5 C 53/2025

Plný text

Okresní soud v Jindřichově Hradci rozhodl soudkyní JUDr. Gabrielou Strnadovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného A , narozený Datum narození žalovaného A pro 38 380 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů platné k prvnímu dni kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Pokud se žalobkyně po žalovaném domáhá zaplacení další částky v celkové výši , částka, , úroků z prodlení v rozsahu větším, než jak tyto přiznány ve výroku I., tak v tomto rozsahu se žaloba žalobkyně zamítá.

III. Žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne , datum, , domáhá se žalobkyně zaplacení částky ve výši , částka, (dlužná jistina ve výši , částka, a dlužná částka poplatku ve výši , částka, ) spolu s příslušenstvím, a to z titulu Smlouvy o půjčce č. , hodnota, uzavřené dne , datum, mezi žalovaným a společností , právnická osoba, , IČO: , IČO, – právním předchůdcem žalobkyně. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, , a to v hotovosti. Žalovaný se zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně souhrnný poplatek ve výši , částka, . Celkovou částku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 53 týdenních splátkách po , částka, , poslední splátka byla stanovena na , datum, . Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Poslední splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne , datum, . Žalovaný uhradil celkem částku ve výši , částka, .

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. Existence společnosti , právnická osoba, , IČO: , IČO, (dále jen: „společnost , Anonymizováno, “), byla zjištěna z úplného výpisu z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v , Anonymizováno, , oddíl C, vložka , Anonymizováno, , z kterého též plyne, že jako předmět podnikání společnosti je od , datum, zapsáno „poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru“.

4. Existence společnosti , Jméno žalobkyně, ., IČO: , IČO žalobkyně, , byla zjištěna z výpisu z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v , Anonymizováno, , oddíl B, vložka , Anonymizováno, .

5. Ze smlouvy o půjčce č. , hodnota, bylo zjištěno, že tato byla dne , datum, uzavřena mezi společností , Anonymizováno, a žalovaným, společnost , Anonymizováno, poskytla žalovanému půjčku ve , částka, a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit a uhradit poplatek ve výši , částka, . Celkovou částku ve výši , částka, se žalovaný zavázal splatit v hotovosti v 53 týdenních splátkách po , částka, . První splátka byla splatná 7. dne po uzavření smlouvy a každá následující splátka nejpozději do konce následujícího týdenního období, a to do rukou oprávněného zaměstnance či zástupce společnosti , Anonymizováno, – tj. osoby stanovené v článku 16. Smluvních podmínek Smlouvy o půjčce, které jsou nedílnou součástí smlouvy a v nichž je, mimo jiné, stanoveno, že společnost , Anonymizováno, má právo požadovat uhrazení celé částky, pokud zákazník nesplní svou povinnost uhradit splátku včas. Smlouva byla uzavřena na dobu do dne splatnosti poslední splátky, bude-li žalovaný v prodlení s plněním, prodlužuje se do uhrazení.

6. Ze systému časových řad ČNB ARAD plyne, že úrokové sazby poskytované bankami, včetně stavebních spořitelen, činily u úvěrů na spotřebu v listopadu 2007 – 13%, u kreditních karet v listopadu 2007 – 21,71 %.

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, ve spojení s potvrzením o uhrazení úplaty za postoupené pohledávky, je zřejmé, že tato byla uzavřena dne , datum, mezi společností , Anonymizováno, , jako postupitelem, a společností , Jméno žalobkyně, ., jako postupníkem; postupník s postupitelem se dohodli na postoupení pohledávek vzniklých ze smluv o půjčce anebo smluv o zápůjčce, jakožto smluv o spotřebitelském úvěru, se všemi právy s nimi spojenými, specifikovaných v příloze č.

1. Z přílohy č. 1 (seznamu postoupených pohledávek) plyne, že postoupena byla i pohledávka za žalovaným z výše popsané smlouvy.

8. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne , datum, a z podacího lístku ze dne , datum, je patrné, že žalovanému bylo odesláno oznámení o postoupení pohledávky ze společnosti , Anonymizováno, na žalobkyni.

9. Z předžalobní výzvy plyne, že tato byla vyhotovena dne , datum, , žalovaný byl vyzván k zaplacení částky ve výši , částka, do , datum, ; z podacího lístku je zřejmé, že téhož dne byla zaslána žalovanému.

10. Dokazování, jak popsáno shora, vyhodnotil soud jako dostačující k tomu, aby bylo možno věc po skutkové stránce uzavřít a následně posoudit z hledisek právních. Provedené důkazy hodnotil soud jednotlivě a všechny v jejich vzájemné souvislosti postupem dle ustanovení § 132 o. s. ř. Bylo vyhověno všem důkazním návrhům.

11. O skutkovém stavu věci učinil soud tento závěr: Dne , datum, projevila společnost , Anonymizováno, a žalovaný vůli uzavřít smlouvu o půjčce, na jejímž základě společnost , Anonymizováno, přenechala žalovanému peníze ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal tuto půjčku vrátit a zaplatit smluvní poplatek ve výši , částka, . Celkovou částku ve výši , částka, se žalovaný zavázal splatit v hotovosti v 53 týdenních splátkách po , částka, . Dne , datum, byla pohledávka společnosti , Anonymizováno, za žalovaným postoupena žalobkyni. Žalovaný uhradil celkem částku ve výši , částka, . Úrokové sazby poskytované bankami, včetně stavebních spořitelen, činily u úvěrů na spotřebu v listopadu 2007 – 13%, u kreditních karet v listopadu 2007 – 21,71 %.

12. Pokud jde o právní posouzení, soud vychází z ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku a smlouvu posuzuje podle ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen: „občanský zákoník“). Účastníci projevili vůli uzavřít smlouvu o půjčce v souladu s ustanovením § 657 a násl. občanského zákoníku, ve spojení s ustanovením § 4 a § 8 zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru a o změně zákona č. 64/1986 Sb. (dále jen: „zákon o úvěru“). Žalovaný je spotřebitelem (ustanovení § 52 odst. 1 a odst. 3 občanského zákoníku, ustanovení § 3 odst. 1 písm. a) zákona o úvěru); jedná se o smlouvu spotřebitelskou.Dle ustanovení § 658 odst. 1 občanského zákoníku lze při půjčce peněžité dohodnout úroky. Částku ve výši , částka, , označenou jako souhrnný poplatek, soud posuzuje jako sjednaný úrok, který v tomto případě činí cca 68 % ročně. Veškerá ujednání mezi spotřebitelem (žalovaným) a podnikatelem (právním předchůdcem žalobkyně) je třeba podrobit, při aplikaci Směrnice Rady 93/13/EHS ze dne , datum, o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách (dále jen: „Směrnice 93/13/EHS), posouzení, zda nemají zneužívající charakter ve smyslu ustanovení § 56 občanského zákoníku tedy, zda tato ujednání projdou testem proporcionality (s výjimkou dohody o předmětu plnění a ceně, která byla sjednána jasně a srozumitelně). Částka, kterou měl žalovaný zaplatit nad rámec poskytnutých prostředků, zcela evidentně přesahuje čtyřnásobek běžného smluvního úroku sjednávaného v daném úvěrovém období.Dle ustanovení § 3 odst. 1 občanského zákoníku výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Dle ustanovení § 39 občanského zákoníku je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. Neplatnost právního úkonu podle ustanovení § 39 je absolutní neplatností, plyne přímo ze zákona a soudy se jí musí zabývat z úřední povinnosti.Soud má za to, že smluvní ujednání zavazující k platbě úroků, jejichž výše podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou (stanovenou zejména se zřetelem k úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů), s přihlédnutím ke skutečnosti, že žalovaný je ve vztahu k žalobkyni informačně slabší stranou, s menší dostupností právních služeb, nedostatkem profesionálních zkušeností a nemožností stanovovat si smluvní podmínky (formulářová smlouva), bezpochyby zjevně odporuje dobrým mravům.Soud uzavírá, že smlouva je absolutně neplatná. Do tohoto závěru soud promítá ústavní principy spravedlnosti, přiměřenosti a ochrany slabší smluvní strany, aby nedocházelo ke zneužívání tísně chudých lidí a překračování mezí slušnosti, tedy k nemravnému obchodu s chudobou (viz bod 44. odůvodnění nálezu Ústavního soudu sp. zn, Anonymizováno, ).

13. Absolutní neplatnost znamená neplatnost právního jednání od samého počátku. Soud nároky posuzuje jako bezdůvodné obohacení podle ustanovení § 451 občanského zákoníku, v kterém je stanoveno, že kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat (odstavec 1). Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů (odstavec 2). V ustanovení § 457 občanského zákoníku je podáváno, že je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal.

14. Pohledávka společnosti , Anonymizováno, za žalovanou byla postoupena na žalobkyni v souladu s ustanovením § 1879 a násl. nového občanského zákoníku; dále srovnej Rozsudek NS ČR sp. zn. , spisová značka, - je-li pohledávka ve smlouvě o postoupení pohledávky identifikována dostatečně určitě, je smlouva platná, i když později vyjde najevo, že jde o pohledávku z jiného právního titulu, například z titulu bezdůvodného obohacení (a nikoliv o pohledávku z půjčky, jak bylo uvedeno ve smlouvě o postoupení).

15. S ohledem na výše uvedené soud žalobkyni přiznává pouze rozdíl mezi poskytnutou a vrácenou částkou (tj. , částka, – , částka, ). O lhůtě k plnění rozhoduje soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti ukládá splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (neshledává podmínky pro stanovení lhůty delší).

16. Jelikož doba splnění pro nárok na vydání bezdůvodného obohacení není stanovena právním předpisem, má soud za to, že je třeba vycházet per analogiam z ustanovení § 563 občanského zákoníku - není-li doba splnění dohodnuta, stanovena právním předpisem nebo určena v rozhodnutí, je dlužník povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu spis. zn. , spisová značka, ). Splatnost závazku soud odvozuje od data, kdy byla žalovanému doručena žaloba, tj. , datum, , lhůta pro plnění uplynula dne , datum, a od , datum, je žalovaný v prodlení a žalobkyně má nárok na úroky z prodlení. Požadovaná výše úroků z prodlení nepřesahuje výši stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud poznamenává, že splatnost závazku nebylo možné odvodit z oznámení o postoupení pohledávky ani z předžalobní výzvy, když nebylo prokázáno, že se tyto listiny dostaly do dispoziční sféry žalovaného.

17. Ve sporu byl částečně úspěšný žalovaný, dle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., má právo na náhradu nákladů řízení. Náklady nebyly soudem žalovanému přiznány, neboť mu žádné nevznikly.