5 C 217/2021

Plný text

Okresní soud v Jindřichově Hradci rozhodl samosoudkyní JUDr. Gabrielou Strnadovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 21 545,88 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 15 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 15 000 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Pokud se žalobkyně po žalovaném domáhá zaplacení další částky v celkové výši 6 545,88 Kč, úroků z prodlení v rozsahu větším, než jak tyto přiznány ve výroku I., kapitalizovaného úroku ve výši 16 653,75 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 729 Kč, tak v tomto rozsahu se žaloba žalobkyně zamítá.</b> <b>III. Žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobou doručenou podepsanému soudu dne [datum] domáhá se žalobkyně po žalovaném zaplacení pohledávky ve výši 21 545,88 Kč (nesplacená jistina 18 494,32 Kč, smluvní pokuta ve výši 3051,56 Kč) spolu s příslušenstvím – kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 836,04 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 16 653,75 Kč, náklady spojenými s vymáháním pohledávky ve výši 729 Kč, když mezi právním předchůdcem žalobkyně, tj. společností [právnická osoba] [IČO] a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru [číslo] (dále též:„ smlouva“). Na základě smlouvy žalovaný obdržel finanční hotovost ve výši 22 000 Kč; spolu s jistinou úvěru se žalovaný zavázal uhradit příslušenství úvěru za dobu jeho trvání ve výši 18 894 Kč spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku. Celkově se tak žalovaný zavázal původnímu věřiteli uhradit částku ve výši 40 894 Kč. Žalovaný se v uzavřené smlouvě zavázal poskytnutou částku původnímu věřiteli splatit ve 14 měsíčních splátkách ve výši 2 921 Kč, přičemž splatnost první splátky nastala do měsíce od podpisu smlouvy a splatnost následujících splátek byla sjednána v 1. odstavci 1. strany smlouvy pod rekapitulací závazku. Splatnost poslední splátky a zároveň celková splatnost závazku pak připadala na den [datum] Smlouva byla uzavřena na základě žalovaným vyplněné žádosti o úvěr, do které uvedl základní údaje o své osobě a dále pak okolnosti vypovídající o jeho finanční situaci, jakými jsou údaje o zaměstnání, ostatních finančních závazcích, výši měsíčních příjmů, výši měsíčních výdajů a požadovanou výši úvěru. Na dokumentu jsou rovněž vyznačeny listiny či doklady, které byly žalovaným předloženy k posouzení jeho bonity a úvěruschopnosti. Správnost poskytnutých a vyplněných údajů žalovaný stvrdil svým vlastnoručním podpisem. Na základě žádosti byla s odbornou způsobilostí posuzovaná schopnost žalovaného splácet úvěr a možnost dostát svému závazku. S ohledem na výši příjmů a výši požadovaného úvěru původní věřitel vyhodnotil žalovaného jako způsobilého ke splácení úvěru takové výše, jaká mu byla poskytnuta. V důsledku prodlení žalovaného vzniklo původnímu věřiteli v souladu se 4. odstavcem na 1. straně smlouvy pod rekapitulací závazku právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení. V rámci revizního přepočtu smluvní pokuty žalobce požaduje smluvní pokutu z nesplacené jistiny pohledávky ve výši 18 494,32 Kč, a to za období od [datum] do [datum] ve výši 3051,56 Kč. Účelně vynaložené náklady mimosoudního vymáhání pohledávky představují souhrn nákladů, které žalobkyně vynaložila ve snaze smírného mimosoudního řešení věci. Ceník nákladů mimosoudního byl žalovanému zaslán v dopise ze dne [datum]. Žalovaný byl v dopise výslovně informován, že pokud nepřistoupí na mimosoudní řešení věci či neposkytne součinnost, bude si žalobkyně účtovat účelně vynaložené náklady, jejichž nacenění bylo v dopise uvedeno. [příjmení] ve výši 729 Kč představuje náklady za 2 odeslané obyčejné dopisy žalovanému (dokladem o odeslání obyčejného dopisu žalobkyně nedisponuje) a za 3 osobní návštěvy v místě bydliště žalovaného. Tyto náklady byly naúčtovány s ohledem na ceny pohonných hmot a mzdové náklady pověřeného zaměstnance žalobkyně. Z původního věřitele byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni, a to na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností k témuž dni, přičemž změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem původního věřitele ze dne [datum]. Žalovaný uhradil celkem částku ve výši 7 000 Kč.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. Existence společnosti [právnická osoba], a její oprávnění poskytovat úvěr, byly zjištěny z úplného výpisu z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka [číslo] (dále jen:„ EC Financial“) a z výpisu seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu. Existence žalobkyně byla zjištěna z výpisu z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Hradci Králové, oddíl C, vložka [číslo].

