5 C 79/2025

Plný text

Okresní soud v Jindřichově Hradci rozhodl soudkyní JUDr. Gabrielou Strnadovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro 65 028 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Pokud se žalobkyně po žalovaném domáhá zaplacení další částky v celkové výši částka, kapitalizovaného úroku ve výši částka, úroku 19,98 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a úroků z prodlení v rozsahu větším, než jak tyto přiznány ve výroku I., tak v tomto rozsahu se žaloba žalobkyně zamítá.

III. Žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou, resp. návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne datum, domáhá se žalobkyně zaplacení částky ve výši částka (dlužná jistina ve výši částka a dlužná částka poplatku ve výši částka) spolu s příslušenstvím, a to z titulu Smlouvy o půjčce č. hodnota uzavřené dne datum mezi žalovanou a společností právnická osoba, IČO: IČO – právním předchůdcem žalobkyně (jejíž nedílnou součástí jsou smluvní podmínky). Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši částka, a to v hotovosti. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně souhrnný poplatek ve výši částka, který představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši částka, odměny za administrativní zpracování půjčky ve výši částka a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši částka. Celkovou částku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 60 týdenních (sedmidenních) splátkách po částka, poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne datum. Žalobkyně má právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z celkové dlužné jistiny, a to od marného uplynutí týdenní (sedmidenní) lhůty pro úhradu splátky dlužné částky do zaplacení. Žalobkyně, resp. její právní předchůdce, posoudil schopnost žalovaného splácet půjčku, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné smlouvy. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalovaného. S ohledem na informace, které žalovaný uvedl, dospěl právní předchůdce žalobkyně k názoru, že schopnost žalovaného splácet tuto půjčku je dostatečná. Žalovaný uhradil celkem částku ve výši částka.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. Existence společnosti právnická osoba, IČO: IČO (dále jen: „společnost Anonymizováno“), byla zjištěna z úplného výpisu z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Anonymizováno, oddíl C, vložka Anonymizováno, z kterého též plyne, že jako předmět podnikání společnosti je od datum zapsáno „poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru“.

4. Existence společnosti Jméno žalobkyně., IČO: IČO žalobkyně, byla zjištěna z výpisu z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Anonymizováno, oddíl B, vložka Anonymizováno.

5. Dle zákaznické karty měl žalovaný další půjčku u žalobkyně, měl dvě nezletilé děti (rok narození 2006 a 2011), měl pracovat jako soba samostatně výdělečně činná s nepravidelným příjmem částka a s výdají ve výši částka (nájem částka, spoření částka, telefon částka, splátky půjček částka, výdaje na domácnost částka). Právní předchůdkyně žalobkyně měla ověřit občanský průkaz, živnostenský list a faktury.

6. Ze smlouvy o půjčce č. hodnota bylo zjištěno, že tato byla dne datum uzavřena mezi společností Anonymizováno a žalovaným, společnost Anonymizováno poskytla žalovanému půjčku ve výši částka a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit a v souvislosti s půjčkou uhradit poplatek ve výši částka, sestávající z úroku ve výši částka, poplatku za administrativní činnosti ve výši částka, poplatku za hotovostní inkaso ve výši částka (které žalovaný zvolil jako volitelnou složku půjčky). Svým podpisem na smlouvě žalovaný potvrdil, že celou částku půjčky převzal v hotovosti v místě svého bydliště, byly mu poskytnuty standardní informace o spotřebitelském úvěru a společnost Anonymizováno posoudila jeho schopnost splácet úvěr. Celkovou částku ve výši částka se žalovaný zavázal splatit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po částka a poslední splátkou ve výši částka s tím, že první splátka je splatná 7. dne po uzavření smlouvy a každá následující splátka je splatná nejpozději do konce následujícího týdenního období, a to do rukou oprávněného zaměstnance či zástupce společnosti Anonymizováno – tj. osoby stanovené v článku 16. Smluvních podmínek Smlouvy o půjčce, které jsou nedílnou součástí smlouvy a v nichž je, mimo jiné, stanoveno, že společnost Anonymizováno má právo požadovat uhrazení celé částky, pokud zákazník nesplní svou povinnost uhradit splátku včas. Smlouva je uzavřena na dobu do dne splatnosti poslední splátky, bude-li žalovaný v prodlení s plněním, prodlužuje se do uhrazení.

7. Ze systému časových řad ČNB ARAD plyne, že úrokové sazby poskytované bankami, včetně stavebních spořitelen, činily u kontokorentních a revolvingových úvěrů v lednu 2013 - 14,76 %, v únoru 2013 - 14,70 %.

