5 C 179/2021
č. j. 5 C 179/2021-144
V PLATNOSTICitované zákony (16)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 132
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 11 § 7 § 13 § 14
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 559 § 561 § 565 § 1475 § 1494 § 1532 § 1533 § 1654 § 1672 § 1673
- o zvláštních řízeních soudních, 292/2013 Sb. — § 168
Plný text
Okresní soud v Jindřichově Hradci rozhodl samosoudkyní JUDr. Gabrielou Strnadovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. jméno příjmení , datum narození bytem adresa zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa 2. jméno příjmení , datum narození bytem adresa zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o určení dědického práva <b>I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá určení, že 1. žalovaná není dědičkou ze závěti zemřelého [jméno] [příjmení] datované dnem 17. 3. 2014, se zamítá.</b> <b>II. Žalobce je povinen zaplatit 1. žalované náklady řízení ve výši 16 356 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího právního zástupce.</b> <b>III. Žalobce je povinen zaplatit 2. žalovanému náklady řízení ve výši 13 584 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho právního zástupce.</b> 1. Žalobou doručenou podepsanému soudu dne 9. 9. 2021 domáhá se žalobce určení, že 1. žalovaná není dědičkou ze závěti zemřelého [jméno] [příjmení] datované dnem 17. 3. 2014, která byla 1. žalovanou předložena v rámci pozůstalostního řízení vedeného u Okresního soudu v Jindřichově Hradci, jež je vedeno pod sp. zn. [spisová značka] soudním komisařem Mgr. [jméno] [příjmení], [anonymizováno]. Žalobce považuje závěť za nepravou a neplatnou, když mu není známo, že by zůstavitel, zejména v posledních několika letech, kdy se s ním pravidelně stýkal, byl v bližších vztazích s 1. žalovanou - že by mezi nimi existoval blízký vztah, který by snad mohl takovou závěť odůvodnit. Údajná závěť měla být sepsána několik dnů před odletem celé rodiny [příjmení] na měsíční pobyt v USA, kterou všichni strávili v naprosto harmonických rodinných vztazích. Není představitelné, že by v této době zůstavitel sepsal závěť, kterou by obmyslel cizí osobu. Předmětná listina je napsána tiskacím písmem, které podle povědomí žalobce nebylo zůstavitelovým obvyklým způsobem psaní, byť uvádí, že zůstavitel ručně psal opravdu málokdy. 2. 1. žalovaná se ve věci vyjádřila tak, že s ní zůstavitel udržoval od roku 2006 mimomanželský poměr. Jejich vztah trval i po rozvodu jeho manželství až do jeho úmrtí. Zůstavitel 1. žalovanou obvykle 3× až 4× týdně navštěvoval v jejím bydlišti ve [obec] u [obec], 3× až 4× ročně trávili společnou dovolenou a společně se účastnili i různých společenských akcí. V roce 2014, před svým odjezdem do USA, sepsal zůstavitel dne 17. 3. 2014 závěť, kterou téhož dne předal 1. žalované a sdělil jí, že si přeje, aby po něm v budoucnu dědila. 1. žalovaná navrhla, aby podepsaný soud žalobu zamítl. 3. 2. žalovaný se ve věci vyjádřil tak, že před soudním komisařem uvedl, že se mu listina jeví jako sepsaná a podepsaná zůstavitelem.
4. Mezi účastníky není sporu o tom, že dne 20. 11. 2020 zemřel pan [jméno] [příjmení], otec žalobce a 2. žalovaného (dále též:„ zůstavitel či zemřelý“). Řízení o pozůstalosti je vedeno u Okresního soudu v Jindřichově Hradci pod sp. zn. [spisová značka]. Dne 25. 1. 2021 byla v řízení o pozůstalosti předložena 2. žalovanou (též protokol o publikaci závěti) listina označená:„ Darovací smlouva Dědická smlouva“ datovaná dne 17. 3. 2014 ve [adresa] - [obec], kdy zůstavitel ustanovil dědičkou pozůstalosti 1. žalovanou. 1. žalovaná uznala závěť za pravou a platnou, 2. žalovaný uznal závěť za pravou a platnou, zároveň uplatnil právo na povinný díl. Žalobce závěť neuznal za pravou a platnou, a bylo mu uloženo, nechť podá žalobu. Účastníci nemají v úmyslu dědictví odmítnout.
