4 C 300/2024

Plný text

Okresní soud v Jindřichově Hradci rozhodl soudkyní JUDr. Janou Pošvářovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované A, narozená Datum narození žalované A pro zaplacení 33 106,25 Kč s příslušenstvím rozsudek (pro uznání):

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku částka s kapitalizovaným úrokem ve výši částka, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka, úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky částka ode dne datum do dne datum, s úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky částka ode dne datum do datum, s úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky částka ode dne datum do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky částka ode dne datum do datum, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky částka ode dne datum do datum a zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky částka ode dne datum do zaplacení, vše ve splátkách po částka splatných do každého posledního dne v měsíci, počínaje měsícem lednem 2025 pod ztrátou výhody splátek.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náklady řízení ve výši částka v pravidelných splátkách po částka měsíčně splatných do každého posledního dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci, kdy bude uhrazena částka ve výroku I. rozsudku soudu prvního stupně nebo počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž dojde k zesplatnění pohledávky uvedené ve výroku I. rozsudku soudu prvního stupně až do úplného zaplacení, a to pod ztrátou výhody splátek.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne datum domáhá po žalované zaplacení částky částka s příslušenstvím, a to na základě smlouvy o osobní kreditní kartě k účtu č. č. účtu, uzavřené dne datum, na základě které žalovaná čerpala úvěr ve výši částka. Poplatky úvěru činí částka (spravovaní úvěru částka, zaslaní upomínky částka). Jelikož žalovaná porušila podmínky smlouvy, žalobkyně od smlouvy dopisem ze dne datum odstoupila.

2. Ve věci byl zdejším soudem dne datum vydán elektronický platební rozkaz (č. j. EPR č. účtu), proti tomuto podala žalovaná odpor. V rámci odůvodnění odporu pak žalovaná sdělila, že platba v měsíci září 2024 ji byla vrácena na účet, platba ve výši částka v měsíci říjnu 2024 byla zaplacena trvalým příkazem žalobkyni a platba v měsíci listopadu 2024 ve výši částka byla též zaslána žalobkyni. K tomu žalobkyně doložila výpisy z osobního bankovního účtu za měsíc září a říjen 2024. Dále žalovaná v minulosti žádala žalobkyni o odložení nebo snížení platby a všechny tyto žádosti ji byly zamítnuty.

3. Žalobkyně soudu sdělila, že eviduje platby žalované – dne datum ve výši částka, a dne datum ve výši částka, obě tyto platby byly žalovanou zaslány až po podání žaloby. Na základě uvedeného tak bere žalobkyně částečně zpět žalobu, a to v tomto rozsahu: jistiny ve výši částka, co do úroku ve výši 12,75 % ročně z částky částka ode dne datum do datum, co do úroku ve výši 12,75 % ročně z částky částka ode dne datum do zaplacení, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky částka ode dne datum do datum a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky částka ode dne datum do zaplacení. O uvedeném rozhodl soud samostatným usnesením.

4. V rámci ústního jednání dne datum žalovaná prohlásila, že nárok žalobkyně v plném rozsahu uznává. Žalovaná dále uvedla, že není zaměstnaná ani vedená na úřadu práce, jejím jediným příjmem je invalidní důchod ve výši částka, dále pobírá příspěvek na bydlení a rodičovský příspěvek, tyto však chodí na účet sociální pracovnice, která z něj hradí nájem a vodné. Žalovaná má jednu vyživovací povinnost k synovi ve věku tří let.

