10 C 137/2026

Plný text

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl soudkyní Mgr. Blankou Magliovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 103 787 Kč s přísl.

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 103 787 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 96 136 Kč od 1. 9. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 24 686,30 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 103 787 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalovanému ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 20. 9. 2022, uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně společnosti , právnická osoba, . a žalovaným. Z důvodu nehrazení úvěru právní předchůdce žalobkyně od smlouvy odstoupil dopisem z 1. 8. 2023. Smlouvou o postoupení pohledávek z 28. 5. 2025 byla pohledávka postoupena na žalobkyni. Žalovaná částka sestávala z dlužné jistiny ve výši 96 136 Kč, dlužných poplatků ve výši 696 Kč, dlužné smluvní pokuty ve výši 1 500 Kč, dlužného pojistného ve výši 620 Kč a dlužných úroků z úvěru ve výši 4 835 Kč.

2. Žalovaný proti žalobě ničeho nenamítal.

3. Soud ve věci rozhodl za splnění podmínek podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů.

4. Jelikož žalovaný proti žalobě ničeho nenamítal, provedl soud k důkazu pouze listiny předložené žalobkyně a na základě těchto listin pokládá soud za skutkový závěr ve věci samé následující skutečnosti:A) Smlouvou o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, z 20. 9. 2022 má soud za prokázané, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně poskytnula žalovanému úvěr ve výši 100 000 Kč, žalovaný měl vrátit částku ve formě 84měsíčních splátek po 1 904 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutý úvěr včetně smluvního úroku ve výši 12,28 % ročně.B) Žalovaný své povinnosti vyplývající ze smlouvy však řádně neplnil. Proto žalobkyně využila svého práva vyplývajícího z příslušného ustanovení obchodních podmínek, kterými byl žalovaný dle předmětné smlouvy vázán, a úvěr dopisem z 1. 8. 2023 zesplatnila.C) Předžalobní upomínkou má soud za prokázané, že žalobkyně upomenula žalovaného o dobrovolné splnění dluhu před podáním žaloby.D) Žalovaný uhradil celkem částku 10 424 Kč.

5. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Nejprve soud posuzoval platnost smlouvy o úvěru. V daném případě žalobkyně posuzovala řádně úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí dle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a dodržela postup upravený v § 86 téhož zákona a požadavky vyplývající z judikatury interpretující uvedená zákonná ustanovení, např. z rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18, Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 As 30/2015 a Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018. Žalobkyně si ověřila příjem i výdaje žalované.

7. Smlouva není ani v rozporu s pravidly na ochranu spotřebitele, konkrétně § 1813 a násl. občanského zákoníku, která jsou recepcí šesti směrnic Evropských společenství do právního řádu České republiky, mimo jiné i směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. Sjednaný smluvní úrok není nepřiměřený, rovněž tak RPSN.

8. Jelikož žalovaný řádně nevrátil poskytnutý úvěr v dohodnutých splátkách, uložil mu tuto povinnost soud rozsudkem podle § 2395 občanského zákoníku, včetně zákonného úroku z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku. Pohledávka byla na žalobkyni postoupena v souladu s ustanovením § 1879 občanského zákoníku.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 24 686,30 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 959 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 103 787 Kč sestávající z částky 5 260 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 17 130 Kč ve výši 3 597,30 Kč.