5 C 101/2024

Plný text

Okresní soud v Jindřichově Hradci rozhodl soudkyní JUDr. Gabrielou Strnadovou ve věci žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovaným:

1. Jméno žalované A, narozený Datum narození žalované A bytem Adresa žalované A 2. Jméno žalované B, narozená Datum narození žalované B bytem Adresa žalované A oba zastoupeni advokátem Jméno advokáta C sídlem Adresa advokáta C pro určení vlastnictví k nemovitosti I. Určuje se, že žalobce je vlastníkem pozemku parc. č. hodnota zapsaném na listu vlastnictví č. hodnota pro k. ú. adresa, obec adresa, okres Jméno advokáta B. II. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně nahradit žalobci náklady řízení ve výši částka, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobou doručenou podepsanému soudu dne datum domáhá se žalobce určení, že je výlučným vlastníkem pozemku uvedeném ve výroku I. tohoto rozsudku, který je v katastru nemovitostí veden jako společné jmění žalovaných; na tomto určení má naléhavý právní zájem, neboť bez rozsudku soudu nelze provést zápis jeho vlastnického práva do katastru nemovitostí. Žalobce nabyl na základě rozhodnutí Státního notářství v Jméno advokáta B ze dne datum pozemek parc. č. st. Anonymizováno. Na základě rozhodnutí státního notářství v Jméno advokáta B ze dne datum nabyl pozemek parc. č. st. Anonymizováno, jehož součástí je budova č. p. Anonymizováno. Tyto nemovitosti jsou zapsány na LV číslo hodnota pro katastrální území adresa. Ode dne nabytí pozemku parc. č. st. Anonymizováno užívá žalobce se svou rodinou i předmětný pozemek, který s tímto pozemkem bezprostředně souvisí, v době nabytí tohoto pozemku žalobcem se na části pozemku parc. č. hodnota nacházela i stavba stodoly, která náležela jako vedlejší stavba k budově č. p. Anonymizováno, která stála na pozemku parc. č. st. Anonymizováno, stodolu v roce 1999 žalobce z pozemku odstranil. Žalobce pozemek užívá od roku 1979, pravidelně na něm sekal trávu, na pozemku se nacházely 3 stromy - jabloně a 1 švestka, které udržoval a sklízel z nich ovoce. Asi v roce 1984 nechal žalobce na pozemek navést 3 nákladní automobily zeminy a asi do roku 1992 zde pěstoval brambory. Pozemek užívali i jeho právní předchůdci. Žalobce užívá pozemek od datum do současnosti, přitom do roku 1992 v přesvědčení, že se jedná o součást jeho pozemku parc. č. st. Anonymizováno, a proto nabyl vlastnické právo řádným vydržením. V roce 1992 sdělil žalovaný manželce žalobkyně, že je vlastníkem předmětného pozemku. V roce 2012 účastníci jednali o rozdělení pozemku parc. č. hodnota a následnému odkupu žalobcem, k realizaci tohoto záměru nedošlo, když žalobce žalovaným neprodal pozemky parc. č. Anonymizováno a parc. č. Anonymizováno. Vyklizení či opuštění pozemku žalovaní po žalobci nebo jeho manželce až do datum nepožadovali. Z popsaných skutkových okolností vyplývá, že žalobce drží popsaný pozemek do současnosti, tedy více než 20 let, a to nikoliv v nepoctivém úmyslu, tedy předmětný pozemek vydržel i mimořádně.