5. Z předmětné listiny plyne, že tato je nadepsána jako Darovací smlouva – závěť dědická smlouva datovaná dne 17. 3. 2014 ve [adresa] – [obec]. Obsahuje text„ Po moji smrti daruji všechen svůj majetek movitý i nemovitý, včetně hotovosti obsažené (uložené) v trezoru v [anonymizováno] [obec] paní [příjmení] [jméno] nar. dne [datum] v [obec] bytem [obec a číslo] [rodné číslo]. Tato smlouva je napsaná při plném vědomí bez nátlaku. Na [obec] vlastní rukou [jméno] [příjmení] [část obce a číslo] [rodné číslo], nečitelný podpis.
6. Z písemného znaleckého posudku [číslo] jenž byl vypracován na základě usnesení podepsaného soudu Ing. [jméno] [příjmení], znalcem z oboru kriminalistika – technické zkoumání listin a písmoznalectví – strojové písmo, písmoznalectví – ruční písmo, expertiza pravosti platidel a cenin, ve spojení s výpovědí znalce při jednání dne 7. 10. 2022, plyne, že závěť je sepsaná a podepsaná vlastní rukou zemřelého. U sporného podpisu učinil znalec závěr, že se jedná s vysokou pravděpodobností o pravý podpis [jméno] [příjmení]. Ohledně samotného textu znalec učinil závěr, že pisatelem textu je pravděpodobně [jméno] [příjmení] s tím, že při jednání vysvětlil, že na stupnici závěrů dle československé společnosti pro písmoznalectví sporný text zařazuje mezi závěry pravděpodobně a s vysokou pravděpodobností. Stupnice je členěna takto: 1) kategorický kladný závěr – sporný podpis je pravý podpis osoby XY, 2) kladný závěr v rovině vysoké pravděpodobnosti – sporný podpis je s vysokou pravděpodobností pravý podpis osoby XY, 3) kladný závěr v rovině střední pravděpodobnosti – sporný podpis je pravděpodobně pravý podpis osoby XY, 4) kladný závěr v rovině nízké pravděpodobnosti – je pravděpodobnější, že sporný podpis je pravý podpis osoby XY, než že by se jednalo o padělek, 5) nerozhodný závěr – nelze rozhodnout, zda sporný podpis je pravý podpis osoby XY, nebo zda se jedná o padělek, 6) záporný závěr v rovině nízké pravděpodobnosti – je pravděpodobnější, že sporný podpis není pravý podpis osoby XY, než že by se jednalo o její pravý podpis, 7) záporný závěr v rovině střední pravděpodobnosti – sporný podpis pravděpodobně není pravý podpis osoby XY, 8) záporný závěr v rovině vysoké pravděpodobnosti – sporný podpis s vysokou pravděpodobností není pravý podpis osoby XY, 9) kategorický záporný závěr – sporný podpis není pravý podpis osoby XY. Jednoznačné závěry dává znalec zcela ojediněle. U obou částí expertiz, tzn. podpisu i textové části byly zjištěny znaky shodné a některé podobné, nebyly zjištěny žádné znaky neshodné. Srovnávací materiál pro expertizu podpisu byl z hlediska kvality a kvantity plně vyhovující; srovnávací materiál pro expertizu ručního písma pro textovou část znalec hodnotí jako částečně vyhovující. U sporné závěti znalec nezjistil žádné prvky nespontánnosti, podpis je dynamický, švihový a jistý.
7. Ze sms komunikace mezi žalobcem a zůstavitelem plyne, že zůstavitel byl nemocný - měl horečku a uvedl:„ Asi bych měl začít psát tu závěť“.
