5 C 178/2024

Plný text

Okresní soud v Jindřichově Hradci rozhodl soudkyní JUDr. Gabrielou Strnadovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupená advokátem Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený Anonymizováno Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 pro zaplacení 84 941,90 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Pokud se žalobkyně po žalovaném domáhá zaplacení další částky v celkové výši , částka, , kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši , částka, , kapitalizovaného úroku ve výši , částka, , zákonného úroku z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 11,75 % a úroku ve výši 20,94 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, tak v tomto rozsahu se žaloba žalobkyně zamítá.

III. Žalobkyně je povinna nahradit žalovanému náklady řízení ve výši , částka, , do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného.

1. Žalobou, resp. návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, ze dne , datum, domáhá se žalobkyně zaplacení částky ve výši , částka, (dlužná jistina , částka, a dlužná část poplatku ve výši , částka, ),) spolu s příslušenstvím, a to z titulu Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, uzavřené dne , datum, mezi žalovanou a společností , právnická osoba, , IČO: , IČO, – právním předchůdcem žalobkyně (jejíž nedílnou součástí jsou smluvní podmínky). Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, , a to v hotovosti. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně souhrnný poplatek ve výši , částka, , který představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši , částka, , částky za zpracování zápůjčky ve výši , částka, a částky za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši , částka, ). Celkovou částku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 21 měsíčních splátkách po , částka, , poslední splátka byla stanovena na , datum, . Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne , datum, ; uhradil celkem částku ve výši , částka, . Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s nimi spojenými, byla ze strany společnosti , právnická osoba, s účinností k , datum, postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, žalobkyni.Žalobkyně, resp. její právní předchůdce, , právnická osoba, , jako poskytovatel půjčky, posoudil před jejím poskytnutím s odbornou péčí schopnost žalovaného požadovanou zápůjčku splácet. Zejména provedl vyhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné smlouvy. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalovaného a byly ověřeny doklady uvedenými v části zákaznické karty nazvané „Ověřené dokumenty“, mezi které patří zejména pracovní smlouva, výplatní pásky za poslední 3 měsíce předcházející žádosti o poskytnutí zápůjčky a nájemní/podnájemní smlouva.

2. Žalovaný navrhuje zamítnutí návrhu přesahujícího částku ve výši , částka, , když smlouva je absolutně neplatná, neboť právní předchůdce žalobkyně před poskytnutím úvěru řádně neprověřil jeho úvěruschopnost. Spokojil se pouze se dvěma výplatními páskami a jinak žalovaného neprověřoval (neprověřoval výpis z účtu žalovaného, nenahlížel do úvěrových registrů (BRKI, NRKI, SOLUS), nenahlížel do centrální evidence exekucí, jinak by zjistil, že na majetek žalovaného byla v uvedené době vedena exekuce) a podobně. Právní předchůdce žalobce nesplnil svoji povinnost řádně prověřit úvěruschopnost zájemce o poskytnutí úvěru, a proto je úvěrová smlouva neplatná. Dále žalovaný namítá, že smlouva je neplatná i pro nemravné ujednání týkající se úroku z úvěru ve výši 99,75%, kdy takto sjednaná úroková sazba převyšuje v té době běžnou úrokovou sazbu o více než čtyřnásobek.

3. Existence společnosti , právnická osoba, , IČO: , IČO, (dále jen: „společnost , Anonymizováno, “), byla zjištěna z úplného výpisu z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka , Anonymizováno, , z kterého též plyne, že jako předmět podnikání společnosti je od , datum, zapsáno „poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru“. Oprávnění k poskytování spotřebitelského úvěru plyne z informace České národní banky; datum oprávnění k činnosti , datum, , doba trvání oprávnění , datum, .

4. Existence společnosti , Jméno zainteresované společnosti 0/0, , IČO: , IČO zainteresované společnosti 0/0, , byla zjištěna z výpisu z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka , Anonymizováno, .

5. Ze zákaznické karty vyplněné dne , datum, plyne, že žalovaný měl bydlet s rodiči, pracovat na plný pracovní úvazek, s jedním zdrojem příjmu, kdy čistý příjem činil , částka, , odhadované měsíční výdaje , částka, , externí splátky ve výši , částka, , (spotřebitelský úvěr u jiné společnosti) zástupkyně společnosti , Anonymizováno, , měla ověřit pracovní smlouvu (ta nebyla předložena) a ověřila dvě výplatní pásky, z kterých se podává, že žalovaný byl zaměstnán u společnosti , právnická osoba, ., jeho čistý měsíční příjem činil v březnu 2021 částku ve výši , částka, a v dubnu 2021 částku ve výši , částka, , převážná část mzdy byla tvořena prémiemi a mimořádnými prémiemi, základní hrubá mzda za měsíc březen činila , částka, a za měsíc duben částku ve výši , částka, . Dne , datum, byl ve věci oprávněné , právnická osoba, . proti povinnému – žalovanému, pověřen vedením exekuce , tituly před jménem, , jméno FO, (pověření č. j. , spisová značka, ).