2. Žalovaní vlastnické právo žalovaného neuznávají. Předmětný pozemek byl oplocen, tento plot resp. jeho zbytky se na pozemku nacházely minimálně ještě v 70. letech 20. století a byly svévolně odstraněny žalovaným s cílem odstranit důkazy o existenci samostatného pozemku. Na pozemek byl a stále je přístup z pozemku parc. č. hodnota, který po celou dobu, až do jeho svévolného zatarasení žalobcem v roce 1991, sloužil k přístupu na pozemek za účelem jeho využívání vlastníky pozemku (před tím, než byli v padesátých letech 20. století násilně vystěhováni), než byl svévolně obsazen nevlastníkem. Z rozhodnutí o dědictví plyne, že předmětem příslušných dědických řízení pozemek nikdy nebyl. Žalobce se svévolně a ve zlé víře ujal držby pozemku ihned poté, co k němu získal přístup nabytím pozemku parc. č. Anonymizováno. Dále pak žalobce úmyslně např. navážkou zeminy, o které se zmiňuje, či vybudováním nového plotu toliko na hranici pozemku Anonymizováno činil kroky směřující k rozmělnění hranice pozemku zřetelné v terénu, a to s cílem ujmout se protiprávně držby pozemku s cílem svévolně si jej přivlastnit. V roce 1991 oslovil žalobce pana jméno FO se žádostí o prodej pozemku a pozemku parc. č. hodnota. jméno FO žádost o prodej pozemků odmítl, jelikož rodiče žalobce se v padesátých letech 20. století podíleli na vystěhování dřívějších vlastníků (rodičů pana jméno FO a paní jméno FO) z jimi vlastněné zemědělské usedlosti. Poté, co žalovaní nabyli vlastnické právo k pozemku na základě kupní smlouvy ze dne datum, vyzval žalovaný v roce 1991 žalobce a všechny ostatní osoby, které neoprávněně držely jím vlastněné pozemky, k jejich vyklizení. Na to konto v roce 1991 pan jméno FO (resp. jeho manželka paní jméno FO na základě rozhodnutí Okresního úřadu v Jméno advokáta B ze dne datum) vyklidil část stáje a pozemek parc. č. hodnota (po sklizni), pan jméno FO část pozemku parc. č. hodnota a žalobce část pozemku parc. č. hodnota, zároveň žalobce zahradil přístup k pozemku parc. č. hodnota, aby zamezil žalovaným v ujmutí se držby, a naopak pokračoval v nepoctivé držbě. Žalovaní nechali zaměřit v terénu veškeré nemovitosti nabyté kupní smlouvou. S vyměřováním v terénu je spojen vstup na vyměřované pozemky a umístění kolíků v terénu v lomových bodech parcel. K tomu došlo v roce 1991, kdy zaměstnanci právnická osoba, státní podnik vstoupili na pozemek parc. č. hodnota a tento pozemek v terénu vytyčili pomocí kolíků zasazených do země a zaznamenali v geometrickém plánu Anonymizováno z datum. Při vytyčení pozemku parc. č. hodnota byl žalobce opětovně konfrontován se skutečností, že pozemek parc. č. hodnota není jeho vlastnictvím. Žalobce poté geodety osazené vytyčovací kolíky ze země vytrhal, aby znemožnil identifikaci pozemku parc. č. hodnota v terénu. Poté, co se žalovaní ujali svého vlastnictví, započali provádět opatření za účelem zajištění vody pro jimi vlastněnou zemědělskou usedlost. Požádali o umístnění vodovodního řadu na parcelu Anonymizováno (součástí byla též parcela nyní označená parc. č. Anonymizováno) a požádali žalobce o prodej této parcely. Žalobce záměrně ke škodě žalovaných nabízel předmětný pozemek k prodeji třetím osobám a odmítal o jeho prodeji jednat se žalovanými. Dále záměrně ke škodě žalovaných žalobce nejdříve v listopadu 1992 projevil souhlas s umístněním vodovodního řadu pro napájení dobytka, aby o pět měsíců později v dubnu 1993 za použití stejného formuláře (toliko s rukou projeveným nesouhlasem a upraveným datem sepisu vyjádření) projevil společně se svojí manželkou nesouhlas. Tento nesouhlas poskytovali žalovaný a jeho manželka záměrně s vědomím, že nejsou vlastníky předmětného pozemku Vlastnické právo nabyl žalobce až Rozhodnutím pozemkového úřadu Anonymizováno z roku 1994. Žalovaní jsou si jisti, že pozemek, včetně ostatních nemovitostí tvořících zemědělskou usedlost č. p. Anonymizováno, byl poté, co byli jeho vlastníci pan jméno FO a jeho rodina v padesátých letech minulého století otcem žalobce násilně vystěhováni, užíván místním JZD a následně Státním statkem adresa. Poté, co bylo užívání pozemku parc. č. hodnota a ostatních nemovitostí zemědělské usedlosti č. p. Anonymizováno v polovině 80. let minulého stolení ukončeno, došlo k svévolnému obsazování těchto nemovitostí vlastníky sousedních nemovitostí. Žalovaný s žalobcem jednal o rozdělení pozemku parc. č. hodnota a o částečném odprodeji, důvodem neuzavření kupní smlouvy byla skutečnost, že žalobce odmítl žalovaným prodat žalobcem nikdy neužívanou parcelu Anonymizováno, která pro žalobce neměla a nemá žádný hospodářský význam na rozdíl od žalovaných, pro které naopak význam měla a má (vodovod a cesta). V roce 2004 probíhala mezi žalobcem a žalovanými jednání o smírném vyřešení sporu o pozemek jeho rozdělením, což bylo podmíněno též prodejem pozemku parc. č. Anonymizováno žalovaným. Žalobce záměrně uvedl žalované v omyl, když tvrdil, že uzavře příslušnou smluvní dokumentaci, aniž měl v úmyslu tak skutečně učinit. Žalobce, záměrně nechal žalované vypracovat geometrický plán a jakmile se tak stalo, tak jednání o rozdělení pozemku parc. č. hodnota bez dalšího ukončil. Žalobce, který potřeboval hotovost na opravu střechy, lstivě vymámil v září 2012 na synu žalovaného zálohu na kupní cenu pozemků v celkové výši částka, ačkoli věděl, že smlouvu o původně projednávaném obsahu (tj. včetně rozdělení parcely par. č. hodnota a prodeji pozemku Anonymizováno žalovaným) neuzavře. Poté, co žalobce zálohu vyčerpal na opravu své střechy, a poté, co jiným způsobem získal hotovost, tak až po více než půl roce tuto lstí vylákanou zálohu žalovaným vrátil. V této souvislosti též v nepoctivém úmyslu přesvědčil syna žalovaných, aby nechal v září 2012 vypracovat znalecký posudek na ocenění pozemků. Žalovaní sporují neexistenci oplocení pozemku; ještě v osmdesátých letech 20. století byl pozemek oplocen, když syn žalovaných ve svých školních letech lezl na pozemek parc. č. hodnota přes plot, aby si utrhl jablka z jabloní, které se tehdy na oploceném pozemku nacházely. Žalobce tvrdí, že stodolu na pozemku parc. č. Anonymizováno odstranil na konci devadesátých let, ačkoli letecké snímky katastru nemovitostí (pořízené z LPIS) prokazují, že ještě v roce 2002 se stodola nacházela na pozemku. Žalobce nabyl držbu pozemku parc. č. hodnota s nepoctivým úmyslem nabýt do svého vlastnictví cizí pozemek. Z tohoto důvodu je vyloučeno mimořádné vydržení. Vyloučeno je též řádné vydržení, když nejpozději od roku 1991 nemohl být žalobce v dobré víře v oprávněnou držbu tohoto pozemku.

3. Účastníci se shodují, že žalovaní jsou zapsáni jako společní vlastníci SJM nemovitostí, zapsaných na listu vlastnictví č. hodnota pro katastrální území adresa: pozemku parc. č. st. Anonymizováno, jehož součástí je budova č. p. Anonymizováno a dále pozemků parc. č. Anonymizováno, parc. č. Anonymizováno, parc. č. hodnota (dále jen: „Pozemek“) a parc. č. Anonymizováno (též list vlastnictví) a žalobce je zapsán jako výlučný vlastník nemovitostí, zapsaných na listu vlastnictví č. hodnota pro katastrální území adresa: pozemek parc. č. st. Anonymizováno, jehož součástí je budova č. p. Anonymizováno a dále pozemky parc. č. st. Anonymizováno, parc. č. Anonymizováno a parc. č. Anonymizováno (tento pozemek vznikl z pozemků parc. č. Anonymizováno- srovnávací sestavení parcel ze dne datum).

4. Poloha, uspořádání a vzhled pozemků v toku času jsou zřejmé z katastrální mapy, ortofota, ve spojení s místním šetřením, leteckými snímky (z let 1953, 1961, 1967, 1974, 1992, 1995, 2002, 2010, 2019, 2021, 2023) a snímky LPIS. Na výseči z katastrální mapy je předmětný pozemek barevně zvýrazněn. Při místním šetření bylo zjištěno, že na pozemku parc. č. st. Anonymizováno směrem k silnici stojí budova č. p. Anonymizováno, která přechází v zeď, lemující pozemek parc. č. st. Anonymizováno, navazují dřevěná vrata, zeď a dřevěný plot, který odděluje Pozemek od silnice. Na pozemku parc. č. st. Anonymizováno jsou pozůstatky původní stodoly, jejíž roh zasahuje na Pozemek. Tato stodola navazovala na budovu č. p. Anonymizováno, která stála na pozemku parc. č. st. Anonymizováno (letecké snímky). Předmětný pozemek je součástí ohraničené zahrady, přístupný je dřevěnými vraty. U dřevěného plotu směrem k silnici jsou pařezy jabloní, na Pozemku je několik ovocných stromů. Pozemek parc. č. hodnota je od pozemku parc. č. st. Anonymizováno oddělen zdí (dle svědecké výpovědi paní jméno FO se jedná o původní zeď výměnku, kde bydlel pan jméno FO, dle archivních snímků zde výměnek v roce 1992 nestál, naposledy je vidět na snímku z roku 1974). Dále je Pozemek přístupný z pozemku parc. č. Anonymizováno, tento přístup je zatarasen plechovou plotovou deskou, ze stejných desek je plot, kterým jsou odděleny pozemky parc. č. st. Anonymizováno, parc. č. st. Anonymizováno od pozemku parc. č. Anonymizováno. Jedná se o úzký přístup vedoucí mezi plechovým plotem žalobce a zbytky nemovitostí žalovaných, a to zdí, zdí částečně rozpadlé budovy, která navazuje na zeď, kde stál výměnek.