8. Bývalá manželka zůstavitele, [jméno] [příjmení], podala dne 6. 6. 2016 podepsanému soudu návrh na rozvod manželství (řízení vedeno pod sp. zn. [spisová značka]), z kterého plyne, že jejich vztahy byly rozvrácené, když uvedla, že již před třemi lety manžel přestal přispívat na domácnost, na výdaje spojené s bydlením a začal manželku urážet i vulgárními výrazy s tím, že se nejednalo o náhodný výbuch vzteku nebo ukřivděnosti, ale o trvalý stav. Zároveň nesouhlasila se způsobem, jak zůstavitel hospodařil s financemi, tvrdila, že manžel, bez vědomí manželky, půjčoval peníze přátelům, kteří mu je nevraceli, nebo mu nabízeli rádoby výhodné investování. V neposlední řadě manželka věděla, že navazoval vztahy s jinými ženami – uvedla, že jí omylem došly SMS zprávy milostného obsahu adresované jinam. Již toto samotné vyjádření manželky, ať již byly zde uvedené informace pravdivé či nikoli, vypovídá o negativních vztazích mezi manželi. Z reakce zemřelého vyplynulo, že vztah považuje také za rozvrácený; vyjádřil se tak, že souhlasí s tvrzením manželky, že manželské soužití je dlouhodobě rozvráceno, nevedou společnou domácnost a intimně spolu nežijí; nejméně jeden rok manželka pro něho nevaří, a ani mu nepere a nežehlí jeho prádlo a oblečení. Ohradil se proti tvrzením, jež se týkala nezodpovědného nakládání se společnými finančními prostředky s tím, že se snažil podnikat zodpovědně a úspěšně, čímž zabezpečil svoji vlastní rodinu, tj. manželku i oba syny s jejich rodinami. Z protokolu o jednání č. j. [číslo jednací] plyne, že k 7. 10. 2016 manželé již 4 roky netvořili manželské společenství.
9. Dokazování, jak popsáno shora, vyhodnotil soud jako dostačující k tomu, aby bylo možno věc po skutkové stránce uzavřít a následně posoudit z hledisek právních. Provedené důkazy hodnotil soud jednotlivě a všechny v jejich vzájemné souvislosti postupem dle ustanovení § 132 o. s. ř. Bylo vyhověno všem důkazním návrhům obou stran sporu, vyjma výslechu žalobce a výslechu [jméno] [příjmení], když tyto byly shledány nadbytečnými, neboť byly navrženy k prokázání tvrzení o harmonických rodinných vztazích; vztahy byly dostatečně ilustrovány listinami ze spisu [spisová značka]; zároveň - i pokud by vztahy byly harmonické, nevylučuje to možnost, aby zůstavitel sepsal závěť ve prospěch„ nikoli rodinného příslušníka“, zejména pokud sám měl za to, že svou rodinu dostatečně zabezpečil.
10. O skutkovém stavu věci učinil soud následující závěr: dne 20. 11. 2020 zemřel pan [jméno] [příjmení], narozený dne [datum], otec žalobce a 2. žalovaného. Řízení o pozůstalosti je vedeno u Okresního soudu v Jindřichově Hradci pod sp. zn. [spisová značka]. Dne 25. 1. 2021 byla v řízení o pozůstalosti předložena 2. žalovanou listina označená:„ Darovací smlouva Dědická smlouva“ datovaná dne 17. 3. 2014 ve [adresa] - [obec], kdy zůstavitel ustanovil dědičkou pozůstalosti 1. žalovanou. 1. žalovaná uznala závěť za pravou a platnou, 2. žalovaný uznal závěť za pravou a platnou, zároveň uplatnil právo na povinný díl. Žalobce závěť neuznal za pravou a platnou. Účastníci nemají v úmyslu dědictví odmítnout. V roce 2016 byl zemřelý přesvědčen o tom, že svým podnikáním zabezpečil nejen své dva syna a jejich rodiny, ale také bývalou manželku; v této době již 4 roky netvořili s bývalou manželkou manželské společenství. Celá závěť je napsána vlastní rukou pana [jméno] [příjmení], který ji též vlastní rukou podepsal.
