5 C 42/2022

Plný text

Okresní soud v Jindřichově Hradci rozhodl samosoudkyní JUDr. Gabrielou Strnadovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená opatrovníkem údaje o zástupci pro zaplacení 19 018 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 3 969 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 969 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Pokud se žalobkyně po žalované domáhá zaplacení další částky v celkové výši 15 049 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 6 396,21 Kč, úroku ve výši 19,98 % ročně z částky 13 037 Kč od [datum] do zaplacení a úroků z prodlení v rozsahu větším, než jak tyto přiznány ve výroku I., tak v tomto rozsahu se žaloba žalobkyně zamítá.</b> <b>III. Žalobkyně je povinna nahradit žalované náklady řízení ve výši 4 652,64 Kč, a to České republice, k rukám a na účet Okresního soudu v Jindřichově Hradci, do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> 1. Žalobou, resp. návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne [datum], po doplnění dne [datum] a dne [datum] domáhá se žalobkyně zaplacení částky ve výši 19 018 Kč (dlužná jistina ve výši 13 037 Kč a dlužná částka poplatku ve výši 5 981 Kč) spolu s příslušenstvím, tj. s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 5 748,58 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 6 396,21 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 13 037 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 8,05 % a s úrokem ve výši 19,98 % ročně z částky 13 037 Kč od [datum] do zaplacení, a to z titulu Smlouvy o půjčce [číslo] uzavřené dne [datum] mezi žalovanou a společností [právnická osoba], [IČO] – právním předchůdcem žalobkyně (jejíž nedílnou součástí jsou smluvní podmínky). Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 18 000 Kč, a to v hotovosti. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně souhrnný poplatek ve výši 15 049 Kč, který představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 299 Kč, odměny za administrativní zpracování půjčky ve výši 3 421 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 9 329 Kč. Celkovou částku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 60 týdenních (sedmidenních) splátkách po 551 Kč, poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalované uhrazena dne [datum], právnímu předchůdci žalobkyně vzniklo dne [datum] právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. Žalobkyně má právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z celkové dlužné jistiny, a to od marného uplynutí týdenní (sedmidenní) lhůty pro úhradu splátky dlužné částky do zaplacení. Žalobkyně, resp. její právní předchůdce, posoudil schopnost žalované splácet půjčku, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením předmětné smlouvy. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalované. S ohledem na informace, které žalovaná uvedla, dospěl právní předchůdce žalobkyně k názoru, že schopnost žalované splácet tuto půjčku je dostatečná. Zákaznická karta nebyla právním předchůdcem žalobkyně dohledána. Žalovaná uhradila celkem částku ve výši 14 031 Kč.

2. Opatrovník žalované vznesl námitku promlčení; žalobkyně požaduje zaplatit další 2 druhy úroků kromě úroků ve výši 2 299 Kč, který je součástí poplatku, což žalovaná považuje za rozporné s dobrými mravy. Po provedeném dokazování navrhl, aby žaloba byla zamítnuta, když žalobkyně nedoložila, že řádně posoudila schopnost žalované půjčku splácet.

3. Existence společnosti [právnická osoba], [IČO] (dále jen:„ [právnická osoba]“), byla zjištěna z úplného výpisu z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka [číslo], z kterého též plyne, že jako předmět podnikání společnosti je od [datum] zapsáno„ poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru“.

4. Existence společnosti [právnická osoba], [IČO], byla zjištěna z výpisu z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka [číslo].

