5 C 58/2022

Plný text

Okresní soud v Jindřichově Hradci rozhodl samosoudkyní JUDr. Gabrielou Strnadovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 52 320 Kč s příslušenstvím <b>I. Návrh žalobkyně na vydání rozsudku pro uznání se zamítá.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 20 680 Kč v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 600 Kč splatných vždy do každého 25. dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku do zaplacení, pod ztrátou výhody splátek.</b> <b>III. Pokud se žalobkyně po žalované domáhá zaplacení další částky v celkové výši 31 640 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 20 000 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 8,5 %, úroku 20,74 % ročně z částky 20 000 Kč od [datum] do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 85,83 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 197,66 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 12 081,14 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 8,25 % a úroku 19 % ročně z částky 12 081,14 Kč od [datum] do zaplacení, tak v tomto rozsahu se žaloba žalobkyně zamítá.</b> <b>IV. Žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobou, resp. návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, ze dne [datum] domáhá se žalobkyně zaplacení částky ve výši 36 580 Kč (dlužná jistina 20 000, dlužný úrok za dobu sjednání smlouvy 1 591 Kč, dlužný poplatek za administrativní činnost 4 000 Kč, dlužná část poplatku za hotovostní inkaso 10 545 Kč, dlužný poplatek za životní pojištění 444 Kč) spolu s příslušenstvím, a to z titulu Smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] uzavřené dne [datum] mezi žalovanou a společností [právnická osoba], [IČO] (dále též:„ [příjmení] [jméno]“) – právním předchůdcem žalobkyně. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, a to v hotovosti. V souvislosti s poskytnutou částkou se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně úrok za půjčené prostředky ve výši 3 400 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 4 000 Kč a poplatek za hotovostní inkaso ve výši 11 400 Kč. Při uzavření smlouvy si žalovaná zvolila doplňkovou službu životní pojištění za poplatek ve výši 480 Kč. Celkovou dlužnou částku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 80 týdenních splátkách po 491 Kč, poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalované uhrazena dne [datum], celkem uhradila částku ve výši 2 700 Kč. Dále se žalobkyně domáhá zaplacení částky ve výši 15 740 Kč (dlužná jistina 12 081 Kč, dlužná část poplatku za hotovostní inkaso 3 451,75 Kč, dlužný poplatek za životní pojištění 207,11 Kč) spolu s příslušenstvím, a to z titulu Smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] uzavřené dne [datum] mezi žalovanou a [právnická osoba] Credit – právním předchůdcem žalobkyně. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, a to v hotovosti. V souvislosti s poskytnutou částkou se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně úrok za půjčené prostředky ve výši 3 000 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč a poplatek za hotovostní inkaso ve výši 6 000 Kč. Při uzavření smlouvy si žalovaná zvolila doplňkovou službu životní pojištění za poplatek ve výši 360 Kč. Celkovou dlužnou částku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 456 Kč, poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalované uhrazena dne [datum], celkem uhradila částku ve výši 11 620 Kč. Pohledávky vyplývající z výše uvedených smluv, včetně příslušenství, se všemi právy s nimi spojenými, byly ze strany [právnická osoba] Credit, postoupeny na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni [datum]. Žalobkyně, resp. její právní předchůdce jako poskytovatel spotřebitelského úvěru, splnil svou zákonnou povinnost ve smyslu § 84 - § 89 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, když s odbornou péčí posoudil schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením předmětné smlouvy. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány do karty zákazníka (žalované) a byly ověřeny doklady uvedenými v kartě zákazníka. Tuto skutečnost potvrzuje i předmětná Smlouva, v jejímž čl. 7 je uvedeno:„ Zákazník potvrzuje, že [příjmení] [jméno] s odbornou péčí posoudil jeho schopnost splácet spotřebitelský úvěr, a to i na základě informací získaných od Zákazníka, které jsou obsahem Karty zákazníka – Žádosti o Spotřebitelský úvěr a o kterých Zákazník prohlašuje, že jsou pro tento účel dostatečné, úplné, pravdivé a přesné. Zákazník dále potvrzuje, že je schopen posoudit, zda tato Smlouva odpovídá jeho potřebám a finanční situaci.“ Nashromážděné a ověřené údaje byly příslušným spolupracovníkem právního předchůdce žalobce odeslány do obchodního informačního systému právního předchůdce žalobce, který obsahuje skóringový model zahrnující kritéria, vycházející ze statistických dat, a který schopnost splácet požadovanou částku vyhodnotil. Na základě odborného posouzení schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr dospěl věřitel k závěru, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Na základě tohoto odborného vyhodnocení věřitele byla teprve s žalovanou uzavřena předmětná smlouva. Žalobkyně je toho názoru, že zejména u nižších půjček s kratší dobou splácení a nižším rizikem porušení nelze po věřiteli oprávněně požadovat hluboké a rozsáhlé, ba až detektivní prověřování pravosti a pravdivosti žalovanou sdělených informací a předložených dokladů. V tomto směru žalobkyně poukazuje na ustanovení § 6 odst. 1 a § 7 nového občanského zákoníku. Jedná se o principy, které zná již starší judikatura a ze kterých plyne, že není povinností jedné strany a priori nedůvěřovat straně druhé, nýbrž naopak, vychází se ze zásady presumpce poctivosti jednání spolukontrahenta. Právní předchůdce žalobkyně ani žalobkyně nemá k dispozici kopie dokladů žalované. Uchazeči o půjčku, resp. zápůjčku, dokumenty a doklady zástupci věřitele pouze předkládají při sjednávání a uzavírání smlouvy. Přitom názor, že tento postup, tj. ověření příslušných informací dle předložených dokladů žadatele o půjčku, resp. zápůjčku bez pořizování jejich kopií, je zcela dostačující a vyhovující požadavkům zákona, zastává i Krajský soud v Českých Budějovicích (rozsudek č. j. 5 Co 231/2020-97). Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, proti kterému žalovaná podala včas odpor - uvedla, že uznává žalovanou pohledávku v plné výši a žádá o měsíční splátkový kalendář 2 000 Kč měsíčně. Žalobkyně navrhla, aby byl ve věci vydán rozsudek pro uznání, souhlasila, aby bylo žalované umožněno plnit ve splátkách, a to ve výši 2 600 Kč měsíčně.

