5 C 107/2026

Plný text

Okresní soud v Jindřichově Hradci rozhodl soudkyní JUDr. Gabrielou Strnadovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro 17 586,46 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Pokud se žalobkyně po žalovaném domáhá zaplacení další částky v celkové výši částka, zákonného úroku z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 11,5 %, tak v tomto rozsahu se žaloba žalobkyně zamítá.

III. Žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Po právní moci tohoto rozsudku se žalobkyni vrací přeplatek na soudním poplatku ve výši částka.

1. Žalobou ze dne datum domáhá se žalobkyně zaplacení částky ve výši částka (dlužná jistina, poplatek za vyplacení úvěru, poplatek za službu „Klidné spaní“, poplatek za službu „Presto“, poplatek za službu „Informační SMS servis“) s příslušenstvím, tj. se smluvním úrokem a se zákonným úrokem z prodlení a dále smluvní pokuty za období od datum do datum ve výši částka, a to z titulu Smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. hodnota uzavřené dne v datum mezi žalobkyní a žalovaným. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, k jednání soudu se nedostavil.

2. Existence žalobkyně, byla zjištěna z úplného výpisu z obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Anonymizováno, oddíl C, vložka Anonymizováno, z něhož plyne, že předmětem podnikání této společnosti je poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. Oprávnění žalobkyně k poskytování spotřebitelského úvěru plyne z informace České národní banky; datum oprávnění k činnosti datum, doba trvání oprávnění datum.

3. Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti se podává, že žalobkyně vycházela z těchto údajů: společnou domácnost žalovaného tvoří pouze on, pravidelný výdaje na bydlení činí částka, pravidelné měsíční výdaje na půjčky částka, čistý měsíční příjem uvedený žalovaným částka, ověřený příjem částka (též listina identifikované příjmy), rezerva pro výdaje částka, vypočítané minimální výdaje částka, disponibilních příjem částka. Příjem žalovaného měl být, dle tvrzení žalobkyně obsažené v dokumentu o ověřování úvěruschopnosti, doložen prostřednictvím bankovního výpisu, daňového přiznání, popř. potvrzení o výši příjmů, výplatními páskami, potvrzením o přiznání důchodu nebo jinými doklady způsobilými k doložení příjmů žadatele (skutečnost, že kteroukoliv z těchto listin žalovaný doložil, však žalobkyně neprokazuje, stejně tak neprokazuje, že prověřila výpis z centrální evidence exekucí, výpis z insolvenčního rejstříku, výpis z registru neplatných dokladů, výpis z registru PČR hledaných osob, výpis z registru politicky aktivních osob, výpis z katastru nemovitostí katastrálního rejstříku – kontrola platnosti adresy, výpis z registru „sankční seznamy“). Žalovaný předložil žalobkyni kopii řidičského a občanského průkazu (kopie dokladů), zároveň měla být jeho totožnost autorizována prostřednictvím přímého náhledu na bankovní účet (autorizace).

4. Před uzavřením smlouvy o úvěru byl žalovaný informován o procesu poskytování spotřebitelského úvěru, o druhu úvěru, jeho výši, počtu a výši splátek, nákladech úvěru, a to na modelovém příkladě úvěru ve výši částka (informace pro spotřebitele, základní informace o úvěru). Dále byl žalovaný informován o poskytovateli a o zprostředkovateli úvěru (údaje o poskytovateli úvěru, údaje o zprostředkovateli).

5. Ze smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. hodnota bylo zjištěno, že tato byla dne datum podepsána žalovaným, žalobkyně se zavázala žalovanému poskytnout částku až do výše částka, kterou lze čerpat postupně i opakovaně. Poskytnuté peněžní prostředky se žalovaný zavázal splácet v pravidelných denních splátkách, ve výši určené dle čl. 5 VOP. Splatnost první denní splátky nastává 30. den následující po dni, v němž byla vyplacena příslušná tranše úvěru. Každá denní splátka je splatná 29. den následující pod dni výpočtu dané denní splátky. Splatnost úvěru byla domluvena do datum. Roční procentní sazba nákladů při čerpání celého kreditního rámce (RPSN) činila 1544,41 %. Denní úroková sazba činila 0,933 %. Ocitne-li se žalovaný v prodlení, má žalobkyně nárok: na náhradu účelně vynaložených nákladů, které jí vznikly v důsledku prodlení s úhradou dlužné částky a na úrok z prodlení v zákonné výši odpovídající roční výši REPO sazby stanovené Českou národní bankou, navýšené o osm procentních bodů z nesplacených denních splátek jistiny v prodlení, nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení, až do zaplacení. Všechny sankce jsou splatné okamžikem, kdy na ně žalobkyni vznikne nárok. Pokud je žalovaný alespoň 91 dní v prodlení se splácením jedné nebo více splátek, má žalobkyně nárok na zesplatnění úvěru. Účelně vynaložené náklady jsou náklady spojené s upomínáním, které jsou vypočteny paušálně. Žalobkyně je v případě prodlení oprávněna požadovat náhradu účelně vynaložených nákladů, které jí vznikly v souvislosti s prodlením žalovaného, a to paušálně ve výši částka denně (tato částka je dána rozpočtením nákladů na osoby, které se podílejí na řešení prodlení klienta, a to prostřednictvím telefonu, e-mailu či korespondence), maximálně však částka za jeden kalendářní měsíc vymáhání pohledávky. Společnost nebo jí pověřená třetí osoba také může posílat zpoplatněné upomínky (každou za částku částka za jednu upomínku). Z článku 5. všeobecných obchodní podmínek plyne, že denní splátka = DP + DJ + DU, kde DP je denní splátka všech poplatků, DJ je denní splátka jistiny a DU je denní splátka úroku. Denní splátka poplatků se vypočítá každý den platnosti kreditního rámce dle následujícího vzorce: denní splátka poplatku = P1/D + P2, kde P1 je nesplacená část všech poplatků za jednorázově poskytované služby snížená o nesplacenou část již vypočtených denních splátek poplatků za jednorázově poskytované služby z předchozích dní, P2 je výše denních poplatků za všechny průběžně poskytované služby aktivované v daný den a D je počet dní do konce platnosti kreditního rámce. Denní splátka jistiny se vypočítá každý den platnosti kreditního rámce dle následujícího vzorce: denní splátka jistiny = (J × u × k^-d)/(1 - k^-d), kde d je počet dní do konce platnosti kreditního rámce, J je nesplacená část jistiny snížená o nesplacenou část již vypočtených denních splátek jistiny z předchozích dní, u je denní úroková míra a k = 1 + u. Denní splátka úroku se vypočítá pro každý den trvání úvěru z výše nesplacené jistiny úvěru v daný den. Denní splátka úroku = J × u, kde J je nesplacená část jistiny snížená o nesplacenou část již vypočtených Denních splátek jistiny z předchozích dní, u je denní úroková míra.

6. Dle přehledu bankovních transakcí, ve spojení s výpisem z bankovního účtu žalovaného, byla žalovanému žalobkyní na účet č. č. účtu dne datum převedena částka ve výši částka.

7. Dne datum byla na emailovou adresu žalovanéhomailto:e-mail výzva k úhradě částky ve výši částka (celkový dluh včetně úroků z prodlení a smluvních pokut), když nebyly uhrazeny závazky 92 dnů po splatnosti (email).

8. Z předžalobní výzvy plyne, že byla vyhotovena dne datum, žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky ve výši částka; z potvrzení o podání zásilky se podává, že zásilka byla odeslána datum.

9. Dokazování, jak popsáno shora, vyhodnotil soud jako dostačující k tomu, aby bylo možno věc po skutkové stránce uzavřít a následně posoudit z hledisek právních. Provedené důkazy hodnotil soud jednotlivě a všechny v jejich vzájemné souvislosti postupem dle ustanovení § 132 o. s. ř.

