6 C 129/2022

Plný text

Okresní soud v Jindřichově Hradci rozhodl samosoudcem Mgr. Milanem Vejtasou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená dne Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovaným:

1. Jméno žalované A , narozený dne Datum narození žalované A bytem Adresa žalované A 2. Jméno žalované B , narozená dne Datum narození žalované B bytem Adresa žalované B oba zastoupeni advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky o určení vlastnického práva I. Žaloba žalobkyně, kterou se domáhá tohoto rozhodnutí soudu: „Určuje se, že část pozemku parc. č. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, o délce 21,47 m a šířce 0,54 m u hranice mezi parc. č. , Anonymizováno, a parc. č. , hodnota, v k.ú. , adresa, , tak jak bude zaměřena geometrickým plánem, je ve vlastnictví žalobkyně.“, se zamítá.II. Žalobkyně je povinna zaplatit 1. žalovanému a 2. žalované, kteří jsou vůči ní oprávněni společně a nerozdílně, na náhradě nákladů řízení částku , částka, , do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupkyně žalovaných , Jméno advokátky, .

1. Žalobou ze dne , datum, , podanou dne , datum, u zdejšího soudu, doplněnou podáním ze dne , datum, , podáním ze dne , datum, a podáním ze dne , datum, , jakož i při jednání dne , datum, , při změně žaloby učiněné při jednání dne , datum, , o níž bylo rozhodnuto usnesením Okresního soudu v Jindřichově Hradci ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, (§ 95 odst. 1 věta prvá o.s.ř.), se žalobkyně výsledně domáhá rozhodnutí soudu, kterým by soud „určil, že část pozemku parc. č. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, o délce 21,47 m a šířce 0,54 m u hranice mezi parc. č. , Anonymizováno, a parc. č. , hodnota, v k.ú. , adresa, , tak jak bude zaměřena geometrickým plánem, je ve vlastnictví žalobkyně“. Žalobu odůvodňuje tím, že uvedená část pozemku byla v minulosti zastavěna domem postaveným právními předchůdci žalobkyně a byla i s tímto užívána. Žalobkyně se rozhodla svůj dům č.p. , Anonymizováno, , v části obce , adresa, , na parc. č. , hodnota, , v k.ú. , adresa, přestavět, kdy v průběhu této rekonstrukce došlo ke zřízení opěrné zdi stojící na hranici pozemků účastníků a boční stěny rekonstruovaného domu žalobkyně. Přitom žalobkyně zjistila, že na boční straně směrem k nemovitosti žalovaných se nachází zastřešená část dvou samostatně vodorovně vedle sebe postavených zdí, opěrné a boční stěny domu, o šířce (prostoru) mezi nimi cca 60 cm. Za této situace, kdy došlo ke zřícení opěrné zdi, se žalobkyně rozhodla, že ustoupí s umístněním domu do svého pozemku parc. č. , hodnota, v k.ú. , adresa, o cca 60 cm tak, aby mezi domy vznikl prostor umožňující přístup k bočním stěnám sousedících staveb účastníků. Ona uváděná, opěrná zeď u jižní hranice parc. č. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, byla součástí původního č.p. , Anonymizováno, , v části obce , adresa, , uvedená část pozemku byla zastavena domem dnes ve vlastnictví žalobkyně, hluboko v minulosti. Žalobkyně tak tvrdí, že její právní předchůdci i ona vydržela tento pozemek v touto uváděném rozsahu. Žalobkyně a její právní předchůdci byli s ohledem na užívání stavby domu č.p. , Anonymizováno, , v části obci , adresa, , v původních rozměrech a tím i sporné části parc. č. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, , vždy přesvědčeni o tom, že sporná část pozemku jim náleží. Držba nemovitosti, parc. č. , hodnota, s č.p. , Anonymizováno, a sporné části parc. č. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, , zastavěné tehdy onou boční zdí, byla zahájena již dobře v r. , Anonymizováno, , to , jméno FO, , zemřelou , datum, , matkou , jméno FO, , která spornou část pozemku vydržela (s ohledem na právní úpravu) od , datum, do , datum, po deseti letech. Došlo k vydržení celého prostoru, toho, kde byla původně ona opěrná zeď a dále toho směrem k hranici s parc. č. , hodnota, v k.ú. , adresa, ve vlastnictví žalobkyně. Žalobkyně a její právní předchůdci drželi sporný pozemek jako zastavěný jejich domem v dobré víře jako jejich vlastníci, aniž by byla jakkoli namítána nesprávnost hranice pozemků, vzhledem k uvedeným okolnostem neexistuje nepoctivý úmysl žalobkyně, přičemž pro mimořádné vydržení není zapotřebí prokazovat právní důvod držby, kdy má tak žalobkyně za to, že došlo k mimořádnému vydržení sporného pozemku z její strany, respektive ze strany jejích právních předchůdců. Skutečnost, že žalobkyně nemá být vlastníkem sporného pozemku byla ze strany žalované namítnuta až v měsíci 3. , Anonymizováno, . Žalobkyně má, jak tvrdí, právní zájem na tom, aby bylo určeno, že je vlastníkem sporného pozemku, neboť současný skutkový stav nekoresponduje se zapsaným stavem právním.2. 1. žalovaný a 2., žalovaná navrhli podanou žalobu zamítnout. Nesporují vlastnictví sousedících nemovitostí žalobkyní a žalovanými, jak žalobkyní předkládáno, ani to, že část pozemku 1. žalovaného a 2. žalované parc. č. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, , byla v minulosti zastavěna starou zdí, která byla zbourána při rekonstrukci, respektive výstavbě, nového domu č.p. , Anonymizováno, žalobkyně. Vyznačení sporné části pozemku žalobkyní, neodpovídá původním rozměrům, kde stála sledovaná (opěrná) zeď. Je chybné. Žalobkyně nemá na spornou část pozemku přístup, to svědčí tomu, že jí nemohla vzniknout držba práva k takovémuto pozemku. I výměra pozemku parc. č. , hodnota, v k.ú. , adresa, , ve vlastnictví žalobkyně, je uváděna v katastru nemovitostí konstantně při zohlednění jeho hranice s pozemkem parc. č. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, , včetně tohoto pruhu pozemku mezi parc. č. , hodnota, a parc. č. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, . Žalobkyně ani její právní předchůdci nenabyli nejen vlastnické právo, nenabyli ani držbu vlastnického práva ke sporné části pozemku žalovaných, od které by mohlo být odvozováno vydržení, naopak si byli vědomi, že tato část pozemku je ve vlastnictví žalovaných (a předtím jejich právních předchůdců), žalobkyně ani její právní předchůdci jako svůj pozemek tuto část pozemku nikdy neužívali. Vlastnického práva k pozemku žalovaných včetně sporné části nebylo v minulosti nějak zpochybněno, až nyní se žalobkyně náhle rozhodla rozšířit svůj pozemek i o tuto část. V minulosti na parc. č. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, stál dům ve vlastnictví právních předchůdců žalovaných č.p. , Anonymizováno, a na pozemku parc. č. , hodnota, v k.ú. , adresa, stál dům č.p. , Anonymizováno, ve vlastnictví právních předchůdců žalobkyně, ani jeden z těchto původních domů již nestojí. 1. žalovaný a 2. žalovaná tvrdí, že v minulosti bylo mezi právními předchůdci účastníků, coby sousedy, nepochybné, že zeď mezi oběma původními domy stojí na pozemku a je ve vlastnictví právních předchůdců žalovaných. 1. žalovaný a 2. žalovaná dále tvrdí, že jejich právní předchůdci, manželé , jméno FO, a , jméno FO, proto s danou zdí nakládali jako s vlastní, opravovali ji, a jako vlastní ji užívali. Když se rozhodli pro přestavbu domu, tuto zeď nezbourali z důvodu, že zbourání by mohlo poškodit vedle stojící dům ve vlastnictví právních předchůdců žalobkyně. Proto vznikla situace, že zde stála původní (opěrná) stará zeď a na vedlejším pozemku na zeď navazující původní dům ve vlastnictví žalobkyně, jeho vlastní boční zeď. Při rekonstrukci domu žalobkyně, č.p. , Anonymizováno, , došlo vlastně k jeho demolici, přičemž se zřítila i ona stará (opěrná) zeď na parc. č. , Anonymizováno, , v k.ú. , adresa, , namísto zdi proto na pozemku vznikla mezera, proluka o šířce cca 54 cm, ze strany právních předchůdců žalovaných proti jejímu zbourání nebyly vzneseny námitky, protože stará zeď ztratila své opodstatnění. Vzniklou proluku žalovaní, jak tvrdí, užívali a užívají, uklízejí ji, opatřili jí cedulí zakazující do této vstup. , adresa, , v části obce , adresa, , žalobkyně, je na správné hranici parc. č. , hodnota, s parc. č. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, . Nevyjádření námitek proti zbourání staré (opěrné) zdi, která na místě ztratila svůj účel, si nelze vykládat jako souhlas s převodem části pozemku. Žalobkyně nikdy neměla právní titul k výstavbě na pozemku parc. č. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, . Podle názoru žalovaných je zjevné, že žalobkyně si byla a je vědoma, že původní stará zeď byla vystavěna na pozemku žalovaných. Žalovaní i jejich právní předchůdci nemovité věci nabyli v dobré víře o rozsahu a hranicích, v jakém jsou tyto vedeny v katastru nemovitostí. Na druhé straně žalobkyně nikdy nemohla být v dobré víře ohledně vlastnictví (části) parc. č. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, . Dle názoru žalovaných, pokud by žalobkyně v minulosti měla za to, že jí snad proluka náleží, jistě by protestovala proti užívání sporné části pozemku žalovanými a jejich právními předchůdci. Žalobkyně spornou část pozemku neužívala nikdy, dům žalobkyně pouze mohl využívat starou zeď na pozemku parc. č. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, jako opěrnou, pozemek parc. č. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, , však jako vlastní nikdy žalobkyně ani její právní předchůdci neužívali a po zborcení opěrné zdi odpadla i případná držba „práva využívat starou zeď“ na pozemku parc. č. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, jako „opěrnou“. Žalovaní vylučují, že by ve prospěch žalobkyně svědčilo vydržení vlastnického práva, a to ať vydržení řádné či mimořádné. Pro závěr o vydržení nejsou splněny zákonné podmínky, podle názoru 1. žalovaného a 2. žalované vydržet lze i jiné právo, než-li právo vlastnické, jediné právo, které žalobkyně mohla vydržet, bylo právo „užití staré zdi“ na pozemku parc. č. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, jako „opěrné zdi ke svému domu“, nicméně toto právo zaniklo se zánikem staré zdi (zborcením staré /opěrné/ zdi), k němuž došlo demolicí a výstavbou nového domu žalobkyně. Nemohla vzniknout samotná držba vlastnického práva k pozemku žalovaných, a to ani k části, na které stála stará (opěrná) zeď, když s touto částí pozemku žalobkyně nenakládala jako s vlastní. Sama žalobkyně v žalobě tvrdí, že část pozemku žalovaných byla v minulosti zastavěna (myšleno starou /opěrnou/ zdí). Zborcením zdi žalobkyni vlastnické právo k pozemku žalovaných nevzniklo. Žalobkyně si byla a je vědoma, že pozemek pod zdí vlastnili právní předchůdci žalovaných, a nyní jej vlastní žalovaní, jak 1. žalovaný a 2. žalovaná v rámci svých úvah rovněž předkládají. Nepočala ani netrvala držba vlastnického práva žalobkyně, ale trvala a byla vykonávána držba vlastnického práva žalovaných a jejich právních předchůdců. Podle názoru žalovaných, pokud žalobkyně tvrdí, že držba vlastnického práva náležela jí, měla a mohla se proti držbě vlastnického práva žalovanými bránit žalobou na ochranu držby, což neučinila, toto hypotetické právo by se pak prekludovalo, jak rovněž žalovaní uvádějí. Držbu, kterou se snaží tvrdit žalobkyně, by bylo nutno podle názoru 1. žalovaného a 2. žalované, hodnotit jako nepravou, neboť není možné uzavřít jiný závěr, než se žalobkyně do držby vetřela „svémocně, potajmu nebo lstí“ případně, že usiluje o to, aby bylo proměněno v trvalé právo to, co bylo povoleno jen výprosou (užívání staré zdi jako opory). Ani speciální podmínky mimořádného vydržení zde nebyly naplněny, žalobkyně nebyla držitel vlastnického práva k části pozemku, byla vedena nepoctivým úmyslem, držba tak nebyla poctivá, zamýšlí-li žalobkyně započítat do vydržecí doby údajnou držbu právních předchůdců, pak ani tito nenakládali s částí parc. č. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, jako s vlastní, ani žalobkyně, ani její právní předchůdci nemohli nabýt dobré víry, že jim vlastnické právo k části uvedeného pozemku náleží. Shrnuto, dle názoru 1. žalovaného a 2. žalované žalobkyně neprokázala, stran řádného vydržení i mimořádného vydržení, ani vznik držby ani její trvání po zákonem předpokládanou dobu. Hranice mezi pozemky vždy existovaly v oficiálních hranicích, ne jinak. Existence (opěrné) zdi nemohla nikdy založit držbu ani vlastnictví sporné části pozemku. Celý nepokrývala. Bylo umožněno odlišné vlastnictví stavby i pozemku. Vlastnictví stavby nebylo způsobilé založit vlastnictví pozemku. Nad to, jak žalovaní předkládají, žalobkyně neprokazuje (a dokonce ani netvrdí) existenci naléhavého právního zájmu na podané žalobě o určení vlastnického práva. Žaloba je vedena „nepoctivým a zastíraným záměrem“.

3. Z rozhodnutí Státního notářství v , Jméno advokáta B, , ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, se podává, že ke dni , datum, , se , jméno FO, , jakožto dcera, stala, coby jediná dědička po , jméno FO, , zemřelé dne , datum, , její matce, vlastnicí parc. č. , hodnota, , o vým. 290 m2, s domkem č.p. , Anonymizováno, , v obci , adresa, , vše k.ú. , adresa, , kdy rozdíl ve výměře je způsoben KHM, jak patrno z identifikace provedené Střediskem geodézie , adresa, a zachycené v žádosti o provedení této identifikace Státního notářství v , Jméno advokáta B, ze dne , datum, , , Anonymizováno, . Z usnesení Okresního soudu v Jindřichově Hradci ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, , pravomocného dne , datum, , plyne, že ke dni , datum, , se dcera , jméno FO, , coby jediná dědička, stala vlastnicí parc. č. , hodnota, s domem č.p. , Anonymizováno, v části obce , adresa, , vše k.ú. , adresa, , po zemřelé , jméno FO, , zemřelé dne , datum, , svojí matce.

4. Z kupní smlouvy ze dne , datum, , uzavřené mezi , jméno FO, a , jméno FO, , vyplývá, že ke dni , datum, , se jmenovaný stal vlastníkem parc. č. , hodnota, o vým. 288 m2 s rodinným domem č.p. , Anonymizováno, , v části obce II, vše k.ú. , adresa, .

5. Mezi účastníky je nesporné (§ 120 odst. 3 o.s.ř.), a z darovací smlouvy uzavřené dne , datum, za podpory výpisem z katastru nemovitostí LV č. , hodnota, pro k.ú. , adresa, , vyplývá, že ke dni , datum, se žalobkyně , Jméno žalobkyně, , dříve , adresa, , při uzavření manželství s , jméno FO, dne , datum, , jak vyplývá z účastnické výpovědi žalobkyně, stala vlastnicí parc. č. , hodnota, o vým. 288 m2 v k.ú. , adresa, , jejíž součástí je stavba, v části obce , adresa, , č.p. , Anonymizováno, , rodinný dům, přičemž je převáděna výhradně uvedená nemovitost s její součástí, stavbou, a to podle označení v katastru nemovitostí, zjevně v hranicích a výměrách daných příslušným katastrálním operátem, nic jiného (dalšího) převáděno není.

6. Mezi účastníky je nesporné (§ 120 odst. 3 o.s.ř.), a z kupní smlouvy ze dne , datum, uzavřené mezi , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, a 1. žalovaným , Jméno žalované A, , za podpory výpisem z katastru nemovitostí LV č. , hodnota, pro k.ú. , adresa, , vyplývá, že ke dni , datum, se 1. žalovaný stal vlastníkem parc. č. , Anonymizováno, , jejíž součástí je stavba, v části obce , adresa, , č.p. , Anonymizováno, , rodinný dům, a parc. č. , Anonymizováno, , jejíž součástí je stavba bez č.p./č.e., jiná stavba, vše k.ú. , adresa, , přičemž z návazné kupní smlouvy uzavřené mezi , adresa, a 1. žalovaným, ze dne , datum, , lze vystopovat, že 1. žalovaný se ke dni , datum, stal i vlastníkem parc. č. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, . Dále pak jak mezi účastníky nesporné (§ 120 odst. 3 o.s.ř.), že od , datum, jsou 1. žalovaný a 2. žalovaná spoluvlastníky uvedených nemovitostí, tedy parc. č. , Anonymizováno, , jejíž součástí je stavba, v části obce , adresa, , č. p. , Anonymizováno, , rodinný dům, parc. č. , Anonymizováno, a parc. č. , Anonymizováno, , jejichž součástí je stavba, bez č.p./č.e., jiná stavba, vše v k.ú. , adresa, , a to ve výši spoluvlastnických podílů id. 1/100 pro 1. žalovaného a id. 99/100 pro 2. žalovanou, jak lze vystopovat z darovací smlouvy uzavřené dne , datum, mezi žalovanými.