5. Dle notářského zápisu sepsaného dne datum manželé Anonymizováno a jméno FO, jejich dcera jméno FO a její nastávající pan jméno FO uzavřeli smlouvu svatební, postupní a dědickou. Na základě smlouvy manželé jméno FO postoupili a odevzdali nevěstě a ženichovi, mimo jiné, i pozemek kat. č. hodnota v adresa. Dne datum byli jméno FO a jméno FO oddáni (oddací list). Na základě shora uvedeného notářského zápisu bylo vlastnické právo jméno FO a jméno FO k nemovitostem vloženo na polovici dne datum (pozemková kniha). Dne datum zemřel pan jméno FO, nezanechal závěť, jako dědicové ze zákona přicházela manželka jméno FO s 2 dětmi: jméno FO a jméno FO; veškerý majetek nabyla pozůstalá manželka jméno FO narozená datum, jednalo se o polovinu hospodářské usedlosti s hostincem a pozemky (mezi nimi i pozemek č. parc. Anonymizováno – zahrada) v katastrálním území adresa – obec adresa (rozhodnutí Státního notářství v Anonymizováno č. j. Anonymizováno). jméno FO zemřela dne datum, v rámci řízení o dědictví nabyla podle rozhodnutí Státního notářství v Anonymizováno č. j. Anonymizováno Anonymizováno veškerý majetek (hospodářská usedlost s hostincem č. p. Anonymizováno a pozemky – i pozemek č. parc. Anonymizováno) pozůstalá dcera jméno FO, narozená datum, její bratr jméno FO se svého podílu zřekl v její prospěch. jméno FO byla ze adresa vystěhována, když jí bylo 13 let, po revoluci si od ní nemovitosti koupil žalovaný, prodej sjednával její bratr (svědecká výpověď jméno FO).

6. Kupní smlouvu uzavřenou dne datum, ve znění dodatku ze dne datum, prodala paní jméno FO pozemek parc. č. Anonymizováno s domem č. p. Anonymizováno a s pozemky dosud vedenými v užívání zemědělské organizace, a to parc. č. hodnota, parc. č. hodnota a parc. č. hodnota žalovaným (kupní smlouva a dodatek). Právo zemědělské organizace užívat hospodářské budovy bývalé zemědělské usedlosti č. p. Anonymizováno v adresa stojící na zastavěné ploše parc. č. Anonymizováno bylo zrušeno rozhodnutím Okresního úřadu v Jméno advokáta B dne datum, které nabylo právní moci dne datum (rozhodnutí). Podáním ze dne datum žalovaní Okresnímu úřadu v Jméno advokáta B navrhli, aby bylo zrušeno právo zemědělské organizace užívat pozemky parc. č. hodnota a parc. č. hodnota, kdy obě tyto parcely jsou v evidenci nemovitostí zapsány do užívání Státního statku v adresa. Právo zemědělské organizace užívat pozemky parc. č. hodnota, parc. č. hodnota a parc. č. hodnota bylo zrušeno rozhodnutím Okresního úřadu v Jméno advokáta B dne datum, z rozhodnutí dále vyplývá, že pozemek parc. č. hodnota byl předán k dočasnému užívání jméno FO, a bude předán až po sklizni.

7. Dne datum uzavřeli rodiče žalobce, jako kupující, s panem jméno FO, jako prodávajícím, trhovou smlouvu, prodávající kupujícím prodal a odevzdal usedlost č. p. Anonymizováno se stav. parc. č. Anonymizováno a pozemky č. Anonymizováno v katastrálním území adresa (trhová smlouva). Dle rozhodnutí Státního notářství v Jméno advokáta B č. j. Anonymizováno dne datum zemřela matka žalobce, který jako jediný dědic nabyl veškerý majetek, a to zejména nemovitosti v katastrálním území adresa parc. č. st. Anonymizováno s č. p. Anonymizováno a parc. č. Anonymizováno a pozemky v užívání zemědělské socialistické organizace. Dne datum zemřela paní jméno FO, která svou závětí ze dne datum veškerý majetek odkázala žalobci, kterému bylo potvrzeno nabytí celého dědictví – zejména pozemků st. p. č. Anonymizováno s domem č. p. Anonymizováno a pozemků v užívání socialistické organizace - kromě dalších pozemky p. č. Anonymizováno, vše v katastrálním území adresa (rozhodnutí státního notářství v Jméno advokáta B č. j. Anonymizováno ze dne datum). V rámci projednání dědictví byl k žádosti Státního notářství datum podán znalcem jméno FO znalecký posudek, prohlídka a měření bylo provedeno osobně za účasti žalobce (dle svědecký výpovědi jeho manželky též za její účasti). Znalecký posudek obsahuje situační nákres, podle posudku a nákresu na budovu č. p. Anonymizováno navazovala v severní části stodola (7 x 5,7 m), na stodolu kamenná zeď (8,8 m), které končila u ohrazení sousedů. Naproti se nacházela kolna, která byla přistavěna ke chlévu (tyto nemovitosti sousedily s pozemkem parc. č. Anonymizováno, dle leteckých snímků zasahovala kolna cca k části, kde současná polorozpadlá budova navazuje na zeď/původně výměnek). Nákres vnějším tvarem koresponduje s mapou evidence nemovitostí Anonymizováno rok mapování 1963–1990 dostupné na Prohlížení archiválií Archivu zeměměřičského úřadu, na mapě však není na Pozemku zakreslena stodola (ačkoli její stáří dle znaleckého posudku je cca 100 let), náčrt koresponduje s archivním leteckým snímkem z roku 1961 dostupným na Prohlížení archiválií Archivu zeměměřičského úřadu, kde jsou vidět všechny budovy i výměnek. Situační nákres potvrzuje svědecké výpovědi jméno FO, jméno FO, Jméno žalované A, dle kterých byl mezi nemovitostmi matky žalobce a jméno FO plot (v nákresu označený jako ohrazení sousedů). V severní části dvora byly vysázeny tři jabloně a jedna švestka slabého růstu, neošetřované (tato skutečnost plyne též z výpovědi manželky žalobce, dle které jabloně roubovala teta jméno FO). Část dvora podél komunikace je ohražena kamennou zdí (8,8 m), oplocení jižní i východní strany dvora je majetkem sousedů. Nákres i obsah znaleckého posudku vylučuje pravdivost výpovědi svědka Jméno žalované A, který tvrdil, že v době, kdy začínal základní školu, tj. cca (1979), vedl k rohu stodoly plaňkový plot, přes který jako děti lezly a trhaly jablka, jím zakreslený plot neodpovídá nákresu znalce.

