6 C 119/2023

Plný text

Okresní soud v Jindřichově Hradci rozhodl samosoudcem Mgr. Zbyňkem Krchňavým ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky pro zdržení se umístění věcí na pozemku

I. Žalovaná je povinna zdržet se umístnění věcí na pozemku p. č. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , které brání žalobkyni v průjezdu vozidel po pozemku p. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , k jejímu domu č. p. 52 na pozemku st. p. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, .

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobou ze dne , datum, se žalobkyně domáhá, aby soud žalované uložil povinnost zdržet se umístění věcí na pozemku p. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, (dále jen „předmětný pozemek“), které brání v průjezdu vozidel po předmětném pozemku k domu žalobkyně č. p. 52 na st. p. č. 62 v k. ú. , adresa, (dále jen „dům žalobkyně“). Žalobu odůvodnila tím, že jsou spolu s žalovanou (a dalšími osobami) spoluvlastníky předmětného pozemku, přičemž žalovaná přes nesouhlas žalované, resp. i dalších spoluvlastníků, na předmětném pozemku umisťuje předměty (věci), které žalobkyni brání v průjezdu vozidel k domu žalobkyně.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila s odůvodněním, že se jedná o spor spoluvlastníků o správu společné věci, a proto se žalobkyně nemůže svých práv domáhat negatorní žalobou. Žalobní petit je zcela neurčitý. Žalobkyni není bráněno v užívání společné věci, žalobkyně společnou věc v rozsahu svého spoluvlastnického práva užívá, nyní si ale usmyslela, že chce společnou věc užívat jiným způsobem, než dosud činila. Stav, kterému se žalobkyně brání, je stavem dlouhodobým, kdy všichni vlastníci tolerovali, že společná věc je užívána tímto způsobem, ostatní spoluvlastníci se proti žalované ničeho nedomáhají. Co se týče rozhodnutí o správě společné věci, které bylo učiněno po zahájení řízení, k tomu žalovaná nebyla přizvána a vůči žalované tak nemá právní účinky. Postup žalobkyně, která takto obešla žalovanou, je v rozporu s dobrými mravy. Žalobkyni je umožněn průchod po předmětném pozemku, je možný i průjezd, který je ovšem je ztížen existencí budovy stojící vedle předmětného pozemku. Průjezd zeshora není možný rovněž z důvodu, že na silnici, která navazuje na předmětný pozemek, je plná čára. Předmětný pozemek nebyl zkolaudován jako příjezdová cesta, žalobkyně se ke svému domu může dostat jinou cestou, zespoda.

3. Mezi účastníky je nesporné, že žalobkyně a žalovaná jsou spoluvlastnicemi předmětného pozemku s tím, že podíl žalobkyně činí 1/4 a podíl žalované 3/20, a že dalšími spoluvlastníky předmětného pozemku jsou , jméno FO, s podílem 1,10, SJM , jméno FO, a , jméno FO, s podílem 1/5, , jméno FO, s podílem 1/5 a , jméno FO, s podílem 1/10. Mezi účastníky je rovněž nesporné, že stav na předmětném pozemku v době vyhlášení rozhodnutí odpovídá stavu v době, kdy bylo provedeno místní šetření.

4. Z informativního výpisu z katastru nemovitostí a z výpisu z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že spoluvlastníky předmětného pozemku (pozemku p. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, ) jsou žalobkyně (s podílem 1/4), žalovaná (s podílem 3/20), a dále , jméno FO, (s podílem 1/10), SJM , jméno FO, a , jméno FO, (s podílem 1/5), , jméno FO, (s podílem 1/5), , jméno FO, (s podílem 1/20), a , jméno FO, (s podílem 1/20).

5. Z informativního výpisu z katastru nemovitostí a z výpisu z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že žalobkyně je vlastníkem pozemku p. č. st. 62 v k. ú. , adresa, , jehož součástí je rodinný dům č. p. 52.

6. Z informativního výpisu z katastru nemovitostí a z výpisu z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že žalovaná je spoluvlastníkem ½ pozemku p. č. st. 63 v k. ú. , adresa, , jehož součástí je rodinný dům č. p. 53, a ¾ pozemku p. č. st. 84 v k. ú. , adresa, , jehož součástí je stavba bez čp/če, jiná stavba.

7. Z informativního výpisu z katastru nemovitostí a z výpisu z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že vlastníkem pozemku p. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, , je Jihočeský kraj.