4. Při posouzení úvěruschopnosti žalovaného měla [právnická osoba] Financial vycházet z pracovní smlouvy (nebyla doložena), dle které byl žalovaný zaměstnán u [právnická osoba] & [právnická osoba] na dobu určitou do [datum] – žádost o úvěr.

5. Před uzavřením smlouvy o úvěru byl žalovaný informován o druhu úvěru, jeho výši, počtu a výši splátek, nákladech úvěru, o smluvních pokutách (formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru).

6. Na základě Smlouvy o úvěru [číslo] žalobkyně poskytla dne [datum] žalovanému v hotovosti částku ve výši 22 000 Kč a žalovaný se zavázal zaplatit celkem částku ve výši 40 894 Kč (jistina, úrok v celkové výši 2 118 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru ve výši 10 780 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 2 036 Kč a inkasní poplatek ve výši 3 960 Kč) ve 14 měsíčních splátkách ve výši 2 921 Kč, přičemž první splátka byla splatná do měsíce od podpisu a každá další splátka do zaplacení, byla splatná do měsíce po datu splatnosti bezprostředně předcházející splátky.

7. Ze Smlouvy o postoupení pohledávky se podává, že byla uzavřena dne [datum] mezi [právnická osoba] Financial, jako postupitelem, a žalobkyní, jako postupníkem, postupník s postupitelem se dohodli na postoupení pohledávek vzniklých ze smluv o zápůjčce, které uzavřel jako věřitel se svými klienty s příslušenstvím a se všemi právy s nimi spojenými, specifikovaných v příloze [číslo] – seznamu pohledávek. Z přílohy [číslo] seznamu postoupených pohledávek - plyne, že postoupena byla i pohledávka za žalovaným ze smlouvy [číslo] uzavřené dne [datum]. Dopisem ze dne [datum] byl žalovaný informován o postoupení pohledávky a vyzván k uhrazení dlužné částky do 10 dnů od obdržení dopisu. Dle podacího archu mu byl odeslán doporučeně dne [datum] pod číslem RJ0211181953P. Z informace o zásilce se podává, že [datum] byla tato uložena na poště, když doručení bylo neúspěšné. Další oznámení o postoupení bylo vyhotoveno dne [datum] (oznámení); obsahuje žádost o úhradu dlužné částky ve výši 51 350,59 Kč a upozornění na možnost vzniku nákladů mimosoudního vymáhání (odchozí dopis 39 Kč, doporučený dopis 50 Kč, odchozí telefonický hovor 72 Kč a osobní návštěva 217 Kč); není prokázáno, že bylo odesláno.

8. Opětovná žádost o zaplacení je z [datum], opět není prokázáno její odeslání, následuje oznámení ze dne [datum] o předání věci advokátní kanceláři, ani zde není prokázáno odeslání. Dle výpisu z interního žalobkyně se mělo jednat o obyčejné dopisy. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne [datum], která neobsahuje právní posouzení věci (žalovanému odeslána dne [datum] – podací arch). Za žalovaným byl vyslán terenní pracovník (výpis z interního systému žalobkyně), který měl dle interní kontroly vykonat osobní návštěvu, a to ve dnech [datum] 12:00:46 do 12:10:50 na adrese [adresa]; [datum] 12:08:10 do 12:09:41 na drese [ulice a číslo], [obec] (adresa městského úřadu); [datum] 14:47:37 do 15:12:16 na adrese [adresa].

9. O skutkovém stavu věci učinil soud tento závěr: Dne [datum] byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovaným smlouva, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému v hotovosti peněžní prostředky ve výši 22 000 Kč a žalovaný se zavázal zaplatit celkem částku ve výši 40 894 Kč ve 14 měsíčních splátkách ve výši 2 921 Kč, přičemž první splátka byla splatná do měsíce od podpisu a každá další splátka do zaplacení, byla splatná do měsíce po datu splatnosti bezprostředně předcházející splátky. V době posuzování úvěruschopnosti žalovaného byl žalovaný zaměstnán u [právnická osoba] & [právnická osoba] na dobu určitou do [datum]. K úhradě dlužné částky byl žalovaný vyzván přípisem ze dne [datum], který se do jeho sféry dostal dne [datum], lhůta deset dnů pro zaplacení uplynula [datum]. Žalovaný celkem uhradil 7 000 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena ze [právnická osoba] Financial na žalobkyni.

10. Pokud jde o právní posouzení, soud vychází z ustanovení § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného od 1. 1. 2014 (dále jen:„ občanský zákoník“) a věc posuzuje podle tohoto zákona a dále dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen:„ zákon o spotřebitelském úvěru“). Žalovaný je spotřebitelem (ustanovení § 419 občanského zákoníku); jedná se o smlouvu spotřebitelskou.

11. Dle ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Z ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru plyne, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Dle současné právní úpravy se jedná o neplatnost relativní (ustanovení § 586 občanského zákoníku), kterou může spotřebitel uplatnit v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy (ustanovení § 87 odst. 1 spotřebitelského úvěru). Tato právní úprava je však v rozporu s unijním právem, když články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne [datum] (dále jen:„ směrnice 2008/48“) musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době – srovnej: rozsudek Soudního dvora ve věci C [číslo]. Cílem směrnice 2008/48 je provést v úpravě spotřebitelských úvěrů úplnou a kogentní harmonizaci v celé řadě klíčových oblastí, která je považována za nezbytnou pro zajištění vysoké a rovnocenné úrovně ochrany zájmů všech spotřebitelů v Evropské unii a pro usnadnění vzniku dobře fungujícího vnitřního trhu spotřebitelských úvěrů. Z článku 8 odst. 1 směrnice 2008/48 ve spojení s bodem 28 jejího odůvodnění vyplývá, že před uzavřením úvěrové smlouvy je věřitel povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Tato povinnost má za cíl, aby věřitel jednal zodpovědně a neposkytoval úvěr spotřebitelům, kteří nejsou úvěruschopní. Tato povinnost směřuje k ochraně spotřebitele před riziky nadměrného zadlužení a platební neschopnosti. Podle ustálené judikatury Soudního dvora jsou vnitrostátní soudy při použití vnitrostátního práva povinny vykládat vnitrostátní právo v co největším možném rozsahu ve světle znění a účelu směrnice 2008/48, aby dosáhly výsledku jí zamýšleného. V souladu se zásadou nadřazenosti nesmějí členské státy uplatňovat vnitrostátní pravidlo, které je v rozporu s evropským právem. Soudní dvůr zakotvil zásadu nadřazenosti v případu [příjmení] v . Enel ze dne [datum], kde prohlásil, že zákony vydané evropskými institucemi je zapotřebí začlenit do právních řádů členských států, které se jimi musejí řídit. Evropské právo má proto přednost před vnitrostátními právními předpisy, jestliže je vnitrostátní právní předpis v rozporu s evropským předpisem, musejí orgány členského státu uplatnit ustanovení evropské. [obec] nadřazenosti se vztahuje i na soudnictví. Judikatura členského státu by rovněž měla respektovat judikaturu EU.

