4 C 32/2024

Plný text

Okresní soud v Jindřichově Hradci rozhodl soudkyní JUDr. Janou Pošvářovou ve věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalovaným:

1. Jméno zainteresované osoby 1/0 Datum narození zainteresované osoby 1/0 Adresa zainteresované osoby 1/0 2. Jméno zainteresované osoby 2/0 Datum narození zainteresované osoby 2/0 Adresa zainteresované osoby 1/0 oba zastoupeni advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 2/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 2/0 pro určení vlastnického práva nabytého vydržením I. Žaloba, aby bylo určeno, že vlastníkem pozemku parc. č. hodnota o výměře 52 m2, jak byl vymezen geometrickým plánem pro rozdělení pozemku č. hodnota, vyhotovený tituly před jménem jméno FO, ověřený zeměměřičským inženýrem tituly před jménem jméno FO dne datum, se kterým vyslovil souhlas Katastrální úřad pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště jméno FO dne datum pod č.j. Anonymizováno, byla ke dni svého úmrtí, tedy ke dni datum, jméno FO, r.č. Anonymizováno, se zamítá. II. Žalobce je povinen zaplatit žalovaným náklady řízení ve výši částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaných.

1. Dne datum bylo u Okresního soudu v jméno FO zahájeno řízení v němž se žalobce domáhal určení, že vlastníkem pozemku parc. č. hodnota vzniklého oddělením z pozemku St. parc. č. hodnota ( ve vlastnictví žalovaných ) geometrickým plánem citovaným ve výroku tohoto rozhodnutí v k. ú. adresa, byla ke dni úmrtí ( datum ) jeho matka jméno FO. Na základě rozsudku Okresního soudu v jméno FO č.j. spisová značka byla původní žaloba současné vlastnice jméno FO na vydržení vlastnického práva k pozemku parc. č. hodnota zamítnuta, neboť spornou část sama nevydržela a nebyla na ní ani převedena právní předchůdkyní jméno FO, která byla vlastníkem sporné parcely na základě vydržení. V současné době tak stav skutečný neodpovídá stavu evidovaném v katastru nemovitostí. Bez určení vlastnického práva je ohroženo právo všech sporných stran. jméno FO vlastnické právo k pozemku St. parc. č. Anonymizováno jehož součástí je stavba, pozemku St. parc. č. Anonymizováno a pozemku St. parc. č. Anonymizováno v k.ú. adresa nabyla na základě kupní smlouvy ze dne datum od manželů jméno FO. V současné době jsou pozemky vedeny v katastru nemovitostí jako pozemek St. parc. Anonymizováno jehož součástí je stavba a pozemek parc. č. hodnota v k. ú. adresa. jméno FO předmětné pozemky kupní smlouvou ze dne datum převedla na jméno FO. Hranici mezi pozemky jméno FO a pozemky žalovaných tvoří plot s železnými sloupky a vzrostlé jehličnaté stromy na pozemku žalovaných. V těchto hranicích jméno FO nemovitosti užívala minimálně od datum do datum.

2. Žalovaní nárok žalobkyně neuznali s odůvodněním, že na žádaném určení není naléhavý právní zájem.

3. Z kupní smlouvy ze dne datum uzavřené mezi prodávajícími jméno FO a jméno FO a kupující jméno FO je zjištěno, že jméno FO koupila nemovitosti dům č.p. Anonymizováno se stp. Anonymizováno o vým. 241 m2, pp. Anonymizováno zastavěná plocha o vým. 151 m2 a pp. Anonymizováno zastavěná plocha o vým. 35 m2 v k. ú. adresa se vším příslušenstvím, které tvořila kolna, oplocení, venkovní úpravy a trvalé porosty.