2. Existence společnosti [právnická osoba], [IČO], byla zjištěna z úplného výpisu z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka [číslo], z něhož plyne, že předmětem podnikání této společnosti je poskytování nebo zprostředkování spotře-bitelského úvěru. Oprávnění k poskytování spotřebitelského úvěru plyne z informace [obec] národní banky; datum oprávnění k činnosti [datum], doba trvání oprávnění [datum].

3. Existence společnosti [právnická osoba], [IČO], byla zjištěna z výpisu z obchod-ního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka [číslo].

4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru v hotovosti [číslo] bylo zjištěno, že tato byla dne [datum] uzavřena mezi [právnická osoba] Credit a žalovanou, [právnická osoba] Credit poskytla žalované peníze ve výši 15 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit a uhradit poplatky ve výši 12 000 Kč (úrok ve výši 3 000 Kč, administrativní poplatek ve výši 3 000 Kč, odměna za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč) a poplatek za pojištění ve výši 360 Kč. Svým podpisem na smlouvě žalovaná potvrdila, že část půjčky ve výši 9 780 Kč převzala v hotovosti, částka ve výši 5 220 Kč byla započítána na zaplacení zůstatku úvěru [číslo]. Celkovou částku ve výši 27 360 Kč se žalovaná zavázala splatit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 456 Kč s tím, že první splátka je splatná právě 7. kalendářního dne ode dne uzavření smlouvy a každá následující splátka je splatná nejpozději do konce následujícího týdenního období, a to do rukou oprávněného zástupce úvěrujícího v místě bydliště zákazníka - článek 2. 3. smlouvy o úvěru.

5. Z karty zákazníka vyplněné dne [datum] se podává, že žalovaná v této době měla od února 2016 bydlet v nájmu za nájemné ve výši 2 750 Kč měsíčně, další její výdaje činily 5 000 Kč, spoření 300 Kč, hradila splátky ve výši 1 368 Kč a dále měla zápůjčku/úvěr u žalobkyně ve výši 20 000 Kč s celkovou měsíční splátkou 2 718 Kč. Zaměstnána měla být od října 2016 u společnosti [právnická osoba], s čistým příjmem 16 972 Kč. K ověření finanční situace měly být předloženy: výplatní pásky, pracovní smlouva a nájemní/podnájemní smlouva, tyto listiny nebyly žalobkyní doloženy.

6. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru v hotovosti [číslo] bylo zjištěno, že tato byla dne [datum] uzavřena mezi [právnická osoba] Credit a žalovanou, [právnická osoba] Credit poskytla žalované peníze ve výši 20 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit a uhradit poplatky ve výši 18 800 Kč (úrok ve výši 3 400 Kč, administrativní poplatek ve výši 4 000 Kč, odměna za hotovostní inkaso splátek ve výši 11 400 Kč) a poplatek za pojištění ve výši 480 Kč. Svým podpisem na smlouvě žalovaná potvrdila, že část půjčky ve výši 12 688 Kč převzala v hotovosti, částka ve výši 7 312 Kč byla započítána na zaplacení zůstatku úvěru [číslo]. Celkovou částku ve výši 39 280 Kč se žalovaná zavázala splatit v hotovosti v 80 týdenních splátkách po 491 Kč s tím, že první splátka je splatná právě 7. kalendářního dne ode dne uzavření smlouvy a každá následující splátka je splatná nejpozději do konce následujícího týdenního období, a to do rukou oprávněného zástupce úvěrujícího v místě bydliště zákazníka - článek 2. 3. smlouvy o úvěru.

7. Z karty zákazníka vyplněné dne [datum] se podává, že žalovaná v této době měla bydlet od února 2016 v nájmu, kde hradila 2 750 Kč měsíčně (1/2), další její výdaje činily 5 000 Kč, spoření 300 Kč, hradila splátky ve výši 2 052 Kč a dále měla zápůjčku/úvěr u žalobkyně ve výši 25 000 Kč s celkovou měsíční splátkou 3 420 Kč. Zaměstnána měla být od října 2016 u společnosti [právnická osoba], s čistým příjmem 18 750 Kč. K ověření finanční situace měly být předloženy: výplatní pásky, pracovní smlouva a nájemní/podnájemní smlouva, tyto listiny nebyly žalobkyní doloženy.

8. Usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne [datum] č. j. [insolvenční spisová značka] – A – 8 byl zjištěn úpadek žalované, soud povolil řešení úpadku oddlužením. Z usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne [datum] č. j. [insolvenční spisová značka] – B – 24 se podává, že zjištěné pohledávky jednotlivých věřitelů (např. [právnická osoba], [právnická osoba], Provident Financial s. r o. …) v celkové částce 556 423,32 Kč se uspokojí poměrně do výše 100 %. Dne [datum] vzal soud na vědomí splnění oddlužení žalovanou – usnesení č. j. [insolvenční spisová značka] – B – 27. Z detailu insolvenčního řízení sp. zn. [insolvenční spisová značka] vedeného Krajským soudem v Českých Budějovicích plyne, že zápis v rejstříku byl ukončen [datum].

