4 C 77/2026

Plný text

Okresní soud v Jindřichově Hradci rozhodl soudkyní JUDr. Janou Pošvářovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované, IČO IČO žalované sídlem Anonymizováno zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky o 299 999,64 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku částka a zákonný úrok z prodlení ve výši 11,5 % z částky částka od datum do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši částka, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náklady řízení ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne datum se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky částka společně se zákonným úrokem z prodlení. Žalobkyně uvedla, že s žalovanou uzavřela smlouvu č. hodnota, která nabyla účinnosti dne datum, a kterou se žalovaná zavázala, že bude pro žalobkyni vykonávat činnost směřující k uzavírání pojistných smluv mezi žalobkyní a třetími stranami (žalovaná vykonávala zprostředkovatelskou činnost dle zákona č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích, jako vázaný zástupce). Žalovaná vyhledávala zájemce o uzavření smluv, předkládala návrhy na uzavření pojistných smluv, prováděla přípravné práce směřující k uzavření smluv, tyto smlouvy jménem a na účet žalobkyně následně uzavírala a poskytovala klientům potřebným servis. Za tuto činnost náležela žalované odměna – provize dle čl. 7 Smlouvy. Žalované byla na základě přílohy č. 3 ke smlouvě zařazena do kariérního a výkonnostního stupně „Manažer obchodní skupiny – junior“ (zkráceně „MOS J“). S tímto zařazením se dle čl. 6.1 Směrnice č. 3 pojil benefit ve formě měsíčních odměn ze zdroje na podporu výkonu. V Příloze č. 1.1 Směrnice jsou odměny ze zdroje na podporu výkonu upraveny na řádku č. 11 (červeným písmem). Ve sloupci D je popsána nejvyšší možná výše odměny, podmínky výplaty, způsob výplaty, splatnost této odměny apod. Žalované byla z titulu těchto odměn vyplacena částka v celkové výši částka. V souvislosti se žalovaným nárokem je pak stěžejní ujednání upravující podmínky vrácení odměny na řádku 11 ve sloupci H Přílohy č. 1.1 Směrnice. Zde je stanoveno, že pokud dojde k ukončení smluvního vztahu mezi žalobkyní a žalovanou dříve než po uplynutí 18 měsíců od nástupu do kategorie MOS J, je žalovaná povinna vrátit všechny vyplacené odměny ze zdroje na podporu výkonu. Žalovaná byla do kategorie MOS J zařazena ke dni účinnosti Smlouvy datum, tudíž aby byla splněna podmínka trvání v délce 18 měsíců, musela by Smlouva trvat alespoň do datum. Smluvní vztah se žalovanou byl však ukončen ke dni datum. Z výše uvedeného je zřejmé, že sjednaná podmínka minimální délky trvání Smlouvy pro ponechání odměn ze zdroje na podporu výkonu (dále jen „ZPV“) splněna nebyla a žalobkyni tedy v souladu se smluvní dokumentací vznikl nárok na vrácení vyplacených částek.