4. Z přílohového spisu Okresního soudu v jméno FO sp. zn. spisová značka byly zjištěny následující skutečnosti : Informace o pozemku potvrzuje, že žalovaní jsou vlastníky pozemku St. parc. č. hodnota o vým. 363 m2 v k.ú. adresa. Pozemky ve vlastnictví žalobkyně jsou nyní vedeny jako pozemek St. parc. č. Anonymizováno o výměře 427 m2 a pozemek parc. č. hodnota o vým. 54 m2 v k.ú. adresa. Dne datum bylo provedeno místní šetření v nemovitostech ve vlastnictví nyní jméno FO, právní nástupkyně jméno FO a žalovaných. Při něm bylo zjištěno, že tyto nemovitosti uvedených vlastníků jsou odděleny plotem se železnými sloupky . U tohoto plotu na nemovitosti žalovaných jsou vzrostlé jehličnany. Tento plot je asi uprostřed přerušen velkým pařezem . Sporný pozemek parc. č. hodnota se nachází při čelním pohledu k dělícímu plotu od pravé strany od postranního plotu k pergole postavené v levé části, postupně se rozšiřuje a zasahuje asi polovinu této pergoly. Rostou na něm vzrostlé ovocné stromy a okrasné rostliny. Celé pozemky ve vlastnictví jméno FO jsou oploceny, nepřístupné pro třetí osoby. Svědek jméno FO, právní předchůdce žalovaných, uvedl, že nemovitosti nabyl před rokem 2000, v této době zde již plot mezi sousedními nemovitostmi stál jednalo se o podezdívku , železné sloupky a staré dřevěné plaňky. Na něm byl břečťan, aby starý plot nebylo vidět. Poté co ve spolupráci s právní nástupkyní jméno FO pokáceli a zlikvidovali strom v plotě, stavěli plot nový. Když nemovitosti prodával žalovaným, neměl nikdo pochybnosti ohledně hranic pozemků, navíc to garantovala realitní kancelář. Svědek Jméno zainteresované osoby 0/0 ( nyní žalobce ), uvedl, že jeho matka nemovitost koupila asi v roce 1992, on tam v tomto roce byl. Celá nemovitost byla v této době oplocena. Sousedka paní Anonymizováno tam měla dřevěný plot, pak byla brána, vjezd na zahradu, před ním byl vlnitý plot a uprostřed plotu stál dub. Podél tohoto plotu matka vysázela ovocné stromy. Ze strany sousední nemovitosti stály smrky. On do nemovitosti po vojně jezdil. Matka ji užívala jako rekreační objekt v rozsahu celého oplocení. V hranicích, jak nemovitost matka užívala, ji prodala. Svědek dále soudu předložil fotografie z roku 1994 z nichž bylo patrné že mezi sousedními pozemky stál plot a mezi oplocením se nacházel dub. Z fotografie z roku 1997 je patrné, že celá nemovitost byla zaplocena. Z fotografií bylo dále patrné, že u plotu sousední nemovitosti byly vysázené smrky. Z žádosti o povolení pokácet strom volně rostoucí mimo les vyplývá, že tuto žádost podávala obecnímu úřadu právní nástupkyně jméno FO a manželé jméno FO. Zde uvedli, že místo zásahu je rozhraní pozemků u rodinných domů č.p. Anonymizováno a Anonymizováno v obci adresa. Dle odhadu hodnoty nemovitosti st. p. Anonymizováno, st.p. Anonymizováno, st.p. Anonymizováno a domu č.p. Anonymizováno v obci adresa ze dne datum , rodinný dům a přilehlé pozemky byly oploceny dřevěným plaňkovým plotem s betonovou podezdívkou. Na pozemku rostly ovocné stromy 3x jabloň 50 let, 3x švestka 50 let1x dub ( stáří 100 let).

5. Skutkový stav je zjištěn na základě hodnocení výše uvedených důkazů, které soud hodnotí jako věrohodné. Nevyšlo najevo nic, co by tyto důkazy zpochybnilo. jméno FO koupila předmětné nemovitosti v roce 1992 a tyto byly oploceny ve stejném rozsahu jako v současné době. Takto nemovitosti nerušeně užívala do roku 2005, kdy je , ve stejném rozsahu jak sama užívala, prodala jméno FO, která tyto nemovitosti nadále užívala v rozsahu zaplocení. V roce 2008 stávající plot mezi pozemky účastníků byl nahrazen plotem dřevěným, sloupky a patky zůstaly původní. Plot obnovila jméno FO spolu s právním předchůdcem žalovaných. Uprostřed plotu, zčásti na pozemku právní nástupkyně jméno FO a zčásti na pozemku žalovaných byl vzrostlý dub, který byl stejnými osobami pokácen. V současné době se na tomto místě nachází velký pařez.

6. Je prokázáno, že nejméně od roku 1992, kdy nemovitosti koupila jméno FO, jsou tyto užívány v rozsahu stávajícího oplocení, kdy vlastníci sousedního pozemku proti tomu nic nenamítali a z výpovědi svědka jméno FO vyplývá, že tyto hranice respektovali. Ostatně ani žalovaní tuto skutečnost nijak nezpochybnili. 7. jméno FO spornou nemovitost držela od datum do datum ( 13 let ), držby nemovitostí se chopila v rozsahu, jak jí užívali její právní předchůdci a v hranicích stávajícího oplocení. Desetiletá vydržecí doba uplynula dne datum. Vydržení vlastnického práva je nutné posoudit podle zákona 40/1964 Sb., občanský zákoník ( dále jen občz ).