9. Ze smlouvy o postoupení pohledávky je zřejmé, že tato byla uzavřena dne [datum] mezi [právnická osoba] Credit, jako postupitelem a žalobkyní, jako postupníkem; postupník s postupitelem se dohodli na postoupení pohledávek vzniklých ze smluv o spotřebitelském úvěru, které uzavřel postupitel jako věřitel se svými klienty, spolu s příslušenstvím a se všemi právy a povinnostmi, specifikovaných v seznamu pohledávek. Ze seznamu postoupených pohledávek plyne, že postoupena byla i pohledávka za žalovanou ze smlouvy [číslo] jejíž výše činila 15 740 Kč a pohledávka za žalovanou ze smlouvy [číslo] jejíž výše činila 36 580 Kč.

10. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] a z podacího lístku ze dne [datum] je patrné, že bylo žalované odesláno oznámení o postoupení pohledávky ve výši bez příslušenství 36 580 Kč ze [právnická osoba] Credit na žalobkyni, žalovaná byla vyzvána k zaplacení dlužné částky do 10 dnů od obdržení dopisu.

11. Z předžalobní výzvy plyne, že byla vyhotovena dne [datum] a z podacího lístku se podává, že byla žalované zaslána dne [datum].

12. V rozsudku č. j. 5 Co 231/2020-97 Krajský soud v Českých Budějovicích vyslovil názor, že stačí, aby listiny, z nichž poskytovatel půjčky vycházel, měl k dispozici ke dni sepsání smlouvy o zápůjčce, přičemž jejich poskytnutí potvrdil i sám žalovaný svým podpisem na zákaznické kartě.

13. Dokazování, jak popsáno shora, vyhodnotil soud jako dostačující k tomu, aby bylo možno věc po skutkové stránce uzavřít a následně posoudit z hledisek právních. Provedené důkazy hodnotil soud jednotlivě a všechny v jejich vzájemné souvislosti postupem dle ustanovení § 132 o. s. ř. Bylo vyhověno všem důkazním návrhům.

13. O skutkovém stavu věci učinil soud tento závěr: dne [datum] byla mezi [právnická osoba] Credit a žalovanou, uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru v hotovosti, na jejímž základě poskytla žalované peníze ve výši 15 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit a v souvislosti se zápůjčkou uhradit poplatky ve výši 12 360 Kč. Svým podpisem na smlouvě žalovaná potvrdila, že část půjčky ve výši 9 780 Kč převzala v hotovosti, částka ve výši 5 220 Kč byla započítána na zaplacení zůstatku úvěru [číslo]. Celkovou částku ve výši 27 360 Kč se žalovaná zavázala splatit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 456 Kč s tím, že první splátka je splatná právě 7. kalendářního dne ode dne uzavření smlouvy a každá následující splátka je splatná nejpozději do konce následujícího týdenního období, a to do rukou oprávněného zástupce úvěrujícího v místě bydliště zákazníka. Při posuzování úvěruschopnosti žalované zástupce [právnická osoba] Credit vyplnil v kartě zákazníka, že žalovaná žije v nájmu od února 2016, kde hradí 2 750 Kč měsíčně, další její výdaje činí 5 000 Kč, spoření 300 Kč, hradí splátky ve výši 1 368 Kč a má další zápůjčku/úvěr u žalobkyně ve výši 20 000 Kč s celkovou měsíční splátkou 2 718 Kč. Zaměstnána je u společnosti [právnická osoba], od října 2016 s čistým příjmem 16 972 Kč. K ověření finanční situace měly být předloženy: výplatní pásky, pracovní smlouva a nájemní/podnájemní smlouva, tyto listiny nebyly žalobkyní doloženy. Žalovaná uhradila celkem částku ve výši 11 620 Kč. Dne [datum] byla mezi [právnická osoba] Credit a žalovanou, uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru v hotovosti, na jejímž základě poskytla žalované peníze ve výši 20 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit a v souvislosti s půjčkou uhradit poplatky ve výši 19 280 Kč. Svým podpisem na smlouvě žalovaná potvrdila, že část půjčky ve výši 12 688 Kč převzala v hotovosti, částka ve výši 7 312 Kč byla započítána na zaplacení zůstatku úvěru [číslo]. Celkovou částku ve výši 39 280 Kč se žalovaná zavázala splatit v hotovosti v 80 týdenních splátkách po 491 Kč s tím, že první splátka je splatná právě 7. kalendářního dne ode dne uzavření smlouvy a každá následující splátka je splatná nejpozději do konce následujícího týdenního období, a to do rukou oprávněného zástupce úvěrujícího v místě bydliště zákazníka. Při posuzování úvěruschopnosti žalované zástupce [právnická osoba] Credit vyplnil v kartě zákazníka, že žalovaná žije v nájmu od února 2016, kde hradí 2 750 Kč měsíčně (1/2), další její výdaje činí 5 000 Kč, spoření 300 Kč, hradí splátky ve výši 2 052 Kč a má další zápůjčku/úvěr u žalobkyně ve výši 25 000 Kč s celkovou měsíční splátkou 3 420 Kč. Zaměstnána je u společnosti [právnická osoba], od října 2016 s čistým příjmem 18 750 Kč. K ověření finanční situace měly být předloženy: výplatní pásky, pracovní smlouva a nájemní/podnájemní smlouva, tyto listiny nebyly žalobkyní doloženy. Žalovaná uhradila celkem částku ve výši 2 700 Kč. Dne [datum] byly pohledávky [právnická osoba] Credit za žalovanou z výše uvedených smluv postoupeny žalobkyni. O postoupení pohledávky byla žalovaná informována a vyzvána k uhrazení dluhu do 10 dnů od doručení výzvy. Dne [datum] byla žalované odeslána předžalobní výzva. Žalovaná byla od [datum] do [datum] v úpadku, její závazky činily přes 500 000 Kč.

