5 C 219/2020

Plný text

Okresní soud v Jindřichově Hradci rozhodl samosoudkyní JUDr. Gabrielou Strnadovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení , LL. B. sídlem adresa o náhradu nemajetkové újmy způsobené při lékařském zákroku - bolestného - ve výši 9 565,50 Kč a náhrady za ztížení společenského uplatnění ve výši 444 708 Kč s přísl. a majetkové újmy ve výši 3 825 Kč <b>I. Žaloba žalobce, kterou se domáhá zaplacení částky ve výši 9 565,50 Kč z titulu bolestného, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z žalované částky od 11. srpna 2020 do zaplacení, částky 444 708 Kč z titulu náhrady za ztížení společenského uplatnění se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z žalované částky od 11. srpna 2020 do zaplacení, částky ve výši 3 825 Kč z titulu majetkové újmy se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z žalované částky od 11. srpna 2020 do zaplacení a částky ve výši 16 241 Kč z titulu nákladů spojených s uplatněním pohledávky se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z žalované částky od 11. srpna 2020 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 61 862 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám jejího právního zástupce.</b> 1. Žalobou doručenou podepsanému soudu dne 22. 12. 2020 domáhá se žalobce, po změně žaloby a po částečném zpětvzetí, náhrady nemajetkové újmy způsobené při lékařském zákroku - bolestného - ve výši 9 565,50 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z žalované částky od 11. srpna 2020 do zaplacení, náhrady za ztížení společenského uplatnění ve výši 444 708 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z žalované částky od 11. srpna 2020 do zaplacení, částky ve výši 3 825 Kč z titulu majetkové újmy se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z žalované částky od 11. srpna 2020 do zaplacení a částky ve výši 16 241 Kč z titulu nákladů spojených s uplatněním pohledávky se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z žalované částky od 11. srpna 2020 do zaplacení, když při artroskopické operaci plantární ostruhy na levé noze, provedené dne 27. 3. 2019 žalovanou došlo k poškození zdraví žalobce - poškození nervů v části chodidla, neboť žalovaná nepostupovala v souladu se svými zákonnými a smluvními povinnosti, tím, že žalobce důsledně a odborně nepoučila o možnosti poškození nervu při předmětné operaci, neseznámila žalobce s riziky dané operace, nevyužila jiné alternativy než řešení zdravotního stavu žalobce příslušnou operací, zanedbala lékařskou péči, když neodeslala žalobce k neurologickému vyšetření, kdy při včasné diagnóze by bylo možné zvážit rekonstrukční operaci nervu. Žalobce trpí od roku 2015 ostruhami patních kostí. Opakovaně podstoupil léčení na řadě ortopedických a rehabilitačních pracovišť, vyčerpal všechny možnosti fyzikální rehabilitace, podstoupil léčbu plazmou i laserem. Na základě doporučení a konzultace u žalované podstoupil na ortopedicko-traumatologickém oddělení žalované artroskopický zákrok levé nohy spodní patní ostruhy, a to u primáře MUDr. [jméno] [příjmení], který jako jeden z mála lékařů provádí tyto artroskopické operace. Před operací podstoupil žalobce u žalované vyšetření, kde byl seznámen se zamýšleným zákrokem, a to především o způsobu jeho provedení, jeho úspěšnosti při léčbě onemocnění patními ostruhami, a dále za účelem sjednání termínu operace. O rizicích předmětné operace, ani o možnostech poškození nervů při jejím provedení, žalobce informován nebyl. Pokud by si byl vědom možného poškození nervů, které by mu fakticky bránilo v běžných i sportovních aktivitách více než samotné patní ostruhy, nikdy by se pro možnost artroskopické operace nerozhodl. Operaci žalobce podstupoval ve víře, že se jeho zdravotní stav zlepší; více než rok po operaci je jeho stav výrazně horší. Žalobce se od dětství aktivně věnoval sportu, zejména atletice, míčovým hrám, a to na závodní úrovni, a dále rekreačně lyžování, bruslení, tanci, turistice apod. Po projevu ostruh patních kostí se sportu sice stále věnoval, avšak nikoli již na stejné úrovni. Každý sportovní výkon totiž následovala bolest v patní oblasti, a následně potřeba několikadenního klidu. Proto se rozhodl podstoupit u žalované předmětný zákrok, aby se následně mohl k aktivnímu sportu a dalším aktivitám vrátit v plném rozsahu. Bezprostředně po operačním zákroku přestal žalobce cítit nervy na levém chodidle, po operaci na tuto skutečnost upozorňoval zdravotnický personál. Po operaci byl následující den žalobce propuštěn. Dne 25. 4. 2019 se žalobce dostavil na vyšetření k žalované, upozorňoval, že nervy na noze stále necítí. Lékař mu odpověděl, že se to spraví samo a žádnou léčbu mu nedoporučil, pouze rehabilitace v rámci ochabnutí klenby. Stav se nezlepšoval, další kontrola u operujícího lékaře proběhla dne 25. 7. 2019. Průběh kontroly a doporučení byly stejné jako v případě kontroly předchozí. Dne 7. 10. 2019 žalobce z vlastní iniciativy navštívil neurochirurga MUDr. [jméno] [jméno], PhD. v [nemocnice], dne 14. 10. 2019 a dne 13. 1. 2020 podstoupil vyšetření EMG, kde bylo zjištěno, že při předmětné operaci došlo k poškození„ n plantaris lateralis nad odstupem k abductoru v subtotálně denervační vlevo“. Bylo zjištěno, že nerv je dle měření z 2/3 poškozený, jak pohybový, tak i senzitivní nervy, které z něj vycházejí. V prosinci 2019 žalobce telefonicky kontaktoval operujícího lékaře, že problémy s nervy trvají, zaskočil jej jeho laxní přístup, když mu řekl:„ No, tak ty nervy neucítíte …“. Na straně žalované došlo k porušení jak smluvní povinnosti, která pro ni vyplývala ze smlouvy o péči o zdraví, tak i jejích zákonných povinností, které pro ni vyplývaly zejména z § 2643 odst. 1 občanského zákoníku. Žalovaná je podle § 2910 a § 2913 občanského zákoníku povinna žalobci nahradit újmu na zdraví, která mu byla v důsledku porušení jejích smluvních i zákonných povinností způsobena, spočívající v bolestném, náhradě za ztížení společenského uplatnění. Příčinná souvislost mezi protiprávním jednáním žalované a vznikem újmy na zdraví žalobce je nepochybná, kdyby byl žalobce v souladu se zákonnou povinností žalované o rizicích příslušné operace řádně, srozumitelně a v dostatečném rozsahu poučen, nikdy by se pro tento zákrok nerozhodl, zvolil by některý z alternativních způsobů léčby, případně jiný způsob operačního zákroku, a k újmě na zdraví by tak nebylo došlo. Pokud by se i navzdory poučení o možných rizicích operace, které ale v daném konkrétním případě provedeno nebylo, pro tento zákrok rozhodl, a k poškození na zdraví by došlo, mohlo být odstraněno nebo alespoň při nejmenším zmírněno řádnou pooperační léčbou a zajištěním neurologického vyšetření žalobce a případnou rekonstrukční operací nervu. Ztížení společenského uplatnění představuje překážku lepší budoucnosti žalobce ve smyslu § 2958 občanského zákoníku a spočívá především v : viditelně zhoršené chůzi; vyloučení běhu v lese zcela; omezení při rekreačních sportech i jiných míčových hrách, lyžování, brusle či kolečkové brusle jsou vyloučeny úplně; problému při posilování – u všech cviků, při nichž je potřeba cítit došlapovou část nohy; omezení volnočasových aktivit – dlouhé procházky po rovném povrhu činí problém, stejně chůze na nerovném povrhu; problému s aktivní účastí na společenských událostech; omezení při manuální práci – práce, ke kterým je potřeba nošení těžších břemen, dlouhodobější stání, udržení stability apod.; omezení při nakupování - zejména nošení těžších břemen; problému s cestou domů, kdy žalobce má byt ve 4. patře bez výtahu; omezení v používání hromadné dopravy – pro žalobce je problematické stát na delších trasách; problému při řízení auta - špatná manipulace, sešlap a uvolňování spojky; problémech se stabilitou při sprchování. V návaznosti na způsobenou újmu hrozí ztráta zaměstnání (příslušník ozbrojeného sboru - celní správy), případně přeřazení do kanceláře a s tím spojené snížení platového ohodnocení. Ztráta lepší budoucnosti je spatřována v tom, že pokud by se nyní žalobce hlásil k jakékoliv ozbrojené složce, neprošel by lékařskou prohlídkou. Ztráta radosti ze života spočívá v : apatickém přístupu k životu, úzkostech apod., obavách ze ztráty zaměstnání, obavách z komplikací v osobním životě - žalobce se s trvalým poškozením, které s sebou přináší celou řadu omezení, vyrovnává velice špatně, do operace žil aktivně s vidinou, že bude moci opět naplno sportovat. Při artroskopické operaci plosky levé nohy utrpěl žalobce poranění zevního plantárního nervu vlevo, dle bodu S 940 metodiky je toto poškození ohodnoceno 30 body. Náhrada za ztížení společenského uplatnění byla příslušným znalcem dle metodiky ohodnocena částkou 370 950 Kč, po aplikaci modifikačního koeficientu 445 140 Kč. Dále žalobce požaduje uhrazení nákladů spojených s uplatněním výše uvedené pohledávky, a to znalečné za zpracování znaleckého posudku [číslo] MUDr. [jméno] [jméno] ve výši 3 850 Kč; znalečné za zpracování znaleckého posudku MUDr. [jméno] [příjmení] ve výši 9 000 Kč; cestovní výdaje za cestu z bydliště žalobce do sídla žalované ve výši 1914 Kč a zpět dne 10. 1. 2020, a cestu za soudními znalci a zpět ve výši 1 477 Kč. Z titulu náhrady škody, která žalobci vznikla v příčinné souvislosti s protiprávním jednáním žalované, nárokuje žalobce cestovní výdaje ve výši 1 914 Kč za cestu uskutečněnou dne 23. 1. 2020 a cestovní výdaje ve výši 1 911 Kč za cestu uskutečněnou dne 6. 2. 2020.