8. Podle § 134 odst. 1, 2, 3 občz oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost. Takto nelze nabýt vlastnictví k věcem, které nemohou být předmětem vlastnictví nebo k věcem, které mohou být jen ve vlastnictví státu nebo zákonem určených právnických osob. Do doby podle odstavce 1 se započte i doba, po kterou měl věc v oprávněné držbě právní předchůdce.

9. Dle § 129 odst. 1 občz, držitelem je ten, kdo s věcí nakládá jako s vlastní nebo kdo vykonává právo pro sebe.

10. Dle § 130 odst. 1 občz, je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným. V pochybnostech se má za to, že držba je oprávněná. 11. jméno FO koupila nemovitosti dům č.p. Anonymizováno se stp. Anonymizováno o vým. 241 m2, pp. Anonymizováno zastavěná plocha o vým. 151 m2 a pp. Anonymizováno zastavěná plocha o vým. 35 m2 v k. ú. adresa se vším příslušenstvím, které tvořila kolna, oplocení, venkovní úpravy a trvalé porosty. V rozsahu tohoto oplocení nemovitost nerušeně užívala po dobu více než deset let. Se spornou částí pozemku nakládala jako se svým vlastnictví .

12. Při zkoumání vydržení vlastnického práva jméno FO se soud zabýval i tím, zda byla se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že je vlastníkem i sporného pozemku, neboť předmětem kupní smlouvy byly pozemky o celkové výměře 427 m2, ona ve skutečnosti užívala pozemky o výměře 533 m2 ( 52 m2 sporný pozemek, 54 m2 pozemek ve vlastnictví obce ), tedy o 106 m2 více. S ohledem na to, že nemovitosti byly zaploceny, tvořily jeden funkční celek, bez možnosti přístupu třetích osob, soud dospěl k závěru, že i při zachování náležité opatrnosti, kterou lze s přihlédnutím k okolnostem tohoto případu po každém subjektu práva požadovat, nemohla mít pochybnosti o tom, že užívá i pozemky, jejichž vlastnictví nenabyla. Lze uzavřít, že byla se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že ji věc patří.

13. Judikatura k občz 1964 připouštěla domnělý ( putativní) titul, tedy uznávala titul, který je sice neplatný, ale nabyvatel jednal legitimně v dobré víře, že platný je ( např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR spisová značka).

14. Právní předchůdkyně se držby sporné části pozemku chopila na základě domnělého titulu, tedy kupní smlouvy z roku 1992. Legitimně předpokládala, že spornou část rovněž koupila, neboť ta byla ke skutečně zakoupeným pozemkům připlocena.

15. Z výše uvedeného vyplývá, že jméno FO se stala vlastníkem sporné části pozemku na základě vydržení.

16. Dle úmrtního listu jméno FO zemřela dne datum. Usnesením Okresního soudu právnická osoba spisová značka, ze dne datum, ve věci řízení o pozůstalosti po jméno FO, bylo potvrzeno nabytí dědictví jedinému dědici ze zákona, synovi zůstavitelky jméno FO. Usnesení nabylo právní moci dne datum.

17. Přes závěry výše uvedené soud žalobu na určení vlastnického práva právní předchůdkyně žalobce zamítl, neboť dospěl k závěru, že na tomto určení není naléhavý právní zájem.

18. Podle § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád ( dále jen o.s.ř. ), určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tomto naléhavý právní zájem.

19. Podle § 1475 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ( dále jen o.z. ), dědické právo je právo na pozůstalost nebo na poměrný podíl z ní ( odst. 1 ). Pozůstalost tvoří celé jmění zůstavitele, kromě práv a povinností vázaných výlučně na jeho osobu, ledaže byly jako dluh uznány nebo uplatněny u orgánu veřejné moci ( odst. 2 ). Komu náleží dědické právo, je dědic, a pozůstalost ve vztahu k dědici je dědictvím ( odst. 3 ).

20. Podle § 1670 o.z. nabytí dědictví potvrzuje soud. Soud potvrdí nabytí dědictví osobě, jejíž dědické právo bylo prokázáno.