14. Podle ustanovení § 153a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen: o. s. ř.) uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání. Dle odstavce 2 tohoto ustanovení rozsudek pro uznání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2). Dle ustanovení § 99 odst. 2 o. s. ř. soud rozhodne o tom, zda smír schvaluje; neschválí jej, je-li v rozporu s právními předpisy. Z výše uvedeného plyne, že pokud by byl vydaný rozsudek pro uznání v rozporu s právními předpisy (hmotným právem), nelze rozsudek pro uznání i v případě uznání nároku vydat. Z podané žaloby je zřejmé, že požadovaný úrok neodpovídá zákonu č. 186/2020 Sb., kterým byl změněn zákon o spotřebitelském úvěru, a proto soud návrh na vydání rozsudku pro uznání zamítl, když navržený rozsudek je v rozporu s hmotným právem.

15. Pokud jde o právní posouzení, soud vychází z ustanovení § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného od 1. 1. 2014 (dále jen:„ občanský zákoník“) a věc posuzuje podle tohoto zákona a dále dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen:„ zákon o spotřebitelském úvěru“). Žalobkyně (podnikatel – ustanovení §420 odst. 1 občanského zákoníku) je oprávněna poskytovat spotřebitelský úvěr jako nebankovní poskytovatel (ustanovení § 9 a násl., § 169 zákona o spotřebitelském úvěru). Žalovaná je spotřebitelem (ustanovení § 419 občanského zákoníku); smlouvu je třeba posoudit jako smlouvu spotřebitelskou, podléhající režimu speciálních ustanovení obsažených § 1810 a násl. občanského zákoníku, v jejichž rámci je třeba smluvní ujednání účastníků přednostně posuzovat. Žalované v postavení spotřebitele tak náleží zvýšená ochrana. Dle ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Z ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru plyne, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Dle současné právní úpravy se jedná o neplatnost relativní (ustanovení § 586 občanského zákoníku), kterou může spotřebitel uplatnit v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy (ustanovení § 87 odst. 1 spotřebitelského úvěru). Tato právní úprava je však v rozporu s unijním právem, když články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne [datum] (dále jen:„ směrnice 2008/48“) musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době – srovnej: rozsudek Soudního dvora ve věci C [číslo]. Cílem směrnice 2008/48 je provést v úpravě spotřebitelských úvěrů úplnou a kogentní harmonizaci v celé řadě klíčových oblastí, která je považována za nezbytnou pro zajištění vysoké a rovnocenné úrovně ochrany zájmů všech spotřebitelů v Evropské unii a pro usnadnění vzniku dobře fungujícího vnitřního trhu spotřebitelských úvěrů. Z článku 8 odst. 1 směrnice 2008/48 ve spojení s bodem 28 jejího odůvodnění vyplývá, že před uzavřením úvěrové smlouvy je věřitel povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Tato povinnost má za cíl, aby věřitel jednal zodpovědně a neposkytoval úvěr spotřebitelům, kteří nejsou úvěruschopní. Tato povinnost směřuje k ochraně spotřebitele před riziky nadměrného zadlužení a platební neschopnosti. Podle ustálené judikatury Soudního dvora jsou vnitrostátní soudy při použití vnitrostátního práva povinny vykládat vnitrostátní právo v co největším možném rozsahu ve světle znění a účelu směrnice 2008/48, aby dosáhly výsledku jí zamýšleného. V souladu se zásadou nadřazenosti nesmějí členské státy uplatňovat vnitrostátní pravidlo, které je v rozporu s evropským právem. Soudní dvůr zakotvil zásadu nadřazenosti v případu [příjmení] v . Enel ze dne [datum], kde prohlásil, že zákony vydané evropskými institucemi je zapotřebí začlenit do právních řádů členských států, které se jimi musejí řídit. Evropské právo má proto přednost před vnitrostátními právními předpisy, jestliže je vnitrostátní právní předpis v rozporu s