10 C 123/2021
č. j. 10 C 123/2021-12
V PLATNOSTIOkresní soud v Karlových Varech rozhodl ve prospěch žalobkyně o náhradě jízdného a přirážky k jízdnému za cestování bez platné jízdenky ve veřejné dopravě. Soud uznal nárok na částku 3.040 Kč, včetně úroku z prodlení ve výši 9 % ročně, a to na základě § 2550 a § 1970 občanského zákoníku. Rozsudek byl opřen o zákonnou povinnost cestujícího se prokázat platnou jízdenkou nebo zaplatit jízdné a přirážku podle § 18a odst. 2 písm. c) zákona o silniční dopravě. Soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1.489 Kč podle § 142 odst. 1 o. s. ř.
Rubrum
Okresní soud v Karlových Varech rozhodl samosoudkyní Mgr. Blankou Magliovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro 3.040 Kč / jízdné I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3.040 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 1.520 Kč od 27. 7. 2018 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 1.520 Kč od 15. 9. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1.489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud dospěl k následujícímu skutkovému závěru. Žalovaný se přepravoval prostředkem veřejné dopravy provozovaným právním předchůdcem žalobkyně (anonymizována dvě slova právnická osoba), přičemž hlášenkou číslo má soud za prokázané, že žalovaný cestoval veřejným hromadným prostředkem dne 11. 7. 2018 bez platné jízdenky na lince autobusu č. 1, nezaplatil jízdné ve výši 20 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1.500 Kč a hlášenkou číslo má soud za prokázané, že žalovaný cestoval veřejným hromadným prostředkem dne 30. 8. 2018 bez platné jízdenky na lince autobusu č. 12, nezaplatil jízdné ve výši 20 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1.500 Kč. Na výzvu kontrolora se neprokázal platnou jízdenkou, jízdné a přirážku k jízdnému nezaplatil. Výše jízdného a přirážky k jízdnému jsou soudu známy z jeho úřední činnosti. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 5. 2019 právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku žalobkyni. Pravomoc českých soudů je dána v souladu s ustanovením § 6 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, ve spojení § 85 odst. 1 o. s. ř., smlouva mezi účastníky se řídí českým právem, a to v souladu s ustanovením § 87 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém. Soud dospěl k následujícím právním závěrům. Podle § 2550 občanského zákoníku smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 18a odst. 1 zák. č. 111/1994 Sb. řidič a průvodčí vozidla veřejné linkové dopravy a jiná osoba pověřená dopravcem veřejné linkové dopravy a vybavená kontrolním odznakem nebo průkazem dopravce (dále jen pověřená osoba) je oprávněna dávat cestujícím pokyny a příkazy k zajištění jejich bezpečnosti, bezpečnosti a plynulosti dopravy a bezpečnosti ostatních cestujících. Pověřená osoba je oprávněna mimo jiné uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplatit přirážku nebo vyžadovat od cestujícího, aby se prokázal osobním dokladem a sdělil osobní údaje podle odstavce 2 písm. c). Podle § 18a odst. 2 písm. c) zák. č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o silniční dopravě“) cestující je povinen, mimo jiné, na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem, neprokáže-li se platným jízdním dokladem, zaplatit jízdné a přirážku. Podle § 18a odst. 3 zákona č. o silniční dopravě výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1.500 Kč. Podle § 7 odst. 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb. nezakoupil-li si cestující jízdenku a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem. Mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně byla uzavřena smlouva o přepravě osoby podle § 2550 občanského zákoníku. Protože se žalovaný neprokázal platnou jízdenkou na výzvu pověřené osoby, a protože nezaplatil jízdné a přirážku k jízdnému, je nárok žalobkyně důvodný včetně požadavku na zákonný úrok z prodlení, požadovaného v souladu s prováděcím nařízením vlády č. 351/2013 Sb., přičemž pohledávka byla postoupena žalobkyni v souladu s § 1879 a násl. občanského zákoníku. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1.489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3.040 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.