5 C 70/2022

Plný text

Okresní soud v Jindřichově Hradci rozhodl samosoudkyní JUDr. Gabrielou Strnadovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 16 266,88 Kč s příslušenstvím <b>I. Návrh na vydání rozsudku pro uznání se zamítá.</b> <b>II. Žaloba žalobkyně, kterou se po žalovaném domáhá zaplacení částky ve výši 16 266,88 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 4 684,33 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % z částky 16 266,88 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.</b> <b>III. Žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobou, resp. návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, ze dne [datum] domáhá se žalobkyně zaplacení částky dlužné jistiny 16 266,88 Kč spolu s příslušenstvím (se zákonným úrokem z prodlení kapitalizovaným částkou ve výši 4 684,33 Kč a se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení), a to z titulu Smlouvy o půjčce [číslo] uzavřené dne [datum] mezi žalovaným a společností [právnická osoba], [IČO] – právním předchůdcem žalobkyně. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 24 000 Kč, a to v hotovosti. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně souhrnný poplatek ve výši 20 064 Kč. Celkovou dlužnou částku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 60 týdenních (sedmidenních) splátkách po 744 Kč. Již ze smluvního ujednání bylo žalovanému známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne [datum]. Marným uplynutím týdenní lhůty pro úhradu poslední splátky byl žalovaný v prodlení a právní předchůdce žalobkyně měl možnost požadovat uhrazení celé dlužné částky. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalovaného řádně v plné výši uhrazena, vzniklo žalobkyni právo požadovat z této částky také úrok z prodlení v zákonné výši, a to od marného uplynutí týdenní (sedmidenní) lhůty pro úhradu splátky dlužné částky. Celkem žalovaný uhradil částku ve výši 30 044,59 Kč. Pohledávka z výše uvedené smlouvy, včetně příslušenství a se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobkyni, a to s účinností k [datum]. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, proti kterému žalovaný podal včas odpor, když nesouhlasil s výší částky, kterou dluží. Před jednáním dne [datum] se žalovaným domluvil s právním zástupcem žalobkyně, že dluh uzná do důvodu a výše a uhradí ho ve splátkách. Žalobkyně navrhla, aby byl ve věci vydán rozsudek pro uznání.

2. Existence společnosti [právnická osoba], [IČO] (dále jen:„ [právnická osoba]“) byla zjištěna z úplného výpisu z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka [číslo], z něhož plyne, že předmětem podnikání této společnosti bylo poskytování úvěru a půjček z vlastních zdrojů (zapsáno dne [datum], vymazáno dne [datum]).

3. Existence společnosti [právnická osoba], [IČO], byla zjištěna z výpisu z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka [číslo].

4. Ze smlouvy o půjčce [číslo] bylo zjištěno, že tato byla dne [datum] uzavřena mezi [právnická osoba] a žalovaným, [právnická osoba] poskytla žalovanému půjčku ve výši 24 000 Kč Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit a v souvislosti s půjčkou uhradit souhrnný poplatek ve výši 20 064 Kč. Svým podpisem na smlouvě žalovaný potvrdil, že celou částku půjčky převzal v hotovosti. Celkovou částku ve výši 44 064 Kč se žalovaný zavázal splatit v hotovosti v 59 týdenních splátkách po 744 Kč a poslední splátkou ve výši 168 Kč s tím, že první splátka je splatná 7. dne po uzavření smlouvy a každá následující splátka je splatná nejpozději do konce následujícího týdenního období, a to do rukou osoby stanovené v článku 13. Smluvních podmínek smlouvy o půjčce, které jsou nedílnou součástí smlouvy a v nichž je, mimo jiné, stanoveno, že [právnická osoba] má právo požadovat uhrazení celé částky v nejbližším termínu pro výběr týdenní splátky zákazníka, pokud zákazník nesplní svou povinnost uhradit splátku včas.

5. Jednotlivé úhrady žalovaného jsou zaznamenány v přehledu plateb, dle kterého byla k [datum] celkem uhrazena částka ve výši 19 632 Kč. Následně (do dne postoupení pohledávky) bylo uhrazeno 10 412,21 Kč – kdy toto tvrzení žalovaný nerozporoval.

6. Z databáze časových řad [příjmení] - [obec] národní banky se podává, že úrokové sazby vkladů nových úvěrů poskytnutých bankami rezidentům České republiky činily při úvěrech na spotřebu se splatností nad 1 rok do pěti let včetně - 15,01 %.

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávky je zřejmé, že tato byla uzavřena dne [datum] mezi [právnická osoba], jako postupitelem a společností [právnická osoba], [IČO], jako postupníkem; postupník s postupitelem se dohodli na postoupení pohledávek vzniklých ze smluv o půjčce, se všemi právy s nimi spojenými, specifikovaných v příloze [číslo]. Z přílohy [číslo] seznamu postoupených pohledávek plyne, že postoupena byla i pohledávka za žalovaným ze smlouvy [číslo] uzavřené dne [datum], jejíž výše činila 24 432 Kč.

8. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] a z poštovního podacího archu ze dne [datum] je patrné, že bylo žalovanému odesláno oznámení o postoupení pohledávky ze smlouvy [číslo] ze [právnická osoba] na žalobkyni.

