5 C 55/2020

Plný text

Okresní soud v Jindřichově Hradci rozhodl samosoudkyní JUDr. Gabrielou Strnadovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 130 611,61 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 97 611,61 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 97 611,61 Kč od 8. 2. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 33 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 33 000 Kč od 8. 2. 2020 do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 53 919,93 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí, k rukám její právní zástupkyně.</b> 1. Žalobou doručenou podepsanému soudu dne 20. 2. 2020, doplněnou dne 15. 6. 2020, domáhá se žalobkyně, provozovatel vodovodu a kanalizace v městě [obec], zaplacení částky ve výši 130 611,61 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 130 611,61 Kč od 8. 2. 2020 do zaplacení ve výši 10 %, když žalovaná vlastní budovu [adresa] postavenou na pozemku parc [číslo] v [katastrální uzemí], vše zapsáno na listu vlastnictví [číslo] další pozemky, ze kterých jsou svedeny srážkové vody do kanalizační přípojky ve vlastnictví žalované. Tyto nemovitosti jsou napojeny na vodovod a kanalizaci provozovanou žalobkyní, žalovaná je tudíž z titulu svého vlastnictví odběratelem ve smyslu ustanovení § 2 odst. 6 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích, v platném znění (dále jen„ ZVK“), když dle tohoto ustanovení„ odběratelem je vlastník pozemku nebo stavby připojené na vodovod nebo kanalizaci.“ Pro dané odběrné místo byla uzavřena dne 27. 11. 2006 smlouva o dodávce vody a odvádění odpadních vod, která však byla ze strany žalované vypovězena. V případě, že pro dané odběrné místo není uzavřena smlouva o dodávce vody a odvádění odpadních vod, dopouští se žalovaná neoprávněného odběru vody z vodovodu a neoprávněného odvádění odpadních vod do kanalizace ve smyslu ustanovení § 10 odst. 1 a 2 ZVK. Podle ustanovení § 10 odst. 3 ZVK je odběratel povinen nahradit ztráty vzniklé podle odstavců 1 a 2. Způsob výpočtu těchto ztrát stanoví vyhláška č. 428/2001 Sb., kterou se provádí ZVK (dále jen„ prováděcí vyhláška“). Ve vztahu k odvádění srážkových vod pak žalobkyně odkazuje na § 14 odst. 3 prováděcí vyhlášky a § 31 prováděcí vyhlášky - výpočet množství odváděných odpadních vod byl sestaven dle skutečného stavu pozemků a byl též potvrzen geodetickým zaměřením ploch předaným žalobkyni žalovanou. Žalobkyně sestavila za období od 21. 2. 2017 do 31. 12. 2019 technický výpočet, který určuje množství odvedených odpadních vod za dané období do kanalizace, Dle zpracovaného technického výpočtu vznikl žalobkyni vůči žalované za období od 21. 2. 2017 do 31. 12. 2019 nárok na náhradu ztráty vzniklé z důvodu neoprávněného vypouštění odpadních vod (srážkových) celkem ve výši 113 575,31 Kč bez DPH. Tato částka odpovídá součinu množství odváděných srážkových vod za období od 21. 2. 2017 do 31. 12. 2019 a jednotkové ceny za 1 m3 (jednotková cena je stanovena pro roky 2017 - 2019 ve výši 36,16 Kč, 36,83 Kč, 39,65 Kč bez DPH). Dále je v celkové částce zohledněna pevná složka vodného a stočného. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě nároku dopisem ze dne 29. 1. 2020 a poskytla jí lhůtu do 7. 2. 2020 k úhradě. Žalovaná žalobkyni ničeho neuhradila, proto požaduje též zákonné úroky z prodlení.

2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, proti kterému podala žalovaná včas odpor, k žalobě se dne 6. 5. 2020 vyjádřila tak, že žalovaná uznává nárok co do právního důvodu (tj. uznává svou povinnost hradit žalobkyni určitou částku za odvod srážkové vody z areálu žalované), neuznává jej do výše; průběžně hradila žalobkyni částku ve výši 1 000 Kč měsíčně. Žalobkyně již dříve žalovanou žalovala o úhradu za odvod srážkových vod za jiné období, a to ve sporu vedeném soudem pod sp. zn. [spisová značka] - soudní smír byl uzavřen pod podmínkou, že strany budou dále jednat o uzavření smlouvy, na základě které bude žalobkyně odvádět srážkové vody z pozemků žalované a žalovaná jí bude hradit smluvní cenu. Základním předpokladem uzavření takové smlouvy však pro žalovanou bylo řádné začlenění pozemků a ploch pod jednotlivé kategorie ploch vyhlášky (těžce propustné, propustné a kryté vegetací), a to na základě řádného geodetického zaměření těchto ploch. Žalovaná za tímto účelem nechala na své náklady zpracovat geodetické zaměření zpevněných ploch ve svém areálu, které poskytla žalobkyni. Očekávala, že na podkladě tohoto zaměření dojde i s ohledem na další relevantní skutečnosti (např. užívání části areálu žalované pro účely bydlení, existenci místních komunikací v areálu, kteréžto plochy nemají být ve smyslu § 20 odst. 6 ZVK zpoplatněny, odchytávání dešťové vody do akumulačních nádrží, tj. jejich neodvádění do kanalizace provozované žalobkyní) k dohodě s žalobkyní o tom, které plochy v areálu žalované budou zpoplatněny a jak. Přes veškerou tuto snahu žalované však k dohodě a podpisu smlouvy nedošlo. O nákladech řízení by mělo být rozhodnuto podle ustanovení § 143 o. s. ř. (neboť žalovaná nezavdala příčinu k podání žaloby), případně podle ustanovení § 150 o. s. ř., když se žalovaná poctivě snažila s žalobkyní na výši úhrad dohodnout a po dobu jednání o obsahu smlouvy hradila alespoň část nároku a současně není vinou pouze žalované, že k uzavření dohody s žalobkyní nedošlo. Žalovaná celkem za žalované období (únor 2017 až prosinec 2019, tj. 35 měsíců) uhradila na žalovaný nárok částku ve výši 33 000 Kč. Minimálně co do částky 33 000 Kč, by měla být žaloba zamítnuta jako nedůvodná. K tomu žalobkyně uvedla, že žalovaná uhradila žalobkyni za období od května 2017 do prosince 2019 celkem částku 31 000 Kč. Jednotlivé platby ve výši 1000 Kč byly žalobcem zúčtovány na nejstarší dlužnou pohledávku, a to fakturu [číslo] která byla vystavena k úhradě vodného a stočného za období od 7. 3. 2016 – 20. 2. 2017, splatnou dne 2. 6. 2017, která zní na částku 30 287 Kč. Pokud jde o zbývající částku ve výši 713 Kč, byla zaúčtována na fakturu [číslo] splatnou dne 14. 3. 2017.

3. Před zahájením jednání ve věci samé, v rámci snahy vyřešit spor smírně a komplexně, soud přivzal k jednání zaměstnance žalobkyně, [jméno] [příjmení], který vysvětlil, jakým způsobem byly určeny skutečně účtované výměry, kdy u pozemků parc. [číslo] par. [číslo] se jedná o výměru 847 m2; skutečnost že v budově [adresa] se nachází byt je zohledněna tak, že vypočtené roční množství odváděných srážkových vod činilo 1 099 m3, ale účtováno bylo 1 020 m3, tedy o 79 m3 méně. Z pozemků par. č [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] a [číslo], je skutečně účtováno 607 m2, jako těžce propustná zpevněná plocha (482 m2 asfaltu a 125 m2 betonu). Z pozemků par. č [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] a [číslo], se účtuje 835 m2, jako propustné zpevněné plochy (814 m2 zámková dlažbu a 21 m2 keramická dlažba). Žalovaná při jednání potvrdila, že tyto výměry pro účtování nerozporuje, vyjma 7 m2 betonu. V podání ze dne 11. 11. 2021 žalovaná účtované výměry zpochybnila, když u pozemků parc. [číslo] uvedla, že není zřejmé, z jaké části je z pozemků účtováno jako z těžce propustné plochy a jaké části jako z propustné zpevněné plochy, z pozemku parc. [číslo] nemělo být účtováno, když se jedná o zastavěnou plochu a nádvoří, jehož součástí je objekt bydlení, z pozemku parc. [číslo] by neměla být účtována celá výměra, ale pouze 50 %, neboť srážková voda je odchytávána do nádrže. Pozemky parc. [číslo] jsou účelové komunikace a neměly by být účtovány, ohledně pozemku parc. [číslo] žalovaná uvedla, že má být účtováno 200 m², stejně jako žalobkyně. V závěrečné řeči žalovaná nově uvedla, že účtovatelné plochy areálu nelze přesně určit, protože výměry pozemků dle katastru nemovitostí neodpovídají účtovatelným plochám dle vyhlášky k ZVK. V areálu jsou funkční pouze dva kanály (ostatní jsou zaslepené a zasypané pískem). V ZVK není nikde výslovně uvedena povinnost hradit za odvedení srážkové vody do kanalizace. Žalovaná nemůže být nucena činit něco, co jí zákon výslovně neukládá. Žalobkyně poukázala na rozhodnutí Ústavního soudu [ústavní nález], ve kterém dospěl k závěru, že obecná povinnost vlastníka, potažmo provozovatele, odvádět a čistit srážkové vody vyplývá mimo jiné z ustanovení § 2, § 8, § 9 a § 22 ZKV, z jeho prováděcích předpisů a předpisů souvisejících. Ústavní soud shodně dospěl k závěru, že pokud zákonodárce vylučuje některé subjekty z povinnosti hradit úplatu za odvádění srážkových vod v § 20 odst. 6 ZVK, není toto diskriminující (judikát I. ÚS 2006/12 nebo obdobně Nejvyšší soud ČR v rozsudku [spisová značka]).

4. Existence žalobkyně byla ověřena z úplného výpisu společnosti z obchodního rejstříku ze dne 20. 5. 2021, z kterého je podáváno, že v rámci přeměny rozdělení odštěpení sloučením přešla na žalobkyni, jako nástupnickou společnost (dříve 1. [právnická osoba]) k rozhodnému dni 1. 10. 2009 odštěpovaná část jmění rozdělované [právnická osoba] a.s. (dříve Vodovody a kanalizace [právnická osoba] – úplný výpis této společnosti) [IČO], specifikovaná v projektu rozdělené odštěpením sloučením, schváleného rozhodnutím jediného akcionáře nástupnické společnosti ze dne 16. 3. 2010, a to včetně práv a povinností z pracovně právních vztahů. Na žalobkyni, jako společnost nástupnickou, přešlo na základě schváleného projektu přeměny vnitrostátní fúze formou sloučení s rozhodným dnem 1. 10. 2012 veškeré jmění zanikající [právnická osoba] s.r.o. se sídlem [adresa], [IČO], dosud zapsané v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Českých Budějovicích v oddílu C vložce [číslo].

5. Existence žalované a oprávnění pana [příjmení] [jméno] [příjmení], narozeného dne 27. 6. 1961, jednat jejím jménem byla ověřena z úplného výpisu společnosti z obchodního rejstříku.