10. O skutkovém stavu věci učinil soud tento závěr: dne datum žalovaný projevil vůli uzavřít s žalobkyní smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalobkyně ve prospěch žalovaného peněžní prostředky ve výši částka. Při posuzování úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně vycházena z částky disponibilního příjmu ve výši částka. Žalobkyně nedoložila žádné doklady, z kterých měla ověřit úvěruschopnost žalovaného.

11. Pokud jde o právní posouzení, soud vychází z ustanovení § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného od datum (dále jen: „občanský zákoník“) a věc posuzuje podle tohoto zákona a dále dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném k datu uzavření smlouvy (dále jen: „zákon o spotřebitelském úvěru“). Žalovaný je spotřebitelem (ustanovení § 419 občanského zákoníku); jedná se o smlouvu spotřebitelskou.

12. Dle ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 tohoto ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Z ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru plyne, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům (odstavec 2). Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit (odstavec 3). Ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů – srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. spisová značka.

13. S ohledem na výše uvedené, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, soud shledává smlouvu absolutně neplatnou, když žalobkyně netvrdí ani neprokazuje, že ověřila úvěruschopnost žalovaného, ač poskytovatel úvěru nese v tomto ohledu důkazní břemeno a musí si být vědom nutnosti shromažďovat a uchovávat důkazy o plnění povinnosti posoudit úvěruschopnost s odbornou péčí. Poskytovatel úvěru nemůže spoléhat, že druhá strana jedná poctivě, naopak sám musí vyvinout úsilí ke zjištění, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet (povinnosti ověřit tvrzení spotřebitele obecně plyne např. z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. spisová značka). Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku ze dne datum ve věci Anonymizováno (CA Consumer Finance SA v. Ingrid Bakkaus a další) vyložil článek 8 směrnice 2008/48, a bod 26 její preambule tak, že poskytovatel úvěru má povinnost (nese v tomto ohledu důkazní břemeno – v orig. „the burden of proving“) posoudit úvěruschopnost dlužníka (spotřebitele) na základě dostatečných informací (na informace podané jen spotřebitelem může poskytovatel úvěru spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady); tím má být podle Soudního dvora zabráněno, aby věřitelé neposkytovali úvěry nezodpovědně).

14. Absolutní neplatnost znamená neplatnost právního jednání od samého počátku, účastníkům z tohoto právního vztahu nevznikají žádná práva ani povinnosti (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Z ustanovení § 2991 občanského zákoníku se podává, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odstavec 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odstavec 2). V ustanovení § 2993 občanského zákoníku se podává, že plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

15. Vzhledem k absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru posuzuje soud nároky žalobkyně jako bezdůvodné obohacení a přiznává jí částku, kterou žalovanému poskytla (částka), když tento ničeho neuhradil. Při zohlednění rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. spisová značka soud nepřiznává úroky z prodlení.

16. O lhůtě k plnění rozhoduje soud podle ustanovení § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”) tak, že stanovené povinnosti ukládá splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, neboť neshledává podmínky pro stanovení lhůty delší.

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud se zřetelem k ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., když žalovanému žádné náklady řízení nevznikly.

18. Podle ustanovení § 6 odst. 1 z. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen „zákon o soudních poplatcích) je základem procentního poplatku cena předmětu řízení vyjádřená peněžní částkou, není-li dále stanoveno jinak. Cena příslušenství předmětu řízení tvoří základ poplatku jen v případech, je-li příslušenství samostatným předmětem řízení. V tomto konkrétním případě je pro základ poplatku třeba vycházet z částky částka. Dle položky č. 2. bod 3. ve spojení s položkou č. 1 bodem 1. písm. a) Sazebníku soudních poplatků činí soudní poplatek částka. Na poplatku bylo zaplaceno více, než činila poplatková povinnost, proto soud v souladu s ustanovením § 10 odst. 1 zákona o soudních poplatcích, přeplatek vrací. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích, prostřednictvím Okresního soudu v Jindřichově Hradci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.