evropským předpisem, musejí orgány členského státu uplatnit ustanovení evropské. [obec] nadřazenosti se vztahuje i na soudnictví. Judikatura členského státu by rovněž měla respektovat judikaturu EU. S ohledem na výše uvedené, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení a na judikaturu Soudního dvora, soud shledává obě smlouvy absolutně neplatnými, když právní předchůdkyně žalobkyně při ověřování úvěruschopnosti nepostupovala s odbornou péčí (tedy s péčí, kterou lze ve vztahu podnikatele a spotřebitele rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám a obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti), neboť obě zápůjčky poskytla k refinancování starších úvěrů (žalovaná„ vytloukala klínem“) a nezohlednila, že žalovaná byla do roku 2018 v úpadku, což je bezpochyby důvod k větší obezřetnosti, která by měla vést k důkladnému prověření žalované např. v soukromých databází typu [příjmení], BRKI (bankovní registr klientských informací) a NRKI (nebankovní registr klientských informací) – tímto způsobem však žalovaná prověřena nebyla. Nadto soud poznamenává, že žalobkyní nebyly předloženy dokumenty, jež sloužily k ověření úvěruschopnosti žalované – tj. výplatní pásky, pracovní smlouva, nájemní smlouva a soud nemohl údaje uvedené v kartách zákazníka jakkoli ověřit; soud si je vědom obsahu rozhodnutí Krajského soudu v Českých Budějovicích 5 Co 231/2020-97, má však za to, že poskytovatel úvěru nese důkazní břemeno a musí si být vědom nutnosti shromažďovat a uchovávat důkazy o plnění povinnosti posoudit úvěruschopnost s odbornou péčí. Poskytovatel úvěru nemůže spoléhat, že druhá strana jedná poctivě, naopak sám musí vyvinout úsilí ke zjištění, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet (povinnosti ověřit tvrzení spotřebitele obecně plyne např. z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Odo 1726/2006). Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku ze dne [datum] ve věci C [číslo] ([právnická osoba] v . [jméno] [příjmení] a další) vyložil článek 8 směrnice 2008/48, a bod 26 její preambule tak, že poskytovatel úvěru má povinnost (nese v tomto ohledu důkazní břemeno – v orig.„ the burden of proving“) posoudit úvěruschopnost dlužníka (spotřebitele) na základě dostatečných informací (na informace podané jen spotřebitelem může poskytovatel úvěru spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady); tím má být podle Soudního dvora zabráněno, aby věřitelé neposkytovali úvěry nezodpovědně). Absolutní neplatnost znamená neplatnost právního jednání od samého počátku, účastníkům z tohoto právního vztahu nevznikají žádná práva ani povinnosti (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 3. 10. 2013, sp. zn. 28 Cdo 2221/2013). Z ustanovení § 2991 občanského zákoníku se podává, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odstavec 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odstavec 2). V ustanovení § 2993 občanského zákoníku se podává, že plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen V souvislosti se smlouvou o úvěru, měla žalobkyně žalované poskytnout doplňkovou službu - pojištění úvěru; dle ustanovení § 118 odst. 5 zákona o spotřebitelském úvěru platí, že pokud poskytovatel nebo třetí osoba na základě smlouvy mezi třetí osobou a poskytovatelem poskytuje doplňkovou službu související se smlouvou o spotřebitelském úvěru, odstoupením od této smlouvy zaniká i závazek ze smlouvy o doplňkové službě. S ohledem na absolutní neplatnost smluv o úvěru má soud (per analogiam) za to, že pojistná smlouva je již od samého počátku neplatná. Pohledávky [právnická osoba] Credit za žalovanou byly postoupeny na žalobkyni v souladu s ustanovením § 1879 a násl. občanského zákoníku (srovnej Rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 19. 10. 2011, sp. zn. 31 Cdo 678/2009).

