5 C 67/2022

Plný text

Okresní soud v Jindřichově Hradci rozhodl samosoudkyní JUDr. Gabrielou Strnadovou ve věci žalobkyní: a) jméno příjmení, datum narození bytem adresa b) jméno příjmení, datum narození bytem adresa c) jméno příjmení, datum narození bytem adresa zastoupené advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o určení, že žalovaný není závětním dědicem zůstavitele

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhají určení, že žalovaný není dědicem ze závěti zemřelého jméno příjmení, narozeného dne datum, datované dnem 20. 5. 2013, se zamítá.

II. Žalobkyně jsou povinny společně a nerozdílně zaplatit žalovanému náklady řízení ve výši 43 552 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho právního zástupce.

III. Žalobkyně jsou povinny společně a nerozdílně zaplatit České republice náhradu nákladů řízení státu, s tím, že konkrétní částka a splatnost bude určena samostatným usnesením.

1. Žalobou doručenou podepsanému soudu dne 16. 5. 2022 domáhají se žalobkyně určení, že žalovaný není závětním dědicem zůstavitele jméno příjmení, narozeného dne datum, zemřelého dne datum, sepsané dne 20. 5. 2013. Žalobkyně b) byla manželkou zemřelého, žalobkyně a) a c) byly dcery zemřelého, žalovaný byl jeho syn. Pozůstalostní řízení po jméno příjmení je vedeno u Okresního osudu v obec pod sp. zn. spisová značka. V pozůstalostním řízení byla předložena závěť označená jako„ Vlastnoruční závěť“, napsaná psacím písmem, datovaná dnem 20. 5. 2013, podle ověřovací doložky Městského úřadu v Jindřichově Hradci je podpis na ní ověřen dne 20. 5. 2013. Jedná se o soukromou listinu. Dle této závěti zůstavitel jméno příjmení 1) byt v domě adresa v obec„ přenechává“ svému synovi jméno příjmení s tím, že má v tomto bytě umožnit bydlení zůstavitelově manželce jméno příjmení a v případě prodeje bytu jí má vyplatit jednu třetinu kupní ceny, 2) synovi jméno„ přenechává“ i garáž na pozemku p. číslo v obec, 3) osobní automobil Ford, r. v. 2000 přenechává své dceři jméno příjmení, 4) své manželce jméno příjmení přenechává celou částku z důchodového pojištění na zajištění pohřbu, 5) přenechává ze stavebního spoření dvě jeho třetiny dceři jméno příjmení (nyní příjmení) a zbývající část přenechává synovi jméno, 6) nábytek a vybavení bytu přenechává manželce jméno„ po vzájemné dohodě se synem jako vlastníkem bytu“ a 7) stanovuje právo kdykoliv upravit nebo změnit uvedenou závěť. Zákonné dědičky, tj. manželka jméno příjmení a dcery jméno příjmení a jméno příjmení při jednání u soudního komisaře dne 13. 12. 2021 tuto závět neuznaly za pravou a platnou, když podle jejich přesvědčení není napsána vlastní rukou zůstavitele a nevyjadřuje vůli zůstavitele. Usnesením č. j. číslo jednací rozhodl Okresní soud v Jindřichově Hradci tak, že pozůstalé manželce jméno příjmení a pozůstalým dcerám jméno příjmení a jméno příjmení uložil, aby ve lhůtě dvou měsíců od právní moci usnesení podaly u Okresního soudu v Jindřichově Hradci žalobu proti závětnímu dědici pozůstalému synovi jméno příjmení na určení, že tento není závětním dědicem zůstavitele ze závěti. Proti tomuto usnesení podaly žalobkyně odvolání, kde zpochybnily to, že závěť je napsána vlastní rukou zůstavitele a že vyjadřuje skutečnou zůstavitelovu vůli. Poukazovaly také na to, že ručně napsaná závěť je soukromou listinou, u níž musí její pravost prokazovat ten, kde se jí dovolává, a že by tedy na podání žaloby na určení dědického práva měl být odkazován žalovaný. O podaném odvolání rozhodl Krajský soud v Českých Budějovicích usnesením č. j. číslo jednací tak, že usnesení soudu prvního stupně potvrdil. Proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích č. j. číslo jednací podaly žalobkyně dovolání. Rozpor s rozhodovací praxí Nejvyššího soudu ČR spatřují žalobkyně v rozporu zejména s rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR sp. zn. spisová značka. Žalobkyně navrhly, aby řízení o určení, že žalovaný není závětním dědicem zůstavitele bylo přerušeno do doby, než bude Nejvyšším soudem ČR rozhodnuto o jimi podaném dovolání; návrh byl zamítnut - usnesení číslo jednací. Žalobkyně jsou přesvědčeny o tom, že zemřelý nenapsal předmětnou závěť vlastní rukou a že závěť nevyjadřuje jeho vůli. Písmo neodpovídá písmu zůstavitele a v textu jsou hrubé gramatické chyby, kterých by se zůstavitel jako redaktor nemohl dopustit. S manželkou žil zůstavitel mnoho let, s dcerou jméno příjmení byl v pravidelném kontaktu, syn jméno žijící dlouhodobě v USA, ho nenavštěvoval, byl zde pouze v roce 2013, kdy je datována závěť, nebyl ani na pohřbu, neprojevuje zájem o hrob. Nebylo a nemohlo být úmyslem zůstavitele odkázat téměř všechen hodnotný majetek, synovi jméno. Žalobkyně se domnívají, že závěť mohl napsat žalovaný, i kdyby ji zůstavitel podepsal, mohl žalovaný v době své ojedinělé návštěvy u zůstavitele využít jeho rozpoložení a nechat jej podepsat tuto závěť, aniž byl zůstaviteli detailně znám obsah závěti a aniž věděl, co podepisuje.

2. Žalovaný se vyjádřil tak, že pokud žalobkyně dovozují, že závěť ze dne 20. 5. 2013, není platná, neboť nebyla sepsána vlastní rukou zůstavitele a že ji mohl napsat žalovaný, tak toto tvrzení zásadně odmítá. Považuje za zcela evidentní, že závěť vlastnoručně sepsal zůstavitel a též ji ověřeně podepsal. Spekulace v tom směru, jaké byly či nebyly úmysly zůstavitele, tak jak jsou v žalobě obsaženy, nemají žádnou relevanci. Závěť zcela nepochybně podepsal zůstavitel jméno příjmení, neboť jeho podpis na závěti je úředně ověřen s ověřovací doložkou Městského úřadu v Jindřichově Hradci.

3. Mezi účastníky není sporu o tom, že dne datum zemřel pan jméno příjmení, otec žalobkyně a) a c) a žalovaného, manžel žalobkyně b). Řízení o pozůstalosti je vedeno u Okresního soudu v Jindřichově Hradci pod sp. zn. spisová značka. Dne 28. 4. 2021 byla při předběžném šetření v řízení o pozůstalosti předložena žalobkyní b) závěť ze dne 20. 5. 2013. Účastníci, po poučení o dědickém právu, dědictví přijali. Usnesením č. j. číslo jednací bylo žalobkyním uloženo, aby ve lhůtě dvou měsíců od právní moci usnesení podaly u Okresního soudu v Jindřichově Hradci žalobu proti závětnímu dědici – žalovanému na určení, že není závětním dědicem zůstavitele ze závěti ze dne 20. 5. 2013.

4. Z předmětné listiny plyne, že tato je nadepsána jako„ Vlastnoruční závěť“; pro případ smrti zůstavitel přenechává žalovanému byt na sídlišti anonymizováno číslo s tím, že zde umožní bydlet žalobkyni b), než si pořídí náhradní byt, a vyplatí jí jednu třetinu z kupní prodejní ceny bytu; garáž číslo na parcele číslo na sídlišti anonymizováno v obec a 1/3 stavebního spoření. Žalobkyni a) přenechává auto Ford Focus a žalobkyni c) 2/3 stavebního spoření. Žalobkyni b) přenechává celou částku z důchodového pojištění na zajištění pohřbu. Závěť je datována dnem 20. 5. 2013; opatřena nečitelným podpisem a ověřovací doložkou Městského úřadu Jindřichův Hradec. Dle ověřovací doložky zůstavitel listinu vlastnoručně podepsal.

5. Listinu předložila soudnímu komisaři žalobkyně b) – protokol o předběžném šetření ze dne 28. 4. 2021; byla v zalepené obálce formátu A5; žalobkyně b) ji nalezla v náprsní kapse pánského obleku, který měl zůstavitel připraven na poslední cestu (protokol o zjištění obsahu závěti ze dne 28. 4. 2021). Skutečnost, že žalobkyně b) závěť našla v obleku zůstavitele, který měl připraven na poslední cestu, potvrdila tato ve své účastnické výpovědi, z které dále plyne, že oblek měl zůstavitel za tímto účelem připraven cca 3-4 roky. Žalovaný byl za zůstavitelem naposledy v roce 2013, kdy byla sepsána závěť. Zůstavitel navštívil žalovaného v USA v roce 2009, 2011 a 2016 (v roce 2009 a 2016 spolu s žalobkyní b)). Obálka, ve které byla závěť uložena, byla nadepsána jako„ Originál mé závěti pro případ mé smrti. Ul. anonymizováno číslo obec Dne 20. 5. 2013 nečitelný podpis. Vykonavatel závěti syn jméno příjmení bytem země I. kopie a pro„ NOTÁŘE“ – originál!“.

6. V rámci pozůstalostního řízení, právní zástupkyně žalobkyň sdělila soudnímu komisaři, že závěť ani obálka není psána vlastní rukou zůstavitele; úmyslem zůstavitele nikdy nebylo odkázat téměř veškerý majetek žalovanému (přípis ze dne 20. 5. 2021). Žalobkyně neuznaly závěť za pravou a platnou (protokol ze dne 13. 12. 2021) Žalovaný uznal závěť za pravou a platnou (protokol ze dne 13. 12. 2021 ve spojení se sdělením právního zástupce žalovaného ze dne 13. 12. 2021 a ze dne 15. 12. 2021).

7. Z účastnické výpovědi žalobkyně a) se podává, že žalobkyně c) žije v SRN, žalovaný v USA, žalobkyně a) byla se zůstavitelem v nejbližším kontaktu. Nevěří, že závěť obsahuje skutečnou vůli zůstavitele, zůstavitel jí o závěti neřekl.

10. Z písemného znaleckého posudku číslo jenž byl vypracován na základě usnesení podepsaného soudu Ing. jméno příjmení, znalcem z oboru kriminalistika – technické zkoumání listin a písmoznalectví – strojové písmo, písmoznalectví – ruční písmo, expertiza pravosti platidel a cenin, ve spojení s výpovědí znalce při jednání dne 26. 4. 2023, plyne, že závěť je sepsaná a podepsaná vlastní rukou zemřelého. Ohledně samotného textu znalec učinil závěr, že pisatelem textu je s vysokou pravděpodobností zůstavitel. U sporného podpisu učinil znalec závěr, že se jedná o pravděpodobně pravý podpis zůstavitele s tím, že při jednání vysvětlil, že na stupnici závěrů dle československé společnosti pro písmoznalectví sporný podpis zařazuje mezi závěry pravděpodobně a s vysokou pravděpodobností. Stupnice je členěna takto: 1) kategorický kladný závěr – sporný podpis je pravý podpis osoby XY, 2) kladný závěr v rovině vysoké pravděpodobnosti – sporný podpis je s vysokou pravděpodobností pravý podpis osoby XY, 3) kladný závěr v rovině střední pravděpodobnosti – sporný podpis je pravděpodobně pravý podpis osoby XY, 4) kladný závěr v rovině nízké pravděpodobnosti – je pravděpodobnější, že sporný podpis je pravý podpis osoby XY, než že by se jednalo o padělek, 5) nerozhodný závěr – nelze rozhodnout, zda sporný podpis je pravý podpis osoby XY, nebo zda se jedná o padělek, 6) záporný závěr v rovině nízké pravděpodobnosti – je pravděpodobnější, že sporný podpis není pravý podpis osoby XY, než že by se jednalo o její pravý podpis, 7) záporný závěr v rovině střední pravděpodobnosti – sporný podpis pravděpodobně není pravý podpis osoby XY, 8) záporný závěr v rovině vysoké pravděpodobnosti – sporný podpis s vysokou pravděpodobností není pravý podpis osoby XY, 9) kategorický záporný závěr – sporný podpis není pravý podpis osoby XY. Jednoznačné závěry dává znalec zcela ojediněle. Srovnávací materiál pro expertizu podpisu byl hodnocen jako z velké části vyhovující potřebám zkoumání; srovnávací materiál pro expertizu ručního písma pro textovou část znalec hodnotí jako pouze z velké části vyhovující potřebám zkoumání. U textu sporné závěti znalec nezjistil význačnější známky nejistoty či nespontánního vyhotovení, žádné prvky nespontánnosti, podpis byl vyhotoven jistým a v oblasti příjmení až dynamickým způsobem, nebyly v něm zjištěny žádné známky nejistoty, nepřirozeného kolísání rychlosti psaní či známky nespontánního vyhotovení. Nebyly zjištěny žádné stopy, které by svědčily o technickém způsobu padělání podpisu. Z výslechu znalce se podává, že pokud by měl hodnotit podpis na obálce, ve které byla závěť, uložena, učinil by závěr o stupeň vyšší. Znalec při jednání veškeré závěry přesvědčivě zdůvodnil a tyto jsou podloženy obsahem posudku. Soud nemá pochybnosti o věcné správnosti tohoto posudku.