6. Mezi účastnicemi je nesporné, že žalovaná je, mimo jiné, vlastníkem pozemků parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa] – stavba pro obchod, parc. [číslo] parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa] – objekt k bydlení (ze sdělení [stát. instituce] ze dne 5. 12. 2013 plyne, že v domě [adresa] se v prvním nadzemním podlaží nacházejí 2 bytové jednotky /1+1 a 2+1 se sociálním zařízení/, v druhém nadzemním (mylně uvedeno v pod-zemním) podlaží se nacházejí 2 bytové jednotky /1+1 a 2+1 se sociálním zařízením/). V prvním podzemním podlaží se nachází zázemí bytů, prádelna, sklepy, WC, sprchový kout. Na půdě rodinného domu je sušárna. Svým charakterem dům [adresa] odpovídá bytovému domu), parc. [číslo] parc. [číslo] jehož součástí je stavba, parc. [číslo] parc. [číslo] vše zapsáno na listu vlastnictví [číslo] pro katastrální území a [územní celek]. Z těchto nemovitostí žalovaná odvádí srážkovou vodu do kanalizace provozované žalobkyní. Mezi účastnicemi není uzavřena smlouva o dodávce vody a odvádění odpadních vod, k odstoupení od smlouvy došlo v roce 2011. Žalovaná uhradila od 1. 2 2017 do 30. 12. 2019 částku ve výši 33 000 Kč.

7. Při místním šetření bylo zjištěno, že se jedná o ucelený prostor, sloužící jako prodejna stavebnin, včetně skladu, který je ohraničen plotem a budovami. Do objektu vedou dva vjezdy; jedná se o vjezd kolem budovy [adresa], který lze u příjezdu z hlavní silnice uzavřít kovovou dvoukřídlou bránou s upozorněním„ POZOR PES! TADY HLÍDÁM JÁ“, zároveň je možné tuto příjezdovou cestu uzavřít bránou (dvoukřídlou, na které je umístěna cedule s otevírací dobou), která se nachází ve vnitřní části areálu, a to v části, kde je po celé šířce příjezdu umístěna kanalizační mřížka. Za obytným domem se nachází podzemní jímka na vodu (jedná se o část, jejíž plocha není účtována – sdělení [jméno] [příjmení], porovnání vytyčovacího protokolu [číslo] ortofotomapy). [adresa] není účtována - fakticky jsou na pozemku parc. [číslo] budovy – obytný dům u příjezdové silnice a modrá budova za tímto domem. Druhý vjezd do areálu je širší, slouží jako„ oficiální“ vjezd k prodejně; lze uzavřít dvoukřídlou kovovou bránou, na které je umístěna cedule s otevírací dobou, dle které je v létě otevřeno od pondělí do pátku 7,30 až 17,00 hodin, v sobotu od 8,00 hodin – není zřejmé dokdy; v zimě od pondělí do pátku od 8,00 do 17,00, v sobotu od 8,00 do 11,00 hodin; v neděli je zavřeno. Jednatel žalované při místním šetření potvrdil, že brány se na noc zamykají, areál hlídá pes. U hlavní brány vlevo je na plotě areálu vyvěšena cedule s provozním a návštěvním řádem veřejné části areálu - otevírací doba areálu pondělí až pátek 7,30 – 17,00 hodin, sobota 8,00 – 12,00 hodin, údaje o veřejné části areálu parkoviště (16 stání), asfaltové cesty (614 m²), chodníky (zámková dlažba), osvětlení umělé (el. lampy) veřejné WC, lékárnička v kanceláři. Tato cedule vypadá oproti ostatním cedulím v areálu nově, z fotografií, které byly předloženy žalobkyní je zřejmé, že se zde k datu 17. 10. 2021 nenacházela (fotografie z aplikace mapy.cz). Těsně u brány je v celé šířce příjezdové cesty kanalizační mřížka, účtováno je až z prostoru za mřížkou (sdělení [jméno] [příjmení], porovnání vytyčovacího protokolu [číslo] ortofotomapy). Za vjezdovou bránou pokračuje asfaltová cesta lemovaná chodníky ze zámkové dlažby k samotné prodejně, před kterou se nacházejí parkoviště a chodníčky ze zámkové dlažby, parkoviště se nacházejí i v zadní části budovy - před garážemi. Pokud se do areálu vjede popsanou branou z ulice [ulice], nachází se vlevo oplocená část s vraty (cedule:„ Půjčovna lešení, Zednické HAKI, Fasádní PERI, Trubkové“,„ STAVEBNINY“), následuje sklad – budova bez čp/če, jež je součástí pozemku parc. [číslo] o výměře 400 m2 (informace o pozemku), ze střechy skladu jsou svedeny dvě okapové roury (jedna ústí do kanálku a druhá má přepad do modrého sudu), třetí okapová roura vede přímo z budovy a je napojena na okap prodejny svedený do kanálu). Prodejna navazuje na sklad„ z boku“ - jedná se o budovu [adresa], která je součástí pozemku parc. [číslo] o výměře 647 m2 (informace o pozemku). Ze střechy této budovy je svedeno pět okapových rour (již zmíněná společná pro sklad, jedna v časti u kanceláře, která má přepad do kontejneru na dešťovou vodu, další tři jsou svedeny do kanálu – jedna se nachází v části před vchodem do prodejny a další dvě u garáží). Z fotografií předložených žalovanou je zřejmé, že dešťovou vodu zachytává do sudů a do kontejneru na dešťovou vodu; potvrzeno při místním šetření. Na okně prodejny stavebnin je umístěna cedule„ P“ u které je cedule„ zákazníky“. U parkoviště jsou dále umístěny cedule WC, příjem zboží, parking, market. Naproti části budovy stavebnin je modrá budova, která dle zápisu v katastru nemovitostí spadá [adresa], obě budovy jsou součástí pozemku parc. [číslo] (o výměře dle listu vlastnictví 1 048 m2). Z ortofotomapy a vytyčovacího protokolu [číslo] plyne, že v areálu se dále nacházejí pozemky parc. [číslo] (výměra dle listu vlastnictví 155 m2), parc. parc. [číslo] (výměra dle listu vlastnictví 736 m2), parc. [číslo] (výměra dle listu vlastnictví 664 m2), a parc. [číslo] (výměra dle listu vlastnictví 76 m2). Asfaltová cesta, parkoviště a chodníčky jsou umístěny na těchto pozemcích. Umístění komunikace, chodníků a parkoviště potvrzuje též sdělení [stát. instituce] ze dne 13. 3. 2020 a náčrtek z místního šetření, kdy při místním šetření dne 27. 2. 2020 bylo zjištěno, že stavba„ stavební úpravy prašné komunikace“, obsahující komunikaci, chodníky a parkoviště je zcela dokončena a nově se nachází na pozemcích parc. [číslo] v [katastrální uzemí]. Ze sdělení [stát. instituce] ze dne 24. 3. 2022 plyne, že si žalovaná nechala vypracovat geometrický plán (ze dne 11. 3. 2022 [číslo] Fi/2022), kde došlo ke změně číslování pozemků a ke změně druhu pozemků, kdy pozemek p. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří [adresa] rodinného domu byl nově nahrazen pozemkem parc. [číslo] ostatní plocha a způsob využití jiná plocha a pozemek parc. [číslo] nově nahrazen pozemkem parc. [číslo] ostatní plocha, způsob využití jiná plocha, plán nebyl promítnut do katastru nemovitostí (ze samotného plánu se podává, že pozemek parc. [číslo] byl rozdělen na pozemek parc. [číslo] jehož součástí je budova [adresa] a pozemek parc. [číslo]; pozemek parc. [číslo] byl rozdělen na pozemek parc. [číslo] parc. [číslo]). Z vytyčovacího protokolu [číslo] ve spojení s emailem ze dne 5. 4. 2022, emailem ze dne 4. 3. 2022 s nákresem, a měřičským náčrtem ze dne [číslo] se podává, že v areálu je 482 m2 asfaltu (není započítávána příjezdová cesta podél budovy [adresa]) , 125 m2 betonu , 21 m2 keramické dlažby a 866 m2 zámkové dlažby – z toho 214 m2 tvoří parkovací plochy – 90 m2 parkovací plocha před prodejnou , 34 m2 a 53 m2 parkovací plocha naproti prodejně , 37 m2 parkovací plocha u garáže (měřičský náčrt [číslo]). V části, která je zohledněna pro výpočet objemu srážkových vod se nacházejí dva nezakryté kanály před garáží, další před vchodem do prodejny a poslední před vraty skladu. Tři kanalizační výpustě jsou zakryty dřevěným/dřevotřískovým poklopem. Z fotografií předložených žalobkyní a svědecké výpovědi svědka [jméno] [příjmení], zaměstnance žalobkyně je zřejmé, že v době, kdy strany jednaly o uzavření smlouvy, kanalizační výpustě zakryty nebyly; zároveň se z předložených fotografií (žalobkyně) podává, že v areálu jsou ještě dvě kanalizační výpustě – v prostoru vedle cedulí u skladu – při místním šetření zakryto paletami, a dále v prostoru parkoviště za druhou budovou [adresa] – v době místního šetření, zde parkovalo auto). Při jednání dne 8. 4. 2022 uvedla žalovaná, že zakryté kanály jsou zasypány pískem až po okraj.

8. Žalobkyně žalovala žalovanou o úhradu za odvod srážkových vod za předchozí období s tím, že tento spor byl podepsaným soudem veden pod sp. zn. [spisová značka] a byl ukončen soudním smírem (protokol o jednání ze dne 1. 11. 2006, usnesení č. j. [číslo jednací]); strany začaly jednat o uzavření nové smlouvy (viz výpověď svědka [jméno] [příjmení] – zaměstnance žalobkyně), v této době byla fakturace pozastavena; jednání nebyla úspěšná, jak plyne nejen z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], ale též z přípisu ze dne 29. 11. 2019, v němž, mimo jiné, vyzývá žalovanou k adekvátní reakci ohledně návrhu smlouvy s tím, že jinak dojede k fakturaci vodného a stočného za období od 21. 2. 2017 do současnosti (k úhradě za předchozí období byla žalovaná vyzvána přípisem [jméno] [příjmení] ze dne 19. 5. 2017, v němž mimo jiné uvádí, že zasílá návrh smlouvy o dodávce vody a odvádění odpadních vod na základě geodetického zaměření ploch dodaného žalovanou a na základě oboustranné dohody ohledně správnosti geodetického zaměření zasílá fakturu od 7. 3. 2016 do 20. 2. 2017. Faktura [číslo] vystavená na žalovanou dne 19. 5. 2017 zní na částku 30 287 Kč zahrnující platby za pevnou složku vodného kategorie A, pevnou složku stočného kategorie A a srážky za období od 7. 3. 2016 do 20. 2. 2017, kdy celková částka činila včetně DPH 42 287 Kč a byly z ní odečteny zálohy v celkové výši 12 000 Kč (mimo dalších záloh i záloha ve výši 1 000 Kč zaplacená dne 28. 2. 2017 pod variabilním symbolem [číslo] číslo dokladu [číslo] a záloha ve výši 1 000 Kč uhrazená dne 30. 3. 2017 pod variabilním symbolem [číslo] číslo dokladu [číslo]). Dne 27. 2. 2017 byla žalobkyní žalované vystavena faktura [číslo] za období od 6. 2. 2016 do 24. 2. 2017 na částku 847 Kč za vodné (faktura). Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] (ve spojení s fotografiemi, které předložila žalobkyně a ve spojení s návrhem smlouvy) plyne, že v rámci jednání o návrhu smlouvy proběhla 2 místní šetření v areálu žalované (dne 19. 2. 2014 a dne 26. 3. 2015), dle posledního návrhu smlouvy mělo být zpoplatněno 1 020 m3 srážkových vod odváděných do kanalizace, když žalobkyně vycházela z následujících výměr a druhů ploch: druh plochy A – zastavěná plocha 847 m2 – redukovaná plocha 762,300, A těžce propustné zpevněné plochy 607 m2 – redukovaná plocha 546,300, B lehce propustné zpevněné plochy 835 m2 – redukovaná plocha 334,000; součet redukovaných ploch 1 642,600 – roční množství odváděných srážkových vod 1 099 m3. Při tomto návrhu (kdy výpočet je obsažen v tabulce - v listině označené jako Příloha č. 3) vycházel [jméno] [příjmení] z vytyčovacího protokolu [číslo] Ing. [jméno] [příjmení] – kdy pro pozemky par. č [číslo] a par. [číslo] vyšel z výměry uvedené v katastru nemovitostí – 847 m2 a zohlednil skutečnost, že v budově [adresa] se nachází, dle prohlášení žalované, byt, když vypočtené roční množství odváděných srážkových činilo na 1 099 m3, ale účtováno bylo 1 020 m3, tedy o 79 m3 méně. Z pozemků par. č [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] a [číslo], bylo účtováno 607 m2, jako těžce propustná zpevněná plocha - 482 m2 asfaltu a 125 m2 betonu. Z pozemků par. č [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] a [číslo], bylo účtováno 835 m2, jako propustné zpevněné plochy, kdy se jednalo v části 814 m2 o zámkovou dlažbu a v části 21 m2 o keramickou dlažbu. Plocha zámkové dlažby byla určena tak, že z celkové části tj . 1 026 m2 bylo odečteno 137 m2 a 75 m2; výměry byly odečteny pomocí promítnutí katastrální mapy do počítačového programu. Svědek [příjmení] v rámci svého výslechu zakreslil účtované plochy do nákresu Ing. [příjmení], tento jeho nákres koresponduje s výpočtem. V rámci jednání pana [příjmení] a Ing. [příjmení], navrhoval jednatel žalované umístění zátek přímo do potrubí (v revizní šachtě byla zátka umístěna), s čímž svědek nesouhlasil, neboť se nejedná o dlouhodobé řešení (zátky lze kdykoli vyndat) a navrhl přesunout zámkovou dlažbu z kategorie těžce propustné plochy do lehce propustné plochy. Ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení] dále plyne, že kanál se zaslepí tak, že se vyndá mříž a následně se udělá poklop, který je nepropustný; v areálu je přerušena dodávka vody, vodovodní přípojka zrušena nebyla (potvrdil jednatel žalované).

