5 C 67/2022
č. j. 5 C 67/2022-136
V PLATNOSTICitované zákony (15)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 132 § 141 § 148
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 11 § 7 § 13
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 476 § 559 § 561 § 1494 § 1532 § 1533 § 1672 § 3074
- o zvláštních řízeních soudních, 292/2013 Sb. — § 168
Plný text
Okresní soud v Jindřichově Hradci rozhodl samosoudkyní JUDr. Gabrielou Strnadovou ve věci žalobkyní: a) jméno příjmení , datum narození bytem adresa b) jméno příjmení , datum narození bytem adresa c) jméno příjmení , datum narození bytem adresa zastoupené advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o určení, že žalovaný není závětním dědicem zůstavitele <b>I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhají určení, že žalovaný není dědicem ze závěti zemřelého [jméno] [příjmení], narozeného dne [datum], datované dnem 20. 5. 2013, se zamítá.</b> <b>II. Žalobkyně jsou povinny společně a nerozdílně zaplatit žalovanému náklady řízení ve výši 43 552 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho právního zástupce.</b> <b>III. Žalobkyně jsou povinny společně a nerozdílně zaplatit České republice náhradu nákladů řízení státu, s tím, že konkrétní částka a splatnost bude určena samostatným usnesením.</b> 1. Žalobou doručenou podepsanému soudu dne 16. 5. 2022 domáhají se žalobkyně určení, že žalovaný není závětním dědicem zůstavitele [jméno] [příjmení], narozeného dne [datum], zemřelého dne [datum], sepsané dne 20. 5. 2013. Žalobkyně b) byla manželkou zemřelého, žalobkyně a) a c) byly dcery zemřelého, žalovaný byl jeho syn. Pozůstalostní řízení po [jméno] [příjmení] je vedeno u Okresního osudu v [obec] pod sp. zn. [spisová značka]. V pozůstalostním řízení byla předložena závěť označená jako„ Vlastnoruční závěť“, napsaná psacím písmem, datovaná dnem 20. 5. 2013, podle ověřovací doložky Městského úřadu v Jindřichově Hradci je podpis na ní ověřen dne 20. 5. 2013. Jedná se o soukromou listinu. Dle této závěti zůstavitel [jméno] [příjmení] 1) byt v domě [adresa] v [obec]„ přenechává“ svému synovi [jméno] [příjmení] s tím, že má v tomto bytě umožnit bydlení zůstavitelově manželce [jméno] [příjmení] a v případě prodeje bytu jí má vyplatit jednu třetinu kupní ceny, 2) synovi [jméno]„ přenechává“ i garáž na pozemku p. [číslo] v [obec], 3) osobní automobil Ford, r. v. 2000 přenechává své dceři [jméno] [příjmení], 4) své manželce [jméno] [příjmení] přenechává celou částku z důchodového pojištění na zajištění pohřbu, 5) přenechává ze stavebního spoření dvě jeho třetiny dceři [jméno] [příjmení] (nyní [příjmení]) a zbývající část přenechává synovi [jméno], 6) nábytek a vybavení bytu přenechává manželce [jméno]„ po vzájemné dohodě se synem jako vlastníkem bytu“ a 7) stanovuje právo kdykoliv upravit nebo změnit uvedenou závěť. Zákonné dědičky, tj. manželka [jméno] [příjmení] a dcery [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] při jednání u soudního komisaře dne 13. 12. 2021 tuto závět neuznaly za pravou a platnou, když podle jejich přesvědčení není napsána vlastní rukou zůstavitele a nevyjadřuje vůli zůstavitele. Usnesením č. j. [číslo jednací] rozhodl Okresní soud v Jindřichově Hradci tak, že pozůstalé manželce [jméno] [příjmení] a pozůstalým dcerám [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] uložil, aby ve lhůtě dvou měsíců od právní moci usnesení podaly u Okresního soudu v Jindřichově Hradci žalobu proti závětnímu dědici pozůstalému synovi [jméno] [příjmení] na určení, že tento není závětním dědicem zůstavitele ze závěti. Proti tomuto usnesení podaly žalobkyně odvolání, kde zpochybnily to, že závěť je napsána vlastní rukou zůstavitele a že vyjadřuje skutečnou zůstavitelovu