrokovou sazbou ve výši 20,88 % ročně, odměny za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši , částka, a částky za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši , částka, . Celkovou částku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 65 týdenních splátkách po , částka, . RPSN u sjednané zápůjčky činí 183,67 %.

6. Dle tvrzení žalobkyně žalovaná na splátkách úvěru za dobu splácení uhradila celkem , částka, .

7. Z listiny označené jako „Zákaznická karta – žádost o spotřebitelský úvěr“ ze dne , datum, se zjišťuje, že žalovaná žádala právní předchůdkyni žalobkyně o spotřebitelský úvěr ve výši , částka, s tím, že ke svým osobním a majetkovým poměrům žalovaná uvedla, že žije s rodiči, má základní vzdělání, je svobodná, úvěr požaduje na vybavení domácnosti, jejím zdrojem příjmu je plný úvazek na základě pracovní smlouvy jako operátor výroby u zaměstnavatele , právnická osoba, , , adresa, , její měsíční příjem je , částka, , tento příjem dle karty měl být doložen výplatními páskami a výpisy z účtu, dalším čistým příjmem domácnosti žalované je příjem ve výši , částka, , žalovaná má interní splátky vůči předchůdkyně žalobkyně ve výši , částka, , její odhadované měsíční výdaje činí , částka, .

8. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , RČ, ze dne , datum, soud zjišťuje, že společnost , právnická osoba, poskytla žalované částku , částka, , kterou se žalovaná zavázala splatit společně spolu s částkou , částka, , jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši , částka, , s úrokovou sazbou ve výši 20,94 % ročně, odměny za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši , částka, a částky za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši , částka, . Celkovou částku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 18 měsíčních splátkách po , částka, . RPSN u sjednané zápůjčky činí 149,14 %.

9. Z tabulky umoření poskytnutého úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, se podává, že žalovaná na splátkách úvěru celkově uhradila , částka, .

10. Z oznámení o postoupení pohledávek soud zjistil, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, byly obě pohledávky společnosti , právnická osoba, za žalovanou postoupena žalobkyni. Postoupení bylo žalované oznámeno listinou ze dne , datum, .

11. Z listiny označené jako výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužných závazků. Lhůta k úhradě byla žalobkyní stanovena do , datum, .

12. Na základě zjištění učiněných z předložených listin zjistil soud tento skutkový stav věci:

13. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, , poskytla žalované na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, uzavřené dne , datum, , částku , částka, , kterou se žalovaná zavázala splatit společně spolu s částkou , částka, , která zahrnuje mj. úrok ve výši 20,88 % ročně, a to v 65 týdenních splátkách po , částka, . RPSN u sjednané zápůjčky činí 183,67 %. Žalovaná na splátkách úvěru za dobu splácení uhradila celkem , částka, . Žalovaná v rámci žádosti uvedla, že pracuje jako ruční balič u zaměstnavatele , právnická osoba, , , adresa, , její měsíční příjem je , částka, , tento příjem dle karty měl být doložen potvrzením o příjmu, soudu však tento nedoložen, dalším čistým příjmem domácnosti žalované je příjem ve výši , částka, , odhadované měsíční výdaje žalované činí , částka, .

14. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, , poskytla žalované na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , RČ, ze dne , datum, , částku , částka, , kterou se žalovaná zavázala splatit společně spolu s , částka, , která zahrnuje mj. úrok ve výši 20,94 % ročně, a to v 18 měsíčních splátkách po , částka, . RPSN u sjednané zápůjčky činí 149,14 %. Žalovaná na splátkách úvěru uhradila celkem , hodnota, . Žalovaná v rámci žádosti uvedla, že pracuje jako operátor výroby u zaměstnavatele , právnická osoba, , , adresa, , její měsíční příjem je , částka, , tento příjem dle karty měl být doložen výplatními páskami a výpisy z účtu, tyto soudy nedoloženy, dalším čistým příjmem domácnosti žalované je příjem ve výši , částka, , žalovaná má interní splátky vůči předchůdkyně žalobkyně ve výši , částka, , její odhadované měsíční výdaje činí , částka, .

15. Pohledávky byla postoupeny na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek, žalovaná byla žalobkyní vyzvána k úhradě předžalobní výzvou ze dne , datum, .

16. Pokud jde o právní posouzení věci, soud posuzuje uzavřenou smlouvu podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neboť žalovaný je spotřebitelem podle § 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku.

17. Dle ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

18. Z ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru plyne, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Dle právní úpravy platné v době uzavření smlouvy se jedná o neplatnost relativní (ustanovení § 586 občanského zákoníku), kterou může spotřebitel uplatnit v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy (ustanovení § 87 odst. 1 spotřebitelského úvěru).

19. Tato právní úprava je však v rozporu s unijním právem, když články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, (dále jen: „směrnice 2008/48“) musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době – srovnej: rozsudek Soudního dvora ve věci , Anonymizováno, . Cílem směrnice 2008/48 je provést v úpravě spotřebitelských úvěrů úplnou a kogentní harmonizaci v celé řadě klíčových oblastí, která je považována za nezbytnou pro zajištění vysoké a rovnocenné úrovně ochrany zájmů všech spotřebitelů v Evropské unii a pro usnadnění vzniku dobře fungujícího vnitřního trhu spotřebitelských úvěrů. Z článku 8 odst. 1 směrnice 2008/48 ve spojení s bodem 28 jejího odůvodnění vyplývá, že před uzavřením úvěrové smlouvy je věřitel povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Tato povinnost má za cíl, aby věřitel jednal zodpovědně a neposkytoval úvěr spotřebitelům, kteří nejsou úvěruschopní. Tato povinnost směřuje k ochraně spotřebitele před riziky nadměrného zadlužení a platební neschopnosti.

20. Podle ustálené judikatury Soudního dvora jsou vnitrostátní soudy při použití vnitrostátního práva povinny vykládat vnitrostátní právo v co největším možném rozsahu ve světle znění a účelu směrnice 2008/48, aby dosáhly výsledku jí zamýšleného. V souladu se zásadou nadřazenosti nesmějí členské státy uplatňovat vnitrostátní pravidlo, které je v rozporu s evropským právem. Soudní dvůr zakotvil zásadu nadřazenosti v případu Costa v. Enel ze dne , datum, , kde prohlásil, že zákony vydané evropskými institucemi je zapotřebí začlenit do právních řádů členských států, které se jimi musejí řídit. Evropské právo má proto přednost před vnitrostátními právními předpisy, jestliže je vnitrostátní právní předpis v rozporu s evropským předpisem, musejí orgány členského státu uplatnit ustanovení evropské. Zásada nadřazenosti se vztahuje i na soudnictví. Judikatura členského státu by rovněž měla respektovat judikaturu EU.

21. S ohledem na výše uvedené, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení a na judikaturu Soudního dvora, soud shledává smlouvu absolutně neplatnou, když žalobkyně (resp., její právní předchůdkyně) při ověřování úvěruschopnosti nepostupovala s odbornou péčí, tedy s péčí, kterou lze ve vztahu podnikatele a spotřebitele rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám a obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti. Z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, vyplývá, že věřitel nedostojí povinnosti stanovené zákonem o spotřebitelském úvěru, vyjde-li z objektivně nepodloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho poměrech; nic na tom nemění, že dlužník není evidován v databázi dlužníků. Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , součástí odborné péče poskytovatele úvěru i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření těchto tvrzení.

22. Z obsahu listin předložených žalobkyní není zřejmé, jakým způsobem posuzovala právní předchůdkyně žalobkyně schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, resp. z karty zákazníka se podává pouze tolik, že žalovaná doložila potvrzení o příjmech, resp. pracovní smlouvu či výplatní pásky, tyto však soudu nebyly doloženy. Žalovaná dále uvedla další příjmy domácnosti ve výši , částka, (resp. , částka, ), tento příjem není žádným způsobem doložen, ale ani specifikován, o jaký příjem se jedná, zda je příjem nahodilý či pravidelný, či komu je určen. Konkrétní listiny, či poznatky, na základě kterých právní předchůdkyně žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalované tak zůstaly pouze v rovině tvrzení, takové doložení posouzení úvěruschopnosti nemůže ve světle aktuální judikatury obstát jakožto dostatečné a nenaplňuje ani v základu odbornou péči, která je od právní předchůdkyně žalobkyně očekávána. Žalobkyní nebylo prokázáno, že by žalovaná předložil právní předchůdkyni žalobkyně jakékoliv informace o svých majetkových poměrech, či že by právní předchůdkyně žalobkyně zjišťovala majetkové poměry žalované ve veřejně dostupných databázích a registrech. Zároveň soud upozorňuje, že byť má žalovaná povinnost do karty zákazníka uvádět pravdivé informace o svých majetkových poměrech, přesto je to především právní předchůdkyně žalobkyně, které je na základě § 86 odst. 1 o spotřebitelském úvěru uložena povinnost posoudit schopnost žalované splácet s odbornou péčí. Pokud tak právní předchůdkyně žalobkyně vyšla pouze z objektivně nedoloženého osobního prohlášení žalované o svých poměrech, nepostupovala s odbornou péčí.

23. Na základě uvedeného, kdy právní předchůdkyně žalobkyně jako poskytovatelka úvěry nedostála odborné péči náležitě zjistit schopnost žalované splácet úvěr ve sjednaných splátkách, je nutno konstatovat, že předmětná spotřebitelská smlouva, která odporuje § 580 odst. 1 OZ, je neplatná a soud k této neplatnosti přihlédl dle § 588 OZ bez návrhu. Absolutní neplatnost znamená neplatnost právního jednání od samého počátku, účastníkům z tohoto právního vztahu nevznikají žádná práva ani povinnosti (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

24. Z ustanovení § 2991 občanského zákoníku se podává, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odstavec 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odstavec 2). V ustanovení § 2993 občanského zákoníku se podává, že plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen25. Vzhledem k absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru posuzuje soud nárok žalobkyně jako bezdůvodné obohacení a přiznává jí pouze rozdíl mezi poskytnutou částkou (částkou o kterou se žalovaná obohatila) a částkou, kterou žalovaná splatila; ve zbytku žalobu zamítá. Z obsahu listin předložených žalobkyní se zjišťuje, že nesplacená jistina z uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru ve výši , částka, činí , částka, a ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ve výši , částka, činí , částka, . Tato částka dlužné jistiny byla žalobkyni přiznána výrokem I. tohoto rozhodnutí.

26. Počátek prodlení žalované určil soud v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu ČR (např. rozhodnutí ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , dále pak rozhodnutí ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ), tedy u nároku na vydání bezdůvodného obohacení splatnost nastává dnem následujícím po dni, kdy byl dlužník vyzván věřitelem k plnění. Od tohoto data se pak určuje i výše úroků z prodlení podle příslušného nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Úroky z prodlení byly stanoveny s ohledem na tvrzení žalobkyně o marném uplynutí měsíční (resp. sedmidenní) lhůty pro úhradu zbývající dlužné částky (tj. od dne , datum, pro úvěr ve výši , částka, a ode dne , datum, pro úvěr ve výši , částka, ).

27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., když úspěšné žalované (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 60 % - 40 % = tj. 20 %) žádné náklady řízení nevznikly, neboť tato byla po dobu soudního řízení nekontaktní a proto jí soud právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.