8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, ve spojení s potvrzením o uhrazení úplaty za postoupené pohledávky, je zřejmé, že tato byla uzavřena dne datum mezi společností Anonymizováno, jako postupitelem, a společností Jméno žalobkyně., IČO: IČO žalobkyně, jako postupníkem; postupník s postupitelem se dohodli na postoupení pohledávek vzniklých ze smluv o půjčce anebo smluv o zápůjčce, jakožto smluv o spotřebitelském úvěru, se všemi právy s nimi spojenými, specifikovaných v příloze č.

1. Z přílohy č. 1 - seznamu postoupených pohledávek - plyne, že postoupena byla i pohledávka za žalovaným z výše popsané smlouvy.

9. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne datum a z podacího lístku ze dne datum je patrné, že žalovanému bylo odesláno oznámení o postoupení pohledávky, ze společnosti Anonymizováno na žalobkyni.

10. Z předžalobní výzvy plyne, že tato byla vyhotovena dne datum, žalovaný byl vyzván k zaplacení částky ve výši částka; z podacího lístku je zřejmé, že téhož dne byla zaslána žalovanému, dle informací o zásilce byl dne datum učiněn pokus o doručení žalovanému.

11. Dokazování, jak popsáno shora, vyhodnotil soud jako dostačující k tomu, aby bylo možno věc po skutkové stránce uzavřít a následně posoudit z hledisek právních. Provedené důkazy hodnotil soud jednotlivě a všechny v jejich vzájemné souvislosti postupem dle ustanovení § 132 o. s. ř. Bylo vyhověno všem důkazním návrhům.

12. O skutkovém stavu věci učinil soud tento závěr: Dne datum projevily společnost Anonymizováno a žalovaný vůli uzavřít smlouvu o půjčce, na jejímž základě společnost Anonymizováno přenechala žalovanému peníze ve výši částka. Žalovaný se zavázal tuto půjčku vrátit a zaplatit smluvní úrok ve výši částka, poplatek za administrativní činnosti ve výši částka, poplatek za hotovostní inkaso ve výši částka. Celkovou částku ve výši částka se zavázal vrátit v 60 týdenních splátkách. Při posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně vyházela z těchto informací: žalovaný měl pracovat jako osoba samostatně výdělečně činná s nepravidelným příjmem částka a s výdaji ve výši částka (nájem částka, spoření částka, telefon částka, splátky půjček částka, výdaje na domácnost částka). Právní předchůdkyně žalobkyně měla ověřit občanský průkaz, živnostenský list a faktury. Tuto skutečnost žalobkyně nijak nedoložila. Úrokové sazby poskytované bankami, včetně stavebních spořitelen, činily u kontokorentních a revolvingových úvěrů v lednu 2013 - 14,76 %, v únoru 2013 - 14,70 %. Dne datum byla pohledávka společnosti Anonymizováno za žalovaným postoupena žalobkyni. O postoupení pohledávky byl žalovaný informován. Žalovaný uhradil celkem částku ve výši částka.

13. Pokud jde o právní posouzení, soud vychází z ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen: „nový občanský zákoník“) a smlouvu posuzuje podle ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen: „občanský zákoník). Účastníci projevili vůli uzavřít smlouvu o půjčce v souladu s ustanovením § 657 a násl. občanského zákoníku, ve spojení s ustanovením § 2, § 5, § 6 a s přílohami č. 2 a 3 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru - dále jen: „zákon o úvěru“). Žalovaný je spotřebitelem (ustanovení § 52 odst. 1 a odst. 3 občanského zákoníku, ustanovení § 3 odst. 1 písm. a) zákona o úvěru); jedná se o smlouvu spotřebitelskou. Dle ustanovení § 658 odst. 1 občanského zákoníku lze při půjčce peněžité dohodnout úroky. Částku ve výši částka, označenou jako souhrnný poplatek, soud posuzuje jako sjednaný úrok, který v tomto případě činí cca 66,88 % ročně. Veškerá ujednání mezi spotřebitelem (žalovaným) a podnikatelem (právním předchůdcem žalobkyně) je třeba podrobit, při aplikaci Směrnice Rady 93/13/EHS ze dne datum o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách (dále jen: „Směrnice 93/13/EHS), posouzení, zda nemají zneužívající charakter ve smyslu ustanovení § 56 občanského zákoníku tedy, zda tato ujednání projdou testem proporcionality (s výjimkou dohody o předmětu plnění a ceně, která byla sjednána jasně a srozumitelně). Částka, kterou měl žalovaný zaplatit nad rámec poskytnutých prostředků, zcela evidentně přesahuje čtyřnásobek běžného smluvního úroku sjednávaného v daném úvěrovém období. Dle ustanovení § 3 odst. 1 občanského zákoníku výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Dle ustanovení § 39 občanského zákoníku je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. Neplatnost právního úkonu podle ustanovení § 39 je absolutní neplatností, plyne přímo ze zákona a soudy se jí musí zabývat z úřední povinnosti. Soud má za to, že smluvní ujednání zavazující k platbě úroků, jejichž výše podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou (stanovenou zejména se zřetelem k úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů), bezpochyby zjevně odporuje - s přihlédnutím, ke skutečnosti, že žalovaný je ve vztahu k žalobkyni informačně slabší stranou, s menší dostupností právních služeb, nedostatkem profesionálních zkušeností a nemožností stanovovat si smluvní podmínky (formulářová smlouva) - dobrým mravům. Dle ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru Věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Nejvyšší soud ČR v rozsudku sp. zn. spisová značka dovodil, že i v režimu úpravy § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, účinné před novelou provedenou zákonem č. 43/2013 Sb., má nesplnění povinnosti řádně prověřit spotřebitelovu schopnost úvěr splatit za následek absolutní neplatnost uzavřené smlouvy. Při získávání relevantních informací za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele má věřitel vycházet z informací spotřebitele a zároveň z informací, které získává z jiných dostupných zdrojů. Povinností věřitele je i nahlédnout do databází shromažďujících informace o již existujících úvěrových vztazích spotřebitele, pokud lze ze shromážděných informací usuzovat, že spotřebitel již byl nebo stále je v jiném úvěrovém vztahu.