vůli. Poukazovaly také na to, že ručně napsaná závěť je soukromou listinou, u níž musí její pravost prokazovat ten, kde se jí dovolává, a že by tedy na podání žaloby na určení dědického práva měl být odkazován žalovaný. O podaném odvolání rozhodl Krajský soud v Českých Budějovicích usnesením č. j. [číslo jednací] tak, že usnesení soudu prvního stupně potvrdil. Proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích č. j. [číslo jednací] podaly žalobkyně dovolání. Rozpor s rozhodovací praxí Nejvyššího soudu ČR spatřují žalobkyně v rozporu zejména s rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka]. Žalobkyně navrhly, aby řízení o určení, že žalovaný není závětním dědicem zůstavitele bylo přerušeno do doby, než bude Nejvyšším soudem ČR rozhodnuto o jimi podaném dovolání; návrh byl zamítnut - usnesení [číslo jednací]. Žalobkyně jsou přesvědčeny o tom, že zemřelý nenapsal předmětnou závěť vlastní rukou a že závěť nevyjadřuje jeho vůli. Písmo neodpovídá písmu zůstavitele a v textu jsou hrubé gramatické chyby, kterých by se zůstavitel jako redaktor nemohl dopustit. S manželkou žil zůstavitel mnoho let, s dcerou [jméno] [příjmení] byl v pravidelném kontaktu, syn [jméno] žijící dlouhodobě v USA, ho nenavštěvoval, byl zde pouze v roce 2013, kdy je datována závěť, nebyl ani na pohřbu, neprojevuje zájem o hrob. Nebylo a nemohlo být úmyslem zůstavitele odkázat téměř všechen hodnotný majetek, synovi [jméno]. Žalobkyně se domnívají, že závěť mohl napsat žalovaný, i kdyby ji zůstavitel podepsal, mohl žalovaný v době své ojedinělé návštěvy u zůstavitele využít jeho rozpoložení a nechat jej podepsat tuto závěť, aniž byl zůstaviteli detailně znám obsah závěti a aniž věděl, co podepisuje.
2. Žalovaný se vyjádřil tak, že pokud žalobkyně dovozují, že závěť ze dne 20. 5. 2013, není platná, neboť nebyla sepsána vlastní rukou zůstavitele a že ji mohl napsat žalovaný, tak toto tvrzení zásadně odmítá. Považuje za zcela evidentní, že závěť vlastnoručně sepsal zůstavitel a též ji ověřeně podepsal. Spekulace v tom směru, jaké byly či nebyly úmysly zůstavitele, tak jak jsou v žalobě obsaženy, nemají žádnou relevanci. Závěť zcela nepochybně podepsal zůstavitel [jméno] [příjmení], neboť jeho podpis na závěti je úředně ověřen s ověřovací doložkou Městského úřadu v Jindřichově Hradci.
3. Mezi účastníky není sporu o tom, že dne [datum] zemřel pan [jméno] [příjmení], otec žalobkyně a) a c) a žalovaného, manžel žalobkyně b). Řízení o pozůstalosti je vedeno u Okresního soudu v Jindřichově Hradci pod sp. zn. [spisová značka]. Dne 28. 4. 2021 byla při předběžném šetření v řízení o pozůstalosti předložena žalobkyní b) závěť ze dne 20. 5. 2013. Účastníci, po poučení o dědickém právu, dědictví přijali. Usnesením č. j. [číslo jednací] bylo žalobkyním uloženo, aby ve lhůtě dvou měsíců od právní moci usnesení podaly u Okresního soudu v Jindřichově Hradci žalobu proti závětnímu dědici – žalovanému na určení, že není závětním dědicem zůstavitele ze závěti ze dne 20. 5. 2013.
4. Z předmětné listiny plyne, že tato je nadepsána jako„ Vlastnoruční závěť“; pro případ smrti zůstavitel přenechává žalovanému byt na sídlišti [anonymizováno] [číslo] s tím, že zde umožní bydlet žalobkyni b), než si pořídí náhradní byt, a vyplatí jí jednu třetinu z kupní prodejní ceny bytu; garáž [číslo] na parcele [číslo] na sídlišti [anonymizováno] v [obec] a 1/3 stavebního spoření. Žalobkyni a) přenechává auto Ford Focus a žalobkyni c) 2/3 stavebního spoření. Žalobkyni b) přenechává celou částku z důchodového pojištění na zajištění pohřbu. Závěť je datována dnem 20. 5. 2013; opatřena nečitelným podpisem a ověřovací doložkou Městského úřadu Jindřichův Hradec. Dle ověřovací doložky zůstavitel listinu vlastnoručně podepsal.