7. Výše uvedené nemovité věci žalobkyně a výše uvedené nemovité věci 1. žalovaného a 2. žalované spolu bezprostředně sousedí, jak je mezi účastníky nesporné (§ 120 odst. 3 o.s.ř.), poloha daných nemovitých věcí je pak patrná z kopie katastrální mapy (mapový list č. , adresa, ) ze dne , datum, , včetně katastrální mapy (, datum, ) a katastrální mapy + orto foto (, datum, ), vše v k.ú. , adresa, . Je zjevné, že mezi stávajícím č.p. , Anonymizováno, na parc. č. , hodnota, v k.ú. , adresa, , a stávajícím bez č.p./č.e. na parc. č. , Anonymizováno, (a parc. č. , Anonymizováno, ) v k.ú. , adresa, , je v současné době soudka, volný prostor, jak je patrno též z informací o pozemku (parc. č. , hodnota, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, ) (3 x), s mapami na těchto, a dalších katastrálních map (, datum, ) (3 x), vše k.ú. , adresa, .

8. Ze sdělení Městského úřadu , adresa, , Odboru územního plánování a stavebního řádu, ze dne , datum, , č. j. , č. účtu, vyplývá, že není evidováno provádění žádných stavebních úprav budovy č.p. , Anonymizováno, , v části obce , adresa, , před měsícem 9. , Anonymizováno, . Z plánu na postavení kolny ve dvoře domu č.p. , Anonymizováno, , pro , jméno FO, , z r. 1932, dohledaného v archivu dokumentace budovy, je zřejmé, že boční stěna k domu č.p. , Anonymizováno, takřka přiléhala k sousední budově, tehdejší č.p. , Anonymizováno, , tedy již z tohoto je zřejmé, že v r. 1932 zde sledovaná opěrná zeď u jižní hranice parc. č. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, , existovala, stála. Jinak by nebylo logické, aby v uvedeném plánu byly sousedící domy zakresleny v podstatě jako (takřka) přilehlé (spojené). Existence (opěrné) zdi u jižní hranice parc. č. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, nadále i v r. 1962, plyne z žádosti , jméno FO, , jakožto tehdejšího vlastníka č.p. , Anonymizováno, , o omítnutí rodinného domu, podané Místnímu národnímu výboru v , Anonymizováno, dne , datum, , když z k této přiloženého „náčrtu“ (schématu) místa, je zcela jednoznačně zřejmé, že sledovaná zeď mezi domy sousedů, tehdejším č.p. , Anonymizováno, a tehdejším č.p. , Anonymizováno, , zcela jednoznačně existovala, kdy je tato jmenovaným označena jako „společná zeď“ s , jméno FO, . Souhlas k provedení požadovaných udržovacích prací, k obnovení venkovních omítek na obytné budově tehdejší č.p. , Anonymizováno, byl dán, jak plyne z listiny označené jako souhlas k provedení udržovacích prací ze dne , datum, (při zjevné chybě v datu), č. j. , Anonymizováno, . S ohledem na uvedené tak není pochyb, že sledovaná (opěrná) zeď u jižní hranice parc. č. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, existovala i nadále, tedy i v r. 1974, kdy se po svojí matce , jméno FO, , vlastnicí parc. č. , hodnota, s tehdejším č.p. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, , stala , jméno FO, od , datum, . Přetrvávání, respektive trvání tohoto stavu, tj. existenci sledované zdi až do jejího zborcení v r. 2016 (viz. sdola) svědčí pak i 2 ks fotografií před r. 2016, které, dle vyjádření 1. žalovaného a 2. žalované při jednání dne , datum, , zachycují stav do r. 2012 a dále i 5 ks dalších fotografií, na nichž je jednoznačně zřejmé, že sledovaná (opěrná) zeď v místě stála při vzdálenosti od nově postavené stavby bez č.p./č.e., dnes na parc. č. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, , cca 10 cm, jak lze vyčíst ze sdělení Městského úřadu , adresa, , Odboru územního plánování a stavebního řádu, ze dne , datum, , č. j. , č. účtu, v návaznosti na projektovou dokumentaci předloženou v r. 2014 stavebníkem , jméno FO, k stavebním úpravám rodinného domu č.p. , Anonymizováno, , půdorys 1. NP – přízemí – stávající stav, vyhotovenou , jméno FO, , z měsíce 6. 2014. Stav je pak zjevný z další fotografie, která, dle vyjádření 2. žalované je z roku 1990 (max. 1993). Na zmiňovaných fotografiích je pak navíc zcela patrné i zastřešení sledované zdi souvislou střechou, pokrytou střešní krytinou, rodinného domu č.p. , Anonymizováno, , jinak na parc. č. , hodnota, v k.ú. , adresa, . Z popsané fotodokumentace, zejména 2 ks fotografií pořízených před r. 2016, respektive zobrazujících stav do r. 2012 (viz. shora), je zřejmé, že (opěrná) zeď probíhá od přední části domu č.p. , Anonymizováno, a byla jistotně členitá, tedy nikoli obdélníkového půdorysu, při zastřešení střechou původního č.p. , Anonymizováno, , byť tato měla místy případně jiný sklon. Na uvedeném nic nemění to, že zeď byla eventuálně jiné barvy než dům. Uvedený poznatek je zřejmý z fotografií, nelze jej dedukovat z účastnické výpovědi žalobkyně, která, jak uvedla, na parc. č. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, nikdy nebyla.

9. To, že zde zeď u jižní hranice parc. č. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, byla do r. 2016, kdy byla zbourána – spadla, je mezi účastníky nakonec i nesporné (§ 120 odst. 3 o.s.ř.). Mezi účastníky je nesporné (§ 120 odst. 3 o.s.ř.), že od měsíce 10. 2014 proběhla rekonstrukce původního č.p. , Anonymizováno, , jméno FO, , při kterém byla zbourána – spadla v roce 2016 sledovaná zeď, která zde stála mezi dnešní stavbou bez č.p./č.e. (byvší č.p. , Anonymizováno, ) žalovaných a byvším č.p. , Anonymizováno, žalobkyně, jak potvrzováno účastnickou výpovědí žalobkyně, z níž vyplývá, že po rekonstrukci prováděné , jméno FO, byl nakonec namísto původního č.p. , Anonymizováno, postaven (zcela) nový dům dokončený v měsíci 12. 2016. Z mapy Českého úřadu geodetického a kartografického vykazující stav k , datum, , za podpory informací o pozemku (parc. č. , hodnota, v k.ú. , adresa, ) s vyobrazením mapy, ze , datum, , lze vysledovat, že původní č.p. , Anonymizováno, a původní č.p. , Anonymizováno, byly v mapě zobrazeny tak, že mezi nimi nebyla patrná (jakákoliv) proluka, soudka. Ze znaleckého posudku č. , hodnota, , , jméno FO, , ze dne , datum, , plyne, že původní dům č.p. , Anonymizováno, byl přízemní, nepodsklepený, bez využití podkroví, v mimořádně špatném technickém stavu, při ocenění parc. č. , hodnota, a č.p. , Anonymizováno, se součástmi a příslušenstvím výslednou cenou , částka, . Z 8 ks fotografií se podává stav tehdejšího č.p. , Anonymizováno, , zjevně velmi špatný, nic víc. Existenci, byť tehdy již narušené (opěrné) zdi dokládá snímek z , datum, . Z projektové dokumentace, stavební úpravy rodinného domu, situace stavby, vyhotovené , jméno FO, , z měsíce 6. 2014 a stavební úpravy rodinného domu, půdorys 1. NP – přízemí – stávající stav vyhotovené , jméno FO, , z měsíce 6. 2014 se podává, že k rekonstrukci zamýšlený dům č.p. , Anonymizováno, , je vyobrazen tak, že mezi tímto a sousední stavbou bez č.p./č.e. na parc. č. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, je jen nepatrná proluka, „mezera“ cca 10 cm jak lze vyčíst ze sdělení Městského úřadu , adresa, , Odboru územního plánování a stavebního řádu, ze dne , datum, , č. j. , č. účtu, (viz. shora). V r. 2016 došlo k zbourání – spadnutí sledované opěrné zdi, kdy stav poté je zachycen na 2 ks fotografií (po demolici č.p. , Anonymizováno, ). Z projektové dokumentace, stavební úpravy rodinného domu, situace, , jméno FO, , z měsíce 8. 2018 a stavební úpravy rodinného domu, pohledy, vyhotovené , jméno FO, , z měsíce 8. 2018, se podává, že po likvidaci sledované (opěrné) zdi je nově budovaný rodinný dům č.p. , Anonymizováno, situován na hranici mezi parc. č. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, a parc. č. , hodnota, v k.ú. , adresa, , kdy mezi nově vznikajícím č.p. , Anonymizováno, a stavbou bez č.p./č.e. na parc. č. , Anonymizováno, a parc. č. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, vzniká větší proluka, soudka, kdy nově vzniknuvší novostavba, tedy č.p. , Anonymizováno, , je zcela správně umístěna na správné hranici mezi parc. č. , hodnota, a parc. č. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, , jak jednoznačně vyplývá z technické zprávy č. zak. 63/2020 , jméno FO, , provádějícího zeměměřičské práce. Situaci, ohledně novostavby č.p. , Anonymizováno, při vzniknuvší proluce, soudce, pak zachycují 3 ks dalších fotografií z daného místa (s cedulí o zákazu vstupu). Z uvedeného je zcela zřejmé, a účastníky není sporováno (§ 120 odst. 3 o.s.ř.) (viz. shora), že sledovaná (opěrná) zeď byla u jižní hranice parc. č. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, , tedy na pozemku ve vlastnictví nyní 1. žalovaného a 2. žalované. Situace před likvidací sledované (opěrné) zdi, před r. 2016, je pak zachycena na další fotografii místa včetně jedné další fotografie (s tújemi) včetně situačního zákresu situace do měsíce 4. 2016.

