4 C 41/2026

Plný text

Okresní soud v Jindřichově Hradci rozhodl soudkyní JUDr. Janou Pošvářovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky A sídlem Adresa advokátky A proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátkou Jméno advokátky B sídlem Adresa advokátky B o 18 400 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žaloba se co do částky , částka, a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % z částky , částka, od , datum, do zaplacení zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se svým návrhem domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, , společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % z této částky od , datum, , a to na základě smlouvy o úvěru č. , hodnota, , uzavřené dne , datum, mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně, společnosti , právnická osoba, . Na základě této smlouvy o úvěru byla žalovanému poskytnuta finanční hotovost v celkové výši , částka, . Žalovaný se ve smlouvě zavázal splatit smluvní úrok ve výši 40 % p. m. Žalobkyně pohledávku nabyla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Dále se žalobkyně domáhala zaplacení smluvní pokuty ve výši , částka, , která byla sjednána úvěrovou smlouvou jako 0,1 % denně z částky, s níž je žalovaný v prodlení se splacením.

2. Žalovaný v rámci podaného odporu sdělil, že uplatněné žalobní nároky ani z části neuznává, poukazuje na absolutní neplatnost úvěrové smlouvy pro nedostatečné ověření úvěruschopnosti žalovaného. Žalovaný uvádí, že k rukám žalobkyně (či její právní předchůdkyně) neuhradil ničeho, žaloba tak může být důvodná maximálně co do částky , částka, , kterou žalovaný od právní předchůdkyně obdržel. Žalovaný byl v době sjednávání úvěrové smlouvy evidován jako uchazeč o zaměstnání na úřadu práce, předchozí zaměstnání mu bylo ukončeno ke dni , datum, , má 2 vyživovací povinnosti, náklady na bydlení žalovaného činily měsíčně částku , částka, (nájemné , částka, měsíčně, elektřina , částka, měsíčně, voda a příspěvek do fondu oprav , částka, měsíčně), za jídlo a mobilní tarif utratil žalovaný pravidelně průměrně částku , částka, měsíčně. Žalovaný měl při uzavírání předmětné úvěrové smlouvy s právním předchůdcem žalobkyně sjednány a uzavřeny ještě následující smlouvy o spotřebitelském úvěru s jinými institucemi: jedná se o smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, u společnosti , právnická osoba, ., na základě které čerpal žalovaný opakované úvěry až do výše , částka, , dále smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, u společnosti , Anonymizováno, , na základě které čerpal úvěr až do výše , částka, , smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, u společnosti , právnická osoba, , na základě které čerpal úvěr ve výši , částka, , smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, u společnosti , právnická osoba, , na základě které čerpal úvěr ve výši , částka, , smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, u společnosti , právnická osoba, ., na základě které čerpal úvěr ve výši , částka, a konečně smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, u společnosti , právnická osoba, ., na základě které čerpal úvěr ve výši , částka, . Stejně tak žalovaný poukazuje na rozpor s dobrými mravy předmětné smlouvy, když sjednané úroky, sankce a poplatky, jsou nepřiměřeně vysoké a v hrubém nepoměru k poskytnutému plnění.

3. Ze žádosti o spotřebitelský úvěr č. , hodnota, , formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, a všeobecných obchodních podmínek, soud zjišťuje, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, ., dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , s úvěrovým rámcem , částka, , úrokovou sazbou 40 % p. m., RPSN 5 555,92 %. V případě prodlení žalovaného se splácením úvěru byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky a povinnost žalovaného nahradit účelně vynaložené náklady právní předchůdkyně žalobkyně. Z žádosti o spotřebitelský úvěr vyplývá, že žalovaný uvedl, že je ženatý, bydlí ve vlastním domě bez hypotéky, je bez vzdělání, zaměstnaný ve společnosti , právnická osoba, , s měsíčním příjmem ve výši , částka, , měsíční výdaje činí , částka, . K žádosti byla přiložena kopie občanského a řidičského průkazu žalovaného.

4. Zesplatněním spotřebitelského úvěru ze dne , datum, došlo k zesplatnění úvěru žalovaného, žalovaný byl vyzván k úhradě svého dluhu do 3 dnů od doručení tohoto zesplatnění.

5. Dne , datum, byla žalovanému zaslána předžalobní výzva s tím, nechť žalovaný do sedmi dní uhradí nesplacenou jistinu ve výši , částka, .

6. Smlouvou o postoupení pohledávek byla pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně, úvěrující společnosti , právnická osoba, ., postoupena na společnost , právnická osoba, ., a následnou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, byla pohledávka postoupena na žalobkyni.

7. Z přehledu plátců žalovaného vyplývá, že žalovaný byl do dne , datum, zaměstnancem společnosti , právnická osoba, , v období od , datum, do , datum, byl žalovaný uchazečem o zaměstnání.

8. Z výpisu z účtu žalovaného obsahující platby zaměstnavatele žalované v období od srpna 2023 do října 2023 vyplývá, že průměrná mzda za tyto tři měsíce činila , částka, .

9. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, , č. , hodnota, , vyplývá, že žalovaný uzavřel tuto smlouvu se společností , Anonymizováno, , úvěrový limit činil částku , částka, , úroková sazba činila 457,50 %.

10. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, , č. , hodnota, , vyplývá, že žalovaný uzavřel tuto smlouvu se společností , právnická osoba, ., úvěrový limit činil částku , částka, , úroková sazba činila 40 % p. m.

11. Z dohody o narovnání ze dne , datum, , vyplývá, že žalovaný uzavřel smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, se společností , právnická osoba, , úvěrový limit činil částku , částka, .

12. Z dohody o narovnání se společností , právnická osoba, ., vyplývá, že tato společnost uzavřela s žalovaným dvě smlouvy o spotřebitelském úvěru, ze dne , datum, , č. , hodnota, a , datum, , č. , hodnota, , na jejichž základě poskytla žalovanému částku úvěru ve výši , částka, a , částka, .

13. Z náhledu do informačního systému zdejšího soudu bylo zjištěno, že žalovaný má vedeno proti své osobě 6 exekucí z období od roku 2017 do 2019 (a další starší exekuce).

14. Na základě zjištění učiněných z předložených listin zjistil soud tento skutkový stav ve věci: Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, ., poskytla žalovanému na základě úvěrové smlouvy č. , hodnota, , uzavřené dne , datum, , částku , částka, , kterou se žalovaný zavázal uhradit s úrokovou sazbou ve výši 40 % p. m., RPSN činila 5 555,92 %. Žalovaný na splátkách úvěru nezaplatil, ničeho. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na společnost , právnická osoba, ., z této společnosti byla následně postoupena na žalobkyni.

15. Na základě shora uvedeného skutkového závěru v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto:

16. Pokud jde o právní posouzení věci, soud posuzuje uzavřenou smlouvu podle svého obsahu, tj. podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neboť žalovaný je spotřebitelem podle § 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku.

17. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli18. Dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

19. Z ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru plyne, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

20. Dle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

21. Podle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„o. z.“), je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

22. Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

23. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný; výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Výše úroků pak odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

24. V případě shora uvedené smlouvy pak soud na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně, úvěrující společnost , právnická osoba, ., při posuzování schopnosti žalovaného splácet úvěr nepostupovala s dostatečnou odbornou péčí. Jak plyne z předložených dokumentů, ze strany právní předchůdkyně nedošlo ani k minimální snaze ověřit finanční situaci žalovaného. S žalovaným sice byla vyplněna žádost o spotřebitelský úvěr, kde mělo dojít k uvedení základních údajů o žalovaném, nicméně z dalších indicií je zřejmé, že k žádnému jejich ověření nešlo. Jediné, co žalobkyně doložila je ofocený občanský a řidičský průkaz. V rámci ověření žalovaného nebylo provedena (či doložena) ani základní lustrace žalovaného ve veřejně dostupných databázích a registrech. Tato skutečnost je poté o více zřejmá při doložení listin žalovaného, který měl v době uzavření úvěrové smlouvy několik aktivních exekucí, uzavřených úvěrových smluv a byl nezaměstnaný. Tyto skutečnosti by právní předchůdkyně jednoduše zjistila při nahlédnutí do příslušných registrů.

