5 C 218/2021

Plný text

Okresní soud v Jindřichově Hradci rozhodl samosoudkyní JUDr. Gabrielou Strnadovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 45 672 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 18 432 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 18 432 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Pokud se žalobkyně po žalované domáhá zaplacení další částky v celkové výši 27 240 Kč, smluvních úroků a úroků z prodlení v rozsahu větším, než jak tyto přiznány ve výroku I., tak v tomto rozsahu se žaloba žalobkyně zamítá.</b> <b>III. Žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobou, resp. návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, ze dne [datum] domáhá se žalobkyně zaplacení částky ve výši 34 732 Kč (dlužná jistina 22 000 Kč, dlužný úrok za dobu sjednání smlouvy 293,36 Kč, dlužný poplatek za administrativní činnost 4 400 Kč, dlužná část poplatku za hotovostní inkaso 7 573,88 Kč, dlužný poplatek za životní pojištění 464,76 Kč) spolu s příslušenstvím, a to z titulu Smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] uzavřené dne [datum] mezi žalovanou a společností [právnická osoba], [IČO] (dále též:„ [příjmení] [jméno]“) – právním předchůdcem žalobkyně. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 22 000 Kč, a to v hotovosti. V souvislosti s poskytnutou částkou se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně úrok za půjčené prostředky ve výši 4 400 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 4 4 00 Kč a poplatek za hotovostní inkaso ve výši 8 800 Kč. Při uzavření smlouvy si žalovaná zvolila doplňkovou službu životní pojištění za poplatek ve výši 540 Kč. Celkovou dlužnou částku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 669 Kč, poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalované uhrazena dne [datum], celkem uhradila částku ve výši 5 408 Kč. Dále se žalobkyně domáhá zaplacení částky ve výši 10 940 Kč (dlužná jistina 8 381,80 Kč, dlužná část poplatku za hotovostní inkaso 2 394,92 Kč, dlužný poplatek za životní pojištění 163,28 Kč) spolu s příslušenstvím, a to z titulu Smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] uzavřené dne [datum] mezi žalovanou a [právnická osoba] Credit – právním předchůdcem žalobkyně. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 11 000 Kč, a to v hotovosti. V souvislosti s poskytnutou částkou se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně úrok za půjčené prostředky ve výši 2 200 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 2 200 Kč a poplatek za hotovostní inkaso ve výši 4 400 Kč. Při uzavření smlouvy si žalovaná zvolila doplňkovou službu životní pojištění za poplatek ve výši 300 Kč. Celkovou dlužnou částku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 335 Kč, poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne [datum], celkem uhradila částku ve výši 9 160 Kč. Pohledávky vyplývající z výše uvedených smluv, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany [právnická osoba] Credit, postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni [datum]. Před uzavřením úvěrových smluv posoudil právní předchůdce žalobkyně schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr. Splnil svou zákonnou povinnost ve smyslu § 84 - § 89 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, když s odbornou péčí posoudil schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením předmětné smlouvy. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány do karty zákazníka (žalované) a byly ověřeny doklady uvedenými v kartě zákazníka, mezi které patří zejména výplatní pásky, pracovní smlouva, nájemní smlouva. Nashromážděné a ověřené údaje byly příslušným spolupracovníkem právního předchůdce žalobce odeslány do obchodního informačního systému právního předchůdce žalobkyně, který obsahuje skóringový model zahrnující kritéria, vycházející ze statistických dat, a který schopnost splácet požadovanou částku vyhodnotil. Na základě odborného posouzení schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr dospěl věřitel k závěru, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Na základě tohoto odborného vyhodnocení byla teprve s žalovanou uzavřena předmětná smlouvy (smlouvy). Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, k jednání soudu se nedostavila.

2. Existence společnosti [právnická osoba], [IČO], byla zjištěna z úplného výpisu z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka [číslo], z něhož plyne, že předmětem podnikání této společnosti je poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. Oprávnění k poskytování spotřebitelského úvěru plyne z informace [obec] národní banky; datum oprávnění k činnosti [datum], doba trvání oprávnění [datum].

3. Existence společnosti [právnická osoba], [IČO], byla zjištěna z výpisu z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka [číslo].