6. Úroková sazba ze spotřebitelských úvěrů (banky, včetně stavebních spořitelen) činila v lednu 2021 – 7,83 %, v únoru 2021 – 7,5 %, v březnu 2021 – 6,97 %, v dubnu 2021 – 7,48 %, v květnu 2021 – 7,36 % a v červnu 2021 – 7,31 %. Úroková sazba z kontokorentních úvěrů (banky, včetně stavebních spořitelen) činila v lednu 2021 – 18,28 %, v únoru 2021 – 18,12 %, v březnu 2021 – 18,62 %, v dubnu 2021 – 18,28 %, v květnu 2021 – 18,44 % a v červnu 2021 – 18,33 % (ČNB – ARAD).

7. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, bylo zjištěno, že tato byla dne , datum, uzavřena mezi společností , Anonymizováno, a žalovaným, společnost , Anonymizováno, poskytla žalovanému úvěr ve výši , částka, a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit a v souvislosti s poskytnutým úvěrem uhradit poplatek ve výši , částka, , sestávající z úroku ve výši , částka, , z částky za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši , částka, , z částky za komfortní poskytnutí a splácení ve výši , částka, a z částky za flexibilní splácení , částka, . Dále žalovaný přistoupil k volitelnému doplňkovému pojištění za sjednanou cenu ve výši , částka, (též zařazení zákazníka do pojistného programu). Svým podpisem na smlouvě žalovaný potvrdil, že celou částku zápůjčky převzal v hotovosti, byly mu poskytnuty standardní informace o spotřebitelském úvěru. Celkovou částku ve výši , částka, se žalovaný zavázal splatit v hotovosti v 21 měsíčních splátkách po , částka, a poslední splátkou ve výši , částka, s tím, že první splátkové období začínám běžet dnem uzavření smlouvy, měsíčním obdobím se rozumí doba jednoho měsíce, za kterou musí zákazník uhradit jednu splátku.

8. Ze smlouvy o postoupení pohledávky je zřejmé, že tato byla uzavřena dne , datum, mezi společností , Anonymizováno, , jako postupitelem, a společností , Jméno zainteresované společnosti 0/0, , IČO: , IČO zainteresované společnosti 0/0, , jako postupníkem; postupník s postupitelem se dohodli na postoupení pohledávek vzniklých ze smluv o půjčce anebo smluv o zápůjčce, se všemi právy s nimi spojenými, specifikovaných v příloze č.

1. Z přílohy č. 1 - seznamu postoupených pohledávek plyne, že postoupena byla i pohledávka za žalovaným ze smlouvy č. , tel. číslo, .

9. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne , datum, a z poštovního podacího lístku ze dne , datum, je patrné, že žalovanému bylo odesláno oznámení o postoupení pohledávky ze smlouvy č. , tel. číslo, ze společnosti , Anonymizováno, na žalobkyni.

10. Z předžalobní výzvy plyne, že tato byla vyhotovena dne , datum, , žalovaný byl vyzván k zaplacení částky ve výši , částka, do , datum, ; z podacího lístku ze dne , datum, je zřejmé, že téhož dne byla výzva odeslána žalovanému.

11. Žalovaný uhradil celkem , částka, , a to dne , datum, částku ve výši , částka, , dne , datum, částku ve výši , částka, a dne , datum, částku ve výši , částka, (tabulka umoření).

12. Dokazování, jak popsáno shora, vyhodnotil soud jako dostačující k tomu, aby bylo možno věc po skutkové stránce uzavřít a následně posoudit z hledisek právních. Provedené důkazy hodnotil soud jednotlivě a všechny v jejich vzájemné souvislosti postupem dle ustanovení § 132 o. s. ř. Bylo vyhověno všem důkazním návrhům.

13. O skutkovém stavu věci učinil soud tento závěr: Dne , datum, projevili žalovaný a společnost , Anonymizováno, vůli uzavřít smlouvu, na jejímž základě poskytla tato společnost žalovanému částku v celkové výši , částka, . Žalovaný vrátil částku ve výši , částka, (první splátku uhradil až , datum, , ačkoli ji měl uhradit do , datum, ). Na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne , datum, , byla pohledávka společnosti , Anonymizováno, za žalovaným postoupena na žalobkyni. Právní předchůdkyně žalobkyně nedostála své předsmluvní povinnosti posoudit úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný byl žalobkyní vyzván k uhrazení dluhu do , datum, , tato výzva mu byla zaslána dne , datum, . Maximální úroková sazba ze spotřebitelských úvěrů (banky, stavební spořitelny) činila za období leden 2021 až červen 2021 - 7,83%; maximální úroková sazba z kontokorentních úvěrů (banky, stavební spořitelny) činila za období leden 2021 až červen 2021 - 18,62 %.

14. Pokud jde o právní posouzení, soud vychází z ustanovení § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného od , datum, (dále jen: „občanský zákoník“) a věc posuzuje podle tohoto zákona a dále dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinného k datu uzavření smlouvy (dále jen: „zákon o spotřebitelském úvěru“). Žalovaný je spotřebitelem (ustanovení § 419 občanského zákoníku); jedná se o smlouvu spotřebitelskou.

15. Dle ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Z ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru plyne, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Dle právní úpravy účinné v době uzavření smlouvy se jednalo o neplatnost relativní (ustanovení § 586 občanského zákoníku), kterou může spotřebitel uplatnit v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy (ustanovení § 87 odst. 1 spotřebitelského úvěru). Tato právní úprava však byla v rozporu s unijním právem, když články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, (dále jen: „směrnice 2008/48“) musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době – srovnej: rozsudek Soudního dvora ve věci , Anonymizováno, . Cílem směrnice 2008/48 je provést v úpravě spotřebitelských úvěrů úplnou a kogentní harmonizaci v celé řadě klíčových oblastí, která je považována za nezbytnou pro zajištění vysoké a rovnocenné úrovně ochrany zájmů všech spotřebitelů v Evropské unii a pro usnadnění vzniku dobře fungujícího vnitřního trhu spotřebitelských úvěrů. Z článku 8 odst. 1 směrnice 2008/48 ve spojení s bodem 28 jejího odůvodnění vyplývá, že před uzavřením úvěrové smlouvy je věřitel povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Tato povinnost má za cíl, aby věřitel jednal zodpovědně a neposkytoval úvěr spotřebitelům, kteří nejsou úvěruschopní. Tato povinnost směřuje k ochraně spotřebitele před riziky nadměrného zadlužení a platební neschopnosti.Podle ustálené judikatury Soudního dvora jsou vnitrostátní soudy při použití vnitrostátního práva povinny vykládat vnitrostátní právo v co největším možném rozsahu ve světle znění a účelu směrnice 2008/48, aby dosáhly výsledku jí zamýšleného. V souladu se zásadou nadřazenosti nesmějí členské státy uplatňovat vnitrostátní pravidlo, které je v rozporu s evropským právem. Soudní dvůr zakotvil zásadu nadřazenosti v případu Costa v. Enel ze dne , datum, , kde prohlásil, že zákony vydané evropskými institucemi je zapotřebí začlenit do právních řádů členských států, které se jimi musejí řídit. Evropské právo má proto přednost před vnitrostátními právními předpisy, jestliže je vnitrostátní právní předpis v rozporu s evropským předpisem, musejí orgány členského státu uplatnit ustanovení evropské. Zásada nadřazenosti se vztahuje i na soudnictví. Judikatura členského státu by rovněž měla respektovat judikaturu EU.Z platného ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru plyne, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům (odstavec 2). Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit (odstavec 3). Ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů – srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, .

16. S ohledem na výše uvedené, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení a na judikaturu Soudního dvora, soud shledává smlouvu absolutně neplatnou, když právní předchůdce žalobkyně při ověřování úvěruschopnosti nepostupoval s odbornou péčí (tedy s péčí, kterou lze ve vztahu podnikatele a spotřebitele rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám a obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti), neboť z provedeného dokazování plyne, že ověřil pouze dvě výplatní pásky, nevyužil soukromé databáze typu SOLUS, BRKI (bankovní registr klientských informací) a NRKI (nebankovní registr klientských informací), nenahlédl do centrální evidence exekucí (jinak by zjistil, že na majetek žalovaného byla vedena exekuce), a zároveň vycházel ze zavádějících údajů týkajících se finanční situace žalovaného (neboť jeho měsíční výdaje měly činit pouhých , částka, ). Poskytovatel úvěru nemůže spoléhat, že druhá strana jedná poctivě, naopak sám musí vyvinout úsilí ke zjištění, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet (povinnosti ověřit tvrzení spotřebitele obecně plyne např. z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, ). Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku ze dne , datum, ve věci , Anonymizováno, (CA Consumer Finance SA v. Ingrid Bakkaus a další) vyložil článek 8 směrnice 2008/48, a bod 26 její preambule tak, že poskytovatel úvěru má povinnost (nese v tomto ohledu důkazní břemeno – v orig. „the burden of proving“) posoudit úvěruschopnost dlužníka (spotřebitele) na základě dostatečných informací (na informace podané jen spotřebitelem může poskytovatel úvěru spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady); tím má být podle Soudního dvora zabráněno, aby věřitelé neposkytovali úvěry nezodpovědně).

17. Absolutní neplatnost znamená neplatnost právního jednání od samého počátku, účastníkům z tohoto právního vztahu nevznikají žádná práva ani povinnosti (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Z ustanovení § 2991 občanského zákoníku se podává, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odstavec 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odstavec 2). V ustanovení § 2993 občanského zákoníku se podává, že plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen18. Pohledávka společnosti , Anonymizováno, za žalovaným byla postoupena na žalobkyni v souladu s ustanovením § 1879 a násl. občanského zákoníku (srovnej Rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, )

19. Vzhledem k absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru posuzuje soud nároky žalobkyně jako bezdůvodné obohacení a přiznává jí pouze rozdíl mezi poskytnutou částkou (částkou, o kterou se žalovaný obohatil) a částkou, kterou žalovaný splatil; ve zbytku žalobu zamítá. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší. S ohledem na rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, soud nepřiznává úroky z prodlení.

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, , přičemž tato částka představuje 12,88 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 56,44 % a úspěchu žalobkyně v rozsahu 43,56 %). Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .