5 C 220/2020

Plný text

Okresní soud v Jindřichově Hradci rozhodl samosoudkyní JUDr. Gabrielou Strnadovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. žalovaná jméno příjmení , datum narození bytem adresa 2. žalovaný jméno příjmení , datum narození bytem adresa oba zastoupeni advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa za účasti vedlejšího účastníka JUDr. jméno příjmení , datum narození bytem adresa zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o určení vlastnictví <b>I. Žaloba žalobkyně, kterou se domáhá určení, že je vlastníkem podílu ve výši ½ na pozemku parc. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je budova [adresa] a dále na pozemcích parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] vše zapsáno na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí], [územní celek], okres [okres], který je zapsán jako vlastnictví 2. žalovaného, se zamítá.</b> <b>II. Žalobkyně je povinna nahradit žalovaným polovinu nákladů řízení, tj. částku ve výši 45 677 Kč, k rukám jejich právního zástupce, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>III. Vedlejší účastník je povinen nahradit žalovaným polovinu nákladů řízení, tj. částku ve výši 45 677 Kč, k rukám jejich právního zástupce, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobou ze dne 23. 12. 2020, upřesněnou dne 29 1. 2021, dne 23. 9. 2022 a dne 12. 10. 2022 se žalobkyně domáhá určení, že je vlastnicí podílu ve výši ½ na pozemku parc. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je budova [adresa] a dále na pozemcích parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] vše zapsáno na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí], [územní celek], okres [okres], když dopisem ze dne 25. 11. 2020, doručeným žalované téhož dne, žalobkyně odstoupila od Darovací smlouvy uzavřené dne 25. 6. 2018 mezi žalobkyní, coby dárcem, a žalovanou, coby obdarovanou (na jejímž základě žalobkyně bezplatně převedla na žalovanou podíl na předmětných nemovitostech, včetně všech součástí a příslušenství); a tímto odstoupením došlo ex nunc k obnovení vlastnictví žalobkyně k předmětným nemovitostem; žalovaná však neposkytla součinnost žalobkyni při přepisu vlastnického práva v katastru nemovitostí, zároveň brání žalobkyni v užívání nemovitostí, proto se žalobkyně domáhá svých práv a oprávněných zájmů žalobou; je přesvědčena, že má na určení vlastnického práva k ideální ½ nemovitosti naléhavý právní zájem ve smyslu § 80 o. s. ř., odstoupením od darovací smlouvy, se ke dni doručení stala vlastníkem ideální ½ nemovitostí, a žalovaná jí dosud neposkytla součinnost pro přepis vlastnického práva v katastru nemovitostí. Polovinu nemovitostí původně vlastnila žalobkyně se svým bývalým manželem JUDr. [jméno] [příjmení]. Již v této době zde trávila svůj volný čas žalovaná (s ohledem na povolání žalované coby učitelky se jednalo o víkendy a období školních prázdnin), a to vždy po dohodě s žalobkyní a jejím bývalým manželem, případně přímo za přítomnosti žalobkyně a jejích dětí. I po rozpadu manželství žalobkyně s JUDr. [jméno] [příjmení] umožňovala žalobkyně žalované nadále trávit její volný čas na statku. Nadále platilo, že kromě žalované statek užívala rovněž žalobkyně, a to ve svém volném čase a volném čase svých dětí, resp. kdykoliv to žalobkyně uznala za vhodné. V letech 2017 – 2018 docházelo k návštěvám statku ze strany žalobkyně pouze několikrát ročně (z důvodu sportovního vytížení jejích 3 nezletilých dětí během víkendů), ze strany žalované docházelo k návštěvám téměř každý víkend a po celé období školních prázdnin, včetně vánočních svátků. Tím docházelo ze strany žalované, coby bývalé tchyně JUDr. [jméno] [příjmení], ke značnému omezování užívání nemovitostí z jeho strany a zhoršení vztahů nejen mezi žalobkyní a JUDr. [jméno] [příjmení], který po žalobkyni požadoval, aby zjednala s žalovanou nápravu, ale rovněž ke zhoršování vztahů mezi žalovanou a JUDr. [jméno] [příjmení]. Žalobkyně byla v důsledku rozporů mezi žalovanou a svým bývalým manželem, týkajících se rozsahu užívání nemovitostí, vystavena nejen vysokému psychickému vypětí (starala se o své tři děti, ale rovněž očekávala příchod svého nejmladšího dítěte), ale rovněž coby spoluvlastnice také případným soudním sporům o způsobu užívání statku a negatorní žalobě ze strany druhého spoluvlastníka statku. V zásadě měla žalobkyně dvě možnosti řešení nastalé situace. Buď mohla žalobkyně žalované užívání statku k její rekreaci zakázat, nebo mohla na žalovanou svůj spoluvlastnický podíl ke statku převést tak, aby v případě, že by spory s druhým spoluvlastníkem v důsledku užívání statku ze strany žalované přetrvávaly, byla by tato - jako původce rušení -pasivně legitimována také v případných soudních sporech. Zvolení druhého řešení, tedy formální převod statku z žalobkyně na žalovanou, byla varianta preferovaná i žalovanou, která žalobkyni ujišťovala, že se jedná pouze o formalitu s cílem, aby jakékoliv další spory s druhým spoluvlastníkem mohla žalovaná řešit oficiálně samostatně a žalobkyně měla od těchto problému„ klid“, přičemž dosavadní způsob, resp. možnost užívání statku ze strany žalobkyně a jejích dětí se žádným způsobem nezmění. Po převodu vlastnického práva žalovaná začala, v rozporu s formálním účelem darování, značně omezovat právo žalobkyně a jejích dětí na užívání statku, když nejprve žalovaná žalobkyni značně omezila časové možnosti užívání statku k rekreaci (žalobkyně v průběhu roku 2018 a 2019 několikrát žádala žalovanou o možnost navštívení statku a strávení společného času na statku, tyto však žalovaná odmítala se zástupnými důvody programu jako bylo natírání plotu, příprava dřeva, či dokonce výlov rybníka); následně žalovaná žalobkyni značně omezila rozsah užívání statku, když v době, kdy v létě roce 2020„ povolila“ žalobkyni s jejími dětmi návštěvu statku, měla žalovaná sama na statku ubytovanou návštěvu svých přátel a vyjadřovala značnou nelibost pobytu žalobkyně na statku, zejména pak pobytu jejího nejmladšího 1,5 letého syna, ke kterému se chovala hrubě a urážlivě (k usnesení podepsaného soudu konkretizovala žalobkyně závadná jednání žalované v doplnění žaloby ze dne 29. 1. 2021, které bylo právnímu zástupci žalovaných doručeno dne 5. 2. 2021, takto: v souladu s podmínkou darování žalobkyně žádala žalovanou v srpnu 2018 o umožnění pobytu na statku společně s jejími 3 dětmi a partnerem [jméno] [příjmení], tato žádost byla ze strany žalované odmítnuta bez uvedení důvodů a žalobkyně byla nucena si společně s rodinou pronajmout hotel ve [obec]; dále žalobkyně žádala žalovanou v říjnu 2018 o umožnění pobytu na statku v průběhu podzimních prázdnin dětí žalobkyně, i tato žádost byla ze strany žalované odmítnuta z důvodu, že žalovaná měla údajně již program, nicméně byla ochotná na statek odjet s dětmi žalobkyně, toto období podzimních prázdnin 2018 tedy strávila na statku žalovaná pouze s dětmi žalobkyně; následně byl žalobkyni umožněn pobyt na statku s jejími dětmi v červenci 2019, a to po dobu celkem 5 dnů; kromě těchto 5 dnů strávily v červenci 2019 dvě ze čtyř dětí žalobkyně na statku s žalovanou dalších 14 dnů; v září 2019 žalobkyně žádala žalovanou o umožnění pobytu na statku o víkendu 20. - 22. 9. 2019, tato žádost byla opět ze strany žalované odmítnuta s odůvodněním, že žalovaná společně se svým druhem, panem [příjmení] natírají plot, a že se to nehodí; v říjnu 2019 se situace opakovala, žalobkyně žádala žalovanou o umožnění pobytu na statku; i tato žádost byla opět ze strany žalované odmítnuta s tím, že je výlov rybníka, tudíž statek bude v daném termínu užívat žalovaná; následně v říjnu 2019 strávila žalovaná na statku podzimní prázdniny s dcerou žalobkyně; v červenci 2020 strávily tři ze čtyř dětí žalobkyně v nemovitosti s 1. žalovanou celkem 14 dnů, v těchto 14 dnech byla v nemovitosti přítomna po dobu pěti dnů rovněž žalobkyně s nejmladším 1,5 letým synem. Zároveň v daném období byla v nemovitosti přítomna známá žalované společně se svou dcerou. Přítomnost těchto osob v rozhodném období na statku byla velmi problematická, neboť na statku je pouze 1 společenská místnost a žalovaná zamezovala žalobkyni trávit čas v této místnosti s nejmladším synem, aby známé neobtěžovali. Nejmladšího syna nutila jíst venku, aby při snídani nedrobil, první den v 7,05 hodin ráno vykázala žalobkyni jít nasypat slepicím a kdy žalobkyně odvětila, že žádné slepice nevlastní, odvětila jí, že má nakrmit ty na kopci. Žalobkyně je přesvědčená, že úmysl žalované byl zbavit se přítomnosti žalobkyně a jejího nejmladšího syna. Žalovaná dávala žalobkyni najevo, že věci, které má žalobkyně pro sebe a svého nejmladšího syna, jsou nadbytečné a překážejí. Dcera [jméno] následně žalobkyni sdělila, že žalovaná si myslela, že žalobkyně a nejmladší dítě na statku nebudou, žalobkyně pouze přiveze ostatní děti a odjede. Syn žalobkyně [jméno] několikrát, konstatoval, že žalovaná nemá nejmladšího syna vůbec ráda, chová se k žalobkyni jako psovi. Pobyt žalobkyně byl završen tím, že plánovaný den odjezdu připravila žalovaná žalobkyni osobní věci v různých taškách a odpadkových pytlích a sdělila jí, že už jí sbalila. Toto chování žalované vůči žalobkyni a jejímu nejmladšímu synovi, kdy se žalovaná zcela zjevně snažila žalobkyni vypudit z nemovitosti, kterou žalobkyně vybudovala, žalobkyni hluboce ublížilo. Žalobkyně v důsledku tohoto zážitku téměř 2 měsíce nemohla jíst a zhubla 5 kg); až následně žalovaná zamezila žalobkyni užívání statku absolutně, a vyzvala ji k vyklizení jejích movitých věcí ze statku, přičemž pro případ, že by snad žalobkyně měla zájem na užívání statku, byla žalovanou odkázána na jejího bývalého manžela JUDr. [jméno] [příjmení], aby jí ten, coby druhý ideální spoluvlastník statku, umožnil jej využívat ve svých časových intervalech. Poslednímu stupni zcela zjevně nevděčného chování žalované vůči žalobkyni předcházelo jednání dne 3. 9. 2020 u žalované doma, a přítomni byli, kromě žalobkyně a žalované, také manžel žalobkyně, pan [jméno] [příjmení], a 2. žalovaný. Na předmětném jednání žalobkyně vyjádřila značné zklamání nad chováním žalované v období letních prázdnin roku 2020, v jehož důsledku se žalobkyně na statku cítila jako nechtěný host a které zahrnovalo urážlivé a hrubé chování žalované vůči nejmladšímu, 1,5letému dítěti žalobkyně. Žalobkyně vyslovila vůči žalované svůj požadavek, aby jí bylo žalovanou umožněno užívat statek samostatně, tj. bez účasti žalované, a to alespoň v rozsahu ½ času, který by mohla žalovaná, s ohledem na to, že byla vlastníkem pouze ideální ½ statku, být oprávněna na statku strávit, tj. v rozsahu 13 týdnů kalendářního roku. Žalovaná přiznala, že společně strávené období na statku v létě roku 2020 se nepovedlo, s tím, že již nemá na malé děti energii. Současně žalovaná, zjevně si vědoma pouhé formality převodu statku a svého původního příslibu umožnit žalobkyni jakékoli užívání statku reagovala kladně, resp. tento akceptovala; současně vyjádřila pochybnost nad tím, zda bude mít o užívání statku zájem, neboť střídání se v užívání statku mělo být z jejího pohledu složité, nebo zda není vhodnější dar žalobkyni vrátit. Následně byla vytvořena komunikační skupina v rámci, které žalobkyně, žalovaná a vedlejší účastník měli navrhovat termíny užívání statku. Žádný z termínů, který si žalobkyně k užívání statku vybrala, však nebyl ze strany žalované akceptován. Na toto reagovala dne 22. 9. 2020, emailem vyjádřila opětovně hluboké zklamání nad chováním žalované ve vztahu k ní, a zejména ve vztahu k užívání statku. Žalovaná následně reagovala dne 3. 10. 2020, emailem mj. zaslala žalobkyni vyčíslení nákladů za období užívání statku ze strany žalované, jejíž úhradu požadovala s tím, že poté na žalobkyni opět převede ideální ½ statku a vrátí klíče od statku. Na tento návrh reagovala žalobkyně e-mailem ze dne 11. 10. 2020, požádala žalovanou o navrácení statku s tím, že deklarovala, že je ochotná uhradit náklady související s investicemi, opravami a údržbou statku nad rámec běžných provozních nákladů a údržby, které žalovaná po dobu užívání statku jako její vlastník realizovala a které byly žalobkyní vypočteny na 152 301 Kč. Tento návrh žalovaná odmítla dne 17. 10. 2020, kdy trvala na úhradě jí vyčíslených absurdních nákladů v celkové hodnotě 744 717 Kč. Tento požadavek žalované představoval další skutek tak závažné intenzity, že jím bylo žalobkyni opět hluboce ublíženo a že jím zcela zjevně došlo k porušení dobrých mravů. Žalobkyně pro zcela zjevnou nezištnost svého počínání spočívajícím v uzavření darovací smlouvy mohla od žalované očekávat určitou míru vděčnosti. Toto očekávání pak bylo o to větší, že předmětem darovací smlouvy byla nemovitost značné hodnoty. Žalobkyni se od žalované nedostalo pocitu uznání za projevení dobrého skutku, ale bylo jí dokonce ze strany žalované hluboce ublíženo, když žalovaná bez jakéhokoliv důvodu po uzavření smlouvy odmítala umožnit žalobkyni užívání statku, chovala se hrubě a urážlivě, až žalobkyni konečně zamezila možnost užívání vlastní nemovitosti absolutně. Právě uvedené pak žalovaná učinila bez jakéhokoliv důvodu spočívajícím v chování žalobkyně. Dne 30. 11. 2020 (pár dnů po odstoupení) bylo u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště Jindřichův Hradec, zahájeno na návrh žalované řízení č. [anonymizováno] [číslo] [rok], v rámci, kterého bylo dne 22. 12. 2020 rozhodnuto o povolení vkladu vlastnického práva k ½ statku pro 2. žalovaného. Není-li stav zapsaný ve veřejném seznamu v souladu se skutečným právním stavem, svědčí zapsaný stav ve prospěch osoby, která nabyla věcné právo za úplatu v dobré víře od osoby k tomu oprávněné podle zapsaného stavu. Dobrá víra se posuzuje k době, kdy k právnímu jednání došlo; vzniká-li však věcné právo až zápisem do veřejného seznamu, pak k době podání návrhu na zápis. Pan [anonymizováno] věděl o odstoupení žalobkyně od darovací smlouvy, ke kterému došlo 5 dnů před zahájením řízení č. [anonymizováno] [číslo] [rok], a tudíž věděl, že žalovaná již není vlastníkem a nemohl být v dobré víře, že stav zapsaný ve veřejném seznamu je v souladu se skutečným právním stavem. S ohledem na vše výše uvedené je žalobkyně přesvědčena, že pan [příjmení] není vlastníkem ideální ½ statku, jelikož při převodu vlastnického práva z 1. žalované na 2. žalovaného, nemohl být tento v dobré víře, že vlastníkem ½ statku je skutečně 1. žalovaná. 1. žalovaná, aby získala majetkový prospěch v podobě statku, žalobkyni vědomě a úmyslně uváděla v omyl tím, že tvrdila, že se na užívání statku po jeho formálním převodu ničeho nezmění, když ihned po uzavření darovací smlouvy začala žalobkyni v užívání statku omezovat, až tomuto zamezila úplně. Tuto skutečnost potvrzuje rovněž převod vlastnického práva 1. žalované na 2. žalovaného. Tak lstivé jednání žalované nelze hodnotit jinak, než jako úmyslné ublížení žalobkyni a zjevné porušení dobrých mravů. Žalobkyně podala vůči žalované trestní oznámení.

2. Podáním doručeným soudu dne 23. 12. 2020 vstoupil do řízení vedlejší účastník, který se k podané žalobě vyjádřil tak, že když mu žalobkyně sdělila svůj záměr uzavřít darovací smlouvu s žalovanou s tím, že se na faktickém užívání nemovitostí nic nezmění, upozornil ji, že žalovaná nebude dohodu naplňovat. Nemovitost získal s žalobkyní na přelomu tisíciletí, celá nemovitost, jakož i její součásti a příslušenství, jakož i movité věci, byly zakoupeny z jeho výlučných prostředků; na základě předmanželské smlouvy se stali podílovými spoluvlastníky nemovitosti. Žalovaní jezdili do nemovitosti, aniž by se vedlejšího účastníka zeptali, zda mu to nevadí; postupem času na chalupu jezdili, jak se jim zachtělo a začali upravovat některé věci, jako by byli vlastníky. Následně se 1. žalovaná stala spoluvlastníkem chalupy. Po darování se chování žalované začalo postupně měnit, nárokovala si více a více, chalupu okupovala o víkendech prakticky nepřetržitě a budovala atmosféru, ve které se vedlejší účastník cítil provinile, když chtěl na chalupu jet. Jednostranně diktovala podmínky provozu v chalupě bez jakékoliv konzultace s vedlejším účastníkem. Začala určovat, kdo kde bude spát, začala se svým partnerem užívat bez dovolení vedlejšího účastníka jeho ložnici; jeho věci vystěhovala do hostinského pokoje. Na léto si pozvala své známé ze Slovenska a dala žalobkyni najevo, že tam ona a její děti vlastně překážejí. Následně sdělil syn [jméno] vedlejšímu účastníkovi, že se babička k nejmladšímu synu žalobkyně [jméno] chovala velmi zle a že ho vůbec nemá ráda a mámu tam vůbec nechtěla. Vedlejšímu účastníkovi je hluboce líto, jak se žalovaná k žalobkyni zachovala, jedná se o zcela hanebné a zavrženíhodné chování, které si nezaslouží žádný slušný člověk, natož vlastní dcera a vnuci. Nejvíce ho pobouřilo jednání vůči malému [jméno]. V dalších svých vyjádřeních akcentuje vedlejší účastník názor, že žalování se pouze snažili získat majetkový prospěch. Poukazuje na krátký časový úsek od odstoupení k převodu - dne 25. 11. 2020 odstoupila žalobkyně od darovací smlouvy, dne 30. 11. 2020 tedy 5 dnů po odstoupení od darovací smlouvy podala 1. žalovaná návrh na vklad vlastnického práva z kupní smlouvy, kdy kupujícím byl 2. žalovaný. Kupní smlouva tedy musela být uzavřena velmi kvapně, neboť mezi datem odstoupení od darovací smlouvy a datem návrhu na vklad byl celý víkend; 25. 11. 2020 byla středa, odstoupení bylo doručeno patrně následujícího den tedy 26. 11. 2020 ve čtvrtek, zbýval pouze pátek, neboť 30. 11. 2020 v pondělí, byl již návrh na vklad na katastrálním úřadě podán. 1. žalovaná dne 21. 12. 2020 zaslala vedlejšímu účastníkovi dopis, kterým navrhla vypořádání spoluvlastnického podílu s tím, že požádala, aby jí na vyrovnání podílu uhradil částku ve výši 2 600 000 Kč, ačkoli v mezidobí nemovitosti převedla 2. žalovanému. Pokud by vedlejší účastník požadovanou částku žalované zaplatil, neměl by ani nemovitost, ani kupní cenu. Úmysl obou žalovaných byl od počátku zcela zištný; využili naivity žalobkyně k vlastnímu obohacení. Kupní smlouva byla uzavřena fiktivně, jednalo se celkově o obmyslné jednání, jenom a pouze s úmyslem získat majetkový prospěch a vyhnout se eventuální žalobě z důvodu nedostatku pasivní legitimace. Pokud mu 1. žalovaná nabízela nemovitost ke„ zpětné“ koupi, vnímá toto její jednání jako nemravné, chalupu do poslední koruny zaplatil a žalobkyně ji celou navrhla a zařídila.

3. Žalovaní se vyjádřili tak, že 1. žalovaná není ve sporu pasivně legitimována; tvrzení žalobkyně o tom, že mezi žalobkyní a žalovanou bylo v rámci darování ujednáno, že žalobkyně bude moci v budoucnu nemovitosti v rozsahu spoluvlastnického podílu žalované kdykoliv a v neomezeném rozsahu užívat je nepravdivé. Žalobkyně při darování uváděla že, náklady na nemovitost a hlavně práce na údržbě zahrady je pro její rodinu příliš; nechce se o druhé polovině nemovitostí dohadovat se svým bývalým manželem; zakoupila s manželem luxusní přívěs a chtějí cestovat; vlastní chalupu v Jizerských horách, která jim z pohledu trávení volného času plně postačuje; její bývalý manžel o užívání nemovitostí a jejich údržbu nejevil žádný zájem a jsou příliš mladí na to, aby chalupařili. 1. žalovaná převedla nemovitost na 2. žalovaného měsíc před tím, než se žalobkyně dovolala navrácení daru z důvodů zdravotního stavu, když nechtěla být i nadále vystavována sporům se žalobkyní. Návrh na vklad práva do katastru nemovitostí byl podán před doručením dovolání se vrácení daru pro nevděk žalované. Prodleva byl způsobena protiepidemiologickými opatřeními - z důvodu zdravotního stavu 1. žalované - tato očekávala zlepšení pandemické situace. Podáním, které bylo podepsanému soudu doručeno dne 14. 10. 2022, se žalovaní dovolávají opožděnosti odvolání daru pro nevděk dle ustanovení § 2075 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen: „občanský zákoník“). Všechny skutečnosti, které žalobkyně namítá jako důvody pro odvolání daru, k nimž došlo před 25. 11. 2019, nemohou být soudem uznány jako důvody pro odvolání daru. Současně je při posuzování důvodů odvolání daru žalobkyní možné posuzovat pouze ty skutečnosti, které vznikly do dne odvolání daru, tzn. pouze a výhradně skutečnosti, k nimž došlo v době od 25. 11. 2019 do 25. 11. 2020. V neposlední řádě, je možno jako důvody pro odvolání daru pro nevděk posuzovat pouze a výhradně ty skutečnosti, které byly žalobkyní uplatněny v právním jednání, kterým se dovolala vrácení daru pro nevděk a které byly dostatečně určitě specifikovány. V právním jednáním obsahujícím odvolání daru pro nevděk nejsou skutečnosti dostatečně určitě specifikovány, toto právní jednání nelze považovat za dostatečně určité, soud by jej neměl akcentovat pro jeho neurčitost. To, že soud považoval skutková tvrzení, na nichž žalobkyně založila důvody pro odvolání daru za zcela neurčité, je zřejmé z usnesení č. j. [číslo jednací], na které žalobkyně reagovala až podáním ze dne 29. 1. 2021, tzn. že teprve 29. 1. 2021 dostatečně určitě a jednoznačně specifikovala důvody, pro které odvolala dar pro nevděk a toto právní jednání lze dle žalovaných považovat za řádné a dostatečně určité odvolání daru pro nevděk. V dané věci nelze posuzovat pro posouzení odvolání daru pro nevděk pouze a výhradně skutečnosti, ke kterým došlo v období od 29. 1. 2020 do 29. 1. 2021. Není třeba se tak zabývat tvrzením žalobkyně, že žalovaná neumožnila žalobkyni a její rodině v srpnu 2018 pobyt v nemovitostech; žalovaná neumožnila žalobkyni a její rodině v říjnu 2018 pobyt v nemovitostech; žalovaná neumožnila pobyt v nemovitostech v září 2019; žalovaná neumožnila žalobkyni pobyt v nemovitostech v říjnu 2019. Pokud se jedná o tvrzení, že 1. žalovaná umožnila žalobkyni a jejím dětem pobyt v nemovitostech v červenci 2019, a to po dobu celkem pěti dnů a dále kromě těchto pěti dnů strávily v červenci 2019 dvě ze čtyř dětí žalobkyně v nemovitostech s žalovanou dalších 14 dnů a tvrzení, že žalovaná umožnila trávit podzimní prázdniny v říjnu 2019 nemovitostech dceři žalobkyně, pak tato tvrzení jsou irelevantní již samy o sobě, protože neobsahují žádná jednání, která by bylo možné považovat za protiprávní či nemravná; zároveň mezi tvrzeným skutkovým jednáním a odvoláním daru pro nevděk uplynula lhůta delší než 1 rok. Co se týče tvrzení, že 1. žalovaná omezovala žalobkyni při užívání nemovitostí v červenci 2020, pak tento pobyt proběhl bez větších problémů, drobné neshody být mohly, žádná z nich ale rozhodně nenaplňovala svou intenzitou znaky, pro které by bylo možné uvažovat o důvodnosti odvolání daru pro nevděk. V září 2020 přišla žalobkyně se svým manželem na návštěvu k žalovaným, žalované sdělila, že na vnuka [jméno] zakřičela jako na psa; že nemovitosti si na sebe musí vydělat; a jejich plány (společně se spoluvlastníkem panem [příjmení], který k tomu udělil plnou moc) nemovitosti pronajímat třetím osobám. První žalovaná od počátku nesouhlasila, neboť by na ni zbyla fakticky jen údržba nemovitostí, o které se nikdo jiný v té době nestaral, nesouhlas s pronájmem nemovitostí vyvolal ostrou reakci ze strany žalobkyně a vyústil v odvolání daru pro údajný nevděk. Hlavní motivací k tomuto jednání ze strany žalobkyně nebylo v žádném případě nevděčné chování 1. žalované, ale snaha dovolat se vrácení daru tak, aby tento mohl být pronajímán třetím osobám. Pokud je argumentováno trestním oznámením, které žalobkyně podala na žalovanou, pak toto trestní oznámení bylo skutečně ze strany orgánů činných v trestním řízení prošetřováno s tím, že celá věc byla odložena, když nebyly zjištěny žádné skutečnosti, které by odůvodňovaly zahájení úkonů trestního řízení.

4. Mezi účastníky je nesporné, že vedlejší účastník a 2. žalovaný jsou zapsáni na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí], jako společní vlastníci pozemku parc. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je budova [adresa], a pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] (dále též:„ Nemovitost“) – každý podíl ve výši ½; 2. žalovaný byl do katastru nemovitostí zapsán na základě kupní smlouvy, kterou uzavřel s 1. žalovanou, na jejímž základě převáděla vlastnické právo k předmětným nemovitostem na 2. žalovaného za kupní cenu 2 600 000 Kč.

5. Žalobkyně a vedlejší účastník byli manželé (účastnické výpovědi žalobkyně, 1. žalované a vedlejšího účastníka, dopis vedlejšího účastníka ze dne 3. 6. 2021). Mají tři společné děti: dnes již zletilou [jméno], nezletilou [jméno] a nezletilého [jméno] (účastnické výpovědi žalobkyně, 1. žalované, výpověď nezletilého svědka [jméno] [příjmení]). Jako snoubenci uzavřeli předmanželskou smlouvu, sepsanou ve formě notářského zápisu JUDr. [jméno] [příjmení], v níž se domluvili, že veškeré movité a nemovité věci nebudou tvořit jejich společné jmění manželů s tím, že vlastníkem se stane ten, kdo bude v nabývacím titulu uveden jako nabyvatel (notářský zápis [spisová značka] [anonymizováno] [číslo], dopis vedlejšího účastníka ze dne 3. 6. 2021). Manželství skončilo rozvodem (účastnické výpovědi žalobkyně, žalované, vedlejšího účastníka), žalobkyně následně pojala za manžela [jméno] [příjmení], mají společného syna [jméno] (účastnické výpovědi žalobkyně, žalované, vedlejšího účastníka, svědecké výpovědi [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]); vedlejší účastník situaci těžce nesl ještě v únoru 2020; byl v nelehké finanční situaci (exekuce na jeho podíl na Nemovitosti – dluh na výživném), jak plyne ze sms komunikace vedlejšího účastníka s žalovanou a z účastnických výpovědí žalobkyně a vedlejšího účastníka). Nemovitost užívali žalobkyně, vedlejší účastník a jejich děti jako chalupu, když byly děti mladší jezdili tam každou volnou chvíli (čestné prohlášení [jméno] [příjmení], čestné prohlášení [jméno] [příjmení], čestné prohlášení [jméno] [příjmení], výpověď [jméno] [příjmení]). Již tehdy žalovaná odmítla s žalobkyní a vedlejším účastníkem trávit v Nemovitosti společný čas, když tito ukončili dovolenou v Rakousku a rozhodli se jet do [obec] (email vedlejšího účastníka žalobkyni ze dne 7. 12. 2020, účastnická výpověď vedlejšího účastníka). Četnost strávených chvil se snižovala s narůstajícím věkem dětí spojeným s různými volnočasovými aktivitami (účastnická výpověď žalobkyně, svědecká výpověď [jméno] [příjmení], výpověď svědka [jméno] [příjmení]). Děti měly bohatý program (baseball, softball, tenis, tancování), nakonec rodina navštěvovala Nemovitost cca 2 - 3x ročně (posléze již s [jméno] [příjmení]). V době rozpadu rodiny Nemovitost navštěvovala hlavně 1. žalovaná (výpověď svědka [jméno] [příjmení], účastnická výpověď žalobkyně). Vedlejší účastník se uzavřel do sebe, Nemovitost téměř nenavštěvoval (účastnická výpověď žalované), trpěl depresí – v letech 2016 2018 tam skoro vůbec nejezdil (účastnická výpověď vedlejšího účastníka, vyjádření vedlejšího účastníka k řízení sp. zn. [spisová značka] ze dne 15. 4. 2021).

6. S péčí o Nemovitost účastníkům pomáhal pan [jméno] [příjmení] (čestné prohlášení ze dne 3. 10. 2022, příloha emailu ze dne 3. 10. 2020); v letech 2003 -2015 pomáhala žalobkyni s Nemovitostí (úklid, sekání trávy, odklízení sněhu) paní [jméno] [příjmení] (čestné prohlášení ze dne 4. 9. 2022).

7. Z přehledů plateb se podává, jaké příjmy přicházely na účet manžela žalobkyně v roce 2018, kdy je zřejmé, že kromě dalších částek, pravidelně přicházel nájem od [právnická osoba] CZ, S. R. O., ve výši 38 000 Kč (z nájemní smlouvy plyne, že se společností [právnická osoba], jako nájemcem, uzavřel manžel žalobkyně dne 16. 12. 2017 nájemní smlouvu, jejímž předmětem byl nájem nemovitosti v obci [obec] od 16. 12. 2017 do 31. 12. 2018 za dohodnuté nájemné ve výši 38 000 Kč za kalendářní měsíc; od 1. 5. 2017 do 16. 12. 2017 měla nemovitost v nájmu společnost [právnická osoba] – dohoda o skončení nájmu ze dne 12. 12. 2017), dále pravidelně přicházela výplata od společnosti [právnická osoba] ve výši 13 780 Kč. Pohyb na účtu žalobkyně v tomto období je zřejmý z historie pohybů na běžném účtů vedeném společností [právnická osoba] za období od 1. 1. 2018 - 30. 9. 2018, když jako aktiva přichází každý měsíc částka ve výši 35 000 Kč od současného manžela žalobkyně, další aktiva jsou spojena se [právnická osoba] s. r. o., pravidelně je hrazeno výživné ve výši 80 000 Kč od vedlejšího účastníka, resp. jeho advokátní kanceláře. Žalobkyně s vedlejším účastníkem byli zapsáni jako podíloví vlastníci nemovitosti v [obec] – pozemek parc. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba č. ev. [anonymizováno] (informace o pozemku).

8. Dne 29. 6. 2018 podepsaly žalobkyně, jako dárkyně na straně jedné a 1. žalovaná, jako obdarovaná na straně druhé darovací smlouvu, na jejímž základě darovala žalobkyně žalované Nemovitost se všemi součástmi a příslušenstvím v rozsahu ½ vzhledem k celku (darovací smlouva); z návrhu na vklad vlastnické práva se podává, že byl doručen příslušnému katastrálnímu úřadu dne 2. 7. 2018; vklad vlastnického práva ve prospěch 1. žalované byl proveden dne 31. 7. 2018 s právními účinky vkladu k 2. 7. 2018 (list vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí] prokazující stav k 15. 12. 2020). Žalobkyně a žalovaná se domluvily, že žalobkyně bude i nadále Nemovitost užívat (účastnická výpověď žalobkyně…xkrát mi říkala, že tam mám svůj pokoj, že můžu přijet kdykoliv se domluvíme…; žalovaná ve své výpovědi potvrdila, že se domluvily, že tam žalobkyně bude i nadále jezdit, žalovaní budou Nemovitost financovat a pracovat zde). Z výpovědi žalobkyně, kdy popisuje, jakým způsobem si s žalovanou domlouvala termíny pobytu je zřejmé, že nebylo domluveno, že tam bude jezdit kdykoli, ale dle domluvy s žalobkyní (vždy žalobkyni volala, zda mohou přijet – účastnická výpověď žalobkyně). V souvislosti s předmětnou smlouvou, sepsala dne 25. 7. 2018 1. žalovaná dodatek závěti, kterým odkázala žalobkyni polovinu statku ve [obec], který jí byl dán jako dar s tím, že původní závěť zůstává v platnosti (vlastnoruční závěť, účastnické výpovědi žalobkyně a 1. žalované). Jedním z motivů darování ze strany žalobkyně byla (jak plyne i ze žalobních tvrzení), snaha vyhnout se nutnosti řešit střety mezi žalovanou a vedlejším účastníkem, zároveň by žalovaní vyřešili platby energií, které dosud hradil vedlejší účastník (výpověď svědka [jméno] [příjmení], účastnická výpověď žalobkyně). V měsících červen a srpen 2018 hradil vedlejší účastník měsíční zálohy za plyn, záloha činila 4 320 Kč měsíčně (přípisy o úhradu zálohy za měsíc červenec a srpen zákazník - žalobkyně). Stejně tak hradil vedlejší účastník zálohy na elektřinu v březnu, červnu a září 2018, kdy čtvrtletní záloha činila 18 170 Kč (předpisy na zálohy – zákazník žalobkyně). Po převodu Nemovitosti z žalobkyně na žalovanou byly energie přepsány (účastnická výpověď žalobkyně a žalované).

9. Poslední společný čas strávily v Nemovitosti žalovaná, žalobkyně a děti žalobkyně v červenci 2020 (účastnické výpovědi žalobkyně, žalované, výpovědi [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]). V rámci společně stráveného času byla v nemovitosti přítomna známá žalované Mgr. [jméno] [příjmení] a její dcera [jméno] (jedná se o Slovenky, se kterými se seznámila žalovaná na dovolené, kde byla s vnučkou [jméno]), které pozvala žalovaná; přijely o den později než žalobkyně s dětmi (účastnická výpověď žalobkyně, účastnická výpověď žalované, svědecká výpověď [jméno] [příjmení]). Z výpovědi Mgr. [příjmení] plyne, že zde strávily cca 3 noci, svědkyně se seznámila se žalobkyní, a poslední den i s jejím manželem [jméno] [příjmení], se kterým po jeho příjezdu večer grilovali (též výpověď [jméno] [příjmení]). Jezdily na výlety po okolí, některé výlety proběhly s žalobkyní, některé bez ní. Zároveň ne všechny výlety proběhly se všemi dětmi; starší děvčata už trávila čas sama. Svědkyně si nepamatuje, že by nejmladší syn žalobkyně [jméno] (tehdy 1,5letý) pošlapal žalované záhonek. Z výpovědi [jméno] [příjmení] se podává, že svědkyně měla sedět s žalovanou v altánku, když žalovaná zakřičela na [jméno] kvůli zápichu v bylinkovém záhonu – žalobkyni měl popsat tuto situaci uvnitř Nemovitosti. Žalovaná připustila, že [jméno] okřikla. Z účastnické výpovědi žalobkyně je zřejmé, že děti měly k dispozici velký pokoj, žalobkyně měla dispozici svoji ložnici (spala zde s [jméno]), koupaly se v bazénu, opalovaly se. Paní [příjmení] hodnotila kladně, stejně tak její dceru, která trávila čas s [jméno]. Žalovaná měla vůči [jméno] použít slovo„ vyjeď“, které žalovaná označila jako oblíbené slovo své matky. Skutečnost, že jí matka chtěla vystrnadit z Nemovitosti odvodila z chování žalované, která ji ráno s [jméno] poslala krmit sousedovic slepice a dále chtěla, aby [jméno] stoloval venku (dle předložené fotografie sedí u jídla venku celá rodina i návštěva). Z výpovědi žalované se podává, že chtěla mít v Nemovitosti před návštěvou naklizeno. Žalobkyni vadilo, že se neúčastnila všech aktivit, aby„ [jméno] jako neotravoval“ (účastnický výpověď žalobkyně) – to však činila z vlastní vůle, z žádné z výpovědí nevyplynulo, že by žalovaná osazenstvo pro společné aktivity rozdělovala. Soud podotýká, že ne všechny aktivity jsou vhodné pro malé dítě, je standardní, že některý z dospělých tráví čas s většími dětmi, aby se mohly věnovat aktivitám, které mladší děti nebaví (a naopak).

10. Z účastnické výpovědi žalobkyně je zřejmé, že si v rámci této dovolené uvědomila, že už Nemovitost nevlastní, začalo jí vadit, že se žalovaná v nemovitosti chová, jako by jí patřila (…nic jsem na to vlastně nemohla říct, protože prostě tu chalupu jsem jí dala, ona byla tím pánem, tou novou majitelkou, takže jsem, jenom mě to tak jako zamrzelo, … ale pořád jsem si říkala, mně se to zdá, to není možný, jako jsem tady v tý chalupě, jezdila jsem sem 20 let, teďka tady panuje máma, …Takže tam se to tak jako rozdělovalo, takže samozřejmě matka tam měla prioritní návštěvu Slovenek, kterým se tam víceméně chlubila, jak je to tam krásný a jak tam má všecky ty záhonky a zase podesátý hortenzie, … Pak ještě tam máme třeba takovej pěknej kávovar, kterej jsme pořizovali s mým bývalým manželem, kterej jsem teda nenašla tam vůbec, tak jsem říkala hele, tak já si udělám kafe, vytáhla jsem ho ze spíže, někde jsem ho našla zahrabanej, tak jsem si vytáhla ten kávovar, byly tam i ty kapsle, protože to nikdo nepoužívá a nabídla jsem, jestli si někdo dá dobrou kávu. To mi bylo řečeno, já tady ty krámy nechci, tady v tý chalupě už to tady ty krámy nebudou, jo, takže to kafe jsem jako si teda udělala, pak jsem to teda zase schovala do tý spíže, protože prostě rozhodla, že v tý jako asi dvanáctimetrový kuchyni na tý pracovní ploše ten kávovar vlastně můj nebo náš jako nebude…). Stejný postoj je zřejmý ze svědecké výpovědi manžela žalobkyně (…A takže tam probíhala jakási konverzace, paní [příjmení] prezentovala„ ty moje [obec]“, jak je tady krásně a samozřejmě padly hortenzie, které, asi má pocit, že je to, to čím se tam podílela, … velice ráda se prezentuje, je to člověk relativně sebestředný (za mě) a prezentovala ty moje [obec], ty mají duši, no tak v té době už to opravdu bohužel byly její [obec] částečně. A tu duši mají, protože jí tam vtiskla moje žena dvacetiletou prací, prezentovala se jako, že teda tam ono to tam všecko se děje, samozřejmě hortenzie po sedmé. Takže ano, prezentovala se tam jako takzvaně majitelka statku velice ráda,... Já myslím, že si představovala, že vy vyšumíte ze scény. My že budeme mít ty jiné zájmy, že budeme jezdit stále tím karavanem a že budeme s těma dětma lítat a že se v té chalupě, přestože teda formálně měla padesátiprocentní podíl, že se tam tak jako postupně narozpíná až blízko ke stovce. To si myslím, že byla představa, dokonce jsem zažil třeba i kdy říká, no ten důchod tam v těch [obec], to bude báječný…).

11. Žalovaná žádný konflikt nepociťovala, připustila, že byl týden s ohledem na pobyt paní [příjmení] náročný; žalobkyně se v rámci pobytu cítila, jako nezvaný host (účastnické výpovědi žalobkyně a žalované), což probírala telefonicky se svými známými (čestná prohlášení [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení]). V sms komunikaci žalobkyně a žalované z července 2020 nic nenasvědčuje popisovanému traumatu žalobkyně – informuje žalobkyni o návratu z dovolené, sděluje žalobkyni, že vedlejší účastník a [jméno] budou v Nemovitosti od 9. 8. do čtvrtka, žalovaná odpovídá, že jim tam nechá jídlo a uklidí po nich. Stejně tak vyznívá i komunikace žalobkyně a žalovaných na WhatsAppu – posílají si fotografie, žalobkyně děkuje 2. žalovanému za [jméno], posílají fotky od moře. Žalovaná to ve své výpovědi vysvětluje tím, že si musela připravit, co chce matce říct a najít k tomu odvahu, což jí stálo velké úsilí a psychické vypětí, strádala, zhubla několik kilogramů. Dle předložených fotografií a sms komunikace probíhaly i nadále různé společné rodinné oslavy.

12. Z výpovědi [jméno] [příjmení] je zřejmý jeho vřelý citový (až ochranitelský) vztah k žalobkyni (to plyne i z odborného posouzení PhDr. [jméno] [příjmení] - fixace na matku), má pocit, že ji, resp. mladšího bratra, nedokázal bránit (několikrát zmiňuje, že mu tehdy bylo pouze 11 let; …chápu, že to takhle zahrála, protože tohle chování si nemohla moc dovolit jako před [jméno], protože [jméno] je silnej muž a on by jí asi něco řekl a v těch 11 jsem to moc nezvládl…); nejvíce ho zasáhlo, že žalobkyně plakala. Má pocit, že tam babička [anonymizováno] nechtěla, nelibě nese, že ho okřikla, vyvozuje z toho, že babička nemá [anonymizováno] ráda. V této době na [anonymizováno] visel. Jeho sester se situace nedotkla a ani on ji původně nevnímal tak dramaticky (jako„ nějaký extra konflikt“), jeho vnímání se umocnilo postupem času a vývojem situace, kdy spor nakonec skončil u soudu, zároveň je jeho náhled na věc ovlivněn tím, že je konflikt v rodině diskutován, chlapec přejímá za své, co slyší od rodičů (to ale neznamená, že by ho instruovali, jak má u soudu vypovídat). [jméno] v průběhu pobytu v Nemovitosti odjel na baseballový turnaj, po návratu zpět jezdili na kajaku, chodili krmit ovce (fotografie).

13. Z odborného názoru PhDr. [jméno] [příjmení], Psychologická poradna a dispenzář je zřejmé, že byl žalobkyní požádán, aby posoudil psychický stav [jméno] [příjmení], a to k žádosti žalobkyně v souvislosti s vyhroceným vztahem s její matkou; informace byly čerpány z rozhovoru s žalobkyní a [jméno] [příjmení], pohled žalované mu nebyl znám. [jméno] je emočně zvýšeně fixován na žalobkyni, prožívá s ní stávající konflikt.

14. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] vyplynulo zejména jeho subjektivní zhodnocení vztahů mezi účastníky, sdělil své názory a pocity, výpověď chvílemi působila téměř teatrálně, zejména, když se obracel na svou tchýni (tedy na žalovanou) nebo když vypověděl, že mu žalobkyně dala použité peřiny po„ Slovenách“, ačkoli tam tyto ještě večer, když dorazil přespávaly (vypovídal, že společně grilovali). Žalovanou nemá rád, stejně tak nemá žalovaná v lásce jeho (účastnický výslech žalované… je to velmi tvrdý, velmi schopný muž), vidí v něm toho, kdo rodinu rozbil (…ale v té době, když přišel do naší rodiny pan [příjmení], tak se všechno úplně zhroutilo. Nejdřív se moje dcera rozhádala se svým bratrem, s kterým se dodneška nevídá, prostě nemluví s nikým).

15. Chování účastníků, které předcházelo odvolání daru, má soud za prokázané z jejich Whats-Appové, emailové a sms komunikace v září a říjnu 2020. V září 2020 proběhla mezi účastníky diskuse ohledně užívání Nemovitosti do konce roku 2020 a v roce 2021. V rámci WhatsAppové skupiny, jejímiž členy byly 2. žalovaný, vedlejší účastník a žalobkyně, navrhla žalobkyně tyto dny, užívání pro sebe a pro vedlejšího účastníka: Žalobkyně v roce 2020: od 5. 10. do 16. 10., od 9. 11. do 13. 11., od 7. 12. do 11. 12.; v roce 2021 od 29. 1. do 5. 2., od 1. 3. do 7. 3., od 17. 4. do 23. 4., od 10. 5. do 14. 5., od 30. 5. do 4. 6., od 1. 7. do 16.

7. Vedlejší účastník v roce 2020: od 26. 9. až 30. 9., od 1. 10. do 4. 10., od 24. 10. do 1. 11., od 14. 11. do 26. 11., od 17. 12. do 31. 12., v roce 2021 od 1. 1. do 3. 1., od 13. 2. do 27. 2., od 20. 3. do 31. 3., od 1. 4. do 4. 4., od 24. 4. do 30. 4., od 1. 5. do 9. 5., od 20. 5. do 29. 5., od 12. 6. do 27. 6., od 17. 7. do 31. 7., od 17. 8. do 31. 8. (WhatsAppová komunikace září 2020, email žalobkyně 1. žalované ze dne 22. 9. 2020). Z této komunikace je zřejmé, že vedlejší účastník počítal s tím, že Nemovitost bude pronajímána (…Monice dam plnou moc k vyrizeni vsech provoznich zalezitosti, udrzby a pronajmu me poloviny…); plnou moc vedlejší účastník udělil žalobkyni dne 20. 9. 2022 – ke všem jednáním a právním úkonům stran Nemovitosti – zejména užívání, provoz a pronájem (plná moc), zároveň je z této komunikace patrné, že se s žalovanými ohledně Nemovitosti nechce dál dohadovat a v tomto směru pověřuje žalobkyni. Žalovaní sdělují, že souhlasí, aby podzimní prázdniny byly vedlejšího účastníka, ale bez psa a chtějí vědět, kdo po nich uklidí s tím, že je třeba se domluvit na dalším fungování. Narušené vztahy demonstrují fotografie posílané žalovanými 28. 9. 2020 v rámci této komunikace, kdy 1. žalovaná fotila nepořádek po vedlejším účastníkovi – psí chlupy a plesnivý chleba (fotografie WhatsApp).

16. O tom, že Nemovitost chtěli žalobkyně s vedlejším účastníkem pronajímat svědčí též výpověď [jméno] [příjmení], z které plyne, že v září proběhla schůzka na [anonymizováno], které se účastnili on, žalobkyně a žalovaní; žalobkyně vyjádřila svou nespokojenost s posledním pobytem a přednesla svůj návrh ohledně střídání v nemovitosti: ½ vedlejší účastník, ¼ ona s rodinou a ¼ žalovaní, s čímž žalovaní nesouhlasili; zároveň navrhli možnost pronájmu Nemovitosti, když vedlejší účastník nevyužívá plně polovinu svého času. Také z e-mailu ze dne 11. 10. 2020 (od žalobkyně adresovaný žalované, manželu žalobkyně a vedlejšímu účastníkovi) je zřejmé, že v rámci diskuze o nastavení pravidel užívaní nemovitosti byla probírána možnost, že se v nemovitosti budou střídat žalobkyně s rodinou, žalování, vedlejší účastník a nemovitost bude pronajímána (… [jméno] se opakovaně vyjádřil, že chalupu bude užívat v plném rozsahu … a ve volných týdnech ji pronajímat …; opakovaně jsme z vašich ústa slyšeli, že sdílení/střídání se v nemovitosti mezi třemi subjekty a pronájmem pro vás není alternativou).

17. S ohledem na výše popsanou komunikaci a e-mail žalobkyně ze dne 22. 9. 2020 došli účastníci k závěru, že takto nelze nadále fungovat; žalobkyně několikrát požádala žalovanou o schůzku - sms ze dne 23. 9. 2020, sms ze dne 28. 9. 2020, sms ze dne 30. 9. 2020, žalovaná byla v karanténě (odpovědi na sms), sdělila, že pracují na vyúčtování a nesouhlasí se zaslaným plánem, který však žalobkyně brala jako„ hotovou věc“ (… [obec] se obsazují podle zaslaného plánu. Kdo s kým bude obývat chalupu není asi předmětem jakékoliv diskuse…). V emailu 1. žalované adresovaném žalobkyni ze dne 3. 10. 2020 navrhli žalovaní tato řešení: vykoupí polovinu vedlejšího účastníka, budou se o Nemovitost starat a určovat podmínky pro užívání; po vyrovnání pohledávek za období polovičního vlastnictví převede žalovaná žalobkyni svou polovinu a vrátí jí klíče od chalupy; 1. žalovaná nabídne vedlejšímu účastníkovi nemovitost k odkoupení, žalovaní si odečtou své náklady a rozdíl převedou ve prospěch žalobkyně. Přílohou zasílají rozpis všech nákladů za období polovičního vlastnictví [obec] takto: vyčíslení přímých nákladů: pojistka do 20. 9. 2020 částka ve výši 9 766 Kč; servis traktůrek, chemie bazén, revize elektro, věšáky částka ve výši 12 871 Kč; benzín traktůrek ([příjmení]), test bazén, hadice, teleskopický kartáč, protisněhové háky, odzimování bazénu, oprava kotle 16 376 Kč; žebříky, střecha, popelnice 2019 částka ve výši 5 581 Kč; latě, hranoly šrouby, smirek částka ve výši 4 172 Kč; hadice, spínač, pH metr, kartuše, vodovodní lazura, oprava VAP, protislimákovníky, žlaby, koza dřevo, kůly, pletivo, čerpadlo, olej pila, popelnice 2018, oprava kotel, stromky, palivové dřevo obec částka ve výši 18 174 Kč; vodné 2017 2018 2 735 Kč; pletivo, omítka, barvy, štuk, žárovky led, zásuvka, drát, kartuše 2 486 Kč; hranoly, termostat, žárovky led, lak, barvy, uvedení kotle do provozu, kominíci, cetris desky, montáž kotle, kotel částka ve výši 74 190 Kč; předělání elektřiny na dvoutarif, revize elektřiny, nový rozvaděč, jističe, změna sazby 45 000 Kč; komín hlava nerez částka ve výši 1 900 Kč; myčka nádobí částka ve výši 9 500 Kč; traktůrek částka ve výši 35 000 Kč; sudy dřevěné a plast částka ve výši 10 000 Kč; šrouby, vodné 2018 – 2019, plachta krytí částka ve výši 2 639 Kč; servis kotle 2020 částka ve výši 1 743 Kč; pergola, krytina, šrouby, vodné 2019 – 2020, chemie bazén částka ve výši 21 855 Kč; dřevo palivové 28 m³ po 850 Kč a 3 m³ po 1 600 Kč - částka ve výši 28 600 Kč; krytina Ranila 70 m² po 150 Kč - částka ve výši 10 500 Kč; 4×PHP částka ve výši 3 500 Kč; [příjmení] vyklizení nečistoty stodola 2 000 Kč, [příjmení] od října 2018 do října 2020 500 Kč měsíčně, popelnice, doplňující práce částka ve výši 12 000 Kč; celkem 330 588 Kč. Vyčíslení prací za rok 2018 (účtováno 31 dní), za rok 2019 účtováno 58 dní práce a za rok 2020 účtováno 41 dní práce; den účtován jako 6 hodin (hodina práce účtována částkou 350 Kč); celkem účtováno 273 000 Kč (popis prací: likvidaci nepořádku půdy a nad garáží, srovnání nerovností terénu dvora, sanace sklepa, čištění a oprava okapů, instalace myčky nádobí, registrace kotle na servis Junkers, úklid a srovnání dlažeb a obkladů, nová deska na vodměrnou jímku, instalace protisněhových zábran, oprava oken, dveří komína střechy, instalatérská výměna kartuší vodovodní baterie, pravidelné sekání trávy, vyčištění pítka na horní zahradě, sázení stromků, řezání dřeva, oprava plotu horní zahrada, stavba nové pergoly, údržbové práce). Úhrady energie - elektřina a plyn - za rok 2019: 10. 1. 4 320 Kč, 11. 3. 18 170 Kč, 11. 3. 4 320 Kč, 30. 5. 18 170 Kč, 30. 5. 12 000 Kč, 30. 5. 4 320 Kč, 30. 5. 3 000 Kč, 16. 9. 12 000 Kč, 16. 9. 3 000 Kč, 11. 11. 5 224 Kč, 16. 12. 8 000 Kč 16. 12. 3 000 Kč, za rok 2020: 5. 3. 5 000 Kč, 5. 3. 5 000 Kč, 2. 4. 2 100 Kč, 10. 7. 5000 Kč, 10. 7. 5 000 Kč, 9. 9. 5 000 Kč, 9. 9. 5 000 Kč, tj. celkem xanon -303; vodné 18. 9. 2017 – 1 005 Kč; celkem 128 629 Kč s poznámkou, že za rok 2020 vyúčtování energií dosud není. Součet nákladů údržby energií a nářadí potřebného k údržbě nemovitostí činí dohromady 744 717 Kč. Žalovaní vyzvali žalobkyni, ať sdělí, kdy chce být v dalším týdnu na chalupě.

18. K navrženým variantám se žalobkyně s jejím manželem vyjadřují tak, že varianta 1 není na stole - vedlejší účastník svůj podíl nenabízí k prodeji, chalupu bude užívat v plném rozsahu se všemi svými dětmi vnoučaty a zvířaty a ve volných týdnech ji pronajímat; varianta 2 je možná, žalobkyně a její manžel jsou připraveni uhradit náklady, které souvisí s investicemi, opravami a údržbou chalupy nad rámec běžných provozních nákladů a údržby, kterou po dobu užívání nemovitostí jako majitelé realizovali. Varianta 3 je zcela absurdní, znamenala by, že by si vedlejší účastník koupil podruhé chalupu, kterou již jednou celou investoval a několikrát rekonstruoval (email ze dne 11. 10. 2020 od žalobkyně adresovaný žalované, manželu žalobkyně a vedlejšímu účastníkovi). Ohledně nákladů, které žalovaní uplatnili v souvislosti s vlastnictvím poloviny Nemovitosti 1. žalovanou se žalobkyně a její manžel vyjádřili tak, že z kapitoly přímých nákladů jsou připraveni uhradit náklady, které jsou investičního charakteru, dlouhodobě zvyšují hodnotu nemovitosti nebo zabraňují jejímu snížení. V emailu uvádějí, že akceptují částku ve výši 152 301 Kč z přímých nákladů.; z přímých nákladů neakceptují náklady, které jsou provozního charakteru a byly vynaloženy na zajištění chodu chalupy. Z kapitoly údržbové práce akceptují práce, které zvyšují dlouhodobě hodnotu, nebo byly„ potřeba“. Ohledně energií uvádí, že se jedná o spotřebu médií za užívání žalovanými. Podrobný popis akceptovaných a neakceptovaných nákladů plyne z přílohy tohoto emailu, žalobkyně a její manžel sdělili, že akceptují částku 2 468 Kč za pletivo, omítku, barvy, štuk, žárovky led, zásuvku, drát, kartuše; částku 74 190 Kč – cetris desky, montáž kotle, s tím, že prosí o doložení nákladů; částku ve výši 45 000 Kč za předělání elektřiny na dvoutarif, revize elektřiny, nový rozvaděč, jističe, změna sazby s tím, že prosí o doložení nákladů; částku 1 900 Kč za komín hlava nerez; 25 000 Kč za traktůrek (ponížené o amortizaci); částku ve výši 1 743 Kč za servis kotle 2020 – celkem 150 301 Kč; částku ve výši 2 468 Kč za instalaci protisněhových zábran; částku ve výši 25 000 Kč - oprava plotu horní zahrada s tím, že prosí o upřesnění prací – celkem 27 468 Kč; dohromady tedy 177 769 Kč. K ostatním položkám přímých nákladů žalobkyně s manželem uvedli, že se jedná o provozní náklady, spotřebované v průběhu užívání, pořízení bylo na úvaze majitelů nemovitostí; ohledně neakceptovaných položek práce - uvedli, že se jedná o výdajovou položku, která závisela na úvaze majitelů a nebyla nezbytná k provozu nemovitosti; k nákladům za energie je uvedeno, že spotřeba energií je v režii užívání majitele nemovitosti. Z tohoto mailu dále plyne, že vybavení chalupy si žalobkyně a její manžel cení částkou 2 586 249 Kč, upozorňují žalované, že toto užívali, aniž by k němu měli vlastnické právo (seznam tohoto majetku je zasílán přílohou, kterou soud neměl k dispozici). Žalobkyně a její manžel očekávají, že žalovaní přehodnotí přístup k dohodě; v opačném případě budou požadovat úhradu amortizace/pronájmu vybavení za dobu užívání žalovanými a zároveň zastavení užívání tohoto movitého vybavení chalupy do doby, než k dohodě dojde (v této variantě by bylo třeba, aby při pobytu užívali vybavení vlastní). V neposlední řadě tímto emailem žalobkyně a její manžel žalované informují o způsobu užívání předmětné nemovitosti: než bude dosaženo dlouhodobého řešení, budou chalupu užívat vedlejší účastník a oni v rozsahu tří čtvrtin v čase, který sdělili, když kromě všeobecného nesouhlasu nezaznamenali žádnou jinou konstruktivní reakci; energie bude evidována pro každou stranu zvlášť; o údržbu se budou dělit v poměru užívání.

19. Žalovaní reagují e-mailem ze dne 17. 10. 2020 zaslaným z adresy 1. žalované žalobkyni a vedlejšímu účastníkovi (následně tento email žalobkyně přeposlala svému manželovi a jako předmět uvedla [obec] [anonymizováno]). Žalováná sděluje, že za podmínek, které byly uvedeny v korespondenci ze dne 11. 10. 2020 dar vracet nebude. Všechny udržovací práce a náklady na nemovitost i pozemky byly prováděny s péčí řádného hospodáře a žalovaní trvají na jejich plné úhradě. Spotřebované energie a potřebné nástroje bylo nutné zajistit k provozuschopnosti nemovitostí, o které, co se týká údržby, nejevili žalobkyně a vedlejší účastník žádný zájem. Pokud požadují uhradit amortizaci za užívání movitého majetku, žádají žalování, aby byla vyčíslena. Současně sdělují, že užívání nemovitosti vedlejším účastníkem je po vzájemné dohodě, neplatí žádná vykonstruovaná fikce ¾. Dva víkendy v měsíci má na užívání vedlejší účastník, dva víkendy v měsíci mají nárok žalovaní. Odkazují žalobkyni a jejího manžela, aby se nadále domlouvali s vedlejším účastníkem, kdy jim dovolí svou polovinu nemovitosti užívat. Opakovaně sdělují, že si nepřejí, aby byla nemovitost pronajímána.

20. Z emailu ze dne 17. 11. 2020 odeslaného 2. žalovaným vedlejšímu účastníkovi se podává, že 1. žalovanou bude ohledně vyřizování záležitostí [obec] zastupovat 2. žalovaný, bude zažádáno o odpojení energií, když nedošlo k vyrovnání závazků za úhradu spotřebovaných energií.

21. Z emailu ze dne 21. 11. 2020 odeslaného z adresy žalobkyně na emailovou adresu 1. žalované plynou výhrady žalobkyně k chování žalované - žalobkyně cítí ze strany 1. žalované nenávist a zášť vůči své osobě, má pocit, že 1. žalovaná má zájem pouze o Nemovitost, nikoli o nápravu vztahu s žalobkyní, nesnese jakoukoli kritiku, nemá sebereflexi. Žalobkyně sděluje žalované, že po letošní dovolené děti nestojí o žádnou rekreaci s žalovanou, 1. žalovaná se chová lépe k cizím než k vlastní krvi. Žalobkyně vyčítá žalované, že nestojí o schůzku s ní, že požaduje 750 000 Kč za správu chalupy, že s jakoukoli dohodou nesouhlasí, odváží spěšně dřevo, nepustí ji na chalupu v jejím čase, chce zaplatit energie za dobu svého užívání a hrozí odpojením elektrického proudu, vydírá ji dokumenty k chalupě, které jí dala, odpojuje WiFi nainstalovanou proto, aby děti mohly pracovat online. Na tuto zprávu přichází dne 25. 11. 2020 ve 20:03:17 reakce od 2. žalovaného (v plné moci za 1. žalovanou; plná moc v příloze) adresovaná žalobkyni v kopii pro vedlejšího účastníka, kde odpovídá na skutečnosti týkající se nemovitosti (dohoda o užívání, energie, kolaudace stavebních úprav, WiFi).

22. Dle potvrzení o doručení zásilky převzala 1. žalovaná dne 25. 11. 2020 ve 20,25 hodin listinu označenou jako„ Odstoupení od darovací smlouvy“, kterou jí jménem žalobkyně zaslal právní zástupce žalobkyně; k převzetí do přepravy došlo dne 25. 11. 2020 v 17,47 hodin. V listině žalobkyně uvádí, že jednou z pohnutek k darování Nemovitosti byla skutečnost, že žalobkyně nechtěla řešit spory mezi 1. žalovanou a vedlejším účastníkem o užívání předmětné nemovitosti zároveň nechtěla 1. žalovanou z učívání vyloučit. Žalobkyně v této listině projevila vůli odstoupit od darovací smlouvy pro nevděk, když ze strany 1. žalované došlo nejen k ublížení žalobkyni, ale rovněž ke zjevnému porušení dobrých mravů vůči žalobkyni a osobám žalobkyni blízkým. Zároveň žalobkyně vyzvala 1. žalovanou k vyklizení Nemovitosti dne 1. 12. 2020 nebo v termínu 5.- 6. 12. 2020. Důvody pro odstoupení žalobkyně specifikovala takto: -) nejprve 1. žalovaná značně omezila časové možnosti užívání nemovitostí k rekreaci žalobkyně – žalobkyně požádala 1. žalovanou v průběhu roku 2018 a 2019 několikrát o možnost navštívení statku a trávení společného času na statku s ní nebo s rodinou žalobkyně; první žalovaná tyto požadavky vždy odmítla se zástupným důvodem jako bylo natírání plotu, příprava dřeva, či dokonce výlov rybníka, -) následně 1. žalovaná značně omezila rozsah užívání statku, když v době, kdy v roce 2020 povolila žalobkyni s jejími dětmi návštěvu nemovitosti, měla na statku návštěvu, která narušovala značným způsobem prostor a kvalitu rekreace, kterou si žalobkyně chtěla užít s 1. žalovanou a jejími dětmi, tak jak bylo plánováno a domluveno; dokonce dle sdělení téměř dospělých dětí žalobkyně 1. žalovaná nečekala, že se na statku měla vedle jejich dětí zdržovat rovněž žalobkyně s nejmladším 1,5 letým synem, ke kterému se po celou dobu návštěvy chovala velmi hrubě, což ve starší sourozencích zanechalo velmi negativní dojem, -) nakonec 1. žalovaná zamezila užívání nemovitosti absolutně a vyzvala žalobkyni k vyklizení jejích movitých věcí s tím, že by si ráda dala do chalupy svůj movitý majetek, a tak je potřeba aby žalobkyně na něj uvolnila místo, neboť dle jejího názoru není možné ze strany žalobkyně využívat téměř polovinu ložnic v prvním podlaží, které představují právě ložnici žalobkyně a jejích dětí; v případě, že by snad žalobkyně měla zájem o užívání statku, byla 1. žalovanou odkázána na vedlejšího účastníka, ať jí ten, co by druhý spoluvlastník nemovitosti, umožní jej využívat ve svých časových intervalech. Uvedla, že tímto jednáním 1. žalovaná žalobkyni, jakož i jejím dětem hluboce ublížila, což jí žalobkyně vyjevila. 1. žalovaná reagovala tak, že odkoupí polovinu předmětné nemovitosti od druhého vlastníka a bude se starat o statek a výhradně určovat podmínky jeho užívání, nebo po vyrovnání jejich pohledávek za období polovičního vlastnictví vrátí žalobkyni její polovinu Nemovitosti nebo nabídne spoluvlastníkovi odkoupení její ideální polovinu, a poté, co si odečte své náklady, převede rozdíl ve prospěch žalobkyně. Kromě tohoto těžko uvěřitelného návrhu řešení požaduje žalobkyně třičtvrtě milionu za dosavadní správu Nemovitosti (mezi nároky je hodinovou sazbou vyčísleno, například čištění pítka pro ovce či sekání trávníku). 2. žalovanému bylo známo, že 1. žalované byla tato listina kurýrem doručena (účastnická výpověď 2. žalovaného).

23. V prosinci 2020 probíhala komunikace mezi stávajícími právními zástupci účastníků, kdy přípisem ze dne 1. 12. 2020 adresovaným právnímu zástupci žalobkyně a vedlejšímu účastníkovi sděluje právní zástupce 1. žalované, že tato odmítá veškeré důvody, které byly uváděny jako důvody pro odvolání daru jako nepravdivé a z tohoto důvodu považuje odvolání daru za neúčinné. Jako nepravdivé označuje celé tvrzení o tom, že by se 1. žalovaná v minulosti zavázala, a to, byť třeba i ústně, umožnit užívání nemovitostí, které byly předmětem daru, žalobkyní či jejími rodinnými příslušníky; toto nikdy nebylo dojednáno, tím méně jako součást či podmínka darování. Žalobkyně umožňovala žalované a jejím rodinným příslušníkům částečné a občasné užívání nemovitostí v rámci běžných rodinných vztahů. Poté, co 1. žalovaná investovala do předmětných nemovitostí značné finanční prostředky, rozhodla se žalobkyně přisvojit si téměř výlučně užívací právo k nemovitostem a omezit 1. žalovanou v užívání jí vlastněných nemovitostí a celé toto její jednání vyvrcholilo v odvolání daru. 1. žalovaná je i nadále vlastníkem nemovitostí a nepřeje si, aby žalobkyně jakkoliv užívala nemovitosti, které jí náleží. Dopisem ze dne 6. 12. 2020 adresovaným právnímu zástupci žalobkyně a vedlejšímu účastníkovi konstatuje žalovaná, že v Nemovitosti byl bez jejího souhlasu a bez souhlasu vedlejšího účastníka instalován alarm a byly vyměněny zámky vstupních dveří. Původní výměnu zámků si měla objednat žalobkyně; vyzývá žalobkyni, aby nebránila 1. žalované v řádném užívání nemovitostí, aby zde neinstalovala žádná technická či mechanická zařízení, která by jí bránila ve vstupu a užívání Nemovitosti. Právní zástupce žalobkyně reaguje přípisem ze dne 9. 12. 2022 tak, že žalobkyně trvá na důvodech a oprávněnosti odstoupení od darovací smlouvy, jakož i na důsledcích s tímto právním jednáním souvisejících, 1. žalovaná je nepoctivým držitelem Nemovitosti, žalobkyně trvá na vyklizení Nemovitosti ze strany 1. žalované. Skutečnost, že 1. žalovaná má za to, že nebyly splněny zákonné podmínky pro odvolání daru a toto právní jednání nemohlo zapříčinit zamýšlené následky plyne též z e-mailová komunikace právního zástupce 1. žalované adresované vedlejšímu účastníkovi.

24. Z e-mailové korespondence vedené po odstoupení od smlouvy je zřejmé, že vztahy mezi účastníky jsou vyhrocené, společná kooperace není možná (email ze dne 3. 12. 2020), to potvrzuje i fakt, že podáním ze dne 4. 1. 2021, které bylo doručeno státnímu zastupitelství v [obec] dne 5. 1. 2021 vznáší žalobkyně podezření, že při darování Nemovitosti, které byl podmíněno dohodou o užívání Nemovitosti, mohlo dojít ze strany 1. žalované k podvodu (vyrozumění o způsobu vyřízení podání ze dne 7. 1. 2021 [anonymizována dvě slova] [rok]); věc byla postoupena na územní odbor Policie České republiky [okres].

25. Dne 30. 10. 2020 podepsali 1. žalovaná, jako prodávající, a 2. žalovaný, jako kupující, listinu označenou jako kupní smlouva, kterou prodávající prodává kupujícímu svůj podíl na Nemovitosti a kupující její podíl na Nemovitosti do svého výlučného vlastnictví kupuje a přijímá s tím, že se za něj zavazuje zaplatit 1. žalované kupní cenu ve výši 2 600 000 Kč tak, že tato kupní cena bude uhrazena dle dohod smluvních stran na základě podmínek sjednaných v samostatné dohodě uzavřené spolu s touto kupní smlouvou. Bylo dohodnuto, že vlastnictví k převáděným nemovitostem se všemi právy a povinnostmi přechází na kupujícího dnem vkladu vlastnického práva kupujícího do katastru nemovitostí, přičemž právní účinky vkladu vlastnického práva vznikají ke dni, kdy byl návrh na vklad doručen příslušnému katastrálnímu úřadu, do té doby jsou smluvní strany svým projevem obsaženým ve smlouvě vázány, jsou povinny poskytovat vzájemnou součinnost. Podpisy na smlouvě byly ověřeny právním zástupcem žalovaných, který prohlásil, že tito před ním listinu vlastnoručně podepsali (kupní smlouva). Z účastnické výpovědi 1. žalované se podává, že kupní cena dosud uhrazena nebyla, finanční vyrovnání neproběhlo s ohledem na probíhající soud. Návrh na vklad do katastru nemovitostí byl podán dne 30. 11. 2020 v 11:26 hodin, zapsán pod sp. zn. [anonymizováno] [číslo] [rok] [číslo] (návrh). Z výpisu z katastru nemovitostí [číslo] pro [katastrální uzemí] prokazující stav k 10. 2. 2021 plyne, že právní účinky vkladu nastaly 30. 11. 2020, zápis byl proveden dne 22. 12. 2020.

26. Žalobkyně předložila fotografie věcí, které si měla z Nemovitosti odvést – na fotografiích jsou vidět různé tašky a věci ležící na zemi pokoje a dále potraviny (mouka, cukr), na kterých je položen papír s nápisem„ [příjmení] [jméno] [příjmení]“ (k potravinám žalovaná uvedla, že byly prošlé a byly k odvozu později, nikoli v létě 2020, vedlejší účastník uvedl, že potraviny určené k odvozu viděl). Z výpovědi žalované plyne, že vyzvala žalobkyni k odvezení věcí, které tam nastěhovali, když v [obec] rekonstruovali. Z výpovědi žalobkyně plyne, že takto tam její matka dala věci po setkání na [anonymizováno], žalobkyně je vyfotila, když tam byli„ v čase vedlejšího účastníka“.

27. Žalobkyně s rodinou byla v Nemovitosti v „ čase vedlejšího účastníka“, zpracovávali dřevo (fotografie ze dne 13. 10. 2020, výpověď svědka [jméno] [příjmení])

28. Mezi 2. žalovaným a vedlejším účastníkem je u podepsaného soudu veden spor o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví pod sp. zn. [spisová značka] (vyjádření ze dne 15. 4. 2021 a dopis ze dne 3. 6. 2021). Žalovaní nabídli vedlejšímu účastníkovi částku ve výši 2 600 000 Kč (účastnická výpověď žalované).

29. Dokazování, jak popsáno shora, vyhodnotil soud jako dostačující k tomu, aby bylo možno věc po skutkové stránce uzavřít a následně posoudit z hledisek právních. Provedené důkazy hodnotil soud jednotlivě a všechny v jejich vzájemné souvislosti postupem dle ustanovení § 132 o. s. ř. Bylo vyhověno všem důkazním návrhům obou stran sporu, vyjma důkazu fotografiemi a článkem, které měly prokázat, že do Nemovitosti nebylo třeba investovat, neboť z fotografií a článku, které zobrazují/popisují Nemovitost v minulosti, nelze určit, zda byly do Nemovitosti třeba další investice, fotografiemi, které měly prokázat nepořádek po pobytu vedlejšího účastníka se synem, když tato skutečnost není pro věc podstatná, fotografiemi, které měly prokázat současný stav nemovitosti - tento stav není pro řízení podstatný, ověřovací knihou JUDr. [jméno] [příjmení] a smlouvou o úhradě kupní ceny, neboť tyto důkazy pro spor nejsou podstatné a zároveň skutkový stav je dostatečně zjištěn, výpovědí JUDr. [jméno] [příjmení] - skutkový stav je dostatečně zjištěn, WhatsAppovou komunikací týkající se pozvání na oslavu [jméno] - skutečnost, jestli se žalovaná může nebo nemůže stýkat s vnoučaty, není předmětem tohoto řízení, psychologickým posudkem pro posouzení možnosti ovlivňování nezletilého ze strany matky - soud je schopen výpověď v kontextu všech ostatních důkazů posoudit; důkaz byl shledán nadbytečným, svědeckou výpovědí paní [jméno] [příjmení] a pana [jméno] [příjmení] - tito nebyli přítomni pobytu žalobkyně a dětí v létě 2020, výslechem [jméno] [příjmení], tento důkaz byl navržen až po dosažení koncentračního bodu, spisem [spisová značka], když konktrétní listiny ze spisu nebyly označeny, ač byl vedlejší účastník k jejich označení vyzván, a zároveň se nevztahují k podstatě projednávané věci, korespondencí, která má prokázat úroveň vztahů účastníků po odvolání daru, svědeckou výpovědí [jméno] [příjmení], svědeckou výpovědí [jméno] [příjmení], svědeckou výpovědí [jméno] [příjmení], když tyto osoby mají pouze informace zprostředkované žalobkyní a jako důkaz soud provedl jejich čestná prohlášení, svědeckou výpovědí [jméno] [příjmení] a svědeckou výpovědí [jméno] [příjmení], soudu stačí jejich čestná prohlášení, fakturou č. [rok], která má prokazovat skutečnosti, které nastaly po odvolání daru - instalace zabezpečovacího zařízení, spisem Katastrálního úřadu v [obec] ve věci [číslo jednací], neboť potřebné listiny byly soudem vyžádány a jako důkaz provedeny, dokladem o zaplacení kupní ceny na účet 1. žalované, když tato skutečnost není pro řízení podstatná; zároveň z účastnického výslechu žalovaných vyplynulo, že uhrazena nebyla.