8. Dokazování, jak popsáno shora, vyhodnotil soud jako dostačující k tomu, aby bylo možno věc po skutkové stránce uzavřít a následně posoudit z hledisek právních. Provedené důkazy hodnotil soud jednotlivě a všechny v jejich vzájemné souvislosti postupem dle ustanovení § 132 o. s. ř. Bylo vyhověno všem důkazním návrhům obou stran sporu, vyjma důkazu: výslechem žalobkyně c), který byl shledán nadbytečným s ohledem na skutkový stav, který byl zjištěn. Zároveň měl prokázat tvrzení, která z hlediska sporu nejsou podstatná, doplněním znaleckého posudku o zkoumání listiny z roku 1984; sám znalec v rámci ústního výslechu uvedl, že takto stará listina není pro zkoumání vhodná, fotografiemi zůstavitele a žalovaného z doby učinění závěti, neboť skutečnost, že si byli podobní, neznamená, že by byl ověřen podpis žalovaného, dotazem na Městský úřad v Jindřichově Hradci, když jeho ověřovací doložka je pouze doplňujícím důkazem, který je třeba posuzovat v kontextu s přesvědčivými závěry znaleckého posudku, se závěrem znalce ohledně obálky závěti a v neposlední řadě v kontextu se skutečností, že závěť žalobkyně b) nalezla v obleku zůstavitele, který měl připraven na poslední cestu.

11. O skutkovém stavu věci učinil soud následující závěr: dne 24. 3. 2021 zemřel pan jméno příjmení, otec žalobkyně a) a c) a žalovaného, manžel žalobkyně b). Řízení o pozůstalosti je vedeno u Okresního soudu v Jindřichově Hradci pod sp. zn. spisová značka. Dne 28. 4. 2021 byla v řízení o pozůstalosti předložena žalobkyní b) listina označená„ Vlastnoruční závěť“, podepsaná dne 20. 5. 2013, opatřená úředně ověřeným podpisem zůstavitele. Tuto listinu našla v zalepené obálce v kapse obleku, který měl zůstavitel cca 3-4 roky připraven na poslední cestu. Žalobkyně c) žije v Rakousku, žalovaný v USA, naposledy byl navštívit zůstavitele v roce 2013 - v době, kdy došlo k podepsání předmětné závěti. Žalobkyně neuznaly závěť za pravou a platnou, žalovaný závěť jako pravou a platnou uznal, účastníci dědictví neodmítli. Celá závěť je napsána vlastní rukou zemřelého jméno příjmení, který ji též vlastní rukou podepsal.

