4 C 25/2026

Plný text

Okresní soud v Jindřichově Hradci rozhodl soudkyní JUDr. Janou Pošvářovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 17 715,36 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky , částka, a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se svojí žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne , datum, domáhá zaplacení částky , částka, společně se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení, to vše na základě nároků plynoucích z uzavřené smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, uzavřené s žalovaným dne , datum, . Žalovanému byl na základě této smlouvy poskytnut spotřebitelský úvěr do výše , částka, s možností postupného čerpání, žalovaný se tyto finanční prostředky zavázal vrátit společně s příslušenstvím, přičemž první splátka byla splatná dne , datum, , konec kreditového rámce měl nastat dne , datum, . Žalobkyně ověřila úvěruschopnost žalovaného v souladu s metodikou ČNB. Při sjednávání smlouvy si žalovaný sjednal doplňkové služby „Klidné spaní“ za poplatek ve výši , částka, , službu „Presto“ ve výši , částka, , informační SMS servis za poplatek ve výši , částka, . Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou pravidelných splátek, vypověděla žalobkyně v souladu s čl. 7 odst. 1 smlouvy celou smlouvu, o čemž žalovaného informovala e-mailem ze dne , datum, , ode dne následujícího byl žalovaný v prodlení s úhradou celého úvěru. Celkový dluh ve výši , částka, se tak skládá z nesplacené jistiny ve výši , částka, , poplatku za vyplacení tranší úvěru ve výši , částka, (sjednáno 1,99 % z vyplacené tranše), smluvní úrok ve výši , částka, , poplatek za službu Klidné spaní ve výši , částka, , poplatek za službu Presto ve výši , částka, , poplatek za informační službu Informační SMS servis ve výši , částka, . Smluvní úrok byl sjednán na výši 1,02 % denně z nesplacené části jistiny.

2. Stanovisko žalovaného se nepodařilo zjistit, neboť se k návrhu nevyjádřil a k soudnímu jednání se bez omluvy nedostavil. Soud proto rozhodl bez jeho přítomnosti podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.)“.

3. Ze smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , uzavřené dne , datum, , bylo zjištěno, že žalovanému byla poskytnuta půjčka až do výše , částka, (kreditní rámec), úroková sazba (pevná – denní úrok): 1,016 %, datum splatnosti první splátky úvěru , datum, , datum splatnosti celého úvěru , datum, . Celková výše poplatku za vyplacení tranše úvěru: 1,99 % z čerpané částky. Poplatek za službu Klidné spaní činí , částka, denně a představuje možnost odkladu splátek o 60 dní. Dále byla sjednaná služba Presto za poplatek , částka, za vyplacení každé tranše. Za Informační SMS servis byl sjednán poplatek , částka, denně. V souladu s čl. VIII smlouvy (Sankce), byla ujednána smluvní pokuta ve výši 0,1 denně z celkové dlužné částky, ohledně níž je žalovaná v prodlení. Přílohou smlouvy je i předpis jednotlivých splátek, dále k tomuto byly přiloženy všeobecné obchodní podmínky žalobkyně, údaje o poskytovateli spotřebitelského úvěru ve vztahu k revolvingovému spotřebitelskému úvěru, a informace o spotřebiteli.

4. V rámci posouzení úvěruschopnosti žalobkyně provedla identifikaci příjmů žalovaného, z čehož zjistila, že v rámci účtu č. , IBAN, byly ověřeny čisté měsíční příjmy ve výši , částka, . Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti u společnosti žalobkyně bylo zjištěno, že žalovaný uvedl, že počet členů ve společně hospodařící domácností je 4 a počet členů ve společně hospodařící domácnosti s příjmem je 2. Výše pravidelných měsíčních výdajů na půjčky je , částka, , výše pravidelných měsíčních výdajů na bydlení je , částka, . Výše ověřeného čistého měsíčního příjmu je , částka, , výše čistého měsíčního příjmu uvedeného spotřebitelem , částka, , regionální koeficient: 1, počet nepracujících členů ve společné hospodařící domácnosti je 2, rezerva pro výdaje , částka, , vypočítané minimální výdaje , částka, , disponibilní příjem tvoří , částka, .

5. Z přehledu vyplacených transakcí vyplývá, že žalovanému byla dne , datum, vyplacena částka , částka, a následně téhož dne ještě částka , částka, .

6. Z informačního dopisu odeslaného dne , datum, se zjišťuje, že žalovaný byl upozorněn na prodlení v délce 92 dní a oznámení o vypovězení smlouvy o půjčce s okamžitou platností.

7. Výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, byl žalovaný naposledy vyzván k úhradě dlužné částky žalobkyni.

