5 C 25/2025

Plný text

Okresní soud v Jindřichově Hradci rozhodl soudkyní JUDr. Gabrielou Strnadovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované A , narozená Datum narození žalované A pro 60 005,27 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni , částka, , a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši , částka, splatných vždy do každého 25. dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku do zaplacení, pod ztrátou výhody splátek.

II. Pokud se žalobkyně po žalované domáhá zaplacení další částky v celkové výši , částka, , kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši , částka, , kapitalizovaného úroku ve výši , částka, , zákonného úroku z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 15 %, úroku 28 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, úroku 21,9 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, tak v tomto rozsahu se žaloba žalobkyně zamítá.

III. Žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou, resp. návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, ze dne , datum, , doplněným dne , datum, (doplnění žaloby a zpráva o posouzení úvěruschopnosti) domáhá se žalobkyně zaplacení částky dlužné jistiny neúčelově čerpaného úvěru ve výši , částka, , dlužné jistiny účelově čerpaného úvěru ve výši , částka, , dlužných poplatků ve výši , částka, , smluvní pokuty za období od , datum, do , datum, ve výši , částka, spolu s příslušenstvím (se zákonným úrokem z prodlení a se smluvním úrokem), a to z titulu Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, uzavřené dne , datum, mezi žalovanou a společností , Anonymizováno, , IČO: , IČO, – právním předchůdcem žalobkyně. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované úvěrový limit ve výši , částka, . Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, právní předchůdce žalobkyně úvěr ke dni , datum, zesplatnil. Žalovaná uhradila celkem částku ve výši , částka, . Pohledávka z výše uvedené smlouvy, včetně příslušenství a se všemi právy s nimi spojenými, byla ze strany společnosti , Anonymizováno, , postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Právní předchůdce žalobkyně v rámci posuzování úvěruschopnosti žalované provedl interní analýzu příslušných klientských dat, prověřil registr SOLUS, insolvenční rejstřík, registr CRIF; čistý hlavní příjem ve výši , částka, a jiný pravidelný příjem ve výši , částka, žádným způsobem neověřil (ani jeden ze zdrojů, ze kterého byly zjištěny příjmy a výdaje není zaškrtnut).

2. Existence společnosti , právnická osoba, ., IČO: , IČO, (dále jen: „společnost , Anonymizováno, “), byla zjištěna z úplného výpisu z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v , Anonymizováno, , oddíl B, vložka , Anonymizováno, , z kterého též plyne, že původní firma zní , Anonymizováno, (zapsáno , datum, , vymazáno , datum, ) a jako předmět podnikání společnosti je od , datum, zapsáno „poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru“. Oprávnění k poskytování spotřebitelského úvěru plyne z informace České národní banky; datum oprávnění , datum, .

3. Existence společnosti , Jméno žalobkyně, ., IČO: , IČO žalobkyně, , byla zjištěna z výpisu z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v , Anonymizováno, , oddíl B, vložka , Anonymizováno, .

4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru , Anonymizováno, č. , hodnota, , bylo zjištěno, že tato byla dne , datum, uzavřena mezi společností , Anonymizováno, a žalovanou, společnost , Anonymizováno, se zavázala poskytnout žalované revolvingový úvěr s úvěrovým limitem , částka, s tím, že první čerpání úvěru bylo za účelem financování nákupu relaxačního zboží za celkovou kupní cenu , částka, u obchodníka , právnická osoba, , IČO , IČO, ; žalovaná se zavázala společnosti , Anonymizováno, uhradit celkem částku ve výši , částka, , a to v 72 měsíčních splátkách po , částka, , roční úroková sazba byla domluvena na 21,9 %, splatnost první splátky byla smluvena na , datum, . Nedílnou součástí smlouvy je sazebník, z kterého se podává, že u neúčelového čerpání úvěru a splácení formou minimálních měsíčních splátek činí zápůjční úroková sazba 28 % ročně; v případě prodlení spotřebitele má věřitel tyto sankční nároky: náhrada účelně vynaložených nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením spotřebitele a smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky ohledně níž je spotřebitel v prodlení; za vedení karty je účtován měsíční poplatek ve výši , částka, . Strany se dohodly, že písemnosti budou doručovány poštou na poslední známou adresu bydliště spotřebitele. Ve smlouvě bylo vyplněno, že hlavním příjmem žalované je částka důchodu ve výši , částka, ; jiný pravidelný příjem činí , částka, ; žalovaná hradí nájemné ve výši , částka, .

5. Dle výpisu z účtu číslo , č. účtu, se jedná o firemní konto společnosti , právnická osoba, ; dne , datum, byla na tento účet připsána platba ve výši , částka, od společnosti , Anonymizováno, , pod variabilním symbolem , var. symbol, (též přehled transakcí , Anonymizováno, .)

6. Z přehledu plateb plyne, že žalovaná čerpala neúčelový úvěr ve výši , částka, , celkem uhradila částku ve výši , částka, .

7. Dne , datum, bylo vyhotoveno odstoupení od smlouvy o úvěru, žalovaná byla vyzvána k okamžité úhradě částky ve výši , částka, s tím, že nebude-li předmětná částka uhrazena bude se společnost , Anonymizováno, domáhá úhrady dlužné částky soudní cestou (odstoupení).

8. Ze smlouvy o postoupení pohledávky je zřejmé, že tato byla uzavřena dne , datum, mezi společností , Anonymizováno, , jako postupitelem, a společností , Jméno žalobkyně, ., IČO: , IČO žalobkyně, , jako postupníkem; postupník s postupitelem se dohodli na postoupení pohledávek vzniklých ze smluv o úvěrech (rovněž pohledávky za klienty z titulu náhrady škody nebo z titulu bezdůvodného obohacení vzniklé v souvislosti s uzavřením, plněním či porušením příslušných smluv), se všemi právy s nimi spojenými, specifikovaných v příloze č.

1. Z přílohy č. 1 - seznamu postoupených pohledávek plyne, že postoupena byla i pohledávka za žalovanou ze smlouvy č. , hodnota, .

9. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne , datum, a z podacího lístku z téhož dne je patrné, že žalované bylo odesláno oznámení o postoupení pohledávky z výše uvedené smlouvy ze společnosti , Anonymizováno, na žalobkyni.

10. Z předžalobní výzvy plyne, že tato byla vyhotovena dne , datum, , žalovaná byla vyzvána k zaplacení částky ve výši , částka, nejpozději do , datum, ; z podacího lístku ze dne , datum, je zřejmé, že téhož dne byla výzva odeslána žalované.

11. Z účastnického výslechu žalované se podává, že žije v nájemním městském bytě, kde platí částku ve výši , částka, měsíčně, zároveň si zde hradí obědy (, částka, ). Trpí cukrovkou, nemá žádný hodnotný majetek, pobírá důchod ve výši cca , částka, měsíčně.

12. Dokazování, jak popsáno shora, vyhodnotil soud jako dostačující k tomu, aby bylo možno věc po skutkové stránce uzavřít a následně posoudit z hledisek právních. Provedené důkazy hodnotil soud jednotlivě a všechny v jejich vzájemné souvislosti postupem dle ustanovení § 132 o. s. ř. Bylo vyhověno všem důkazním návrhům.

13. O skutkovém stavu věci učinil soud tento závěr: Dne , datum, projevily žalovaná a společnost , Anonymizováno, vůli uzavřít smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla tato společnost žalované částku v celkové výši , částka, a žalovaná se zavázala poskytnuté prostředky vrátit a uhradit ve smlouvě stanovené úroky. Při posuzování úvěruschopnosti žalované osoba zmocněná společností , Anonymizováno, vyplnila, že hlavním příjmem žalované je částka důchodu ve výši , částka, ; jiný pravidelný příjem činí , částka, ; žalovaná hradí nájemné ve výši , částka, . Tyto skutečnosti žádným způsobem neověřila. Žalovaná vrátila částku v celkové výši , částka, . Na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne , datum, , byla pohledávka společnosti , Anonymizováno, za žalovanou postoupena žalobkyni. Žalovaná byla žalobkyní vyzvána k uhrazení dluhu do , datum, , tato výzva jí byla zaslána dne , datum, . Žalovaná žije v nájemním městském bytě, kde hradí částku ve výši , částka, měsíčně, zároveň si zde platí obědy. Trpí cukrovkou, je příjemcem důchodu ve výši cca , částka, měsíčně.

14. Pokud jde o právní posouzení, soud vychází ze zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen: „občanský zákoník“) a věc posuzuje podle tohoto zákona a dále dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen: „zákon o spotřebitelském úvěru“). Žalovaná je spotřebitelem (ustanovení § 419 občanského zákoníku); jedná se o smlouvu spotřebitelskou.

15. Dle ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru účinného k datu uzavření smlouvy poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Z ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru plyne, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Dle právní úpravy účinné v době uzavření smlouvy se jednalo o neplatnost relativní (ustanovení § 586 občanského zákoníku), kterou může spotřebitel uplatnit v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy (ustanovení § 87 odst. 1 spotřebitelského úvěru). Tato právní úprava však byla v rozporu s unijním právem, když články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, (dále jen: „směrnice 2008/48“) musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době – srovnej: rozsudek Soudního dvora ve věci , Anonymizováno, . Cílem směrnice 2008/48 je provést v úpravě spotřebitelských úvěrů úplnou a kogentní harmonizaci v celé řadě klíčových oblastí, která je považována za nezbytnou pro zajištění vysoké a rovnocenné úrovně ochrany zájmů všech spotřebitelů v Evropské unii a pro usnadnění vzniku dobře fungujícího vnitřního trhu spotřebitelských úvěrů. Z článku 8 odst. 1 směrnice 2008/48 ve spojení s bodem 28 jejího odůvodnění vyplývá, že před uzavřením úvěrové smlouvy je věřitel povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Tato povinnost má za cíl, aby věřitel jednal zodpovědně a neposkytoval úvěr spotřebitelům, kteří nejsou úvěruschopní. Tato povinnost směřuje k ochraně spotřebitele před riziky nadměrného zadlužení a platební neschopnosti.