8. V roce 1991 zaměřil jméno FO hranice Pozemku, hranice byly v přírodě označeny železnými trubkami, další hraniční bod Pozemku byl označen zelenou barvou na podezdívce (označeno 7,67). Z náčrtu plyne, že v této době stála stodola, na náčrtu již není kolna a chlév. Z měřičského náčrtu číslo zakázky Anonymizováno ze dne datum je dále zřejmé, že roh stodoly zasahoval na Pozemek. Skutečnost, že k zaměření došlo, a že hranice byly vytyčeny pomocí železných trubek, plyne též ze svědecké výpovědi jméno FO a jméno FO. Částku za vypracování vytyčení hranic pozemků uhradil na základě faktury Anonymizováno znějící na částka za vytyčovací náčrt a protokol o vytyčení první žalovaný, a to dne Anonymizováno (faktura ve spojení s ústřižkem složenky).

9. Z výpovědi manželky žalobce plyne, že žalobce s rodinou bydlel v Jméno advokáta B, do adresa jezdili od roku 1966, hlavně o víkendech a následně i v týdnu, protože se matka žalobce starala o jejich dceru jméno FO, narozenou datum (od jednoho roku), o nemovitosti se starali, sekali trávu, pokáceli a vysadili nové ovocné stromy (v rámci místního šetření bylo zjištěno, že se na místě nacházejí pařezy), předmětný pozemek užívala již teta jméno FO.

10. Dle výslechu dcery žalobce jméno FO se o ni do šesti let starala babička, bydlela s ní. Následně za babičkou jezdili od pátku do pondělí na víkendy a na prázdniny do její nemovitosti. Mezi nemovitostí tety a babičky byl plot, v němž byla branka, kterou se dalo procházet z pozemku na pozemek (na existenci tohoto plotu se shodují ve svědeckých výpovědích manželka žalobce a syn žalovaného). Část pozemku parc. č. Anonymizováno, který je výše popsán jako průchod, byla zarostlá, jako děti ji nazývaly džunglí (situace popisovaná svědkyní je dobře viditelná na archivním snímku z roku 1961, dostupném na Prohlížení archiválií Archivu zeměměřičského úřadu, kde jsou vidět všechny stavby a zarostlý pozemek parc. č. Anonymizováno, snímky z roku 1967 a 1974 nejsou příliš kvalitní).

11. Svědek jméno FO do adresa jezdí 55 let, s žalobcem se spřátelil hned zpočátku, nevzpomíná si, že by byl mezi kolnou a stodolou plot. Předmětný pozemek žalobce užíval stejně jako zbytek zahrady, sekal trávu, svědek mu prořezával ovocné stromy. Pozemek začal žalobce užívat, když zdědil sousední stavbu. Na pozemku se nacházel smrk, který pokácel první žalovaný (též účastnický výslech žalovaného, svědecká výpověď pana jméno FO). Žalobce pěstoval na zahradě brambory a zeleninu, svědek si nepamatuje na přesné místo.

12. Z výpovědi svědka jméno FO se podává, že v adresa chalupaří od roku 1980, od této doby zná žalobce. O Pozemek pečovali vždy jméno FO – péče o zeleň, dřeviny, sekali, cca 8-10 let nazpět žalovaný pokácel smrk, který se na tomto pozemku nacházel. Na Pozemku zaregistroval zaměřovací kolík.

13. Z výpovědi svědka jméno FO plyne, že mu žalobce s manželkou nabízeli část pozemku parc. č. Anonymizováno ke koupi v souvislosti s neuskutečněným prodejem části pozemku panu Anonymizováno.

14. Dne datum podepsala paní jméno FO prohlášení, že Pozemek její matka darovala kolem roku adresa (babička žalobce), bydlící v č. p. Anonymizováno v katastrálním území adresa.

15. Žalobce a jeho manželka v dubnu 1993 podepsali prohlášení, že nesouhlasí s vedením vodovodního řadu přes pozemek parc. č. hodnota (prohlášení ze dne datum a ze dne datum). Text prohlášení, které podepsal žalobce, vyhotovil žalovaný. Manželka žalobce v prohlášení uvedla, že nehodlá prodat pozemky parc. č. Anonymizováno.

16. Pravomocným rozhodnutím Pozemkového úřadu v Jméno advokáta B (právní moc datum) byla schválena dohoda o vydání nemovitostí ze dne datum uzavřená mezi státním statkem adresa a právnická osoba. , jako povinnými osobami, a žalobcem, jako oprávněnou osobou, kterou povinné osoby vydaly žalobci, kromě dalšího, pozemky parc. č. Anonymizováno v katastrálním v adresa (jednalo se o nemovitosti, které žalobce, jako dědic po svém matce jméno FO a závětní dědic po jméno FO, daroval státu - 2 nabídky bezplatného odevzdání majetku státu ze dne datum a ze datum). Proti vydání těchto pozemků žalobci vystupoval první žalovaný (svědecká výpověď jméno FO, účastnická výpověď žalovaného). 17. adresa postavená na pozemku parc. č. st. Anonymizováno v katastrálním území adresa byla v roce 1999 žalobcem odstraněna – jak plyne z potvrzení o odstranění stavby ze dne datum ve spojení s leteckými snímky z let 1992 a 1995, které byly soudu poskytnuty Zeměměřičským úřadem adresa, na kterých je budova č. p. Anonymizováno zřetelná, stejně tak stodola (chybí výměnek, kolna a chlév) a ze snímků LPIS z roku 2002 a snímků z roku 2002, které byly soudu poskytnuty Zeměměřičským úřadem adresa. Pokud žalovaný poukazuje na rozpor mezi tvrzením žalobce o zboření stodoly v roce 1999, pak je zřejmé, že se jedná o nepřesné tvrzení, když žalobce tvrdí stodola, ale dokládá listinu prokazující odstranění budovy č. p. Anonymizováno. Na snímku LPIS z roku 2002 budova č. p. Anonymizováno není, je tam pouze stodola. Ze snímku LPIS z roku 2004 je zřejmé, že byla odstraněna i stodola.