8. Na základě zjištění učiněných z předložených listin zjistil soud tento skutkový stav ve věci: Na základě provedeného dokazování soud uzavřel, že mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena dne , datum, smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta možnost čerpat spotřebitelský úvěr do výše , částka, . Žalovaný úvěr čerpal (minimálně v částce , částka, ), zavázal se jej splácet za sjednaných podmínek a uhradit rovněž sjednané úroky, poplatky a sankce. Jelikož se žalovaná dostal do prodlení s úhradou splátek, žalobkyně smlouvu v souladu se smluvními ujednáními vypověděla a zesplatnila celý dluh, o čemž byl žalovaný prokazatelně informován.

9. Na základě shora uvedeného skutkového závěru v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto:

10. Pokud jde o právní posouzení věci, soud posuzuje uzavřenou smlouvu podle svého obsahu, tj. podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neboť žalovaný je spotřebitelem podle § 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku.

11. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli12. Dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

13. Z ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru plyne, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

14. Dle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

15. Podle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

16. Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

17. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný; výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Výše úroků pak odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

18. V případě shora uvedené smlouvy pak soud na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že žalobkyně při posuzování schopnosti žalovaného splácet úvěr nepostupovala s dostatečnou odbornou péčí. Žalobkyně žádným, soudu zjistitelným způsobem, neověřila informace o úvěruschopnosti žalovaného, když žalobkyně sic předložila listinu s vyplněnými příjmy a výdaji žalovaného, nicméně kromě tabulky přehledu příjmů z doloženého přehledu není vůbec zřejmé, na základě čeho, právní předchůdkyně žalobkyně usoudila, že je žalovaný řádně schopen splácet poskytnutý úvěr. V rámci ověření nebylo provedena (či doložena) ani základní lustrace žalovaného ve veřejně dostupných databázích a registrech. Nedoložená tvrzení žalovaného o jeho výdajích nemohou ve světle aktuální judikatury obstát, a to tím spíše, že přihlédne-li soud k jejich výši, zdá se tato až nepřiměřeně nízká a uvedená jako účelová pro získání spotřebitelského úvěru. Tato skutečnost musela být zřejmá i žalobkyni, postupovala by žalobkyně s náležitou péči, která od ní byla očekávána, a o to pečlivěji měla žalobkyně při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného postupovat.

19. Splnění povinnosti řádného ověření úvěruschopnosti žalovaného je přitom podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru. Podle závěrů rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků (obdobně např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne , datum, , čj. , spisová značka, ). Doklady o tom, že úvěruschopnost žalovaného byla náležitě ověřena, však předloženy nebyly a žalobkyně žádné další důkazy nenavrhla a k ústnímu jednání se nedostavila. Za těchto okolností lze dovodit, že úvěruschopnost žalovaného nebyla náležitě posouzena. Důsledkem nesplnění uvedené povinnosti je neplatnost úvěrové smlouvy uzavřené mezi věřitelem a žalovaným dle § 580 odst. 1 o. z., a soud k této neplatnosti přihlédl dle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru i bez návrhu.

20. Soud tedy vyšel z prokázaného převzetí plnění ze strany žalovaného a s tím korespondujícím nárokem žalobkyně na zaplacení jistiny úvěrové smlouvy, která činí částku , částka, . Tento předmět výše uvedené smlouvy žalovaný převzal na základě neplatné smlouvy, tedy se bezdůvodně obohatil, a je povinen dle § 2991 odst. 2 o. z. toto bezdůvodné obohacení vrátit, tak také rozhodl soud výrokem I., zbylou částku požadovanou žalobkyní soud zamítl.

21. K otázce zaplacení zákonného úroků z prodlení z částky představující bezdůvodné obohacení žalovaného, soud odkazuje na závěry uvedené v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , podle kterého ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení. Toto ustanovení, podle kterého je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu úvěru v době přiměřené jeho možnostem, tak představuje určitý typ soukromoprávní sankce určené poskytovatelům úvěrů, kteří nepostupují dle zákonných ustanovení o spotřebitelském úvěru či postupují v rozporu se smyslem a účelem zákona o spotřebitelském úvěru, spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok pouze na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, a to v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která se neodvíjí od výzvy věřitele k plnění. Nárok na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. tak v době rozhodování soudu dán nebyl. Dohoda mezi účastníky řízení o době splatnosti nebyla žádným z účastníků tvrzena, natož prokázána, a proto ji určil soud. Jelikož žalovaný netvrdil v průběhu řízení žádné skutečnosti, které by soud vedly k tomu, aby se odchýlil od obecné lhůty k plnění podle § 160 odst. 1 o. s. ř., rozhodl soud tak, že žalovaný je povinen dlužnou jistinu vrátit ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, když neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.

22. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř., a jelikož měla žalobkyně ve věci úspěch jen částečný (zhruba v rozsahu 50 %), nepřiznal žádnému z účastníků jejich náhradu.