5 C 183/2021

Plný text

Okresní soud v Jindřichově Hradci rozhodl samosoudkyní JUDr. Gabrielou Strnadovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 18 400 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 300 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 7 300 Kč od [datum] do [datum] kapitalizovaným částkou 1 275,12 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 7 300 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Pokud se žalobkyně po žalované domáhá zaplacení další částky v celkové výši 11 100 Kč, smluvních úroků a úroků z prodlení v rozsahu větším, než jak tyto přiznány ve výroku I., tak v tomto rozsahu se žaloba žalobkyně zamítá.</b> <b>III. Žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobou, resp. návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne [datum], domáhá se žalobkyně zaplacení částky ve výši 18 400 Kč (dlužná část jistiny 14 170,14 Kč, dlužný poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 229,86 Kč) spolu s příslušenstvím, tj. s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 509,53 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 7 459,90 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 14 170,14 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 8,05 % a s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 14 170,14 Kč od [datum] do zaplacení, a to z titulu Smlouvy o půjčce [číslo] uzavřené dne [datum] mezi žalovanou a společností [právnická osoba], [IČO], jejímž právním nástupcem se stala v důsledku fúze sloučením společnost [právnická osoba], [IČO] – právním předchůdcem žalobkyně. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, a to v hotovosti. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně úrok za půjčené prostředky ve výši 2 100 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč a poplatek za hotovostní inkaso ve výši 6 000 Kč. Celkovou dlužnou částku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 58 týdenních splátkách po 150 Kč, poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy. Žalovaná uhradila celkem částku ve výši 7 700 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s nimi spojenými, byly ze strany společnosti [právnická osoba], postoupeny na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno. Právní předchůdce žalobkyně splnil svou zákonnou povinnost ve smyslu § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, když s odbornou péčí posoudil schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením předmětné Smlouvy. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány do karty zákazníka. Žalovaná podpisem smlouvy stvrdila, že úvěrující s odbornou péčí posoudila její schopnost splácet půjčku, a to i na základě informací získaných od žalované, o kterých tato prohlásila, že jsou pro tento účel dostatečné, úplné, pravdivé a přesné. Žalobkyně poukazuje na ustanovení § 6 odst. 1 a § 7 nového občanského zákoníku; jedná se o principy, ze kterých plyne, že není povinností jedné strany a priori nedůvěřovat straně druhé. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, k jednání soudu se nedostavila.

2. Existence společnosti [právnická osoba], IČO: [číslo], byla zjištěna z úplného výpisu z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze, oddíl H, vložka [číslo], z kterého plyne, že v důsledku fúze sloučením na ni přešlo jmění společnosti [právnická osoba], [IČO] (dále jen:„ [právnická osoba] Credit“).

3. Existence společnosti [právnická osoba], [IČO], byla zjištěna z výpisu z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka [číslo].

4. Z karty zákazníka vyplněné dne [datum] se podává, že žalovaná v této době pracovala jako osoba samostatně výdělečně činná; měla aktivní půjčku u [právnická osoba] Credit a proti její osobě byla vedena exekuce. Jako čistý měsíční příjem byla zohledněna částka ve výši 17 000 Kč, o které není zřejmé, jak byla její výše prověřena, když měl být ověřen pouze živnostenský list žalované, výpis z účtu a SIPO. Zároveň nebyly zohledněny žádné náklady na bydlení.

5. Ze smlouvy o půjčce [číslo] bylo zjištěno, že tato byla dne [datum] uzavřena mezi [právnická osoba] Credit a žalovanou, [právnická osoba] Credit poskytla žalované půjčku ve výši 15 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit a v souvislosti s půjčkou uhradit poplatky ve výši 11 100 Kč. Svým podpisem na smlouvě žalovaná potvrdila, že celou částku půjčky převzala v hotovosti. Celkovou částku ve výši 26 100 Kč se žalovaná zavázala splatit v hotovosti v 58 týdenních splátkách po 450 Kč s tím, že první splátka je splatná 7. dne po uzavření smlouvy a každá následující splátka je splatná nejpozději do konce následujícího týdenního období, a to do rukou oprávněného zástupce úvěrujícího v místě bydliště zákazníka - článek 2. Smluvních podmínek, které jsou nedílnou součástí smlouvy a v nichž je, mimo jiné, stanoveno, že [právnická osoba] Credit má právo požadovat uhrazení celé částky, pokud je zákazník v prodlení.

6. Ze smlouvy o postoupení pohledávky je zřejmé, že tato byla uzavřena dne [datum] mezi společností [právnická osoba], [IČO], jako postupitelem a společností [právnická osoba], [IČO], jako postupníkem; postupník s postupitelem se dohodli na postoupení pohledávek vzniklých ze smluv o půjčce a dále ze smluv o spotřebitelském úvěru, se všemi právy s nimi spojenými, specifikovaných v příloze [číslo]. Z přílohy [číslo] seznamu postoupených pohledávek plyne, že postoupena byla i pohledávka za žalovanou ze smlouvy [číslo] uzavřené dne [datum], jejíž výše činila 18 400 Kč.

7. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] a z podacího lístku ze dne [datum] je patrné, že bylo žalované odesláno oznámení o postoupení pohledávky ve výši bez příslušenství 18 400 Kč ze společnosti [právnická osoba], [IČO], na žalobkyni.

8. Z předžalobní výzvy plyne, že tato byla vyhotovena dne [datum] a z podacího lístku se podává, že byla žalované zaslána dne [datum].

9. Dokazování, jak popsáno shora, vyhodnotil soud jako dostačující k tomu, aby bylo možno věc po skutkové stránce uzavřít a následně posoudit z hledisek právních. Provedené důkazy hodnotil soud jednotlivě a všechny v jejich vzájemné souvislosti postupem dle ustanovení § 132 o. s. ř. Bylo vyhověno všem důkazním návrhům.

10. O skutkovém stavu věci učinil soud tento závěr: dne [datum] byla uzavřena mezi [právnická osoba] Credit a žalovanou smlouva o zápůjčce, na jejímž základě společnost přenechala žalované peníze ve výši 15 000 Kč. Žalovaná se zavázala tuto částku vrátit a zaplatit poplatky ve výši 11 100 Kč, vše v 58 týdenních splátkách po 450 Kč s tím, že první splátka je splatná 7. dne po uzavření smlouvy a každá následující splátka je splatná nejpozději do konce následujícího týdenního období. Žalovaná uhradila částku ve výši 7 700 Kč. [příjmení] [příjmení] [jméno] zanikla v důsledku fúze sloučením, jmění přešlo na společnost [právnická osoba], [IČO]. Dne [datum] byla pohledávka společnosti [právnická osoba], [IČO], za žalovanou postoupena žalobkyni. O postoupení pohledávky byla žalovaná informována. V době posuzování úvěruschopnosti žalované byla žalovaná u společnosti zavázána z dalšího úvěru, při posuzování úvěruschopnosti nebyla ověřena výše její čisté mzdy (nelze zjistit z živnostenského listu), nebyla zohledněny žádné náklady na bydlení a navíc proti osobě žalované byla vedena exekuce.

11. Pokud jde o právní posouzení, soud vychází z ustanovení § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného od 1. 1. 2014 (dále jen:„ občanský zákoník“) a věc posuzuje podle tohoto zákona a dále dle zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (dále jen:„ zákon o spotřebitelském úvěru“). Žalovaná je spotřebitelem (ustanovení § 419 občanského zákoníku, ustanovení § 3 odst. 1 písm. a) zákona o spotřebitelském úvěru); jedná se o smlouvu spotřebitelskou. Účastnice měly uzavřít smlouvu o zápůjčce dle ustanovení § 2390 a násl. občanského zákoníku, ve spojení s ustanovením § 2, § 5, § 6 a s přílohami č. 2 a 3 zákona o spotřebitelském úvěru. Dle ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Při získávání relevantních informací za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele má věřitel vycházet z informací spotřebitele a zároveň z informací, které získává z jiných dostupných zdrojů. Povinností věřitele je i nahlédnout do databází shromažďujících informace o již existujících úvěrových vztazích spotřebitele, pokud lze ze shromážděných informací usuzovat, že spotřebitel již byl nebo stále je v jiném úvěrovém vztahu. Z ustanovení § 580 odst. 1 občanského zákoníku plyne, že neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Pouze pokud právní jednání vykazuje znaky obsažené v ustanovení § 588 občanského zákoníku (právní jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek), jedná se o neplatnost absolutní, ke které soud přihlíží podle ustanovení § 588 občanského zákoníku z úřední povinnosti. Zároveň články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne [datum] (dále jen:„ směrnice 2008/48“) musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky článku 23. Cílem směrnice 2008/48 je provést v úpravě spotřebitelských úvěrů úplnou a kogentní harmonizaci v celé řadě klíčových oblastí, která je považována za nezbytnou pro zajištění vysoké a rovnocenné úrovně ochrany zájmů všech spotřebitelů v Evropské unii a pro usnadnění vzniku dobře fungujícího vnitřního trhu spotřebitelských úvěrů. Z článku 8 odst. 1 směrnice 2008/48 ve spojení s bodem 28 jejího odůvodnění vyplývá, že před uzavřením úvěrové smlouvy je věřitel povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Tato povinnost má za cíl, aby věřitel jednal zodpovědně a neposkytoval úvěr spotřebitelům, kteří nejsou úvěruschopní. Tato povinnost směřuje k ochraně spotřebitele před riziky nadměrného zadlužení a platební neschopnosti. Podle ustálené judikatury Soudního dvora jsou vnitrostátní soudy při použití vnitrostátního práva povinny vykládat vnitrostátní právo v co největším možném rozsahu ve světle znění a účelu směrnice 2008/48, aby dosáhly výsledku jí zamýšleného. V souladu se zásadou nadřazenosti nesmějí členské státy uplatňovat vnitrostátní pravidlo, které je v rozporu s evropským právem. Soudní dvůr zakotvil zásadu nadřazenosti v případu [příjmení] v . Enel ze dne [datum], kde prohlásil, že zákony vydané evropskými institucemi je zapotřebí začlenit do právních řádů členských států, které se jimi musejí řídit. Evropské právo má proto přednost před vnitrostátními právními předpisy, jestliže je vnitrostátní právní předpis v rozporu s evropským předpisem, musejí orgány členského státu uplatnit ustanovení evropské. [obec] nadřazenosti se vztahuje i na soudnictví. Judikatura členského státu by rovněž měla respektovat judikaturu EU. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni v souladu s ustanovením § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Povinnost žalované platit úroky z prodlení koresponduje s ustanovením § 1968 a § 1970 občanského zákoníku, jejich výše odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