11. Věc je posuzována dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Každý má právo zvolit si pro právní jednání libovolnou formu, není-li ve volbě formy omezen ujednáním nebo zákonem (§ 559 občanského zákoníku). K platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího (§ 561 odst. 1 věta první občanského zákoníku). Závěť vyžaduje písemnou formu, ledaže byla pořízena s úlevami (§ 1532 občanského zákoníku). Kdo chce pořizovat v písemné formě beze svědků, napíše celou závěť vlastní rukou a vlastní rukou ji podepíše (§ 1533 občanského zákoníku). Závěť je jednostranný, kdykoli odvolatelný a osobně učiněný projev vůle, kterým zůstavitel pořizuje pro případ své smrti o svém majetku a jehož obligatorní obsahovou náležitostí je ustanovení dědice k pozůstalosti jako celku, nebo k podílu na pozůstalosti (srov. § 1494 odst. 1 občanského zákoníku). Závěť, jako projev vůle zůstavitele, musí splňovat obecné náležitosti právního jednání a specifické náležitosti stanovené pro jednotlivé druhy závětí. Holografní závěť musí zůstavitel napsat - od začátku do konce -„ vlastní rukou“ sám bez pomoci třetí osoby, která by jakkoli ovlivnila charakteristické znaky jeho rukopisu (srov. [spisová značka]). Nezáleží na tom, zda použije písmo psací či tiskací (srovnej MUZIKÁŘ, Martin. § 1533 (Holografní závěť). In: PETROV, Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a kol. Občanský zákoník. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2019, s. 1601, marg. č. 8). Listina nemusí být označena jako závěť (srovnej SVOBODA, Jiří, KLIČKA, Ondřej. 1.1.3 (Formální náležitosti závěti). In: SVOBODA, Jiří, KLIČKA, Ondřej. Dědické právo v praxi. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 62, marg. č. 75). Dle ustanovení § 1475 občanského zákoníku je dědické právo na pozůstalost nebo na poměrný podíl z ní. Pozůstalost tvoří celé jmění zůstavitele, kromě práv a povinností vázaných výlučně na jeho osobu, ledaže byly jako dluh uznány nebo uplatněny u orgánu veřejné moci. Komu náleží dědické právo, je dědic, a pozůstalost ve vztahu k dědici je dědictvím. Nepominutelný dědic již nemá právo na dědický podíl z pozůstalosti, nýbrž jen na peněžní částku rovnající se hodnotě jeho povinného dílu (§ 1654 odst. 1 občanského zákoníku) stává se, není-li mu dědický podíl zanechán zůstavitelem, pouhým věřitelem dědiců, tudíž mu nesvědčí dědické právo po zůstaviteli. Dle ustanovení § 1672 občanského zákoníku, uplatňuje-li právo na dědictví více osob a odporují-li si, odkáže soud toho z dědiců, jehož právní důvod je slabší, aby své právo uplatnil žalobou. Nepodá-li tento dědic žalobu ve lhůtě určené soudem, nezaniká sice jeho dědické právo, avšak při projednání pozůstalosti se k němu nepřihlíží. Dle ustanovení § 168 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen: „z. ř. s.“) soud vyšetří dědická práva všech, které vyrozuměl o jejich dědickém právu nebo kteří řádně uplatnili své dědické právo, jestliže dědictví neodmítli nebo zaniklo-li jim právo odmítnout dědictví nebo je-li odmítnutí dědictví neplatné anebo jestliže se k odmítnutí dědictví nepřihlíží. Nemohou-li všechna dědická práva vedle sebe obstát, je tu spor o dědické právo. Podle judikatury (již k ustanovení § 465 zákona č. 40/1964 Sb.) se počínáním, kterým dal dědic najevo, že dědictví nechce odmítnout (nyní, že„ chce dědictví přijmout“), rozumí takové chování dědice, kterým se k zůstavitelovu majetku nebo k jeho části projevuje jako jeho vlastník, nebo z něhož je jinak nepochybné, že hodlá jako dědic vstoupit do zůstavitelových práv a povinností (tedy se stát jako dědic zůstavitelovým právním nástupcem), popřípadě že vystupuje jako osoba, jíž svědčí dědické právo po zůstaviteli (např. se jako dědic ze zákona vyjadřuje v řízení o dědictví k platnosti závěti apod.). Rovněž je za počínání vylučující odmítnutí dědictví zpravidla považován úkon, kterým dědic zpochybnil dědické právo jiných osob, kterým uplatnily nárok neopomenutelného dědice. Ustanovení § 1673 odst. 1 občanského zákoníku stanoví, že proti dědici, který se opírá o dědickou smlouvu nepopřenou co do pravosti, se k podání žaloby odkáže každý dědic ze závěti nebo dědic zákonný. Proti dědici, který se opírá o závěť nepopřenou co do pravosti, se odkáže k podání žaloby každý zákonný dědic. Z ustanovení § 170 odst. 1 z. ř. s. pak plyne, že v případě, že pro vyřešení sporu o dědické právo je třeba prokázat skutečnosti, které jsou mezi dědici sporné, soud usnesením odkáže toho z účastníků, jehož dědické právo se jeví se zřetelem k okolnostem případu jako nejslabší, aby své právo uplatnil žalobou; k podání žaloby určí lhůtu, která nesmí být kratší než 2 měsíce. Podle ustanovení § 565 občanského zákoníku je na každém, kdo se dovolává soukromé listiny, aby dokázal její pravost a správnost (věta prvá). Je-li soukromá listina použita proti osobě, která listinu zjevně podepsala, nebo proti jejímu dědici nebo proti tomu, kdo nabyl jmění při přeměně právnické osoby jako její právní nástupce, má se za to, že pravost a správnost listiny byla uznána (věta druhá).