5. Listinu předložila soudnímu komisaři žalobkyně b) – protokol o předběžném šetření ze dne 28. 4. 2021; byla v zalepené obálce formátu A5; žalobkyně b) ji nalezla v náprsní kapse pánského obleku, který měl zůstavitel připraven na poslední cestu (protokol o zjištění obsahu závěti ze dne 28. 4. 2021). Skutečnost, že žalobkyně b) závěť našla v obleku zůstavitele, který měl připraven na poslední cestu, potvrdila tato ve své účastnické výpovědi, z které dále plyne, že oblek měl zůstavitel za tímto účelem připraven cca 3-4 roky. Žalovaný byl za zůstavitelem naposledy v roce 2013, kdy byla sepsána závěť. Zůstavitel navštívil žalovaného v USA v roce 2009, 2011 a 2016 (v roce 2009 a 2016 spolu s žalobkyní b)). Obálka, ve které byla závěť uložena, byla nadepsána jako„ Originál mé závěti pro případ mé smrti. Ul. [anonymizováno] [číslo] [obec] Dne 20. 5. 2013 nečitelný podpis. Vykonavatel závěti syn [jméno] [příjmení] bytem [země] I. kopie a pro„ NOTÁŘE“ – originál!“.
6. V rámci pozůstalostního řízení, právní zástupkyně žalobkyň sdělila soudnímu komisaři, že závěť ani obálka není psána vlastní rukou zůstavitele; úmyslem zůstavitele nikdy nebylo odkázat téměř veškerý majetek žalovanému (přípis ze dne 20. 5. 2021). Žalobkyně neuznaly závěť za pravou a platnou (protokol ze dne 13. 12. 2021) Žalovaný uznal závěť za pravou a platnou (protokol ze dne 13. 12. 2021 ve spojení se sdělením právního zástupce žalovaného ze dne 13. 12. 2021 a ze dne 15. 12. 2021).
7. Z účastnické výpovědi žalobkyně a) se podává, že žalobkyně c) žije v SRN, žalovaný v USA, žalobkyně a) byla se zůstavitelem v nejbližším kontaktu. Nevěří, že závěť obsahuje skutečnou vůli zůstavitele, zůstavitel jí o závěti neřekl.
10. Z písemného znaleckého posudku [číslo] jenž byl vypracován na základě usnesení podepsaného soudu Ing. [jméno] [příjmení], znalcem z oboru kriminalistika – technické zkoumání listin a písmoznalectví – strojové písmo, písmoznalectví – ruční písmo, expertiza pravosti platidel a cenin, ve spojení s výpovědí znalce při jednání dne 26. 4. 2023, plyne, že závěť je sepsaná a podepsaná vlastní rukou zemřelého. Ohledně samotného textu znalec učinil závěr, že pisatelem textu je s vysokou pravděpodobností zůstavitel. U sporného podpisu učinil znalec závěr, že se jedná o pravděpodobně pravý podpis zůstavitele s tím, že při jednání vysvětlil, že na stupnici závěrů dle československé společnosti pro písmoznalectví sporný podpis zařazuje mezi závěry pravděpodobně a s vysokou pravděpodobností. Stupnice je členěna takto: 1) kategorický kladný závěr – sporný podpis je pravý podpis osoby XY, 2) kladný závěr v rovině vysoké pravděpodobnosti – sporný podpis je s vysokou pravděpodobností pravý podpis osoby XY, 3) kladný závěr v rovině střední pravděpodobnosti – sporný podpis je pravděpodobně pravý podpis osoby XY, 4) kladný závěr v rovině nízké pravděpodobnosti – je pravděpodobnější, že sporný podpis je pravý podpis osoby XY, než že by se jednalo o padělek, 5) nerozhodný závěr – nelze rozhodnout, zda sporný podpis je pravý podpis osoby XY, nebo zda se jedná o padělek, 6) záporný závěr v rovině nízké pravděpodobnosti – je pravděpodobnější, že sporný podpis není pravý podpis osoby XY, než že by se jednalo o její pravý podpis, 7) záporný závěr v rovině střední pravděpodobnosti – sporný podpis pravděpodobně není pravý podpis osoby XY, 8) záporný závěr v rovině vysoké pravděpodobnosti – sporný podpis s vysokou pravděpodobností není pravý podpis osoby XY, 9) kategorický záporný závěr – sporný podpis není pravý podpis osoby XY. Jednoznačné závěry dává znalec zcela ojediněle. Srovnávací materiál pro expertizu podpisu byl hodnocen jako z velké části vyhovující potřebám zkoumání; srovnávací materiál pro expertizu ručního písma pro textovou část znalec hodnotí jako pouze z velké části vyhovující potřebám zkoumání. U textu sporné závěti znalec nezjistil význačnější známky nejistoty či nespontánního vyhotovení, žádné prvky nespontánnosti, podpis byl vyhotoven jistým a v oblasti příjmení až dynamickým způsobem, nebyly v něm zjištěny žádné známky nejistoty, nepřirozeného kolísání rychlosti psaní či známky nespontánního vyhotovení. Nebyly zjištěny žádné stopy, které by svědčily o technickém způsobu padělání podpisu. Z výslechu znalce se podává, že pokud by měl hodnotit podpis na obálce, ve které byla závěť, uložena, učinil by závěr o stupeň vyšší. Znalec při jednání veškeré závěry přesvědčivě zdůvodnil a tyto jsou podloženy obsahem posudku. Soud nemá pochybnosti o věcné správnosti tohoto posudku.