12. Věc je posuzována dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též:„ občanský zákoník“) a dle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále též:„ obč. zák.“). Dle ustanovení § 3074 občanského zákoníku zemřel-li zůstavitel po dni nabytí účinnosti tohoto zákona a odporuje-li jeho pořízení pro případ smrti právním předpisům účinným v době, kdy bylo učiněno, považuje se za platné, vyhovuje-li tomuto zákonu. Totéž platí o dovětku i o vedlejších doložkách v pořízení pro případ smrti, pokud jim právní předpisy účinné v době, kdy byly dovětek nebo pořízení pro případ smrti učiněny, odnímají právní následky, anebo je prohlašují za neplatné. Podle ustanovení § 476 odst. 1 obč. zák. zůstavitel může závěť buď napsat vlastní rukou, nebo ji zřídit v jiné písemné formě za účasti svědků nebo ve formě notářského zápisu. V ustanovení § 476 odst. 2 obč. zák. se stanoví, že v každé závěti musí být uveden den, měsíc a rok, kdy byla podepsána, jinak je neplatná. Podle ustanovení § 476a obč. zák. vlastnoruční závěť musí být vlastní rukou napsána a podepsána, jinak je neplatná. Každý má právo zvolit si pro právní jednání libovolnou formu, není-li ve volbě formy omezen ujednáním nebo zákonem (§ 559 občanského zákoníku). K platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího (§ 561 odst. 1 věta první občanského zákoníku). Závěť vyžaduje písemnou formu, ledaže byla pořízena s úlevami (§ 1532 občanského zákoníku). Kdo chce pořizovat v písemné formě beze svědků, napíše celou závěť vlastní rukou a vlastní rukou ji podepíše (§ 1533 občanského zákoníku). Závěť je jednostranný, kdykoli odvolatelný a osobně učiněný projev vůle, kterým zůstavitel pořizuje pro případ své smrti o svém majetku a jehož obligatorní obsahovou náležitostí je ustanovení dědice k pozůstalosti jako celku, nebo k podílu na pozůstalosti (srov. § 1494 odst. 1 občanského zákoníku). Závěť, jako projev vůle zůstavitele, musí splňovat obecné náležitosti právního jednání a specifické náležitosti stanovené pro jednotlivé druhy závětí. Holografní závěť musí zůstavitel napsat - od začátku do konce -„ vlastní rukou“ sám bez pomoci třetí osoby, která by jakkoli ovlivnila charakteristické znaky jeho rukopisu (srov. Rc 107/2008). Nezáleží na tom, zda použije písmo psací či tiskací (srovnej MUZIKÁŘ, Martin. § 1533 (Holografní závěť). In: PETROV, Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a kol. Občanský zákoník. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2019, s. 1601, marg. č. 8). Listina nemusí být označena jako závěť (srovnej SVOBODA, Jiří, KLIČKA, Ondřej. 1.1.3 (Formální náležitosti závěti). In: SVOBODA, Jiří, KLIČKA, Ondřej. Dědické právo v praxi. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 62, marg. č. 75). Dle ustanovení § 1672 občanského zákoníku, uplatňuje-li právo na dědictví více osob a odporují-li si, odkáže soud toho z dědiců, jehož právní důvod je slabší, aby své právo uplatnil žalobou. Nepodá-li tento dědic žalobu ve lhůtě určené soudem, nezaniká sice jeho dědické právo, avšak při projednání pozůstalosti se k němu nepřihlíží. Dle ustanovení § 168 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen: „z. ř. s.“) soud vyšetří dědická práva všech, které vyrozuměl o jejich dědickém právu nebo kteří řádně uplatnili své dědické právo, jestliže dědictví neodmítli nebo zaniklo-li jim právo odmítnout dědictví nebo je-li odmítnutí dědictví neplatné anebo jestliže se k odmítnutí dědictví nepřihlíží. Nemohou-li všechna dědická práva vedle sebe obstát, je tu spor o dědické právo.

13. V řízení bylo prokázáno, že zemřelý text celé závěti napsal vlastní rukou, současně ji vlastnoručně podepsal, tzn. - že tato závěť je pravá. Závěť splňuje veškeré výše uvedené zákonné náležitosti, je tedy zároveň platná, a proto soud žalobu zamítá.

14. Pokud žalobkyně argumentují tak, že závěť podepsal za zůstavitele žalovaný, zneužívajíc podobnosti se zůstavitelem v době podpisu závěti, pak soud zdůrazňuje, že kromě závěru znaleckého posudku, vylučuje tuto možnost též skutečnost, že závěť byla nalezena v obleku zůstavitele, který si pro případ smrti připravil maximálně před 4 lety (rok 2018) - žalovaný byl za zůstavitelem naposledy v roce 2013 (téměř 7 let před úmrtím), je tedy zřejmé, že listinu si dal do obleku zůstavitel, což by nečinil, pokud by se o jeho vůli nejednalo, nebo pokud by měl se svým majetkem jiné úmysly.

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 43 552 Kč Tyto náklady sestávají ze spotřebované zálohy na náklady spojené s provedením důkazu dle § 141 odst. 1 o. s. ř. v částce 30 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč sestávající z částky 2 500 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 11 200 Kč ve výši 2 352 Kč.

16. V projednávané věci byly a budou vynaloženy náklady státu (znalečné), které dle ustanovení § 148 odst. 1 o. s. ř. hradí státu účastníci dle výsledků řízení - v tomto případě neúspěšné žalobkyně. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích, prostřednictvím Okresního soudu v Jindřichově Hradci. Nesplní-li žalobkyně povinnosti uložené jim tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalovaný domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu či exekuce.