5. Ze smlouvy o půjčce [číslo] bylo zjištěno, že tato byla dne [datum] uzavřena mezi [právnická osoba] a žalovanou, [právnická osoba] poskytla žalované půjčku ve výši 18 000 Kč a žalovaná se zavázal tuto částku vrátit a v souvislosti s půjčkou uhradit poplatek ve výši 15 049 Kč, sestávající z úroku ve výši 2 299 Kč, poplatku za administrativní činnosti ve výši 3 421 Kč, poplatku za hotovostní inkaso ve výši 9 329 Kč (které žalovaná zvolila jako volitelnou složku půjčky). Svým podpisem na smlouvě žalovaná potvrdila, že celou částku půjčky převzala v hotovosti v místě svého bydliště, byly jí poskytnuty standardní informace o spotřebitelském úvěru a [právnická osoba] posoudila její schopnost splácet úvěr. Celkovou částku ve výši 33 049 Kč se žalovaná zavázala splatit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 551 Kč a poslední splátkou ve výši 540 Kč s tím, že první splátka je splatná 7. dne po uzavření smlouvy a každá následující splátka je splatná nejpozději do konce následujícího týdenního období, a to do rukou oprávněného zaměstnance či zástupce [právnická osoba] – tj. osoby stanovené v článku 16. Smluvních podmínek Smlouvy o půjčce, které jsou nedílnou součástí smlouvy a v nichž je, mimo jiné, stanoveno, že [právnická osoba] má právo požadovat uhrazení celé částky, pokud zákazník nesplní svou povinnost uhradit splátku včas. Smlouva je uzavřena na dobu do dne splatnosti poslední splátky, bude-li žalovaný v prodlení s plněním, prodlužuje se do uhrazení, přičemž při tomto prodloužení doby trvání smlouvy nebude v období překračujícím původně sjednanou dobu půjčka úročena.

6. Dle platební historie uhradila žalovaná celkem částku ve výši 14 031 Kč.

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávky je zřejmé, že tato byla uzavřena dne [datum] mezi [právnická osoba], jako postupitelem, a společností [právnická osoba], [IČO], jako postupníkem; postupník s postupitelem se dohodli na postoupení pohledávek vzniklých ze smluv o půjčce anebo smluv o zápůjčce, se všemi právy s nimi spojenými, specifikovaných v příloze [číslo]. Z přílohy [číslo] seznamu postoupených pohledávek - plyne, že postoupena byla i pohledávka za žalovanou z výše popsané smlouvy.

8. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum] a z podacího lístku ze dne [datum] je patrné, že žalované bylo odesláno oznámení o postoupení pohledávky, ze [právnická osoba] na žalobkyni.

9. Dne [datum] uznala žalovaná vůči [právnická osoba] dluh, který vznikl na základě smlouvy o půjčce peněžních prostředků [číslo] k [datum] ve výši 20 888 Kč, zavázala se částku uhradit ve 24 měsíčních splátkách po 870 korunách českých, poslední splátka měla činit částku ve výši 1 748 Kč (první splátka splatná dne [datum], poslední splátka splatná dne [datum]), a to pod ztrátou výhody splátek.

10. Z předžalobní výzvy plyne, že tato byla vyhotovena dne [datum], žalovaná byla vyzvána k zaplacení; z podacího lístku je zřejmé, že dne [datum] byla zaslána žalované.

11. Dokazování, jak popsáno shora, vyhodnotil soud jako dostačující k tomu, aby bylo možno věc po skutkové stránce uzavřít a následně posoudit z hledisek právních. Provedené důkazy hodnotil soud jednotlivě a všechny v jejich vzájemné souvislosti postupem dle ustanovení § 132 o. s. ř. Bylo vyhověno všem důkazním návrhům.

12. O skutkovém stavu věci učinil soud tento závěr: Dne [datum] byla uzavřena mezi [právnická osoba] a žalovanou smlouva o půjčce, na jejímž základě [právnická osoba] přenechala žalované peníze ve výši 18 000 Kč. Žalovaná se zavázala tuto půjčku vrátit a zaplatit smluvní úrok ve výši 2 299 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 3 421 Kč a poplatek za hotovostní režim splátek ve výši 9 329 Kč. Celkovou částku ve výši 33 049 Kč se zavázala vrátit v 60 týdenních splátkách. Dne [datum] uznala žalovaná vůči [právnická osoba] dluh, který vznikl na základě smlouvy o půjčce k [datum] ve výši 20 888 Kč, zavázala se částku uhradit ve 24 měsíčních splátkách, a to pod ztrátou výhody splátek. Dne [datum] byla pohledávka [právnická osoba] za žalovanou postoupena žalobkyni. O postoupení pohledávky byla žalovaná informována. Žalovaná uhradila celkem částku ve výši 14 031 Kč. Žalobkyně nemá k dispozici kartu zákazníka.

13. Pokud jde o právní posouzení, soud vychází z ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného od 1. 1. 2014 (dále jen:„ nový občanský zákoník“) a smlouvu posuzuje podle ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen:„ občanský zákoník). Účastnice projevily vůli uzavřít smlouvu o půjčce v souladu s ustanovením § 657 a násl. občanského zákoníku, ve spojení s ustanovením § 2, § 5, § 6 a s přílohami č. 2 a 3 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru - dále jen:„ zákon o úvěru“). Žalovaná je spotřebitelem (ustanovení § 52 odst. 1 a odst. 3 občanského zákoníku, ustanovení § 3 odst. 1 písm. a) zákona o úvěru); jedná se o smlouvu spotřebitelskou. Dle ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Při získávání relevantních informací za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele má věřitel vycházet z informací spotřebitele a zároveň z informací, které získává z jiných dostupných zdrojů. Povinností věřitele je i nahlédnout do databází shromažďujících informace o již existujících úvěrových vztazích spotřebitele, pokud lze ze shromážděných informací usuzovat, že spotřebitel již byl nebo stále je v jiném úvěrovém vztahu. Z ustanovení § 39 občanského zákoníku plyne, že neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. Neplatnost právního úkonu podle ustanovení § 39 je absolutní neplatností, plyne přímo ze zákona a soudy se jí musí zabývat z úřední povinnosti. Soud shledává, že smlouva o půjčce je absolutně neplatná, když [právnická osoba] při ověřování úvěruschopnosti nepostupovala s odbornou péčí, tedy s péčí, kterou lze ve vztahu podnikatele a spotřebitele rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám a obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti. Jedná se o vysoce kvalifikovanou činnost profesionála v příslušném oboru, při níž tato osoba plní všechny povinnosti stanovené zákonem, současně jedná čestně a spravedlivě, resp. v souladu se zásadami dobré víry a poctivého obchodního styku, a v nejlepším zájmu potenciálního úvěrového dlužníka (srovnej: [příjmení], [jméno]. Zákon o spotřebitelském úvěru: Komentář (Systém ASPI). Wolters Kluwer. ASPI_ID KO145_2010CZ. Dostupné v Systému ASPI. ISSN: [číslo]). Společnost Provident nejednala čestně a spravedlivě, když nenahlédla do databází shromažďujících informace o již existujících úvěrových vztazích spotřebitele. Společnost neověřila existenci dalších závazků žalované v době uzavření smlouvy (mohla si od žalované vyžádat výpisy z databází shromažďujících informace o bankovních a nebankovních úvěrových vztazích, jako např. z databáze Bankovního registru klientských informací, Nebankovního registru klientských informací nebo z registru zájmového sdružení právnických osob [příjmení], apod.) K posuzování úvěruschopnosti a k důsledkům neschopnosti splácet úvěr srovnej rozhodnutí Ústavního soudu spis. zn.

III. ÚS 4129/18, zejména body 17 až

21. Absolutní neplatnost znamená neplatnost právního jednání od samého počátku, účastníkům z tohoto právního vztahu nevznikají žádná práva ani povinnosti. Soud nároky posuzuje jako bezdůvodné obohacení podle ustanovení § 451 občanského zákoníku, v kterém je stanoveno, že kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat (odstavec 1). Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů (odstavec 2). V ustanovení § 457 občanského zákoníku je podáváno, že je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal. Pohledávka [právnická osoba] za žalovanou byla postoupena na žalobkyni v souladu s ustanovením § 1879 a násl. nového občanského zákoníku; dále srovnej Rozsudek NS ČR sp. zn. 31 Cdo 678/2009 - je-li pohledávka ve smlouvě o postoupení pohledávky identifikována dostatečně určitě, je smlouva platná, i když později vyjde najevo, že jde o pohledávku z jiného právního titulu, například z titulu bezdůvodného obohacení (a nikoliv o pohledávku z půjčky, jak bylo uvedeno ve smlouvě o postoupení).

14. K namítanému promlčení soud uvádí, že podle ustanovení § 100 odst. 1 občanského zákoníku se právo promlčí, jestliže nebylo vykonáno v době v tomto zákoně stanovené. K promlčení soud přihlédne jen k námitce dlužníka. Dovolá-li se dlužník promlčení, nelze promlčené právo věřiteli přiznat. Podle ustanovení § 100 odst. 2 občanského zákoníku se promlčují všechna majetková práva s výjimkou práva vlastnického. Dle ustanovení § 110 odst. 1 občanského zákoníku bylo-li právo přiznáno pravomocným rozhodnutím soudu nebo jiného orgánu, promlčuje se za deset let ode dne, kdy mělo být podle rozhodnutí plněno. Bylo-li právo dlužníkem písemně uznáno co do důvodu i výše, promlčuje se za deset let ode dne, kdy k uznání došlo; byla-li však v uznání uvedena lhůta k plnění, běží promlčecí doba od uplynutí této lhůty. Uznáním dluhu žalovanou došlo ve smyslu § 110 odst. 1 věty druhé před středníkem občanského zákoníku k založení běhu nové desetileté promlčecí doby (a to bez ohledu na to, že žalovaná nevěděla o promlčení dluhu – srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 934/2005).

15. Vzhledem k absolutní neplatnosti smlouvy o půjčce posuzuje soud nároky žalobkyně jako bezdůvodné obohacení a žalobkyni přiznává pouze rozdíl mezi poskytnutými částkami (částkami, o které se žalovaná obohatila) a částkami, které žalovaná splatila (18 000 Kč – 14 031 Kč 3 969 Kč). O lhůtě k plnění rozhodl soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.

16. Jelikož doba splnění pro nárok na vydání bezdůvodného obohacení není stanovena právním předpisem, má soud za to, že je třeba vycházet per analogiam z ustanovení § 563 občanského zákoníku - není-li doba splnění dohodnuta, stanovena právním předpisem nebo určena v rozhodnutí, je dlužník povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu spis. zn. 33 Cdo 4323/2010). Splatnost závazku soud odvozuje od data, kdy byla žalované doručena žaloba, tj. [datum], lhůta pro plnění (ihned) uplynula dne [datum] a od [datum] je žalovaná v prodlení a žalobkyně má nárok na úroky z prodlení. Výše úroků z prodlení koresponduje s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud poznamenává, že splatnost závazku nebylo možné odvodit z oznámení o postoupení pohledávky ani z předžalobní výzvy, když nebylo prokázáno, že se tyto listiny dostaly do dispoziční sféry žalované, a to zejména s ohledem na zrušení jejího trvalého pobytu.

19. K úvaze žalobkyně, že [právnická osoba] před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od ní – tyto jsou obsahem zákaznické karty, soud uvádí, že takovéto ničím nepodložené prohlášení spotřebitele nemůže být kvalifikováno jako dostatečné a lze jen stěží přepokládat, že spotřebitel chápe pojem„ posoudit s odbornou péčí“, naopak poskytovatel úvěru postupující s odbornou péčí si musí být vědom nutnosti shromažďovat a uchovávat důkazy o plnění povinnosti posoudit úvěruschopnost s odbornou péčí.

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 652,64 Kč, přičemž tato částka představuje 58,26 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 79,13 % a úspěchu žalobkyně v rozsahu 20,87 %). Tyto náklady sestávají z částky 1 900 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení – nahlížení do spisu dne [datum], vyjádření ve věci samé ze dne [datum], účast na jednání dne [datum]) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 6 600 Kč ve výši 1 386 Kč. Žalovaný je zastoupen soudem ustanoveným opatrovníkem (§ 29 odst. 3 o. s. ř.), jehož odměnu a hotové výdaje platí stát (§ 140 odst. 2 o. s. ř.).