10 C 195/2023

Plný text

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl samosoudkyní Mgr. Blankou Magliovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro 25 150,62 Kč / úvěr

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 25 150,62 Kč s úrokem z prodlení ve výši 24,7 % ročně z částky 21 057,72 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 607 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 25 150,62 Kč s příslušenstvím z titulu Smlouvy o kontokorentním úvěru [číslo] uzavřené mezi účastníky dne [datum].

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. V souladu s ust. § 115a o.s.ř. rozhodl soud ve věci bez nařízení jednání.

4. Soud provedl důkazy Smlouvou o úvěru ze dne [datum], přehledem splátek, prohlášením kontokorentu za splatný, výzvou k úhradě dlužné částky, oznámením o zesplatnění, upomínkami, a na základě provedených důkazů dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci:

5. Dne [datum] uzavřeli účastníci Smlouvu o kontokorentním úvěru [číslo] na jejímž základě poskytla žalobkyně žalovanému kontokorentní úvěr do výše limitu 50.000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr žalobkyni splatit do [datum] včetně úroku 16,90 % ročně. Pro případ porušení povinností žalovaným bylo v článku V. smlouvy smlouva sjednáno právo žalobkyně jednostranně ukončit oprávnění žalovaného čerpat limit kontokorentu a prohlásit jej za splatný a úročení jistiny po splatnosti smluvním úrokem ve výši roční úrokové sazby dle smlouvy zvýšené o 10 % v jí stanovených splátkách. Žalovaný se dostala do prodlení s úhradou dluhu a žalobkyně prohlásila dopisem ze dne [datum] k témuž dni kontokorent za splatný s tím, že jej měl splatit v měsíčních splátkách po 500 Kč, roční úroková sazba byla stanovena na 14,70 % (úrok z prodlení 24,70 %) a úvěrová pohledávka byla převedena na evidenční účet pohledávek č. [bankovní účet]. Jelikož žalovaný stanovené splátky řádně neuhradil, žalobkyně dopisem ze dne [datum] úvěr zesplatnila ke dni [datum] a vyzvala žalovaného k úhradě dluhu ve výši do tohoto data. Ani přes výzvu k zaplacení z [datum] žalovaný žalobkyni ničeho neuhradil. K datu podání žaloby vyčíslila žalobkyně pohledávku za žalovanou částkou 25 150,62 Kč sestávající z jistiny ve výši 21 057,72 Kč, úroku ve výši 14,7 % za období od [datum] do [datum] v částce 955,10 Kč, smluvního úroku z prodlení ve výši 24,70 % za období od [datum] do [datum] ve výši 127,8 Kč, poplatků dle sazebníku za prohlášení KTK za splatný, vedení úvěrového účtu, odeslání výpisu a za dlužnost ve výši 3 010 Kč.

6. Soud dospěl k následujícím právním závěrům:

7. Podle § 2 z. č. 91/2012 Sb. zákon se použije v mezích ustanovení vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, a přímo použitelných ustanovení práva Evropské unie. Pokud jde o pravomoc soudů České republiky, pak dvoustranná úmluva s Bangladéší neexistuje. Pravomoc a příslušnost zdejšího soudu k rozhodování tohoto sporu, kdy žalovaný – státní příslušník Bangladéše má bydliště na území České republiky, je založena na základě článku 4 a článku 7 odst. 2 NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU [příjmení] [jméno] (EU) Č. [číslo] ze dne [datum] o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I), přičemž v souladu se čl. 4 bod 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007 (Řím II) bylo aplikováno české právo.

8. Podle ust. § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle ust. § 2399 odst. 1 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

10. Podle ust. § 2001 občanského zákoníku lze od smlouvy odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon.

11. Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla řádně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ust. § 2393 a následujících občanského zákoníku, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve sjednané výši a žalovaný se jej zavázal žalobkyni splatit způsobem stanoveným ve smlouvě. Žalobkyně svůj závazek poskytnout žalovanému finanční prostředky splnila, žalovaný však svému závazku vyplývajícímu ze smlouvy řádně splatit úvěr nedostál, a proto žalobkyně úvěr v souladu s čl. V Smlouvy zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě celého neuhrazeného úvěru včetně smluvených úroků a úroků z prodlení. Vzhledem k tomu, že žalovaný žalobkyni ničeho neuhradil, soud shledal žalobu důvodnou a v plném rozsahu jí vyhověl včetně požadovaných úroků a úroků z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 607 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 007 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.