10 C 195/2021

Plný text

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl samosoudkyní Mgr. Blankou Magliovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované , Slovenská republika 2. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované , Slovenská republika obě zastoupeny advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa pro: dědický podíl

I. Žalované jsou povinny zaplatit žalobci společně a nerozdílně částku 660 542 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 660 542 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalované jsou povinny zaplatit žalobci společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení v částce 217 518,30 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

III. Žalované jsou povinny zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Karlových Varech společně a nerozdílně na nezálohovaných nákladech státu ve výši 15 923 Kč, na účet [číslo] [variabilní symbol], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se po žalovaných domáhal zaplacení částky uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku s odůvodněním, že tato částka představuje ¼ čisté hodnoty dědictví po zůstaviteli [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození], zemřelém [datum] (dále jen„ zůstavitel“), a náleží mu jako povinný díl zletilého neopominutelného dědice, neboť byl jako jediný syn zůstavitele opominut v dědickém řízení proběhnuvším u zdejšího soudu pod spisovou značkou 30 D 16/2021. Usnesením zdejšího soudu ze dne 1. 7. 2021, č. j. 30 D 16/2021 – 58, bylo rozhodnuto, že dědictví po zůstaviteli, jehož čistá hodnota představuje částku 2 642 169,17 Kč, nabývají na základě závěti zůstavitele sepsané JUDr. [jméno] [příjmení], notářkou v [obec], pod sp zn. NZ 13/ 2019, NZ 21/ 2019 z [datum], žalované, a to každá jednu ideální polovinu; existence žalobce – syna zůstavitele - byla v dědickém řízení zamlčena. Vzhledem k tomu, že zůstavitel v závěti výslovně uvedl, že nemá potomka, avšak žalobcovy existence si byl vědom a jakožto se synem s ním jednal, zpochybňoval žalobce potřebnou duševní orientaci zůstavitele v době pořizování závěti. Uvedl, že se zůstavitelem měli normální vztah, byli spolu v osobním i telefonickém kontaktu. Žalobce zůstaviteli v případě potřeby zajišťoval dopravu, staral se o jeho byt v [obec] a zajišťoval jeho rekonstrukci. Když byl zůstavitel v nemocnici, žalobce se zde telefonicky informoval. Žalobce nevede neuspořádaný život, je zaměstnán a nemá žádné dluhy. Před více než dvaceti lety byl jednou soudně trestán, přičemž toto odsouzení nemělo se zůstavitelem žádnou souvislost.

2. Žalované se žalobou nesouhlasily. S poukazem na dřívější vyjádření zůstavitele popíraly, že by žalobce vůbec byl jeho synem. Informaci o tom, že by měl mít syna, nesdělil zůstavitel ani příbuzenstvu a známým v [obec], kde žil. Dále žalované namítaly, že zůstavitel měl k žalobci značně negativní postoj kvůli způsobu jeho života, vyčítal mu, že kouří, chodí do hospody, má dluhy a v minulosti byl odsouzen za trestný čin, což se projevilo právě při pořizování závěti zůstavitelem, který žalobce vydědil mlčky. Důvody pro vydědění byly naplněny tím, že žalobce neposkytoval zůstaviteli přes jeho pokročilý věk žádnou pomoc, neprojevoval o něj zájem, nepostaral se o pohřeb ani o další povinnosti spojené se smrtí zůstavitele, v minulosti byl odsouzen pro trestný čin zanedbání povinné výživy svých dětí a navíc vede trvale nezřízený život, když je zadlužen a jsou proti němu vedena exekuční řízení pro vysoké částky. Co se týče způsobilosti zůstavitele k pořízení závěti, uvedly žalované, že po mentální stránce byl zůstavitel až do své smrti zcela zdráv.

3. K výtkám žalovaných žalobce uvedl, že zůstavitel opustil svou manželku a matku žalobce v době brzy po narození žalobce, přičemž následnému rozvíjení vztahu mezi zůstavitelem a žalobcem nepřála druhá manželka zůstavitele. Kontakt měli proto dosti sporadický (žalobce jako dítě například docházel za zůstavitelem do práce), nikdy však zcela nevymizel. Asi před deseti lety se náhodou setkali v lázních v [obec], načež se začali vídat pravidelně. K odsouzení žalobce z doby před téměř 30 lety pak nelze v současnosti přihlížet.

