5 C 238/2021

Plný text

Okresní soud v Jindřichově Hradci rozhodl samosoudkyní JUDr. Gabrielou Strnadovou ve věci osvojitelky: osobní údaje osvojitelky osvojované: Mgr. jméno příjmení , datum narození bytem adresa manžela osvojitelky: osobní údaje manžela nezletilé dcery osvojované: příjmení příjmení , datum narození bytem adresa zastoupená kolizním opatrovníkem městem Dačice – OSPOD syna osvojované: jméno příjmení , datum narození bytem adresa o osvojení zletilé <b>I. Mgr. [jméno] [příjmení], narozená dne [datum] v [obec], dcera Ing. [jméno] [příjmení], narozeného dne [datum] a [jméno] [příjmení], narozené dne [datum], je od právní moci tohoto rozsudku osvojenkou [jméno] [příjmení], narozené dne [datum]. Osvojitelka [jméno] [příjmení], narozená dne [datum] v [obec] se zapíše v knize narození matričního úřadu [obec a číslo] ve svazku IV/14, ročník 1970 na straně 74 poř. [číslo] místo matky osvojenky [jméno] [příjmení]. Následky osvojení se vztahují na syna osvojenky [jméno] [příjmení], narozeného dne [datum] a na dceru osvojenky [příjmení] [příjmení], narozenou dne [datum].</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> Žalobou doručenou podepsanému soudu dne [datum] domáhá se osvojitelka osvojení [jméno] [příjmení], když v roce 1990 uzavřela sňatek s jejím otcem Ing. [jméno] [příjmení]. K více než třicetiletému vztahu chce dát právní formu. Osvojovaná se k návrhu připojila, její otec s osvojením souhlasil s tím, že se jedná o jeho přání. Souhlas projevily též děti osvojované – [jméno] [příjmení] a nezletilá [příjmení] [příjmení] (prostřednictvím kolizního opatrovníka). Osvojitelka se narodila dne [datum] v [obec] (křestní a rodný list), dne [datum] uzavřela manželství s Ing. [jméno] [příjmení], otcem osvojované (oddací list). Z rodného listu se podává, že osvojenka se narodila dne [datum] matce [jméno] [příjmení], rozené [příjmení], narozené dne [datum] a otci [příjmení] [jméno] [příjmení], narozenému dne [datum], její matka zemřela dne [datum], jak plyne z úmrtního listu. Dne [datum] uzavřela manželství s [jméno] [příjmení], narozeným dne [datum]. Z výpisu z technologického centra MV ČR plyne, že dne [datum] se manželům [příjmení] narodil syn [jméno] [příjmení], a dne [datum] dcera [příjmení] [příjmení]. Z účastnické výpovědi osvojitelky plyne, že věděla, že osvojované nemůže nahradit zemřelou matku, udělala však vše pro to, aby tvořili rodinu - s manželem se o osvojovanou starali, platili jí bydlení v [obec], podporovali ji na studiu; považuje ji a její rodinu za svou. Z účastnické výpovědi osvojované se podává, že po dobu, kdy žili v [obec], žili dohromady, poté, co se osvojitelka s jejím otcem odstěhovali do [obec], zanechali osvojované pražský byt, podporovali ji na vysoké škole i po jejím ukončení. Dětmi osvojované je osvojitelka chápána jako babička. Z účastnické výpovědi otce osvojenky plyne, že vazby mezi účastníky vnímá jako vazby rodinné, vzpomínal zejména, jak se osvojitelka o osvojovanou starala v době, kdy se připravovala na studium na střední škole. Zletilý syn osvojované [jméno] oslovuje osvojitelku„ babičko“; má ji rád (účastnický výslech). Nezletilá dcera osvojované [anonymizováno] se vyjádřila při pohovoru na odboru sociálních věcí dne [datum], osvojitelku považuje za svou babičku, když byla malá, babička ji hlídala a trávila s ní volný čas. Mají hezký vztah (sdělení OSPOD). Manžel osvojované s osvojením souhlasí (výpověď). O skutkovém stavu učinil soud tento závěr: Osvojenka se narodila dne [datum] v [obec] matce [jméno] [příjmení], rozené [příjmení], narozené [datum] a otci [příjmení] [jméno] [příjmení] narozenému [datum]. Její matka zemřela dne [datum]. Dne [datum] její otec pojal za manželku osvojitelku. Osvojitelka pečovala o osvojenou jako o vlastní dceru, mají spolu úzký vztah, děti osvojované ji považují za svou babičku, manžel osvojované s osvojením souhlasí, otec osvojované si osvojení přeje, žijí jako rodina. Dle ustanovení § 794 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen: „občanský zákoník“) se osvojením rozumí přijetí cizí osoby za vlastní. Předpokladem osvojení je vztah mezi osvojitelem a osvojencem, jaký je mezi rodičem a dítětem, nebo že tu jsou aspoň základy takového vztahu (ustanovení § 795 věta první občanského zákoníku). Podle ustanovení § 796 občanského zákoníku o osvojení nezletilého rozhodne soud na návrh osoby, která chce dítě osvojit (odstavec 1 věta první). O osvojení zletilého rozhodne soud na návrh osoby, která chce zletilého osvojit, k němuž se připojil zletilý, který má být osvojen (odstavec 2). Na základě rozhodnutí soudu o osvojení se osvojitel, popřípadě osvojitelé, zapíší do matriky jako rodič, popřípadě rodiče dítěte (ustanovení § 797 občanského zákoníku). Dle ustanovení § 846 občanského zákoníku platí, že zletilého lze osvojit, není-li to v rozporu s dobrými mravy. Zletilého lze dle ustanovení § 847 občanského zákoníku osvojit: jestliže přirozený sourozenec osvojovaného byl osvojen týmž osvojitelem, v době podání návrhu na osvojení byl osvojovaný nezletilý, osvojitel pečoval o osvojovaného jako o vlastního již v době jeho nezletilosti nebo osvojitel hodlá osvojit dítě svého manžela. Zletilého nelze osvojit, jestliže by to bylo v rozporu s odůvodněným zájmem jeho pokrevních rodičů. V ustanovení § 852 se podává, že osvojení má právní následky pro osvojence a jeho potomky, pokud se narodili později. Pro dříve narozené potomky osvojence má osvojení právní následky, jen když dali k osvojení souhlas. V daném případě byly všechny zákonem stanovené podmínky pro osvojení splněny, neboť byl naplněn taxativně vymezený zákonný důvod (osvojitelka osvojuje dceru svého manžela); osvojenka s osvojením souhlasila, stejně tak manžel osvojitelky, manžel osvojenky a děti osvojenky; mezi osvojitelkou a osvojenkou je přiměřený věkový rozdíl a existuje mezi nimi vazba jako mezi rodičem a dítětem; zároveň osvojení není v rozporu s dobrými mravy. Dle názoru soudu nelze na žádného z účastníků pohlížet jako na neúspěšného, neboť jejich zájem je totožný, v čemž soud spatřuje důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nepřiznává náhradu nákladů žádnému z účastníků (ustanovení § 150 o. s. ř.).