2. Žalovaná nárok neuznává, její postup byl lege artis, jak vyplývá ze znaleckých posudků předložených žalobcem. Žalobce tvrdí, že kdyby věděl o riziku možného poškození nervů, nikdy by se pro tento typ operace nerozhodl, tuto skutečnost však neprokazuje. Naopak žalobce uvádí, že ostruhami patních kostí trpí od roku 2015 a opakovaně podstoupil léčení na řadě ortopedických a rehabilitačních pracovišť, čímž vyčerpal všechny možnosti fyzikální rehabilitace a nadto i neúspěšně podstoupil léčbu plazmou i laserem, proto má žalovaná za to, že i kdyby byl žalobce o riziku poškození nervů poučen, s ohledem na velmi nízkou míru tohoto rizika, by se rozhodl stejně a operaci podstoupil. Nelze požadovat, aby poučení pacienta zahrnovalo opravdu všechna možná rizika. Poučení by se totiž pak stalo natolik obsáhlým, že by bylo pro pacienta zcela nesrozumitelným a vytratil by se samotný účel takového poučení. Zároveň v bodě 9 poučení je uvedeno, že komplikace se při artroskopických operacích vyskytují v 1- 2 % případů, a že může dojít k poškození nervů, je tedy zřejmé, že žalobce byl o možném poškození nervu poučen s tím, že je velmi málo pravděpodobné a téměř vždy přechodné. Žalobce neprokazuje příčinnou souvislost mezi porušením povinnosti žalované a újmou na zdraví, když nijak neprokazuje, že kdyby byl věděl o riziku poškození nervů, operace by nepodstoupil. Poučení, které žalobci před operací poskytla, bylo dostatečné a svou povinnost neporušila. To plyne též ze znaleckého posudku, jež byl předložen žalobcem, kde je uvedeno, že riziko tohoto poškození je velmi malé a sám znalec se s tím zatím nesetkal. Znamená to, že to, co se stalo, bylo velmi málo pravděpodobné. I kdyby bylo soudem zjištěno, že poučení žalobce nebylo dostatečné, žalovaná nesouhlasí s tím, aby hradila veškerou újmu, když nedostatek v poučení nelze postavit na roveň postupu non lege artis při operačním zákroku.

3. Existence žalované byla ověřena z výpisu z obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Českých Budějovicích, oddíl B, vložka [číslo], kdy předmětem podnikání žalované je komplexní poskytování zdravotnických služeb.

4. Dne 4. 10. 2018 došlo k vyšetření žalobce žalovanou – MUDr. [jméno] [příjmení] konstatovala, že trpí bolestmi obou pat, již absolvoval rehabilitaci, ultrazvuk, plazmu, laser, magnet a stále trpí bolestmi. Dle rentgenového vyšetření zjištěny ostruhy patních kostí plantárně i dorzálně. Příjem k operaci byl naplánován na 4. 12. 2018 s tím, že bude provedena dne 5. 12. 2018 (ambulantní zpráva). Z výpovědi této lékařky se podává, že osobu žalobce si nepamatuje, dle ambulantní zprávy zjistila, že tento podstoupil veškerou konzervativní léčbu, a proto bylo přistoupeno k operační terapii. Obecně léčba patní ostruhy probíhá tak, že se začíná konzervativní terapií, pokud nepomůže, přistoupí se k operační terapii. Na oddělení pracuje od roku 2015, s poškozením nervu při této operaci se dosud nesetkala. Nejedná se ojedinělou operaci, sama ji neprovádí, na sále při této operaci několikrát asistovala. Pokud je na ambulanci, pak nabídne operaci, vysvětlí, v čem spočívá rozdíl mezi artroskopickou a otevřenou operací, nastíní možnou délku imobilizace a následné péče. U artroskopické operace je rychlejší rekonvalescence, jedná se o menší zásah. Jako negativní účinky zmiňuje potíže s hojením a skutečnost, že operace nemusí kompletně vyřešit dané potíže - potíže se nemusí upravit, můžou zůstat stejné. Z výslechu žalobce plyne, že se pro operaci rozhodl na základě kladného ohlasu na internetu, čekal, že po zákroku bude bez potíží (…jak jsem tenkrát projížděl ty záznamy z internetu, takže tam jeden na daném fóru psal, že v [obec] se na to specializují, tak jsem tam na to dorazil a očekávání byla taková, že co mi tam vysvětlili nebo co mi tam sdělili, tak že to dokážou odstranit tak, že pak ty obtíže nejsou žádný. Takže ohledně toho jsem měl očekávání taková, že pak už nebudou žádné obtíže. A co se týče [obec], tak tam říkám, co jsem tam dorazil, tak moje očekávání, úplně jsem se viděl v tom, jak tam právě psal ten jeden uživatel ten příspěvek, že je to úplně super, tak jsem si právě říkal, že to také bude super...).

5. Před operací byl žalobce vyšetřen MUDr. [příjmení] ([právnická osoba] s. r. o.), a to dne 18. 12. 2018 a dne 22. 3. 2019 s výsledkem, že plánovaného výkonů je schopen (formulář o předoperačním vyšetření).

6. Dne 26. 3. 2019 byl žalobce plánovaně přijat k artroskopické ablaci calcaru calcanel vlevo, příjem provedl MUDr. [jméno] [příjmení] – zaměstnanec žalované, pracující na oddělení od srpna 2018. Z jeho výpovědi se podává, že si osobu žalobce nepamatuje, při jednání soudu si ho nevybavil. Když obdržel předvolání, podíval se do dokumentace, aby zjistil, o co se jedná - dle těchto dokumentů provedl standardní příjem. Danou operaci neprovádí, asistoval u ní, operaci provádí MUDr. [příjmení] a MUDr. [příjmení].

7. Z Informovaného souhlasu se podává, že žalobce byl poučen o zdravotním výkonu, který mu bude proveden s tím, že se jedná o artroskopickou operaci mimokloubní na patě; účelem je úplné odstranění či zmírnění obtíží; operační výkon bude probíhat v celkové nebo spinální anestezii po předchozí dohodě; operační výkon spočívá v zavedení artroskopického trokaru o průměru 5 mm v tzv. bezpečné zóně na vnitřní straně z drobné ranky a následně z drobné ranky na zevní straně paty v zavedení tzv. shaveru a pod optickou kontrolou se shaverem odstraní kostní ostruha na spodní straně paty a skalpelem následně protne vnitřním třetina až poloviny povázky plosky nohy. Celý výkon trvá do 30 minut, po operaci se přikládá elastická bandáž na operovanou nohu. Ranky se nešijí. Celá operace je prováděna v bezkreví dolní končetiny. Alternativou výkonu jsou měkké podpatěnky či ortopedické vložky, léky – nesteroidní antirevmatika, analgetika, v některých případech RHC a obstřiky můžou dočasně zmírnit obtíže pacienta, operační zásah může úplně odstranit příčinu obtíží u pacienta. Proti neinvazivní alternativě má výkon tu nevýhodu, že se jedná o výkon operační, z kterého plynou rizika; z ortopedického hlediska je obecně riziko při artroskopických operacích ve srovnání s jinými relativně nízké a komplikace jsou méně časté. Po artroskopických operacích se komplikace vyskytují v jednom až dvou procentech případů: a) tromboflebitida operované dolní končetiny může ohrozit pacienta závažnou plicní embolií s možností fatálních následků, b) infekce v ráně či paty je ale při artroskopických operacích výrazně nižší než u jiných výkonů, c) poškození nervů při zatažení manžety při bezkreví – téměř vždy přechodné. Žalobce potvrdil, že na souhlasu je jeho podpis a zároveň, že tuto listinu podepsal před zákrokem. Z účastnické výpovědi žalobce vyplývá, že tento souhlas procházel s MUDr. [příjmení], je nepochybné, že souhlasu rozuměl – když ve výpovědi uvedl:…v práci jsme samozřejmě měli nějakou zdravovědu ohledně první pomoci … my jsme to s panem [příjmení] [příjmení], protože mi to tak nějak předával on a paní staniční sestra, prošli s tím, že neshledali, že bych se měl na něco jeho doptat nebo že on by mi ještě k tomu něco dořekl … Ze svědecké výpovědi MUDr. [příjmení] plyne, že při poučení pacienta obecně postupuje tak, že pacient si přečte informovaný souhlas, podepíše ho a MUDr. [příjmení] se ho zeptá, zda má k souhlasu otázky s tím, že pokud by pacienta ještě něco napadlo, může se ho zeptat. Takto postupuje v drtivé většině, nevzpomíná si, že by sděloval něco víc, než je v souhlasu napsáno.

8. Z účastnické výpovědi, ve spojení s textem informovaného souhlasu, má soud za prokázané, že žalobce věděl o riziku poškození nervu, kdy soud poznamenává, že na veškeré otázky k této skutečnosti odpovídal značně vyhýbavě (k dotazu: …v momentě, kdy v tom informovaném souhlasu je, že k poškození nervu dochází v 1 až 2 % případu, byť z jiných důvodů, takto by pro Vás pravděpodobnost 1 až 2 % komplikací byla jakoby faktorem, pro který byste se nerozhodnul pro tu operaci, odpověděl: …spíš jde o to, jestli by to poškození bylo trvalé nebo nebylo trvalé, protože jestli bych to bral jako dogmaticky z toho informovaného souhlasu, tak kdyby jako 1 až 2 % bylo, že se to poškodí trvale a byl tam nějaký výčet nervů s tím, že možná bude zasažena celá noha, tak bych se samozřejmě asi snažil tady to riziko z 1 až 2 % snížit na nulu. Není to tak, že bych hurá na operaci, ze které nemusím jako dopadnout. K dotazu: …poškození nervů, které může být v 1 až 2 % případech, to bylo pro Vás přijatelné, když jste šel na tu operaci uvedl: …poškození nervu při použití manžety, v tomhle případě, abych pravdu řekl, ani nevím, jestli mi tam dávali nějakou jakoby manžetu. Dotaz: …mně nejde o ten způsob, tady je, následek té operace v 1- 2 % je poškození nervů, to pro Vás bylo přijatelné…? …Abych pravdu řekl, nepřemýšlel jsem na tím, nebylo to nic, co by mne nad tím zarazilo, že bych o tom přemýšlel…).

9. Dle operačního protokolu byla operace zahájena 27. 3. 2019 v 7,55 hodin a ukončena téhož dne v 8,15 hodin s tím, že operatérem byl MUDr. [jméno] [příjmení], který, po obvyklé přípravě, v bezkreví, které trvalo 15 minut, pronikl mediálním portem v safe zoně pod patu trokarem, očistil místo aponeurozy, provedl tenotomii úponu aponeurozy skalpelem, kostním nástavcem snesena ostruha (tento postup plyne též z jeho svědecké výpovědi: … zákrok se provádí v bezkreví, ze dvou malých vpichů artroskopicky z obou stran paty, kdy se zavede trokar a optika, z druhé strany se zavede na vyčištění těch tkání a pod tou optikou se vlastně vyčistí ta ostruha a odepne se takový vaz..., k dalšímu dotazu též uvedl, že zákrok byl proveden v bezkreví); anestezii provedl MUDr. [jméno] [příjmení], jednalo se o anestezii spinální (operační protokol [číslo]). Z anesteziologické průvodky plyne, jaká analgetika byla žalobci před operací podána, dále, že byl dne 27. 3. 2019 v 8,30 hodin předán na dospávací pokoj, který opustil v 9,00 hodin. V akutní kartě jsou záznamy sestry o pohybu žalobce z pokoje na sál a zpět. Další záznamy jsou v listině„ Hodnocení ošetřovatelské péče“ – 26. 3. 2019 byl v 9,00 hodin přijat a uložen na lůžko, v 17,00 hodin byl v pořádku. Dne 27. 3. 2019 v 7,00 odjel na sál, vrátil se v 9,00 hodin, byl monitorován, dolní končetiny teplé, prokrvené, bandáž vyhovuje, led, krytí suché. Dne 28. 3. 2019 9,00 hodin krytí suché, dolní končetiny prokrvené, bez obtíží. Denní záznamy pacienta jsou uvedeny také v dekurzu, ze kterého se podává, že žalobce netrpěl žádnými alergiemi, měl zaveden periferní žilní katetr, byl bez chronické medikace a jako medikace je uvedena dolmina, v dekurzu není zaznamenáno, že by si žalobce stěžoval na necitlivost nohy, stejně tak v záznamu zdravotní péče. Dle svědeckých výpovědí by informace, že si pacient po operaci stěžoval na necitlivost byla zaznamenána (svědkyně [příjmení] [příjmení], staniční sestra ortopedického oddělení: … No určitě, když ten problém zjistí, na co si pacient stěžuje, tak by měl být záznam do dokumentace…, …každý máme svoji dokumentace, jak sesterskou, tak lékařskou a mělo by to tam být zaznamenáno, pokud je nějaký takový problém... Samozřejmě, když se pacient zmíní, o nějakém problému, mělo by to být zaznamenáno v dokumentaci...; [jméno] [příjmení], zdravotní sestra: …ten zápis dělá lékař a volá se třeba. Protože, když už je to třebas do půl čtvrté, tak sloužící lékař se zavolá a zapíše to, ať je to cokoliv a v případě pokud to bylo pooperační, tak do akutní, tam jsou různé dokumentace, takže do akutní karty nebo do dekurzu a dělá to lékař…; MUDr. [jméno] [příjmení]: … To už zas lékař, co se poví, hlavně na té vizitě, tak všechno, co se poví, tak zapíše, zvlášť ty věci, které jsou nějak špatně, to se zapisuje, to člověk dělá…; MUDr. [jméno] [příjmení]: …zapíšu to vždycky. Má třeba hypestézie na tom a na tom, to vždycky píšu i do ambulantní zprávy to vždycky napíšu, já osobně teda…Za povinnost, no tak mají napsat ten nález, ale jestli tam každý zapíše úplně všechno, to já nevím, ale jako já osobně se to snažím, když pacient řekne, že něco necítí po jakékoli operaci, takto tam napíšu, abych to věděl…).

10. Dne 28. 3. 2019 byl žalobce propouštěn z nemocnice, v předběžné propouštěcí zprávě je konstatován stav žalobce po operaci, doporučení následné péče. V předběžné propouštěcí zprávě není uvedeno, že by si žalobce stěžoval na necitlivost operované nohy. Předběžná propouštěcí zpráva koresponduje s propouštěcí zprávou, obě zprávy byly vyhotoveny MUDr. [jméno] [příjmení] [jméno] na oddělení byla ukončena 28. 3. 2019 v 9,31 hodin, jak plyne z chorobopisů s tím, že ani zde není zmínka o tom, že by si žalobce stěžoval na necitlivost operované nohy. Ve svědecké výpovědí MUDr. [jméno] [příjmení] potvrdil, že propouštěcí zprávu sepsal, na žalobce si nevzpomíná, nepamatuje si, že bych si stěžoval na necitlivost.

11. Po zákroku žalobce dojížděl k žalované na kontroly – 4 týdny po operaci dne 25. 4. 2019 proběhla kontrola MUDr. [jméno] [příjmení], z ambulatní zprávy plyne, že žalobce pociťoval bolest a parestezii laterární hrany chodidla a malíku. Tato zpráva koresponduje s výslechem žalobce, z kterého plyne, že upozornil lékaře na necitlivost, ten mu sdělil, že potíže odezní. Další kontrola se konala 25. 7. 2019, opět byla konstatována parestezie na zevní straně, zároveň byl domluven termín 13. 1. 2020 k artroskopické ablaci pravé paty (z účastnické výpovědi žalobce plyne, že v této době předpokládal, že necitlivost odezní, když byl MUDr. [příjmení] tímto způsobem ujišťován, termín žalobce zrušil telefonicky v listopadu, dále je z účastnického výslechu zřejmé, že žalobce úkorně nese skutečnost, že mu MUDr. [příjmení] měl při tomto telefonátu říct, že už mu to tak zůstane a nemůže pro něho nic udělat a na další kontrolu přistoupil až po naléhání). Dne 23. 1. 2020 vyšetřil žalobce [příjmení] [příjmení], který konstatoval, že žalobce od operace necítí zevní stranu nohy, vytáčí nohu, špatně chodí po nerovném terénu. Dále, konstatoval výsledek neurologického vyšetření – poranění nervus plantaris. K této kontrole se žalobce v účastnickém výslechu vyjádřil tak, že si MUDr. [příjmení] vzal dovolenou, aby se s ním nemusel setkat. Jeho tvrzení MUDr. [příjmení] ve své výpovědi odmítl. Poslední kontrola proběhla dne 6. 2. 2020 MUDr. [příjmení], ze zprávy plyne, že žalobce má poškozen nervus plantaris lateralis – stav je spíše stacionární, bez zlepšení. Z výslechu žalobce se podává, že mu bylo sděleno, že stav už se nezlepší.

12. Ze svědecké výpovědi staniční sestry ortopedického oddělení [jméno] [příjmení] plyne, že si žalobce nepamatuje, ošetřovatelská péče po této operaci spočívá ve sledování pacienta - sledují se fyziologické funkce, kvalita vědomí, dýchání a hybnost končetin, močení po operaci. Pokud je pacient po spinální anestezii, sleduje se hybnost končetin, a co nejdříve se s pacientem vstává. Sleduje se, jestli jsou končetiny teplé, prokrvené, jestli pacient chodí, jestli nemá problém při chůzi, zda zvládá chůzi o berlích. Tyto skutečnosti ve své výpovědi potvrzuje zdravotní sestra [jméno] [příjmení], která si na žalobce také nevzpomíná.

