5 C 250/2021

Plný text

Okresní soud v Jindřichově Hradci rozhodl samosoudkyní JUDr. Gabrielou Strnadovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. jméno příjmení , datum narození bytem adresa , 2. jméno - právnická osoba , IČO sídlem adresa zastoupená advokátkou údaje o zástupci pro zaplacení 22 781 Kč s příslušenstvím <b>I. Žaloba žalobkyně, kterou se domáhá po žalovaných společně a nerozdílně zaplacení částky ve výši 22 781 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 22 781 Kč od 5. 8. 2021 do zaplacení, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč a po 1. žalovaném úroků ve výši 10 % ročně z částky 22 781 Kč od 7. 6. 2020 do 4. 8. 2021, se zamítá.</b> <b>II. Žalobkyně je povinna zaplatit 2. žalované náhradu nákladů řízení v částce 7 199,50 Kč, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právní zástupkyně 2. žalované.</b> <b>III. 1. žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, po částečném zpětvzetí, domáhá se žalobkyně zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu s příslušenstvím, když se jedná o finanční částku, na kterou má žalobkyně nárok dle ustanovení § 10 odst. 1 písm. c) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl poté, co na základě pojistné smlouvy [číslo] uzavřené s 2. žalovanou o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem motorového vozidla [registrační značka], plnila poškozenému [jméno] [příjmení] náhradu škody na vozidle, v souvislosti s dopravní nehodou, kterou způsobil 1. žalovaný, který dne 9. 4. 2020 nedodržel bezpečnou vzdálenost a narazil přední částí tahače do vozidla [jméno] [příjmení], a aniž by si splnil svou oznamovací povinnost, z místa nehody ujel. 1. žalovaný je zaměstnancem 2. žalované, tato s ním za nárok odpovídá společně a nerozdílně dle ustanovení § 2914 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen: občanský zákoník). Po poučení soudu žalobkyně dotvrdila, že řidič znemožnil zjištění skutečné příčiny dopravní nehody tím, že pokud od nehody odjel, nemohla hlídka zjistit, zda nebyl např. pod vlivem alkoholu. 2. 1. žalovaný se ve věci nevyjádřil. 2. žalovaná nárok neuznala, když žádným způsobem nezavinila a neztížila průběh šetření této pojistné události a nelze dovodit její povinnost vzniklou škodu nahradit.

3. Existence žalobkyně byla ověřena z výpisu z obchodního rejstříku vedeného [název soudu], v oddílu B, vložka [anonymizováno], z kterého plyne, že předmětem podnikání této společnosti je, mimo jiné, pojišťovací činnost.

4. Existence 2. žalované byla ověřena z výpisu z obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v [obec], v oddílu C, vložka [číslo]. 5. 1. žalovaný byl od 1. 1. 2019 do 31. 12. 2020 zaměstnancem 2. žalované (sdělení ČSSZ ze dne 1. 3. 2022).