21. Dle § 185 odst. 1 písm. a) zákona č. 292/13 Sb., o zvláštních řízeních soudních ( dále jen z.ř.s.), v rozhodnutí o dědictví soud s účinností ke dni vzniku dědického práva potvrdí nabytí dědictví jedinému dědici.

22. Dle § 1479 z.ř.s. , dědické právo vzniká smrtí zůstavitele.

23. Dle § 193 z.ř.s., objeví-li se po právní moci rozhodnutí o pozůstalosti majetek, který tvoří aktivum pozůstalosti , popřípadě též pasivum pozůstalosti, soud o ně doplní v dosavadním řízení vyhotovený soupis nebo seznam o aktivech a pasivech pozůstalosti; to neplatí, jde-li o aktiva nebo pasiva , k nimž se v důsledku postupu podle § 162 odst. 2 věty druhé, § 172 odst. 2 věty druhé nebo § 173 věty druhé nepřihlíží ( odst. 1). Nepožádal-li žádný z dědiců ve lhůtě k tomu určené, aby soud projednal pozůstalost o aktivech pozůstalosti, které se objevily až po právní moci rozhodnutí o pozůstalosti, platí, že podle pravomocného rozhodnutí o pozůstalosti došlo rovněž k nabytí aktiv pozůstalosti uvedených v odstavci 1 ( odst. 2 věta před středníkem ).

24. Dle § 185 odst. 1 písm. a) z.ř.s. usnesením Okresního soudu právnická osoba, č.j. spisová značka, ze dne datum, ve věci řízení o pozůstalosti po jméno FO, bylo potvrzeno nabytí dědictví žalobci jako jedinému dědici ze zákona. Toto potvrzení se týká i majetku, který nebyl zjištěn při původním projednání pozůstalosti, dotýkalo se celého dědictví po zůstavitelce , tedy i předmětné sporné nemovitosti., přestože nebyla v původním řízení zjištěna. Žalobce jako soudem potvrzený jediný dědic spornou nemovitost nabyl ke dni smrti zůstavitelky a proto je nadbytečné určovat, že zůstavitelka byla ke dni své smrti její vlastnice. Z tohoto důvodu žalobce nemá na žádaném určení naléhavý právní zájem. Tomuto závěru odpovídá i úprava dodatečného projednání dědictví jak je výše citována. I bez dodatečného projednání dědictví došlo k nabytí sporné nemovitosti žalobcem jakožto jediným dědicem.

25. Dodatečné projednání dědictví zahrnující předmětnou nemovitost by ve vztahu k žalovaným nebylo závazné, žalovaní by i nadále byli zapsáni jako její vlastníci. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu právnická osoba zařazení určité věci do aktiv dědictví není nezvratným důkazem vlastnictví toho, kdo věc nabyl na základě dohody dědiců, schválené rozhodnutím státního notářství. Dohoda o vypořádání dědictví řeší vztahy pouze mezi účastníky řízení o dědictví; jiné osoby, které nebyly účastníky řízení o dědictví, se mohou domáhat svého práva k věci, jež byla zařazena do aktiv dědictví po zůstaviteli v občanském soudním řízení. Obdobně rozhodnutí Nejvyššího soudu spisová značka dle něhož zařazení určité věci do aktiv dědictví není nezvratným důkazem vlastnictví toho, kdo věc nabyl na základě usnesení o dědictví, neboť usnesení o dědictví řeší vztahy pouze mezi účastníky řízení o dědictví.

26. Z výše uvedeného vyplývá, že požadované určení a následné dodatečné projednání dědictví by nejasnosti ohledně sporného pozemku parc. č. hodnota nevyřešilo a proto žalobce nemá naléhavý právní zájem na předmětném určení a žaloba byla z tohoto důvodu zamítnuta.

27. Ve sporu úspěšným žalovaným soud přiznává náhradu nákladů řízení dle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád. Náklady představují odměnu za právní zastoupení dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif ( dále jen AT ). Za jeden úkon právní pomoci se dle § 9odst. 4 AT přiznává částka, při zastupování dvou osob se u každé odměna snižuje o 20%, za jeden úkon při zastupování obou se přiznává částka. Za celkem 4 úkony se přiznává částka ( převzetí věci, sepis vyjádření, 2x účast u jednání soudu ). Dále se přiznávají 4 režijní položky po částka a DPH. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích, prostřednictvím Okresního soudu v Jindřichově Hradci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaní povinnosti uložené jim tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí .