5 C 5/2022

Plný text

Okresní soud v Jindřichově Hradci rozhodl samosoudkyní JUDr. Gabrielou Strnadovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované fakticky bytem adresa pro: zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví <b>I. Spoluvlastnictví žalobce [jméno] [příjmení], narozeného dne [datum] a žalované [jméno] [příjmení], narozené dne [datum], k pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba označená jako rodinný dům [adresa], [část obce], vše zapsáno v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště Jindřichův Hradec na listu vlastnictví [číslo] ke všem součástem a k příslušenství této nemovitosti, zejména ke studni, se zrušuje.</b> <b>II. Pozemek parc. [číslo] jehož součástí je stavba označená jako rodinný dům [adresa], [část obce], vše zapsáno v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště Jindřichův Hradec na listu vlastnictví [číslo] se všemi součástmi a s příslušenstvím této nemovitosti, zejména se studnou, se přikazují do výlučného vlastnictví žalobce [jméno] [příjmení].</b> <b>III. Žalobce je povinen zaplatit žalované na vyrovnání podílu částku ve výši 920 620,50 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobou doručenou podepsanému soudu dne 6. 1. 2022, doplněnou při jednání dne 7. 9. 2022 a podáním ze dne 19. 9. 2022, se žalující domáhá zrušení spoluvlastnictví k pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba označená jako rodinný dům [adresa], [část obce], vše zapsáno v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště Jindřichův Hradec na listu vlastnictví [číslo] ke všem součástem a k příslušenství této nemovitosti, zejména ke studni (dále též:„ nemovitost“) a k následnému vypořádání tak, že nemovitost bude za náhradu přikázána žalobci, který zajišťuje údržbu a opravy nemovitosti, udržuje ji ve stavu způsobilém k užívání, je připraven investovat peníze do oprav nemovitosti, v nemovitosti bydlí a nadále chce bydlet, žalovaná se o dům nestará, způsobila znehodnocení věci zatížením svého podílu právy třetích osob – zástavní právo z rozhodnutí správního orgánu Celní úřad pro Jihočeský kraj.

2. Žalovaná se při jednání dne 7. 9. 2022 vyjádřila tak, že žalobce nabyl nemovitost„ jako slepý k houslím“, nemovitost zneužíval, podnikal v ní. Žalovaná se o nemovitost stará, žalobci dává 2 500 Kč měsíčně, uklízí v nemovitosti. Není schopna do nemovitosti investovat, myslí si, že má prostředky na chod nemovitosti, chce v nemovitosti dožít. Nemovitost považuje za svůj domov, je to tam stejné, jako když tam žila babička a děda. Navrhla, aby jí nemovitost byla přikázána s tím, že doloží svou solventnost - peníze na vyplacení vypořádacího podílu k nemovitosti by jí mohl darovat pan [jméno] [příjmení]. Při tomto jednání byla žalovaná poučena o povinnosti předložit včas tvrzení a důkazní návrhy, zároveň byla poučena, že pokud důkazní návrhy nesplní ve stanovené lhůtě neunese důkazní břemeno a může být svou obranu neúspěšná. V poskytnuté lhůtě se žalovaná nevyjádřila, naopak při jednání dne 14. 12. 2022 uvedla, že nemá nikoho, kdo jí prokáže, že je solventní (vyjma [jméno] [příjmení], kterého nijak neidentifikovala, jeho účast na jednání nezajistila); k prokázání, že platí 2 500 Kč měsíčně žalobci nemá svědka.