4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru v hotovosti [číslo] bylo zjištěno, že tato byla dne [datum] uzavřena mezi [právnická osoba] Credit a žalovanou, [právnická osoba] Credit poskytla žalované zápůjčku ve výši 11 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit a v souvislosti s půjčkou uhradit poplatky ve výši 9 100 Kč. Svým podpisem na smlouvě žalovaná potvrdila, že celou částku půjčky převzala v hotovosti. Celkovou částku ve výši 20 100 Kč se žalovaná zavázala splatit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 335 Kč s tím, že první splátka je splatná právě 7. kalendářního dne ode dne uzavření smlouvy a každá následující splátka je splatná nejpozději do konce následujícího týdenního období, a to do rukou oprávněného zástupce úvěrujícího v místě bydliště zákazníka - článek 2.3. smlouvy o úvěru.

5. Z karty zákazníka vyplněné dne [datum] se podává, že žalovaná v této době měla bydlet v nájmu od dubna 2000, kde hradila 5 200 Kč měsíčně, další výdaje činily 4 000 Kč, ke [právnická osoba] Credit měla další závazek ve výši 10 000 Kč (měsíční splátka 1 000 Kč), mimo [příjmení] [jméno] měla závazek ke [právnická osoba] ve výši 100 000 Kč (měsíční splátka 6 000 Kč). Zaměstnána měla být u [právnická osoba] s. r. o., od dubna 2011 s čistým příjmem 19 295 Kč, K ověření finanční situace měly být předloženy: bankovní výpisy, pracovní smlouva a nájemní smlouva, tyto listiny nebyly žalobkyní doloženy.

6. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru v hotovosti [číslo] bylo zjištěno, že tato byla dne [datum] uzavřena mezi [právnická osoba] Credit a žalovanou, [právnická osoba] Credit poskytla žalované zápůjčku ve výši 22 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit a v souvislosti s půjčkou uhradit poplatky ve výši 18 140 Kč. Celkovou částku ve výši 40 140 Kč se žalovaná zavázala splatit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 669 Kč s tím, že první splátka je splatná právě 7. kalendářního dne ode dne uzavření smlouvy a každá následující splátka je splatná nejpozději do konce následujícího týdenního období, a to do rukou oprávněného zástupce úvěrujícího v místě bydliště zákazníka - článek 2.3. smlouvy o úvěru. Žalovaná požádala právního předchůdce žalobkyně, aby byl poskytnutý úvěr použit ke splacení zůstatku spotřebitelského úvěru [číslo] ve výši 6 006 Kč s tím, že jí bude při podpisu smlouvy v hotovosti vyplacen rozdíl ve výši 15 994 Kč.

7. Z karty zákazníka vyplněné dne [datum] se podává, že žalovaná v této době měla bydlet v nájmu od dubna 2000, kde hradila 2 600 Kč měsíčně, další výdaje činily 8 000 Kč, ke [právnická osoba] Credit měla další závazek ve výši 13 500 Kč (měsíční splátka 1 500 Kč). Zaměstnána měla být u [právnická osoba] s. r. o., od července 2011 s čistým příjmem 21 560 Kč, K ověření finanční situace měly být předloženy: bankovní výpisy, pracovní smlouva a nájemní smlouva, tyto listiny nebyly žalobkyní doloženy. 8. [příjmení] [příjmení] [jméno] sjednala dne [datum] skupinovou pojistnou smlouvu, dle které je zákazník této společnosti v rámci poskytnutého úvěru automaticky kryt pro případ smrti následkem úrazu nebo nemoci, úplné trvalé invalidity následkem úrazu a pracovní neschopnosti následkem úrazu; žalovaná byla zařazena do pojistného programu (zařazení zákazníka do pojistného programu ze dne [datum]).

9. Ze smlouvy o postoupení pohledávky je zřejmé, že tato byla uzavřena dne [datum] mezi [právnická osoba] Credit, jako postupitelem a žalobkyní, jako postupníkem; postupník s postupitelem se dohodli na postoupení pohledávek vzniklých ze smluv o spotřebitelském úvěru, které uzavřel postupitel jako věřitel se svými klienty, spolu s příslušenstvím a se všemi právy a povinnostmi, specifikovaných v seznamu pohledávek. Ze seznamu postoupených pohledávek plyne, že postoupena byla i pohledávka za žalovanou ze smlouvy [číslo] jejíž výše činila 15 190 Kč a pohledávka za žalovanou ze smlouvy [číslo] jejíž výše činila 39 482 Kč.

10. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] a z podacího lístku ze dne [datum] je patrné, že bylo žalované odesláno oznámení o postoupení pohledávky ve výši bez příslušenství 54 672 Kč ze [právnická osoba] Credit na žalobkyni, žalovaná byla vyzvána k zaplacení dlužné částky do 10 dnů od obdržení dopisu. Dle sledování zásilek byla tato žalované dodána dne [datum].

11. Z předžalobní výzvy plyne, že byla vyhotovena dne [datum] a z podacího lístku se podává, že byla žalované zaslána dne [datum].

12. Dokazování, jak popsáno shora, vyhodnotil soud jako dostačující k tomu, aby bylo možno věc po skutkové stránce uzavřít a následně posoudit z hledisek právních. Provedené důkazy hodnotil soud jednotlivě a všechny v jejich vzájemné souvislosti postupem dle ustanovení § 132 o. s. ř. Bylo vyhověno všem důkazním návrhům.

13. O skutkovém stavu věci učinil soud tento závěr: dne [datum] byla mezi [právnická osoba] Credit a žalovanou, uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru v hotovosti, na jejímž základě poskytla žalované zápůjčku ve výši 11 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit a v souvislosti s půjčkou uhradit poplatky ve výši 9 100 Kč. Svým podpisem na smlouvě žalovaná potvrdila, že celou částku půjčky převzala v hotovosti. Celkovou částku ve výši 20 100 Kč se žalovaná zavázala splatit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 335 Kč s tím, že první splátka je splatná právě 7. kalendářního dne ode dne uzavření smlouvy a každá následující splátka je splatná nejpozději do konce následujícího týdenního období, a to do rukou oprávněného zástupce úvěrujícího v místě bydliště zákazníka. Při posuzování úvěruschopnosti žalované zástupce [právnická osoba] Credit vyplnil v kartě zákazníka, že žalovaná v této době bydlí v nájmu od dubna 2000, kde hradí 5 200 Kč měsíčně, další výdaje činí 4 000 Kč, ke [právnická osoba] Credit má další závazek ve výši 10 000 Kč (měsíční splátka 1 000 Kč), mimo [příjmení] [jméno] má závazek ke [právnická osoba] ve výši 100 000 Kč (měsíční splátka 6 000 Kč). Zaměstnána je u [právnická osoba] s. r. o., od dubna 2011 s čistým příjmem 19 295 Kč. K ověření finanční situace měly být předloženy: bankovní výpisy, pracovní smlouva a nájemní smlouva, tyto listiny nebyly žalobkyní doloženy. Žalovaná uhradila celkem částku ve výši 9 160 Kč. Dne [datum] byla mezi [právnická osoba] Credit a žalovanou, uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru v hotovosti, na jejímž základě poskytla žalované zápůjčku ve výši 22 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit a v souvislosti s půjčkou uhradit poplatky ve výši 18 140 Kč. Celkovou částku ve výši 40 140 Kč se žalovaná zavázala splatit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 669 Kč s tím, že první splátka je splatná právě 7. kalendářního dne ode dne uzavření smlouvy a každá následující splátka je splatná nejpozději do konce následujícího týdenního období, a to do rukou oprávněného zástupce úvěrujícího v místě bydliště zákazníka. Žalovaná požádala právního předchůdce žalobkyně, aby byl poskytnutý úvěr použit ke splacení zůstatku předchozího spotřebitelského úvěru [číslo] ve výši 6 006 Kč s tím, že jí bude v hotovosti vyplacen rozdíl ve výši 15 994 Kč. Při posuzování úvěruschopnosti žalované zástupce [právnická osoba] Credit vyplnil v kartě zákazníka, že žalovaná v této době bydlí v nájmu od dubna 2000, kde hradí 2 600 Kč měsíčně, další výdaje činí 8 000 Kč, ke [právnická osoba] Credit má další závazek ve výši 13 500 Kč (měsíční splátka 1 500 Kč). Zaměstnána je u [právnická osoba] s. r. o., od července 2011 s čistým příjmem 21 560 Kč. K ověření finanční situace měly být předloženy: bankovní výpisy, pracovní smlouva a nájemní smlouva, tyto listiny nebyla žalobkyní doloženy. Žalovaná uhradila celkem částku ve výši 5 408 Kč. Dne [datum] byly pohledávky [právnická osoba] Credit za žalovanou z výše uvedených smluv postoupeny žalobkyni. O postoupení pohledávky byla žalovaná informována a vyzvána k uhrazení dluhu do 10 dnů od doručení výzvy. Výzva jí byla doručena dne [datum]. Dne [datum] byla žalované odeslána předžalobní výzva.