9. Z předžalobní výzvy plyne, že tato byla vyhotovena dne [datum] a z podacího lístku plyne, že byla žalovanému odeslána téhož dne.

10. Dokazování, jak popsáno shora, vyhodnotil soud jako dostačující k tomu, aby bylo možno věc po skutkové stránce uzavřít a následně posoudit z hledisek právních. Provedené důkazy hodnotil soud jednotlivě a všechny v jejich vzájemné souvislosti postupem dle ustanovení § 132 o. s. ř. Bylo vyhověno všem důkazním návrhům.

11. O skutkovém stavu věci učinil soud tento závěr: Dne [datum] projevily [právnická osoba] a žalovaný vůli uzavřít smlouvu o půjčce, na jejímž základě, [právnická osoba] poskytla žalovanému půjčku ve výši 24 000 Kč. Žalovaný se zavázal tuto půjčku vrátit a zaplatit souhrnný poplatek ve výši 20 064 Kč. Celkovou částku ve výši 44 064 Kč se zavázal vrátit v 60 týdenních splátkách. Žalovaný splatil celkem 30 044,21 Kč. Dne [datum] byla pohledávka [právnická osoba] za žalovaným z titulu smlouvy o půjčce postoupena žalobkyni. O postoupení pohledávky byl žalovaný informován. K datu uzavření smlouvy o půjčce bylo předmětem podnikání [právnická osoba] poskytování úvěru a půjček z vlastních zdrojů.

12. Podle ustanovení § 153a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen: o. s. ř.) uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání. Dle odstavce 2 tohoto ustanovení rozsudek pro uznání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2). Dle ustanovení § 99 odst. 2 o. s. ř. soud rozhodne o tom, zda smír schvaluje; neschválí jej, je-li v rozporu s právními předpisy. Z výše uvedeného plyne, že pokud by byl vydaný rozsudek pro uznání v rozporu s právními předpisy (hmotným právem), nelze rozsudek pro uznání i v případě uznání nároku vydat. Z podané žaloby je zřejmé, že poplatek za poskytnutí půjčky ve výši 20 064 Kč je nepochybně skrytý úrok, jehož výše je v rozporu s dobrými mravy, a proto soud návrh na vydání rozsudku pro uznání zamítl, když navržený rozsudek je v rozporu s hmotným právem. Pokud jde o právní posouzení, soud vychází z ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného od 1. 1. 2014 (dále jen:„ nový občanský zákoník“) a věc posuzuje podle ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen:„ občanský zákoník), když účastníci uzavřeli smlouvu o půjčce v souladu s ustanovením § 657 a násl. občanského zákoníku. Dle ustanovení § 658 odst. 1 občanského zákoníku lze při půjčce peněžité dohodnout úroky. Částku ve výši 20 064 Kč, označenou jako souhrnný poplatek, soud posuzuje jako sjednaný úrok, který v tomto případě činí cca 70 % ročně. Ujednání takto vysokého úroku posuzuje soud v souladu s ustanovením § 3 odst. 1 a s ustanovením § 39 občanského zákoníku jako neplatné, když v tomto rozsahu se smlouva příčí dobrým mravům. V rozsudku spis. zn. 21 Cdo 1484/2004 dospěl Nejvyšší soud České republiky k závěru, že„ nepřiměřená a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků sjednaná ve smyslu ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák., která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček“. Soud poznamenává, že souhrnný poplatek není možné považovat za úplatu za sjednání závazku, když tuto zná pouze zákon č. 531/1991 Sb., obchodní zákoník, v ustanovení § 499; v dalším soud odkazuje na odůvodnění rozsudku Krajského soudu v Praze spis. zn. 28 Co 33/2003.

13. Žalobkyně je právním nástupcem [právnická osoba] na základě smluvního postoupení pohledávky (ustanovení § 1879 a následující občanského zákoníku).

14. S ohledem na shora uvedené a s odkazem na citovaná zákonná ustanovení neshledal soud žalobu důvodnou. Souhrnný poplatek, jehož výši žalovaný nemohl nijak ovlivnit, soud posoudil jako nepřiměřeně vysoký sjednaný úrok, když běžná úroková míra v praxi peněžních ústavů činila v roce 2010 15,01 % (srovnej rozsudek Krajského soudu v Praze spis. zn. 28 Co 33/2003). S ohledem na závěr soudu o neplatnosti ujednání o souhrnném poplatku, by žaloba mohla být úspěšná jen v části týkající se samotné půjčky, jejíž výše činila 24 000 Kč. Žalovaným však byla uhrazena částka vyšší, a proto soud žalobu zamítl, když je zřejmé, že půjčka byla v plné výši uhrazena. Stejně tak soud zamítl požadavek k úhradě úroků z prodlení, neboť nebylo-li možno přiznat pohledávku, není odůvodněno ani požadování úhrady úroků z prodlení.

15. Ve sporu byl úspěšný žalovaný, dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., má právo na náhradu nákladů řízení. Náklady nebyly soudem žalovanému přiznány, neboť se svého práva na náhradu nákladů řízení výslovně vzdal.