4 C 32/2024

Plný text

Okresní soud v Jindřichově Hradci rozhodl soudkyní JUDr. Janou Pošvářovou ve věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalovaným:

1. Jméno zainteresované osoby 1/0 Datum narození zainteresované osoby 1/0 Adresa zainteresované osoby 1/0 2. Jméno zainteresované osoby 2/0 Datum narození zainteresované osoby 2/0 Adresa zainteresované osoby 1/0 oba zastoupeni advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 2/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 2/0 pro určení vlastnického práva nabytého vydržením I. Žaloba, aby bylo určeno, že vlastníkem pozemku parc. č. , hodnota, o výměře 52 m2, jak byl vymezen geometrickým plánem pro rozdělení pozemku č. , hodnota, , vyhotovený , tituly před jménem, , jméno FO, , ověřený zeměměřičským inženýrem , tituly před jménem, , jméno FO, dne , datum, , se kterým vyslovil souhlas Katastrální úřad pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště , jméno FO, dne , datum, pod č.j. , Anonymizováno, , byla ke dni svého úmrtí, tedy ke dni , datum, , , jméno FO, , r.č. , Anonymizováno, , se zamítá.II. Žalobce je povinen zaplatit žalovaným náklady řízení ve výši , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaných.

1. Dne , datum, bylo u Okresního soudu v , jméno FO, zahájeno řízení v němž se žalobce domáhal určení, že vlastníkem pozemku parc. č. , hodnota, vzniklého oddělením z pozemku St. parc. č. , hodnota, ( ve vlastnictví žalovaných ) geometrickým plánem citovaným ve výroku tohoto rozhodnutí v k. ú. , adresa, , byla ke dni úmrtí ( , datum, ) jeho matka , jméno FO, . Na základě rozsudku Okresního soudu v , jméno FO, č.j. , spisová značka, byla původní žaloba současné vlastnice , jméno FO, na vydržení vlastnického práva k pozemku parc. č. , hodnota, zamítnuta, neboť spornou část sama nevydržela a nebyla na ní ani převedena právní předchůdkyní , jméno FO, , která byla vlastníkem sporné parcely na základě vydržení. V současné době tak stav skutečný neodpovídá stavu evidovaném v katastru nemovitostí. Bez určení vlastnického práva je ohroženo právo všech sporných stran. , jméno FO, vlastnické právo k pozemku St. parc. č. , Anonymizováno, jehož součástí je stavba, pozemku St. parc. č. , Anonymizováno, a pozemku St. parc. č. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, nabyla na základě kupní smlouvy ze dne , datum, od manželů , jméno FO, . V současné době jsou pozemky vedeny v katastru nemovitostí jako pozemek St. parc. , Anonymizováno, jehož součástí je stavba a pozemek parc. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, . , jméno FO, předmětné pozemky kupní smlouvou ze dne , datum, převedla na , jméno FO, . Hranici mezi pozemky , jméno FO, a pozemky žalovaných tvoří plot s železnými sloupky a vzrostlé jehličnaté stromy na pozemku žalovaných. V těchto hranicích , jméno FO, nemovitosti užívala minimálně od , datum, do , datum, .

2. Žalovaní nárok žalobkyně neuznali s odůvodněním, že na žádaném určení není naléhavý právní zájem.

3. Z kupní smlouvy ze dne , datum, uzavřené mezi prodávajícími , jméno FO, a , jméno FO, a kupující , jméno FO, je zjištěno, že , jméno FO, koupila nemovitosti dům č.p. , Anonymizováno, se stp. , Anonymizováno, o vým. 241 m2, pp. , Anonymizováno, zastavěná plocha o vým. 151 m2 a pp. , Anonymizováno, zastavěná plocha o vým. 35 m2 v k. ú. , adresa, se vším příslušenstvím, které tvořila kolna, oplocení, venkovní úpravy a trvalé porosty.