12. V řízení bylo prokázáno, že zemřelý [jméno] [příjmení] text celé závěti napsal vlastní rukou, současně ji vlastnoručně podepsal, tzn. - že tato závěť je pravá; protože splňuje veškeré výše uvedené náležitosti stanovené občanským zákoníkem, je zároveň platná, a proto soud žalobu zamítá. Dále soud poznamenává, že pokud 2. žalovaný v rámci pozůstalostního řízení závěť uznal za pravou a platnou a uplatnil nárok na povinný díl, není v tomto řízení pasivně legitimován, když oproti dřívější právní úpravě v zákoně č. 40/1964 Sb., občanském zákoníku, účinném do 31. 12. 2013, již nemá právo na dědický podíl z pozůstalosti, nýbrž jen na peněžní částku rovnající se hodnotě jeho povinného dílu, stává se, není-li mu dědický podíl zanechán zůstavitelem, pouhým věřitelem dědiců, tudíž mu nesvědčí dědické právo po zůstaviteli. K osobě, která měla být správně odkázána k podání žaloby, soud odkazuje na rozhodnutí Nejvyšší soudu ČR - [spisová značka].
13. Pokud žalobce odvozoval nepravost a neplatnost závěti ze skutečnosti, že v době sepsání měli, jako rodina, harmonické vztahy, pak tato skutečnost byla provedeným dokazováním vyvrácena, alespoň co se týče vztahů mezi zůstavitelem a jeho bývalou manželkou, zároveň taková skutečnost nezpůsobuje neplatnost či nepravost závěti, stejně tak sms, v které zůstavitel uvedl:„ Asi bych měl začít psát tu závěť“. Veškeré výhrady, které měl žalobce ke znaleckému posudku, znalec při jednání vysvětlil, závěry znaleckého posudku náležitě odůvodnil a tyto jsou podloženy obsahem posudku. Soud nemá pochybnosti o věcné správnosti tohoto posudku.
14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal: 1. žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 16 356 Kč (po zaokrouhlení). Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč sestávající z částky 2 500 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši 2 317,09 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne 7. 1. 2022 náhrada 1 116,67 Kč za 94 ujetých km v částce 716,67 Kč (36,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. při průměrné spotřebě 8,1 l /100 km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne 7. 10. 2022 náhrada 1 200,42 Kč za 94 ujetých km v částce 800,42 Kč (47,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 237/2022 Sb. při průměrné spotřebě 8,1 l /100 km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 237/2022 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 13 517,09 Kč ve výši 2 838,59 Kč, 2. žalovanému jež byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 13 584 Kč (po zaokrouhlení). Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč sestávající z částky 2 500 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši 2 826,56 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne 7. 1. 2022 náhrada 1 353,88 Kč za 120 ujetých km v částce 953,88 Kč (36,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. při průměrné spotřebě 9 l /100 km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne 7. 10. 2022 náhrada 1 472,68 Kč za 120 ujetých km v částce 1 072,68 Kč (47,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 237/2022 Sb. při průměrné spotřebě 9 l /100 km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 237/2022 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 11 226,56 Kč ve výši 2 357,58 Kč.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.