18. Účastníci několikrát jednali o převodu Pozemku a dalších zemědělských pozemků (svědecké výpovědi manželky žalobce, dcery žalobce a syna žalovaného). V roce 2004 byl vyhotoven geometrický plán pro rozdělení pozemků jméno FO, č. Anonymizováno, Pozemek měl být rozdělen na pozemek parc. č. Anonymizováno o výměře 54 m² a Anonymizováno o výměře 36 m², pozemek parc. č. st. Anonymizováno měl být rozdělen na pozemek parc. č. st. Anonymizováno o výměře 254 m² a parc. č. st. Anonymizováno o výměře 3 m², pozemek parc. č. st. Anonymizováno navazoval na pozemek parc. č. Anonymizováno. Hraniční body byly označeny ocelovým hřebem ve zdi a plastovým mezníkem (v rámci místního šetření bylo zjištěno, že plastový mezník se na Pozemku nachází). Tohoto vyměření se dle své výpovědi účastnil syn žalovaných Jméno žalované A, pokud však ve své výpovědi tvrdí, že se zaměření týkalo i pozemku parc. č. hodnota, tak tato parcela v zaměření uvedena není. Na základě objednávky Jméno žalované A ze dne datum, byl jméno FO dne datum vypracován znalecký posudek za účelem majetkového převodu dle budoucí kupní smlouvy, v posudku je oceněn Pozemek, znalec uvádí, že na Pozemku nejsou žádné stavby ani trvalé porosty, pozemek byl oceněn na částku částka (znalecký posudek číslo hodnota). V září 2012 byla žalobci převedena částka v celkové výši částka (označená jako Z-pozemky), která byla dne datum vrácena (archiv peněžního deníku firmy syna žalovaných). Dne datum se žalování a žalobce dohodli, že uzavřou kupní smlouvu ohledně Pozemku, pokud budou splněny tyto podmínky: pozemek bude rozdělen a vyměřen geodetickou firmou, na nově vyměřené parcely bude zřízeno věcné břemeno ohledně vzdálenosti stavby od nově vyměřené hranice parcely Anonymizováno (smlouva o uzavření budoucí smlouvy kupní).

19. Dne datum uzavřeli žalobce, jako prodávající, a syn žalovaných, jako kupující, kupní smlouvu a převodu pozemků o celkové výměře 29 348 m² v katastrálním území adresa za dohodnutou kupní cenu částka (kupní smlouva).

20. Dne datum odeslal právní zástupce žalobce žalovaným nabídku ohledně vyřešení vlastnického práva k Pozemku (odkoupení, souhlasné prohlášení) s tím, že nebudou-li žalovaní s žádnou variantu souhlasit obrátí se žalobce na soud (přípis ze dne datum). Právní zástupce žalovaných dopisem ze dne datum vyzval žalobce a jeho manželku, aby do 30 dnů Pozemek vyklidili a předali žalovaným, zároveň navrhl setkání účastníků. Právní zástupce žalobce nabídl schůzku v dubnu 2024 (dopis ze dne datum). Právní zástupce žalovaných preferoval setkání bez účasti právních zástupců (odpověď ze dne datum). Přípisem ze dne datum právní zástupce žalovaných konstatuje, že smírné řešení nalezeno nebylo a vyzývá žalobce k vyklizení Pozemku.

21. Dokazování, jak popsáno shora, vyhodnotil soud jako dostačující k tomu, aby bylo možno věc po skutkové stránce uzavřít a následně posoudit z hledisek právních. Provedené důkazy hodnotil soud jednotlivě a všechny v jejich vzájemné souvislosti postupem dle ustanovení § 132 o. s. ř. Bylo vyhověno všem důkazním návrhům obou stran sporu, vyjma důkazů navržených žalobcem a žalovanými v podáních ze dne datum, která byla podepsanému soudu doručena po dosažení koncentračním bodu. Ke skutečnostem a důkazům uplatněným po tomto bodě soud nesmí přihlédnout, tzn. že soud nepřihlédl k tvrzením a důkazům navrženým ve shora uvedených podáních. Dále soud nevyhověl důkaznímu návrhu žalovaných výpovědí pana Anonymizováno, kterým chtěli prokázat, že žalobce panu Anonymizováno bez povolení očesal ovoce, když tato skutečnost není pro řízení podstatná. K hodnocení svědeckých výpovědí soud podotýká, že svědkyně jméno FO část své výpovědi četla, popř. nahlížela do textu, má problémy s vyjadřováním, některé otázky ji zaskočily, v těchto momentech nepůsobila přesvědčivě. Další svědecké výpovědi byly hodnověrné; jak plyne z výše uvedeného neuvěřil soud Jméno žalované A skutečnosti týkající se plotu, který měl vést k rohu stodoly, když jím nakreslený plot nekoresponduje se znaleckým posudkem. Co se týče účastnické výpovědi prvního žalovaného, při hodnocení otázek, které kladl svědkům, z jeho dalších vyjádření, je patrné, že má pocit, že okolní svět (sousedi z vesnice) je proti němu, události či jednání druhých často vnímá jako negativně cílené vůči jeho osobě. Některá jeho tvrzení si protiřečí: „žalobce a jeho rodina se o pozemek nestarali“ proti „neví, co tam dělali, protože je tam vysoká zeď“.