8. Z fotodokumentace žalobkyně bylo zjištěno, že na předmětném pozemku je uložena řada věcí – dřevěný materiál, vysazená okna, eternitové desky, vysazené dveře, vrak osobního automobilu, a dřevěné trámy tvořící základní konstrukci vznikajícího přístřešku, který se spojen se stavbou na pozemku p. č. 84.

9. Z fotodokumentace žalobkyně z následujícího časového období bylo zjištěno, že na předmětném pozemku je umístěna kovová konstrukce potažená foliovým zákrytem sloužící jako foliovník.

10. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou, aby se zdržela umístění věcí na předmětném pozemku, neboť tímto užíváním brání žalobkyni ve vjezdu na předmětný pozemek. Žalobkyně žalovanou upozornila, že pokud této výzvě nevyhoví, bude se svých práv domáhat u soudu.

11. Z vyjádření spoluvlastníků předmětného pozemku bylo zjištěno, že spoluvlastníci předmětného pozemku (vyjma žalované a , jméno FO, ) uvedli, že nesouhlasí s jednáním žalované, paní , jméno FO, a pana , jméno FO, se zneprůjezdněním společného pozemku ze strany od silnice a podél domu č.p. 53, čímž znemožnili průjezd záchranným složkám a spoluvlastníkům s tím, že tento pozemek byl vždy průjezdný a svým jednáním narušují bezpečnost spoluobčanů a občanské soužití. Spoluvlastníci tímto požadují okamžité odstranění staveb a ostatních jiných věcí znemožňujících průjezdnost společného pozemku. Toto vyjádření je podepsáno všemi spoluvlastníky, chybí zde podpis žalované, , jméno FO, , a paní , jméno FO, (ta není spoluvlastníkem předmětného pozemku).

12. Z fotodokumentace předmětného pozemku ze dne , Anonymizováno, bylo zjištěno, že pod budovou na pozemku p. č. 84 se nachází stůl se slunečníkem a židle a pod nimi pak foliovník.

13. Při místním šetření konaném na místě samém dne , datum, bylo zjištěno, že předmětný pozemek je přístupný shora od silnice, která se nachází na pozemku p. č. , Anonymizováno, , a zespoda směrem od komunikace – pozemku p. č. , Anonymizováno, . Mezi tímto pozemkem a silnicí se nachází řada obytných domků, odshora řada domků začíná domem na pozemku p. č. 63 ve vlastnictví žalované a na něj navazuje dům č. p. 62 ve vlastnictví žalobkyně. S pozemkem sousedí pozemek p. č. st. 84 ve vlastnictví žalované. Mezi budovou na pozemku p. č. st. 84 a domem ve vlastnictví žalované se nachází prostor cca 2,8 m. Na budovu, která se nachází na pozemku p. č. st. 84, navazuje, resp. je téměř napojen foliovník o rozměrech cca 2,2 x 2 m; v něm jsou zasazena rajčata. Pod foliovníkem je na předmětném pozemku umístěno posezení – houpačka, tři židle, dva stoly a lavice, pod nimi se nachází sušák zabudovaný do země. V horní části předmětného pozemku (u silnice) je zaparkovaný traktůrek, je zde umístěna míchačka a další blíže nespecifikované předměty.

14. Z trestního příkazu Okresního soudu v Jindřichově Hradci ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , bylo zjištěno, že , jméno FO, byl uznán vinným přečiny výtržnictví, nebezpečné vyhrožování a ublížení na zdraví, kterých se dopustil na předmětném pozemku.

