5 C 192/2024

Plný text

Okresní soud v Jindřichově Hradci rozhodl soudkyní JUDr. Gabrielou Strnadovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro zaplacení 15 567 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Pokud se žalobkyně po žalované domáhá zaplacení další částky v celkové výši , částka, , kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši , částka, , kapitalizovaného úroku ve výši , částka, , zákonného úroku z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 10 %, úroku 29 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, tak v tomto rozsahu se žaloba žalobkyně zamítá.

III. Žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou ze dne , datum, domáhá se žalobkyně zaplacení dlužné jistiny ve výši , částka, a dlužného poplatku ve výši , částka, , spolu s příslušenstvím, a to z titulu Smlouvy o zápůjčce č. , hodnota, uzavřené dne , datum, mezi žalovanou a společností , právnická osoba, , IČO: , IČO, – právním předchůdcem žalobkyně. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši , částka, . V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná zavázala zaplatit částku ve výši , částka, . Celkovou dlužnou částku se zavázala uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po , částka, , poslední splátka byla stanovena na , datum, . Marným uplynutím lhůty pro úhradu poslední splátky byla žalovaná v prodlení a právní předchůdce žalobkyně měl možnost požadovat uhrazení celé dlužné částky. Celkem žalovaná uhradila částku ve výši , částka, . Pohledávky z výše uvedené smlouvy, včetně příslušenství a se všemi právy s nimi spojenými, byly ze společnosti , právnická osoba, postoupeny na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, žalobkyni. Právní předchůdce žalobkyně posoudil před poskytnutím s odbornou péčí schopnost žalované požadovanou zápůjčku splácet. Zejména provedl vyhodnocení informací získaných od žalované. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalované a byly ověřeny doklady uvedenými v části zákaznické karty nazvané „Ověřené dokumenty“, mezi které patří zejména pracovní smlouva, výplatní pásky za poslední 3 měsíce předcházející žádosti o poskytnutí zápůjčky a nájemní/podnájemní smlouva.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, k jednání soudu se nedostavila.

3. Existence společnosti , právnická osoba, , IČO: , IČO, (dále jen: „společnost , Anonymizováno, “), byla zjištěna z úplného výpisu z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v , Anonymizováno, , oddíl C, vložka , Anonymizováno, , z kterého též plyne, že jako předmět podnikání společnosti je od , datum, zapsáno „poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru“. Oprávnění k poskytování spotřebitelského úvěru plyne z informace České národní banky; datum oprávnění k činnosti , datum, , doba trvání oprávnění , datum, .

4. Existence společnosti , Jméno žalobkyně, ., IČO: , IČO žalobkyně, , byla zjištěna z výpisu z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v , Anonymizováno, , oddíl B, vložka , Anonymizováno, .

5. Z karty zákazníka vyplněné dne , datum, se podává, že žalovaná v této době měla bydlet v nájmu, vyživovat 2 osoby a čerpat mateřskou dovolenou. Její čistý měsíční příjem měl činit , částka, (odpovídá svou výší rodičovskému příspěvku), dále byly zohledněny ostatní příjmy ve výši , částka, a další příjmy domácnosti ve výši , částka, . Odhadované měsíční výdaje činily , částka, . K ověření finanční situace měl být předložen výměr o přiznání dávky z listopadu 2017 (tato listina nebyla žalobkyní doložena).

6. Ze smlouvy o zápůjčce č. , hodnota, bylo zjištěno, že tato byla dne , datum, uzavřena mezi společností , Anonymizováno, a žalovanou, společnost , Anonymizováno, poskytla žalované zápůjčku ve výši , částka, a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit a uhradit poplatky ve výši , částka, . Celkovou částku ve výši , částka, se žalovaná zavázala splatit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po , částka, . První splátkové období začíná běžet dnem uzavření smlouvy a splátky jsou splatné ke konci týdenního období, a to do rukou oprávněného zástupce úvěrujícího v místě bydliště zákazníka - článek 3. 2. smlouvy o zápůjčce.

7. Dle Tabulky umoření uhradila žalovaná celkem částku ve výši , částka, .

8. Ze smlouvy o postoupení pohledávky je zřejmé, že tato byla uzavřena dne , datum, mezi společností , Anonymizováno, , jako postupitelem a žalobkyní, jako postupníkem; postupník s postupitelem se dohodli na postoupení pohledávek vzniklých ze smluv o spotřebitelském úvěru, které uzavřel postupitel jako věřitel se svými klienty, spolu s příslušenstvím a se všemi právy a povinnostmi, specifikovaných v seznamu pohledávek. Ze seznamu postoupených pohledávek plyne, že postoupena byla i pohledávka za žalovanou ze smlouvy č. , hodnota, .

9. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, a z podacího lístku ze dne , datum, je patrné, že žalované bylo odesláno oznámení o postoupení pohledávky ve výši , částka, (bez příslušenství) ze společnosti , Anonymizováno, na žalobkyni, žalovaná byla vyzvána k zaplacení dlužné částky do 10 dnů od obdržení dopisu.

10. Z předžalobní výzvy plyne, že byla vyhotovena dne , datum, a z podacího lístku se podává, že byla žalované zaslána dne , datum, .

11. Dokazování, jak popsáno shora, vyhodnotil soud jako dostačující k tomu, aby bylo možno věc po skutkové stránce uzavřít a následně posoudit z hledisek právních. Provedené důkazy hodnotil soud jednotlivě a všechny v jejich vzájemné souvislosti postupem dle ustanovení § 132 o. s. ř. Bylo vyhověno všem důkazním návrhům.

12. O skutkovém stavu věci učinil soud tento závěr: dne , datum, projevily společnost , Anonymizováno, a žalovaná vůli uzavřít smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě poskytla společnost , Anonymizováno, žalované peníze ve výši , částka, a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit a uhradit poplatky ve výši , částka, . Svým podpisem na smlouvě žalovaná potvrdila, že celou částku převzala v hotovosti. Celkovou částku ve výši , částka, se žalovaná zavázala splatit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po , částka, s tím, že první splátkové období začíná běžet dnem uzavření smlouvy a splátky jsou splatné ke konci týdenního období, a to do rukou oprávněného zástupce úvěrujícího v místě bydliště zákazníka. Při posuzování úvěruschopnosti žalované zástupce společnosti , Anonymizováno, vyplnil v kartě zákazníka, že žalovaná bydlí v nájmu, vyživuje 2 osoby a čerpá mateřskou dovolenou. Její čistý měsíční příjem měl činit , částka, , dále byla zohledněny ostatní příjmy ve výši , částka, a další příjmy domácnosti ve výši , částka, . Odhadované měsíční výdaje činily , částka, . K ověření finanční situace měl být předložen výměr o přiznání dávky z listopadu 2017. Žalovaná uhradila celkem částku ve výši , částka, . Dne , datum, byly pohledávky společnosti , Anonymizováno, za žalovanou z výše uvedené smlouvy postoupeny žalobkyni. Dne , datum, byla žalované odeslána informace o postoupení pohledávky s výzvou k uhrazení dluhu. Dne , datum, byla žalované odeslána předžalobní výzva.

13. Pokud jde o právní posouzení, soud vychází ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen: „občanský zákoník“) a dále ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen: „zákon o spotřebitelském úvěru“). Žalovaná je spotřebitelem (ustanovení § 419 občanského zákoníku); jedná se o smlouvu spotřebitelskou.Dle ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru účinného k datu uzavření smlouvy poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Z ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru plyne, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Dle právní úpravy účinné v době uzavření smlouvy se jednalo o neplatnost relativní (ustanovení § 586 občanského zákoníku), kterou může spotřebitel uplatnit v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy (ustanovení § 87 odst. 1 spotřebitelského úvěru). Tato právní úprava však byla v rozporu s unijním právem, když články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, (dále jen: „směrnice 2008/48“) musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době – srovnej: rozsudek Soudního dvora ve věci , Anonymizováno, . Cílem směrnice 2008/48 je provést v úpravě spotřebitelských úvěrů úplnou a kogentní harmonizaci v celé řadě klíčových oblastí, která je považována za nezbytnou pro zajištění vysoké a rovnocenné úrovně ochrany zájmů všech spotřebitelů v Evropské unii a pro usnadnění vzniku dobře fungujícího vnitřního trhu spotřebitelských úvěrů. Z článku 8 odst. 1 směrnice 2008/48 ve spojení s bodem 28 jejího odůvodnění vyplývá, že před uzavřením úvěrové smlouvy je věřitel povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Tato povinnost má za cíl, aby věřitel jednal zodpovědně a neposkytoval úvěr spotřebitelům, kteří nejsou úvěruschopní. Tato povinnost směřuje k ochraně spotřebitele před riziky nadměrného zadlužení a platební neschopnosti.Podle ustálené judikatury Soudního dvora jsou vnitrostátní soudy při použití vnitrostátního práva povinny vykládat vnitrostátní právo v co největším možném rozsahu ve světle znění a účelu směrnice 2008/48, aby dosáhly výsledku jí zamýšleného. V souladu se zásadou nadřazenosti nesmějí členské státy uplatňovat vnitrostátní pravidlo, které je v rozporu s evropským právem. Soudní dvůr zakotvil zásadu nadřazenosti v případu Costa v. Enel ze dne , datum, , kde prohlásil, že zákony vydané evropskými institucemi je zapotřebí začlenit do právních řádů členských států, které se jimi musejí řídit. Evropské právo má proto přednost před vnitrostátními právními předpisy, jestliže je vnitrostátní právní předpis v rozporu s evropským předpisem, musejí orgány členského státu uplatnit ustanovení evropské. Zásada nadřazenosti se vztahuje i na soudnictví. Judikatura členského státu by rovněž měla respektovat judikaturu EU.Z platného ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru plyne, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům (odstavec 2). Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit (odstavec 3). Ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů – srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, .