22. O skutkovém stavu věci učinil soud následující závěr: Předmětný pozemek je součástí ohraničené zahrady, navazuje na pozemek parc. č. st. Anonymizováno, který přiléhá k pozemku parc. č. st. Anonymizováno, jehož součástí je budova č. p. Anonymizováno. Pozemek parc. č. st. Anonymizováno nabyl žalobce jako jediný dědic po své matce, která zemřela dne datum, pozemek parc. č. st. Anonymizováno, který bezprostředně sousedí s Pozemkem zdědil jako jediný dědic ze závěti po jméno FO, a to na základě rozhodnutí státního notářství v Jméno advokáta B č. j. Anonymizováno ze dne datum. Žalobce s rodinou bydlel v Jméno advokáta B, do adresa jezdili za jeho matkou od roku 1966, hlavně o víkendech; poté, co jí svěřili péči o roční dceru jméno FO, narozenou dne datum, jezdili do adresa i v týdnu. Matka žalobce se o jméno FO starala do jejích 6 let, následující roky k ní rodina jezdila na víkendy a na prázdniny. Na její dům bezprostředně přiléhala budova č. p. Anonymizováno stojící na pozemku parc. č. st. Anonymizováno, která patřila tetě žalobce, dvůr nemovitostí byl oddělen plotem s průchozí brankou. Na budovu č. p. Anonymizováno byla napojena stodola, jejíž roh zasahoval na Pozemek, naproti budově č. p. Anonymizováno stála kolna s chlévem (tyto nemovitosti sousedily s pozemkem parc. č. Anonymizováno), oproti současnému stavu byla větší část zahrady (dvora) paní jméno FO zastavěna. V době úmrtí paní jméno FO byl žalobce vlastníkem nemovitosti po své matce, kterou s rodinou užíval a obhospodařoval, stejně tak začal v roce 1979 obhospodařovat zděděnou nemovitost, na Pozemku sekal trávu, česal ovoce, staral se o stromy. Kupní smlouvu uzavřenou dne datum ve znění dodatku ze dne datum prodala paní jméno FO pozemek parc. č. Anonymizováno s domem č. p. Anonymizováno a s pozemky parc. č. hodnota, parc. č. hodnota a parc. č. hodnota žalovaným, kteří téhož roku nechali zaměřit hranice zakoupených pozemků, hraniční body Pozemku byly označeny železnými trubkami (datum). Žalobce a jeho rodina i nadále pečovali o zeleň a dřeviny na Pozemku (sekali trávu, česali ovoce, starali se o stromy). Účastníci několikrát jednali o převodu Pozemku a dalších zemědělských pozemků. Dopisem ze dne datum vyzvali žalovaní žalobce a jeho manželku, aby do 30 dnů Pozemek vyklidili a předali žalovaným.