14. Pokud jde o právní posouzení, soud vychází z ustanovení § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného od 1. 1. 2014 (dále jen:„ občanský zákoník“) a věc posuzuje podle tohoto zákona a dále dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen:„ zákon o spotřebitelském úvěru“). Žalovaná je spotřebitelem (ustanovení § 419 občanského zákoníku); jedná se o smlouvu spotřebitelskou.

15. Dle ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Z ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru plyne, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Dle současné právní úpravy se jedná o neplatnost relativní (ustanovení § 586 občanského zákoníku), kterou může spotřebitel uplatnit v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy (ustanovení § 87 odst. 1 spotřebitelského úvěru). Tato právní úprava je však v rozporu s unijním právem, když články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne [datum] (dále jen:„ směrnice 2008/48“) musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době – srovnej: rozsudek Soudního dvora ve věci C [číslo]. Cílem směrnice 2008/48 je provést v úpravě spotřebitelských úvěrů úplnou a kogentní harmonizaci v celé řadě klíčových oblastí, která je považována za nezbytnou pro zajištění vysoké a rovnocenné úrovně ochrany zájmů všech spotřebitelů v Evropské unii a pro usnadnění vzniku dobře fungujícího vnitřního trhu spotřebitelských úvěrů. Z článku 8 odst. 1 směrnice 2008/48 ve spojení s bodem 28 jejího odůvodnění vyplývá, že před uzavřením úvěrové smlouvy je věřitel povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Tato povinnost má za cíl, aby věřitel jednal zodpovědně a neposkytoval úvěr spotřebitelům, kteří nejsou úvěruschopní. Tato povinnost směřuje k ochraně spotřebitele před riziky nadměrného zadlužení a platební neschopnosti. Podle ustálené judikatury Soudního dvora jsou vnitrostátní soudy při použití vnitrostátního práva povinny vykládat vnitrostátní právo v co největším možném rozsahu ve světle znění a účelu směrnice 2008/48, aby dosáhly výsledku jí zamýšleného. V souladu se zásadou nadřazenosti nesmějí členské státy uplatňovat vnitrostátní pravidlo, které je v rozporu s evropským právem. Soudní dvůr zakotvil zásadu nadřazenosti v případu [příjmení] v . Enel ze dne [datum], kde prohlásil, že zákony vydané evropskými institucemi je zapotřebí začlenit do právních řádů členských států, které se jimi musejí řídit. Evropské právo má proto přednost před vnitrostátními právními předpisy, jestliže je vnitrostátní právní předpis v rozporu s evropským předpisem, musejí orgány členského státu uplatnit ustanovení evropské. [obec] nadřazenosti se vztahuje i na soudnictví. Judikatura členského státu by rovněž měla respektovat judikaturu EU.