14. S ohledem na výše uvedené, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení a na judikaturu Soudního dvora, soud shledává smlouvu absolutně neplatnou, když právní předchůdce žalobkyně při ověřování úvěruschopnosti nepostupoval s odbornou péčí (tedy s péčí, kterou lze ve vztahu podnikatele a spotřebitele rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám a obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti), neboť z předložené karty zákazníka plyne, že společnost , Anonymizováno, zohlednila ničím nepodložený další příjem domácnosti a jediným příjmem žalované měl být rodičovský příspěvek ve výši , částka, měsíčně. Nevěrohodný se jeví údaj o výdajích žalované ve výši , částka, (soud poznamenává, že informace nemohl nijak ověřit, neboť žalobkyní nebyly předloženy dokumenty, jež sloužily k ověření úvěruschopnosti žalované, ač poskytovatel úvěru nese v tomto ohledu důkazní břemeno a musí si být vědom nutnosti shromažďovat a uchovávat důkazy o plnění povinnosti posoudit úvěruschopnost s odbornou péčí. Poskytovatel úvěru nemůže spoléhat, že druhá strana jedná poctivě, naopak sám musí vyvinout úsilí ke zjištění, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet (povinnosti ověřit tvrzení spotřebitele obecně plyne např. z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, ). Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku ze dne , datum, ve věci , Anonymizováno, (CA Consumer Finance SA v. Ingrid Bakkaus a další) vyložil článek 8 směrnice 2008/48, a bod 26 její preambule tak, že poskytovatel úvěru má povinnost (nese v tomto ohledu důkazní břemeno – v orig. „the burden of proving“) posoudit úvěruschopnost dlužníka (spotřebitele) na základě dostatečných informací (na informace podané jen spotřebitelem může poskytovatel úvěru spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady); tím má být podle Soudního dvora zabráněno, aby věřitelé neposkytovali úvěry nezodpovědně).Skutečnost, že právní předchůdce žalobkyně nepostupoval s odbornou péčí (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, ) plyne též ze samotného způsobu ověření úvěruschopnosti žalované, když společnost , Anonymizováno, nevyužila databáze typu SOLUS, BRKI (bankovní registr klientských informací) a NRKI (nebankovní registr klientských informací). K ověření úvěruschopnosti soud dále odkazuje na rozhodnutí Finančního arbitra č. j. , Anonymizováno, – a to zejména na část 5.1., 5.2. a 5.4. (a zdůrazňuje, že závěry plynoucí z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sps. zn. , spisová značka, , jsou překonány nejnovější judikaturou Soudního dvora Evropské unie ze dne , datum, spis. zn. , Anonymizováno, ).Absolutní neplatnost znamená neplatnost právního jednání od samého počátku, účastníkům z tohoto právního vztahu nevznikají žádná práva ani povinnosti (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Z ustanovení § 2991 občanského zákoníku se podává, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odstavec 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odstavec 2). V ustanovení § 2993 občanského zákoníku se podává, že plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušenPohledávka společnosti , Anonymizováno, za žalovanou byla postoupena na žalobkyni v souladu s ustanovením § 1879 a násl. občanského zákoníku (srovnej Rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

15. Vzhledem k absolutní neplatnosti smlouvy posuzuje soud nároky žalobkyně jako bezdůvodné obohacení a žalobkyni přiznává pouze rozdíl mezi poskytnutou částkou (částkou, o kterou se žalovaná obohatila) a částkou, kterou žalovaná splatila (, částka, minus , částka, ). S ohledem na obsah rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, soud nepřiznává úroky z prodlení.

16. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud se zřetelem k ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalované žádné náklady řízení nevznikly.