15. Z výpovědi žalobkyně bylo zjištěno, že žalobkyně se na dané místo přistěhovala před 3,5 lety, kdy kupovala domek od dcery žalované. Rodina žalované je zvyklá, že jim vše patřilo. Sousedé žalobkyni říkali, že pozemek byl vždy průjezdný. Když se žalobkyně přistěhovala, dům rekonstruovala, a traktor s valníkem jí odvážel suť, přičemž na místo přijížděl zeshora, od silnice; žalobkyně tam měla přes den přistaven velký valník. První rok tam bylo vše v pořádku, pozemek byl průjezdný. Žalobkyni tudy vozili autem s velkým návěsem dřevo. Posezení měla žalovaná za rohem, takže nikoho nerušila. Poté co se k žalované nastěhovala zpět její dcera s přítelem, začaly problémy. Žalovaná nemůže ke svému domu cokoliv přivézt, odvézt, nemůže nic opravit ani udělat (žalobkyně plánovala vybudovat fotovoltaiku, opravit fasádu, když k ní přijel k ní instalatér, žalovaná mu zakázala přijet k domu žalobkyně). Vloni přes předmětný pozemek od silnice nemohla projet ani sanitka. Sousedé žalobkyni říkali, že pozemek tímto směrem byl vždy průjezdný, jezdilo se tam auty. Když nemovitost kupovala, žádný plot tam nebyl, byl tam jen nepořádek a skladiště; plot si zřejmě ještě před jejím nastěhováním postavila žalovaná. Nyní se tudy prochází normálně, žalobkyně je ze strany žalované a její rodiny verbálně napadána. , jméno FO, na návštěvu žalobkyně vytáhl sekeru kvůli tomu, že se zmínili o tom, že tam zajedou autem. Žalobkyně si nemůže k domu přivézt dřevo na topení, je nucena topit elektřinou, což pro ni představuje zvýšené náklady. Původně si žalovaná s rodinou udělali posezení, udělali základy na první konstrukci foliovníku; tam byly kůly, které znemožňovaly, aby se v místě vytočilo auto. Následně tam přibyl sušák a další věci. Předtím, od silnice na předmětném pozemku byla míchačka, vrak auta, traktůrek, a haldy různých odpadů. Průběžně se něco odváželo a něco zase přiváželo. Aby bylo možné tudy projet, muselo by to být celé vyklizené. V současné době průjezdu vozidla brání i foliovník. V době podání žaloby byla situace na místě tak, jak je zachycena na fotodokumentaci, situace se na místě v průběhu času měnila. V říjnu 2023 na pozemku již nebyla konstrukce, ale přibyl tam pařník.

16. O skutkovém stavu učinil soud následující závěr:

17. Žalobkyně a žalovaná jsou spoluvlastnicemi předmětného pozemku s tím, že podíl žalobkyně činí 1/4 a podíl žalované 3/20. Dalšími spoluvlastníky předmětného pozemku jsou , jméno FO, s podílem 1,10, SJM , jméno FO, a , jméno FO, s podílem 1/5, , jméno FO, s podílem 1/5 a , jméno FO, s podílem 1/10.

18. Předmětný pozemek je přístupný shora od silnice, která se nachází na pozemku p. č. , Anonymizováno, , a zespoda směrem od komunikace – pozemku p. č. , Anonymizováno, . Mezi tímto pozemkem a silnicí se nachází řada obytných domků, odshora řada domků začíná domem na pozemku p. č. 63 ve vlastnictví žalované a na něj navazuje dům č. p. 62 ve vlastnictví žalobkyně. S pozemkem sousedí pozemek p. č. st. 84 ve vlastnictví žalované. Mezi budovou na pozemku p. č. st. 84 a domem ve vlastnictví žalované se nachází prostor cca 2,8 m.

19. Na předmětném pozemku žalovaná, popř. její rodina umístila řadu věcí, např. dřevěný materiál, vysazená okna, eternitové desky, vysazené dveře, vrak osobního automobilu, a dřevěné trámy tvořící základní konstrukci vznikajícího přístřešku, foliovník. Množství a výčet těchto věcí se v průběhu času mění. V době vyhlášení rozsudku byl na budovu, která se nachází na pozemku p. č. st. 84 napojen foliovník o rozměrech cca 2,2 x 2 m, pod ním bylo na předmětném pozemku umístěno posezení – houpačka, tři židle, dva stoly a lavice, a pod nimi sušák zabudovaný do země. V horní části předmětného pozemku (u silnice) byl zaparkovaný traktůrek, byla zde umístěna míchačka a další blíže nespecifikované předměty. Tyto věci znemožňovaly a stále znemožňují žalobkyni průjezd vozidel přes předmětný pozemek zeshora, směrem od silnice, minimálně k domu ve vlastnictví žalobkyně.

20. Spoluvlastníci předmětného pozemku (vyjma žalované a , jméno FO, ) nesouhlasí s jednáním žalované, paní , jméno FO, a pana , jméno FO, se zneprůjezdněním společného pozemku ze strany od silnice a podél domu č.p. 53, čímž znemožnili průjezd záchranným složkám a spoluvlastníkům s tím, že tento pozemek byl vždy průjezdný a svým jednáním narušují bezpečnost spoluobčanů a občanské soužití. Spoluvlastníci (kromě žalované a , jméno FO, ) požadují okamžité odstranění staveb a ostatních jiných věcí znemožňujících průjezdnost společného pozemku.