8. Dokazování, jak popsáno shora, vyhodnotil soud jako dostačující k tomu, aby bylo možno věc po skutkové stránce uzavřít a následně posoudit z hledisek právních. Provedené důkazy hodnotil soud jednotlivě a všechny v jejich vzájemné souvislosti postupem dle ustanovení § 132 o. s. ř. Bylo vyhověno všem důkazním návrhům obou stran sporu, vyjma důkazu: výslechem žalobkyně c), který byl shledán nadbytečným s ohledem na skutkový stav, který byl zjištěn. Zároveň měl prokázat tvrzení, která z hlediska sporu nejsou podstatná, doplněním znaleckého posudku o zkoumání listiny z roku 1984; sám znalec v rámci ústního výslechu uvedl, že takto stará listina není pro zkoumání vhodná, fotografiemi zůstavitele a žalovaného z doby učinění závěti, neboť skutečnost, že si byli podobní, neznamená, že by byl ověřen podpis žalovaného, dotazem na Městský úřad v Jindřichově Hradci, když jeho ověřovací doložka je pouze doplňujícím důkazem, který je třeba posuzovat v kontextu s přesvědčivými závěry znaleckého posudku, se závěrem znalce ohledně obálky závěti a v neposlední řadě v kontextu se skutečností, že závěť žalobkyně b) nalezla v obleku zůstavitele, který měl připraven na poslední cestu.
11. O skutkovém stavu věci učinil soud následující závěr: dne 24. 3. 2021 zemřel pan [jméno] [příjmení], otec žalobkyně a) a c) a žalovaného, manžel žalobkyně b). Řízení o pozůstalosti je vedeno u Okresního soudu v Jindřichově Hradci pod sp. zn. [spisová značka]. Dne 28. 4. 2021 byla v řízení o pozůstalosti předložena žalobkyní b) listina označená„ Vlastnoruční závěť“, podepsaná dne 20. 5. 2013, opatřená úředně ověřeným podpisem zůstavitele. Tuto listinu našla v zalepené obálce v kapse obleku, který měl zůstavitel cca 3-4 roky připraven na poslední cestu. Žalobkyně c) žije v Rakousku, žalovaný v USA, naposledy byl navštívit zůstavitele v roce 2013 - v době, kdy došlo k podepsání předmětné závěti. Žalobkyně neuznaly závěť za pravou a platnou, žalovaný závěť jako pravou a platnou uznal, účastníci dědictví neodmítli. Celá závěť je napsána vlastní rukou zemřelého [jméno] [příjmení], který ji též vlastní rukou podepsal.