6. Z protokolu o nehodě v silničním provozu s projednáním ze dne 9. 4. 2020 plyne, že tohoto dne v 9,45 hodin na kilometru 13,305 silnice I. třídy č. 50 v katastru [územní celek] před odbočkou na [územní celek] ve směru jízdy na [územní celek], řídil 1. žalovaný nákladní soupravu tvořenou tahačem [jméno] [registrační značka] a tahačem [anonymizováno] [registrační značka], kdy v úseku, kde byla doprava řízena kyvadlově světelným zařízením nedodržel 1. žalovaný bezpečnou vzdálenost mezi vozidly a narazil přední částí tahače do zadní části osobního motorového vozidla jedoucího ve stejném směru před ním [anonymizována dvě slova] [registrační značka], které řídil [jméno] [příjmení] a spolu s ním na místě spolujezdce jela [jméno] [příjmení], 1. žalovaný z místa dopravní nehody ujel, aniž by si splnil svoji oznamovací povinnost. Dechová zkouška na alkohol byla provedena přístrojem Dräger, její výsledek byl negativní, ke zranění osob nedošlo technická závada, jako příčina dopravní nehody nebyla na místě ohledání zjištěna a ani uplatněna, nehodu zavinil 1. žalovaný, který porušil ustanovení § 19 odst. 1, § 47odst. 2 písm. a), § 47 odst. 3 písm. b) a § 47 odst. 5 písm. a) zákona č. 361/2000 Sb., čímž naplnil skutkovou podstatu přestupku podle ustanovení § 125c odst. 1 písm. k ), § 125c odst. 1 písm. i) bod 1 a § 125c odst. 1 písm. i) bod 2 zákona číslo 361/2000 Sb. a byla mu uložena bloková pokuta v částce 5 000 Kč. Protokol je opatřen nečitelnými podpisy 1. žalovaného, [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], a dále prap. Mgr. [jméno] [příjmení]. Z připojené fotodokumentace je zřejmé poškození obou vozidel, a dále situace namístě samém, dle údajů o jednotlivých souborech zapsaných na DVD disku byly poslední fotografie pořízeny dne 9. 4. 2020 v 11,40 hodin – jedná se o fotografie vozidla 2. žalované. V protokolu popsaný děj koresponduje s detailem relace o dopravní nehodě, z kterého dále plyne, že držitelem nákladního automobilu a návěsu je 2. žalovaná, obě vozidla byla pojištěna žalobkyní. Dne 9. 4. 2020 vydala Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Jihomoravského kraje, územní odbor [obec], potvrzení o účasti na dopravní nehodě, kde jsou jako účastníci označeni nákladní automobil [anonymizováno] [číslo] s návěsem [anonymizováno] [číslo] – řidič [jméno] [příjmení] – poškozený přední nárazník, osobní automobil [anonymizováno] [číslo] – řidič – vlastník [jméno] [příjmení], spolujedoucí [jméno] [příjmení] – poškozený zadní nárazník.

7. Poškozený [jméno] [příjmení] nahlásil žalobkyni škodnou událost dne 14. 4. 2020 s tím, že prohlídka jeho vozidla byla provedena v [právnická osoba] (hlášení škodní události). Téhož dne začala žalobkyně událost šetřit pod [číslo] (oznámení o zahájení šetření adresované poškozenému [jméno] [příjmení]). [právnická osoba] odhadla náklady na opravu částkou ve výši 30 000 Kč, zakázka byla přijata dne 22. 4. 2022. Poškozený [jméno] [příjmení] požádal žalobkyni o uhrazení faktury společnosti [právnická osoba] na účet. [číslo] (jak plyne z prohlášení ze dne 22. 4. 2020). Dne 4. 5. 2020 tato společnost vystavila fakturu na částku s DPH ve výši 22 781 Kč, kdy za práci bylo celkem účtováno s DPH 4 370,77 Kč, za lakýrnické práce a materiál částka ve výši s DPH 7 884,72 a za materiál částka ve výši s DPH 10 525,23 Kč. Společnost zdokumentovala stav poškození, jak je zřejmé z fotografií.

8. Z oznámení o likvidaci pojistné události plyne, že žalobkyně ukončila šetření pojistné události dne 7. 5. 2020, skutečně vzniklá újma byla stanovena na částku ve výši 22 781 Kč. Dne 12. 5. 2020 žalobkyně vyplatila částku ve výši 22 781 Kč převodem na účet [číslo] (poukaz).

9. Dne 7. 5. 2020 žalobkyně vyhotovila výzvu 1. žalovanému k uhrazení částky ve výši 22 781 Kč do 6. 6. 2020.

10. Předžalobní výzvy k úhradě částky ve výši 22 781 Kč s příslušenstvím ve lhůtě 7 dnů od odeslání výzvy byly vyhotoveny dne 27. 7. 2021; dle podacích archů byly předžalobní výzvy 1. žalovanému a 2. žalované odeslány dne 28. 7. 2021. Dle detailní informace k zásilkám byla 1. žalovanému zásilka doručována dne 30. 7. 2021, 1. žalovaný odmítl zásilku převzít. Dle detailní informace k zásilkám byla 2. žalované zásilka doručena dne 30. 7. 2021.

11. Dokazování, jak popsáno shora, vyhodnotil soud jako dostačující k tomu, aby bylo možno věc po skutkové stránce uzavřít a následně posoudit z hledisek právních. Provedené důkazy hodnotil soud jednotlivě a všechny v jejich vzájemné souvislosti postupem dle ustanovení § 132 o. s. ř. Bylo vyhověno všem důkazním návrhům, vyjma dokladu o doručování výzvy ze dne 7. 5. 2020, který nebyl proveden s ohledem na zjištěný skutkový stav a právní posouzení věci.

12. O skutkovém stavu věci učinil soud tento závěr: Dne 9. 4. 2020 v 9,45 hodin 1. žalovaný, jako zaměstnanec 2. žalované, zavinil dopravní nehodu. Jako řidič nákladní soupravy sestávající z tahače [jméno] [registrační značka] a z návěsu [anonymizováno] [registrační značka], pojištěných žalobkyní, nedodržel bezpečnou vzdálenost mezi vozidly, a proto narazil přední částí tahače do zadní části osobního motorového vozidla [anonymizována dvě slova] [registrační značka], které řídil [jméno] [příjmení]. Z místa nehody ujel, aniž splnil svou oznamovací povinnost. Dechová zkouška na alkohol byla provedena přístrojem Dräger, její výsledek byl negativní, ke zranění osob nedošlo, technická závada, jako příčina dopravní nehody nebyla na místě ohledání zjištěna a ani uplatněna, 1. žalovanému byla uložena bloková pokuta v částce 5 000 Kč. K popsaným závěrům dospěla Policie České republiky dne 9. 4. 2020. Na vozidle [anonymizována dvě slova] [registrační značka] vznikla v souvislosti s nehodou škoda; náklady na opravu činily částku ve výši 22 781 Kč, kterou dne 12. 5. 2020 žalobkyně vyplatila společnosti [právnická osoba], která poškozené vozidlo opravila. Žalobkyně ukončila šetření pojistné události dne 7. 5. 2020. Žalovaní byli vyzváni k úhradě částky ve výši 22 781 Kč, tuto ve stanovené lhůtě nezaplatili.

