5 C 59/2024

Plný text

Okresní soud v Jindřichově Hradci rozhodl soudkyní JUDr. Gabrielou Strnadovou ve věci žalobce: Anonymizováno, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 pro zaplacení 24 862,64 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku částka s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Pokud se žalobce po žalovaném domáhá zaplacení úroků z prodlení v rozsahu větším, než jak tyto přiznány ve výroku I., tak v tomto rozsahu se žaloba žalobce zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Žalobou doručenou podepsanému sodu dne datum, upřesněnou dne datum, domáhá se žalobce uhrazení částky ve výši částky částka s úrokem z prodlení. Částka odpovídá nezaplacenému nájemnému a nezaplaceným zálohám za služby za pronájem bytové jednotky vlastněné žalobcem, kdy žalovaný uznal svůj závazek uhradit předmětnou částku žalobci, svůj písemně stvrzený závazek nesplnil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Z nájemní smlouvy ze dne datum plyne, že byla uzavřena mezi žalobcem, jako pronajímatelem a žalovaným, jako nájemcem. Pronajímatel přenechal nájemci na dobu od datum do datum do užívaní byt č. 8 v domě č. p. Anonymizováno, o velikosti 2+1 (dále též: „byt“). Výše nájemného byla dohodnuta s odkazem na evidenční list, nájemné a úhrada za služby činily dohromady částka měsíčně (nájemné částka, záloha na služby částka – též evidenční list ze dne datum, ve znění dodatku ze dne datum). Smluvní strany si ujednaly, že v případě zvlášť závažného porušení povinností nájemcem (nezaplatil-li nájemné a náklady za služby za dobu alespoň tří měsíců), má pronajímatel právo vypovědět nájem bez výpovědní doby. Z evidenčního listu ze dne datum se podává, že od datum činilo nájemné částka (úhrada za služby zůstala stejná).

4. Přípisem ze dne datum byl žalovaný vyzván, nechť neporušuje smlouvu o nájmu a uhradí dlužné nájemné a služby v částce částka do datum, v opačném případě pronajímatel přistoupí k výpovědi. Dle doručenky byla zásilka s výzvou vhozena do schránky žalovaného dne datum.

5. Dne datum žalovaný uznal vůči žalobkyni svůj dluh ve výši částka (nájemné za rok 2023 ve výši částka a záloha na služby za rok 2023 ve výši částka spojené s užíváním bytu), a to ke dni vyklizení předmětu nájmu – datum (uznání dluhu). Téhož dne žalovaný žalobce požádal, o možnost úhrady dluhu ve splátkách a o započtení kauce ve výši částka a úroků z kauce ve výši částka na předmětný dluh (žádost ze dne datum).

6. Žalobce vypověděl nájem bez výpovědní doby, neboť se žalovaný nacházel v prodlení s platbou nájemného a záloh na služby po dobu tří měsíců (výpověď), z doručenky plyne, že manželka žalovaného převzala výpověď dne datum.

7. Žalobce a žalovaný se dohodli, že žalovaný uhradí částku ve výši částka v pravidelných měsíčních splátkách ve výši částka měsíčně, splatných vždy ke každému 25. dni v měsíci, počínaje srpnem 2023, pod ztrátou lhůt – tzn., že v případech vynechání i jediné splátky je žalovaný povinen uhradit svůj dluh okamžitě (dohoda ze dne datum).

8. Dle protokolu o předání a převzetí bytu, žalovaný ke dni datum byt vyklidil.

9. Z přehledu plateb plyne, že žalovaný neuhradil, po započtení kauce a úroků z kauce, nájemné za rok 2023 ve výši částka a zálohy za služby za rok 2023 ve výši částka.

10. Dokazování, jak popsáno shora, vyhodnotil soud jako dostačující k tomu, aby bylo možno věc po skutkové stránce uzavřít a následně posoudit z hledisek právních. Provedené důkazy hodnotil soud jednotlivě a všechny v jejich vzájemné souvislosti postupem dle ustanovení § 132 o. s. ř.

11. O skutkovém stavu věci učinil soud tento závěr: Dne datum byla mezi účastníky uzavřena nájemní smlouva, žalobce přenechal žalovanému od datum do datum do užívání byt a žalovaný se zavázal platit žalobci nájem ve výši částka a zálohy za služby ve výši částka, od datum nájemné ve výši částka a zálohy za služby částka. Žalovaný nehradil nájemné a zálohy za služby řádně a včas, žalobce nájem vypověděl a žalovaný ke dni datum předmětný vyklidil. Žalovaný dne datum uznal, že žalobci dluží částku v úhrnné výši částka za nájemné a služby spojené s užíváním předmětného bytu (nájemné částka, zálohy za služby částka), požádal, aby na předmětnou částku byla započtena uhrazená kauce ve výši částka a úroky z držené kauce ve výši částka. Dne datum se žalobce a žalovaný dohodli, že částku ve výši částka (částka na nájemném za rok 2023 a částka zálohy na služby za rok 2023) žalovaný uhradí v pravidelných měsíčních splátkách ve výši částka, vždy nejpozději do dvacátého pátého dne v měsíci počínaje měsícem srpen 2023. V případě vynechání jediné splátky je žalobce povinen svůj dluh uhradit okamžitě. Žalovaný ničeho neuhradil.