14. S ohledem na výše uvedené soud shledává smlouvu absolutně neplatnou, když nelze oddělit ujednání o úrocích od ostatních ujednání úvěrové smlouvy, neboť nerovnováha vzájemných práv a povinností v neprospěch spotřebitele (nemožností stanovovat si smluvní podmínky (formulářová smlouva) je tak významná, že činí smlouvu jako celek obecně nespravedlivou a zjevně rozpornou s dobrými mravy. Zároveň společnost Anonymizováno nejednala čestně a spravedlivě, když nenahlédla do databází shromažďujících informace o již existujících úvěrových vztazích spotřebitele. Společnost neověřila existenci dalších závazků žalovaného v době uzavření smlouvy (měla nahlédnout z databází shromažďujících informace o bankovních a nebankovních úvěrových vztazích, jako např. z databáze Bankovního registru klientských informací, Nebankovního registru klientských informací nebo z registru zájmového sdružení právnických osob SOLUS, apod.), při určení příjmu žalovaného měla vycházet z faktur – které o příjmu podnikatele, bez znalosti jeho nákladů a dalších účetních dokladů, nic nevypovídají.

15. Absolutní neplatnost znamená neplatnost právního jednání od samého počátku, účastníkům z tohoto právního vztahu nevznikají žádná práva ani povinnosti. Soud nároky posuzuje jako bezdůvodné obohacení podle ustanovení § 451 občanského zákoníku, v kterém je stanoveno, že kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat (odstavec 1). Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů (odstavec 2). V ustanovení § 457 občanského zákoníku je podáváno, že je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal. Pohledávka společnosti Anonymizováno za žalovanou byla postoupena na žalobkyni v souladu s ustanovením § 1879 a násl. nového občanského zákoníku; dále srovnej Rozsudek NS ČR sp. zn. spisová značka - je-li pohledávka ve smlouvě o postoupení pohledávky identifikována dostatečně určitě, je smlouva platná, i když později vyjde najevo, že jde o pohledávku z jiného právního titulu, například z titulu bezdůvodného obohacení (a nikoliv o pohledávku z půjčky, jak bylo uvedeno ve smlouvě o postoupení).

16. Vzhledem k absolutní neplatnosti smlouvy o půjčce posuzuje soud nároky žalobkyně jako bezdůvodné obohacení a žalobkyni přiznává pouze rozdíl mezi poskytnutou a vrácenou částkou (tj. částka – částka). O lhůtě k plnění rozhoduje soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti ukládá splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhoduje vzhledem k tomu, že neshledává podmínky pro stanovení lhůty delší.

17. Jelikož doba splnění pro nárok na vydání bezdůvodného obohacení není stanovena právním předpisem, má soud za to, že je třeba vycházet per analogiam z ustanovení § 563 občanského zákoníku - není-li doba splnění dohodnuta, stanovena právním předpisem nebo určena v rozhodnutí, je dlužník povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán. V tomto konkrétním případě splatnost závazku soud odvozuje od data stanoveného v předžalobní výzvě. Soud poznamenává, že splatnost závazku nebylo možné odvodit z oznámení o postoupení pohledávky, když nebylo prokázáno, že se tato listina dostala do dispoziční sféry žalovaného.

18. Ve sporu byl částečně úspěšný žalovaný, dle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., má právo na náhradu nákladů řízení. Náklady nebyly soudem žalovanému přiznány, neboť mu žádné nevznikly. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích, prostřednictvím Okresního soudu v Jindřichově Hradci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.