5. Podle § 153a odst. 1 zákona č. 99/1933 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání.

6. S ohledem na shora uvedené rozhodl soud ve věci rozsudkem pro uznání dle ustanovení § 153a odst. 1 o. s. ř., neboť se nejedná o věc, ve které by nebylo možné uzavřít a schválit smír ve smyslu ustanovení § 99 odst. 1 o. s. ř. a nárok uplatněný žalobou není v rozporu s žádnou kogentní občanskoprávní normou. Podle ustanovení §153a odst. 2 o. s. ř. rozsudek pro uznání totiž nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2). Meze možnosti rozhodnout rozsudkem pro uznání jsou tedy zákonem dány týmiž okolnostmi, jimiž je omezena možnost uzavřít a schválit soudní smír. Znamená to, že rozsudkem pro uznání nelze rozhodnout ve věcech, u nichž jejich povaha nepřipouští uzavření smíru, a tehdy, kdyby rozsudek pro uznání byl v rozporu s právními předpisy. Právní teorie i soudní praxe zastává názor, že povaha věci připouští uzavření smíru zpravidla ve věcech, v nichž jsou účastníci v typickém dvoustranném poměru, jestliže hmotně právní úprava nevylučuje, aby si účastníci mezi sebou upravili právní vztahy dispozitivními úkony. Z uvedeného vyplývá, že povahou věci je vyloučeno uzavřít smír zejména a) ve věcech, v nichž lze zahájit řízení i bez návrhu (srov. § 13 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, (dále jen „z. ř. s.”)); b) ve věcech, v nichž se rozhoduje o osobním stavu (srov. 13 z. ř. s. ve spojení s §§ 367, 371 z. ř. s.); c) ve věcech, v nichž hmotné právo nepřipouští vyřízení věci dohodou účastníků právního vztahu. Zda smír není v rozporu s právními předpisy je soud povinen zkoumat při rozhodování o schválení smíru. Protože smír je dvoustranným dispozitivním úkonem účastníků řízení, který má základ v hmotném právu, je smír v rozporu s právními předpisy zejména tehdy, jestliže a) dohoda účastníků je z hlediska obecných požadavků kladených na právní úkony neplatná; z tohoto pohledu je v rozporu s právními předpisy i takový smír, který nebyl učiněn určitě a srozumitelně (uvedený požadavek je důležitý také proto, že schválený smír je titulem pro exekuci); b) se příčí kogentním ustanovením zákona nebo je obchází (srov. Bureš, Drápal, Krčmář, Mazanec, Občanský soudní řád, Komentář, I. díl, 6. vydání, 2003, C.H.Beck, str. 332, bod 5 a 6).

7. V posuzované věci se jedná o spor o zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku z titulu smlouvy o úvěru uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou. Z toho, co bylo řečeno o přípustnosti uzavření soudního smíru, je nepochybné, že předmětem tohoto řízení jsou subjektivní majetková práva, jimiž mohou účastníci (jejich nositelé) podle jejich povahy i podle příslušných zákonných předpisů volně nakládat, o nichž se rozhoduje ve sporném řízení, a ve kterém tedy účastníci mohou uzavřít smír.

8. Na návrh žalované soud stanovil přiměřený splátkový kalendář (§ 160 odst. 1 o. s. ř.). Při stanovení splátkového kalendáře soud přihlédl k celkové výši dluhu, majetkovým a sociálním poměrům žalované, jakož i oprávněnému požadavku žalobkyně na brzkou úhradu dluhu, s tím, že žalobkyně v rámci ústního jednání soudu uvedla, že s navrhovanou výší splátek souhlasí.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. při splnění podmínky předžalobní výzvy v ust. § 142a odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku za řízení v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka, sestávající z částky částka za každý ze pěti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a přípravu zastoupení, výzva k úhradě před podáním žaloby, návrh ve věci samé, podání ve věci samé – částečné zpětvzetí, účast u soudního jednání), včetně pěti paušálních náhrad výdajů po částka dle § 13 odst. 4 a. t. Advokát žalobkyně je plátcem DPH, proto se podle ust. § 137 odst. 1 a 3 o. s. ř. celkové náklady právního zastoupení zvyšují o náhradu za daň z přidané hodnoty ve výši 21 %. Celková částka přiznané náhrady nákladů činí částka. Splatnost nákladů řízení byla stanovena s ohledem na dohodu zástupce žalobkyně a žalované tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. (Odůvodnění tohoto rozsudku je podle § 157 odst. 3 o. s. ř. provedeno ve zkrácené formě, jelikož jde o rozsudek, pro uznání.) Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích, prostřednictvím Okresního soudu v Jindřichově Hradci. Podle § 205b o. s. ř. jsou u rozsudku pro uznání odvolacím důvodem jen vady uvedené v § 205 odst. 2 písm. a) o. s. ř. a skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být prokázáno, že nebyly splněny předpoklady pro jeho vydání (§ 153a o. s. ř.). Proti výroku II. tohoto rozsudku lze podat odvolání bez výše uvedeného omezení do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích, prostřednictvím Okresního soudu v Jindřichově Hradci.