2. Žalovaná nárok žalobkyně neuznala a sdělila následující skutečnosti. Žalovaná nevstupovala do vztahu se žalobkyní jako podnikatel, nýbrž jako slabší strana, když v době uzavření Smlouvy o obchodním zastoupení a organizování činnosti zprostředkovatelské sítě dne datum nebyla žalovaná držitelkou živnostenského oprávnění a nenaplňovala tak definici podnikatele ani podle § 421 odst. 2, ani podle § 420 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z“). žalovaná získala živnostenské oprávnění až dne datum. Tato skutečnost je zřejmá i ze smlouvy uzavřené se žalobkyní, kde je vyplněno jen jméno, příjmení a bydliště žalované, kolonka IČO je proškrtnuta. Žalovaná tak smlouvu uzavřela jako nepodnikající fyzická osoba, která požívá ochrany slabší strany podle § 433 o. z. Dále žalovaná upozorňuje na to, že i kdyby ve smluvním vztahu vystupovala jako podnikatel, vzhledem k adheznímu charakteru smlouvy by této ochrany slabší strany požívala též k čemuž odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne spisová značka. Žalovaná namítala, že zprostředkovatelská smlouva byla uzavřena adhezním způsobem, neboť její obsah byl jednostranně určen žalobcem a žalovaná jako slabší smluvní strana neměla reálnou možnost jej ovlivnit. Současně tvrdila, že před uzavřením smlouvy nebyla seznámena se Směrnicí č. SM3 upravující podmínky odměňování a vracení vyplacených odměn, na kterou smlouva odkazuje, neboť tato nebyla součástí smlouvy ani jejích příloh a přístup do interního Portálu PZ, na němž byla zveřejněna, jí byl zřízen až po uzavření smlouvy (dne datum). Dovozovala proto, že odkaz na uvedenou směrnici je podle § 1799 občanského zákoníku neplatný, jelikož žalobce neprokázal, že byla s jejím obsahem skutečně seznámena. Dále namítala, že ujednání o vrácení již vyplacených odměn představuje zvlášť nevýhodnou doložku ve smyslu § 1800 odst. 2 občanského zákoníku, neboť jí ukládá povinnost vrátit již vyplacenou odměnu, ačkoli žalobce nadále profituje z výsledků její činnosti. Současně tvrdila, že ujednání, z něhož žalobce svůj nárok dovozuje, je v rozporu s kogentní úpravou zániku nároku na provizi podle občanského zákoníku, která taxativně stanoví případy, kdy právo na provizi nevzniká, resp. zaniká. Nadto namítala, že žalobce předmětné ustanovení směrnice vykládá nesprávně, neboť povinnost vrátit odměny podle jejího názoru vzniká pouze tehdy, ukončí-li činnost sám obchodní zástupce, zatímco v projednávané věci byl smluvní vztah ukončen výpovědí žalobce. Konečně žalovaná namítala, že postup žalobce při sjednávání smlouvy je v rozporu s dobrými mravy, neboť zásadní majetkovou sankci spočívající v povinnosti vrátit již vyplacené odměny skryl do interní směrnice a její přílohy, které nebyly součástí smlouvy, čímž vytvořil netransparentní a pro slabší smluvní stranu překvapivé smluvní ujednání.

3. Smlouva o obchodním zastoupení a organizované činnosti zprostředkovatelské sítě č. hodnota, mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena dne datum, s účinností od datum, přičemž z podstatných ustanovení pro tuto věc vyplývají následující skutečnosti. Dle čl. 2.2. je vázaný zástupce osobou podnikající v souladu se zákonem č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění. Dle článku 7.6. nárok na odměnu za plnění povinností při péči o pojistný kmen vzniká vázanému zástupci plněním povinností podle ustanovení bodu 5.2. této smlouvy a je podmíněn tím, že u pojištění bylo včas a v souladu s pravidly pojišťovny zaplaceno pojistné. Dle 7.6. je pojišťovna oprávněna vyplatit vázanému zástupci odměnu ze zdroje na podporu výkonu, v souladu s pravidly, jež pojišťovna vyhlásí obvyklým a dostupným způsobem pro všechny dotčené zprostředkovatele. Pojišťovna je oprávněna podmínit výplatu odměny ze ZPV stanovením úkolu vázaného na výkon a kvalitu činnosti při zprostředkování pojištění. Dle bodu 7.17. platí, že určení výše těchto odměn, vznik nároku na jejich výplatu a podmínky zániku nároku na jejich výplatu se řídí Směrnicí č. SM3 v platném znění – Odměňování vázaných zástupců za výkon zprostředkovatelské činnosti pro žalobkyni, a dále příslušným dokumentem zveřejňovaným na Portále PZ. Pojišťovna je oprávněna jednostranně tyto podmínky odměňování kdykoli nahrazovat novými, jakož i měnit a aktualizovat. S těmito změnami se pojišťovna zavazuje vázaného zástupce seznámit prostřednictvím Portálu PZ. Bodem 7.19. je stanoveno, že pohyblivá provizní odměna a MO ZPV kryjí veškeré náklady vázaného zástupce vynaložené na řádné plnění závazku organizování zprostředkovatelské sítě v souladu s ustanoveními odst. 3.1.2 článku 2. a oddílu C článku 4 této smlouvy a rovněž zahrnují kompenzaci vázaného zástupce za omezení, spojená s akceptací konkurenční doložky uvedené v článku 4, odstavci 4.23. písm. h) této smlouvy vázaným zástupcem.

