4 C 25/2026

Plný text

Okresní soud v Jindřichově Hradci rozhodl soudkyní JUDr. Janou Pošvářovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 17 715,36 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky částka a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se svojí žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne datum domáhá zaplacení částky částka společně se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení, to vše na základě nároků plynoucích z uzavřené smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. hodnota uzavřené s žalovaným dne datum. Žalovanému byl na základě této smlouvy poskytnut spotřebitelský úvěr do výše částka s možností postupného čerpání, žalovaný se tyto finanční prostředky zavázal vrátit společně s příslušenstvím, přičemž první splátka byla splatná dne datum, konec kreditového rámce měl nastat dne datum. Žalobkyně ověřila úvěruschopnost žalovaného v souladu s metodikou ČNB. Při sjednávání smlouvy si žalovaný sjednal doplňkové služby „Klidné spaní“ za poplatek ve výši částka, službu „Presto“ ve výši částka, informační SMS servis za poplatek ve výši částka. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou pravidelných splátek, vypověděla žalobkyně v souladu s čl. 7 odst. 1 smlouvy celou smlouvu, o čemž žalovaného informovala e-mailem ze dne datum, ode dne následujícího byl žalovaný v prodlení s úhradou celého úvěru. Celkový dluh ve výši částka se tak skládá z nesplacené jistiny ve výši částka, poplatku za vyplacení tranší úvěru ve výši částka (sjednáno 1,99 % z vyplacené tranše), smluvní úrok ve výši částka, poplatek za službu Klidné spaní ve výši částka, poplatek za službu Presto ve výši částka, poplatek za informační službu Informační SMS servis ve výši částka. Smluvní úrok byl sjednán na výši 1,02 % denně z nesplacené části jistiny.

2. Stanovisko žalovaného se nepodařilo zjistit, neboť se k návrhu nevyjádřil a k soudnímu jednání se bez omluvy nedostavil. Soud proto rozhodl bez jeho přítomnosti podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.)“.

3. Ze smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. hodnota, uzavřené dne datum, bylo zjištěno, že žalovanému byla poskytnuta půjčka až do výše částka (kreditní rámec), úroková sazba (pevná – denní úrok): 1,016 %, datum splatnosti první splátky úvěru datum, datum splatnosti celého úvěru datum. Celková výše poplatku za vyplacení tranše úvěru: 1,99 % z čerpané částky. Poplatek za službu Klidné spaní činí částka denně a představuje možnost odkladu splátek o 60 dní. Dále byla sjednaná služba Presto za poplatek částka za vyplacení každé tranše. Za Informační SMS servis byl sjednán poplatek částka denně. V souladu s čl. VIII smlouvy (Sankce), byla ujednána smluvní pokuta ve výši 0,1 denně z celkové dlužné částky, ohledně níž je žalovaná v prodlení. Přílohou smlouvy je i předpis jednotlivých splátek, dále k tomuto byly přiloženy všeobecné obchodní podmínky žalobkyně, údaje o poskytovateli spotřebitelského úvěru ve vztahu k revolvingovému spotřebitelskému úvěru, a informace o spotřebiteli.

4. V rámci posouzení úvěruschopnosti žalobkyně provedla identifikaci příjmů žalovaného, z čehož zjistila, že v rámci účtu č. IBAN byly ověřeny čisté měsíční příjmy ve výši částka. Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti u společnosti žalobkyně bylo zjištěno, že žalovaný uvedl, že počet členů ve společně hospodařící domácností je 4 a počet členů ve společně hospodařící domácnosti s příjmem je 2. Výše pravidelných měsíčních výdajů na půjčky je částka, výše pravidelných měsíčních výdajů na bydlení je částka. Výše ověřeného čistého měsíčního příjmu je částka, výše čistého měsíčního příjmu uvedeného spotřebitelem částka, regionální koeficient: 1, počet nepracujících členů ve společné hospodařící domácnosti je 2, rezerva pro výdaje částka, vypočítané minimální výdaje částka, disponibilní příjem tvoří částka.

5. Z přehledu vyplacených transakcí vyplývá, že žalovanému byla dne datum vyplacena částka částka a následně téhož dne ještě částka částka.

6. Z informačního dopisu odeslaného dne datum se zjišťuje, že žalovaný byl upozorněn na prodlení v délce 92 dní a oznámení o vypovězení smlouvy o půjčce s okamžitou platností.

7. Výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne datum byl žalovaný naposledy vyzván k úhradě dlužné částky žalobkyni.

8. Na základě zjištění učiněných z předložených listin zjistil soud tento skutkový stav ve věci: Na základě provedeného dokazování soud uzavřel, že mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena dne datum smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. hodnota, na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta možnost čerpat spotřebitelský úvěr do výše částka. Žalovaný úvěr čerpal (minimálně v částce částka), zavázal se jej splácet za sjednaných podmínek a uhradit rovněž sjednané úroky, poplatky a sankce. Jelikož se žalovaná dostal do prodlení s úhradou splátek, žalobkyně smlouvu v souladu se smluvními ujednáními vypověděla a zesplatnila celý dluh, o čemž byl žalovaný prokazatelně informován.

9. Na základě shora uvedeného skutkového závěru v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto:

10. Pokud jde o právní posouzení věci, soud posuzuje uzavřenou smlouvu podle svého obsahu, tj. podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neboť žalovaný je spotřebitelem podle § 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku.

11. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli 12. Dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

13. Z ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru plyne, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

14. Dle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

15. Podle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

16. Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

17. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný; výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Výše úroků pak odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

18. V případě shora uvedené smlouvy pak soud na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že žalobkyně při posuzování schopnosti žalovaného splácet úvěr nepostupovala s dostatečnou odbornou péčí. Žalobkyně žádným, soudu zjistitelným způsobem, neověřila informace o úvěruschopnosti žalovaného, když žalobkyně sic předložila listinu s vyplněnými příjmy a výdaji žalovaného, nicméně kromě tabulky přehledu příjmů z doloženého přehledu není vůbec zřejmé, na základě čeho, právní předchůdkyně žalobkyně usoudila, že je žalovaný řádně schopen splácet poskytnutý úvěr. V rámci ověření nebylo provedena (či doložena) ani základní lustrace žalovaného ve veřejně dostupných databázích a registrech. Nedoložená tvrzení žalovaného o jeho výdajích nemohou ve světle aktuální judikatury obstát, a to tím spíše, že přihlédne-li soud k jejich výši, zdá se tato až nepřiměřeně nízká a uvedená jako účelová pro získání spotřebitelského úvěru. Tato skutečnost musela být zřejmá i žalobkyni, postupovala by žalobkyně s náležitou péči, která od ní byla očekávána, a o to pečlivěji měla žalobkyně při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného postupovat.

19. Splnění povinnosti řádného ověření úvěruschopnosti žalovaného je přitom podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru. Podle závěrů rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, sp. zn. spisová značka, věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků (obdobně např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne datum, čj. spisová značka). Doklady o tom, že úvěruschopnost žalovaného byla náležitě ověřena, však předloženy nebyly a žalobkyně žádné další důkazy nenavrhla a k ústnímu jednání se nedostavila. Za těchto okolností lze dovodit, že úvěruschopnost žalovaného nebyla náležitě posouzena. Důsledkem nesplnění uvedené povinnosti je neplatnost úvěrové smlouvy uzavřené mezi věřitelem a žalovaným dle § 580 odst. 1 o. z., a soud k této neplatnosti přihlédl dle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru i bez návrhu.

20. Soud tedy vyšel z prokázaného převzetí plnění ze strany žalovaného a s tím korespondujícím nárokem žalobkyně na zaplacení jistiny úvěrové smlouvy, která činí částku částka. Tento předmět výše uvedené smlouvy žalovaný převzal na základě neplatné smlouvy, tedy se bezdůvodně obohatil, a je povinen dle § 2991 odst. 2 o. z. toto bezdůvodné obohacení vrátit, tak také rozhodl soud výrokem I., zbylou částku požadovanou žalobkyní soud zamítl.

21. K otázce zaplacení zákonného úroků z prodlení z částky představující bezdůvodné obohacení žalovaného, soud odkazuje na závěry uvedené v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, podle kterého ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení. Toto ustanovení, podle kterého je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu úvěru v době přiměřené jeho možnostem, tak představuje určitý typ soukromoprávní sankce určené poskytovatelům úvěrů, kteří nepostupují dle zákonných ustanovení o spotřebitelském úvěru či postupují v rozporu se smyslem a účelem zákona o spotřebitelském úvěru, spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok pouze na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, a to v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která se neodvíjí od výzvy věřitele k plnění. Nárok na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. tak v době rozhodování soudu dán nebyl. Dohoda mezi účastníky řízení o době splatnosti nebyla žádným z účastníků tvrzena, natož prokázána, a proto ji určil soud. Jelikož žalovaný netvrdil v průběhu řízení žádné skutečnosti, které by soud vedly k tomu, aby se odchýlil od obecné lhůty k plnění podle § 160 odst. 1 o. s. ř., rozhodl soud tak, že žalovaný je povinen dlužnou jistinu vrátit ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, když neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.

22. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř., a jelikož měla žalobkyně ve věci úspěch jen částečný (zhruba v rozsahu 50 %), nepřiznal žádnému z účastníků jejich náhradu. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích, prostřednictvím Okresního soudu v Jindřichově Hradci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.