9. V areálu žalované proběhlo dne 27. 5. 2020 místní šetření pracovníků Finančního úřadu pro Jihočeský kraj, územní pracoviště [obec], kteří ověřili zpevněné plochy v areálu stavebnin [adresa] a [adresa] takto: pozemek parc. [číslo] asfalt 136, beton 34, zpevněná plocha 120, osvobodit 170; pozemek parc. [číslo] – asfalt 187, zpevněná plocha 100, osvobodit 187, pozemek parc. [číslo] asfalt 236, beton 79, zpevněná plocha 100, osvobodit 315; pozemek parc. [číslo] asfalt 7, osvobodit 7; pozemek parc. [číslo] – asfalt 48, osvobodit 48; pozemek parc. [číslo] asfalt 206, beton 321, zpevněná plocha 70; pozemek parc. [číslo] – beton 454.

10. Rozhodnutím ze dne 2. 12. 2002 bylo povoleno žalované, aby užívala prodejnu stavebnin první nadzemní podlaží, [obec], [ulice a číslo], na pozemcích parc. [číslo] v [katastrální uzemí], kdy stavba obsahuje stavební úpravy stávajícího objektu na výrobu matrací na prodejnu stavebnin se skladem, nově je vybudována vodovodní kanalizační a plynová přípojka, jelikož se jedná o částečnou kolaudaci, není kolaudována místnost číslo 5 - garáž a celé druhé nadzemní podlaží (kolaudační rozhodnutí). Rozhodnutím ze dne 26. 8. 2010 bylo žalované povoleno užívání prodejny stavebnin přístavby skladové haly [obec], [ulice a číslo], když stavba obsahuje přístavbu skladové haly, garáže v pravé části traktu. Dne 30. 11. 2016 potvrdil [stát. instituce], že stavba„ prodejna stavebnin“, přístavba skladové haly, [ulice] ulice [anonymizováno], se nachází na pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí].

11. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě záloh na vodné a stočné, jak je zřejmé z platebního kalendáře číslo daňového dokladu [číslo] tak, že záloha na vodné a stočné pro období od 1. 2. 2017 do 28. 2. 2017 ve výši 1 000 Kč je splatná dne 20. 2. 2017 a záloha za období od 1. 3. 2017 do 31. 3. 2017 ve výši 1 000 Kč je splatná dne 20. 3. 2017, vždy pod variabilním symbolem [číslo], bankovní spojení [bankovní účet].