12. Pokud jde o právní posouzení věci, pak soud vychází z ustanovení § 2201 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen: „občanský zákoník“). Dle ustanovení § 2201 se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Dle ustanovení § 2217 odst. 1 občanského zákoníku se nájemné platí v ujednané výši, a není-li ujednána, platí se ve výši obvyklé v době uzavření nájemní smlouvy s přihlédnutím k nájemnému za nájem obdobných věcí za obdobných podmínek. Dle ustanovení § 2246 občanského zákoníku strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc (odstavec 1). Neujednají-li strany výši nájemného, vznikne pronajímateli právo na nájemné v takové výši, jaká je v den uzavření smlouvy v místě obvyklá pro nový nájem obdobného bytu za obdobných smluvních podmínek (odstavec 2). Z ustanovení § 2247 se podává, že strany si ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel; schází-li takové ujednání, použije se ustanovení odstavce 2 (odstavec 1). Pronajímatel zajistí po dobu nájmu nezbytné služby. Má se za to, že nezbytnými službami jsou dodávky vody, odvoz a odvádění odpadních vod včetně čištění jímek, dodávky tepla, odvoz komunálního odpadu, osvětlení a úklid společných částí domu, zajištění příjmu rozhlasového a televizního vysílání, provoz a čištění komínů, případně provoz výtahu (odstavec 2). Způsob rozúčtování cen a úhrady služeb stanoví jiný právní předpis (odstavec 3). Strany si ujednají způsob rozúčtování cen a úhrady případných dalších služeb, není-li stanoven jiným právním předpisem nebo rozhodnutím cenového orgánu. Způsob rozúčtování musí být určen před poskytováním služby (odstavec 4). Dle ustanovení § 2295 neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu, má pronajímatel právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá.

13. Mezi účastníky byla uzavřena nájemní smlouva, žalovaný se zavázal platit nájemné a zálohy na poplatky za služby, obojí nehradil řádně a včas. Svůj dluh žalovaný uznal, uznávaný dluh není zaměnitelný s jiným, z uznávacího projevu zřejmé, který dluh je dlužníkem utvrzován. Dle ustanovení § 2053 občanský zákoník platí, že uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Podle ustanovení § 133 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”) skutečnost, pro kterou je v zákoně stanovena domněnka, jež připouští důkaz opaku, má soud za prokázánu, pokud v řízení nevyšel najevo opak. Procesním důsledkem uznání dluhu je přesun důkazního břemene z věřitele na dlužníka – tzn. z žalobce na žalovaného. Žalobce má usnadněnou pozici tím, že nemusí prokazovat vznik dluhu a jeho výši v době uznání (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Pokud chtěl žalovaný ve sporu uspět, bylo na něm prokázat, že dluh vůči žalovanému nevznikl, případně že zanikl, což se mu nepodařilo, proto soud žalobě vyhovuje.

14. Mezi účastníky bylo dohodnuto, že v případě vynechání jediné splátky je žalobce povinen svůj dluh uhradit okamžitě. Dle ustanovení § 1959 občanského zákoníku platí, že neplyne-li z ustálené předchozí praxe stran nebo ze zvyklostí něco jiného, má se za to, že strany ujednaly čas plnění výrazem „ihned“ dobu do pěti dnů, avšak při dodávce potravin nebo surovin dobu do dvou dnů a při dodávce strojírenských výrobků dobu do 10 dnů. Žalovaný neuhradil splátku splatnou dne datum, celý dluh se tak stal splatným - splatnost (dle ustanovení § 1959 občanského zákoníku per analogiam) v nastala datum, od datum je žalovaný v prodlení a žalobce má nárok na úroky z prodlení, které jí soud přiznává. Pokud se žalobce po žalovaném domáhá zaplacení úroků z prodlení od datum, z tak v tomto rozsahu soud žalobu zamítá, neboť žalovaný nebyl v prodlení – předmětná částka nebyla splatná.

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka částka představující částka za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (žaloba, účast na jednání). Náklady řízení soud žalobci přiznává, ačkoli žalovanému ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním návrhu na zahájení řízení nezaslal na adresu pro doručování, případně na poslední známou adresu výzvu k plnění - ustanovení § 142a o. s. ř. (žalobcova výzva se vztahovala pouze k vyklizení), neboť žalovaný dluh uznal, a na straně žalobce tak vznikl oprávněný předpoklad, že žalovaný si je vědom existence dluhu a reálné hrozby žaloby o jeho splnění, a přesto není ochoten nebo schopen dluh zaplatit. Za takových okolností je nepodstatné, jestliže žalobce neprokázal, že by předžalobní výzvu žalovanému skutečně zaslal. Je bez debat, že předžalobní výzva by sporu nezabránila (srovnej SVOBODA, Karel. j) Výjimky z nutnosti uskutečnit předžalobní výzvu. In: SVOBODA, Karel. Řízení v prvním stupni. Civilní proces z pohledu účastníka. 1. vydání. adresa: právnická osoba. Beck, 2019, s. 252, marg. č. hodnota.). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích, prostřednictvím Okresního soudu v Jindřichově Hradci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.