4. Z přílohového spisu Okresního soudu v , jméno FO, sp. zn. , spisová značka, byly zjištěny následující skutečnosti : Informace o pozemku potvrzuje, že žalovaní jsou vlastníky pozemku St. parc. č. , hodnota, o vým. 363 m2 v k.ú. , adresa, . Pozemky ve vlastnictví žalobkyně jsou nyní vedeny jako pozemek St. parc. č. , Anonymizováno, o výměře 427 m2 a pozemek parc. č. , hodnota, o vým. 54 m2 v k.ú. , adresa, .Dne , datum, bylo provedeno místní šetření v nemovitostech ve vlastnictví nyní , jméno FO, , právní nástupkyně , jméno FO, a žalovaných. Při něm bylo zjištěno, že tyto nemovitosti uvedených vlastníků jsou odděleny plotem se železnými sloupky . U tohoto plotu na nemovitosti žalovaných jsou vzrostlé jehličnany. Tento plot je asi uprostřed přerušen velkým pařezem . Sporný pozemek parc. č. , hodnota, se nachází při čelním pohledu k dělícímu plotu od pravé strany od postranního plotu k pergole postavené v levé části, postupně se rozšiřuje a zasahuje asi polovinu této pergoly. Rostou na něm vzrostlé ovocné stromy a okrasné rostliny. Celé pozemky ve vlastnictví , jméno FO, jsou oploceny, nepřístupné pro třetí osoby. Svědek , jméno FO, , právní předchůdce žalovaných, uvedl, že nemovitosti nabyl před rokem 2000, v této době zde již plot mezi sousedními nemovitostmi stál jednalo se o podezdívku , železné sloupky a staré dřevěné plaňky. Na něm byl břečťan, aby starý plot nebylo vidět. Poté co ve spolupráci s právní nástupkyní , jméno FO, pokáceli a zlikvidovali strom v plotě, stavěli plot nový. Když nemovitosti prodával žalovaným, neměl nikdo pochybnosti ohledně hranic pozemků, navíc to garantovala realitní kancelář. Svědek , Jméno zainteresované osoby 0/0, ( nyní žalobce ), uvedl, že jeho matka nemovitost koupila asi v roce 1992, on tam v tomto roce byl. Celá nemovitost byla v této době oplocena. Sousedka paní , Anonymizováno, tam měla dřevěný plot, pak byla brána, vjezd na zahradu, před ním byl vlnitý plot a uprostřed plotu stál dub. Podél tohoto plotu matka vysázela ovocné stromy. Ze strany sousední nemovitosti stály smrky. On do nemovitosti po vojně jezdil. Matka ji užívala jako rekreační objekt v rozsahu celého oplocení. V hranicích, jak nemovitost matka užívala, ji prodala. Svědek dále soudu předložil fotografie z roku 1994 z nichž bylo patrné že mezi sousedními pozemky stál plot a mezi oplocením se nacházel dub. Z fotografie z roku 1997 je patrné, že celá nemovitost byla zaplocena. Z fotografií bylo dále patrné, že u plotu sousední nemovitosti byly vysázené smrky. Z žádosti o povolení pokácet strom volně rostoucí mimo les vyplývá, že tuto žádost podávala obecnímu úřadu právní nástupkyně , jméno FO, a manželé , jméno FO, . Zde uvedli, že místo zásahu je rozhraní pozemků u rodinných domů č.p. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, v obci , adresa, . Dle odhadu hodnoty nemovitosti st. p. , Anonymizováno, , st.p. , Anonymizováno, , st.p. , Anonymizováno, a domu č.p. , Anonymizováno, v obci , adresa, ze dne , datum, , rodinný dům a přilehlé pozemky byly oploceny dřevěným plaňkovým plotem s betonovou podezdívkou. Na pozemku rostly ovocné stromy 3x jabloň 50 let, 3x švestka 50 let1x dub ( stáří 100 let).

5. Skutkový stav je zjištěn na základě hodnocení výše uvedených důkazů, které soud hodnotí jako věrohodné. Nevyšlo najevo nic, co by tyto důkazy zpochybnilo. , jméno FO, koupila předmětné nemovitosti v roce 1992 a tyto byly oploceny ve stejném rozsahu jako v současné době. Takto nemovitosti nerušeně užívala do roku 2005, kdy je , ve stejném rozsahu jak sama užívala, prodala , jméno FO, , která tyto nemovitosti nadále užívala v rozsahu zaplocení. V roce 2008 stávající plot mezi pozemky účastníků byl nahrazen plotem dřevěným, sloupky a patky zůstaly původní. Plot obnovila , jméno FO, spolu s právním předchůdcem žalovaných. Uprostřed plotu, zčásti na pozemku právní nástupkyně , jméno FO, a zčásti na pozemku žalovaných byl vzrostlý dub, který byl stejnými osobami pokácen. V současné době se na tomto místě nachází velký pařez.