12. Věc je posuzována dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též:„ občanský zákoník“) a dle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále též:„ obč. zák.“). Dle ustanovení § 3074 občanského zákoníku zemřel-li zůstavitel po dni nabytí účinnosti tohoto zákona a odporuje-li jeho pořízení pro případ smrti právním předpisům účinným v době, kdy bylo učiněno, považuje se za platné, vyhovuje-li tomuto zákonu. Totéž platí o dovětku i o vedlejších doložkách v pořízení pro případ smrti, pokud jim právní předpisy účinné v době, kdy byly dovětek nebo pořízení pro případ smrti učiněny, odnímají právní následky, anebo je prohlašují za neplatné. Podle ustanovení § 476 odst. 1 obč. zák. zůstavitel může závěť buď napsat vlastní rukou, nebo ji zřídit v jiné písemné formě za účasti svědků nebo ve formě notářského zápisu. V ustanovení § 476 odst. 2 obč. zák. se stanoví, že v každé závěti musí být uveden den, měsíc a rok, kdy byla podepsána, jinak je neplatná. Podle ustanovení § 476a obč. zák. vlastnoruční závěť musí být vlastní rukou napsána a podepsána, jinak je neplatná. Každý má právo zvolit si pro právní jednání libovolnou formu, není-li ve volbě formy omezen ujednáním nebo zákonem (§ 559 občanského zákoníku). K platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího (§ 561 odst. 1 věta první občanského zákoníku). Závěť vyžaduje písemnou formu, ledaže byla pořízena s úlevami (§ 1532 občanského zákoníku). Kdo chce pořizovat v písemné formě beze svědků, napíše celou závěť vlastní rukou a vlastní rukou ji podepíše (§ 1533 občanského zákoníku). Závěť je jednostranný, kdykoli odvolatelný a osobně učiněný projev vůle, kterým zůstavitel pořizuje pro případ své smrti o svém majetku a jehož obligatorní obsahovou náležitostí je ustanovení dědice k pozůstalosti jako celku, nebo k podílu na pozůstalosti (srov. § 1494 odst. 1 občanského zákoníku). Závěť, jako projev vůle zůstavitele, musí splňovat obecné náležitosti právního jednání a specifické náležitosti stanovené pro jednotlivé druhy závětí. Holografní závěť musí zůstavitel napsat - od začátku do konce -„ vlastní rukou“ sám bez pomoci třetí osoby, která by jakkoli ovlivnila charakteristické znaky jeho rukopisu (srov. Rc 107/2008). Nezáleží na tom, zda použije písmo psací či tiskací (srovnej MUZIKÁŘ, Martin. § 1533 (Holografní závěť). In: PETROV, Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a kol. Občanský zákoník. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2019, s. 1601, marg. č. 8). Listina nemusí být označena jako závěť (srovnej SVOBODA, Jiří, KLIČKA, Ondřej. 1.1.3 (Formální náležitosti závěti). In: SVOBODA, Jiří, KLIČKA, Ondřej. Dědické právo v praxi. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 62, marg. č. 75). Dle ustanovení § 1672 občanského zákoníku, uplatňuje-li právo na dědictví více osob a odporují-li si, odkáže soud toho z dědiců, jehož právní důvod je slabší, aby své právo uplatnil žalobou. Nepodá-li tento dědic žalobu ve lhůtě určené soudem, nezaniká sice jeho dědické právo, avšak při projednání pozůstalosti se k němu nepřihlíží. Dle ustanovení § 168 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen: „z. ř. s.“) soud vyšetří dědická práva všech, které vyrozuměl o jejich dědickém právu nebo kteří řádně uplatnili své dědické právo, jestliže dědictví neodmítli nebo zaniklo-li jim právo odmítnout dědictví nebo je-li odmítnutí dědictví neplatné anebo jestliže se k odmítnutí dědictví nepřihlíží. Nemohou-li všechna dědická práva vedle sebe obstát, je tu spor o dědické právo.
13. V řízení bylo prokázáno, že zemřelý text celé závěti napsal vlastní rukou, současně ji vlastnoručně podepsal, tzn. - že tato závěť je pravá. Závěť splňuje veškeré výše uvedené zákonné náležitosti, je tedy zároveň platná, a proto soud žalobu zamítá.
14. Pokud žalobkyně argumentují tak, že závěť podepsal za zůstavitele žalovaný, zneužívajíc podobnosti se zůstavitelem v době podpisu závěti, pak soud zdůrazňuje, že kromě závěru znaleckého posudku, vylučuje tuto možnost též skutečnost, že závěť byla nalezena v obleku zůstavitele, který si pro případ smrti připravil maximálně před 4 lety (rok 2018) - žalovaný byl za zůstavitelem naposledy v roce 2013 (téměř 7 let před úmrtím), je tedy zřejmé, že listinu si dal do obleku zůstavitel, což by nečinil, pokud by se o jeho vůli nejednalo, nebo pokud by měl se svým majetkem jiné úmysly.
15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 43 552 Kč Tyto náklady sestávají ze spotřebované zálohy na náklady spojené s provedením důkazu dle § 141 odst. 1 o. s. ř. v částce 30 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč sestávající z částky 2 500 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 11 200 Kč ve výši 2 352 Kč.
16. V projednávané věci byly a budou vynaloženy náklady státu (znalečné), které dle ustanovení § 148 odst. 1 o. s. ř. hradí státu účastníci dle výsledků řízení - v tomto případě neúspěšné žalobkyně.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.