4. Mezi účastníky bylo nesporné, že usnesením zdejšího soudu č. j. 30 D 16/2021-58 ze dne 1. 7. 2021 bylo rozhodnuto, že žalované nabývají do podílového spoluvlastnictví dědictví po panu [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození], zemřelému dne [datum], jehož čistá hodnota byla určena částkou 2.642.169,17 Kč, a to každá ideální polovinou. Žalované dědily po zůstaviteli na základě závěti ze dne [datum], sepsané notářským zápisem JUDr. [jméno] [příjmení], notářky v [obec], pod NZ [číslo], N 21/2019, žalobce účastníkem dědického řízení nebyl. Dne [datum] zaslal žalobce žalovaným předžalobní výzvu, v níž je vyzval k vyplacení povinného dílu dědictví ve výši ¼ zákonného dílu zletilého dědice, tedy částky 660.542 Kč.

5. Mezi účastníky bylo sporné, zda žalobce byl synem zůstavitele, zda byl zůstavitel mentálně způsobilý pořídit v dubnu 2019 závěť, zda měli žalobce se zůstavitelem normální vztah a zda spolu byli v kontaktu, zda žalobce o zůstavitele projevoval zájem a poskytoval mu potřebnou pomoc v nouzi a dále zda trvale vedl nezřízený život.

6. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k těmto dílčím závěrům o skutkovém stavu. a) Žalobce je synem [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození], zemř. dne [datum] (zjištěno z originálu rodného listu žalobce a z výpisu z matriční knihy narození žalobce). b) Zůstavitel byl mentálně způsobilý pořídit v dubnu 2019 závěť. Tato skutečnost byla prokázána výslechem svědků [jméno] [příjmení] (členky týmu domácí paliativní péče, starajícího se o zůstavitele), z níž bylo zjištěno, že zůstavitel netrpěl demencí, byl schopen postarat se o sebe i o domácnost, měl dobrou fyzickou kondici, [jméno] [příjmení], z jejíž výpovědi soud zjistil, že zůstavitel byl soběstačný, vždy čistý, umytý, oholený, měl doma uklizeno, o všechno se zajímal a co se týče zdravotních problémů, trpěl pouze nedoslýchavostí a měl problémy se srdcem, [jméno] [příjmení], z jehož výpovědi bylo zjištěno, že zůstavitel byl plný elánu a měl přehled o všem možném, o všechno se zajímal, byl soběstačný a sám si zařizoval různé věci i [jméno] [příjmení], z jehož výpovědi bylo zjištěno, že zůstavitel měl na svůj věk dobrou hlavu. Nepřímo potvrzena byla i protokolem sepsaným notářkou JUDr. [jméno] [příjmení] dne [datum], před níž zůstavitel pořizoval závěť. Rovněž byla prokázána zdravotnickou dokumentací vedenou ošetřujícím lékařem zůstavitele MUDr. [jméno] [příjmení] z [obec], když z propouštěcí zprávy [nemocnice] – oddělení následné péče z [datum] soud zjistil, že sem byl zůstavitel přijat dne [datum] původně slušně orientovaný v čase, prostoru i situaci, postupně se od konce října 2020 jeho zdravotní stav včetně mentálního začíná zhoršovat, ze zprávy [nemocnice] z [datum] bylo zjištěno, že je popisován jako orientovaný, hůře slyší, soběstačný (shodně viz zpráva [nemocnice] z návštěvy domácnosti z [datum]), ze záznamu o výjezdu z [datum] zjištěno, že zůstavitel byl orientován osobou, časem i místem, spolupracuje, myšlení koherentní (shodně též záznam o výjezdu z [datum]). Jako orientovaný byl zůstavitel označený též v propouštěcí zprávě z Karlovarské krajské nemocnice z [datum]. Ze zdravotnické dokumentace vedené [nemocnice], a to z chorobopisů vedených na základě hospitalizací ukončených dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] bylo zjištěno, že duševní stav zůstavitele je charakterizovaný jako jasné vědomí a zůstavitel jako spolupracující, což vyplývá i ze záznamů o ošetřovatelském vyšetření v Karlovarské krajské nemocnici ze dne [datum] a ze dne [datum]. c) Zůstavitel pořídil dne [datum] před notářkou JUDr. [jméno] [příjmení] závěť, v níž odkázal svůj majetek rovným dílem žalovaným; zároveň zde uvedl, že nemá vlastní potomky. (zjištěno z Notářského zápisu JUDr. [jméno] [příjmení], notářky v [obec], sp. zn. NZ [číslo], N 21/2019). d) Zůstavitel se žalobcem mezi sebou udržovali kontakty, telefonovali si, při pobytech zůstavitele v [obec] (tedy několikrát do roka) se zde vídali, a to např. i ve větší společnosti, žalobce oslovoval zůstavitele„ tati“. Tato skutečnost byla prokázána svědeckými výpověďmi [jméno] [příjmení], z níž soud zjistil, že si žalobce se zůstavitelem telefonovali, že žalobce k zůstaviteli docházel do bytu v [obec], když zde zůstavitel byl, zůstavitel se účastnil oslavy 50. narozenin žalobce, měli dobrý vztah, výslechem [jméno] [příjmení], z něhož bylo zjištěno, že se asi před 20 lety v [obec] žalobce se zůstavitelem náhodně setkali, od té doby se vídali každý rok, zůstavitel byl na 50. narozeninách žalobce, všichni společně se též několikrát sešli na zahradě nebo v restauraci, a dále potvrdil, že žalobce se informoval v nemocnici telefonicky na zdravotní stav svého otce i skutečnost, že chtěl zůstavitele v nemocnici navštívit, v čemž mu však zabránila situace při pandemii covidu, z výslechu svědka [jméno] [příjmení], jemuž žalobce představil zůstavitele jako svého otce a který dále potvrdil jejich telefonický kontakt a jejich vztah popsal jako normální vztah otce a syna; z výslechu [jméno] [příjmení], předsedy SVJ, bylo zjištěno, že před ním zůstavitel mluvil o žalobci jako o synovi, a to normálně, nehanlivě, a že mezi nimi probíhala běžná komunikace a měli normální lidské vztahy; z výslechu svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že se k sobě zůstavitel se žalobcem chovali jako otec a syn, oslovovali se„ tati“ a„ [příjmení]“ a pokud měli spory, jednalo se o běžné rodinné spory, kdy například zůstavitel říkal žalobci, že by mohl chodit za ním častěji apod., setkávali se v rámci možností, když byl zůstavitel v [obec], vídali se více, např. i u příležitosti různých oslav narozenin apod. e) Ve svém druhém prostředí na chalupě v [obec], která původně patřila jeho druhé manželce, a kde zůstavitel trávil většinu času, zůstavitel o žalobci vůbec nemluvil a vystupoval zde, jako by žádného syna neměl (prokázáno shodnými výpověďmi svědků s tímto prostředím spojených, a to svědků [příjmení], [příjmení], [příjmení] i [příjmení]). Před příbuznými ze Slovenska dával zůstavitel najevo své pochybnosti o svém biologickém otcovství k žalobci (prokázáno účastnickým výslechem žalované 2), která uvedla, že zůstavitel považoval žalobce za omyl jeho života a naznačoval nějaký mimo manželský poměr matky žalobce). f) Co se týče zodpovězení další mezi účastníky sporné otázky, tedy zda žalobce projevoval o zůstavitele zájem a poskytoval mu potřebnou pomoc v nouzi, projevila se i zde skutečnost, že zůstavitel zřejmě obě prostředí, v nichž se vyskytoval, tedy [obec] a [obec], pečlivě odděloval. Z tohoto důvodu nezbylo soudu, než v rámci vyhodnocení dílčího skutkového závěru toto rozlišení provedené zůstavitelem respektovat a uzavřít následovně. Při pobytech zůstavitele v [obec] se o něj žalobce zajímal a snažil se mu pomáhat, pomoc mu poskytoval i při obstarávání jeho zdejšího bytu. Tato skutečnost byla prokázána výpověďmi svědků, kteří zůstavitele poznali v [obec]. Z výslechu [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že žalobce zůstaviteli při jeho pobytech v [obec] telefonoval, jestli něco nepotřebuje, chodil k němu do bytu i kvůli různým odečtům a též ho vozil, když bylo třeba např. několikrát na Slovensko, což potvrdil i svědek [jméno] [příjmení]. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] bylo dále zjištěno, že žalobce vozil zůstavitele při jeho pobytech v [obec] na obědy do Puppu, při jeho pobytu v nemocnici za něj platil nájem a elektřinu a při rekonstrukci bytu v [obec] zde žalobce pracoval zadarmo. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že když zůstavitel něco potřeboval např. okolo bytu v [obec], takto pro něj žalobce zařídil, na zavolání žalobce zůstavitele ve velké většině případů odvezl, kam potřeboval, např. k lékaři apod. a účastnil se též rekonstrukce bytu zůstavitele, kde zařizoval různé nákupy, pomáhal bourat, navážet materiál apod., za což si od otce nic nevzal. Výslechem svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že potřebnou komunikaci kvůli bytu zůstavitele např. či odečty vyřizoval přes žalobce, který měl od bytu klíče a který zde též pracoval na rekonstrukci. Žalobci byly zasílány předpisy související s bytem zůstavitele (zjištěno z oznámení [příjmení] [příjmení] z [datum], v souvislosti s bytem zůstavitele uhradil žalobce při zůstavitelově hospitalizaci a po jeho smrti dva druhy plateb, a to za elektřinu a ve prospěch SVJ (zjištěno z potvrzení o vkladu hotovosti na účet). g) Při pobytech zůstavitele na chalupě v [obec] se žalobce, co se týče pomoci zůstaviteli až na ojedinělý případ (prokázaný výpověďmi manželů [příjmení] i svědka [příjmení]) nikterak neangažoval. Zde si zůstavitel dělal vše sám, což bylo prokázáno výslechem svědka [jméno] [příjmení] (z něhož bylo dále zjištěno, že na podzim 2020 chodívat svědek zůstaviteli topit) i svědka [jméno] [příjmení], z něhož bylo zjištěno, že s nějakou administrativou mu pomáhal právě svědek, ke konci již využíval pomoci sestřiček z paliativní péče a měl zařízeny též obědy, přesto byl schopen se o sebe postarat. Jednou ročně jezdili zůstaviteli např. s velkým úklidem pomoci též příbuzní ze Slovenska (prokázáno účastnickým výslechem žalované 2). Žalované hradily po dobu hospitalizace zůstavitele a po jeho smrti platby v souvislosti s nemovitostí v [obec] za vodu (zjištěno z vyúčtování za vodu z [datum], z potvrzení banky ze [datum], faktury za vodu včetně potvrzení o úhradě z [datum], výzvy k úhradě doplatku za elektřinu z [datum], vyúčtování elektřiny z [datum] a potvrzení o zaplacení [datum]). h) Jako kontaktní osoby ve styku s organizací zajišťující domácí paliativní péči či při hospitalizacích zůstavitele v nemocnici uváděl zůstavitel vždy žalovanou 2). Tato skutečnost byla prokázána výslechem svědkyně [jméno] [příjmení] či účastnickým výslechem žalované 2) a dále např. propouštěcí zprávou [nemocnice] – oddělení následné péče z [datum], z níž soud zjistil, že zůstavitel uvedl kontakt na neteř paní [celé jméno žalované]. Po zhoršení zdravotního stavu je zde zmíněn též žalobce jakožto syn, který se o pacienta snad do současné doby moc nezajímal. Z propouštěcí zprávy [nemocnice] z [datum] soud zjistil, že je zde zůstavitel popisován jako vdovec bez dětí, který má jediné příbuzné dvě neteře na Slovensku, které ho dvakrát za rok navštíví. Při pobytech zůstavitele v nemocnici ukončených dne [datum], [datum], [datum] a [datum] byla vždy uvedena jako kontaktní osoba žalovaná 2), což soud zjistil z propouštěcích zpráv z chorobopisů při jednotlivých hospitalizacích. i) Pohřeb zůstavitele objednávala a náklady s ním spojené nesla žalovaná 2), což soud zjistil z objednávky pohřební služby [obec], [jméno] [příjmení] a syn z [datum] ve spojení s výzvou k zaplacení za výkop hrobu, faktur z [datum] a platebního příkazu k úhradě pohřební službě [jméno] [příjmení]. Žalovaná 2) rovněž sjednala nájem hrobového místa v [obec] (zjištěno ze smlouvy o nájmu hrobového místa). Žalované uhradily rovným dílem pozůstalostní řízení 30 D 16/2021 (zjištěno z faktury [číslo]). j) Byť byl žalobce v minulosti jednou trestně stíhán z důvodu neplacení výživného, jak vyplynulo ze shodných tvrzení účastníků, hledí se na něj v současnosti, jakoby trestán nebyl a nemá žádný záznam ani v evidenci přestupků (prokázáno výpisem z evidence rejstříku trestů i opisem evidence přestupků). Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] soud dále zjistil, že žalobce charakterizuje jako přátelského, ochotného pomoci, o žádných jeho problémech neví a nemůže o něm říct nic špatného. Z výslechu [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že žalobce měl problém, byl trestaný a byl i ve vazbě, jiné problémy žalobce svědek popřel; uvedl dále, že si žalobce snažil shánět různé práce. Proti žalobci jsou vedeny čtyři exekuce pro celkovou dlužnou částku ve výši cca 400 000 Kč (zjištěno z výpisu z centrální evidence exekucí z [datum]).

7. Při svých účastnických výpovědích popsaly obě žalované shodně incident, k němuž mělo dle telefonického sdělení zůstavitele dojít mezi zůstavitelem a žalobcem po rekonstrukci bytu v souvislosti s vymáháním dalších peněz od zůstavitele žalobcem, který měl zůstavitele strčit na topení a nechat ho zraněného bez pomoci ležet. Výpovědi žalovaných v této části vyhodnotil soud jako nevěrohodné a nepřihlédl k nim, neboť se jednak vůbec neprojevily v rovině tvrzení žalovaných v době před koncentrací řízení, jednak v kontextu dalších provedených důkazů byly naprosto izolované.

8. Z faktury vystavené panem [jméno] [příjmení] ze dne [datum], faktury za stavbu plotu z 18. 9. 019 včetně smlouvy o dílo, z faktury za dodávku a montáž oken, platebního rozkaz z 13. 11. 1995 čj. 21 C 880/94, nebyly zjištěny žádné právně významné skutečnosti.

9. Po právní stránce posoudil soud projednávanou věc následovně.

10. Podle ust. § 1476 občanského zákoníku se dědí na základě dědické smlouvy, ze závěti nebo ze zákona Tyto důvody mohou působit i vedle sebe.

11. Podle ust. § 1532 občanského zákoníku vyžaduje závěť písemnou formu, ledaže byla pořízena s úlevami.

12. Podle ust. § 1537 občanského zákoníku zůstavitel může projevit poslední vůli ve veřejné listině.

13. Podle ust. § 1538 občanského zákoníku kdo sepisuje veřejnou listinu o závěti, přesvědčí se, zda se projev poslední vůle děje s rozvahou, vážně a bez donucení.

14. Podle ust. § 1635 odst. 1 občanského zákoníku v první třídě dědiců dědí zůstavitelovy děti a jeho manžel, každý z nich stejným dílem.

15. Podle ust. § 1642 občanského zákoníku náleží nepominutelnému dědici z pozůstalosti povinný díl.

16. Podle ust. § 1643 odst. 1, 2 občanského zákoníku nepominutelnými dědici jsou děti zůstavitele a nedědí-li, pak jsou jimi jejich potomci. Je-li nepominutelný dědic nezletilý, musí se mu dostat alespoň tolik, kolik činí tři čtvrtiny jeho zákonného dědického podílu. Je-li nepominutelný dědic zletilý, musí se mu dostat alespoň tolik, kolik činí čtvrtina jeho zákonného dědického podílu.

17. Podle ust. § 1646 dost. 1 občanského zákoníku ze zákonných důvodů lze nepominutelného dědice vyděděním z jeho práva na povinný díl vyloučit, anebo jej v jeho právu zkrátit. Zůstavitel může vydědit nepominutelného dědice, který a) mu neposkytl potřebnou pomoc v nouzi, b) o zůstavitele neprojevuje opravdový zájem, jaký by projevovat měl, c) byl dosouzen pro trestný čin spáchaný za okolností svědčících o jeho zvrhlé povaze nebo d) vede trvale nezřízený život.

18. Podle ust. § 1647 občanského zákoníku zůstavitel může vydědit nepominutelného dědice, který je tak zadlužen nebo si počíná tak marnotratně, že tu je obava, že se pro jeho potomky nezachová povinný díl. Učinit to však může jen tak, že tento jeho povinný díl zůstaví dětem tohoto nepominutelného dědice, popřípadě, není-li jich, jejich potomků.

19. Podle ust. § 1650 občanského zákoníku má nepominutelný dědic vyděděný neplatně právo na povinný díl; byl-li zkrácen na čisté hodnotě povinného dílu, má právo na jeho doplnění.

20. Podle ustanovení § 1651 odst. 1 občanského zákoníku má na povinný díl právo i nepominutelný dědic, o němž bylo zůstaviteli známo, že je naživu, a přesto jej v závěti opominul. Podle odst. 2 téhož ustanovení dopustil-li se ten, kdo byl opominut nikoli omylem, něčeho, co naplňuje zákonný důvod vydědění, hledí se na toto opominutí jako na vydědění učiněné mlčky a po právu.

21. Podle § 1653 občanského zákoníku byl-li nepominutelný dědic zkrácen nebo opominut, přispějí dědici i odkazovníci k vyrovnání jeho práva poměrně.

22. Soud posoudil věc dle citovaných ustanovení a došel k následujícímu závěru. Na základě závěti ze dne [datum] pořízené formou notářského zápisu učinil zůstavitel svými dědičkami žalované, a to každou stejným dílem. Závěť byla učiněna platně, v zákonem předepsané formě. V této závěti zůstavitel prohlásil, že nemá žádné vlastní potomky, přestože byl otcem žalobce, o jeho existenci věděl a jako k synovi se k němu choval (byť toto chování nelze označit jako běžné chování otce k synovi, když se lišilo podle prostředí, v němž se zůstavitel pohyboval). Žalobce jakožto zletilý syn zůstavitele byl jeho nepominutelným dědicem, a jako takovému mu náležel povinný díl pozůstalosti ve výši jedné čtvrtiny jeho zákonného dědického podílu. Prohlášení o neexistenci vlastních potomků a faktické opomenutí žalobce posoudil soud jako vydědění žalobce mlčky. Pro posouzení nároku žalobce na povinný díl pozůstalosti bylo proto dále třeba zkoumat existenci zákonných důvodů vydědění na straně žalobce. Ještě předtím, než se soud bude ve svém odůvodnění zabývat posuzováním jednotlivých zákonných důvodů, předesílá, že jeho hodnocení je ovlivněno skutečnostmi zjištěnými v průběhu řízení o vztahu zůstavitele se žalobcem. Tento vztah byl totiž do značné míry ovlivněný podezřením zůstavitele ohledně nemanželského původu žalobce a tím, že se rodiče žalobce rozvedli krátce po jeho narození. Zůstavitel poté se synem udržoval kontakt pouze sporadický (žalobce k němu mohl chodit pouze do práce), což způsobilo, že se mezi nimi prakticky nerozvinul žádný vztah. Tímto prizmatem pak třeba nahlížet i následně poskytovanou pomoc ze strany žalobce či jím projevovaný„ opravdový“ zájem o zůstavitele. Podle ustálené judikatury soudů je totiž třeba otázku, zda potomek o zůstavitele trvale neprojevoval opravdový zájem, který by jako potomek projevovat měl, posuzovat s přihlédnutím ke všem okolnostem případu a ve spektru dobrých mravů, které se ve společnosti ustálily. Jedním z hledisek, které je třeba u tohoto důvodu vydědění vždy zkoumat, je to, zda potomek zůstavitele měl reálnou možnost o zůstavitele projevit opravdový zájem, který by jako potomek měl projevit, tj. zda zůstavitel měl sám zájem se s potomkem stýkat a udržovat s ním běžné příbuzenské vztahy; vydědění přichází v úvahu jen tam, kde zůstavitel o tento blízký příbuzenský vztah stojí, kde se ho nezájem potomka osobně citově dotýká, kde mu tento stav vadí, a nikoliv, jde-li o situaci, kdy je mu tento stav lhostejný, případně kdy k němu sám i podstatně přispěl (srov. například rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 9. 8. 1996 sp. zn. 6 Co 10/96, publikovaný pod [číslo] ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 1998). V posuzovaném případě má soud za to, že nelze uzavřít, že by žalobce neposkytl zůstaviteli potřebnou pomoc v nouzi, neboť jednak bylo prokázáno, že žalobce zůstaviteli pomoc poskytoval (byť jen ohraničenou prostředím [obec]), jednak nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by zůstavitel byl v nouzi. Sám vysoký věk zůstavitele jakožto nouzi nelze vyhodnotit v situaci, kdy byl zůstavitel v podstatě až do své poslední hospitalizace schopen obstarat své základní životní potřeby, jak vyplynulo z výpovědí všech svědků spjatých s Obrataní. Otázkou je též, zda by sám zůstavitel případnou pomoc žalobce v [obec] uvítal, když se jednalo o prostředí, v němž existenci žalobce tajil. Na základě zjištěného skutkového stavu a ve světle vzájemných vztahů zůstavitele a žalobce nelze dle názoru soudu dospěl ani k závěru, že žalobce neprojevoval o zůstavitele opravdový zájem, jaký by projevovat měl. Určitý zájem žalobce spočívající v telefonátech, poskytované pomoci či pozvání na narozeniny byl v řízení prokázán, přičemž v kontextu nedostatečně rozvinutých vztahů zůstavitele a žalobce, které nelze klást k tíži žalobce, je podle názoru soudu nárok na kvalitu či intenzitu projevovaného„ opravdového zájmu“ nižší než by byl v případech, kdy zůstavitel o potomky příkladně pečuje. Soud se neztotožnil s názorem strany žalované, že důvod k vydědění žalobce by bylo možno dále spatřovat i v tom, že byl odsouzen pro trestný čin spáchaný za okolností svědčících o jeho zvrhlé povaze, když tímto trestným činem mělo být zanedbání povinné výživy, jehož se žalobce dopustil před několika desítkami let a jehož spáchání již není patrné ani z rejstříku trestů. Žalované se v řízení pokoušely tvrdit a prokazovat, že žalobce trvale vedl nezřízený život a že zůstavitel měl vůči tomuto životnímu stylu žalobce výhrady, když mu vadilo zejména, že žalobce má dluhy, kouří, pije pivo či je nevhodně oblečený na oslavě. Dle názoru soudu je však třeba nezřízenost života posuzovat porovnáním s obecnou kategorií tzv. dobrých mravů, a nikoli ji vyhodnocovat výhradě dle představy konkrétního člověka. Za vedení nezřízeného života je – jak vyplývá např. z komentáře C. H. Beck k citovanému ustanovení – třeba považovat například těžký alkoholismus, gamblerství apod., tedy dlouhodobé chování o určité intenzitě, kterou soud v projednávaném případě u žalobce neshledal.

23. Vzhledem k tomu, že v řízení nebylo prokázáno, že by byl naplněn některý z důvodů pro vydědění žalobce, má žalobce jakožto nepominutelný dědic nárok na povinný díl ve výši jedné čtvrtiny hodnoty dědictví ve výši 2 642 169,17 Kč, tedy ve výši žalované částky. Proto bylo rozhodnuto o povinnosti žalovaných tuto částku žalobci vyplatit v obecné pariční lhůtě společně se zákonným úrokem z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku splatné v souladu s výzvou strany žalující z [datum].

24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 217 518,30 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 33 078 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 660 542 Kč sestávající z částky 10 980 Kč za každý z třinácti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky 5 490 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně čtrnácti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 152 430 Kč ve výši 32 010,30 Kč. Soud nepřiznal zástupcem žalobce požadovanou náhradu nákladů řízení za sdělení k výzvě soudu z [datum] s ohledem na jeho rozsah i obsah, který mohl být soudu sdělen při jednání, a dále za jeden úkon v souvislosti s jednáním dne [datum], kdy dvě hodiny jednání byly přesaženy jen o několik minut.

25. České republice – Okresnímu soudu v Karlových Varech vznikly v souvislosti s vyplaceným svědečným nezálohované náklady řízení ve výši 15 923 Kč, proto soud ve výroku III. tohoto rozsudku uložil povinnost zaplatit tyto náklady podle ustanovení § 148 odst. 1 o. s. ř. ve věci neúspěšným žalovaným.