10. Z dopisu ze dne , datum, , 1. žalovaného, adresovaného žalobkyni, který jí byl doručen , datum, , jak lze vyčíst z informace k zásilce (, Anonymizováno, ) České pošty, s.p. za přispění podacím lístkem (z , datum, ), zcela jednoznačně vyplývá, že celý úsek proluky, soudky, mezi nově vzniklým č.p. , Anonymizováno, na st. parc. č. , hodnota, a bez č.p./č.e. na parc. , Anonymizováno, a parc. č. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, , tedy uvedený pruh parc. č. , Anonymizováno, , zvažuje 1. žalovaný jako svůj pozemek, v jeho vlastnictví, jak se i zcela jednoznačně vyjádřil při jednání dne , datum, , za přispění vyjádřením 2. žalované při jednání dne , datum, . Ostatně tuto skutečnost, že ze strany žalované (míněno zjevně žalovaných) bylo namítnuto, že žalobkyně nemá být vlastníkem sporného (sledovaného) pozemku v měsíci 3. 2020, sama žalobkyně v rámci předkládaných tvrzení v žalobě potvrzuje. Jde o ono místo, kde kdysi stávala sledovaná (opěrná) zeď.

11. Realizace novostavby, v části obce , adresa, ., č. p. , Anonymizováno, na parc. č. , hodnota, k.ú. , adresa, zjevně vyvolala nesváry mezi účastníky ve vztahu k provedení této stavby, jak je dokumentováno předvoláním Městského úřadu , adresa, , odbor územního plánování a stavebního řádu, ze dne , datum, , č. j.: , č. účtu, .

12. Z dopisu zástupce žalobkyně ze dne , datum, , adresovaného 1. žalovanému, vyplývá, že podle názoru žalobkyně tato vydržela vlastnické právo k sporné části pozemku, kterou v dobré víře užívala jak její právní předchůdkyně tak i ona, jako pozemek pod jejím domem, vzhledem k tomu žádá, aby 1. žalovaný respektoval její vlastnické právo a předmětný prostor – pozemek zpřístupnil. Ze zaměření a grafického vyznačení sporné části pozemku, vyhotoveného dne , datum, , jméno FO, , se podává poloha části pozemku parc. č. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, , a to při (víceméně) obdélníkovém tvaru, respektive lichoběžníkovém tvaru, při vyznačené šíři 0,64 m a nevyznačení délky s (zjevně) obsahem 13 m2. S ohledem a ostatní ve věci provedené důkazy (viz. shora i níže) je zjevné, že toto (vyznačení) sporné části pozemku neodpovídá tomu, kde byla byvší opěrná zeď u jižní hranice parc. č. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, . Je tak ve věci nepoužitelné. Z prohlášení , jméno FO, , z neuvedeného dne, lze vyčíst, že tato jako bývalá majitelka domu č. p. , Anonymizováno, souhlasila s tím, že původní chodbička – soudka mezi stavbami bude namísto šířky 10 cm široká cca 60 cm, když je zřejmé, že ulička, na které stál dům , jméno FO, , (před jeho zbořením), jen jeho, přičemž jmenovaná uvedené posléze odvolává, neboť prohlášení „podepsala ve spěchu“, jak lze vyčíst z prohlášení této ze dne , datum, . Z dopisu 1. žalovaného adresovaného zástupci žalobkyně, ze dne , datum, , lze vyčíst, že 1. žalovaný spornou část pozemku jednoznačně považuje za pozemek, kterého je vlastníkem, což se podává i z jeho dalšího dopisu ze dne , datum, , kde uvádí, že dochází k opakovaným neoprávněným vstupům do soudky (uličky) , jméno FO, .

13. Z kupní smlouvy ze dne , datum, , registrované Státním notářstvím v , Jméno advokáta B, dne , datum, , uzavřené mezi , Anonymizováno, a manželi , jméno FO, a , jméno FO, plyne, že ke dni , datum, se posledně jmenovaní stali vlastníky tehdejší parc. č. , hodnota, , s tehdejším domem č. p. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, . Z žádosti o vydání demoličního rozhodnutí ze dne , datum, , se podává, že dne , datum, , jméno FO, a , jméno FO, požádali o možnost odstranění původního domu č. p. , Anonymizováno, v , Anonymizováno, , v úmyslu postavit nový podobný domek, přičemž jim bylo vyhověno rozhodnutím o odstranění stavby vydaným Městským národním výborem v , Anonymizováno, , odbor výstavby, ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, , kdy lhůta k odstranění byla stanovena do , datum, . Dům byl zjevně zbořen r. 1987. Návazně bylo rozhodnuto o umístění (nové) stavby, jak plyne z rozhodnutí Městského národního výboru v , Anonymizováno, , odbor výstavby, ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, , a to rodinného domku se stavbou hospodářské části na staveništi po zrušeném původním rodinném domu. Ze stavebního povolení, vydaného Městským národním výborem v , Anonymizováno, , odbor výstavby, ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, , je zřejmé, že v návaznosti na uvedené územní rozhodnutí bylo vydáno stavební povolení ke stavbě rodinného domku s odděleným hospodářským zázemím na tehdejší parc. č. , hodnota, v k.ú. , adresa, , kdy stavba má být dokončena nejpozději do , datum, , přičemž v uvedeném rozhodnutí se uvádí, že manželé , jméno FO, a , jméno FO, zajistí opravu poškozené obvodové zdi a střechy na č. p. , Anonymizováno, , které vzniklo při demolici č. p. , Anonymizováno, , když tito se i písemně dohodli se sousedkou , jméno FO, , vlastnicí parc. č. , hodnota, a č. p. , Anonymizováno, , na provedení svodu dešťové vody ze svých domů a na výše zmíněné opravě odkryté boční zdi č. p. , Anonymizováno, (po demolici), jak z písemné dohody z neuvedeného dne mezi jmenovanými osoby vyplývá. Je zjevné, že spornou (opěrnou) zeď u jižní hranice dnes parc. č. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, , zvažovali jako boční zeď tehdejšího č. p. , Anonymizováno, , tedy jako součást této stavby. Z rozhodnutí Městského úřadu v , Anonymizováno, , ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, , lze vyčíst, že doba výstavby domu s odděleným hospodářským zázemím byla prodloužena do , datum, . Z prohlášení , jméno FO, , z neuvedeného dne, lze vyčíst, že tato se dne , datum, seznámila s projektovou dokumentací obytného domu s hospodářským zázemím na parc. č. , hodnota, , k realizaci navrhované stavby – staveb neměla připomínek. Z geometrického plánu, vyhotoveného GEOS sdružení geodetů, č. , hodnota, , ověřeného dne , datum, , je zřejmé, že došlo k nové konfiguraci parc. č. , hodnota, a parc. č. , hodnota, v k.ú. , adresa, . Z kolaudačního rozhodnutí vydaného Městským úřadem v , Anonymizováno, , odbor výstavby, ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, , vyplývá, že bylo povoleno užívání novostavby rodinného domu č. p. , Anonymizováno, , v části obce , adresa, ., s odděleným hospodářským zázemím, ve vztahu k původnímu stavebnímu povolení ze dne , datum, . Z geometrického plánu (pro vyznačení budovy), vyhotoveného GEOS-sdružení geodetů, č. , hodnota, , ověřeného dne , datum, , je zřejmé, že nově vzniká parc. č. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, , na níž je nově umístěno č. p. , Anonymizováno, , a parc. č. , Anonymizováno, a parc. č. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, , na nichž je umístěna stavba bez č. p./č. e. (tzv. hospodářské zázemí). Dne , datum, manželé , jméno FO, a , jméno FO, podali žádost o zápis staveb do katastru nemovitostí, jak z jejich žádosti datované dne , datum, , vyplývá, kdy ze sdělení Městského úřadu , adresa, , odbor stavební a komunikační, ze dne , datum, , č. j. , č. účtu, , lze vyčíst, že stavba rodinného domu stojí na parc. č. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, a hospodářské příslušenství (tzv. hospodářské zázemí) na parc. č. , Anonymizováno, a parc. č. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, . Z potvrzení Městského úřadu , adresa, , odbor majetkový a bytový, ze dne , datum, , je zřejmé, že rodinnému domu postavenému na parc. č. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, zůstalo původně přidělené č. p. , Anonymizováno, , kdy tento je v části obce , adresa, .