30. O skutkovém stavu učinil soud tento závěr: Žalobkyně a vedlejší účastník byli manželé, narodily se jim tři děti, manželství skončilo rozvodem, následně se žalobkyně vdala, s manželem [jméno] [příjmení] mají společného syna [jméno]. Nemovitost nabyli žalobkyně a vedlejší účastník do podílového spoluvlastnictví (každý podíl ve výši jedna polovina), užívali ji jako chalupu; když byly děti malé trávila tam rodina každou volnou chvíli. Již tehdy tam jezdili i žalovaní a již tehdy žalovaná odmítla s žalobkyní a vedlejším účastníkem strávit v nemovitosti společný čas, když se vraceli z dovolené v Rakousku. Poté, co dětem přibyly volnočasové aktivity, využívali Nemovitost méně, nakonec četnost klesla na 2 - 3x ročně. V době rozpadu rodiny žalobkyně Nemovitost navštěvovali převážně žalovaní, vedlejší účastník tam téměř nejezdil (2016 2018). Dne 29. 6. 2018 uzavřely žalobkyně a 1. žalovaná, darovací smlouvu, na jejímž základě darovala žalobkyně žalované svůj podíl na Nemovitosti se všemi součástmi a příslušenstvím. Jednou z pohnutek k darování byla snaha žalobkyně vyhnout se konfliktům mezi vedlejším účastníkem a žalovanou, plynoucím z užívání Nemovitosti, navíc se vyřešilo financování energií, které dosud hradil vedlejší účastník – po převodu byly přepsány na žalované, zároveň se žalobkyně a žalovaná domluvily, že žalobkyně bude i nadále Nemovitost užívat po domluvě s žalovanou. Žalovaná sepsala dne 25. 7. 2018 dodatek k závěti, kterým předmětný podíl na Nemovitosti odkázala žalobkyni. V červenci 2020 strávily žalovaná, žalobkyně a děti žalobkyně poslední společné prázdniny v Nemovitosti, děti měly k dispozici velký pokoj, žalobkyně měla dispozici svoji ložnici, koupaly se v bazénu, opalovaly se, cca 4 dny zde byly na návštěvě známé žalované Mgr. [jméno] [příjmení] a její dcera [jméno]. Žalovaná chtěla, aby před návštěvou byla Nemovitost perfektní, a to zejména, co se úklidu týče. Žalobkyně měla pocit, že na chalupě není vítána, vadilo jí, když se žalovaná chovala jako„ paní domu“. Žalobkyně nedala za celou dobu pobytu najevo, že se jí něco nelíbí, že ji něco vadí, že se trápí. Žalovaná zvýšila hlas na [jméno], když vyndal cedulku ze záhonu, to se dotklo jeho bratra [jméno] [příjmení], který v té době na mladším sourozenci doslova visel, došel k závěru, že žalovaná nemá [jméno] ráda. Bylo mu líto, že žalobkyně plakala. Jeho sestry situaci takto dramaticky nevnímaly. V září 2020 vyjádřila žalobkyně své pocity ohledně společné dovolené a mezi účastníky proběhla diskuse týkající se užívání Nemovitosti, jejímž výstupem byl návrh žalobkyně ohledně střídání v Nemovitosti tak, že polovina času by náležela vedlejšímu účastníkovi, čtvrtina žalobkyni s rodinou a čtvrtina žalovaným, přičemž vedlejší účastník svůj čas nevyužije a nemovitost by bylo možné pronajímat. Posléze zaslala žalovaným přesné termíny, kdy bude Nemovitost užívat vedlejší účastník a kdy žalovaná s rodinou k vyjádření. Žalovaní s tímto způsobem střídání Nemovitosti nesouhlasili a navrhli tato řešení: 1) vykoupí polovinu vedlejšího účastníka, budou se o Nemovitost starat a určovat podmínky pro užívání; 2) po vyrovnání pohledávek za období vlastnictví převede žalovaná žalobkyni svou polovinu Nemovitosti; 3) žalovaná nabídne vedlejšímu účastníkovi Nemovitost k odkoupení, odečte si své náklady a rozdíl převede ve prospěch žalobkyně. Náklady související se správou Nemovitosti vyčíslili žalovaní celkem částkou 744 717 Kč. K navrženým variantám se žalobkyně s jejím manželem vyjádřili tak, že varianta 1) není přijatelná, vedlejší účastník svůj podíl prodávat nechce, varianta 2) je možná, žalobkyně a její manžel jsou připraveni uhradit náklady, nad rámec běžných provozních nákladů a údržby, byli ochotni akceptovat částku ve výši 152 301 Kč, varianta 3) je zcela absurdní, znamenala by, že by si vedlejší účastník Nemovitost koupil podruhé. Upozornili žalované, že po celou dobu užívali v Nemovitosti movité věci, které jim nepatří a pokud nepřehodnotí svůj přístup k dohodě, budou na nich požadovat úhradu amortizace/pronájmu vybavení za dobu užívání žalovanými a zároveň zastavení užívání do doby než k dohodě dojde (žalovaní budou muset užívat vlastní vybavení). Zároveň žalobkyně a její manžel žalované informují, že než bude dosaženo dlouhodobého řešení, budou chalupu užívat vedlejší účastník a oni v rozsahu tří čtvrtin v čase, který sdělili, neboť jim od žalovaných nepřišla žádná konstruktivní odpověď. Žalovaní požádali, aby byla vyčíslena amortizace movitých věcí k úhradě, ohradili se proti vykonstruované fikci užívání (2 víkendy v měsíci má na užívání vedlejší účastník, 2 víkendy v měsíci mají nárok žalovaní) a odkázali žalobkyni a jejího manžela, aby se nadále domlouvali s vedlejším účastníkem, kdy jim dovolí Nemovitost užívat. Opakovaně nesouhlasili s pronájmem Nemovitosti. Dne 25. 11. 2020 byla žalované doručena listina označená jako„ Odstoupení od darovací smlouvy“, v které žalobkyně projevila vůli odstoupit od darovací smlouvy pro nevděk z výše specifikovaných důvodů. 2. žalovaný o doručení věděl. 1. žalovaná odstoupení neakceptovala, a dne 30. 10. 2020 podepsala s 2. žalovaným listinu označenou jako kupní smlouva, kterou prodala 2. žalovanému svůj podíl na Nemovitosti za kupní cenu 2 600 000 Kč; kupní cena nebyla dosud uhrazena. Návrh na vklad do katastru nemovitostí byl podán dne 30. 11. 2020 v 11:26 hodin, právní účinky vkladu nastaly 30. 11. 2020, zápis byl proveden dne 22. 12. 2020 Vedlejší účastník a 2. žalovaný jsou zapsáni na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí], jako společní vlastníci Nemovitosti a u podepsaného soudu vedou spor o vypořádání o zrušení tohoto spoluvlastnictví.

31. Z podané žaloby je zřejmé, že se jedná o žalobu určovací upravenou v ustanovení § 80 o. s. ř., v němž je podáváno, že určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. Určovací žaloba má především preventivní charakter a je na místě tehdy, pokud lze její pomocí eliminovat stav ohrožení práva či nejistoty v právním vztahu. Naléhavý právní zájem žalobkyně je dán, neboť když žalovaná tvrdí, že se žalobkyně domáhá vrácení daru neprávem a odmítá součinnost při obnovení souladu mezi stavem faktickým a stavem zapsaným v katastru nemovitostí, stejně tak žalovaný trvá na platnosti kupní smlouvy, nezbývá žalobkyni, než domáhat se tohoto určení. S ohledem na skutečnost, že předmětem sporu je podíl na Nemovitosti nemohla žalobkyně podat žalobu na plnění – vyklizení (srovnej rozsudek NS ČR sp. zn. [spisová značka] per analogiam). Odvolání daru pro nevděk je upraveno v ustanovení § 2072 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen: „občanský zákoník“) tak, že ublížil-li obdarovaný dárci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti tak, že zjevně porušil dobré mravy, může dárce, neprominul-li to obdarovanému, od darovací smlouvy pro jeho nevděk odstoupit. Byl-li dar již odevzdán, má dárce právo požadovat vydání celého daru, a není-li to možné, zaplacení jeho obvyklé ceny (odstavec 1). Odůvodňují-li to okolnosti, považuje se za nevděk vůči dárci také zjevné porušení dobrých mravů vůči osobě obdarovanému blízké (odstavec 2). Pro úspěch žaloby, bylo třeba, aby žalobkyně prokázala, že se žalovaná dopustila takového jednání (úmyslného či nedbalostního) zjevně narušujícího dobré mravy, kterým jí ublížila. V ustanovení § 2072 občanský zákoník je definován pojem„ nevděk“ tak, že jde o chování, jímž obdarovaný dárci ublížil úmyslně nebo z hrubé nedbalosti způsobem zjevně porušujícím dobré mravy. Z uvedeného ustanovení lze dovodit, že odstupuje-li dárce od darovací smlouvy pro nevděk, musí konkretizovat, v čem shledává chování obdarovaného nevděčným, resp. musí artikulovat, jak a čím mu obdarovaný„ ublížil“, aby bylo možno posoudit, zda šlo o„ zjevné porušení dobrých mravů“. Nejvyšší soud ve svých rozhodnutích, v nichž se obecně vyjadřoval k aplikovatelnosti § 630 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013, opakovaně vyložil pojem„ rozpor s dobrými mravy“. Přijal a odůvodnil závěr, že k naplnění skutkové podstaty pro vrácení daru směřuje pouze takové závadné jednání obdarovaného vůči dárci, které se zřetelem na všechny okolnosti konkrétního případu z hlediska svého rozsahu a intenzity a při zohlednění vzájemného jednání účastníků právního vztahu nevzbuzuje z hlediska společenského a objektivizovaného (nikoli jen podle subjektivního názoru dárce) pochybnosti o hrubé (podle současné právní úpravy„ zjevné“) kolizi s dobrými mravy (srovnej rozsudek NS ČR sp. zn. [spisová značka]). Dobrými mravy je třeba chápat souhrn etických a kulturních obecně zachovávaných a uznávaných zásad (každé jednání musí být v souladu s obecnými morálními zásadami demokratické společnosti, tzn., že nezávisí tolik na subjektivním názoru dárce, jako na hodnocení společenském a objektivizovaném; je třeba vždy zohlednit vzájemné chování účastníků (srovnej rozsudek NS ČR sp. zn. [spisová značka]). Soud hodnotí nejen to, zda chování obdarovaného vykazuje znaky závadnosti, tj. zda koliduje se společensky uznávanými pravidly slušného chování ve vzájemných vztazích mezi lidmi, ale i zda jde o porušení značné intenzity nebo o porušení dlouhodobé či soustavné, a to ať již fyzickým násilím, psychickým týráním, hrubými urážkami, neposkytnutím potřebné pomoci, apod., a vždy také zohledňuje vzájemné chování účastníků právního vztahu. Pojem dobrých mravů činí z ustanovení § 630 obč. zák. právní normu s relativně neurčitou (abstraktní) hypotézou, tj. normu, jejíž hypotéza není stanovena přímo právním předpisem. Vymezení hypotézy právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností, je věcí zhodnocení konkrétní situace. Úvaha soudu, zda byla naplněna skutková podstata uvedených ustanovení, se proto vždy odvíjí od posouzení všech zvláštností toho, kterého případu individuálně. V rozsudku ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. [spisová značka], pak Nejvyšší soud uvedl, že zodpovězení otázky, zda v konkrétní situaci došlo k činu, který lze označit za zjevně (dříve hrubě) porušující dobré mravy a který má z toho důvodu vést k úspěšné revokaci daru, spočívá v komplexním hodnocení závadného chování, jež v sobě nese prvky subjektivního a objektivního vyhodnocení tvrzeného revokačního důvodu. Rozhodujícím má být především objektivní hledisko, teprve na místě druhém má nastoupit úvaha, jak nemravné chování pociťoval sám dotčený dárce. Nepochybně je třeba vyhodnotit, jak dárce vnímá závadné chování obdarovaného, tj. jak moc se cítí amorálním činem obdarovaného ublížen, avšak teprve vzájemným srovnáním a následným vyhodnocením obou hledisek lze dospět k relevantnímu závěru o patřičnosti revokace. Pouhé subjektivní přesvědčení dárce o tom, že obdarovaný se vůči němu zachoval nevděčně (dárce vnímá skutek obdarovaného jako ublížení), samo o sobě nepostačuje k revokaci; závěr o patřičnosti revokace je třeba objektivizovat testem dobrých mravů. Je třeba posoudit všechny skutkové okolnosti, chování jak obdarovaného, tak i samotného dárce, a věc je třeba posoudit v závislosti na tom, jak k chování došlo, z jakých příčin a mezi kým – srovnej rozhodnutí NS ČR sp. zn. [spisová značka]. Dle ustanovení § 2075 občanský zákoník může dárce dar pro nevděk odvolat do jednoho roku ode dne, co obdarovaný dárci ublížil, ale dozví-li se o tom dárce později, do jednoho roku ode dne, kdy získal vědomost o důvodu pro odvolání daru. Dědic dárce může dar odvolat nejpozději do jednoho roku od smrti dárce (odstavec 1). Je-li dar odvolán později a namítne-li obdarovaný opožděné odvolání daru, soud k odvolání nepřihlédne (odstavec 2). Právo odvolat dar je nepromlčitelné, dle výše uvedené právní úpravy je však uplatnění tohoto práva v případě nevděku omezeno roční lhůtou, která obecně běží od okamžiku, kdy k činu, který dal za vznik nevděku, došlo (nelze kumulovat nevhodné počiny obdarovaného vůči dárci v řádu let a tyto pak souhrnně označit za nevděk – srovnej rozsudek NS ČR sp. zn. [spisová značka]). Tato právní úprava znamená, že již při formulaci samotného odstoupení je třeba konkrétně specifikovat jednání žalovaného, a to nejen popisem konkrétního skutku (srovnej rozsudek NS ČR sp. zn. [spisová značka]), ale i určením doby, kdy byl spáchán, když pokud tato není stanovena dostatečně určitě, nemůže se žalovaný bránit námitkou opožděného odvolání daru.