23. Z žaloby je zřejmé, že se jedná o žalobu určovací upravenou v ustanovení § 80 o. s .ř., v němž je podáváno, že určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. Žalobce má naléhavý právní zájem na určovací žalobě, neboť Pozemek je součástí jeho uzavřené zahrady, Pozemek drží a není zapsán jako vlastník v katastru nemovitostí. Zároveň byl žalovanými vyzván, aby předmětný pozemek vyklidil. Žalobce je způsobilým subjektem vydržení, neboť za subjekt vydržení je třeba považovat všechny osoby způsobilé k nabývání vlastnického práva. Pokud jde o právní posouzení řádného vydržení, soud vychází z hlavy II. – ustanovení přechodných a závěrečných – dílu 1 – přechodných ustanovení – oddílu 1 – všeobecných ustanovení – § 3028 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen“ „o. z. ), tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Dle ustanovení § 135a zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen ObčZ) ve znění před novelou č. 509/1991 Sb., vlastníkem věci, která může být předmětem osobního vlastnictví, se stane občan, který má nepřetržitě v držbě (§ 132a odst. 1) movitou věc po dobu tří let a nemovitou věc po dobu deseti let. Obdobně, pokud není stanoveno jinak, nabude občan i právo odpovídající věcnému břemenu (§ 132a odst. 2) – odstavec 1. Jde-li o pozemek nebo jeho část, který má občan nepřetržitě v držbě (§ 132a odst. 1) po dobu deseti let a k němuž by jinak mohlo být zřízeno právo osobního užívání (§ 199 odst. 1), nabývá vlastnictví k pozemku nebo jeho části stát; občan nabývá právo, aby s ním byla uzavřena dohoda o osobním užívání pozemku v rozsahu uvedeném v § 200. Je-li výměra pozemku větší než nejvyšší přípustná výměra podle § 200 a lze-li podle územního plánu nebo územního rozhodnutí přenechat k osobnímu užívání více částí tohoto pozemku má občan právo vybrat si jen jednu z těchto částí, k níž se pak jako k samostatnému pozemku dohodou zřídí právo osobního užívání (odstavec 2). Takto však nelze nabýt věc z majetku v socialistickém vlastnictví nebo věc, ke které má socialistická organizace právo užívání podle zvláštních předpisů. Takto nelze nabýt ani právo k pozemku, který je v socialistickém vlastnictví nebo ke kterému má socialistická organizace právo užívání podle zvláštních předpisů (odstavec 3). Do doby podle odstavců 1 a 2 může si občan započítat dobu, po kterou jeho právní předchůdce měl věc nepřetržitě v držbě, anebo nepřetržitě vykonával právo odpovídající věcnému břemenu (odstavec 4). Na běh dob podle odstavců 1 a 2 použije se přiměřeně ustanovení o promlčení (odstavec 5). Obsahem tohoto ustanovení se zabýval Nejvyšší soud ČR v rozsudku sp. zn. spisová značka: Z tohoto ustanovení se podává, že pozemek (a to jakýkoliv pozemek, nejen pozemek v tzv. socialistickém společenském vlastnictví) nebyl až do datum, kdy nabyla účinnosti novela občanského zákoníku, provedená zákonem č. 509/1991 Sb., způsobilým předmětem vydržení vlastnického práva. To je patrné jednak z toho, že pozemky nebyly podle tehdejší legislativy i teorie předmětem tzv. osobního vlastnictví (§ 127 ObčZ ve znění před novelou č. 509/1991 Sb.), jakož i z toho, že oprávněný držitel pozemku, který splnil v této době podmínky vydržení, měl jen právo, aby s ním byla uzavřena dohoda o osobním užívání pozemku podle § 135a odst. 2 ObčZ. Z výše uvedeného je zřejmé, že Pozemek nebyl až do datum způsobilým předmětem vydržení. Od datum mohl vydržet vlastnické právo oprávněný držitel. Dle ustanovení § 129 ObčZ držitelem je ten, kdo s věcí nakládá jako s vlastní nebo kdo vykonává právo pro sebe (odstavec 1). Držet lze věci, jakož i práva, která připouštějí trvalý nebo opětovný výkon (odstavec 2). Titulem (byť i putativním), o který se opírá oprávněná držba, může být i rozhodnutí o vypořádání dědictví, a to i v případě, že zůstavitel ve skutečnosti nebyl vlastníkem věci; v případě pozemku lze takto nabýt oprávněnou držbu i tehdy, jestliže tento pozemek nebyl předmětem dědického řízení, avšak sousedí s pozemkem, který držitel nabyl v dědickém řízení, a to za předpokladu, že dědic se ujal jeho držby (resp. držby spoluvlastnického podílu) a přitom jednal v omluvitelném omylu, že jde o část pozemku, který zdědil - Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka). V ustanovení § 130 ObčZ je stanoveno, že je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným. V pochybnostech se má za to, že držba je oprávněná (odstavec 1). Nestanoví-li zákon jinak, má oprávněný držitel stejná práva jako vlastník, zejména má též právo na plody a užitky z věci po dobu oprávněné držby (odstavec 2). Ve prospěch dobré víry žalobce svědčí, že jeho právní předchůdci byly osoby mu blízké, u nichž neměl důvod k větší opatrnosti ohledně rozsahu po nich nabytého majetku, zejména šlo-li o nemovitosti děděné – srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. spisová značka, rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. spisová značka. Žalobce nenabýval pozemek, který by neznal, ale pozemek bezprostředně užívaný rodinou, neměl důvod zajímat se o jeho parametry (neměl důvod zkoumat, kudy vede hranice, nahlížet do katastrálních map, ortofot). Podle ustanovení § 134 odst. 1, 2 ObčZ se oprávněný držitel stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost. Takto nelze nabýt vlastnictví k věcem, které nemohou být předmětem vlastnictví, nebo k věcem, které mohou být jen ve vlastnictví státu nebo zákonem určených právnických osob (§ 125 občanského zákoníku). Počítání času, tedy i vydržecí doby se řídí ustanovením § 122 občanského zákoníku. Do doby, po kterou měl oprávněný držitel věc v držbě, je třeba pro účely vydržení započítat i dobu, po kterou věc držel před datum (Anonymizováno Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Předpokladem řádného vydržení je, že k datum trvala oprávněná držba, která předpokládá, že držitel je v dobré víře, že mu věc nebo právo patří, a že je v této dobré víře se zřetelem ke všem okolnostem; uvedené podmínky musí být splněny současně. Dobrá víra je vnitřní, psychický stav držitele. Ze zákona vyplývá, že držitel musí být v dobré víře „se zřetelem ke všem okolnostem“. Dobrá víra zaniká v okamžiku, kdy se držitel seznámil se skutečnostmi, které objektivně musely vyvolat pochybnost o tom, že mu věc po právu patří – v tomto konkrétním případě zaměření Pozemku v roce 1991. Podmínkou řádného vydržení je dobrá víra držitele trvala po celou dobu držby. Podle ustanovení § 1089 odst. 1 o. z. drží-li poctivý držitel vlastnické právo po určenou dobu, vydrží je a nabude věc do vlastnictví. K vydržení vlastnického práva k movité věci je potřebná nepřerušená držba trvající tři roky. K vydržení vlastnického práva (řádnému) k nemovité věci je potřebná nepřerušená držba trvající deset let (§ 1091 odst. 1 a 2 o. z.). K předpokladům řádného vydržení podle ustanovení § 1089 a 1090 odst. 1 o. z. je držba poctivá (§ 1089 ve spojení s § 992 odst. 2 o. z.) a pravá (§ 993 o. z.); naopak nemusí být řádná ve smyslu § 991 o. z., zároveň se vyžaduje držba opřená o řádný titul. Pokud jde o mimořádné vydržení, pak dle ustanovení 1095 o. z. uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl. Podmínky mimořádného vydržení rozvedl Nejvyššího soud v rozsudku ze dne datum, sp. zn. spisová značka: Držba „nikoliv v nepoctivém úmyslu“ (§ 1095 o. z.) je zvláštním druhem držby, kterou ani obecný zákoník občanský, ani pozdější občanské zákoníky neznaly; je blízká římskoprávnímu pojetí dobré víry, vymezené negativně, tedy tak, že v dobré víře je držitel, který je přesvědčen, že nabytím držby nepůsobí nikomu újmu [viz např. Kincl, J., Urfus, V., Skřejpek, M.: Římské právo. Praha: C. H. Beck, 1995, s. 176 a násl.; k pozitivnímu a negativnímu vymezení dobré víry viz např. Spáčil, J., Králík, M. a kol. Občanský zákoník III. Věcná práva (§ 976-1474). Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021, s. 97 a násl.]. Uvádí se též, že „…bona fides znamená, že vydržitel choval se při nabytí držby jako čestný člověk; je to, jinými slovy, vědomí vydržitelovo, že nepáše bezpráví na zákonném držiteli“ (Bonfante, P. Instituce římského práva. Brno 1932, s. 312 a násl.). V římském právu šlo tedy – oproti požadavkům kladeným na dobrou víru např. v § 992 odst. 1 o. z., resp. v občanských zákonících uvedených shora – při vydržení o dobrou víru vymezenou negativně a v nejméně přísném pojetí. Zákon v § ustanovení 1095 o. z. zjevně vychází z toho, že v průběhu dvojnásobné vydržecí doby nutné pro mimořádné vydržení má vlastník dost prostoru pro uplatnění jeho práva, a proto není třeba na držbu pro mimořádné vydržení klást tak přísné nároky, jako na držbu vedoucí k vydržení řádnému. Je tedy odůvodněné vyjít z předpokladu, že by zákonodárce, kdyby tuto otázku výslovně upravil, se v § 1095 o. z. přidržel méně přísného pojetí, totiž že „držba nikoliv v nepoctivém úmyslu“ tu musí být v době, kdy se jí držitel chopil; to, že se později dozví, že v katastru nemovitostí je jako vlastník evidován někdo jiný, resp. že někdo jiný vlastníkem je, nemá samo o sobě za následek zánik držby „nikoliv v nepoctivém úmyslu“. Lze tedy uzavřít, že podmínkou mimořádného vydržení (§ 1095 o. z.) je, že držiteli není prokázán nepoctivý úmysl při uchopení držby; to, že snad později zjistí, že vlastníkem věci (subjektem drženého práva) je někdo jiný, nemá bez dalšího za následek zánik podmínek mimořádného vydržení. K tomu přistupuje skutečnost, že nepoctivý úmysl brání vydržení jen, byl-li tu při uchopení držby. Je tedy třeba řešit otázku, jak může vlastník zabránit mimořádnému vydržení jeho věci (věcného práva k ní). Z rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka se podává, že pokud jde o zánik držby „nikoliv v nepoctivém úmyslu“, je třeba analogicky aplikovat § 995 o. z., větu první, podle které platí: „Bylo-li vyhověno žalobě napadající držbu nebo její poctivost, považuje se poctivý držitel za nepoctivého nejpozději od okamžiku, kdy mu byla doručena žaloba“. V zásadě tedy platí, že ujal-li se někdo držby nikoliv v nepoctivém úmyslu a později zjistí, že není vlastníkem (není v katastru nemovitosti evidován jako vlastník), není tím jeho nepoctivý úmysl dotčen; na rozdíl od poctivé držby (§ 992 odst. 1 o. z.) nemá taková vědomost za následek zánik kvalifikované držby (zde držby nikoliv v nepoctivém úmyslu). Pokud však držitel, který nenabyl věc v nepoctivém úmyslu, odmítá vlastníkovi držbu předat, resp. vzdát se jí, může vlastník v průběhu vydržecí doby zabránit mimořádnému vydržení v zásadě jen žalobou napadající držbu nebo tvrdící nepoctivý úmysl držitele při jejím nabytí, tedy zpravidla žalobou na ochranu vlastnického práva (§ 1040 o. z.), nebo, má-li na určení naléhavý právní zájem, žalobou na určení svého práva či určení, že držiteli držené právo nenáleží (§ 80 o. s. ř.). Bude-li žalobě vyhověno, považuje se držitel od okamžiku, kdy mu byla doručena žaloba, za držitele jednajícího v nepoctivém úmyslu. „Nepoctivý úmysl“ a uchopení držby sousedního pozemku spolu s pozemkem nabytým: Podle důvodové zprávy k § 1095 o. z. míří úprava mimořádného vydržení mimo jiné na „případy byl převeden pozemek o chybně stanovené (větší) výměře, než je výměra skutečná nebo pozemek chybně označený parcelním číslem, takže nabyvatel v dobré víře drží něco jiného, než pro co mu svědčí vlastnický titul“. Podmínkou mimořádného vydržení je nedostatek nepoctivého úmyslu držitele. Úmysl jako vnitřní stav sám o sobě nemůže být předmětem dokazování. Předmětem dokazování mohou být skutečnosti vnějšího světa, jejichž prostřednictvím se vnitřní přesvědčení (stejně tak úmysl) projevuje navenek (srov. k tomu např. obdobně usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Tento závěr platí i pro posuzování držby „nikoliv v nepoctivém úmyslu“. Tento úmysl nelze zpravidla prokázat přímo, je-li však prokázána existence skutečností, zakládajících nepoctivost držitele, o kterých věděl anebo – při splnění předpokladu § 4 odst. 1 o. z., tedy že má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností – vědět při uchopení držby nutně musel, pak je třeba učinit závěr o jeho nepoctivém úmyslu; přitom, podobně jako v právu trestním, může jít o úmysl přímý (držitel ví, že jedná nepoctivě a takto jednat i chce), nebo o úmysl nepřímý (s tím, že jeho jednání může být nepoctivé, je srozuměn; srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Ujme-li se nabyvatel spolu s pozemkem, který nabyl do vlastnictví, i držby části sousedního pozemku, neznamená to bez dalšího, že jedná v nepoctivém úmyslu, a to dokonce ani tehdy, je-li jeho držba nepoctivou ve smyslu § 992 odst. 1 o. z., věta druhá, neboť mu „musí být z okolností zjevné, že vykonává právo, které mu nenáleží“. Samotná nedbalost držitele totiž držbu v nepoctivém úmyslu nezakládá, nutný je úmysl držitele. Jestliže však okolnosti případu jsou tak zjevné, že průměrný člověk při běžné péči a opatrnosti musí bez pochybností poznat, že se ujímá držby pozemku o výrazně větší rozloze, než jaký nabyl, pak lze učinit závěr o nikoliv poctivém úmyslu nabyvatele. Nestačí tu však pouhý omyl držitele, byť i jinak neomluvitelný, situace musí být taková, že je třeba učinit závěr o tom, že o rozdílu věděl, resp. vědět musel, přičemž je nutno vždy přihlížet k individuálním okolnostem každého případu. Do doby stanovené v § 1095 se započte i doba, po kterou měl držitel, popřípadě jeho právní předchůdce, věc nepřetržitě v držbě přede dnem nabytí účinnosti o. z.; tato doba však neskončí dříve než uplynutím dvou let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jde-li o věc movitou, a pěti let, jde-li o věc nemovitou (§ 3066 o. z.).

