10 C 171/2023

Plný text

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl samosoudkyní Mgr. Blankou Magliovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro 16 507,65 Kč / úvěr

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 16 507,65 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 16 507,65 Kč od datum do zaplacení a s úrokem ve výši 21,99 % ročně z částky 16 507,65 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 16 507,65 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu o bankovních produktech a službách, kterou se původní věřitel (právnická osoba, IČO) zavázal vést pro žalovaného běžný účet. Účastníci sjednali možnost žalovaného přečerpat prostředky na běžném účtu až do výše úvěrového limitu ve výši 15 000 Kč. Žalovaný však tento limit přečerpal a vznikl mu nepovolený debetní zůstatek. Z důvodu prodlení s úhradou nepovoleného debetního zůstatku ke dni datum byla dlužná částka ve výši 17 907,65 Kč převedena na úvěrový účet a původní věřitel vyzval žalovaného k jeho uhrazení v pravidelných splátkách. Žalovaný tento úvěr nehradil, proto právní předchůdce žalobce prohlásil úvěr ke dni datum za splatný.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.

4. Soud provedl k důkazu Smlouvu o bankovních produktech a službách, včetně dispozice ke smlouvě, podmínky KKÚ, oznámení o otevření úvěrového účtu ke splacení kontokorentního úvěru, oznámení banky o prohlášení úvěru za splatný a výpisy z běžného i úvěrového účtu žalovaného, předžalobní výzvu a smlouvu o postoupení pohledávek a skutkově uzavřel, že původní věřitel se zavázal vést pro žalovaného běžný účet a poskytnout mu kontokorentní úvěr až do výše 15 000 Kč, žalovaný se zavázal dodržet měsíční kreditní příjem a nepřekročit povolený limit. Nedílnou součást smlouvy tvoří obchodní podmínky původního věřitele, jimiž jsou smluvní strany vázány. Ze sazebníku původního věřitele se podává, jaké poplatky byly spojené s vedením účtu a jak je úročen debetní zůstatek na běžném, popřípadě úvěrovém účtu. Z dopisu banky adresovaného žalovanému soud zjistil, že z důvodu prodlení s úhradou nepovoleného debetního zůstatku ke dni datum byla dlužná částka převedena na úvěrový účet. K tomuto dni činila dlužná částka 16 507,65 Kč. Žalovaný tento úvěr nehradil, proto právní předchůdce žalobce prohlásil úvěr ke dni datum za splatný. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum soud zjistil, že původní věřitel jejím prostřednictvím postoupil pohledávku vyplývající z uvedené úvěrové smlouvy v celé výši včetně veškerého příslušenství žalobkyni.

5. Podle § 2662 občanského zákoníku se smlouvou o účtu ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet.

6. Podle § 2675 odst. 2 občanského zákoníku poruší-li majitel účtu podstatným způsobem ujednanou povinnost, může ten, kdo vede účet, závazek ze smlouvy o účtu vypověděti bez výpovědní doby.

7. Podle § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi původním věřitelem a žalovaným byla řádně uzavřena smlouva o běžném účtu ve smyslu § 2662 občanského zákoníku. Na základě této smlouvy vedl původní věřitel pro žalovaného běžný účet, na němž mu byl poskytnutý úvěrový limit. Žalovaný tento limit překročil a převedl aktuální výši přečerpaného účtu na účet úvěrový, který měl žalovaný zaplatit v pravidelných splátkách. Neboť svou povinnost neplnil, právní předchůdce žalobce prohlásil úvěr ke dni datum za ihned splatný. Protože pohledávka byla postoupena v souladu s § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), dospěl soud k závěru, že původní věřitel postoupil pohledávku žalobkyni, což zakládá aktivní legitimaci k vedení sporu.

9. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě jak co do žalované částky, tak i co do úroku z prodlení z této částky ode dne postoupení pohledávky v souladu s § 1970 občanského zákoníku.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 16 507,65 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Karlových Varech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.