32. Pokud žalobkyně shledává následující jednání jako jednání zakládající nárok na odstoupení od darovací smlouvy, pak soud k jednotlivým bodům uvádí: k bodu 1 (nejprve 1. žalovaná značně omezila časové možnosti užívání nemovitostí k rekreaci žalobkyně...) – obdarovaná namítla opožděné odvolání daru, k tomuto jednání soud nepřihlíží, neboť k němu došlo mimo dobu vymezenou v ustanovení § 2075 odst. 1 občanského zákoníku, k bodu 2 (následně 1. žalovaná značně omezila rozsah užívání statku, když v době, kdy v roce 2020 povolila žalobkyni s jejími dětmi návštěvu nemovitosti…) – z provedeného dokazování vyplynulo, že přítomnost Mgr. [jméno] [příjmení] a její dcery v Nemovitosti objektivně nenarušovala značným způsobem prostor a kvalitu rekreace žalobkyně a její rodiny, naopak ji nenarušovala vůbec a sama žalobkyně návštěvnice ve své výpovědi hodnotila kladně. Co se týče velmi hrubého chování žalované k nezletilému [jméno] – má soud za to, že skutečnost, že žalovaná okřikla chlapce, když tahal cedulku ze záhonu, není jednáním, které by mohlo naplňovat důvody pro odvolání daru (na tehdy 1,5 letého chlapce neměla událost žádný negativní vliv); negativně na společný pobyt z dětí vzpomíná pouze [jméno], což je však způsobeno zejména dalším vývojem vztahů mezi žalobkyní a žalovanou (jak uvedeno výše – odstavec 12.), k bodu 3 (nakonec 1. žalovaná zamezila užívání nemovitosti absolutně…) – toto jednání bylo vyvoláno jednáním žalované, kdy začala prosazovat názor, že Nemovitost bude nadále užívána dle časové dělby: žalobkyně ¼, žalovaná ¼, vedlejší účastník ½ a s ohledem na skutečnost, že vedlejší účastník svou časovou dotaci nevyužije bude pronajímána. Pokud je žalovaná vyzvala k vystěhování věcí, je zřejmé, že se jedná o reakci na požadavek úhrady amortizace a zastavení užívání (odstavec 18. rozsudku); při zohlednění vzájemného jednání účastníků není toto jednání z hlediska společenského a objektizovaného jednání zjevně v rozporu s dobrými mravy, k bodu 4 (uvedla, že tímto jednáním 1. žalovaná žalobkyni, jakož i jejím dětem hluboce ublížila, což jí žalobkyně vyjevila... Kromě tohoto těžko uvěřitelného návrhu řešení požaduje žalobkyně třičtvrtě milionu za dosavadní správu Nemovitosti (mezi nároky je hodinovou sazbou vyčísleno, například čištění pítka pro ovce či sekání trávníku…) – i toto jednání bylo vyvoláno jednáním žalované, a to shora uvedeným požadavkem časové dělby. Jednání, kdy si žalovaní hájí své investice (i když některé nároky lze považovat za malicherné - nehodné velkorysého člověka), nedosahuje takové intenzity, jakou předpokládá ustanovení § 2072 občanského zákoníku, a to ačkoli ho můžeme označit za nevhodné (pokud nelze spatřovat nevděk v podání návrhu na zrušení spoluvlastnictví - rozhodnutí NS ČR sp. zn. [spisová značka], rozhodnutí NS ČR sp. zn. [spisová značka], nelze s argumentem a maiore ad minus, posoudit jednání, kdy žalovaní navrhují finanční vyrovnání za zjevné porušení dobrých mravů), k bodu 5 (Výsledkem darování mělo být zachování stávajícího nastavení, to je možnost žalobkyně trávit čas na statku... tento účel darování se nenaplnil podmínky nebyly naplněny) – zde je třeba rozlišit mezi podmínkou a pohnutkou - pojmovým znakem podmínky je, že musí být součástí daného právního úkonu, tj. že musí být zahrnuta do projevu vůle, a to případně v podobě vedlejšího ujednání, neboť podmínkami nejsou projevem vůle nezahrnuté předpoklady anebo pohnutky, i když z nich smluvní strany při uzavírání právního úkonu vycházely (k tomu srov. např. Luby, Š.: Výber z diela a myšlienok. Bratislava: IURA EDITION, 1998, s. 164) – srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]. Porušení podmínek smlouvy by nezakládalo právo dárce domáhat se vrácení daru, neboť právo domáhat se vrácení daru není právem z porušení darovací smlouvy, nýbrž právem sui generis (rozhodnutí NS ČR sp. zn. [spisová značka]). Z provedeného dokazování je zřejmé, že žalobkyně a žalovaná se domluvily, že žalobkyně bude i nadále užívat Nemovitost - výkladem předmětné smlouvy ve spojení s následným chováním účastnic však nelze dovodit, že by se jednalo o podmínku smlouvy, když navíc z provedeného dokazování plyne, že toto užívání bylo vázáno na domluvu s žalovanou. Žalovaná se dohodě nijak nezpronevěřila, a proto její chování nelze klasifikovat jako zjevné porušení dobrých mravů. U žalované nedošlo po darování k žádné podstatné změně chování (vyjma výčitek kvůli psím chlupům a požadavku, aby vedlejší účastník jezdil do Nemovitosti bez psa – zde soud podotýká, že to není chování vůči žalobkyni), ještě v době, kdy nebyla vlastník, odmítla s žalobkyní a vedlejším účastníkem trávit společný čas v Nemovitosti; v době 2016 2018 Nemovitost užívala převážně ona s 2. žalovaným (žalobkyně jezdila cca 2 až 3x ročně), a za tohoto běhu věcí jí byla Nemovitost darována.

33. Soud neshledal naplnění skutkové podstaty ustanovení § 2072 odst. 1 občanského zákoníku, zjistil, že s darováním nebyla spojena žádná podmínka, žalovaná neporušila žádné smluvní ujednání. Chování žalované nelze při zohlednění chování žalobkyně vyhodnotit jako chování zjevně v rozporu s dobrými mravy, a to i když soud zohlednil pocity žalobkyně (která, ač měla být na„ dně“, další měsíc s žalovanou normálně komunikovala a ačkoli ji celá situace měla velmi trápit, přeposlala mail od žalobkyně pod názvem„ Matinka“, který soud, na rozdíl od žalobkyně, shledává jako negativně citově zabarvený – a to nikoli lítostivě, nýbrž hanlivě). Žalovaná se proti žalované nedopustila jednání, které by z hlediska subjektivního a objektivního mohlo naplňovat důvody pro odvolání daru, a proto soud žalobu zamítl (1. žalovaná nepozbyla vlastnické právo k Nemovitosti, nelze tedy učit, že žalobkyně je vlastníkem. S ohledem na tento závěr soud dále nezkoumal, zda je skutečným vlastníkem 2. žalovaný – k pozbytí vlastnického práva k převáděným nemovitostem po uzavření smlouvy srovnej rozhodnutí NS ČR sp. zn. [spisová značka]).

34. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalovaným, kteří byli v řízení zcela úspěšní, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 91 354 Kč (po zaokrouhlení). Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží: odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 ve spojení s § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč sestávající: o) z částky 3 100 Kč za každého zastupovaného, po snížení o 20 %, za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., o) z částky 3 100 Kč za každého zastupovaného, po snížení o 20 %, za písemné podání ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 7. 1. 2021, o) z částky 3 100 Kč za každého zastupovaného, po snížení o 20 %, za písemné podání ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 28. 4. 2021, o) z částky 1 550 Kč za každého zastupovaného, po snížení o 20 %, za účast při přípravě jednání dle § 11 odst. 2 písm. g) a. t. dne 23. 9. 2022, o) z částky 3 100 Kč za každého zastupovaného, po snížení o 20 %, za písemné podání ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 19. 10. 2022, o) z částky 9 300 Kč (3 x 3 100 Kč) za každého zastupovaného, po snížení o 20 %, za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. dne 3. 1. 2023, o) z částky 9 300 Kč (3 x 3 100 Kč) za každého zastupovaného, po snížení o 20 %, za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. dne 31. 3. 2023 o) a z částky 3 100 Kč za každého zastupovaného, po snížení o 20 %, za návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 12. 4. 2023 o) včetně dvanácti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši 11 164,89 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne 23. 9. 2022 náhrada 3 705,45 Kč za 300 ujetých km v částce 3 105,45 Kč (44,50 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 12,7 l /100 km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 3. 1. 2023 náhrada 3 729,72 Kč za 300 ujetých km v částce 3 129,72 Kč (41,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 12,7 l /100 km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne 31. 3. 2023 náhrada 3 729,72 Kč za 300 ujetých km v částce 3 129,72 Kč (41,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 12,7 l /100 km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a. t. daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 71 804,89 Kč ve výši 15 079 Kč a spotřebovaná část zálohy na náklady spojené s provedením důkazu dle § 141 odst. 1 o. s. ř. v částce 4 470 Kč. Dle ustanovení § 140 odst. 1 o. s. ř. každý účastník platí náklady řízení, které vznikají jemu osobně, a náklady svého zástupce. Společné náklady platí účastníci podle poměru účastenství na věci a na řízení; nelze-li poměr účastenství určit, platí je rovným dílem. Účastníci uvedení v § 91 odst. 2 platí společné náklady společně a nerozdílně. S ohledem na charakter předmětu řízení tento poměr nelze stanovit, proto platí, že společné náklady dotčení účastníci řízení platí stejným dílem, tedy každý jednu polovinu.