14. Na 24 ks fotografií dalších, mnohdy s přikládaným metrem a na některých se zachyceným „upevněním nopové fólie“ (2 ks), včetně dalších 5 ks fotografií obdobného charakteru a včetně „situačních zákresů“ (3x), nepřehlížíme-li též další fotografii z měsíce 3. 2023, jak uvedla 2. žalovaná při jednání dne , datum, , a též fotografii z období po r. 2016, je z uvedených důkazů seznatelné, jak vypadá situace na místě v době současné.

15. Současná situace byla zjištěna na místě samém, při ohledání dne , datum, (§ 130 odst. 1 a 2 o. s. ř.). Byl shledán prostor mezi stavbou bez č. p./č. e. na parc. č. , Anonymizováno, a parc. č. , Anonymizováno, a stavbou č. p. , Anonymizováno, , v části obce , adresa, ., na parc. č. , hodnota, v k.ú. , adresa, . Jde o prostor, proluku, soudku o šířce (cca) 0,58 m. Tento ubíhá dozadu podél boční zdi č. p. , Anonymizováno, , která je vpravo po celé délce při pohledu z , adresa, . Stěna bez č. p./č. e. na parc. č. , Anonymizováno, a parc. č. , Anonymizováno, , v proluce, je dlouhá 4,66 m. Pak následuje dřevěná kůlna, která je dlouhá 2,98 m. Vzdálenost mezi zadní stěnou dřevěné kůlny a boční stěny č. p. , Anonymizováno, je (cca) 0,29 m. Za kůlnou následuje pergola, která je nyní pěvně spojena s kůlnou, bylo však zjevné, že byla vystavěna později, s ohledem na v místě patrné prodloužení (nastavení) původního trámu. Pergola je dlouhá 4,03 m, a vzdálenost této od stěny č. p. , Anonymizováno, je (cca) 0,83 m. Kůlna a pergola byly zjevně postaveny každá zvlášť, dnes jsou však spojeny v jednolitou stavbu. Dále pak již následuje volný prostor až k zadní zdi uzavírající parc. č. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, . Vzdálenost od pergoly k tomuto konci je 9,80 m. Na konci je patrný výběžek, zdá se původního zdiva, (sloupek), o šíři 0,32 m. Celková vzdálenost od začátku proluky, soudky, do konce k zadní zdi uzavírající parc. č. , Anonymizováno, je 21,47 m. Stav je zachycen v „náčrtku“ a v podobě „fotodokumentace“ (snímky č. 1-11, tj. 11 ks).

16. Nakonec z tzv. „časové osy“ předkládané 1. žalovaným a 2. žalovanou se podává těmito sumarizovaný časový sled jimi předkládaných událostí.

17. Dokazování, jak popsáno shora, vyhodnotil soud jako dostačující k tomu, aby bylo možno věc po skutkové stránce v potřebném rozsahu uzavřít a následně posoudit z hledisek právních. Bylo vyhověno všem důkazním návrhům účastníků, pokud na svých důkazních návrzích setrvali, s výjimkami uvedenými níže. Důkazní návrh žalobkyně na provedení důkazu výslechem svědků , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, , jakož i geometrickým plánem vyžádaným soudem (pro zaměření sledované části pozemku), soud pro nadbytečnost zamítl (§ 120 odst. 1 věta druhá o.s.ř.), byť těmito by mohly být zjišťovány pro věc relevantní skutečnosti, z důvodu celkového právního posouzení projednávané věci (viz zdola), vymezit spornou část pozemku geometrickým plánem tak, aby vznikla věc v právním smyslu, nebylo z téhož důvodu potřebné. Další důkazní návrhy žalobkyně „přípisem žalovaných adresovaným stavebnímu úřadu , datum, “, „přípisem Katastrálního pracoviště v , Jméno advokáta B, ze dne , datum, “, „situací schéma napojení na inženýrské sítě z května 1988“ a „5 ks fotografií (A., B., C., D., E.)“ soud rovněž zamítl (§ 120 odst. 1 věta druhá o.s.ř.), a to s ohledem na jejich označení žalobkyní až po skočení prvního jednání konaného dne , datum, , kdy došlo k tzv. koncentraci řízení (§ 118b odst. 1 o.s.ř.), když zjevně šlo o důkazy, které žalobkyně mohla uvést včas, již při prvním jednání, nad to pak i tyto, s ohledem na postačující stávající skutková zjištění pro právní posouzení věci (viz zdola), soud zvážil jako nadbytečné, rozporné se zásadou hospodárnosti řízení (§ 100 odst. 1 věta prvá o.s.ř.). Důkazní návrhy naopak 1. žalovaného a 2. žalované účastnickým výslechem 1. žalovaného, účastnickým výslechem 2. žalované, výslechem svědků , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, , dále i „leteckými snímky z let 1958, 1975 (3krát), 2010, mezi r. 2010-2013, 2017 a 2021“, „fotodokumentací (5 ks fotografií) (současný stav, stav 2015, okapy - zadní část, okapy – střed, okapy – přední část)“, „odhadem společnosti Wüstenrott ze dne , datum, “, „žádostí o stavební povolení , jméno FO, (dnes , jméno FO, ) ze dne , datum, “, „podnětem , Jméno žalované A, ze dne , datum, “ a „uvědoměním o zahájení řízení Městského úřadu , adresa, ze dne , datum, “, byť by z nich mohly plynout pro věc relevantní skutečnosti soud pro nadbytečnost rovněž zamítl (§ 100 odst. 1 věta druhá o.s.ř.) s ohledem na právní posouzení věci (viz níže) pro něž byl i na základě jiných důkazů dostatečně zjištěn rozhodný skutkový stav. Další důkazní návrhy 1. žalovaného a 2. žalované, a to „výzvou Městského úřadu , adresa, ze dne , datum, “, „technickou zprávou požárně bezpečnostního řešení (dodatek č. 2) z měsíce 9.2020“ a „projektovou dokumentací vyhotovenou , jméno FO, z měsíce 4.2020 a navazující dokumentací – koordinačním situačním nákresem z měsíce 10.2021“, byly taktéž soudem zamítnuty (§ 120 odst. 2 věta prvá o.s.ř.), a to opět pro nadbytečnost, z výše uložených důvodů, s ohledem na sledovanou hospodárnost řízení (§ 100 odst. 1 věta prvá o.s.ř.), a tyto též z důvodu, že nejsou pro zjištění ve věci rozhodných skutečností potřebné, neboť, jak se ukazuje, mají poukazovat spíše na spory mezi žalobkyní a žalovanými v souvislosti se správním, stavebním řízením, které se týkalo rekonstrukce, respektive novostavby č.p. , Anonymizováno, žalobkyní, kdy uvedené není předmětem projednávaného sporu. Jinak, kromě účastníky navrhovaných důkazů, provedl soud podle § 120 odst. 2 věta prvá o.s.ř. i některé důkazy další, neboť byly potřebné ke zjištění skutkového stavu a vyplývaly z obsahu spisu. Důkazy hodnotil soud podle své úvahy, jednotlivě a všechny v jejich vzájemné souvislosti (§ 132 o.s.ř.), při níže uvedeném skutkovém výstupu (v rozsahu potřebném pro následné právní posouzení věci).