12. Soud shledává, že smlouva o zápůjčce je absolutně neplatná, když [právnická osoba] Credit při ověřování úvěruschopnosti žalované nepostupovala s odbornou péčí, tedy s péčí, kterou lze ve vztahu podnikatele a spotřebitele rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám a obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti. Jedná se o vysoce kvalifikovanou činnost profesionála v příslušném oboru, při níž tato osoba plní všechny povinnosti stanovené zákonem, současně jedná čestně a spravedlivě, resp. v souladu se zásadami dobré víry a poctivého obchodního styku, a v nejlepším zájmu potenciálního úvěrového dlužníka (srovnej: [příjmení], [jméno]. Zákon o spotřebitelském úvěru: Komentář (Systém ASPI). Wolters Kluwer. ASPI_ID KO145_2010CZ. Dostupné v Systému ASPI. ISSN: [číslo]). [příjmení] [příjmení] [jméno] nejednala čestně a spravedlivě, když poskytla úvěr žalované, proti které byla v době poskytnutí vedena exekuce; byla zavázaná z dalšího úvěru a zároveň její náklady na bydlení měly činit 0 Kč. Společnost neověřila existenci dalších závazků žalované v době uzavření smlouvy (mohla si od žalované vyžádat výpisy z databází shromažďujících informace o bankovních a nebankovních úvěrových vztazích, jako např. z databáze Bankovního registru klientských informací, Nebankovního registru klientských informací nebo z registru zájmového sdružení právnických osob [příjmení], apod.) K posuzování úvěruschopnosti a k důsledkům neschopnosti splácet úvěr srovnej rozhodnutí Ústavního soudu spis. zn.

III. ÚS 4129/18, zejména body 17 až

21. Absolutní neplatnost znamená, že smlouva o zápůjčce je neplatná od samého počátku, účastníkům z tohoto právního vztahu nevznikají žádná práva ani povinnosti (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 3. 10. 2013, sp. zn. 28 Cdo 2221/2013). Z ustanovení § 2991 občanského zákoníku se podává, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odstavec 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odstavec 2). V ustanovení § 2993 občanského zákoníku se podává, že plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen 13. S ohledem na shora uvedené, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení soud rozhodl, jak výše uvedeno, neboť právní předchůdce žalobkyně při posuzování schopnosti žalované splácet zápůjčku nepostupoval s odbornou péčí; smlouvu tak soud shledal absolutně neplatnou a žalobkyni přiznal pouze rozdíl mezi poskytnutou částkou (částkou o kterou se žalovaná obohatila) a částkou, kterou žalovaná splatila (15 000 Kč - 7 700 Kč = 7 300 Kč). O lhůtě k plnění rozhodl soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.

14. K úvaze žalobkyně, že [právnická osoba] Credit před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od této, soud uvádí, že takovéto ničím nepodložené prohlášení žalované nemůže být kvalifikováno jako dostatečné a lze jen stěží přepokládat, že spotřebitel chápe pojem„ posoudit s odbornou péčí“, naopak poskytovatel úvěru postupující s odbornou péčí si musí být vědom nutnosti shromažďovat a uchovávat důkazy o plnění povinnosti posoudit úvěruschopnost s odbornou péčí. Poskytovatel úvěru nemůže spoléhat, že druhá strana jedná poctivě, naopak sám musí vyvinout úsilí ke zjištění, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet (povinnosti ověřit tvrzení spotřebitele obecně plyne např. z rozhodnutí Nejvyššího sodu České republiky ze dne 27. 9. 2007, sp. zn. 32 Odo 1726/2006).

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud se zřetelem k ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., když žalované žádné náklady řízení nevznikly.