13. Podle ustanovení § 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen:„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“) pro účely tohoto zákona se rozumí pojištěným ten, na jehož povinnost nahradit újmu se pojištění odpovědnosti vztahuje (písm. f), a poškozeným ten, komu byla provozem vozidla způsobena újma a má právo na náhradu újmy (písm. g). Podle ustanovení § 3 odst. 1 věty první zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla vzniká pojištění odpovědnosti na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem. Dle ustanovení § 6 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se pojištění odpovědnosti vztahuje na každou osobu, která je povinna nahradit újmu způsobenou provozem vozidla uvedeného v pojistné smlouvě tzn., že pojištění se týká vozidla uvedeného v pojistné smlouvě a pokrývá odpovědnost každé osoby, která vozidlo v době dopravní nehody řídila a za škodu odpovídá. Dle ustanovení § 6 odst. 2 písm. b) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla má pojištěný právo, aby pojistitel za něj uhradil v rozsahu a ve výši podle občanského zákoníku poškozenému účelně vynaložené náklady spojené s péčí o zdraví zraněného zvířete a způsobenou škodu vzniklou poškozením, zničením nebo ztrátou věci, jakož i škodu vzniklou odcizením věci, pozbyla-li fyzická osoba schopnost ji opatrovat. Jedná se o přímý nárok poškozeného, který je nárokem na pojistné plnění podle pojistné smlouvy. Škoda se hradí v penězích, maximálně však do výše limitu pojistného plnění stanoveného v pojistné smlouvě (ustanovení § 6 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). Skutečnou škodou na věci je nutno rozumět takovou újmu, která znamená zmenšení majetkového stavu poškozeného oproti stavu před škodnou událostí a která představuje majetkové hodnoty, jež je třeba vynaložit k uvedení věci do předešlého stavu (srovnej Jandová, L., Vojtek, P.: Zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012, 113 s.). Výše škody je dána rozdílem mezi obvyklou cenou vozidla (ustanovení § 2969 občanského zákoníku) před poškozením a jeho sníženou hodnotou po poškození. Pojistitel má vůči pojištěnému v zákonem stanovených případech nárok na náhradu toho, co za něj platil – tyto případy jsou taxativně vymezeny v ustanovení § 10 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Podle ustanovení § 10 odst. 1 písm. c) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění účinném v době předmětné dopravní nehody, má pojistitel proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný bez zřetele hodného důvodu opustil místo dopravní nehody nebo jinak znemožnil zjištění skutečné příčiny vzniku dopravní nehody. Právo pojistitele na úhradu vyplacené částky (postih) není právem na náhradu škody, nýbrž zvláštním originárním právem proti pojištěnému na náhradu toho, co za něho pojistitel plnil. Předpoklady vzniku postižního nároku pojistitele upravuje ustanovení § 10 a nelze je doplňovat dalšími předpoklady pro vznik nároku na náhradu újmy. Podle ustanovení § 47 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (dále jen:„ ProvPoz“) ve znění účinném v době předmětné dopravní nehody, je dopravní nehoda je událost v provozu na pozemních komunikacích, například havárie nebo srážka, která se stala nebo byla započata na pozemní komunikaci a při níž dojde k usmrcení nebo zranění osoby nebo ke škodě na majetku v přímé souvislosti s provozem vozidla v pohybu (odstavec 1). Řidič, který měl účast na dopravní nehodě, je povinen a) neprodleně zastavit vozidlo, b) zdržet se požití alkoholického nápoje a užití jiné návykové látky po nehodě po dobu, do kdy by to bylo na újmu zjištění, zda před jízdou nebo během jízdy požil alkoholický nápoj nebo užil jinou návykovou látku, vždy však do doby příjezdu policisty v případě, že jsou účastníci nehody povinni ohlásit nehodu policistovi podle odstavců 4 a 5, c) učinit opatření k zabránění vzniku škody osobám nebo věcem, pokud tato hrozí v důsledku dopravní nehody, a d) spolupracovat při zjišťování skutkového stavu (odstavec 2). Účastníci dopravní nehody jsou povinni a) učinit vhodná opatření, aby nebyla ohrožena bezpečnost provozu na pozemních komunikacích v místě dopravní nehody; vyžadují-li to okolnosti, jsou oprávněni zastavovat jiná vozidla, b) oznámit, v případech stanovených tímto zákonem, nehodu policii; došlo-li k zranění, poskytnout podle svých schopností první pomoc a k zraněné osobě přivolat poskytovatele zdravotnické záchranné služby, c) označit místo dopravní nehody, d) umožnit obnovení provozu na pozemních komunikacích, zejména provozu vozidel hromadné dopravy osob, e) neprodleně ohlásit policii poškození pozemní komunikace, obecně prospěšného zařízení nebo životního prostředí, pokud k němu při dopravní nehodě došlo, f) prokázat si na požádání navzájem svou totožnost a sdělit údaje o vozidle, které mělo účast na dopravní nehodě, g) v případech, kdy nevznikne povinnost oznámit nehodu policii, sepsat společný záznam o dopravní nehodě, který podepíší a neprodleně předají pojistiteli; tento záznam musí obsahovat identifikaci místa a času dopravní nehody, jejích účastníků a vozidel, její příčiny, průběhu a následků (odstavce 3). Dojde-li při dopravní nehodě k usmrcení nebo zranění osoby nebo k hmotné škodě převyšující zřejmě na některém ze zúčastněných vozidel včetně přepravovaných věcí částku 100 000 Kč, jsou účastníci dopravní nehody povinni a) neprodleně ohlásit dopravní nehodu policistovi, b) zdržet se jednání, které by bylo na újmu řádného vyšetření dopravní nehody, zejména přemístění vozidel; musí-li se však situace vzniklá dopravní nehodou změnit, zejména je-li to nutné k vyproštění nebo ošetření zraněné osoby nebo k obnovení provozu na pozemních komunikacích, především provozu vozidel hromadné dopravy osob, vyznačit situaci a stopy, c) setrvat na místě dopravní nehody až do příchodu policisty nebo se na toto místo neprodleně vrátit po poskytnutí nebo přivolání pomoci nebo ohlášení dopravní nehody (odstavec 4). Povinnost podle odstavce 4 platí i v případě, kdy při dopravní nehodě a) dojde ke hmotné škodě na majetku třetí osoby, s výjimkou škody na vozidle, jehož řidič má účast na dopravní nehodě nebo škody na věci přepravované v tomto vozidle, b) dojde k poškození nebo zničení součásti nebo příslušenství pozemní komunikace podle zákona o pozemních komunikacích, nebo c) účastníci dopravní nehody nemohou sami bez vynaložení nepřiměřeného úsilí zabezpečit obnovení plynulosti provozu na pozemních komunikacích (odstavec 5).