6. Je prokázáno, že nejméně od roku 1992, kdy nemovitosti koupila , jméno FO, , jsou tyto užívány v rozsahu stávajícího oplocení, kdy vlastníci sousedního pozemku proti tomu nic nenamítali a z výpovědi svědka , jméno FO, vyplývá, že tyto hranice respektovali. Ostatně ani žalovaní tuto skutečnost nijak nezpochybnili.7. , jméno FO, spornou nemovitost držela od , datum, do , datum, ( 13 let ), držby nemovitostí se chopila v rozsahu, jak jí užívali její právní předchůdci a v hranicích stávajícího oplocení. Desetiletá vydržecí doba uplynula dne , datum, . Vydržení vlastnického práva je nutné posoudit podle zákona 40/1964 Sb., občanský zákoník ( dále jen občz ).

8. Podle § 134 odst. 1, 2, 3 občz oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost. Takto nelze nabýt vlastnictví k věcem, které nemohou být předmětem vlastnictví nebo k věcem, které mohou být jen ve vlastnictví státu nebo zákonem určených právnických osob. Do doby podle odstavce 1 se započte i doba, po kterou měl věc v oprávněné držbě právní předchůdce.

9. Dle § 129 odst. 1 občz, držitelem je ten, kdo s věcí nakládá jako s vlastní nebo kdo vykonává právo pro sebe.

10. Dle § 130 odst. 1 občz, je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným. V pochybnostech se má za to, že držba je oprávněná.11. , jméno FO, koupila nemovitosti dům č.p. , Anonymizováno, se stp. , Anonymizováno, o vým. 241 m2, pp. , Anonymizováno, zastavěná plocha o vým. 151 m2 a pp. , Anonymizováno, zastavěná plocha o vým. 35 m2 v k. ú. , adresa, se vším příslušenstvím, které tvořila kolna, oplocení, venkovní úpravy a trvalé porosty. V rozsahu tohoto oplocení nemovitost nerušeně užívala po dobu více než deset let. Se spornou částí pozemku nakládala jako se svým vlastnictví .

12. Při zkoumání vydržení vlastnického práva , jméno FO, se soud zabýval i tím, zda byla se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že je vlastníkem i sporného pozemku, neboť předmětem kupní smlouvy byly pozemky o celkové výměře 427 m2, ona ve skutečnosti užívala pozemky o výměře 533 m2 ( 52 m2 sporný pozemek, 54 m2 pozemek ve vlastnictví obce ), tedy o 106 m2 více. S ohledem na to, že nemovitosti byly zaploceny, tvořily jeden funkční celek, bez možnosti přístupu třetích osob, soud dospěl k závěru, že i při zachování náležité opatrnosti, kterou lze s přihlédnutím k okolnostem tohoto případu po každém subjektu práva požadovat, nemohla mít pochybnosti o tom, že užívá i pozemky, jejichž vlastnictví nenabyla. Lze uzavřít, že byla se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že ji věc patří.

13. Judikatura k občz 1964 připouštěla domnělý ( putativní) titul, tedy uznávala titul, který je sice neplatný, ale nabyvatel jednal legitimně v dobré víře, že platný je ( např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR , spisová značka, ).

14. Právní předchůdkyně se držby sporné části pozemku chopila na základě domnělého titulu, tedy kupní smlouvy z roku 1992. Legitimně předpokládala, že spornou část rovněž koupila, neboť ta byla ke skutečně zakoupeným pozemkům připlocena.

15. Z výše uvedeného vyplývá, že , jméno FO, se stala vlastníkem sporné části pozemku na základě vydržení.

16. Dle úmrtního listu , jméno FO, zemřela dne , datum, . Usnesením Okresního soudu , právnická osoba, , spisová značka, , ze dne , datum, , ve věci řízení o pozůstalosti po , jméno FO, , bylo potvrzeno nabytí dědictví jedinému dědici ze zákona, synovi zůstavitelky , jméno FO, . Usnesení nabylo právní moci dne , datum, .

17. Přes závěry výše uvedené soud žalobu na určení vlastnického práva právní předchůdkyně žalobce zamítl, neboť dospěl k závěru, že na tomto určení není naléhavý právní zájem.

18. Podle § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád ( dále jen o.s.ř. ), určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tomto naléhavý právní zájem.

19. Podle § 1475 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ( dále jen o.z. ), dědické právo je právo na pozůstalost nebo na poměrný podíl z ní ( odst. 1 ). Pozůstalost tvoří celé jmění zůstavitele, kromě práv a povinností vázaných výlučně na jeho osobu, ledaže byly jako dluh uznány nebo uplatněny u orgánu veřejné moci ( odst. 2 ). Komu náleží dědické právo, je dědic, a pozůstalost ve vztahu k dědici je dědictvím ( odst. 3 ).

20. Podle § 1670 o.z. nabytí dědictví potvrzuje soud. Soud potvrdí nabytí dědictví osobě, jejíž dědické právo bylo prokázáno.

21. Dle § 185 odst. 1 písm. a) zákona č. 292/13 Sb., o zvláštních řízeních soudních ( dále jen z.ř.s.), v rozhodnutí o dědictví soud s účinností ke dni vzniku dědického práva potvrdí nabytí dědictví jedinému dědici.

22. Dle § 1479 z.ř.s. , dědické právo vzniká smrtí zůstavitele.

23. Dle § 193 z.ř.s., objeví-li se po právní moci rozhodnutí o pozůstalosti majetek, který tvoří aktivum pozůstalosti , popřípadě též pasivum pozůstalosti, soud o ně doplní v dosavadním řízení vyhotovený soupis nebo seznam o aktivech a pasivech pozůstalosti; to neplatí, jde-li o aktiva nebo pasiva , k nimž se v důsledku postupu podle § 162 odst. 2 věty druhé, § 172 odst. 2 věty druhé nebo § 173 věty druhé nepřihlíží ( odst. 1). Nepožádal-li žádný z dědiců ve lhůtě k tomu určené, aby soud projednal pozůstalost o aktivech pozůstalosti, které se objevily až po právní moci rozhodnutí o pozůstalosti, platí, že podle pravomocného rozhodnutí o pozůstalosti došlo rovněž k nabytí aktiv pozůstalosti uvedených v odstavci 1 ( odst. 2 věta před středníkem ).

24. Dle § 185 odst. 1 písm. a) z.ř.s. usnesením Okresního soudu , právnická osoba, , č.j. , spisová značka, , ze dne , datum, , ve věci řízení o pozůstalosti po , jméno FO, , bylo potvrzeno nabytí dědictví žalobci jako jedinému dědici ze zákona. Toto potvrzení se týká i majetku, který nebyl zjištěn při původním projednání pozůstalosti, dotýkalo se celého dědictví po zůstavitelce , tedy i předmětné sporné nemovitosti., přestože nebyla v původním řízení zjištěna. Žalobce jako soudem potvrzený jediný dědic spornou nemovitost nabyl ke dni smrti zůstavitelky a proto je nadbytečné určovat, že zůstavitelka byla ke dni své smrti její vlastnice. Z tohoto důvodu žalobce nemá na žádaném určení naléhavý právní zájem. Tomuto závěru odpovídá i úprava dodatečného projednání dědictví jak je výše citována. I bez dodatečného projednání dědictví došlo k nabytí sporné nemovitosti žalobcem jakožto jediným dědicem.

25. Dodatečné projednání dědictví zahrnující předmětnou nemovitost by ve vztahu k žalovaným nebylo závazné, žalovaní by i nadále byli zapsáni jako její vlastníci. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu , právnická osoba, zařazení určité věci do aktiv dědictví není nezvratným důkazem vlastnictví toho, kdo věc nabyl na základě dohody dědiců, schválené rozhodnutím státního notářství. Dohoda o vypořádání dědictví řeší vztahy pouze mezi účastníky řízení o dědictví; jiné osoby, které nebyly účastníky řízení o dědictví, se mohou domáhat svého práva k věci, jež byla zařazena do aktiv dědictví po zůstaviteli v občanském soudním řízení. Obdobně rozhodnutí Nejvyššího soudu , spisová značka, dle něhož zařazení určité věci do aktiv dědictví není nezvratným důkazem vlastnictví toho, kdo věc nabyl na základě usnesení o dědictví, neboť usnesení o dědictví řeší vztahy pouze mezi účastníky řízení o dědictví.

26. Z výše uvedeného vyplývá, že požadované určení a následné dodatečné projednání dědictví by nejasnosti ohledně sporného pozemku parc. č. , hodnota, nevyřešilo a proto žalobce nemá naléhavý právní zájem na předmětném určení a žaloba byla z tohoto důvodu zamítnuta.

27. Ve sporu úspěšným žalovaným soud přiznává náhradu nákladů řízení dle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád. Náklady představují odměnu za právní zastoupení dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif ( dále jen AT ). Za jeden úkon právní pomoci se dle § 9odst. 4 AT přiznává , částka, , při zastupování dvou osob se u každé odměna snižuje o 20%, za jeden úkon při zastupování obou se přiznává , částka, . Za celkem 4 úkony se přiznává , částka, ( převzetí věci, sepis vyjádření, 2x účast u jednání soudu ). Dále se přiznávají 4 režijní položky po , částka, a DPH.