21. Předžalobní výzvou ze dne , datum, žalobkyně vyzvala žalovanou, aby se zdržela umístění věcí na předmětném pozemku, neboť tímto užíváním brání žalobkyni ve vjezdu na předmětný pozemek. Žalobkyně žalovanou upozornila, že pokud této výzvě nevyhoví, bude se svých práv domáhat u soudu.

22. Na základě shora uvedeného skutkového závěru v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto:

23. Řešení otázky, kdy spoluvlastníkovi, jehož právo ruší jiný spoluvlastník, náleží negatorní žaloba a kdy se má domáhat uspořádání poměrů mezi účastníky (§ 1139 o. z.), záleží na individuálním posouzení konkrétní věci. V zásadě platí, že spor o způsob užívání věci je sporem z její správy (§ 1126 a násl. o. z.); ruší-li však spoluvlastník užíváním věci právo jiného spoluvlastníka, aby v rámci jeho podílu užíval společnou věc, aniž by způsob užívání věci byl upraven právním jednáním nebo rozhodnutím soudu, může se rušený bránit i negatorní žalobou (§ 1042 o. z. ); (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ).

24. S ohledem na výše citovanou judikaturu soud dospěl k závěru, že projednávaný případ lze řešit dvěma způsoby, a to jako spor ze správy společné věci, popř. negatorní žalobou. Za dané situace, kdy žalovaná, coby spoluvlastnice předmětného pozemku, tento pozemek, resp. jeho část „okupuje“, a užívá nad rámec svého spoluvlastnického podílu, a to proti vůli ostatních spoluvlastníků (přinejmenším proti vůli žalobkyně), čímž ruší žalobkyni (popř. ostatní spoluvlastníky) v tom, aby v rámci svého podílu spoluužívala společnou věc, a to za situace, kdy způsob užívání společné věci nebyl upraven ani právním jednáním (k rozhodnutí spoluvlastníků o správě společné věci žalovaná uvádí, že toto není vůči ní právně účinné) ani rozhodnutím soudu, a za situace, kdy je postoj žalované ve vztahu právům žalobkyně negativní a těžko lze v tomto směru očekávat jakoukoliv změnu, soud nevidí důvod, proč by se žalobkyně svých práv nemohla domáhat prostřednictvím negatorní žaloby. S ohledem na postoj žalované (ta žalobkyni verbálně napadá, návštěva žalobkyně byla fyzicky napadena , jméno FO, – přítelem dcery žalované, který v místě žije) má soud pochybnosti o tom, zda by žalovaná respektovala případné rozhodnutí spoluvlastníků o správě společné věci, pokud by bylo závazné i vůči ní.

25. Podle ust. § 1042 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) se vlastník může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje.

26. Negatorní žaloba směřuje proti takovým způsobům rušení vlastnického práva, které nespočívají v neoprávněném zadržovaní věci, a náleží jak v případě, že (i) již nastaly jejich protiprávní následky nebo že (ii) existuje nebezpečí jejich opakování. V případě (ii) se tak vlastníkovi poskytuje ochrana proti protiprávnímu zásahu z hlediska doby trvajícímu, opakujícímu se nebo hrozícímu opakováním, i když tento již netrvá ani se neopakuje (NS , spisová značka, ), přičemž taková hrozba odpadne, jakmile zde již není rozumná obava z dalšího rušení.(DOBROVOLNÁ, Eva. § 1042 [Negatorní žaloba]. In: PETROV, Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (2. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2023, marg. č. 1.)

27. Podílový spoluvlastník je oprávněn domáhat se ochrany proti opatřením provedeným ostatními spoluvlastníky za předpokladu, že zasahují do jeho spoluvlastnických práv (NS , spisová značka, ). Negatorní žaloba má místo tehdy, pokud spoluvlastník ruší užíváním věci právo jiného spoluvlastníka, aby v rámci jeho podílu užíval společnou věc, aniž by způsob užívání byl upraven právním jednáním nebo rozhodnutím soudu (k tomu a odlišení od sporu o způsobu užívání věci řešenému podle § 1139 srov. NS , spisová značka, ). Aktivně věcně legitimován k negatorní žalobě vůči třetí osobě je každý z podílových spoluvlastníků.(DOBROVOLNÁ, Eva. § 1042 [Negatorní žaloba]. In: PETROV, Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (2. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2023, marg. č. 7.)