14. Soud nesouhlasí s výkladem žalobkyně, že by každé opuštění místa dopravní nehody automaticky zakládalo regresní nárok; naopak ze znění ustanovení § 10 odst. 1 písm. c) zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, konkrétně z části„ nebo jinak znemožnil zjištění skutečné příčiny vzniku dopravní nehody“ se podává, že má být sankcionováno opuštění dopravní nehody právě z důvodu, že toto mělo vést ke znemožnění zjištění skutečné příčiny vzniku dopravní nehody. Tento výklad je podporován komentářovou literaturou –„ Nárok na regresní úhradu vzniká teprve tehdy, jestliže neodůvodněné porušení ohlašovací (oznamovací) povinnosti zároveň vedlo ke zmaření či alespoň ke ztížení možnosti řádného šetření pojistitele; právo postihu se spojuje s tím, že nesplnění povinnosti mělo negativní dopad na možnosti pojistitele osvětlit příčiny a mechanismus dopravní nehody. Pojistitel proto v náhradovém soudním sporu musí vedle již popsaných okolností tvrdit a prokazovat též, v čem ztížená možnost šetření údajně spočívala a že právě porušením povinnosti (například opuštěním místa nehody) bylo šetření ztíženo, tj. v jakém směru konkrétně nemohl pojistitel průběh nehody řádně vyšetřit.“ – srovnej Jandová, L., Vojtek, P.: Zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2019, 300 s. (pokud žalobkyně zdůrazňuje důvodovou zprávu k zákonu č. 304/2016 Sb., pak komentář tuto novelu reflektuje. Výkladu žalobkyně by odpovídalo spojení: bez zřetele hodného důvodu opustil místo dopravní nehody nebo znemožnil zjištění skutečné příčiny vzniku dopravní nehody.) V neposlední řadě soud odkazuje na usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka]. Nárok na regresní úhradu vzniká teprve tehdy, jestliže neodůvodněné porušení ohlašovací (oznamovací) povinnosti zároveň vedlo ke zmaření či alespoň ke ztížení možnosti řádného šetření pojistitele; právo postihu se spojuje s tím, že nesplnění povinnosti mělo negativní dopad na možnosti pojistitele osvětlit příčiny a mechanismus dopravní nehody.

15. Soud žalobu zamítá, když nárok na regresní úhradu není opodstatněný, a to pro nesplnění podmínky, že zmíněné porušení oznamovací povinnosti ztížilo možnost řádného šetření pojistitele, když z časových souvislostí plyne, že 1. žalovaný způsobil dopravní nehodu dne 9. 4. 2020 v 9,45 hodin a nejpozději v 11,40 hodin byl šetřen Policií ČR, téhož dne byl znám 2. žalovaný jako viník nehody a byla mu udělena bloková pokuta. Pokud žalobkyně tvrdí, že tím, že od nehody odjel, nemohla hlídka zjistit, zda nebyl např. pod vlivem alkoholu, tak tato její námitka je lichá, neboť 2. žalovaný byl na přítomnost alkoholu testován. Sama žalobkyně uzavřela pojistnou událost již 7. 5. 2020, což, spolu s předloženou korespondencí žalobkyně s poškozeným, nasvědčuje tomu, že neměla problém s řádným vyřešením průběhu nehody; k vyšetření nemusela vynakládat žádné nadměrné úsilí. Dále soud poznamenává, že s ohledem na skutečnost, že 1. žalovaný byl v době nehody zaměstnancem 2. žalované, má soud pochybnosti o jeho pasivní legitimaci - zákoník práce omezuje povinnost zaměstnance hradit újmu, kterou způsobí zaměstnavateli zaviněním z nedbalosti (srovnej ustanovení § 257 odst. 2 ZPr) a uložením povinnosti 1. žalovanému by bylo toto ustanovení obcházeno. V dalším srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka].

16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal 2. žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 199,50 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 22 781 Kč sestávající z částky 2 020 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 1 010 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (odpor neobsahující odůvodnění) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 2 020 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. (podání ze dne 25. 11. 2021), včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 950 Kč ve výši 1 249,50 Kč 1. žalovanému náklady přiznány nebyly, neboť mu žádné nevznikly.