12. Z částečných výpisů z účtu [bankovní účet], který je veden u Komerční banky na žalovanou společnost, se podává, že na protiúčet [anonymizováno] A.S. číslo účtu [bankovní účet], pod variabilním symbolem [číslo] byla dne 28. 2. 2017 byla poukázána částka ve výši 1 000 Kč – identifikace transakce – SRAZKY – [anonymizováno] – ZÁLOHA-ZA 2/ 2017, [anonymizována dvě slova] – SRAZKY – 2/ 2017, dne 30. 3. 2017 byla poukázána částka ve výši 1 000 Kč – identifikace transakce – ZALOHA - SRAZKY – [anonymizováno] – [anonymizováno] [číslo], [anonymizováno] 2017, dne 24. 5. 2017 byla poukázána částka ve výši 1 000 Kč – identifikace transakce – ZÁLOHA – SRÁŽKY – [anonymizováno] – [anonymizováno] – [číslo] (tuto platbu potvrzuje též daňový doklad – platby předem [číslo] vystavený žalobkyní na žalovanou, v němž potvrzuje přijetí platby ve výši 1 000 Kč dne 24. 5. 2017, s tím, že platba byla použita předem), [anonymizováno] 2017, dne 24. 5. 2017 byla poukázána částka ve výši 1 000 Kč – identifikace transakce – ZÁLOHA – SRÁŽKY – [anonymizováno] – [anonymizováno] – [číslo], [anonymizováno] – 5/ 2017 (tuto platbu potvrzuje též daňový doklad – platby předem [číslo] vystavený žalobkyní na žalovanou, v němž potvrzuje přijetí platby ve výši 1 000 Kč dne 24. 5. 2017, s tím, že platba byla použita předem); na protiúčet [anonymizováno] A.S. číslo účtu [bankovní účet], pod variabilním symbolem [číslo] dne 27. 6. 2017 byla poukázána částka ve výši 1 000 Kč - identifikace transakce – ZÁLOHA - SRÁŽKY – [anonymizováno] – [anonymizováno] [číslo], [anonymizováno] [číslo]; na protiúčet [anonymizováno] A.S. číslo účtu [bankovní účet], pod variabilním symbolem [číslo] dne 31. 8. 2017 byla poukázána částka ve výši 1 000 Kč – identifikace transakce – ZÁLOHA – SRÁŽKY – [anonymizováno] – [anonymizováno] [číslo], [anonymizováno] [číslo] (tuto platbu potvrzuje též daňový doklad – platby předem [číslo] vystavený žalobkyní na žalovanou, v němž potvrzuje přijetí platby ve výši 1 000 Kč dne 31. 8. 2017, s tím, že platba byla použita předem); na protiúčet [anonymizováno] A.S. číslo účtu [bankovní účet], pod variabilním symbolem [číslo] dne 11. 9. 2017 byla poukázána částka ve výši 1 000 Kč – identifikace transakce – ZALOHA - SRAZKY – [anonymizováno] – [anonymizováno] [číslo], [anonymizováno] [číslo] (tuto platbu potvrzuje též daňový doklad – platby předem [číslo] vystavený žalobkyní na žalovanou, v němž potvrzuje přijetí platby ve výši 1 000 Kč dne 11. 9. 2017, s tím, že platba byla použita předem), dne 24. 10. 2017 byla poukázána částka ve výši 1 000 Kč – identifikace transakce – ZALOHA - SRAZKY – [anonymizováno] – [anonymizováno] [číslo], [anonymizováno] [číslo] (tuto platbu potvrzuje též daňový doklad – platby předem [číslo] vystavený žalobkyní na žalovanou, v němž potvrzuje přijetí platby ve výši 1 000 Kč dne 24. 10. 2017, s tím, že platba byla použita předem); na protiúčet [anonymizováno] A.S. číslo účtu [bankovní účet], pod variabilním symbolem [číslo] byla dne 27. 11. 2017 poukázána částka ve výši 1 000 Kč - identifikace transakce – ZÁLOHA - SRÁŽKY – [anonymizováno] – [anonymizováno] – [číslo], [anonymizováno] ZÁLOHUSRÁŽKY – 11/ 2017 (tuto platbu potvrzuje též daňový doklad – platby předem [číslo] vystavený žalobkyní na žalovanou, v němž potvrzuje přijetí platby ve výši 1 000 Kč dne 27. 11. 2017, s tím, že platba byla použita předem), dne 12. 12. 2017 byla poukázána částka ve výši 1 000 Kč - identifikace transakce – ZÁLOHA - SRÁŽKY – [anonymizováno] – [anonymizováno] – [číslo] [anonymizováno] – 12/ 2017 (tuto platbu potvrzuje též daňový doklad – platby předem [číslo] vystavený žalobkyní na žalovanou, v němž potvrzuje přijetí platby ve výši 1 000 Kč dne 12. 12. 2017, s tím, že platba byla použita předem), dne 12. 1. 2018 byla poukázána částka ve výši 1 000 Kč – identifikace transakce – ZÁLOHA - SRÁŽKY – [anonymizováno] – [anonymizováno] – [číslo], [anonymizováno] – [číslo] (tuto platbu potvrzuje též daňový doklad – platby předem [číslo] vystavený žalobkyní na žalovanou, v němž potvrzuje přijetí platby ve výši 1 000 Kč dne 12. 1. 2018, s tím, že platba byla použita předem), dne 17. 4. 2018 byla poukázána částka ve výši 1 000 Kč – identifikace transakce – ZÁLOHA - SRÁŽKY – [anonymizováno] – [anonymizováno] – [číslo], [anonymizováno] – [číslo] (tuto platbu potvrzuje též daňový doklad – platby předem [číslo] vystavený žalobkyní na žalovanou, v němž potvrzuje přijetí platby ve výši 1 000 Kč dne 17. 4. 2018, s tím, že platba byla použita předem), dne 7. 5. 2018 byla poukázána částka ve výši 1 000 Kč – se zprávou pro příjemce Z f. [anonymizováno] DO f. [anonymizováno] – areál stavebnin [anonymizováno] – za SRÁŽKY – 5/ 2018 (tuto platbu potvrzuje též daňový doklad – platby předem [číslo] vystavený žalobkyní na žalovanou, v němž potvrzuje přijetí platby ve výši 1 000 Kč dne 7. 5. 2018, s tím, že platba byla použita předem), dne 22. 6. 2018 byla poukázána částka ve výši 1 000 Kč – se zprávou pro příjemce Z f. [anonymizováno] DO f. [anonymizováno] – areál stavebnin [anonymizováno] – za SRÁŽKY – 6/ 2018 (tuto platbu potvrzuje též daňový doklad – platby předem [číslo] vystavený žalobkyní na žalovanou, v němž potvrzuje přijetí platby ve výši 1 000 Kč dne 22. 6. 2018, s tím, že platba byla použita předem), dne 26. 7. 2018 byla poukázána částka ve výši 1 000 Kč – se zprávou pro příjemce Z f. [anonymizováno] DO f. [anonymizováno] – areál stavebnin [anonymizováno] – za SRÁŽKY – 7/ 2018 (tuto platbu potvrzuje též daňový doklad – platby předem [číslo] vystavený žalobkyní na žalovanou, v němž potvrzuje přijetí platby ve výši 1 000 Kč dne 26. 7. 2018, s tím, že platba byla použita předem), dne 13. 8. 2018 byla poukázána částka ve výši 1 000 Kč – se zprávou pro příjemce Z f. [anonymizováno] DO f. [anonymizováno] – areál stavebnin [anonymizováno] – za SRÁŽKY – 8/ 2018 (tuto platbu potvrzuje též daňový doklad – platby předem [číslo] vystavený žalobkyní na žalovanou, v němž potvrzuje přijetí platby ve výši 1 000 Kč dne 13. 8. 2018, s tím, že platba byla použita předem), dne 14. 9. 2018 byla poukázána částka ve výši 1 000 Kč – se zprávou pro příjemce [anonymizováno] DO f. [anonymizováno] za srážkovou vodu v areálu f. [anonymizováno] Č. [obec] čp 34 (tuto platbu potvrzuje též daňový doklad – platby předem [číslo] vystavený žalobkyní na žalovanou, v němž potvrzuje přijetí platby ve výši 1 000 Kč dne 14. 9. 2018, s tím, že platba byla použita předem), dne 9. 10. 2018 byla poukázána částka ve výši 1 000 Kč – se zprávou pro příjemce [anonymizováno] – 10/ 2018 (tuto platbu potvrzuje též daňový doklad – platby předem [číslo] vystavený žalobkyní na žalovanou, v němž potvrzuje přijetí platby ve výši 1 000 Kč dne 9. 10. 2018, s tím, že platba byla použita předem), dne 8. 11. 2018 byla poukázána částka ve výši 1 000 Kč – se zprávou pro příjemce [anonymizováno] – 4/ 2018 (tuto platbu potvrzuje též daňový doklad – platby předem [číslo] vystavený žalobkyní na žalovanou, v němž potvrzuje přijetí platby ve výši 1 000 Kč dne 8. 11. 2018, s tím, že platba byla použita předem), dne 6. 12. 2018 byla poukázána částka ve výši 1 000 Kč – se zprávou pro příjemce [anonymizováno] zálohuSRÁŽKY – 12/ 2018 (tuto platbu potvrzuje též daňový doklad – platby předem [číslo] vystavený žalobkyní na žalovanou, v němž potvrzuje přijetí platby ve výši 1 000 Kč dne 6. 12. 2018 18, s tím, že platba byla použita předem), dne 17. 1. 2019 byla poukázána částka ve výši 1 000 Kč – se zprávou pro příjemce Z f. [anonymizováno] DO f. [anonymizováno] – platba bez smlouvy – nepřipojeno na řád – areál stavebnin [anonymizováno] – za SRÁŽKY – 1/ 2019 (tuto platbu potvrzuje též daňový doklad – platby předem [číslo] vystavený žalobkyní na žalovanou, v němž potvrzuje přijetí platby ve výši 1 000 Kč dne 17. 1. 2019, s tím, že platba byla použita předem), dne 27. 2. 2019 byla poukázána částka ve výši 1 000 Kč – se zprávou pro příjemce Z f. [anonymizováno] DO f. [anonymizováno] – areál stavebnin [anonymizováno] – za SRÁŽKY – 2/ 2019 (tuto platbu potvrzuje též daňový doklad – platby předem [číslo] vystavený žalobkyní na žalovanou, v němž potvrzuje přijetí platby ve výši 1 000 Kč dne 27. 2. 2019, s tím, že platba byla použita předem), dne 26. 3. 2019 byla poukázána částka ve výši 1 000 Kč se zprávou pro příjemce [anonymizováno] zálohuSRÁŽKY – [číslo] (tuto platbu potvrzuje též daňový doklad – platby předem [číslo] vystavený žalobkyní na žalovanou, v němž potvrzuje přijetí platby ve výši 1 000 Kč dne 26. 3. 2019, s tím, že platba byla použita předem), dne 4. 4. 2019 byla poukázána částka ve výši 1 000 Kč se zprávou pro příjemce Fa [anonymizováno] do [anonymizováno] – zálohu – areál [anonymizováno] – za SRÁŽKY – za duben - [číslo] (tuto platbu potvrzuje též daňový doklad – platby předem [číslo] vystavený žalobkyní na žalovanou, v němž potvrzuje přijetí platby ve výši 1 000 Kč dne 4. 4. 2019, s tím, že platba byla použita předem), dne 23. 5. 2019 byla poukázána částka ve výši 1 000 Kč se zprávou pro příjemce [anonymizováno] – [číslo] (tuto platbu potvrzuje též daňový doklad – platby předem [číslo] vystavený žalobkyní na žalovanou, v němž potvrzuje přijetí platby ve výši 1 000 Kč dne 23. 5. 2019, s tím, že platba byla použita předem), dne 11. 6. 2019 byla poukázána částka ve výši 1 000 Kč – se zprávou pro příjemce Z f. [anonymizováno] DO f. [anonymizováno] – areál stavebnin [anonymizováno] – za SRÁŽKY – 6/ 2019 (tuto platbu potvrzuje též daňový doklad – platby předem [číslo] vystavený žalobkyní na žalovanou, v němž potvrzuje přijetí platby ve výši 1 000 Kč dne 11. 6. 2019, s tím, že platba byla použita předem), dne 9. 7. 2019 byla poukázána částka ve výši 1 000 Kč – se zprávou pro příjemce Z f. [anonymizováno] DO f. [anonymizováno] – areál stavebnin [anonymizováno] [obec] – za SRÁŽKY – za 7/ 2019 (tuto platbu potvrzuje též daňový doklad – platby předem [číslo] vystavený žalobkyní na žalovanou, v němž potvrzuje přijetí platby ve výši 1 000 Kč dne 9. 7. 2019, s tím, že platba byla použita předem), dne 13. 8. 2002 byla poukázána částka ve výši 1 000 Kč – se zprávou pro příjemce Z f. [anonymizováno] DO f. [anonymizováno] – areál stavebnin [anonymizováno] – za SRÁŽKY – za 8/ 2019 (tuto platbu potvrzuje též daňový doklad – platby předem [číslo] vystavený žalobkyní na žalovanou, v němž potvrzuje přijetí platby ve výši 1 000 Kč dne 13. 8. 2019, s tím, že platba byla použita předem), dne 6. 9. 2019 byla poukázána částka ve výši 1 000 Kč – se zprávou pro příjemce Z f. [anonymizováno] DO f. [anonymizováno] – areál stavebnin [anonymizováno] – za SRÁŽKY – za 9/ 2019 (tuto platbu potvrzuje též daňový doklad – platby předem [číslo] vystavený žalobkyní na žalovanou, v němž potvrzuje přijetí platby ve výši 1 000 Kč dne 6. 9. 2019, s tím, že platba byla použita předem), dne 2. 10. 2019 byla poukázána částka ve výši 1 000 Kč – se zprávou pro příjemce Z f. [anonymizováno] DO f. [anonymizováno] – areál stavebnin [anonymizováno] – za SRÁŽKY – za 10/ 2019 (tuto platbu potvrzuje též daňový doklad – platby předem [číslo] vystavený žalobkyní na žalovanou, v němž potvrzuje přijetí platby ve výši 1 000 Kč dne 3. 10. 2019, s tím, že platba byla použita předem), dne 12. 11. 2019 byla poukázána částka ve výši 1 000 Kč – se zprávou pro příjemce Z f. [anonymizováno] DO f. [anonymizováno] – areál stavebnin [anonymizováno] – za SRÁŽKY – za 11/ 2019 – listopad (tuto platbu potvrzuje též daňový doklad – platby předem [číslo] vystavený žalobkyní na žalovanou, v němž potvrzuje přijetí platby ve výši 1 000 Kč dne 12. 11. 2019, s tím, že platba byla použita předem), dne 30. 12. 2019 byla poukázána částka ve výši 1 000 Kč – se zprávou pro příjemce Z f. [anonymizováno] DO f. [anonymizováno] – areál stavebnin [anonymizováno] – za SRÁŽKY – za 12/ 2019 (tuto platbu potvrzuje též daňový doklad – platby předem [číslo] vystavený žalobkyní na žalovanou, v němž potvrzuje přijetí platby ve výši 1 000 Kč dne 30. 12. 2019, s tím, že platba byla použita předem). Z výpisu z podnikatelského konta klasik [obec] spořitelny číslo účtu [bankovní účet] se podává, že dne 1. 3. 2018 byla z tohoto účtu, který je veden pod názvem žalované společnosti poukázána částka ve výši 1 000 Kč je na účet [bankovní účet] s popisem transakce Fa [anonymizováno] platbu do [anonymizováno] – záloha za srážkovu vodu – za 2/ 2018 – areál stavebnin f. v [anonymizováno] - [ulice] ulice [anonymizováno] č.p. (tuto platbu potvrzuje též daňový doklad – platby předem [číslo] vystavený žalobkyní na žalovanou, v němž potvrzuje přijetí platby ve výši 1 000 Kč dne 2. 3. 2018, s tím, že platba byla použita předem). Tyto platby potvrzuji seznamy přijatých faktur, a to za rok 2017 za rok 2018 a za rok 2020. Výše plateb za toto období byla učiněna nespornou.

13. Žalobkyně měla dle předloženého seznamu zaúčtovat zálohy takto: částka ve výši 1 000 Kč uhrazená 28. 2. 2017 zaúčtovaná jako zálohu na fakturu [číslo], částka ve výši 1 000 Kč uhrazená 30. 3. 2007 zaúčtovaná jako zálohu na fakturu [číslo], částka ve výši 1 000 Kč uhrazená dne 24. 5. 2017, částka ve výši 1 000 Kč uhrazená dne 24. 5. 2017, částka ve výši 1 000 Kč uhrazená dne 31. 8. 2017, částka ve výši 1 000 Kč uhrazená dne 27. 11. 2017, částka ve výši 1 000 Kč uhrazená dne 12. 12. 2017, částka ve výši 1 000 Kč uhrazená dne 12. 1. 2018, částka ve výši 1 000 Kč uhrazená dne 2. 3. 2018, částka ve výši 1 000 Kč uhrazená dne 17. 4. 2018, částka ve výši 1 000 Kč uhrazená dne 7. 5. 2018, částka ve výši 1 000 Kč uhrazená dne 22. 6. 2018, částka ve výši 1 000 Kč uhrazená dne 26. 7. 2018, částka ve výši 1 000 Kč uhrazená dne 13. 8. 2018, částka ve výši 1 000 Kč uhrazená dne 14. 9. 2018, částka ve výši 1 000 Kč uhrazená dne 9. 10. 2018, částka ve výši 1 000 Kč uhrazená dne 8. 11. 2018, částka ve výši 1 000 Kč uhrazená dne 6. 12. 2018, částka ve výši 1 000 Kč uhrazená dne 17. 1. 2019, částka ve výši 1 000 Kč uhrazená dne 27. 2. 2019, částka ve výši 1 000 Kč uhrazená dne 26. 3. 2019, částka ve výši 1 000 Kč uhrazená dne 4. 4. 2019, částka ve výši 1 000 Kč uhrazena 23. 5. 2019, částka ve výši 1 000 Kč uhrazená dne 11. 6. 2019, částka ve výši 1 000 Kč uhrazena dne 9. 7. 2019, částka ve výši 1 000 Kč uhrazená dne 13. 8. 2019, částka ve výši 1 000 Kč uhrazená dne 6. 9. 2019, částka ve výši 1 000 Kč uhrazená dne 2. 10. 2019, částka ve výši 1 000 Kč uhrazená dne 5. 11. 20019 a částka ve výši 1 000 Kč uhrazená dne 30. 12. 2019 byly zaúčtovány jako úhrada faktury [číslo] zápočtem.

14. Ze Smlouvy o nájmu vodovodu a kanalizace pro veřejnou potřebu a jiného vodohospodářského majetku [územní celek] je podáváno, že tato byla uzavřena dne 12. 11. 2003 mezi [územní celek], jako pronajímatelem a [právnická osoba] a kanalizace [právnická osoba], [IČO] (dále jen: [právnická osoba] a kanalizace), jako nájemcem, se sjednanou dobou trvání do 31. 12. 2013 Touto smlouvou si strany upravily podmínky, práva a povinnosti při správě a provozování vodovodu a kanalizace pro veřejnou potřebu. Pronajímatel na [právnická osoba] a kanalizace převedl právo uzavírat vlastním jménem smluvní vztahy s odběrateli vody a producenty odpadních vod a přijímat na vlastní účet a svým jménem vodné a stočné. Zároveň bylo stanoveno, že pronajímatel nájemci převádí veškerá práva a povinnosti, která zákon [číslo] jeho prováděcí vyhláška ve vztahu k odběratelům stanovují vlastníkovi vodovodu a kanalizace, včetně práva na vodné, stočné či jiná finanční plnění ze strany odběratelů (např. náhrada ztrát dle ustanovení § 10 odst. 3 z. č. 274/2001 Sb., náhrada škody). Doba trvání smlouvy byla změněna dodatkem uzavřeným dne 25. 11. 2015 do 30. 6. 2016 s tím, že pokud nejpozději do 30. 6. 2016 jedna ze smluvních stran nedoručí druhé smluvní straně písemné oznámení své vůle smluvní vztah skončit ke sjednanému dni, trvání smlouvy se prodlužuje o 1 kalendářní rok. Obdobně se smluvní vztah prodlužuje vždy o 1 kalendářní rok i v dalších letech (dodatek č. 8). Dle dodatku ze dne 13. 5. 2019 byl předmět nájmu a provozování rozšířen o vodovodní řád V1 a kanalizační řad - stoku S1 na pozemcích parc. [číslo] parc. [číslo] v [katastrální uzemí]

15. Od roku 2009 je pro odběratele území [územní celek] zavedena dvousložková cena vodného a stočného (vyhláška č. 4/2008). Konkrétní ceny vodného a stočného bez DPH plynou z listin označených Změna cen vodného a stočného, a to z listiny ze dne 23. 12. 2016 pro období 2017, kde je stanovena pevná složka pro vodoměr s kapacitou 2,5 m3 za hodinu za vodné částkou 700 Kč ročně a za stočné částkou 667 Kč ročně a cena stočného pro odpadní vody vypouštěné z jiných zdrojů (srážkové vody, studna) částkou 36,16 Kč za 1 m3, z listiny ze dne 14. 12. 2017 pro období 2018, kde je stanovena pevná složka pro vodoměr s kapacitou 2,5 m3 za hodinu za vodné částkou 680 Kč ročně a za stočné částkou 650 Kč ročně a cena stočného pro odpadní vody vypouštěné z jiných zdrojů (srážkové vody, studna) částkou 36,83 Kč za 1 m3, z listiny ze dne 21. 12. 2018 pro období 2019, kde je stanovena pevná složka pro vodoměr s kapacitou 2,5 m3 za hodinu za vodné částkou 680 Kč ročně a za stočné částkou ve výši 650 Kč ročně a cena stočného pro odpadní vody vypouštěné z jiných zdrojů (srážkové vody, studna) částkou 39,65 Kč za 1 m3.

16. Ze sdělení Českého hydrometeorologického ústavu ze dne 13. 5. 2014 plyne, že roční dlouho-dobý srážkový normál za období 1961 1990 činí 668,9 mm.

17. V technickém výpočtu [číslo] jsou uvedena období a fakturovaná množství vodného a stočného takto: za období od 21. 2. 2017 do 31. 12. 2017 (tj. 314 dnů) je fakturována pevná složka vodného pro kategorii A částkou 602,25 Kč bez DPH – při fakturovaném množství 314 a jednotkové ceně 1,92 Kč bez DPH, je fakturována pevná složka stočného pro kategorii A částkou 573,68 Kč bez DPH – při fakturovaném množství 314 a jednotkové ceně 1,83 Kč bez DPH, je fakturována za srážky částka ve výši 31 729,64 Kč – při fakturovaném množství 877,479 a jednotkové ceně 36,16 Kč bez DPH, za období od 1. 1. 2018 do 31. 12. 2018 (tj. 365 dnů) je fakturována pevná složka vodného pro kategorii A částkou 680 Kč bez DPH – při fakturovaném množství 365 a jednotkové ceně 1,86 Kč bez DPH, je fakturována pevná složka stočného pro kategorii A částkou 650,07 Kč bez DPH – při fakturovaném množství 365 a jednotkové ceně 1,78 Kč bez DPH, je fakturována za srážky částka ve výši 37 566,60 Kč – při fakturovaném množství 1020 a jednotkové ceně 36,83 Kč bez DPH, za období od 1. 1. 2018 do 31. 3. 2019 (tj. 90 dnů) je fakturována pevná složka vodného pro kategorii A částkou 167,67 Kč bez DPH – při fakturovaném množství 90 a jednotkové ceně 1,86 Kč bez DPH, je fakturována pevná složka stočného pro kategorii A částkou 160,29 Kč bez DPH – při fakturovaném množství 90 a jednotkové ceně 1,78 Kč bez DPH, je fakturována za srážky částka ve výši 9 972,25 Kč – při fakturovaném množství 251,507 a jednotkové ceně 39,65 Kč bez DPH, za období od 1. 4. 2019 do 31. 12. 2019 (tj. 275 dnů) je fakturována pevná složka vodného pro kategorii A částkou 512,33 Kč bez DPH – při fakturovaném množství 275 a jednotkové ceně 1,86 Kč bez DPH, je fakturována pevná složka stočného pro kategorii A částkou 489,78 Kč bez DPH – při fakturovaném množství 275 a jednotkové ceně 1,78 Kč bez DPH, je fakturována za srážky částka ve výši 30 470,75 Kč – při fakturovaném množství 768,493 a jednotkové ceně 39,65 Kč bez DPH.

18. Společnost [anonymizováno] [právnická osoba], která má provozovat vodovody a kanalizace ve městě [obec] [obec] má/měla nastavena tato pravidla pro stanovení úhrad za množství srážkové vody: pokud podnikatel provozuje podnikatelskou činnost v bytových prostorách užívaných jako kanceláře, v domácí dílně a podobně, vypočte sám část plochy používané výhradně k podnikání. Plochy společné (příjezdové cesty, chodby v garáži a podobně) do plochy používané k podnikání nezapočítává, pokud je srážková voda z ploch započitatelných do výpočtu zadržována a využívána k osobnímu využívání (jímky stahující dešťovou vodu na zalévání a podobně), tyto plochy se započítají do výpočtu množství srážkových vod odváděných do kanalizace (pravidla stažená z internetové sítě dne 19. 2. 2021).

19. Dne 7. 10. 2005 sdělil [stát. instituce], že stavební úřad nemá námitky ke stavebním úpravám prašné komunikace na pozemku parc. č. st. [číslo] a parc. [číslo] v [katastrální uzemí]. Ze situačního náčrtu je zřejmé, že v plánku byly uvedeny pouze asfaltové plochy odpovídající dnešní komunikaci; nejsou zde vyznačena parkoviště ze zámkové dlažby ani všechny chodníky ze zámkové dlažby. Dne 24. 3. 2022 podal k žádosti žalované [stát. instituce] sdělení k druhu komunikace takto: pro žádost o potvrzení zda komunikace, chodníky a parkoviště v areálu firmy žalované jsou veřejně přístupnou účelovou komunikací, platí stanovisko ze dne 15. 3. 2021, [anonymizováno] [číslo] a [číslo jednací], neboť ve věci nenastaly žádné nové skutečnosti a doplňují, že se jedná o účelovou komunikaci v areálu firmy žalované, která svým účelem slouží pro zákazníky, zaměstnance a dodavatele obchodů, včetně zázemí firmy. Z citovaného sdělení ze dne 15. 3. 2021 plyne, že stavba komunikace, chodníků a parkoviště nebyla povolena jako stavba speciální silničním správním úřadem, ale jako stavba obecná, a to obecným stavebním úřadem, v tomto případě [stát. instituce], stavebním odborem. Městský úřad z dostupných dokladů a úřední znalosti stavby zjistil, že do areálu se vyjíždí ze silnice třetí třídy [číslo] ve vlastnictví Jihočeského kraje sjezdem, který přímo navazuje na předmětnou komunikaci. Komunikace, chodníky a parkoviště jsou součástí areálu firmy; se stavbou obchodu [adresa] a skladové haly tvoří jeden celek firmy, pod společným oplocením. Do areálu se vjíždí posuvnou bránou, která se dle zjištění městského úřadu na noc zavírá. Stavba komunikace, chodníků a parkoviště slouží pouze pro zákazníky, zaměstnance a dodavatele obchodu, včetně zázemí. Městský úřad zjistil, že stavba není zařazena do pasportu místních komunikací a došel k názoru, že stavba komunikace, chodníků a parkoviště není součástí místní komunikace (není uvedena v pasportu místních komunikací a ani není ani stavbou speciální) a nemůže být komunikací veřejně přístupnou, jedná se o areálovou komunikaci a slouží pouze pro zákazníky zaměstnance a dodavatele obchodů, včetně zázemí. Dne 9. 3. 2022 podala žalovaná městskému úřadu žádost o rozhodnutí o existenci veřejně přístupné účelové komunikace v areálu firmy žalované (žádost). Dne 30. 3. 2022 byla žalovaná vyzvána, aby odstranila nedostatky své žádosti; řízení bylo přerušeno, byla stanovena lhůta do 30. 6. 2022 pro odstranění nedostatků žádosti. Dne 31. 3. 2022 žalovaná sdělila, že věc byla dojednána se starostou Ing. [jméno] [příjmení] a trvá na schůzce se starostou. Dne 8. 4. 2022 zaslala žalovaná městskému úřadu sdělení, že po provedené konzultaci se starostou dne 7. 4. 2022 respektuje výzvu k doplnění materiálu do 30. 6. 2022 (sdělení).

20. Z fotografií, které byly přiloženy žalovanou k e-mailu ze dne 30. 5. 2022, je zřejmé, že bytová jednotka, která se nachází v budově [adresa] je ve stavu rozestavěnosti, nikdo ji neobývá, jak při jednání potvrdil jednatel žalované - rozměry jednotky jsou 72,25 m² vlastní byt, schodiště 10,2 m², komora 10,20 m². Při jednání dne 3. 6. 2022 jednatel společnosti uvedl, že byt je rozestavěný cca 15 let, po dobu dvou let byly práce přerušeny v době koronavirové pandemie, v současnosti nejsou práce prováděny s ohledem na finance. V bytě zatím nikdo nebydlí, pouze přespává, byt není zkolaudován, je napojen na vodovod i elektřinu.

21. Žalovaná byla vyzvána a úhradě předmětné částky nejpozději do 19. 2. 2022 předžalobní výzvou ze dne 10. 2. 2022 (s tím, že v k této výzvě byla přílohou přiložena výzva ze dne 29. 1. 2020, obsahující skutkové i právní zhodnocení věci a zároveň výzvu k zaplacení předmětné částky do 7. 2. 2020). Z podacího lístku se podává, že byla odeslána na adresu žalované dne 10. 2. 2020. Dle prohlášení zástupce žalované byly výzvy doručeny.

22. Dokazování, jak popsáno shora, vyhodnotil soud jako dostačující k tomu, aby bylo možno věc po skutkové stránce uzavřít a následně posoudit z hledisek právních. Provedené důkazy hodnotil soud jednotlivě a všechny v jejich vzájemné souvislosti postupem dle ustanovení § 132 o. s. ř. Bylo vyhověno všem důkazním návrhům stran sporu.