4. Přílohou č. 3 výše uvedené smlouvy byla žalovaná zařazena na pozici manažer obchodní skupiny – junior.

5. Ze smlouvy č. 3 (verze 70), účinné od datum o odměňování pojišťovacích zprostředkovatelů za výkon zprostředkovatelské činnosti pro právnická osoba, bodu 6 vyplývá odměňování za organizování nebo rozšiřování a zkvalitňování zprostředkovatelských sítí – pohyblivá provizní odměna (superprovize), pozice zprostředkovatelů, kalkulační zásady, provizní sazby, splatnost a podmínky výplaty. Z bodu 6.1 plyne, že za řádné plnění převzatých smluvních závazků při organizování nebo rozšiřování a zkvalitňování zprostředkovatelské sítě náleží pojišťovacímu zprostředkovateli pohyblivá provizní odměna v procentních sazbách uvedených v příloze č. 4.5, resp. 12.4 této směrnice. Pojišťovací zprostředkovatelé v pozici jméno FO nebo jméno FO mohou obdržet za organizování sítě pojišťovacích zprostředkovatelů kromě pohyblivé provizní odměny rovněž měsíční odměnu ze ZPV. Podmínky vzniku nároku a výplaty jsou uvedeny v příloze č. 1.1 této směrnice a v příslušném smluvním dokumentu mezi pojišťovacím zprostředkovatelem a pojišťovnou.

6. Z přílohy č. 1.1 SM 3 v70 IDK – přehled typů odměn, základní principy výpočtu a podmínky pro výplatu (excelová tabulka) se zjišťuje, že Měsíční odměna ze ZPV pro jméno FO, jméno FO činí odměna ze ZPV nejvýše částka za 18 měsíců. Vyplácena po dobu max. prvních 18 měsíců trvání spolupráce: 1.-6. měsíc částka, 7.-9.měsíc částka, 10.-12. měsíc částka, 13.-18.měsíc částka – konkrétní výši stanovuje měsíčně ředitel regionu. V závislosti na plnění stanovených úkolů a cílů v obchodní produkci pro daný měsíc, může RŘ maximální výši této odměny za daný měsíc zkrátit, a to až na nulu. Výplata odměny je následující měsíc. Výplata odměny: odměna je splatná do 20. kalendářního dne, a to v následujícím měsíci po provedení vyhodnocení daného měsíce.

7. Z přílohy o přehledu typů odměn (excelové tabulky) vyplývá, že podmínky pro vrácení všech již vyplacených odměn pokud „jméno FO, jméno FO ukončí výkon činností organizovaných činností zprostředkovatelské sítě pojišťovny dříve než po uplynutí 18 měsíců od nástupu do kategorie jméno FO, jméno FO“.

8. Ze zprávy z helpdesku ze dne datum vyplývá, že některé aplikace a přístupy byly žalované zřízeny ke dni datum, jiné až ke dni datum.

9. Výpisem základních údajů v ROS bylo zjištěno, že žalované vzniklo živnostenské oprávnění ke dni datum.

10. Z informačního soupisu dlužných provizí a odměn bylo zjištěno, že celková částka, představující dlužnou odměnu ze ZPV pro jméno FO činí částka.

11. Z výpovědi smlouvy o obchodním zastoupení se podává, že žalované byla ze strany žalobkyně dne datum dána výpověď na základě čl. 9.3 smlouvy (který obsahuje ujednání o tom, že kterákoliv ze stran je oprávněná smlouvu vypovědět s výpovědní dobou dle délky trvání zastoupení), s výpovědní dobou 2 měsíce. Výpověď byla žalované doručena i do datové schránky, a to dne datum.

12. Dne datum byla žalované adresována výzva k úhradě vyplacené měsíční odměny ze ZPV, v celkové výši částka, do 30 dnů od doručení výzvy. Dne datum byla žalované adresována předžalobní výzva.

13. Žalobkyně v rámci ústního jednání sdělila, že ustanovení, dle kterého je žalovaná povinna vrátit oděnu při ukončení výkonu činnosti, lze vykládat oběma způsoby, tedy i když dojde k ukončení činnosti žalované ze strany žalobkyně, podstatné je, že dojde k ukončení obchodního zastoupení žalobkyně. K otázce podnikatelské činnosti žalované, žalobkyně sdělila, že tato byla zapsána do registru vázaných zástupců České národní banky jako vázaný zástupce pro žalobkyni dne datum a bylo ji k tomuto dni přiděleno IČO.