18. O skutkovém stavu věci učinil soud tento závěr: Při držbě od , datum, , kdy se stala vlastníkem, byla , jméno FO, vlastníkem tehdejšího č.p. , Anonymizováno, , rodinného domu, a parc. č. , hodnota, , v k.ú. , adresa, , do , datum, , kdy zemřela. Od , datum, držela, při přechodu vlastnického práva na tuto, touto vlastněné parc. č. , hodnota, , v k.ú. , adresa, , a stavbu, v části obce , adresa, , č.p. , Anonymizováno, , rodinný dům, na parc. č. , hodnota, , v k.ú. , adresa, , dcera jmenované , jméno FO, , a to do , datum, . Od , datum, držel, při vzniku jeho vlastnického práva ke dni , datum, , parc. č. , hodnota, v k.ú. , adresa, , se součástí, stavbou, v části obce , adresa, , č.p. , Anonymizováno, , rodinný dům, , jméno FO, do dne , datum, . Od , datum, , držela, při vzniku jejího vlastnického práva ke dni , datum, , parc. č. , hodnota, v k.ú. , adresa, , jejíž součástí je stavba, v části obce , adresa, , č.p. , Anonymizováno, , rodinný dům, žalobkyně – , Jméno žalobkyně, (dříve , adresa, ), což trvá do současné doby s tou výhradou, že v r. 2016 byl původní dům č.p. , Anonymizováno, zbořen, a na parc. č. , hodnota, v k.ú. , adresa, , postaven nový dům téhož č.p. , Anonymizováno, , dokončený v měsíci 12. 2016. Od , datum, a , datum, je nejprve 1. žalovaný vlastníkem, a od , datum, jsou 1. žalovaný a 2. žalovaná spoluvlastníky nynější parc. č. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, , jejíž součástí je stavba, v části obce , adresa, , nynější č.p. , Anonymizováno, , rodinný dům, a nynějších parc. č. , Anonymizováno, a parc. č. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, , jejichž součástí je stavba, bez č.p./č.e., jiná stavba (tzv. hospodářské zázemí), v k.ú. , adresa, , s podíly id. 1/100 pro 1. žalovaného a id. 99/100 pro 2. žalovanou. Nemovité věci žalobkyně a žalovaných spolu bezprostředně sousedí. Již v r. 1932, 1962, jistotně v r. 1974 byla u jižní hranice dnešní parc. č. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, část tohoto pozemku zastavěna (opěrnou) zdí mezi tehdejším č.p. , Anonymizováno, , dnes bez č.p./č.e. a č.p. , Anonymizováno, , která byla zbourána – spadla při rekonstrukci č.p. , Anonymizováno, v r. 2016. V místě této (opěrné) zdi u jižní hranice parc. č. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, , je v současné době proluka, tato zeď neměla obdélníkový, respektive lichoběžníkový půdorys, byla členitá, zastřešená s č.p. , Anonymizováno, , s touto původní stavbou, nahrazenou po pádu (opěrné) zdi a boční zdi č.p. , Anonymizováno, novou stavbou. Shrnuto, ona zeď zde byla jistotně již v r. 1974 a po jejím zboření v r. 2016 vzniklý prostor je část parc. č. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, . Dne , datum, dal 1. žalovaný, jako tehdy výlučný vlastník, žalobkyni zcela jednoznačně najevo, že sledovanou část parc. č. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, považuje za svůj (tímto vlastněný) pozemek. Namítl, že tato není jeho vlastníkem. (S ohledem na níže uvedené právní posouzení věci není výsledně rozhodné, zda místo, kde kdysi stála sporná /opěrná/ zeď, je místem, kde byvší zeď tvořila součást tehdejšího č.p. , Anonymizováno, , či naopak součást byvšího č.p. , Anonymizováno, , které bylo zbořeno v r. 1987 a nahrazeno stavbou bez č.p./č.e. zjevně v r. 1993, a tudíž, ke které nemovitosti /stavbě/ byla „přistavěna“. Proto ohledně uvedeného, pro nadbytečnost, soud jednoznačný závěr nečiní, a to už s ohledem na nikoli plně provedené dokazování /viz. shora/. Přes uvedené lze však usuzovat, že sledovaná zeď skutečně byla součástí byvšího č.p. , Anonymizováno, a nikoli byvšího č.p. , Anonymizováno, , jak tomu svědčí zejména dobový plán na postavení kolny ve dvoře domu č.p. , Anonymizováno, pro paní , jméno FO, /r. 1932/, „náčrt“ (schéma) situace ohledně tehdejšího č.p. , Anonymizováno, se „společnou zdí“ , Anonymizováno, /měs. 5. 1962/, dohoda o svodu dešťové vody z č.p. , Anonymizováno, /dle všeho z r. 1988/ a dobové fotografie pořízené před r. 2016, respektive zobrazující stav do r. 2012 /2 ks/ s patrným členěním zdi a zastřešením, fotografii z r. 1990 /max 1993/ nepřehlížeje. Zjištěné členění zdi, tedy její nikoli obdélníkový, respektive lichoběžníkový půdorys, tak dostatečně vysvětluje to, že stavba současného bez č.p./č.e. na st. parc. č. , Anonymizováno, a parc. č. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, , kolna a navazující pergola jsou v rozdílných vzdálenostech od hranice stávající parc. č. , Anonymizováno, a parc. č. , hodnota, v k.ú. , adresa, , tedy současné boční zdi nově vzniklého č.p. , Anonymizováno, , když tyto vznikly až dodatečně, nicméně v době existence /opěrné/ později zbořené zdi, kdy faktu zjištěného členění svědčí i na úplném konci zachovaný výběžek, zjevně původního zdiva (sloupek), který není, v jedné rovině jdoucí stěnou dnešní stavby č.p. , Anonymizováno, , zakryt, k této připojen, jak zjištěno při ohledání /, datum, /. Navíc, jestliže je dnešní novostavba č.p. , Anonymizováno, , dokončená v měsíci 12. 2016 správně umístěna na hranici parc. č. , hodnota, a parc. č. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, , lze i připustit, že v některých místech (úsecích) mohla být i opěrná zeď spadlá v r. 2016, v zadní části, na správné hranici těchto pozemků, do parc. č. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, nezasahuje, jak tomu napovědělo ohledání na místě samém /, datum, /. To by se však týkalo, jak uváděno, jen některých míst, zadní části, stála-li tam, v zadní části, ona opěrná zeď vůbec, což také nelze vyloučit. V zadní části totiž vůbec nemusela být. A je dost pravděpodobné, že tam skutečně nebyla, že končila přibližně v polovině délky domu č.p. , Anonymizováno, směrem z , adresa, . Jistotně však byla vpředu.) V podrobnostech viz. dílčí skutková zjištění popsaná shora.

19. Žaloba, o určení vlastnického práva žalobkyně, které mělo vzniknout vydržením, není důvodná.

20. Projednávanou věc po právní stránce posuzoval soud podle příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, účinného od , datum, (zkráceně jen „obč. zák.“), případně za užití dalších právních předpisů, níže uvedených.

21. Vlastnické právo (§ 1012 obč. zák.) lze nabýt (mimo jiné) vydržením.

22. Podle § 1089 odst. 1 obč. zák. drží-li (§ 987, § 988 odst. 1, § 989 odst. 1 obč. zák.) poctivý držitel vlastnické právo po určenou dobu, vydrží je a nabude věc do vlastnictví.

23. Podle § 1090 odst. 1 obč. zák. k vydržení se vyžaduje pravost držby a aby se držba zakládala na právním důvodu, který by postačil ke vzniku vlastnického práva, pokud by náleželo převodci nebo kdyby bylo zřízeno oprávněnou osobou.

24. Podle § 1091 odst. 2 obč. zák. k vydržení vlastnického práva k nemovité věci (§ 489, § 498 odst. 1 obč. zák.) je potřebná nepřerušená držba trvající 10 let.

25. Podle § 1092 obč. zák. do vydržecí doby se ve prospěch vydržitele započte i doba řádné a poctivé držby jeho předchůdce. To však platí toliko tehdy, jestliže právní předchůdce již sám vlastnické právo nevydržel, neboť v takovém případě se vlastníkem stal již sám právní předchůdce (srovnej rozh. NS ČR , spisová značka, , , spisová značka, ). (Podle § 1093 obč. zák. držba se přeruší, nevykonává-li ji držitel v průběhu vydržecí doby déle než 1 rok.)

26. Podle § 1095 obč. zák. uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl. Jde o tzv. „mimořádné vydržení“, jakož to v právním řádu nový právní institut.

27. Podle § 1096 odst. 1 obč. zák. nabyl-li někdo poctivě držbu od poctivého držitele, jehož držba se zakládá na právním důvodu, který by postačil ke vzniku vlastnického práva (§ 1090 odst. 1 obč. zák.), započítává se mu vydržecí doba jeho předchůdce. Podle § 1096 odst. 2 obč. zák. při mimořádném vydržení se nástupci započte vydržecí doba poctivého předchůdce bez dalšího (tj. zde není vyžadován tzv. právní důvod). V obou případech zase platí výše uvedené, že vydržecí doba se započítává jen za situace, že sám právní předchůdce držitele vlastnické právo nevydržel (srovnej rozh. NS ČR , spisová značka, , , spisová značka, ).

28. Jak výše uváděno, držba vlastnického práva musí být poctivá (tj. vycházející z přesvědčení či znalostí o tom, že držiteli náleží vlastnické právo, které vykonává), pravá (tj. nenabytá násilím, tajně či výprosou) a vyžaduje právní důvod (tj. důvod, který by postačil ke vzniku vlastnického práva /titulus iustus/, což není jen tzv. putativní (domnělý) titul /titulus putativus/, ale titul skutečný /titulus verus/, kdy takovým titulem nebude taková smlouva, jakkoli platná, pokud někdo zakoupil určitý pozemek vymezený katastrálním číslem, přesně identifikovaný včetně jeho součástí, což podle současné právní úpravy nezakládá a nemůže zakládat titul pro držbu pozemku sousedního včetně jeho součástí. Takto je tomu nyní u tzv. „řádného vydržení“.

29. Jak výše zmiňováno, podstatné je, že vydržecí dobu předchůdce si může držitel započíst tehdy, pakliže nevydržel sám, tedy celou desetiletou vydržecí dobu nenaplnil. To není u žalobkyně v projednávané věci naplněno. Drží nemovitosti od , datum, , do té doby od , datum, je držel její předchůdce , jméno FO, . K přetržení pravosti držby provázenému povědomostí o vlastnictví sledovaného pozemku jinou osobou, došlo , datum, , kdy se tehdejší výlučný vlastník 1. žalovaný k pozemku jednoznačně hlásí. Ani u žalobkyně, ani u jejího předchůdce , jméno FO, není desetiletá lhůta naplněna, potřebovali by si připočíst ještě 3 roky z doby držby předchůdkyní , jméno FO, . Ta nemovitosti držela od , datum, do , datum, . Ona sama již mohla v desetileté lhůtě (k , Anonymizováno, ) vydržet. Jelikož toto období spadá do doby před , datum, , bylo by zjevně (s ohledem na § 3028 odst. 1 a 2 obč. zák.) nutno vydržení u této posuzovat podle příslušných ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, účinného od , datum, do , datum, (dále jen „o.z.“). Pokud by řádně vydržet nemohla, nebyl by zde právní důvod, k mimořádnému vydržení by došlo po 20 letech, tedy od , datum, do , datum, , což není (s ohledem na cca 2 chybějící měsíce po , datum, ) naplněno (§ 3066 obč. zák.). Tedy tzv. mimořádně vydržet pozemek žalobkyně ve dvacetileté lhůtě, kdy již by nebyl potřeba žádný právní důvod, nemohla. Pokud by byla založena poctivost držby a dán právní důvod u předchůdkyně , jméno FO, , tedy u její matky , jméno FO, , která držela nemovitosti od , datum, do své smrti dne , datum, , kdy s ohledem na tehdejší právní úpravu mohla vydržet vlastnické právo od , datum, , po uplynutí desetileté lhůty k , datum, , pak nelze než konstatovat, že u ní by bylo vydržení plně uzavřeno. Nutno připomenout, že v období od , datum, do , datum, právní řád institut vydržení vlastnického práva neznal, toto se objevuje v právní úpravě až od , datum, , a to v § 135a odst. 1 o.z., kdy tento institut byl zaveden novelou, zákona č. 131/1982 Sb. Je třeba podoktnout, že v oné době byl připouštěn i tzv. putativní (domnělý) titul, stejně tak v právní úpravě účinné od , datum, , kde bylo vydržení upraveno v § 134 o.z., na základě novely provedené zákonem č. 905/1991 Sb., podle níž by bylo třeba vydržení , jméno FO, naplněné k uváděnému , datum, posoudit. Tedy shrnuto, šlo-li by o oprávněnou držbu, jak tehdy byla označována, kdy oprávněným držitelem byl ten, kdo byl se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu právo patří, kdy v pochybnostech se má za to, že držba je oprávněná (§ 130 odst. 1 o.z.), došlo by k vydržení vlastnického práva touto podle o.z. ve stavu účinném od , datum, k uváděnému dni , datum, (s ohledem na § 868 zákona č. 509/1991 Sb.). Vzhledem k uvedenému lze přisvědčit náhledu žalobkyně, že k vydržení vlastnického práva došlo již předchůdkyní žalobkyně , jméno FO, . Shrnuto, již u jmenované , jméno FO, , v případě oprávněné (poctivé) držby by bylo vydržení plně uzavřeno. Tato by byla vlastníkem sledované části pozemku. Pokud by pak i ona neměla právní důvod, bylo by možné u dvacetileté lhůty mimořádného vydržení sledovat, že tato by plynouc s ohledem na výše uvedenou právní úpravu od , datum, uplynula k , datum, a tím by (teoreticky) vydržení bylo naplněno u její nástupkyně, dcery, , jméno FO, , nicméně zde je to jen teoretická úvaha, neboť na tuto její nástupkyni to nelze vztáhnout (pro § 3066 obč. zák.), když k tomuto by došlo v době před , datum, , kdy institut mimořádného vydržení vůbec neexistoval, a tudíž o něm před uvedeným datem, jakožto o způsobu vzniku vlastnického práva, nelze uvažovat. Shrnuto, problematiku je třeba posuzovat podle současné právní úpravy, dostaneme-li se na předchůdce, pak podle úpravy předchozí v o.z. podle stavu v tom kterém období (viz. shora), podle toho, jak byl tento institut v rozhodných dobách upraven, či absentoval. Shrnuto, jak se jeví, s ohledem na výše uvedené doby nezbytné držby a běhy lhůt, žalobkyně v žádném případě na vydržení vlastnického práva její osobou nemůže dosáhnout, jestliže držba u předchůdců byla poctivá (oprávněná) a pravá, byť tehdy založená na domnělém titulu, je vlastníkem sporné části pozemku , jméno FO, , zemřelá dne , datum, , a nikdo jiný. V souvislosti nutno připomenou, že k nabytí uvedené části pozemku pod bývalou (opěrnou) zdí u jižní hranice parc. č. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, žalobkyní, by mohlo podle současné právní úpravy dojít jen tehdy, jestliže by právní předchůdce žalobkyně na tuto sporný pozemek převedl, označil jej ve smlouvě, či vedle převodu by se jiným způsobem, například přechodem, této dostal do vlastnictví, jinak jeho vlastníkem není, a být nemůže, zůstává jím uvedený právní předchůdce, v tomto případě by jím byla zemřelá , jméno FO, (rozh. NS ČR , spisová značka, ).

30. Pokud by držba nebyla poctivá (oprávněná) a pravá, tak by samozřejmě vlastnické právo k pozemku, na němž dříve stála (opěrná) zeď u jižní hranice parc. č. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, , nenabyl nikdo, ani žalobkyně, ani její právní předchůdci.

31. Z výše uvedeného plyne ten závěr, že s ohledem na shledané okolnosti projednávané věci, je v každém případě vyloučeno, aby žalobkyně, , Jméno žalobkyně, , byla vlastnicí sledované části parc. č. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, z titulu touto předkládaného vydržení, coby způsobu nabytí vlastnického práva. Znovu opakováno, s ohledem na výše popsaná skutková zjištění, spornou část pozemku buďto nabyla do vlastnictví již právní předchůdkyně žalobkyně , jméno FO, , která vlastníkem nadále zůstává, nebo nikdo, rozhodně jím však nemůže být na základě popsaného právního institutu žalobkyně sama, u níž není minimálně dodržena žádná ze zákonem předpokládaných lhůt, ať již desetiletá, či lhůta dvacetiletá, tzv. poctivé držby vlastnického práva. Vzhledem k uvedenému nezbývá než podanou žalobu (při posouzení ze všech do úvahy přicházejících hledisek) zamítnout, a to bez ohledu na to, že i po žalobkyní dne , datum, provedené změně žaloby stran rozměrů sledované části pozemku, tuto nelze jako adekvátní přijmout, už z toho důvodu, že sporná zeď rozhodně neměla obdélníkový, respektive lichoběžníkový půdorys, jak si žalobkyně myslí. Sluší se poznamenat, že pokud žalobkyně poukazuje na nesoulad stavu zapsaného ve veřejném seznamu, tedy v katastru nemovitostí, se skutečným právním stavem (§ 985 obč. zák.), kdy se může domáhat odstranění nesouladu (jinak tzv. poznámka rozepře), je zřejmé, že předmětnou určovací žalobu na určení jejího vlastnického práva může podat bez dalšího, bez toho, že by byla povinna tvrdit a prokazovat tzv. naléhavý právní zájem na požalovaném určení (§ 80 o.s.ř.), jak se snad žalovaní domnívají. Existence naléhavého právního zájmu v tomto případě plyne rovnou z uvedené hmotně právní úpravy.

32. Celkově k projednávané věci soud uvádí, že vizi žalobkyně o vzniku jejího vlastnického práva na základě vydržení nelze přijmout, s touto se ztotožnit, a to s ohledem na rozhodnou právní úpravu, jak vyložena výše, v rámci tohoto odůvodnění. Samozřejmě nadto je nutno přijmout kriticky představu žalobkyně, že sledovaná část pozemku by měla být výsledně „o délce 21,47 m a šířce 0,54 m“, neboť půdorys v r. 2016 zbořené (opěrné) zdi nebyl obdélníkový, ani lichoběžníkový, když zeď zjevně vykazovala určitá členění. Jinak (obecně) je možno v obdobných případech, jako je tento, žalovat prozatímně bez konkrétního geometrického plánu, jen konkrétním vymezením sporné části pozemku, který by měl být, byl-li by zjištěn vznik vlastnického práva žalobce, konkretizován geometrickým plánem, tak, aby vznikla věc v právním smyslu (§ 489, § 498 odst. 1 obč. zák.), o právu k níž by bylo možno rozhodnout. Zároveň se namnoze nelze ztotožnit s pohledy, úvahami a závěry 1. žalovaného a 2. žalované, kdy soud ohledně těchto, a rozdílných náhledů na ně, plně odkazuje na svá skutková zjištění a právní hodnocení, jak uváděna shora, jimiž se vlastně s těmito vypořádává. Uvedené se konstatuje přesto, že jsou 1. žalovaný a 2. žalovaná v projednávaném sporu, s ohledem na okolnosti, úspěšní. Pro úplnost soud doplňuje dále uvedené. Byla-li by v r. 2016 zbořená (opěrná zeď) u jižní hranice parc. č. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, vlastně součástí původního č.p. , Anonymizováno, , je zcela nepochybné, že jak u žalobkyně, tak jejích právních předchůdců, mohla vzniknout držba vlastnického práva, k této by nedošlo jen za situace, když by sledovaná zeď k byvšímu č.p. , Anonymizováno, vůbec nepřináležela, vůbec s ním neměla spojitost, a byla buď vedle uvedené stavby či dokonce součástí původní stavby č.p. , Anonymizováno, (viz právní rozbor shora). To, že hranice mezi pozemky vždy existovaly v oficiálních hranicích, není z hlediska výše uvedeného historického exkurzu rozhodné. Existence zdi samozřejmě mohla založit držbu a vlastnictví sporné části pozemku, nelze přijmout úvahu, že byla-li zeď odstraněna, nebylo možno pozemek, pod touto, vydržet. Naopak, bylo možno vydržet pozemek zastavěný zdí, který se následně stal pozemkem jako takovým, poté, co již zeď neexistovala. Na uvedeném vůbec nic nemění tvrzené, že předchůdci žalovaných o zeď pečovali, následně užívali vzniklou soudku, proluku. Oproti úvahám žalovaných, že jediné právo, které mohla žalobkyně vydržet, bylo právo „užití staré zdi“ na pozemku parc. č. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, jako „opěrné zdi ke svému domu“, soud uvádí, že institut vydržení je institutem, na jehož základě mohou vzniknout určitá práva, a to konkrétně právo vlastnické (§ 1089 odst. 1 obč. zák.) a právo odpovídající věcnému břemeni, služebnosti (§ 1260 odst. 1 obč. zák.), jako práva věcná, žádné jiné. To, že pokud žalobkyně tvrdí, že držba vlastnického práva náležela jí, měla a mohla se proti držbě vlastnického práva žalovanými bránit žalobou na ochranu držby, což neučila, se zjevně vymyká konsekvencím projednávané věci, kdy žalobkyně tvrdí vydržení již v době dávno minulé, jejími předchůdci. Samozřejmě ani úvahy o tom, že žalobkyně se do držby vetřela „svémocně, potajmu nebo lstí“ nelze přijmout, s ohledem na shledávané okolnosti, ani další z myšlenek předkládaných 1. žalovaným a 2. žalovanou, včetně toho, že je snad žaloba vedena „nepoctivým a zastíraným záměrem“. Nelze uzavřít, že je žaloba takto motivována, i když je zcela evidentní, že se touto žalobkyně snaží vyřešit problémy vzniklé ve stavebním řízení v souvislosti s výstavbou nakonec zcela nového domu na parc. č. , hodnota, v k.ú. , adresa, . Žalovaní jsou, vzhledem k okolnostem, plně úspěšní, proto se soud vypořádává s jejich rozsáhlou argumentací jen v některých, výslovně zmíněných bodech, v ostatním pak poukazuje na svá skutková zjištění a právní posouzení věci, pro něž je nadbytečné náhledy žalovaných, namnoze stěží přijatelné, více rozebírat.33. 1. žalovaný a 2. žalovaná jsou v projednávané věci plně úspěšní, vzhledem k tomu mají podle § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení potřebných k účelnému bránění práva v projednávaném sporu. Tyto náklady jsou tvořeny především náklady na zastoupení 1. žalovaného a 2. žalované advokátkou. Odměnu zástupkyně žalovaných tvoří částka , částka, , vždy za 8 úkonů právní služby po , částka, , tj. celkově , částka, při však snížení o 20 %, tj. , částka, , kdy se dostáváme na částku , částka, za zastoupení 1. žalovaného a , částka, za zastoupení 2. žalované (§ 1 odst. 2, § 6 odst. 1, § 7 bod 5., § 8 odst. 1, § 9 odst. 4 písm. b) /ve vztahu k § 9 odst. 3 písm. a)/, § 11 odst. 1 písm. a), d), g), § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb.), když soud vychází z tarifní hodnoty , částka, , a nepřihlíží k podáním žalovaných, jakými jsou vyjádření ze dne , datum, , vyjádření z , datum, , sdělení ze dne , datum, , sdělení ze dne , datum, , sdělení ze dne , datum, , podání ze dne , datum, a sdělení ze dne , datum, , která jsou buďto vyjádřeními ve věci samé, která však mohla být obsažena v jediném podání, či sděleními, která nelze považovat za podání ve věci samé, tudíž jsou buďto úkony neúčelnými, nadbytečnými nebo úkony, za něž se odměna jako taková nepřiznává. Za jednání dne , datum, , které bylo odročeno bez projednání věci, náleží náhrada za ztrátu času ve výši , částka, , kdy jde o , částka, při snížení o 20 %, tj. , částka, , za zastupování dvou osob, což činí , částka, za zastupování 1. žalovaného a , částka, za zastupování 2. žalované (§ 14 odst. 2, § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb.). Hotové výdaje zástupkyně 1. žalovaného a 2. žalované tvoří částka , částka, za 8 úkonů právní služby po , částka, (převzetí zastoupení, podání vyjádření ze dne , datum, , účast u jednání dne , datum, /započatých 6 hodin/, účast u jednání /ohledání/ dne , datum, /dvě započaté hodiny/, a účast u jednání dne , datum, /čtyři započaté hodiny/) (§ 2 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a), d), g), § 13 odst. 1 a 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb.), když soud přihlíží jen k účelně učiněným úkonům a úkonům s odměnou spjatými (viz shora). K hotovým výdajům zástupkyně 1. žalovaného a 2. žalované patří i cestovní výdaje, jízdné, a to za cesty , adresa, – , Jméno advokáta B, a zpět, při vždy celkově ujetých 276 km k jednáním soudu ve dnech , datum, , , datum, a , datum, , při vždy užitém vozidle Ford Mustang (RZ: , SPZ, ), s průměrnou spotřebou , Anonymizováno, l/100 km, při paušální náhradě , částka, /1 km, a při průměrné ceně užitého paliva benzin 95 O Natural , částka, /1 l, kdy jde o jízdné za jednu cestu , částka, (při min. zaokrouhlení částky , částka, ), tj. za tři cesty jde o částku , částka, (§ 2 odst. 1, § 13 odst. 1 a 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., § 157 odst. 3 a 4, § 158 odst. 2 a 3 zákona č. 262/2006 Sb., vyhláška č. 467/2022 Sb.). S časem stráveným na cestě se pojí náhrada za ztrátu času, a to za osm ½hod. po , částka, , tj. , částka, za jednu jízdu tam a zpět, což činí při všech třech jízdách celkových , částka, (§ 2 odst. 1, § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 vyhlášky č. 177/1996). Dále jde o cestovní výdaje, jízdné, za cestu , adresa, a zpět při celkově ujetých 288 km, k ohledání dne , datum, , při rovněž užitém vozidle Ford Mustang (RZ: , SPZ, ), s průměrnou spotřebou 11,6 l/100 km, při paušální náhradě , částka, /1 km, a při průměrné ceně užitého paliva benzin 95 O Natural , částka, /1 l, což činí , částka, (při min zaokrouhlení částky , částka, ) (§ 2 odst. 1, § 13 odst. 1 a 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., § 157 odst. 3 a 4, § 158 odst. 2 a 3 zákona č. 262/2006 Sb., vyhláška č. 467/2022 Sb.). S časem stráveným na cestě se i zde pojí náhrada za ztrátu času, a to za osm ½hod. po , částka, , tj. , částka, za danou jízdu tam a zpět (§ 2 odst. 1, § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.). Celkově jde na cestovných výdajích o částku , částka, a na náhradě za ztrátu času stráveného na cestách o částku , částka, . V úhrnu, jde na nákladech zastoupení 1. žalovaného a 2. žalované advokátkou o částku , částka, , kterou je třeba podle § 137 odst. 1 a 3 o.s.ř. zvýšit o 21 % DPH, tj. o , částka, , výsledně se tak dostáváme na celkovou částku nákladů zastoupení 1. žalovaného a 2. žalované , částka, (při min. zaokrouhlení částky , částka, ). K účelně vynaloženým nákladům patří i 1. žalovaným a 2. žalovanou zaplacený soudní poplatek ve výši , částka, za zaslání listin obsažených ve spise. Dohromady jde o částku , částka, , kterou soud neúspěšné žalobkyni ukládá 1. žalovanému a 2. žalované zaplatit, k rukám jejich zástupkyně, advokátky, jak platební místo vyplývá ze zákona (§ 149 odst. 1 o.s.ř.), a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.), kdy 1. žalovaný a 2. žalovaná jsou oprávněni vůči žalobkyni k zaplacení nákladů řízení společně a nerozdílně (§ 1877 obč. zák.) s ohledem na jejich spoluvlastnictví ve sporu sledované části pozemku (§ 1115 odst. 1, § 1127 obč. zák.), kdy je zřejmý jejich poměr účastenství na věci a na řízení (§ 140 odst. 1 o.s.ř.), byť jde z povahy projednávané věci o samostatné společníky (§ 91 odst. 1 o.s.ř.). Výše jejich spoluvlastnických podílů je jen interní záležitostí jejich vzájemných poměrů (§ 1116, § 1122 odst. 1 obč. zák.).