16. Vzhledem k absolutní neplatnosti obou smluv o úvěru posuzuje soud nároky žalobkyně jako bezdůvodné obohacení a žalobkyni přiznává pouze rozdíl mezi poskytnutými částkami (částkami, o které se žalovaná obohatila) a částkami, které žalovaná splatila (20 000 Kč – 2 700 Kč 17 300 Kč, 15 000 Kč – 11 620 Kč = 3 380 Kč). S ohledem na rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 soud nepřiznává úroky z prodlení. Podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. platí, že uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku, nebo jde-li o vyklizení bytu, do 15 dnů od právní moci rozsudku; soud může určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí. Žalovaná požádala o možnost závazek splácet částkou ve výši 2 000 Kč měsíčně - od října 2020 pracuje u [právnická osoba], je zaměstnána na dobu neurčitou, pobírá cca 18 500 - 19 000 Kč čistého měsíčně, žije sama v nájemním bytě na adrese [ulice a číslo], za nájem a služby hradí částku ve výši 9 000 Kč, splácí částku ve výši 2 000 Kč za další půjčku, na léky si doplácí 200 Kč měsíčně. Denně hradí jízdy do zaměstnání vlakem – částka ve výši 70 Kč. Žalobkyně souhlasila s plněním ve splátkách po 2 600 Kč. Soud v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu žalované a jejím celkovým sociálním a majetkovým poměrům v souladu s ustanovením § 87 zákona o spotřebitelském úvěru stanoví novou dobu splatnosti závazku, tak že umožňuje žalované částku splácet ve splátkách ve výši 2 600 Kč měsíčně s tím, že takto nebude krácen nárok žalobkyně na úhradu částky, která se stala předmětem sporu, neboť s ohledem na poměry žalované, lze jen stěží očekávat, že by byla schopna částku uhradit v plné výši nebo ve vyšších splátkách. Žalovaná si musí být vědoma toho, že nesplní-li některou splátku, má žalobkyně právo na vyrovnání celé pohledávky. Toto právo může žalobkyně uplatnit nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky.

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., když při rozhodování o nákladech řízení zohlednil i příslušenství (srovnej nález Ústavního soudu ze dne [datum] sp. zn. I. ÚS 2717/08) a zčásti úspěšná žalovaná by tak měla právo na náhradu nákladů řízení; tato se jich výslovně vzdala.