14. Žalovaná při ústním jednání uvedla, že souhlasí s tvrzením žalobkyně, že její podnikatelské oprávnění vzniklo zápisem do registru vázaných zástupců ke dni datum. Pokud jde o dva výpisy, resp. zprávy z helpdesku, které byly soudu předloženy, není možné zjistit, který z přístupů značil přístup ke směrnici obsahující ujednání o podmínkách čerpání odměny, nicméně je zřejmé, že přístupy žalované do portálu žalobkyně, kde se směrnice nacházela, byly uděleny dne datum a dne datum, přičemž smlouva samotná byla sjednána dne datum a v té době měla žalovaná k dispozici jen samotné znění smlouvy č. hodnota, bez těchto směrnic a příloh. Účinnosti smlouva nabyla datum, žalovaná se o podmínkách směrnic dozvěděla až od kolegů o několik měsíců později, nenapadlo ji to samotnou hledat v portálu, když při sjednávání smlouvy nebyla s ničím takovým obeznámena. K okolnostem výpovědi žalovaná uvedla, že si tento moment pamatuje přesně, neboť se jednalo o pátek 14. 2., Valentýn, a její dcera měla maturitní ples. Žalovaná byla zavolána ze strany žalobkyně na schůzku, tuto chtěla žalovaná přesunout na pondělí, jelikož předpokládala, že půjde o obchodní věci, strategie a jiné věci. Místo toho ji byla nečekaně předána výpověď.

15. Žalobkyně následně potvrdila, že žalovaná v době uzavření smlouvy neměla přístup do portálu žalobkyně, tedy ani ke směrnici obsahující pravidla odměňování. Přesto bylo, dle tvrzení žalobkyně, povinností žalované se následně s těmito dokumenty seznámit, když na ně sjednaná smlouva odkazuje.

16. O skutkovém stavu učinil soud následující závěr. Dne datum byla mezi účastníky uzavřena smlouva o obchodním zastoupení a organizování činnosti zprostředkovatelské sítě, s účinností od datum, kdy žalovaná vykonávala pro žalobkyni činnost vázaného zástupce podle zákona č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění. Smlouva upravovala podmínky vzniku nároku na jednotlivé druhy odměn, přičemž v čl. 7.17 odkazovala na Směrnici č. SM3 upravující odměňování vázaných zástupců a na dokumenty zveřejňované na Portálu PZ. Současně bylo sjednáno, že žalobkyně je oprávněna tyto podmínky jednostranně měnit a aktualizovat, přičemž se zavázala seznamovat s nimi žalovanou prostřednictvím uvedeného portálu. Z přílohy č. 3 smlouvy soud zjistil, že žalovaná byla zařazena do pozice manažer obchodní skupiny – junior. Ze Směrnice č. SM3 (verze 70) a její přílohy č. 1.1 soud zjistil, že žalované mohla být poskytována měsíční odměna ze zdroje podpory výkonu (ZPV) až po dobu prvních osmnácti měsíců spolupráce, přičemž příloha obsahovala rovněž ustanovení, podle něhož se již vyplacené odměny vracejí, pokud „jméno FO, jméno FO ukončí výkon činnosti organizování činnosti zprostředkovatelské sítě pojišťovny dříve než po uplynutí 18 měsíců od nástupu do kategorie jméno FO, jméno FO“.

17. Ze zpráv Helpdesku soud zjistil, že přístupy žalované do interních systémů žalobkyně byly zřízeny až dne datum, resp. datum, tedy až po uzavření předmětné smlouvy. Mezi účastníky nebylo sporné, že ke dni podpisu smlouvy dne datum žalovaná neměla přístup do Portálu PZ, na němž byla zveřejněna Směrnice č. SM3 ani její přílohy.

18. Ze soupisu dlužných provizí a odměn soud zjistil, že žalobkyně požaduje vrácení vyplacené měsíční odměny ze ZPV v celkové výši částka. Dále bylo zjištěno, že smluvní vztah byl ukončen výpovědí ze strany žalobkyně ze dne datum, na základě dvouměsíční výpovědní doby, plynoucí od následujícího měsíce, byl tento vztah ukončen ke dni datum. Právní posouzení 19. Žaloba není důvodná.

20. Žalobkyně svůj nárok dovozuje z ustanovení přílohy č. 1.1 Směrnice č. SM3, podle něhož je pojišťovací zprostředkovatel povinen vrátit všechny již vyplacené odměny, pokud „ukončí výkon činnosti organizování činnosti zprostředkovatelské sítě pojišťovny dříve než po uplynutí osmnácti měsíců“. Podle názoru soudu však nelze tomuto ustanovení přisvědčit ve výkladu zastávaném žalobkyní. Jazykový výklad citovaného ustanovení jednoznačně spojuje povinnost vrátit odměnu s aktivním jednáním pojišťovacího zprostředkovatele, tedy situací, kdy právě on ukončí výkon své činnosti. Použitá formulace "ukončí výkon činnosti" vyjadřuje vlastní právní jednání obchodního zástupce a nelze ji bez dalšího vyložit tak, že zahrnuje i případ, kdy je smluvní vztah ukončen jednostranným právním jednáním pojišťovny (žalobkyně). V projednávané věci přitom nebylo sporu o tom, že smlouva skončila výpovědí žalobkyně, nikoliv žalované.

21. Výklad prosazovaný žalobkyní soud nepovažuje za přijatelný ani z hlediska smyslu a účelu daného ujednání. Připustit, že povinnost vrátit odměnu vzniká i tehdy, ukončí-li smluvní vztah sama žalobkyně, by znamenalo umožnit jí jednostranným právním jednáním kdykoliv před uplynutím osmnácti měsíců založit vlastní nárok na vrácení již vyplacených odměn. Takový výklad by vedl k nepřiměřenému zvýhodnění žalobkyně a činil by existenci nároku obchodního zástupce na odměnu fakticky závislou pouze na její vůli. Žalobkyně by mohla kdykoliv krátce před uplynutím osmnáctiměsíční lhůty smluvní vztah ukončit a domáhat se vrácení všech dosud vyplacených odměn, přestože obchodní zástupce po celou dobu řádně plnil své povinnosti. Takový výklad odporuje zásadě poctivosti i principu rovnosti smluvních stran a soud jej proto nepřijímá. Pokud žalobkyně při jednání uvedla, že lze textu přisuzovat i jiný výklad, je za této situace třeba postupovat podle § 557 občanského zákoníku a nejasné ujednání vyložit k tíži jeho autora, tedy žalobkyně.

22. Soud dále dospěl k závěru, že žalobkyně nemůže svůj nárok úspěšně opírat ani o odkaz na Směrnici č. SM3 z důvodu, že její obsah nebyl žalované při uzavření smlouvy znám.

23. Předně soud konstatuje, že smlouva byla mezi účastnicemi uzavřena adhezním způsobem ve smyslu § 1798 občanského zákoníku. Žalobkyně použila vlastní formulářovou smlouvu, jejíž obsah byl jednostranně předem připraven a žalovaná neměla reálnou možnost ovlivnit její základní podmínky. Skutečnost, zda žalovaná při uzavření smlouvy vystupovala jako podnikatelka či nikoliv, v daném případě nehraje roli, jelikož i v roli podnikatele není samo o sobě vyloučeno postavení žalované jako slabší smluvní strany. Jak uvedl Nejvyšší soud v rozhodnutí sp. zn. spisová značka, „Nejvyšší soud se ve své rozhodovací praxi zabýval otázkou podnikatele jako slabší smluvní strany a aplikací ustanovení občanského zákoníku o adhezní kontraktaci v rozsudku ze dne datum, sp. zn. spisová značka, v němž dospěl mimo jiné k závěru, že zákonodárce zavedením zvláštní právní úpravy v ustanovení § 433 o. z. v rámci ochrany slabší strany zjevně nezamýšlel rozlišovat mezi subjekty slabší strany a ochranu poskytuje všem subjektům, které definici slabší strany splňují. Slabší stranou může být jak spotřebitel, tak i osoba v postavení podnikatele. (...) Použije-li se k uzavření smlouvy se slabší stranou smluvní formulář užívaný v obchodním styku nebo jiný podobný prostředek, má se za to, že smlouva byla uzavřena adhezním způsobem (§ 1798 odst. 2 o. z.). Ustanovení o smlouvách uzavíraných adhezním způsobem platí pro každou smlouvu, jejíž základní podmínky byly určeny jednou ze smluvních stran nebo podle jejích pokynů, aniž slabší strana měla skutečnou příležitost obsah těchto základních podmínek ovlivnit (§ 1798 odst. 1 o. z.).“ 24. V projednávané věci byly podmínky vzniku nároku na odměnu i povinnosti jejího případného vrácení upraveny nikoli přímo ve smlouvě ani v jejích přílohách, nýbrž ve Směrnici č. SM3, na kterou smlouva pouze odkazovala. Z provedeného dokazování přitom jednoznačně vyplynulo, že žalovaná při podpisu smlouvy dne datum neměla přístup do Portálu PZ, na němž byla tato směrnice zveřejněna, což ostatně při jednání sama žalobkyně výslovně potvrdila. Žalovaná se tak s obsahem směrnice ani s přílohou obsahující podmínky vrácení odměny nemohla před uzavřením smlouvy seznámit.

25. Podle § 1799 občanského zákoníku je doložka ve smlouvě uzavřené adhezním způsobem, která odkazuje na podmínky uvedené mimo vlastní text smlouvy, platná pouze tehdy, byla-li slabší strana s doložkou a jejím významem seznámena nebo prokáže-li se, že význam doložky musela znát. V projednávané věci nebyla splněna ani jedna z těchto podmínek. Žalobkyně sama potvrdila, že žalovaná při uzavření smlouvy neměla ke Směrnici č. SM3 přístup, a neprokázala ani, že by jí její obsah před uzavřením smlouvy jiným způsobem zpřístupnila či s ním žalovanou seznámila. Samotný odkaz na existenci směrnice proto nemohl založit účinnost ujednání, které bylo obsaženo mimo vlastní text smlouvy.

26. Soud nepřisvědčil ani argumentaci žalobkyně, že postačuje, pokud se žalovaná se směrnicí mohla seznámit dodatečně po získání přístupu do Portálu PZ. Smyslem § 1799 občanského zákoníku je zajistit, aby slabší smluvní strana znala obsah smluvních podmínek již při uzavírání smlouvy, tedy v okamžiku, kdy se rozhoduje, zda smlouvu uzavře. Připuštění opačného výkladu by zcela popíralo ochranný účel tohoto ustanovení.

27. Již z těchto dvou na sobě nezávislých důvodů soud uzavírá, že žalobkyni právo na vrácení vyplacených odměn nevzniklo. Proto se soud dále nezabýval ostatními námitkami žalované, zejména tvrzeným rozporem předmětného ujednání s kogentní právní úpravou obchodního zastoupení či s dobrými mravy, neboť jejich posouzení by již nemohlo mít vliv na výsledek řízení.

28. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a v řízení zcela úspěšné žalované přiznal náhradu nákladů řízení v částce částka. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátkou, té náleží odměna za celkem tři úkony právní služby dle § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, z tarifní hodnoty ve výši částka, kdy za jeden úkon právní služby se přiznává částka. Jedná se o přípravu a převzetí právního zastoupení, podání ve věci samé (vyjádření se k žalobě) a účast na soudním jednání dne datum. Dále se jedná o půl úkon dle § 11 odst. 2 písm. f), tedy účast na jednání, při kterém došlo k vyhlášení rozsudku, za tento se přiznává částka částka. K tomu byla právní zástupkyni přiznána paušální náhrada hotových výdajů dle § 13 advokátního tarifu, celkem jde o 4 paušální náhrady po částka.

29. Za náhradu nákladů za cestovné na soudní jednání z adresa a zpět, při cestě provedené datum a datum za celkem ujetých 4x 60 km, automobilem Volkswagen, při průměrné spotřebě benzinu 5 l/100 km, ceně benzinu 95 oktanů částka/1 litr (§ 4 písm. a) vyhlášky č. 573/2025 Sb.) a sazbě základní náhrady částka za 1 km jízdy (§ 1 písm. b) vyhl. č. 573/2025 Sb.), je přiznána na základě § 13 odst. 1 a. t. náhrada cestovních výdajů ve výši částka. Za náhradu za ztrátu času přiznal soud zástupci částka, za celkem hodnota započatých půlhodin podle § 14 odst. 1 a odst. 3 a. t., ve znění od datum, strávených na cestě k soudu a zpět.

30. Právní zástupkyně žalované není plátkyní DPH, proto výsledná částka nákladů řízení nebyla o tuto položku navýšena a ve svém součtu tak činí částku částka. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích, prostřednictvím Okresního soudu v Jindřichově Hradci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.