12. S ohledem na výše uvedené, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení a na judikaturu Soudního dvora, soud shledává smlouvu absolutně neplatnou, když žalobkyně při ověřování úvěruschopnosti nepostupovala s odbornou péčí, tedy s péčí, kterou lze ve vztahu podnikatele a spotřebitele rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám a obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti. Žalobkyně nejednala čestně a spravedlivě, když poskytla úvěr žalovanému, ačkoli se jednalo o osobu zaměstnanou na dobu určitou. Absolutní neplatnost znamená neplatnost právního jednání od samého počátku, účastníkům z tohoto právního vztahu nevznikají žádná práva ani povinnosti (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 3. 10. 2013, sp. zn. 28 Cdo 2221/2013). Z ustanovení § 2991 občanského zákoníku se podává, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odstavec 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odstavec 2). V ustanovení § 2993 občanského zákoníku se podává, že plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. Pohledávka [právnická osoba] Financial za žalovaným byla postoupena na žalobkyni v souladu s ustanovením § 1879 a násl. občanského zákoníku (srovnej Rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 19. 10. 2011, sp. zn. 31 Cdo 678/2009).

13. Vzhledem k absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru posuzuje soud nároky žalobkyně jako bezdůvodné obohacení a přiznává jí pouze rozdíl mezi poskytnutou částkou (částkou o kterou se žalovaný obohatil) a částkou, kterou žalovaný splatil (22 000 Kč – 7 000 Kč, tj. 15 000 Kč); ve zbytku žalobu zamítá.

14. Jelikož doba splnění pro nárok na vydání bezdůvodného obohacení není stanovena právním předpisem, má soud za to, že je třeba vycházet per analogiam z ustanovení § 1958 odst. 2 občanského zákoníku a dobu odvíjí od výzvy k plnění ze dne [datum], kterou soud posuzuje za doručenou okamžikem, kdy se dostala do sféry dispozice žalovaného – ustanovení § 570 odst. 1 občanského zákoníku (právní jednání působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde; zmaří-li vědomě druhá strana dojití, platí, že řádně došlo), tedy dnem [datum] (Nejvyšším soudem České republiky bylo opětovně judikováno, že adresát se s projevem vůle fakticky seznámit nemusí, stačí, že se s ní seznámit mohl. Pokud adresát nebyl zastižen a zásilka byla uložena na poště, je dnem doručení tento den a to i tehdy, pokud si zásilku nevyzvedne a ta se vrátí odesílateli jako nedoručená – rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 16. 3. 2005, sp. zn. 26 Cdo 864/2004). Výzva byla žalovanému doručena dne [datum], lhůta pro plnění (10 dnů od doručení) skončila [datum]; od [datum] je žalovaný v prodlení a žalobkyně má nárok na úroky z prodlení. Požadovaná výše úroků z prodlení přesahovala výši stanovenou dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.; proto soud přiznal úroky pouze v zákonné výši.

15. Ve vztahu k částce 729 Kč – náklady spojené s mimosoudním uplatněním pohledávky (ve smyslu § 513 o. z.), soud zkoumal, zda byly vynaloženy, příp. zda byly vynaloženy důvodně. Žalobkyně požaduje třikrát 217 Kč za osobní návštěvy žalovaného dne [datum], [datum] a dne [datum], kdy tyto návštěvy dokládá výpisem z GPS kontroly, z kterého však není zřejmé, zda poradce návštěvu opravdu vykonal, jakou ujel vzdálenost a jakým vozidlem. Zároveň soud poznamenává, že jedna z návštěv měla být vykonána na adrese ohlašovny, kdy nelze předpokládat, že by tam byl žalovaný zastižen. Pokud žalobkyně nárokuje též náklad ve výši dvakrát 39 Kč za obyčejný dopis, tak tuto částku nijak nedoložila, stejně tak neprokázala odeslání těchto dopisů. Shrnuto, žalobkyně neprokázala, že tyto náklady byly skutečně vynaloženy, proto neshledal soud v tomto rozsahu žalobu důvodnou. Pokud žalobkyně odkazuje na ceník nákladů, který byl žalovanému zaslán v dopise ze dne [datum], pak k zaplacení těchto nákladů se žalovaný nikterak nezavázal.

16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., když při rozhodování o nákladech řízení zohlednil i příslušenství (srovnej nález Ústavního soudu ze dne [datum] sp. zn. I. ÚS 2717/08) a zčásti úspěšný žalovaný by tak měl právo na náhradu nákladů řízení; žádné mu však nevznikly.