3. Mezi účastníky je nesporné, že žalované bylo usnesením č. j. [číslo jednací] potvrzeno nabytí podílu ve výši jedna polovina na pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba označená jako rodinný dům [adresa], [část obce], zapsaná v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště Jindřichův Hradec na listu vlastnictví [číslo]. Podíl žalované je zatížen zástavním právem z rozhodnutí správního orgánu k zajištění pohledávky ve výši 99 086 Kč a příslušenství, s nímž souvisí závazek nezajistit zástavním právem ve výhodnějším pořadí nový dluh a závazek neumožnit zápis nového zástavního práva namísto starého (list vlastnictví [číslo] pro katastrální území Dačice), a to na základě rozhodnutí správce daně o zřízení zástavního práva – zástavní právo bylo zřízeno na základě rozhodnutí [číslo jednací] ze dne 2. 2. 2019 (rozhodnutí). Ze sdělení Celního úřadu pro Jihočeský kraj ze dne 20. 6. 2022 se podává, že k 20. 6. 2022 činil stav pohledávky částku ve výši 24 489 Kč, když částka ve výši 14 489 Kč je vymáhána exekučně a částka ve výši 10 000 Kč představuje nově převzatý nedoplatek k vymáhání. Podíl na nemovitosti na ni přešel v rámci řízení o pozůstalosti po její matce [jméno] [příjmení], zemřelé dne 12. 5. 2017 (usnesení č. j. [číslo jednací] ze dne 14. 11. 2017).

4. Žalobce nabyl do svého vlastnictví podíl na nemovitosti od [jméno] [příjmení] za kupní cenu ve výši 200 000 Kč (kupní smlouva ze dne 25. 8. 2014). Návrh na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí byl podán dne 25. 8. 2014.

5. Ze znaleckého posudku [číslo] JUDr. Ing. [jméno] [příjmení] ze dne 25. 8. 2022 se podává, že rodinný dům je patrový a nepodsklepený, skládá se z přízemí, patra a podkroví. Patro a podkroví jsou propojeny dřevěným schodištěm ve velmi špatném technickém stavu. Střecha je sedlová, krov ve špatném stavu. Podlaha půdy je ve špatném stavu, komín původní a nefunkční. Obvodové zdivo je zejména v přízemí kamenné bez izolace proti zemní vlhkosti. Vnitřní omítky jsou původní štukové. V rodinném domě je rozvedena původní elektroinstalace, v podkroví nefunkční. Nemovitost je napojena na vodovodní přípojku, je tam také plynová přípojka; plyn není využíván. Nemovitost by měla být připojena na septik, je přepokládáno napojení na kanalizační přípojku. Vytápění je kotlem na tuhá paliva, v patře elektrickými přímotopy. Dům je ve špatném technickém stavu, je možné předpokládat vysoké náklady na opravu. Rozdělení na samostatné bytové jednotky není možné s ohledem na jeho dispoziční uspořádání, došlo by k omezení plnohodnotného využívání jednotlivých částí. Dle odborného názoru znalce nelze nemovitost upravit na dvě budovy. Rozdělení by mohlo mít zásadní vliv na obvyklou cenu nemovitosti, kterou znalec stanovil částkou ve výši 1 841 241,03 Kč. Existence zástavního práva nemá vliv na výši obvyklé ceny. Z fotografií ve znaleckém posudku je zřejmé, že dispoziční uspořádání odpovídá popisu nemovitosti svědky.

6. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], plyne, že žalobce v nemovitosti bydlí, prostřednictvím svědka zajišťuje drobné opravárenské práce – hradí mu materiál, svědek zde pokládal obklady. Skutečnost, že žalobce v nemovitosti bydlí, potvrzuje i svědecká výpověď [jméno] [příjmení], který pro žalobce zajišťoval otop – vozí žalobci dřevo, tento mu ho hradí.