23. O skutkovém stavu věci soud učinil následující závěr: Žalobkyně byla v rozhodném období provozovatelem vodovodu a kanalizace v [obec] s právem na úplatu za dodávku pitné vody a za odvádění odpadních vod a také s oprávněním přijímat náhrady vzniklé ztráty. Žalovaná je vlastníkem nemovitostí zapsaných na listu vlastnictví [číslo] pro katastrální území a [územní celek], část těchto nemovitostí (pozemek parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa] – stavba pro obchod, parc. [číslo] parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa] – objekt k bydlení, par. [číslo] parc. [číslo] jehož součástí je stavba, parc. [číslo] parc. [číslo]) tvoří areál firmy – prodejnu stavebnin včetně skladu a zázemí; areál sloužící firmě je, mimo jiné, tvořen těmito plochami: 482 m2 asfaltu , 125 m2 betonu , 21 m2 keramické dlažby a 866 m2 zámkové dlažby. Z těchto ploch a dále z poloviny střechy skladu (200 m2) a ze střechy prodejny (647 m2) žalovaná odvádí srážkovou vodu do kanalizace provozované žalobkyní, kanalizační výpustě nebyly v rozhodné období zaslepeny. Areál firmy je odpojen od přívodu vody, přípojka není odstraněna. Areál je pod uzavřením, na noc se zamyká a je hlídán psem. Mezi účastnicemi není uzavřena smlouva o dodávce vody a odvádění odpadních vod, k odstoupení od smlouvy došlo v roce 2011, tzn., že žalovaná odvádí/odváděla srážkové vody bez platné smlouvy, tedy neoprávněně. Množství odváděných srážkových vod je žalobkyní účtováno dle shora uvedených ploch (vyjma zámkové dlažby – žalobkyně vychází z plochy nižší – 814 m2), výpočet odpovídá vyhlášce č. 428/2001 Sb. Pevné složky vodného i stočného jsou žalobkyní účtovány v souladu s příslušnými ceníky. Od roku 2009 byla pro odběratele na území [obec] zavedena dvousložková cena vodného a stočného. Pro období roku 2017 byly stanovena pevná složka pro vodoměr s kapacitou 2,5 m3 za hodinu za vodné částkou 700 Kč ročně a za stočné částkou 667 Kč ročně a cena stočného pro odpadní vody vypouštěné z jiných zdrojů částkou 36,16 Kč za 1 m3; pro období roku 2018, byla stanovena pevná složka pro vodoměr s kapacitou 2,5 m3 za hodinu za vodné částkou 680 Kč ročně a za stočné částkou 650 Kč ročně a cena stočného pro odpadní vody vypouštěné z jiných zdrojů částkou 36,83 Kč za 1 m3; pro období roku 2019, byla stanovena pevná složka pro vodoměr s kapacitou 2,5 m3 za hodinu za vodné částkou 680 Kč ročně a za stočné částkou ve výši 650 Kč ročně a cena stočného pro odpadní vody vypouštěné z jiných zdrojů (srážkové vody, studna) částkou 39,65 Kč za 1 m3. Žalovaná pravidelně hradila zálohy na stočné za srážkové vody s tím, že vždy platby identifikovala jako zálohy za srážky a identifikovala je číslem měsíce a roku. V roce 2017 – od 28. 2. 2017 uhradila celkem částku ve výši 10 000 Kč, v roce 2018 částku ve výši 11 000 Kč a za rok 2019 částku ve výši 12 000 Kč. Dlouhodobý srážkový normál v období 1961 do 1990 činí 668,9 mm.

24. V rámci právního posouzení věci je nutno vycházet zejména z ustanovení § 10 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích (ve znění účinném po celou dobu rozhodného období - tedy od 21. 2. 2017 do 31. 12. 2019 – dále jen:„ zákon o vodovodech a kanalizacích“), kdy dle odst. 2 písm. a) tohoto ustanovení je neoprávněným vypouštěním odpadních vod do kanalizace vypouštění bez uzavřené smlouvy o odvádění odpadních vod. Podle ustanovení § 10 odst. 3 je odběratel povinen nahradit ztráty vzniklé podle odst. 1 a 2 vlastníkovi vodovodu nebo kanalizace, pokud ve smlouvě uzavřené podle § 8 odst. 2 není stanoveno, že náhrada vzniklé ztráty je příjmem provozovatele; způsob výpočtu těchto ztrát stanoví prováděcí právní předpis. Způsob výpočtu množství srážkových vod odváděných do kanalizace bez měření je upraven v ustanovení § 31 vyhlášky č. 428/2001 Sb. k provedení zákona o vodovodech a kanalizacích (dále jen:„ Vyhláška“) takto: Dle odstavce 1 množství srážkových vod odváděných do kanalizace bez měření se vypočte podle vzorce uvedeného v příloze č. 16 na základě dlouhodobého srážkového normálu v oblasti, ze které jsou srážkové vody odváděny do kanalizace, zjištěného u příslušné regionální pobočky Českého hydrometeorologického ústavu a podle druhu a velikosti ploch nemovitostí a příslušných odtokových součinitelů uvedených v příloze č.

16. Podle odstavce 2 pro účely výpočtu stočného se množství odvedených srážkových vod vypočítává samostatně pro každý pozemek a stavbu, ze které jsou tyto vody odvedeny přímo přípojkou nebo přes volný výtok do dešťové (uliční) vpusti a následně do kanalizace. V rozhodném období byl vzorec pro výpočet uvedený v příloze č. 16 stanoven tak, že roční množství odváděných srážkových vod Q v m3 = součet redukovaných ploch v m2 krát dlouhodobý srážkový normál* v m/rok. Dlouhodobý srážkový normál je průměrem určité hodnoty (např. roční srážky) v daném místě nebo oblasti za třicetiletí, v současné době za třicetiletí - 1961 až 1990. Tato hodnota se pak používá 30 let, tedy do roku 2020. Jedná se o normu Světové meteorologické organizace. Redukovaná plocha se počítá jako plocha m2 krát odtokový součinitel, kdy odtokové součinitele jsou podle druhu plochy stanoveny: Plocha A - těžce propustné zpevněné plochy, zastavěné plochy např. střechy s nepropustnou horní vrstvou, asfaltové a betonové plochy, dlažby se zálivkou spár, zámkové dlažby: v případě možnosti odtoku do kanalizace.............. ……………………odtokový součinitel: 0,9, Plocha B - propustné zpevněné plochy, např. upravené zpevněné štěrkové plochy, dlažby se širšími spárami vyplněnými materiálem umožňujícím zasakování: v případě možnosti odtoku do kanalizace................................................................................................ odtokový součinitel: 0,4, Plocha C - plochy kryté vegetací, zatravněné plochy, např. sady, hřiště, zahrady, komunikace ze zatravňovaných a vsakovacích tvárnic: v případě možnosti odtoku do kanalizace..............:…………………………………………………………….odtokový součinitel 0,05. Z ustanovení § 2 odst. 6 první věty před středníkem zákona o vodovodech a kanalizacích vyplývá, že odběratelem je vlastník pozemku nebo stavby připojené na vodovod nebo kanalizaci, není-li dále stanoveno jinak. Podle ustanovení § 3 odst. 1 a 2 zákona o vodovodech a kanalizacích Vodovodní přípojka je samostatnou stavbou tvořenou úsekem potrubí od odbočení z vodovodního řadu k vodoměru, a není-li vodoměr, pak k vnitřnímu uzávěru připojeného pozemku nebo stavby. Odbočení s uzávěrem je součástí vodovodu. Vodovodní přípojka není vodním dílem. Kanalizační přípojka je samostatnou stavbou tvořenou úsekem potrubí od vyústění vnitřní kanalizace stavby nebo odvodnění pozemku k zaústění do stokové sítě. Kanalizační přípojka není vodním dílem. Podle ustanovení § 3 odst. 3 zákona o vodovodech a kanalizacích vlastníkem vodovodní přípojky nebo kanalizační přípojky, popřípadě jejích částí zřízených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je vlastník pozemku nebo stavby připojené na vodovod nebo kanalizaci, neprokáže-li se opak. Podle ustanovení § 8 odst. 6 zákona o vodovodech a kanalizacích je vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel, pokud je k tomu vlastníkem zmocněn, povinen uzavřít písemnou smlouvu o dodávce vody nebo odvádění odpadních vod s odběratelem. Závazky vzniklé z této smlouvy přecházejí na právního nástupce vlastníka vodovodu nebo kanalizace a na právního nástupce provozovatele. V ustanovení § 8 odst. 13 zákona o vodovodech a kanalizacích je zakotvené právo na úplatu za vodné: vlastník vodovodu má právo na úplatu za dodávku pitné vody (dále jen "vodné"), pokud ze smlouvy uzavřené podle odstavce 2 nevyplývá, že vodné se platí provozovateli vodovodu (§ 20). Právo na vodné vzniká vtokem vody do potrubí napojeného bezprostředně za vodoměrem, a není-li vodoměr, vtokem vody do vnitřního uzávěru připojeného pozemku nebo stavby, popřípadě do uzávěru hydrantu nebo výtokového stojanu. Vodné je úplatou za pitnou vodu a za službu spojenou s jejím dodáním. Právo na úplatu pevné složky vodného vzniká podle podmínek stanovených ve smlouvě uzavřené podle odstavce 6, v níž je sjednána dvousložková forma vodného. Takové sjednání je možné ode dne účinnosti obecně závazné vyhlášky obce vydané v samostatné působnosti obce nebo rozhodnutím nejvyššího orgánu právnické osoby, která je vlastníkem vodovodů a kanalizací podle § 20 odst.

4. Z ustanovení § 8 odst. 14 téhož zákona vyplývá, že vlastníkovi kanalizace vzniká právo na úplatu za odvádění odpadních vod (stočné), pokud ze smlouvy uzavřené podle odstavce 2 nevyplývá, že se stočné platí provozovateli kanalizace. Právo na stočné vzniká okamžikem vtoku odpadních vod do kanalizace. Stočné je úplatou za službu spojenou s odváděním, čištěním, nebo jiným zneškodňováním odpadních vod. Právo na úplatu pevné složky stočného vzniká podle podmínek stanovených ve smlouvě uzavřené podle odstavce 6, v níž je sjednána dvousložková forma stočného. Takové sjednání je možné ode dne účinnosti obecně závazné vyhlášky obce vydané v samostatné působnosti obce nebo rozhodnutím nejvyššího orgánu právnické osoby, která je vlastníkem vodovodů a kanalizací podle § 20 odst.