25. Přitom právě poskytovatel úvěru nese v tomto ohledu důkazní břemeno a musí si být vědom nutnosti shromažďovat a uchovávat důkazy o plnění povinnosti posoudit úvěruschopnost s odbornou péčí. Soudní dvůr v rozsudku ze dne , datum, ve věci , Anonymizováno, (CA Consumer Finance SA v. Ingrid Bakkaus a další) vyložil článek 8 směrnice 2008/48, a bod 26 její preambule tak, že poskytovatel úvěru má povinnost (nese v tomto ohledu důkazní břemeno – v orig. „the burden of proving“) posoudit úvěruschopnost dlužníka (spotřebitele) na základě dostatečných informací (na informace podané jen spotřebitelem může poskytovatel úvěru spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady); tím má být podle Soudního dvora zabráněno, aby věřitelé neposkytovali úvěry nezodpovědně). K ověření úvěruschopnosti soud odkazuje na rozhodnutí Finančního arbitra č. j. , Anonymizováno, – a to zejména na část 5.1., 5.2. a 5.

4. Podle závěrů rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, i tehdy, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků (obdobně např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne , datum, , čj. , spisová značka, ).

26. Doklady o tom, že úvěruschopnost žalovaného byla náležitě ověřena, však předloženy nebyly, za těchto okolností lze dovodit, že úvěruschopnost žalovaného nebyla náležitě posouzena (přičemž nemá smysl se více zabývat skutečností, zda by tato úvěruschopnost byla dále vyhodnocena jako dostatečná pro poskytnutí úvěru, když se žalovaný nacházel v tak špatné finanční situaci, jak je doloženo). Důsledkem nesplnění uvedené povinnosti je neplatnost úvěrové smlouvy uzavřené mezi původním věřitel a žalovaným dle § 580 odst. 1 o. z., a soud k této neplatnosti přihlédl dle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru i bez návrhu.

27. Soud dále na tomto místě podotýká, že absolutní neplatnost úvěrové smlouvy není v tomto případě představována pouze neprokázaným ověřeným úvěruschopnosti žalované, ale také naplněním § 580 občanského zákoníku, kdy sjednané RPSN spotřebitelské smlouvy zjevně odporuje dobrým mravům. Soud považuje za zcela excesivní, že roční procentní sazba nákladů předmětného úvěru dosahuje hodnoty 5555,92 %. Takto nastavené podmínky úvěru zjevně mnohonásobně překračují rámec běžných obchodních vztahů a nelze je považovat za poctivé a přiměřené ujednání ve spotřebitelském vztahu.

28. Absolutní neplatnost znamená neplatnost právního jednání od samého počátku, účastníkům z tohoto právního vztahu nevznikají žádná práva ani povinnosti (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Z ustanovení § 2991 občanského zákoníku se podává, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odstavec 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odstavec 2). V ustanovení § 2993 občanského zákoníku se podává, že plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

29. Žalovaný převzal částku , částka, na základě neplatné smlouvy, tedy se bezdůvodně obohatil, a je povinen dle § 2991 odst. 2 o. z. toto bezdůvodné obohacení vrátit, tak také rozhodl soud výrokem I., zbylou částku požadovanou žalobkyní soud zamítl.

30. K otázce zaplacení zákonného úroků z prodlení z částky představující bezdůvodné obohacení žalovaného, soud odkazuje na závěry uvedené v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , podle kterého ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení. Toto ustanovení, podle kterého je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu úvěru v době přiměřené jeho možnostem, tak představuje určitý typ soukromoprávní sankce určené poskytovatelům úvěrů, kteří nepostupují dle zákonných ustanovení o spotřebitelském úvěru či postupují v rozporu se smyslem a účelem zákona o spotřebitelském úvěru, spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok pouze na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, a to v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která se neodvíjí od výzvy věřitele k plnění. Nárok na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. tak v době rozhodování soudu dán nebyl. Dohoda mezi účastníky řízení o době splatnosti nebyla žádným z účastníků tvrzena, natož prokázána, a proto ji určil soud. Jelikož žalovaný netvrdil v průběhu řízení žádné skutečnosti, které by soud vedly k tomu, aby se odchýlil od obecné lhůty k plnění podle § 160 odst. 1 o. s. ř., rozhodl soud tak, že žalovaný je povinen dlužnou jistinu vrátit ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, když neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.

31. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř., a jelikož měla žalobkyně ve věci úspěch jen částečný (zhruba v rozsahu 50 %), nepřiznal žádnému z účastníků jejich náhradu.