16. Podle ustálené judikatury Soudního dvora jsou vnitrostátní soudy při použití vnitrostátního práva povinny vykládat vnitrostátní právo v co největším možném rozsahu ve světle znění a účelu směrnice 2008/48, aby dosáhly výsledku jí zamýšleného. V souladu se zásadou nadřazenosti nesmějí členské státy uplatňovat vnitrostátní pravidlo, které je v rozporu s evropským právem. Soudní dvůr zakotvil zásadu nadřazenosti v případu Costa v. Enel ze dne , datum, , kde prohlásil, že zákony vydané evropskými institucemi je zapotřebí začlenit do právních řádů členských států, které se jimi musejí řídit. Evropské právo má proto přednost před vnitrostátními právními předpisy, jestliže je vnitrostátní právní předpis v rozporu s evropským předpisem, musejí orgány členského státu uplatnit ustanovení evropské. Zásada nadřazenosti se vztahuje i na soudnictví. Judikatura členského státu by rovněž měla respektovat judikaturu EU.

17. Z platného ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru plyne, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům (odstavec 2). Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit (odstavec 3). Ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů – srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, .

18. S ohledem na výše uvedené, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení a na judikaturu Soudního dvora, soud shledává smlouvu absolutně neplatnou, když žalobkyně neprokazuje, že její právní předchůdce při ověřování úvěruschopnosti postupoval s odbornou péčí, tedy s péčí, kterou lze ve vztahu podnikatele a spotřebitele rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám a obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti, když nijak neověřil příjmy žalované. Soud dále poznamenává, že nemohl nijak ověřit údaje uvedené v dokumentu posouzení úvěruschopnosti, neboť žalobkyní nebyly předloženy dokumenty, jež sloužily k ověření úvěruschopnosti žalované, ač poskytovatel úvěru nese v tomto ohledu důkazní břemeno a musí si být vědom nutnosti shromažďovat a uchovávat důkazy o plnění povinnosti posoudit úvěruschopnost s odbornou péčí. Poskytovatel úvěru nemůže spoléhat, že druhá strana jedná poctivě, naopak sám musí vyvinout úsilí ke zjištění, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet (povinnosti ověřit tvrzení spotřebitele obecně plyne např. z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, ). Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku ze dne , datum, ve věci , Anonymizováno, (CA Consumer Finance SA v. Ingrid Bakkaus a další) vyložil článek 8 směrnice 2008/48, a bod 26 její preambule tak, že poskytovatel úvěru má povinnost (nese v tomto ohledu důkazní břemeno – v orig. „the burden of proving“) posoudit úvěruschopnost dlužníka (spotřebitele) na základě dostatečných informací (na informace podané jen spotřebitelem může poskytovatel úvěru spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady); tím má být podle Soudního dvora zabráněno, aby věřitelé neposkytovali úvěry nezodpovědně).K ověření úvěruschopnosti soud odkazuje na rozhodnutí Finančního arbitra č. j. , Anonymizováno, – a to zejména na část 5.1., 5.2. a 5.4. (a zdůrazňuje, že závěry plynoucí z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sps. zn. , spisová značka, , jsou překonány nejnovější judikaturou Soudního dvora Evropské unie ze dne , datum, spis. zn. , Anonymizováno, ).

19. Absolutní neplatnost znamená neplatnost právního jednání od samého počátku, účastníkům z tohoto právního vztahu nevznikají žádná práva ani povinnosti (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Z ustanovení § 2991 občanského zákoníku se podává, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odstavec 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odstavec 2). V ustanovení § 2993 občanského zákoníku se podává, že plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen20. Pohledávky společnosti , Anonymizováno, za žalovanou byly postoupeny na žalobkyni v souladu s ustanovením § 1879 a násl. občanského zákoníku (srovnej Rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

21. Vzhledem k absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru posuzuje soud nároky žalobkyně jako bezdůvodné obohacení a přiznává jí rozdíl mezi částkou, která byla žalované poskytnuta a částkou, kterou žalovaná uhradila. S ohledem na rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, soud nepřiznává úroky z prodlení. Zároveň s ohledem na majetkové poměry žalované umožňuje jí dlužnou částku splácet ve splátkách ve výši , částka, s tím, že takto nebude krácen nárok žalobkyně na úhradu částky, která se stala předmětem sporu, neboť s ohledem na poměry žalované, lze jen stěží očekávat, že by byla schopna dlužnou částku uhradit v plné výši nebo ve vyšších splátkách. Žalovaná si musí být vědoma toho, že nesplní-li některou splátku, má věřitel právo na vyrovnání celé pohledávky. Toto právo může věřitel uplatnit nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky.

22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., když zčásti úspěšná žalovaná se práva na náhradu nákladů řízení vzdala.