24. Shrnuto, žalobce se v roce 1979 chopil držby Pozemku, o němž se domníval, že je součástí nemovitostí, které nabyl jako dědictví po své tetě (měl spravedlivý důvod pro uchopení držby), tímto jednáním nechtěl nikomu způsobit újmu (nevěděl, že se chopil držby cizího pozemku), Pozemek držel nepřetržitě v dobré víře, až do srpna 1991, kdy byl Pozemek na základě objednávky žalovaných geometricky zaměřen a tato skutečnost musela v žalobci vyvolat pochybnost, že mu Pozemek po právu patří. Dobrá víra žalobce zanikla před datum, nemohl tedy Pozemek řádně vydržet. Držba žalobce však trvala i nadále, žalovaní nepodali do datum žalobu na ochranu vlastnického práva, kterou mohli mimořádnému vydržení zabránit. Soud má za prokázané, že žalobce je způsobilým subjektem vydržení, Pozemek je způsobilým objektem pro vydržení, žalobce se neujal držby v nepoctivém úmyslu, vydržecí doba pro mimořádné vydržení uplynula dne datum, zároveň je dán naléhavý právní zájem na požadovaném určení, proto soud žalobě vyhovuje.

25. Soud poznamenává, že jím zjištěný skutkový stav o době držby Pozemku žalobcem lze dovodit z tvrzení žalovaných uvedených ve vyjádření k žalobě: Žalobce se svévolně a ve zlé víře ujal držby pozemku ihned poté, co k němu získal přístup nabytím pozemku parc. č. Anonymizováno. …..Na to konto v roce 1991 pan jméno FO….vyklidil část stáje a pozemek parc. č. hodnota (po sklizni), pan jméno FO část pozemku parc. č. hodnota a žalobce část pozemku parc. č. hodnota, zároveň žalobce zahradil přístup k pozemku parc. č. hodnota, aby zamezil žalovaným v ujmutí se držby a naopak pokračoval v nepoctivé držbě (zde soud podotýká, že poctivost držby není podmínkou mimořádného vydržení).

26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka. Tyto náklady sestávají:  ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka,  ze spotřebované zálohy na náklady spojené s provedením důkazu dle § 141 odst. 1 o. s. ř. v částce částka, a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky částka za žalobu dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky částka za účast na místním šetření dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. dne datum, z částky částka za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. dne datum, z částky částka za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. z částky částka (3 x částka) za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. dne datum, a včetně osmi paušálních náhrad výdajů po částka dle § 13 odst. 4 a. t. Žalobci nebyl přiznán nárok na náhradu nákladů řízení v požadované výši, neboť podání ze dne datum neshledal soud účelným (jak výše uvedeno soud k zde uvedeným skutečnostem nepřihlížel). Požadavek účelnosti nákladů řízení je stanoven ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř.; na posuzování účelnosti nákladů právního zastoupení není možné rezignovat a rozhodnutí o přiznání náhrady nákladů řízení omezit na prosté konstatování takové náklady jsou účelné vždy, a to jen proto, že účastníka zastupuje advokát. Jelikož nebyla přiznána náhrada za tento úkon právní služby, nebyly přiznány ani hotové výdaje související. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích, prostřednictvím Okresního soudu v Jindřichově Hradci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaní povinnosti uložené jim tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.