13. Ze svědecké výpovědi MUDr. [jméno] [příjmení], který si žalobce též nevybavuje, se podává, že ostruha patní kosti se začíná nejdříve léčit konzervativně (ultrazvuk, laser, rázové vlny, obstřiky s kortikoidy, ozáření). Po vyčerpání konzervativní léčby se provádí tato operaci - ostruha se odshaveruje a napne se plantární fascie. Těchto operací byly u žalované provedeny cca stovky. K poškození plantárního nervu došlo zatím u jednoho pacienta, který měl necitlivý malíček, nejednalo se o motorickou lézi. Tento pacient nebyl poslán na elektromyografické vyšetření, pacienti jsou na vyšetření posíláni jen tehdy, pokud vyšetření mají smysl – nedělají se vyšetření pro vyšetření, vyšetření se dělají, aby pacientovi pomohla, když v tomto případě lékař pochybuje o možnosti nerv transplantovat, sešít pro jeho velikost (..nemusíte dělat EMG, že jo, když je to pohmožděný, tak se to zrestauruje samo, když to je přerušený, tak se to nezrestauruje prostě a žádné EMG Vám k tomu nepomůže…). Není příznivcem dlouhého poučování pacientů o všech následcích zákroků, v praxi je to nereálné (…Já se přiznám, že když mu dám podepsat poučení, tak spousta lidí to ani nečte, mezi námi, spousta lidí tomu ani nerozumí, a to je další věc. ….třeba babička, když jde na CKP, vždyť ta se tam klepe, ta ani neví, co podepisuje…, spousta lidí to nechce číst, takto nečte a podepíše. …Ne, já mu to dám, pacient má možnost si to bod po bodu prostě přečíst, prostě jako smlouvu, tady to máte a tady si to přečtěte. Jestli chce, tak přečte, když ne, tak podepíše a vrátí mi to. Určitě s ním neprobírám bod po bodu celé poučení, to rozhodně ne, na to není ani čas, na to nemáme čas, to si přečte on sám, když má zájem, může si ho vzít na pokoj a tam si ho v klidu přečíst. Těch poučení je asi deset, souhlas s hospitalizací, s operací, s krví, jestli dostane, já nevím co všechno, protože těch souhlasů je enormně…). Z výslechu vyplynulo, že mu není znám konkrétní obsah informovaného souhlasu (...No, to asi neobsahuje, věřím tomu. Já jsem to teda neprostudoval, to je pravda, že ne, ale věřím tomu, že to neobsahuje…), nevidí problém v tom, aby ustanovení o poškození nervu bylo do souhlasu doplněno.

14. Ze svědecké výpovědi MUDr. [jméno] [příjmení] je zřejmé, že i on se setkal s poškozením nervu při tomto zákroku, kdy jednou se jednalo o poškození přechodné a v druhém případě o poškození trvalé. Operací bylo provedeno kolem stovky. Žalobce neposlal na neurologické vyšetření, když se domníval, že se s poškozením nervu nedá nic dělat (…tak s tím nervem, že se nijak nedá nic dělat, že je tak malinký, že se nějak nešije, netransplantuje...). Ohledně informovaného souhlasu si je vědom, že obsahuje poučení o poškození nervů manžetou, nikoli mechanismem jako u žalobce, bude to revidováno.

15. Dne 14. 10. 2019 byl žalobce vyšetřen v [nemocnice], elektromyografickým vyšetřením bylo zjištěno poškození nervu plantaris lateralis nad odstupem abductoru (lékařská zpráva). Opětovně bylo poškození potvrzeno při vyšetření dne 13. 1. 2020 – z lékařské zprávy plyne, že poškození trvá – nález nezlepšen.

16. Z účastnické výpovědi žalobce plyne, že problémy s „ patními ostruhami“ řešil cca 4 roky před operací (od dětství nosil ortopedické boty). Absolvoval ultrazvuk, podstoupil rázovou vlnu, dvakrát nebo třikrát mu byla do každé paty aplikována plazma, následovala terapie magnety. Při žádné léčbě nepocítil efekt, z neinvazních zákroků už mu zbývalo pouze ozařování, které mu však nebylo doporučeno s ohledem na jeho věk (plodnost). Tyto skutečnosti plynou též z lékařských zpráv, Žalobce byl v lednu 2015 kopnut do levé paty, od té doby trpěl bolestmi. V dubnu navštívil [právnická osoba] v [anonymizováno], byla mu doporučena rehabilitace ultrazvukem, podpatěnky k vyvýšení pat do obuvi, byl mu vydán poukaz na ortopedické vložky. V květnu 2015 se žalobce obrátil na Oblastní nemocnici [právnická osoba], byl mu doporučen analgetický ultrazvuk, event. laser, pohodlná obuv, doma nechodit bos. Další kontrola v této nemocnici proběhla 11. 7. 2015 (doporučeno: condrosulf 1x denně, analgeticky laser na patní kost vlevo, magnet na levé koleno, při obtížích omezit rizikové sporty), 26. 8. 2015 (kdy lékař shrnul dosavadní léčbu takto: laser, používá vložky, doporučeno: condrosulf dále, analgetické rentgenové ozáření levé paty, vyčkat efektu rtg ozáření na bolesti paty), 7. 9. 2015 (při této kontrole lékař konstatoval, že léčba laserem i ultrazvukem byla bez efektu, RTG terapie není vzhledem k věku pacienta doporučována, doporučení: šetřící režim, aplikace magnoterapie na levou patu, zvážit aplikaci rázové vlny či jednorázového obstřiku PRP), 5. 10. 2015 (žalobci doporučeno vyčkat ještě cca 2 týdny na výsledky magnoterapie, zvážit aplikaci rázové vlny či jednorázového obstřiku PRP, vhodná PC tensometrie+aplikace dynamických stélek do obuvi s postupnou dokorekcí paty). Od února 2016 byl žalobce léčen MUDR. [příjmení] v Městské nemocnici [právnická osoba] – zde mu byla doporučena aplikace plazmy – 19. 2. 2016, 4. 3. 2016, 24. 3. 2017, 7. 4. 2017, 16. 2. 2018 a 9. 3. 2018 (lékařské zprávy z tohoto zařízení). Dne 21. 8. 2018 a 28. 8. 2018 docházel žalobce na Ortopedii a traumatologii [právnická osoba], byl odeslán na rentgen, kdy bylo zjištěno, že vpravo má lehce zbytnělý dorz. kalkar. Dne 30. 8. 2018 byl žalobce vyšetřen v [právnická osoba] – odeslán na sérii záření (lékařská zpráva ze dne 30. 8. 2018). Dle zprávy z Rehabilitační kliniky [anonymizováno], navštívil tuto žalobce dne 12. 9. 2019, lékař konstatoval, že dosavadní léčba měla minimální efekt a doporučil mu vhodnou obuv, vložky do bot, nechodit na boso a 3x aplikaci rázové vlny.

17. Z výše uvedených lékařských zpráv je zřejmé, že žalobce trpěl bolestmi, z účastnické výpovědi žalobce se podává, že ho patní ostruha na levé noze před operací omezovala bolestivostí zejména ráno - po probuzení, když byla noha zatuhlá, než ji rozchodil (…musím říct, že jsem měl i slzy, protože to opravdu bolelo, než se to rozchodilo…), dále ho bolela po výkonu – např. po běhání (před zákrokem se mohl sportu věnovat v plném rozsahu – patní ostruhy pouze ovlivňovaly četnost aktivit, kdy žalobce musel déle regenerovat). Bolest žalobce přirovnává k šlápnutí na kámen. Po zákroku žalobce necítí plosku – necítí, zda nohou došlápl na zem – tento pocit přirovnává umrtvující injekci u zubaře, necítí malíček a prsteníček na noze. Tím, že nohu necítí, vytáčí nohu dovnitř a bolí ho celé lýtko. Obtíže ztěžuje kluzká podlaha (problémy při sprchování), námraza, nerovný povrch – žalobci se podvrkává noha. Postižená noha je jeho noha dominantní, necitlivost způsobuje problém se stabilitou, a to jak v běžném denním životě – chůze po nerovném povrchu, chůze po schodech (…já když chci došlápnout na ten schod, tak jakoby zavrávorám…), zvedání a přenášení předmětů (nemůže nosit nákupy babičce, o kterou dříve pečoval), problém s ovládáním spojky v autě – musel přejít na automat, bolest po úklidu, problémy při mytí oken, tak při sportu - žalobce přestal běhat, hrát míčové hry (problém při doskoku - necítí, zda má, nohu na zemi nebo ve vzduchu), jezdit na kolečkových bruslích, pěstovat turismus. Omezením sportovních aktivit došlo k přerušení kontaktů s lidmi, se kterými ho poutal sport (kamarádi z atletiky a z fotbalu), žalobce se rozešel s partnerkou (…přítelkyně se mnou chtěla jezdit na nějaké výlety a jak jsem trošku to…, takže jsme to rozpustili...), postižení nohy ovlivnilo i intimní sféru žalobce (místa pro výkon sexuálních aktivit jsou regulována„ na postel“). Žalobce je limitován při výběru obuvi, společenská obuv ho tlačí, kupuje si„ bačkory“. V návaznosti na problémy s nohou opustil Celní správu (kde pracoval na pozici referenta mobilního dohledu – znalecký posudek MUDr. [jméno] [příjmení]), protože nemohl řídit auto bez automatu, a nebyl v dobré fyzické kondici, zároveň nesplňuje zdravotní způsobilost pro práci v ozbrojeném sboru. Z vnitřního předpisu [číslo] [rok] Celní správy České republiky se podává, že pro přijetí do služebního poměru se zjišťuje fyzická způsobilost, následně celníci prochází služební přípravou, když cílem služební přípravy je získání, osvojení a soustavné zdokonalování nezbytných teoretických poznatků, praktických dovedností a návyků potřebných k tomu, aby byl celník schopen efektivně a bezpečně realizovat oprávnění a povinnosti vyplývající z příslušných právních předpisů a vnitřních aktů řízení Celní správy v souladu s požadavky kladenými na služební místo celníka. Nedílnou součástí služební přípravy celníků zařazených na služebních místech kategorií I až III, je - kromě dalšího - prověření tělesné zdatnosti celníka. Ze znaleckého posudku znalce MUDr. [jméno] [příjmení] se podává, že za současného zdravotního stavu nemohl žalobce absolvovat úspěšně přezkoušení testem fyzické připravenosti, který mimo jiné zahrnuje běh, případně člunkový běh. Dle posudku ze dne 23. 8. 2018 byl žalobce zdravotně způsobilý k výkonu služebního místa (posudek). Původně žalobce pracoval v terénu, nyní„ sedí“ v kanceláři, výše mzdy je stejná, nevznikne mu však nárok na rentu. Z účastnické výpovědi dále plyne, že žalobce obývá byt ve 4. patře bez výtahu, který si koupil a chtěl renovovat, rekonstrukce se vzhledem k jeho potížím úplně zastavila.

18. Ze znaleckého posudku [číslo] MUDr. [jméno] [jméno] – znalce pro základní obor zdravotnictví, odvětví ortopedie, vyplývá, že tento byl vyhotoven dne 4. 5. 2020; k žádosti žalobce znalec žalobce dne 23. 4. 2020 vyšetřil na ortopedické ambulanci a požádal o součinnost kolegu MUDr. [jméno] [příjmení], který pacienta vyšetřil téhož dne. Znalec měl k dispozici kompletní spis z hospitalizace na ortopedickém oddělení nemocnice v [obec]. Z posudku se podává, že znalec odpovídal na otázky formulované žalobcem. Dle znalce při artroskopické operaci dne 24. 3. 2019 nedošlo k porušení odborného postupu. Chybou bylo, že pacient nebyl důsledně odborně poučen o možnosti poškození nervů, které bylo při vyšetření po operaci prokázáno, mělo být poukázáno i na možnost neurologického poškození. Žádné poučení nemůže obsáhnout všechna rizika, která mohou nastat, v poučení nelze postihnout všechno a laik mu většinou nerozumí. Poškození nervů při této operaci nelze vyloučit žádným vyšetřením před provedením operace. Dle jeho osobních zkušeností 45 let jako ortopeda nikdy tento druh operace u svých pacientů neindikoval, vždy řešil konzervativním způsobem, problémy se dají vyřešit podporou klenby, aby neklesala, lze aplikovat kortikoid, který, spolu s individuálně zhotovenými vložkami, může stav zlepšit; zároveň konstatoval, že žalobce vyčerpal všechny možnosti fyzikální rehabilitace. Poškození nervů se není možno se vyvarovat, pokud tento nerv má netypický průběh, eventuálně pokud není pooperační stlačení způsobeno krevním výronem v místě v průběhu nervů, což ale při vyšetření nikde nebylo popsáno. Odbornému postupu nelze nic zásadního vytknout. Riziko poškození nervu je při tomto typu artroskopické operace malé. Ve své praxi se se stejným poškozením nervu nesetkal, poškození je možné prakticky při každé operaci, toto riziko se zvyšuje tím, je při artroskopické operaci se řeší zákrok z malého přístupu a není možné vypreparovat všechny nervy, které v oblasti probíhají. Chybu ošetřujícího lékaře spatřuje v tom, že žalobce nebyl dříve odeslán k neurologickému vyšetření, včetně EMG vyšetření, při včasné diagnóze bylo možno zvážit rekonstrukční operaci nervů, což nebylo provedeno, subjektivní obtíže pacienta s objektivními příznaky byly ze strany ošetřujícího lékaře bagatelizovány. Čím déle se toto vyšetření dělá, tím je menší šance na efekt. V daném případě byla šance na úplné zhojení malá, následné operační řešení je při velikosti nebo síle nervu jako nit v této lokalitě prakticky bezpředmětné. Vyloučil, že k poškození nervu mohlo dojít nakopnutím paty při fotbale. Žalobce může s prsty částečně pohybovat, ale má pocit, že s nimi nehýbe. Znalečné činilo částku ve výši 3 850 Kč – za studium materiálů – 4 hodiny po 350 Kč, za vypracování znaleckého posudku – 4 hodiny po 350 Kč a za zhotovení čistopisu, včetně nákladů na kancelářské potřeby – 3 hodiny po 350 Kč (faktura ze dne 4. 5. 2020), žalobce tuto částku znalci uhradil, jak tento potvrdil ve své výpovědi.

19. Ze znaleckého posudku MUDr. [jméno] [příjmení], znalce pro základní obor zdravotnictví, odvětví hodnocení nemateriální újmy na zdraví a dále pro obor neurologie plyne, že tento posoudil a popsal aktuální stav žalobce dne 23. 4. 2020, zjistil, že od roku 2015 navštěvoval nejrůznější pracoviště a prodělal různé procedury a formy léčby cestou rehabilitace a ortopedie pro ostruhy patní kosti. Pro zlepšení stavu se rozhodl k operační léčbě endoskopickou metodou, která byla provedena dne 27. 3. 2019. Konstatoval tyto potíže žalobce: necitlivost na levé plosce spojená s nepříjemnými pocity; bolesti malíku vlevo zhoršené při stříhání nehtů; neuvědomuje si pohyb prstů; v noci ho potíže neprobouzejí; problémy při obouvání nejsou; problémy s koordinací rovnováhy ve stoje na levé noze; teplo i chlad snáší dobře; nestabilita při chůzi a běhu v nerovném terénu; špatně se mu chodí po schodech, pokud našlápne na hranu schodu; po delší chůzi tahavé pocity v levém lýtku a v koleni; křečovité pocity v levém chodidle; špatně se pohybuje na žebříku a ve výškách; nezvládne míčové sportovní disciplíny, nezvládne ani lyže či brusle, když špatně stabilizuje pro změněnou citlivost polohu; při tanci opět problémy s pohybovou koordinací; plavání zvládá; řízení auta hůře ovládá pedál spojky; dominantní noha je levá, jinak je přidělaný levák na praváka; v práci nevydrží déle stát, případně se pohybovat v nerovném terénu. Koordinace pohybu je omezena i v některých úkonech pracovní náplně. Je omezen ve výběru společenské obuvi. Od operace změnil okruh známých v oblasti volnočasových aktivit; určité problémy ve vztahu, protože se nemůže zúčastnit všech volnočasových aktivit (sport, tanec apod.); problémy jsou i při některých sexuálních polohách; obtíže při přenášení těžších břemen - například při nákupu. Je omezen kariérně, neboť v rámci své pozice je nucen podrobovat se v pravidelných intervalech fyzickému přezkoušení, které obsahuje mimo jiné běh, pokud by nezvládl, hrozilo by přeřazení na méně významnou práci, případně i ukončení služebního poměru. Stejně tak případný kariérní růst je spojen s nutností bezchybné fyzické kondici, čemuž tak za současného stavu není. Nemůže se věnovat původní volnočasovým aktivitám, tím je spojeno omezení sociálních kontaktů. Znalec na základě ambulantních zpráv a na základě lékařského posudku o zdravotní způsobilosti ze dne 18. 7. 2018 učinil závěr, že žalobce nebyl v předchorobí vážněji nemocen, v roce 2015 prodělal sportovní úraz, kdy byl nakopnout do oblasti levé paty s tím, že v žádném nálezu ortopedů není popsáno omezení hybnosti spojené s tímto nakopnutím. Dne 27. 3. 2019 došlo na ortopedickém oddělení nemocnice [obec] k operaci žalobce. Při operaci vznikla porucha citlivosti na zevní hraně levé nohy, kdy bylo diagnostikováno poškození zevní části ploskového nervu, nález byl objektivizován i opakovanými elektrofyziologickými vyšetřeními, nebyla konstatována tendence ke zlepšování. Zevní větev ploskového nervu je poškozená jak ve smyslu poruchy citlivosti, tak jsou zde přítomny známky ochrnutí ohýbačů 4. a 5. prstu na levé noze. Jedná se o poškození demyelinizačního typu - nerv nebyl přerušen, ale závažně zhmožděn (v důsledku traumatizace zvenčí došlo ke zhmoždění nervu, rozpadu pochev a narušení funkce výběžků). Znalec považuje stav žalobce jako ustálený (…Pokud je tato situace trvající 3 roky, tak bych neočekával další zlepšení…). Na fotografiích, které jsou přílohou posudku, je vidět část plosky, která je necitlivá, tato část je zvýrazněna fixem – k zjištění necitlivosti znalec, dle své výpovědi, použil štětičku či škrabátko. K možné léčbě se znalec vyjádřil tak, že operace vedená neurochirurgem by nepřinesla žádný další benefit a léčba by probíhala v každém případě konzervativně. Konzervativní léčba je v dané situaci velmi omezená - fyzioterapie k ovlivnění otoku kolem jizvy, podpůrné vitaminózní prostředky, příp. prostředky na rozšiřování cév a léčba rehabilitační (lázeňská). Jakákoli léčba, která nezahrnuje operaci. Úspěšnost konzervativní léčby je po 1-2 letech padesátiprocentní, stejně tak i kdyby byla zahájena hned měsíc po operaci. Jak výše uvedeno znalec popsal zdravotní stav žalobce. Dále s využitím pojmů podle Mezinárodní klasifikace nemocí popsal stav žalobce takto: S 940 – poranění zevního plantárního nervu vlevo, [anonymizováno] [číslo] postižení tělesných struktur – struktura nohy – nervus plantaris lateralis, postižení tělesných funkcí [anonymizováno] [číslo] – funkce vztahující se ke svalům a pocitům pohybu. Následně stav žalobce vyhodnotil v rámci jednotlivých domén ve dvou kategoriích (kapacita a výkon) a určil výsledné procentní omezení poškozeného ve všech oblastech společenského uplatnění na 2,714947089 %. Při výpočtu bolestného – 9 565, 50 Kč vyšel ze sazby bodového ohodnocení dle klasifikace poškození zdraví S 940, které je ohodnoceno 30 body, kdy hodnota bodu činila v roce 2019 částku ve výši 318,85 Kč (30x318, 85 Kč). Nemateriální újmu pak stanovil jako procentní sazbu z rámcové částky 13 650 000 Kč s tím, že se přiklonil s ohledem na věk pacienta pro modifikační koeficient + 20 % (soud poznamenává, že znalci nepřísluší, aby sám stanovil a určil částku náhrady za ztížení společenského uplatnění, neboť je to soud, kdo stanoví její výši). Znalec vyčerpal při hodnocení celou definici jednotlivých domén. Znalci [příjmení] [příjmení] uhradil (výpověď znalce) žalobce částku ve výši 9 000 Kč – za 14 hodin práce po 350 Kč za studium spisu, za 1 hodinu práce po 350 Kč za vyšetření žalobce, za 10 hodin práce po 350 Kč za zpracování posudku a 250 Kč za kompletaci posudku (faktura [číslo]).

20. Mezi účastníky není sporu o tom, že žalobce absolvoval osobním motorovým vozidlem značky Peugeot 307 (dle velkého technického průkazu registrační značky [anonymizována dvě slova], s kombinovanou spotřebou 4,9 l motorové nafty na 100 km), tyto cesty: -) dne 10. 1. 2020 z místa jeho trvalého bydliště - u [příjmení] [číslo], [PSČ] [obec] – [část obce] do [nemocnice], a.s. na adrese [adresa], za účelem vyzvednutí kopií zdravotní dokumentace žalobcem; -) dne 23. 1. 2020 z místa jeho trvalého bydliště - u [příjmení] [číslo], [PSČ] [obec] – [část obce] do [nemocnice], a.s. na adrese [adresa], za účelem konzultace s operujícím lékařem, -) dne 6. 2. 2020 z místa jeho trvalého bydliště - u [příjmení] [číslo], [PSČ] [obec] – [část obce] do [nemocnice], a.s. na adrese [adresa], za účelem konzultace s operujícím lékařem, -) dne 23. 4. 2020 z místa jeho trvalého bydliště - u [příjmení] [číslo], [PSČ] [obec] – [část obce] na adresu [adresa], a zpět z důvodu vyšetření žalobce znalci.

21. Žalobce vyzval žalovanou k uhrazení částky ve výši 9 565,50 Kč z titulu bolestného, 445 140 Kč z titulu ztížení společenského uplatnění a nákladů spojených s uplatněním pohledávky do 20 dnů od doručení výzvy (předžalobní výzva ze dne 16. 7. 2020); výzva byla žalované doručena dne 21. 7. 2020 (dodejka).

22. Dokazování, jak popsáno shora, vyhodnotil soud jako dostačující k tomu, aby bylo možno věc po skutkové stránce uzavřít a následně posoudit z hledisek právních. Provedené důkazy hodnotil soud jednotlivě a všechny v jejich vzájemné souvislosti postupem dle ustanovení § 132 o. s. ř. Bylo vyhověno všem důkazním návrhům obou stran sporu, vyjma důkazů emaily neurologů o operaci periferních nervů, když z provedeného dokazování vyplynulo, že v tomto konkrétním případě by léčba nebyla operační, ale konzervativní.

23. O skutkovém stavu učinil soud následující závěr: Žalobce se od roku 2015 léčil s tzv. patními ostruhami. V různých zařízeních podstoupil rehabilitační léčbu, léčbu ultrazvukem, terapii laserem, terapii magnetem, aplikaci rázové vlny, aplikaci plazmy; nosil ortopedické vložky. Na základě zkušenosti zveřejněné na internetu se obrátil na žalovanou za účelem operačního zákroku. Dne 4. 10. 2018 byl zaměstnankyní žalované MUDr. [jméno] [příjmení], vyšetřen a objednán k příjmu, tato mu vysvětlila, v čem spočívá rozdíl mezi artroskopickou a otevřenou operací, nastínila možnou délku imobilizace a následné péče. Dne 26. 3. 2019 byl žalobce přijat k artroskopické ablaci calcaru calcanel vlevo, příjem vedl zaměstnanec žalované MUDr. [jméno] [příjmení]. Žalobce byl poučen o zdravotním výkonu (povaha, technika, doba trvání, následná péče, alternativní péče, rizika výkonu), jehož účel byl deklarován jako úplné odstranění či zmírnění obtíží. Po poučení bylo žalobci známo, že jedním z rizik výkonu je poškození nervu. Operaci provedl zaměstnanec žalované MUDr. [jméno] [příjmení] dne 27. 3. 2019. Při operaci došlo ke zhmoždění zevní větve ploskového nervu, a to jak ve smyslu citlivosti, tak ve smyslu ochrnutí ohýbačů 4. a 5. prstu na levé noze, nález byl objektivizován elektromyografickými vyšetřeními, stav žalobce je ustálený. Dne 28. 3. 2019 byl žalobce z nemocnice propuštěn, nebylo prokázáno, že si žalobce bezprostředně po operaci stěžoval na necitlivost operované nohy, tuto skutečnost má soud za prokázanou až při první ambulantní kontrole dne 25. 4. 2019. Další kontroly proběhly dne 25. 7. 2019, dne 23. 1. 2020 a dne 6. 2. 2020. Žalobce byl lékařem uklidňován, že potíže odezní; nebyl odeslán k neurologickému vyšetření (EMG), při poslední kontrole bylo konstatováno, že stav se nezlepší. Před operací žalobce trpěl bolestmi, které ovlivňovaly četnost jeho sportovních a volnočasových aktivit, musel delší dobu věnovat regeneraci. Po zákroku žalobce necítí část plosky levé nohy, omezena je hybnost 4. a 5. prstu. Necítí, zda nohou došlápl na zem, vytáčí nohu dovnitř a bolí ho celé lýtko. Obtíže ztěžuje kluzká podlaha, námraza, nerovný povrch – žalobci se podvrkává noha. Má problém se stabilitou, a to jak v běžném denním životě – chůze po nerovném povrchu, chůze po schodech, zvedání a přenášení předmětů, ovládání spojky v autě (musel přejít na automat), úklid, mytí oken, tak při sportu - běh, míčové hry, kolečkové brusle, turistika. Změna ho postihla též v sociální oblasti, když se přestal stýkat s lidmi, se kterými ho spojovaly sportovní aktivity, a s ohledem na odlišné možnosti trávení volného času se rozešli s partnerkou. V intimní sféře je žalobce omezen při výběru místa pro uskutečnění sexuálních aktivit. Žalobce je limitován při výběru obuvi. Opustil původní zaměstnání - Celní správu, kdy pracoval v terénu, nyní pracuje v kanceláři, výše mzdy je stejná, přišel o nárok na rentu. Při artroskopické operaci a následné pooperační péči nedošlo k porušení odborného postupu, chybou bylo, že žalobce nebyl odeslán k neurologickému vyšetření. Poškozený nerv mohl být léčen pouze konzervativně s možnou úspěšností 50 %. Tato úspěšnost by byla totožná, i kdyby léčba byla zahájena v měsíci říjnu, kdy podstoupil elektromyografické vyšetření. To, že žalobce podstoupil elektromyografické vyšetření až v říjnu, nemohlo ničeho změnit na dalším stavu žalobce. Bolestné činí 9 565, 50 Kč, když dle klasifikace poškození zdraví S 940 je ohodnoceno 30 body. Výsledné procentní omezení žalobce ve všech oblastech společenského uplatnění je 2,714947089 %. Znalci MUDr. [příjmení] uhradil žalobce znalečné ve výši 9 000 Kč, MUDr. [jméno] [příjmení] uhradil znalečné ve výši 3 850 Kč. Žalobce absolvoval osobním motorovým vozidlem s kombinovanou spotřebou 4,9 l motorové nafty na 100 km cesty - dne 10. 1. 2020 z místa jeho trvalého bydliště do [nemocnice], a.s. a zpět, za účelem vyzvednutí kopií zdravotní dokumentace žalobcem, dne 23. 1. 2020 z místa jeho trvalého bydliště do [nemocnice], a.s. a zpět, za účelem konzultace s operujícím lékařem, dne 6. 2. 2020 z místa jeho trvalého bydliště do [nemocnice], a.s. a zpět, za účelem konzultace s operujícím lékařem, dne 23. 4. 2020 z místa jeho trvalého bydliště - na adresu [adresa], a zpět za účelem vyšetření žalobce znalci. Žalobce vyzval žalovanou k uhrazení částky ve výši 9 565,50 Kč z titulu bolestného, 445 140 Kč z titulu ztížení společenského uplatnění a nákladů spojených s uplatněním pohledávky do 20 dnů od doručení výzvy, která byla žalované doručena dne 21. 7. 2020.

24. Po právní stránce soud posuzuje věc vzhledem k ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen: „občanský zákoník“) podle příslušných ustanovení tohoto zákona a dále dle příslušných ustanovení zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování v platném znění, dále jen„ zákon o zdravotních službách“, a dalších níže uvedených zákonných předpisů. Podle ustanovení § 2910 občanského zákoníku škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva. Za povinnost stanovenou zákonem se považuje postup lege artis, tj. postup lékaře a jeho soulad se současnými dostupnými poznatky lékařské vědy a praxe; poskytování zdravotní péče na náležité odborné úrovni, tj. podle pravidel vědy a uznávaných medicínských postupů, při respektování individuality pacienta, s ohledem na konkrétní podmínky a objektivní možnosti (ustanovení § 28 odst. 2 a § 4 odst. 5 zákona o zdravotních službách) či v souladu s příslušnými profesními povinnostmi a standardy (článek 4 Úmluvy o lidských právech a biomedicíně, mezinárodní smlouva č. 96/2001 Sb. m. s.). Podle ustanovení § 45 odst. 1 zákona o zdravotních službách je poskytovatel povinen poskytovat zdravotní služby na náležité odborné úrovni, vytvořit podmínky a opatření k zajištění uplatňování práv a povinností pacientů a dalších oprávněných osob, zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků při poskytování zdravotních služeb. Z ustanovení § 31 zákona o zdravotních službách se podává, že poskytovatel je povinen a) zajistit, aby byl pacient srozumitelným způsobem v dostatečném rozsahu informován o svém zdravotním stavu a o navrženém individuálním léčebném postupu a všech jeho změnách (dále jen„ informace o zdravotním stavu“), b) umožnit pacientovi nebo osobě určené pacientem klást doplňující otázky vztahující se k jeho zdravotnímu stavu a navrhovaným zdravotním službám, které musí být srozumitelně zodpovězeny (odstavec 1). Informace o zdravotním stavu podle odstavce 1 obsahuje údaje o a) příčině a původu nemoci, jsou-li známy, jejím stadiu a předpokládaném vývoji, b) účelu, povaze, předpokládaném přínosu, možných důsledcích a rizicích navrhovaných zdravotních služeb, včetně jednotlivých zdravotních výkonů, c) jiných možnostech poskytnutí zdravotních služeb, jejich vhodnosti, přínosech a rizicích pro pacienta, d) další potřebné léčbě, e) omezeních a doporučeních ve způsobu života s ohledem na zdravotní stav a f) možnosti 1. vzdát se podání informace o zdravotním stavu podle § 32 a 2. určit osoby podle § 32 a 33 nebo vyslovit zákaz o podávání informací o zdravotním stavu podle § 33. Informace o zdravotním stavu je pacientovi sdělena při přijetí do péče a dále vždy, je-li to s ohledem na poskytované zdravotní služby nebo zdravotní stav pacienta účelné (odstavec 2). Informaci o zdravotním stavu podává ošetřující zdravotnický pracovník způsobilý k poskytování zdravotních služeb, kterých se podání informace týká; ošetřující zdravotnický pracovník provede do zdravotnické dokumentace záznam o tom, že byla informace podána (odstavec 3). Z ustanovení § 34 zákona o zdravotních službách se podává, že souhlas s poskytnutím zdravotních služeb (dále jen„ souhlas“) se pokládá za a) svobodný, je-li dán bez jakéhokoliv nátlaku, b) informovaný, je-li pacientovi před vyslovením souhlasu podána informace podle § 31; souhlas se pokládá za informovaný také v případě, že se pacient podle § 32 odst. 1 podání informace vzdal (odstavec 1). Písemná forma souhlasu se vyžaduje, pokud tak stanoví jiný právní předpis nebo pokud tak s ohledem na charakter poskytovaných zdravotních služeb určí poskytovatel. Souhlas s hospitalizací musí být vždy v písemné formě. Na vyžádání je pacientovi poskytnuta kopie písemné formy souhlasu (odstavec 2). Pacientovi, kterému byla podána informace o zdravotním stavu nebo se podání informace podle § 32 odst. 1 vzdal a který odmítá vyslovit souhlas s poskytnutím zdravotních služeb, nejde-li o případ, kdy lze zdravotní služby poskytnout bez souhlasu, je opakovaně podána informace o jeho zdravotním stavu v rozsahu a způsobem, ze kterého je zřejmé, že neposkytnutí zdravotních služeb může vážně poškodit jeho zdraví nebo ohrozit život. Jestliže pacient i nadále odmítá vyslovit souhlas, učiní o tom písemné prohlášení (revers) – odstavec 3. Z článku 5 Úmluvy o lidských právech a biomedicíně vyplývá povinnost poskytovatele zdravotních služeb provést jakýkoliv zákrok pouze s informovaným souhlasem pacienta. S předmětným ustanovením souvisí ustanovení § 94 odst. 1 občanského zákoníku, podle kterého kdo chce provést na jiném člověku zákrok, vysvětlí mu srozumitelně povahu tohoto zákroku. Podle ustanovení § 2639 občanského zákoníku je vysvětlení řádně podáno, lze-li rozumně předpokládat, že druhá strana pochopila způsob a účel zákroku, včetně očekávaných následků i možných nebezpečí pro své zdraví, jakož i to, zda případně přichází v úvahu i jiný postup. Provedení lékařského zákroku bez informovaného souhlasu, tedy rovněž na základě souhlasu, jenž nebyl informovaný ve smyslu shora vymezeném (tj. souhlas byl dán, aniž se pacientovi dostalo řádného poučení), je porušením právní povinnosti, a tedy nedovoleným, protiprávním jednáním jakožto jedním z předpokladů náhrady újmy dle ustanovení § 2910 občanského zákoníku. Podle ustanovení § [číslo] způsobí-li škůdce poškozenému škodu porušením zákonné povinnosti, má se za to, že škodu zavinil z nedbalosti. V ustanovení § 2912 se stanoví, že Nejedná-li škůdce, jak lze od osoby průměrných vlastností v soukromém styku důvodně očekávat, má se za to, že jedná nedbale (odstavec 1). Dá-li škůdce najevo zvláštní znalost, dovednost nebo pečlivost, nebo zaváže-li se k činnosti, k níž je zvláštní znalosti, dovednosti nebo pečlivosti zapotřebí, a neuplatní-li tyto zvláštní vlastnosti, má se za to, že jedná nedbale. Úprava deliktní způsobilosti právnických osob je dovozována z ustanovení § 118 občanského zákoníku ve spojení s ustanovením § 167 občanského zákoníku, který stanoví, že právnickou osobu zavazuje protiprávní čin, kterého se při plnění svých úkolů dopustil člen voleného orgánu, zaměstnanec nebo jiný její zástupce vůči třetí osobě. Podle ustanovení § 2913 odst. 1 občanského zákoníku poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit. Podle ustanovení § 2636 odst. 1 občanského zákoníku se smlouvou o péči o zdraví poskytovatel vůči příkazci zavazuje pečovat v rámci svého povolání nebo předmětu činnosti o zdraví ošetřovaného, ať již je jím příkazce nebo třetí osoba. Podle ustanovení § 2914 občanského zákoníku kdo při své činnosti použije zmocněnce, zaměstnance nebo jiného pomocníka, nahradí škodu jím způsobenou stejně, jako by ji způsobil sám. Podle ustanovení § 2643 odst. 1 občanského zákoníku poskytovatel postupuje podle smlouvy s péčí řádného odborníka, a to i v souladu s pravidly svého oboru. Podle ustanovení § 2645 občanského zákoníku poskytovatel odpovídá za to, že splní své povinnosti s péčí řádného odborníka; k ujednáním, která to vylučují nebo omezují, se nepřihlíží. Pojem péče řádného odborníka navazuje na tradiční chápání pojmu lex artis (tzv. náležitá odborná úroveň) podle zákona o zdravotních službách. Péče řádného odborníka je takový výkon činnosti poskytovatele zdravotních služeb, který je prováděn na základě dostatečných informací, odborně a dovedně, s potřebnou pečlivostí a s odpovídající znalostí. Nedodržení těchto pravidel je protiprávním jednáním – jedním z předpokladů odpovědnosti podle ustanovení § 2913 ve spojení s ustanovením § 2645 občanského zákoníku. Odpovědnost podle ustanovení § 2645 ve spojení s ustanovením § 2913 občanského zákoníku není odpovědností za výsledek, nýbrž za správnost provedení lékařského zákroku, tj. za jeho provedení s péčí řádného odborníka. Nejde o deliktní odpovědnost (odpovědnost za porušení zákona), ale o odpovědnost za porušení smlouvy, která je postavena na objektivním principu, zavinění se nezkoumá (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 3675/2019). Podle ustanovení občanského zákoníku poskytovatel srozumitelně vysvětlí ošetřovanému zamýšlené vyšetření i navrhovanou péči o zdraví; po příslušném vyšetření poskytovatel vysvětlí ošetřovanému jeho zdravotní stav a péči o zdraví i při dalším postupu. Žádá-li o to ošetřovaný, podá mu poskytovatel vysvětlení v písemné formě. Musí-li si poskytovatel být vědom, že u ošetřovaného vyvolal představu, že péčí o zdraví dosáhne určitého výsledku, ač ví nebo musí vědět, že výsledku nemusí být dosaženo, je povinen i toto ošetřovanému sdělit (ustanovení § 2639 odst. 2 občanského zákoníku). Možnost kumulace smluvních a deliktních nároků připouští usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka].

25. Vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy – ustanovení § 2956 občanského zákoníku. V ustanovení § 2951 se stanoví, že se škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích (odstavec 1). Nemajetková újma se odčiní přiměřeným zadostiučiněním. Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy (odstavec 2). V ustanovení § 2952 se podává, že se hradí skutečná škoda. Výši skutečné škody prokazuje žalobce. Skutečnou škodou se rozumí újma vyjádřitelná penězi spočívající ve zmenšení majetkového stavu poškozeného oproti stavu, jaký tu byl před poškozením a reprezentující majetkové hodnoty, které bylo nutno vynaložit, aby došlo k uvedené věci do předešlého stavu. Podle ustanovení § 2958 občanského zákoníku při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti. Náklady, jež žalobce mimo soudní řízení vynaložil na znalecké posudky k doložení pohledávek na bolestném a na náhradě za ztížení společenského uplatnění jsou ve smyslu ustanovení § 513 občanského zákoníku příslušenstvím těchto pohledávek (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka]. Smyslem náhrady za ztížení společenského uplatnění je peněžitou částkou odčinit obtíže a útrapy spojené s trvalým zhoršením zdravotního stavu, pro něž je poškozený zcela nebo zčásti vyřazen z možnosti zapojit se do obvyklých životních činností, zejména v oblasti pracovního či studijního zapojení, rodinných vztahů, obvyklých činností při péči o svou osobu a domácnost, či rekreačních a volnočasových aktivit apod. Náhrada cílí k odčinění nemajetkové újmy vyvolané zásahem do zdraví, které je nejcennější složkou osobnostních práv každého člověka. Ustanovení § 2958 občanského zákoníku je vystavěno na zásadě plného odčinění nemajetkových újem na zdraví, resp. na určení výše náhrady podle zásady slušnosti; pro spravedlivý a rozumný výklad této úpravy, vypracoval Nejvyšší soud ve spolupráci se Společností medicínského práva, zástupci pojistitelů a dalších právnických a lékařských profesí nezávaznou pomůcku, označenou též jako Metodika k náhradě nemajetkové újmy na zdraví, jejíž základní zásady byly publikovány pod [spisová značka]. Metodika se soustředí na bolestné a náhradu za ztížení společenského uplatnění. Použití Metodiky jako ústavně konformní a účel zákona naplňující způsob výkladu ustanovení § 2958 občanského zákoníku přijímá i nálezová judikatura Ústavního soudu (srovnej nález sp. zn. [ústavní nález], nález sp. zn. [ústavní nález]). Metodika umožňuje zjistit výsledné procentní omezení poškozeného ve všech oblastech společenského uplatnění, a vytvořit tak základní medicínsky podložené srovnání stavu konkrétního poškozeného účastníka s jinými osobami trpícími trvalými zdravotními následky. Popsaný způsob určení výše náhrady se ovšem neobejde bez definování částky, která představuje pomyslnou hodnotu zmařeného (byť neskončeného) lidského života při absolutním vyřazení ze všech sfér společenského zapojení (100 %). Aby výše této částky nemusela být opakovaně revidována a aby reflektovala vývoj ekonomických ukazatelů, vyjadřuje se pomocí 400násobku průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za rok předcházející roku, v němž se ustálil zdravotní stav poškozeného, tj. kdy je možno přistoupit k vyčíslení náhrady, tedy konkrétně 10 051 200 Kč, ustálil-li se zdravotní stav v roce 2014, 10 274 400 Kč pro rok 2015, 10 586 800 Kč pro rok 2016, 11 035 600 Kč pro rok 2017, 11 801 600 Kč pro rok 2018, 12 754 000 Kč pro rok 2019, 13 650 000 Kč pro rok 2020 a 14 244 400 Kč pro rok 2021. Individuální přístup a zohlednění zvláštností každého jednotlivého případu předpokládá, že takto zjištěná částka základního ohodnocení bude modifikována některými dalšími okolnostmi, které již nemají medicínskou povahu, tedy jejich dopad do poměrů konkrétního poškozeného musí zvážit soud. Patří sem zejména věk poškozeného (mladší člověk je závažným poškozením zdraví připraven o radosti života, které si již starší člověk užil, a bude nucen se vyrovnávat se svým handicapem po delší dobu) a důvody vyjmenované demonstrativně v ustanovení § 2957 občanského zákoníku – v dalším srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka].

26. Z výše uvedeného je zřejmé, že pro vznik odpovědnosti žalované za újmu bylo třeba, aby byly naplněny tyto předpoklady: porušení právní povinnosti, vznik újmy a vztah příčinné souvislosti. Před zákrokem byl žalobce řádně poučen, lékařský zákrok byl proveden na základě informovaného souhlasu po předchozím srozumitelném a úplném poučení. Pokud žalobce namítá, že k poškození nervu došlo na základě jiného mechanismu, než popsaného v informovaném souhlasu, pak soud má za podstatné, že žalobce si byl vědom, že k poškození může dojít a je irelevantní, jakým způsobem k poškození došlo. Co se týče vlastního zákroku, žádné porušení shledáno nebylo, zákrok byl proveden odborně správně. Postup personálu žalované byl před operací, při operaci a v rámci bezprostřední pooperační péče lege artis. Jediné pochybení (porušení povinnosti poskytnout žalobci zdravotnické služby podle pravidel vědy (uznávaných medicínských postupů) při respektování individuality žalobce s ohledem na konkrétní podmínky a objektivní možnosti), soud spatřuje v tom, že žalovaný nebyl včas odeslán k neurologickému vyšetření; to však nebylo příčinou poškození nervu žalobce, chybí zde příčinná souvislost, když obecně platí, že příčinná souvislost je dána, pokud protiprávní úkon je vyvolávajícím činitelem (příčinou) poškození zdraví, jinými slovy k následku (poškození zdraví) by nedošlo, nebýt příčiny (v tomto případě nečinnosti žalované spočívající v nedoporučení žalobce k neurologickému vyšetření). Zároveň zpoždění diagnostického procesu (zjištění poškození nervu) nemohlo mít vliv na průběh léčby nervu, když šance na zlepšení zdravotního stavu žalobce byla stejná jak v době jednoho měsíce po operaci, tak v době, kdy podstoupil elektromyografické vyšetření. Navíc soud podotýká, že možnost uzdravení/zlepšení stavu žalobce byla pouze 50 %. I když nelze vždy trvat na stoprocentním prokázání příčinné souvislosti mezi postupem poskytovatele zdravotní péče a újmou pacienta, existence příčinné souvislosti musí být prokázána s vysokou mírou pravděpodobnosti, musí se jednat o příčinu převažující, nestačí tu pouhá naděje na vyléčení, či obecné konstatování obvyklé 50% pravděpodobnosti vyléčení – srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka]). Zavázat poskytovatele zdravotní péče k náhradě újmy pouze na základě teorie ztráty šance, tj. bez dostatečně zřejmé příčinné souvislosti jeho jednání (či opomenutí) se škodlivým následkem, by znamenalo nepřípustně ukládat povinnost bez náležitého zákonného podkladu – srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka], který vyvolal podnět Ústavního soudu vyslovený v nálezu sp. zn. [ústavní nález], jímž Ústavní soud naznačil možnost uplatnit doktrínu ztráty šance a doporučil, aby spornou otázku vyřešil velký senát Nejvyššího soudu ČR. Rozhodnutím ve věci sp. zn. [spisová značka], vyhlášeným na elektronické úřední desce Nejvyššího soudu počínaje dnem 22. 2. 2022 velký senát občanskoprávního a obchodního kolegia nárok na odškodnění podle doktríny ztráty šance odmítl (…na zavázání poskytovatele zdravotní péče k náhradě škody bez dostatečně zřejmé příčinné souvislosti jednání se škodlivým následkem coby jedné z podmínek obecné odpovědnosti ve smyslu § 420 obč. zák. by bylo možné pohlížet jako na ukládání povinnosti bez náležitého zákonného podkladu (k extenzivnímu či analogickému výkladu zákonných norem přitom soud neshledal důvody), vymykající se systémové koncepci institutu náhrady škody a přesouvající jej bez náležitého opodstatnění do roviny zcela hypotetické a spekulativní…). Soud uzavírá, že nabyla prokázána příčinná souvislost mezi porušením právní povinnosti žalovanou a vznikem újmy žalobci, a proto žalobu zamítá.

27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 150 s vědomím ustanovení § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu poloviny nákladů řízení v částce 61 862 Kč (po zaokrouhlení). Tyto celkové náklady sestávají ze zálohy, jež bude spotřebována na náklady spojené s provedením důkazu dle § 141 odst. 1 o. s. ř. ve výši 1 450 Kč (polovina znalečného), a z nákladů zastoupení advokátem v částce 122 274,86 Kč, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 458 098,50 Kč (§ 8 odst. 1 a. t.) sestávající z částky 10 140 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 10 140 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (vyjádření k žalobě) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 20 280 Kč (2 x 10 140 Kč) za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. dne 14. 5. 2021, z částky 30 420 Kč (3 x 10 140 Kč) za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. dne 25. 6. 2021, z částky 10 140 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze 1. 4. 2022 a z částky 5 070 Kč za účast při jednání, při kterém došlo pouze k vyhlášení rozhodnutí dle § 11 odst. 2 písm. f) a. t. dne 6. 4. 2022 včetně devíti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši 12 163,60 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne 14. 5. 2021 náhrada 2 842 Kč za 272 ujetých km v částce 2 142 Kč (27,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 12,5 l /100 km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 7 × 30 minut v částce 700 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 25. 6. 2021 náhrada 2 842 Kč za 272 ujetých km v částce 2 142 Kč (27,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 12,5 l /100 km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 7 × 30 minut v částce 700 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 1. 4. 2022 náhrada 3 239,80 Kč za 272 ujetých km v částce 2 539,80 Kč (37,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. při průměrné spotřebě 12,5 l /100 km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 7 × 30 minut v částce 700 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne 6. 4. 2022 náhrada 3 239,80 Kč za 272 ujetých km v částce 2 539,80 Kč (37,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. při průměrné spotřebě 12,5 l /100 km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 7 × 30 minut v částce 700 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 101 053,60 Kč ve výši 21 221,26 Kč. Při úvaze o aplikaci moderačního ustanovení soud přihlédl ke skutečnosti, že judikatura v oblasti teorie ztráty šance byla završena rozhodnutím zveřejněným až v únoru 2022, čímž jsou dány důvody mimořádného zřetele hodné, pro které přiznání nákladů řízení v plné výši není namístě.