16. S ohledem na výše uvedené, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení a na judikaturu Soudního dvora, soud shledává obě smlouvy absolutně neplatnými, když právní předchůdkyně žalobkyně při ověřování úvěruschopnosti nepostupovala s odbornou péčí (tedy s péčí, kterou lze ve vztahu podnikatele a spotřebitele rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám a obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti), když z předložených karet zákazníka plyne, že ač je dělí pouhé 4 měsíce a žalovaná bydlí ve stále stejném bytě, změnily se výdaje za bydlení z částky 5 200 Kč na 2 600 Kč, zároveň„ zmizel“ závazek žalované ke [právnická osoba] ve výši 100 000 Kč, tyto údaje jsou nevěrohodné (soud poznamenává, že informace nemohl nijak ověřit, neboť žalobkyní nebyly předloženy dokumenty, jež sloužily k ověření úvěruschopnosti žalované – tj. bankovní výpisy, pracovní smlouva, nájemní smlouva, ač poskytovatel úvěru nese v tomto ohledu důkazní břemeno a musí si být vědom nutnosti shromažďovat a uchovávat důkazy o plnění povinnosti posoudit úvěruschopnost s odbornou péčí. Poskytovatel úvěru nemůže spoléhat, že druhá strana jedná poctivě, naopak sám musí vyvinout úsilí ke zjištění, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet (povinnosti ověřit tvrzení spotřebitele obecně plyne např. z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Odo 1726/2006). Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku ze dne [datum] ve věci C [číslo] ([právnická osoba] v . [jméno] [příjmení] a další) vyložil článek 8 směrnice 2008/48, a bod 26 její preambule tak, že poskytovatel úvěru má povinnost (nese v tomto ohledu důkazní břemeno – v orig.„ the burden of proving“) posoudit úvěruschopnost dlužníka (spotřebitele) na základě dostatečných informací (na informace podané jen spotřebitelem může poskytovatel úvěru spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady); tím má být podle Soudního dvora zabráněno, aby věřitelé neposkytovali úvěry nezodpovědně). Skutečnost, že právní předchůdce žalobkyně nepostupoval s odbornou péčí (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 201/2018) plyne též ze samotného způsobu ověření úvěruschopnosti žalované, když [právnická osoba] Credit u žalované, která měla očividně více nesplacených závazků, nevyužila veřejně dostupné informace, např. soukromé databáze typu [příjmení], BRKI (bankovní registr klientských informací) a NRKI (nebankovní registr klientských informací). Absolutní neplatnost znamená neplatnost právního jednání od samého počátku, účastníkům z tohoto právního vztahu nevznikají žádná práva ani povinnosti (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 3. 10. 2013, sp. zn. 28 Cdo 2221/2013). Z ustanovení § 2991 občanského zákoníku se podává, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odstavec 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odstavec 2). V ustanovení § 2993 občanského zákoníku se podává, že plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen Pohledávky [právnická osoba] Credit za žalovanou byly postoupeny na žalobkyni v souladu s ustanovením § 1879 a násl. občanského zákoníku (srovnej Rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 19. 10. 2011, sp. zn. 31 Cdo 678/2009).

17. Vzhledem k absolutní neplatnosti obou smluv o úvěru posuzuje soud nároky žalobkyně jako bezdůvodné obohacení a žalobkyni přiznává pouze rozdíl mezi poskytnutými částkami (částkami, o které se žalovaná obohatila) a částkami, které žalovaná splatila (22 000 Kč – 5 408 Kč 16 592 Kč, 11 000 Kč – 9 160 Kč = 1 840 Kč). O lhůtě k plnění rozhodl soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší. Jelikož doba splnění pro nárok na vydání bezdůvodného obohacení není stanovena právním předpisem, má soud za to, že je třeba vycházet per analogiam z ustanovení § 1958 odst. 2 občanského zákoníku a dobu odvíjí od výzvy k plnění ze dne [datum], která byla žalované doručena dne [datum], lhůta pro plnění (10 dnů od doručení) skončila [datum]; od [datum] je žalovaná v prodlení a žalobkyně má nárok na úroky z prodlení. Povinnost žalované platit úroky z prodlení koresponduje s ustanovením § 1968 a § 1970 občanského zákoníku, jejich výše odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., když zčásti úspěšná žalovaná má právo na náhradu nákladů řízení; žádné jí však nevznikly.

19. Soud poznamenává, že svou neúčastí na jednání žalobkyně znemožnila soudu poskytnout jí poučení dle ustanovení § 118a odst. 3 o. s. ř. - poučovací povinnost plynoucí z uvedeného ustanovení, přichází v úvahu v průběhu jednání. Vzhledem k tomu, že se jednání žalobkyně, ani její právní zástupce vědomě nezúčastnili, nemohl být tento institut použit (srovnej usnesení Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 175/04 či rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 4314/2008.