4. V ustanovení § 19 tohoto zákona se podává, že množství odpadních vod vypouštěných do kanalizace měří odběratel svým měřicím zařízením, jestliže to stanoví kanalizační řád. Umístění a typ měřicího zařízení se určí ve smlouvě uzavřené mezi odběratelem a vlastníkem vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatelem; nedojde-li k uzavření smlouvy, určí umístění a typ měřicího zařízení vodoprávní úřad. Měřicí zařízení podléhá úřednímu ověření podle zvláštních právních předpisů a toto ověřování zajišťuje na své náklady odběratel. Provozovatel je oprávněn průběžně kontrolovat funkčnost a správnost měřicího zařízení a odběratel je povinen umožnit provozovateli přístup k tomuto měřicímu zařízení (odstavec 1). Není-li množství srážkových vod odváděných do jednotné kanalizace přímo přípojkou nebo přes uliční vpust měřeno, vypočte se toto množství způsobem, který stanoví prováděcí právní předpis. Výpočet množství srážkových vod odváděných do jednotné kanalizace musí být uveden ve smlouvě o odvádění odpadních vod (odstavec 6). Vodné a stočné upravuje ustanovení § 20 zákona o vodovodech a kanalizacích, kde v odstavci 1 je stanoveno, že vodné a stočné má jednosložkovou nebo dvousložkovou formu. Vodné a stočné se hradí v jednosložkové formě, pokud obec nestanoví obecně závaznou vyhláškou vydanou v samostatné působnosti úhradu vodného a stočného ve dvousložkové formě, včetně druhu stanovení pevné složky. O úhradě vodného a stočného ve dvousložkové formě včetně druhu stanovení pevné složky může také rozhodnout nejvyšší orgán právnické osoby, která je vlastníkem vodovodů a kanalizací a ve které výkon hlasovacích práv nejméně ve dvoutřetinové většině drží obce (odstavec 4). Podle ustanovení § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen: „občanský zákoník“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odstavec 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odstavec 2). Dle ustanovení § 2999 občanského zákoníku není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Bylo-li plněno na základě neplatného nebo zrušeného právního jednání, právo na peněžitou náhradu však nevznikne v rozsahu, v jakém se to příčí účelu pravidla vylučujícího platnost právního jednání. (odstavec 1). Plnil-li ochuzený za úplatu, poskytne se náhrada ve výši této úplaty; to neplatí, zakládá-li výše úplaty důvod neplatnosti smlouvy nebo důvod pro zrušení závazku, anebo byla-li výše úplaty takovým důvodem podstatně ovlivněna (odstavec 2). Nelze-li předmět bezdůvodného obohacení vydat proto, že došlo k jeho zkáze, ztrátě nebo zhoršení z příčin, které jdou k tíži ochuzeného, nahradí obohacený nanejvýš tolik, co ušetřil na vlastním majetku (odstavec 3). Plnění, kterého se žalované, jako odběrateli, dostalo bez smlouvy, představuje bezdůvodné obohacení (ustanovení § 2991 občanského zákoníku) - srovnej rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 18. 5. 2016 sp. zn. [spisová značka]. Žalovaná je v souladu s ustanovením § 10 odst. 3 zákona o vodovodech a kanalizacích povinna nahradit žalobkyni náhradu ztráty s tím, že pro zjištění množství srážkových vod platí výše uvedené – vychází se z výpočtu podle výše popsaného vzorce uvedeného v příloze č. 16 Vyhlášky. Jak uvedeno ve shora citovaném ustanovení § 8 odst. 13 zákona o vodovodech a kanalizacích je vodné nejen úplatou za dodanou pitnou vodu, ale i za služby spojené s jejím dodáním, stočné je pak úplatou za službu spojenou s odváděním, čištěním, nebo jiným zneškodňováním odpadních vod (§ 18 odst. 14 zákona o vodovodech a kanalizacích). Pevná složka vodného a stočného obecně slouží ke krytí nákladů spojených s umožněním odběru pitné vody a vypouštění vody odpadní. Nutnost krytí těchto nákladů rovněž odpovídá ustavujícímu rámci pro činnost Evropské unie v oblasti vodní politiky, oboru vodovodů a kanalizací. Možnost odběru pitné vody a vypouštění vody odpadní je dána připojením a nikoliv vlastním odběrem, resp. vypouštěním. Jakmile dojde k připojení pozemku nebo stavby na vodovod nebo kanalizaci, vznikají provozovateli zejména níže uvedené náklady, a to i v případě nulového odběru pitné vody a vypouštění odpadních vod: −; náklady na údržbu připojení k vodovodu nebo kanalizaci ve stavu v technické a provozní pohotovosti (tzv. připravenost a pohotovost k dodávce vody a odvádění odpadních vod); −; náklady na údržbu odbočení z vodovodního řadu s uzávěrem a náklady na údržbu zaústění do stokové sítě; −; náklady na opravy a údržbu vodovodních přípojek a kanalizačních přípojek uložených v pozemcích, které tvoří veřejné prostranství. Pevná složka vodného a stočného odráží náklady provozovatele na umožnění odběru pitné vody a odvádění odpadních vod nezávisle na tom, jestli je přípojka odběratelem fakticky využívána. Vzhledem k cenovým předpisům a tvorbě regulované ceny vodného a stočného nedochází zavedením dvousložkové formy k žádné změně výše nákladů ani k žádnému navýšení tržeb nebo zisku vlastníka, příp. provozovatele vodovodu nebo kanalizace. Pokud by vlastník (provozovatel) vodovodu nebo kanalizace nevybíral pevnou složku od odběratelů, jejichž fakticky nevyužívané přípojky jsou zdrojem nákladů, automaticky by zvyšoval o tyto náklady cenu pevné nebo variabilní složky pro zbylé odběratele. Takové přerozdělování však může být považováno za diskriminační a principiálně nesprávné pro výše uvedenou část odběratelů, kteří prostřednictví přípojek realizují odběr pitné vody nebo odvádění odpadních vod. Jinými slovy řečeno, zavedením pevné složky dochází ke spravedlivému (nediskriminačnímu) přerozdělení části nákladů na provoz vodovodu a kanalizace tak, aby náklady související s údržbou a provozem připojení neplatili odběratelé prostřednictvím ceny za m3 (tzn. pouze ti, kteří přípojku využívají), ale i ti, kteří mají možnost přípojku užívat (srovnej: ([příjmení], [jméno], [příjmení], [jméno] a kol. § 20 (Vodné a stočné). In: [příjmení], [jméno], [příjmení], [jméno] a kol. Zákon o vodovodech a kanalizacích. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2015, s. 227.) Pokud odběratel nechce platit pevnou složku vodného, je třeba přípojku zrušit. S účinností ke dni 1. 1. 2014 vzniká provozovateli právo na úhradu pevné složky vodného až dle podmínek stanovených v odběratelské smlouvě, v níž je sjednána dvousložková forma vodného s odběratelem. Pokud však byly splněny podmínky pro účtování pevné složky vodného před 1. 1. 2014, je tak účtování dvousložkové formy vodného možné i nadále bez splnění požadavků stanovených v novelizovaném znění § 8 odst. 13 (srovnej: [příjmení], [jméno], [příjmení], [jméno] a kol. § 8 (Práva a povinnosti vlastníka vodovodu nebo kanalizace). In: [příjmení], [jméno], [příjmení], [jméno] a kol. Zákon o vodovodech a kanalizacích. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2015, s. 130.). I nárok na pevnou složku vodného a stočného posuzuje soud jako nárok z bezdůvodného obohacení, kdy pro určení výše je dle názoru soudu rozhodující ustanovení § 2999 odstavec 1 občanského zákoníku s tím, že vychází ze sazeb cen vodného a stočného odsouhlasených zastupitelstvem města České Velenice pro příslušná období.

25. Shrnuto k výše uvedenému soud podané žalobě zčásti vyhověl, když má za prokázané, že žalobkyně, jako provozovatel vodovodu a kanalizace v obci [obec], má v rozhodném období právo na úplatu za odvádění srážkových vod (stočné, včetně pevné složky) a za dodávku pitné vody (vodné – resp. na pevnou složku vodného), kterou žalovaná, jako odběratel – vlastník pozemku a stavby připojené na vodovod a kanalizaci, neuhradila. Výše nároků koresponduje se sazbami doloženými žalobkyní. Výpočet množství srážkových vod fakturovaných žalobkyní odpovídá zákonem stanovenému způsobu výpočtu (v areálu je 482 m2 asfaltu – asfalt je definován jako těžce propustná plocha, jejíž výměra se v případě možnosti odtoku do kanalizace násobí odtokovým součinitelem 0,9, tzn. 0,9 x 482 =433,8; v areálu je 125 m2 betonu – beton je definován jako těžce propustná plocha, jejíž výměra se v případě možnosti odtoku do kanalizace násobí odtokovým součinitelem 0,9, tzn. 0,9 x 125 =112,5; v areálu je 21 m2 keramické dlažby – keramická dlažba byla žalobkyní zohledněna jako propustná zpevněná plocha, jejíž výměra se v případě možnosti odtoku do kanalizace násobí odtokovým součinitelem 0,4, tzn. 0,4 x 21=8,4; v areálu je 866 m2 zámkové dlažby, která je definována jako těžce propustná zpevněná plocha, jejíž výměra se v případě možnosti odtoku do kanalizace násobí odtokovým součinitelem 0,9, žalobkyní však byla zohledněna jako propustná zpevněná plocha, jejíž výměra se v případě možnosti odtoku do kanalizace násobí odtokovým součinitelem 0,4, tzn. 0,4 x 866 =346,4; zastavěná plocha prodejny činí 647 m2 – střecha s nepropustnou horní vrstvou je definována jako těžce propustná, tzn její výměra se v případě možnosti odtoku do kanalizace násobí odtokovým součinitelem 0,9, tzn. 0,9 x 647 =582,3; zastavěná plocha skladu činí 400 m2, účtováno je pouze z poloviny sedlové střechy (žalovaná nerozporovala) - střecha s nepropustnou horní vrstvou je definována jako těžce propustná, tzn její výměra se v případě možnosti odtoku do kanalizace násobí odtokovým součinitelem 0,9, tzn. 0,9 x 200 =180; CELKEM REDUKOVANÉ PLOCHY: 1 663,40. Množství redukovaných ploch se násobí dlouhodobým srážkovým normálem: 1 663,40 x 0, 6689 112,65 m3 – žalobkyně nárokuje množství nižší – 1020 m3). Jelikož doba splnění pro nárok na vydání bezdůvodného obohacení není stanovena právním předpisem, má soud za to, že je třeba vycházet per analogiam z ustanovení § 1958 odst. 2 občanského zákoníku a dobu odvíjí od výzvy k plnění ze dne 29. 1. 2022, která byla žalované doručena a v které byla stanovena lhůta k plnění do 7. 2. 2021; od 8. 2. 2021 je žalovaná v prodlení a žalobkyně má nárok na úroky z prodlení. Povinnost žalované platit úroky z prodlení koresponduje s ustanovením § 1968 a § 1970 občanského zákoníku, jejich výše odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší. Žalovaná prokázala, že na platby za odvod srážek uhradila v rozhodném období celkem 33 000 Kč, vždy specifikovala, za jakým účelem plní, žalobkyně nemohla postupovat dle ustanovení § 1933 občanského zákoníku (je-li dlužník dlužen z několika závazků k plnění stejného druhu a neurčí-li při plnění, na který dluh plní, započte se plnění nejprve na závazek, o jehož splnění věřitel dlužníka již upomenul, jinak na závazek nejméně zajištěný Při stejné míře zajištění několika závazků se plnění započte nejprve na závazek nejdříve splatný /odstavec 1/. Na náhradu škody se placení započte až po splnění závazku, jehož porušením povinnost k náhradě škody vznikla, neurčil-li dlužník něco jiného /odstavec 2/), a proto soud žalobu v této části zamítl. Nebylo-li možné přiznat jistinu, nelze přiznat úroky z prodlení z této.