7. Dodávky elektřiny do předmětné nemovitosti hradí žalobce, jak je patrné z internetbankingu k účtu vedeného na jeho jméno u Fio banky, z kterého též plyne, že platí vodné a stočné, a to za žalovanou, která byla o platby upomínána, a to upomínkou ze dne 15. 1. 2021, upomínkou ze dne 10. 6. 2021, upomínkou ze dne 3. 2. 2022, upomínkou ze dne 24. 6. 2022 (upomínky). Jako zálohu na elektřinu uhradil žalovaný dne 19. 3. 2020 částku ve výši 30 000 Kč, dne 5. 6. 2021 částku ve výši 20 000 Kč, dne 17. 5. 2022 částku ve výši 2 605 Kč, dne 15. 6. 2022 částku ve výši 3 000 Kč, dne 10. 7. 2022 částku ve výši 3 000 Kč, dne 4. 8. 2022 částku ve výši 3 000 Kč, dne 2. 9. 2022 částku ve výši 3 000 Kč. Na vodném a stočném uhradil dne 1. 4. 2018 částku ve výši 2 384 Kč, dne 5. 5. 2018 částku 1 800 Kč, dne 31. 7. 2018 částku ve výši 1 247 Kč, dne 8. 8. 2018 částku ve výši 2 480 Kč, dne 13. 11. 2018 částku ve výši 2 480 Kč, dne 28. 1. 2019 částku ve výši 2 480 Kč, dne 17. 5. 2019 částku ve výši 2 480 Kč, dne 2. 9. 2019 částku ve výši 2 480 Kč, dne 2. 12. 2019 částku ve výši 2 480 Kč, dne 10. 7. 2020 částku ve výši 4 960 Kč, dne 9. 9. 2020 částku ve výši 467 Kč, dne 24. 1. 2021 částku ve výši 4 960 Kč, dne 29. 6. 2021 částku ve výši 4 960 Kč, dne 20. 2. 2022 částku ve výši 4 960 Kč a dne 29. 6. 2022 částku ve výši 4 960 Kč. Z potvrzení o platbě plyne, že dne 21. 7. 2022 byla z účtu č. [bankovní účet] vedeného na žalobce provedena platby ve výši 1 889 Kč na účet [bankovní účet] [variabilní symbol], z vyrozumění o nedoplatku na dani z nemovitých věcí je zřejmé, že se jednalo o úhradu daně z nemovitých věcí (přípis ze dne 19. 7. 2022).

8. Z detailu transakce účtu číslo [anonymizováno] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo], majitele [jméno] [příjmení] vedeného u [příjmení] [příjmení] se podává, že k 30. 8. 2022 byla zaúčtována částka ve výši 1 000 000 Kč.

9. Dle sdělení Exekutorského úřadu Cheb je ve věci exekuce vedené proti povinné – žalované pod sp. zn. [spisová značka] posuzována možnost realizace dražby nemovitých věcí žalované.

10. Z účastnické výpovědi žalované plyne, že v nemovitosti bydlí (ve výpovědi potvrdili též oba svědci), má k ní citový vztah, je si vědoma, že je ji třeba opravit, na opravy nedisponuje finančními prostředky. Žalovaná si myslí, že by byla schopna zajistit chod nemovitosti, opravy ne. Nepracuje, nemá žádné finanční prostředky. Žalovaná 16 let požívala návykové látky, v současné době měla s užíváním skončit.

11. Dokazování, jak popsáno shora, vyhodnotil soud jako dostačující k tomu, aby bylo možno věc po skutkové stránce uzavřít a následně posoudit z hledisek právních. Provedené důkazy hodnotil soud jednotlivě a všechny v jejich vzájemné souvislosti postupem dle ustanovení § 132 o. s. ř. Bylo vyhověno všem důkazním návrhům obou stran sporu, vyjma výslechu svědka [jméno] [příjmení], jehož generálie žalovaná nijak nespecifikovala, jeho účast na jednání nezajistila a zároveň si sama žalovaná nebyla jista tím, že by jí skutečně poskytl finanční prostředky (i kdyby jí finanční prostředky poskytl, neměla by další prostředky na opravu nemovitosti).

12. O skutkovém stavu učinil soud tento závěr: Účastníci mají ve spoluvlastnictví pozemek parc. [číslo] jehož součástí je stavba označená jako rodinný dům [adresa], [část obce], zapsaná v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště Jindřichův Hradec na listu vlastnictví [číslo] se všemi součástmi a příslušenstvím, zejména studnou. Podíl žalobkyně je zatížen zástavním právem z rozhodnutí správního orgánu k zajištění pohledávky ve výši 99 086 Kč a příslušenství; proti žalované je vedeno exekuční řízení, v němž je posuzována možnost realizace dražby nemovitých věcí žalované. Žalobce nechce ve spoluvlastnictví setrvat. Rozdělení nemovitosti na samostatné bytové jednotky není možné, nemovitost nelze upravit na dvě budovy. Obvyklá cena nemovitosti činí 1, 841 241,03 Kč, nemovitost je ve špatném technickém stavu a vyžaduje rekonstrukci. Žalobce v nemovitosti bydlí, zajišťuje opravy a údržbu nemovitosti a financuje její provoz. Žalovaná v nemovitosti bydlí, má k ní citový vztah (vzpomínky na maminku a babičku), nemá žádné příjmy, ani finanční prostředky, není schopna zajistit opravy nemovitosti, domnívá se, že by byla schopna zajistit chod nemovitosti. Žalobce má finanční prostředky odpovídající vypořádacímu podílu a je ochoten vyplatit vypořádací podíl. Žalovaná finančními prostředky odpovídající vypořádacímu podílu nedisponuje.

13. Podle ustanovení § 1140 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat (odstavec 1). Každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků (odstavec 2). Dle ustanovení § 1143 o. z., nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků. Podle ustanovení § 1144 o. z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Rozdělení věci však nebrání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích. Podle ustanovení § 1147 o. z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

14. Primárním způsobem vypořádání podílového spoluvlastnictví je tedy reálné rozdělení společné věci, a to za splnění předpokladu, že se podstatně nesníží její hodnota, a že je rozdělení takové věci možné. Z ustanovení § 1147 o. z. vyplývá jako jediná přímá podmínka pro přikázání společné věci za náhradu, zájem spoluvlastníka o přikázání věci do jeho výlučného vlastnictví. Komu bude věc přikázána, záleží na úvaze soudu, se zřetelem k základním principům soukromého práva (§ 2 a násl. o. z.); soud se v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví má vždy zabývat výší podílů spoluvlastníků, účelným využitím věci, jeho rozhodnutí však může vyjít i z jiných rozhodných kritérií. Rozhodnutí ve věci je tak v zásadě na úvaze soudu, která musí být řádně odůvodněna a nesmí být zjevně nepřiměřená.

15. V daném případě žalobce nechce setrvat ve spoluvlastnictví. Nemovitost nelze rozdělit na bytové jednotky, ani na samostatné budovy. Oba účastníci v nemovitosti bydlí, žalovaná se nedostatečně zajímá o správu nemovitosti (žalobce uhradil veškeré upomínané částky o vodné a stočné, hradí zálohy na elektřinu, daň z nemovitých věcí), zároveň hrozí, že v rámci exekuce, jež je vedena vůči žalované, bude realizována dražba nemovitých věcí žalované. Žalovaná nemá finanční prostředky pro vypořádání spoluvlastnického podílu (nedisponuje žádnými finančními prostředky), nepracuje. Žalobce prokázal solventnost a ochotu vyplatit vypořádací podíl. Ve prospěch žalobce tedy zejména svědčí, že je schopen vyplatit žalované vypořádací podíl, když při rozhodování o tom, kterému ze spoluvlastníků bude přikázána společná věc, o kterou má zájem více spoluvlastníků, je třeba přihlédnout především k schopnosti účastníků vyplatit spoluvlastnický podíl a k jeho výši – jde o základní kritéria. Zároveň je schopen se o nemovitost starat, naopak s ohledem na finanční situaci žalované lze stěží předpokládat, že by byla schopna zajistit alespoň chod nemovitosti, navíc její podíl může být předmětem prodeje v rámci exekučního řízení, které je proti ní vedeno. Při zhodnocení kritéria solventnosti a kritéria účelného využití nemovitosti (kdy v případě přikázání nemovitosti žalované má soud za to, že by dále chátrala), soud nemovitost přikazuje žalobci a ukládá mu povinnost zaplatit na vyrovnání podílu žalované částku, které odpovídá dle výše podílu obvyklé ceně určené znaleckým posudkem, když citová vazba žalované k nemovitosti by byla významná jen tehdy, pokud by oba účastníci disponovali prostředky k vyplacení přiměřené náhrady a„ ostatní kritéria“ pro účelné využití společné věci by vyznívala rovnocenně (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2019, sp. zn. [spisová značka]).

16. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., když v tomto typu řízení žádný z účastníků nevychází s menší hodnotou, než se kterou do něj vstupoval – usnesení Ústavního soudu sp. zn [ústavní nález] a nález Ústavního soudu sp. zn [ústavní nález].