28. Pasivně legitimována osoba je ta, která (i) vlastníka ruší přímo (ať již jedná vlastním jménem, nebo v zastoupení či zájmu jiného) nebo (ii) vlastníka ruší nepřímo tím, že protiprávní zásah přímého rušitele podnítila, udržovala jej nebo jen neučinila očekávatelnou nápravu, tedy osoba, která má faktickou i právní možnost jednání třetí osoby, která je přímým rušitelem, ovlivnit nebo mu zabránit (rak. , spisová značka, nebo , spisová značka, , NS , spisová značka, a , spisová značka, ). Tato povinnost nepřímého rušitele tedy zahrnuje i povinnost působit na třetí osoby, které se rušení přímo dopouštějí. Splnění této povinnosti se lze domáhat i negatorní žalobou také právě na osobě, která svým jednáním (např. zřízením práv třetím osobám) nebo opomenutím vytvořila podmínky pro protiprávní zásah ze strany třetí osoby (rak. , spisová značka, ), protiprávní zásah přivodila nebo ho podporuje (rak. , spisová značka, ).(DOBROVOLNÁ, Eva. § 1042 [Negatorní žaloba]. In: PETROV, Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (2. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2023, marg. č. 11.)

29. Žalobní požadavek u negatorní žaloby je možné směřovat na (i) zdržení se (budoucích) rušení nebo (ii) uvedení do původního stavu (resp. odstranění následků rušení) – např. odstranění věcí z pozemku (, adresa, ). Pokud je žaloba koncipována jako žaloba směřující na zdržení se zásahu, pak se po žalobci nepožadují (a neukládají žalovanému) žádná konkrétní opatření, výběr přiměřených opatření je zde přenechán žalovanému (rak. , spisová značka, ). Pokud však požaduje obnovení původního stavu pomocí určitých opatření, je třeba, aby byla v žalobě určitě specifikována (např. znovu vystavění opěrné zdi), nicméně nevyžadují se žádné přemrštěné požadavky (jako výška zdi, materiál atd).(DOBROVOLNÁ, Eva. § 1042 [Negatorní žaloba]. In: PETROV, Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (2. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2023, marg. č. 14.)

30. Neoprávněný zásah je třeba konkretizovat. Nevyžaduje se však přesná konkretizace rušebního činu, postačí jej vymezit obecněji (např. navezení stavebního materiálu na pozemek žalobce – blíže srov. Beck III 1042 4, také NS SSR Cpj 57/71 = Rc 65/1972). Rušební činnost musí být konkretizována nejen ve skutkovém ději uvedeném v žalobě, ale i v žalobním návrhu (NS , spisová značka, ).(DOBROVOLNÁ, Eva. § 1042 [Negatorní žaloba]. In: PETROV, Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (2. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2023, marg. č. 15.)

31. Žaloba je důvodná.

32. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalovaná svévolně sama pro sebe „zabrala“ část předmětného pozemku, když na předmětný pozemek umístila řadu věcí popsaných shora, čímž žalobkyni znemožnila v rozsahu jejího spoluvlastnického podílu spoluužívat předmětný pozemek. Protože žalovaná ruší žalobkyni užíváním předmětného pozemku právo žalované, coby dalšího spoluvlastníka předmětného pozemku v tom, aby v rámci svého podílu spoluužívala společnou věc (předmětný pozemek), nezbylo, než žalobě v plném rozsahu vyhovět. Pro doplnění soud uvádí následující: Žalobkyně je aktivně legitimována, neboť je spoluvlastníkem předmětné nemovitosti, které je bráněno v užívání společné věci (v rámci jejího spoluvlastnického podílu). Žalovaná je pasivně legitimovaná, neboť buďto sama zapříčinila shora popsaný protiprávní zásah na předmětném pozemku, nebo přinejmenším tento protiprávní zásah umožnila, resp. mu nezabránila. Vzhledem k tomu, že stav na předmětném pozemku se stále mění, kdy množství a výčet umístěných věcí se v průběhu času proměňuje, nelze než uzavřít, že protiprávní stav nadále trvá, navíc hrozí nebezpečí jeho opakování. Neoprávněný zásah žalované je dostatečně konkrétně vymezen. Co se týče petitu, ten podle názoru soudu není neurčitý, když petit směřuje na zdržení se zásahu, přičemž výběr konkrétních opatření je ponechán na žalované (viz odstavec 29. rozsudku). Pokud žalovaná omezuje žalobkyni na jejích (spolu)vlastnických právech, a žalobkyně se těchto práv domáhá soudní cestou, soudu není zřejmé, v čem by měl být postup žalobkyně v rozporu s dobrými mravy. Pokud snad námitka ve vztahu rozporu s dobrými mravy směřuje k rozhodnutí spoluvlastníků o správě společné věci, není zřejmé, zda toto rozhodnutí iniciovala žalobkyně, a i kdyby ano, žalobkyně se pouze pokoušela zabránit existujícímu protiprávnímu stavu. Žádný rozpor s dobrými mravy v tomto postupu soud neshledává. Pokud snad ostatní spoluvlastníci stav, kdy žalovaná po svém užívá předmětný pozemek, tolerovali, neznamená to, že by jednání žalované nebylo protiprávní, resp. že by její jednání požívalo právní ochrany. Pokud žalovaná uvádí, že nyní chce svůj spoluvlastnický podíl užívat jiným způsobem, než tak dosud činila, k tomu soud uvádí, že (spolu)vlastník má právo se svým (spolu)vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat (ust. § 1012 o.z.), přičemž toto (spolu)vlastnické právo není omezeno pouze na určitý způsob (spolu)užívání předmětného pozemku. Pokud žalovaná uvádí, že předmětný pozemek nebyl kolaudován pro průjezd, a že na předmětný pozemek nelze projet z důvodu existence plné čáry na silnici, popř. že žalobkyně se na předmětný pozemek může dostat jinou cestou, k tomu soud uvádí, že toto není předmětem sporu. Předmětem sporu je skutečnost, že žalovaná svým jednáním ruší spoluvlastnické právo žalobkyně. Proto soud zamítnul návrh žalované na doplnění dokazování dotazem na stavební úřad a fotografiemi zachycujícími plot, neboť tyto důkazy by na výše uvedených závěrech nemohly ničeho změnit. I kdyby průjezd vozidel směrem zeshora od silnice byl „nelegální“, stále se jedná o přístupovou cestu k nemovitostem nejen žalobkyně a žalované, ale i dalších vlastníků, která může být použita za účelem zajištění bezpečnosti, ochrany zdraví, v případě požáru, popř. i v nezbytných případech, kdy je nutné zajistit přístup k domu žalobkyně, např. za účelem stavebních úprav, popř. za účelem odvezení nebo přivezení rozměrnějších nákladů. Je pravdou, že průjezd po předmětném pozemku k domu žalobkyně je ztížen existencí budovy stojící na pozemku p. č. st. 84, nicméně právě s ohledem na existenci této budovy je k zajištění přístupu žalobkyně k jejímu domu po předmětném pozemku zajistit, aby na se na předmětném pozemku nenacházely věci bránící žalobkyni v průjezdu ke svému domu. Navíc z výpovědi žalobkyně bylo zjištěno, že současný stav tomuto žalobkyni nadále brání. Soud proto zamítnul i návrh žalované na doplnění dokazování fotografiemi, které mají zachycovat údajný průjezd vozidel.

33. Z výše uvedených důvodů soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

34. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná. Žalobkyně byla v řízení zastoupena advokátem, kterému soud přiznal náhradu nákladů řízení podle advokátního tarifu (vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů – dále jen „a. t.“). Soud přiznal žalobkyni následující náhradu nákladů řízení:a) náhradu za 8 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba, písemné podání ve věci samé ze dne , datum, (částečné zpětvzetí žaloby), písemné podání ve věci samé ze dne , datum, , písemné podání ve věci samé ze dne , datum, , účast na místním šetření dne , datum, , účast na jednání soudu dne , datum, ) po , částka, , v souladu s ust. § 9 odst. 1 ve spojení s ust. § 7 bod 4. a. t., v celkové výši , částka, ;b) paušální náhradu za 8 úkonů právní služby po , částka, v souladu s ust. § 13 odst. 4 a. t., v celkové výši , částka, ;c) cestovné za jízdu vozem k místnímu šetření konaném dne , datum, , na trase , Jméno advokáta B, – , adresa, a zpět v délce 46 km, při základní sazbě 5,60 Kč/km, při průměrné ceně motorové nafty ve výši 38,70 Kč/1 l, a při kombinované spotřebě vozidla 5,2 l/100 km, v celkové výši , částka, ;d) náhrada za promeškaný čas na cestu na místní šetření dle § 14 a. t., a to celkem za 2 započaté půlhodiny po , částka, , tedy v celkové výši , částka, ,e) zaplacený soudní poplatek za zahájení řízení ve výši , částka, .Součet těchto částek činí výsledné náklady řízení, jak jsou uvedeny výše ve výroku II. tohoto rozsudku.