26. Pokud žalovaná namítá, že není zřejmé, z jaké části je z pozemků účtováno jako z těžce propustné plochy a jaké části jako z propustné zpevněné plochy, pak tato skutečnost není relevantní, když je prokázán poměr ploch v areálu firmy (navíc konkrétní výměry lze určit, pokud bychom porovnali výměry pozemků uvedené v katastru nemovitostí, při zohlednění výměr, které jsou uvedeny v geometrickém plánu [číslo] Fi/2022, s konkrétními plochami, které byly zjištěny při místním šetření zaměstnanců finančního úřadu a s vytyčovacím protokolem. Pro ilustraci soud uvádí, že porovnání jednotlivých zakreslených asfaltových ploch vede k závěru že účtováno je na pozemku parc. [číslo] 7 m2 asfaltu, na pozemku parc. [číslo] 136 m2 (92- 7 +44), na pozemku parc. [číslo] 236 m2 (109+25+102), na pozemku parc. [číslo] 55 m2 asfaltu a na pozemku parc. [číslo] 18 48 m2, celkem asfaltové plochy 482 m2. Soud si je vědom, že v tabulce finančního úřadu je uvedeno menší množství betonových ploch, a to 113 m2 (o 12 m2 méně) tato skutečnost však nemá vliv na částku požadovanou žalobkyní, když i pokud se počítá s touto menší plochou betonu, činí součet redukovaných ploch 1 652,6 m2, po vynásobení dlouhodobým srážkovým normálem je množství srážkové vody 1 105,42 m3, a žalobkyně požaduje pouze platbu za 1 020 m3. K argumentu žalované, že je srážková voda odchytávána do nádrží, soud konstatuje, že v řízení nelze zjistit skutečné množství srážkových vod odvedených v rozhodném období – množství nebylo měřeno, nelze než postupovat v souladu s ustanovením § 31 Vyhlášky, resp. dle přílohy č. 16 Vyhlášky. Skutečnost, že by některé kanály měly být zasypány, byla žalovanou tvrzena až po dosažení koncentračního bodu, proto k ní soud nepřihlížel. Zároveň z provedeného dokazování je zřejmé, že v rozhodném období kanály zasypány nebyly; zároveň kanalizační výpustě nebyly/nejsou zaslepeny tak, aby byly nepropustné. Co se týče tvrzených výjimek z pravidla, že srážkovné se platí, pak osvobození od srážkovného je výjimka z pravidla. Pro výjimky obecně platí: 1. výjimky se musejí vykládat spíše restriktivně než extenzivně a 2. výjimky se musí dovolávat ten, komu výjimka svědčí. Dle ustanovení § 20 odst. 6 zákona o vodovodech a komunikacích se povinnost platit za odvádění srážkových vod do kanalizace pro veřejnou potřebu nevztahuje na plochy dálnic, silnic, místních komunikací a účelových komunikací veřejně přístupných, plochy drah celostátních a regionálních včetně pevných zařízení potřebných pro přímé zajištění bezpečnosti a plynulosti drážní dopravy s výjimkou staveb, pozemků nebo jejich částí využívaných pro služby, které nesouvisí s činností provozovatele dráhy nebo drážního dopravce, zoologické zahrady, veřejná a neveřejná pohřebiště a plochy nemovitostí určených k trvalému bydlení a na domácnosti. Pokud žalovaná uplatňuje zákonné osvobození – je povinna tvrdit a prokázat, že se na ni výjimka vztahuje – srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka]. Jestliže žalovaná požaduje v rámci srážkovného zohlednit: že část budovy [adresa] (prodejna) je užívána k bydlení, pak soud, jsa si vědom, že určení stavby k trvalému bydlení ze způsobů využití stavby, jak je zapsán do katastru nemovitostí, má pouze informativní hodnotu, zkoumal, zda je výjimka důvodná; po provedeném dokazování zjistil, že předmětná jednotka je ve stavu rozestavěnosti, nikdo ji neobývá, nikdo v ní nebydlí, pouze přespává. Byt není zkolaudován, je napojen na vodovod i elektřinu. Soud uzavírá, že zde není důvod pro uplatnění výjimky, že součástí pozemku parc. [číslo] je objekt bydlení [adresa], pak tato skutečnost je zohledněna, když při místním šetření bylo zjištěno, že z tohoto pozemku je účtována pouze část, na které se nachází přístupová komunikace k prodejně, nesouvisející s budovou [adresa]; sama žalovaná si je vědoma, že tato část pozemku neslouží budově [adresa], když ji nechala geometricky zaměřit a vyčlenit - geometrický plán ze dne 11. 3. 2022 [číslo] Fi/2022, pozemek parc. [číslo] byl rozdělen na pozemek parc. [číslo] jehož součástí je budova [adresa] a pozemek parc. [číslo] který odpovídá části přístupové cesty (asfalt, zámková dlažba), totéž platí k pozemku parc. [číslo]; pro možnost poměrného zpoplatnění nasvědčuje stanovisko k zákonu o vodovodech a kanalizacích č. 27 ze dne 21. 4. 2008 Ministerstva zemědělství ČR, když tento výklad koresponduje s rozsudkem Nejvyšší soudu sp. zn. [spisová značka], že pozemky parc. [číslo] jsou účelové komunikace a neměly by být účtovány - dle ustanovení § 2 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích (dále jen: zákon o pozemních komunikacích) je účelová komunikace pozemní komunikací, tedy dopravní cestou určenou k užití silničními a jinými vozidly a chodci, včetně pevných zařízení nutných pro zajištění tohoto užití a jeho bezpečnosti. Ustanovení § 7 zákona o pozemních komunikací stanoví, že účelová komunikace je pozemní komunikace, která slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků. Příslušný silniční správní úřad obecního úřadu obce s rozšířenou působností může na žádost vlastníka účelové komunikace a po projednání s Policií České republiky upravit nebo omezit veřejný přístup na účelovou komunikaci, pokud je to nezbytně nutné k ochraně oprávněných zájmů tohoto vlastníka. Úprava nebo omezení veřejného přístupu na účelové komunikace stanovené zvláštními právními předpisy tím není dotčena (odstavec 1). Účelovou komunikací je i pozemní komunikace v uzavřeném prostoru nebo objektu, která slouží potřebě vlastníka nebo provozovatele uzavřeného prostoru nebo objektu. Tato účelová komunikace není přístupná veřejně, ale v rozsahu a způsobem, který stanoví vlastník nebo provozovatel uzavřeného prostoru nebo objektu. V pochybnostech, zda z hlediska pozemní komunikace jde o uzavřený prostor nebo objekt, rozhoduje příslušný silniční správní úřad. V ustanovení § 19 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích se podává, že v mezích zvláštních předpisů upravujících provoz na pozemních komunikacích a za podmínek stanovených tímto zákonem smí každý užívat pozemní komunikace bezplatně obvyklým způsobem a k účelům, ke kterým jsou určeny (dále jen„ obecné užívání“), pokud pro zvláštní případy nestanoví tento zákon nebo zvláštní předpis jinak. Uživatel se musí přizpůsobit stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu dotčené pozemní komunikace. Institut obecného užívání je nutno chápat jako omezení vlastnického práva v zájmu uspokojení komunikační potřeby veřejnosti jakožto neomezeného okruhu osob. Obecné užívání pozemních komunikací upravuje zákon v § 19 až 24. Charakterizují jej čtyři prvky – veřejná přístupnost, bezplatnost, obvyklý způsob užití a účel, k němuž jsou pozemní komunikace určeny. Uvedená definice obecného užívání odpovídá nároku neurčitého okruhu uživatelů užívat pozemní komunikace výše uvedeným způsobem. Předmětem obecného užívání mohou být všechny kategorie pozemních komunikací, s výjimkou veřejně nepřístupných účelových komunikací. Takové pozemní komunikace totiž nejsou veřejně přístupné, a nenaplňují tak jeden z definičních znaků veřejného užívání ([příjmení], [jméno]. § 19 (Obecné užívání). In: [příjmení], [jméno]. Zákon o pozemních komunikacích. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021, s. 134, marg. č. 3). Znaky účelové komunikace plynou ze zákona, zároveň jsou dovozeny soudní judikaturou, jedná se o: 1) v terénu patrný koridor, který je jednoznačně identifikovatelný a odlišitelný od okolního prostoru, a musí jevit známky toho, že je užíván jako dopravní cesta, 2) slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků, 3) souhlas vlastníka pozemku s tím, aby byla komunikace užívána neomezeným okruhem osob, 4) nutná komunikační potřeba - neexistuje alternativní přístup k nemovitostem, srovnej: [příjmení], [jméno]. § 7 (Účelová komunikace). In: [příjmení], [jméno]. Zákon o pozemních komunikacích. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021, s. 20–24, marg. č.

5. Pokud komunikace naplní tyto definiční znaky, vzniká přímo ze zákona a nevyžaduje vydání správního rozhodnutí. Soud v průběhu řízení zvažoval s ohledem na obsah ustanovení § 19 zákona o pozemních komunikacích a obsah stanoviska č. 50 zákona o vodovodech a kanalizacích ze dne 21. 4. 2008 Ministerstva zemědělství ČR, že by to výpočtu zpoplatněných ploch neměla spadat část sloužící pro příjezd zákazníků ke stavebninám. S ohledem na skutečnost, že stanovisko č. 50 se týká otevřených parkovišť, s přihlédnutím k vyjádření [stát. instituce] ze dne 15. 3. 2021, a vzhledem ke skutečnosti, že se areál na noc zamyká a je hlídán psem (této době nemůžou být pozemky veřejně užívány), došel soud k závěru, že užívání areálu je ve výhradní dispozici žalované (může ho kdykoli uzavřít), její souhlas tedy není bezpodmínečný a neomezený (je omezen jen na dobu, kterou určí žalovaná). Komunikace nenaplňuje znak uvedený pod bodem 3) výše, nemůže se jednat o účelovou komunikaci, proto soud neshledává důvody pro uplatnění výjimky (podmínkou deklarace veřejně přístupné účelové komunikace je zjištění skutečné potřeby veřejnosti (všech resp. každého) v podstatě neomezeně užívat pozemek nebo část pozemku soukromého vlastníka - rozhodnutí Nejvyššího správního soudu čj. [číslo jednací]). Soud zároveň nevěří tvrzení žalované, že v areálu může parkovat kdokoli – viz cedule v okně„ P“„ zákazníky“. Užívání areálu je cíleno na zákazníky stavebnin, kdy i tito jsou omezeni časově.

27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 53 919,93 Kč, přičemž tato částka představuje 49,46 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 74,73 % a úspěchu žalované v rozsahu 25,27 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 225 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 130 611,61 Kč sestávající z částky 6 340 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 6 340 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 6 340 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 3 170 Kč za účast při jednání, kdy nebylo zahájeno jednání ve věci samé dle § 11 odst. 2 písm. g) ve spojení s § 11 odst. 3 a. t. dne 21. 5. 2021, z částky 12 680 Kč (2 x 6 340 Kč) za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. dne 22. 10. 2021, z částky 6 340 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 10. 11. 2021, z částky 12 680 Kč (2 x 6 340 Kč) za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 9. 3. 2022, z částky 3 170 Kč za účast místním šetření dle § 11 odst. 2 písm. g) a. t. ve spojení s § 11 odst. 3 dne 9. 3. 2022, z částky 6 340 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. dne 8. 4. 2022, z částky 6 340 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 9. 5. 2022 a z částky 6 340 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. dne 3. 6. 2022 včetně třinácti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši 5 798,70 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne 21. 5. 2021 náhrada 1 087,65 Kč za 114 ujetých km v částce 687,65 Kč (27,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 6 l /100 km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 22. 10. 2021 náhrada 1 087,65 Kč za 114 ujetých km v částce 687,65 Kč (27,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 375/2021 Sb. při průměrné spotřebě 6 l /100 km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 375/2021 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 9. 3. 2022 náhrada 1 182,72 Kč za 114 ujetých km v částce 782,72 Kč (36,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. při průměrné spotřebě 6 l /100 km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 8. 4. 2022 náhrada 1 182,72 Kč za 114 ujetých km v částce 782,72 Kč (36,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. při průměrné spotřebě 6 l /100 km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne 3. 6. 2022 náhrada 1 257,96 Kč za 114 ujetých km v částce 857,96 Kč (47,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 116/2022 Sb. při průměrné spotřebě 6 l /100 km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 116/2022 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 85 778,70 Kč ve výši 18 013,53 Kč. Soud žalobkyni nepřiznal náhradu nákladů za doplnění žaloby ze dne 15. 6. 2020, když zde uvedené informace měly být uvedeny v žalobě a úkon nebyl shledán účelným. Soud neshledal důvody pro aplikaci ustanovení § 143 o. s. ř. ani pro aplikaci ustanovení § 150 o. s. ř., žalované nic nebránilo, aby se soudně domáhala určení obsahu smlouvy – srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka].