10 C 200/2026

Plný text

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl soudkyní Mgr. Blankou Magliovou ve věci navrhovatelky: Jméno navrhovatelky, narozená Datum narození navrhovatelky bytem Adresa navrhovatelky zastoupená obecnou zmocněnkyní Jméno zmočněnkyně bytem Adresa zmočněnkyně o uznání cizího rozhodnutí

I. Osvědčení o dědickém právu ze zákona vydávané za účelem doložení práva na pozůstalost, která se nachází mimo území Ruské federace (v originále „Свидетельство о праве наследования по закону, выданное для подтверждения права наследования, находящегося за пределами Российской Федерации“), vydané dne datum notářem jméno FO v Mytiščinském notářském obvodu Moskevské oblasti, Ruská federace, registrované v registru pod č. hodnota, kterým se osvědčuje dědické právo navrhovatelky Jméno navrhovatelky, r. č. RČ, jakožto zákonné dědičky majetku nacházejícího se mimo území Ruské federace po zůstaviteli jméno FO, zemřelém dne datum, se uznává v celém rozsahu na území České republiky.

II. Navrhovatelka nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Navrhovatelka se návrhem na uznání cizího rozhodnutí domáhá uznání Osvědčení o právu na dědění ze zákona ze dne datum vydaného notářem jméno FO v Mytiščinském notářském obvodu Moskevské oblasti, Ruská federace, registrované v registru pod č. hodnota, kterým se potvrzuje dědické právo navrhovatelky k veškerému majetku po zůstaviteli jméno FO, zemřelém dne datum v celém rozsahu na území České republiky․ Dále uvedla, že je dědičkou po svém manželovi, který měl u peněžního ústavu právnická osoba., se sídlem adresa, zřízený bankovní účet a uznání shora uvedeného osvědčení je podmínkou pro vydání finančních prostředků na tomto účtu navrhovateli.

2. Navrhovatelka žádala uznání cizího rozhodnutí vydaného v dědické věci, soud s odkazem na ust. § 2 zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém (dále jen z.m.p.s.) aplikoval před úpravou obsaženou v tomto zákoně v ust. § 79 z.m.p.s. dvoustrannou mezinárodní smlouvu uveřejněnou vyhláškou č. 95/1982 Sb. o Smlouvě mezi Československou socialistickou republikou a Svazem sovětských socialistických republik o právní pomoci a právních vztazích ve věcech občanských, rodinných a trestních (dále jen„ mezinárodní smlouva“), jelikož navrhovatelka žádá uznání osvědčení vydaného v dědickém řízení pověřeným notářem, což lze mít za rozhodnutí justičního orgánu v občanskoprávní věci majetkové povahy ve smyslu čl. 54 mezinárodní smlouvy.

3. Soud nejprve učinil s odkazem na tuto mezinárodní smlouvu závěr, že je dána mezinárodní příslušnost věc rozhodnout, a to podle čl. 56 odst. 1 mezinárodní smlouvy, podle něhož je dána pravomoc soudu smluvní strany, na jejímž území má být rozhodnutí vykonáno. Vzhledem ke skutečnosti, že navrhovatelka žádá uznání rozhodnutí ve vztahu k vydání majetku na území České republiky, je český soud příslušný věc projednat a rozhodnout. Soud v souladu s návrhem rovněž dospěl k závěru, že je dána místní příslušnost Okresního soudu v Karlových Varech, který je s ohledem na bydliště navrhovatelky jejím obecným soudem (ust. § 16 odst. 4 z.m.p.s.).

4. Soud konstatuje, že cizí rozhodnutí v majetkových věcech se uznávají bez dalšího řízení, jak by tomu mohlo být i v tomto případě, nicméně je možné cizí rozhodnutí uznat ve zvláštním řízení v případě, kdy navrhovatelka trvá na uznání rozhodnutím soudu, proto soud ve věci rozhodl, a to rozsudkem bez nařízení jednání v souladu s ust. § 16 odst. 4 z.m.p.s.

5. Soud vycházel ze skutkového stavu, že navrhovatelka žádala uznání rozhodnutí v dědické věci po zemřelém jméno FO, narozený dne datum, zemřelý dne datum, konkrétně Osvědčení o dědickém právu za zákona vydané dne datum notářem jméno FO v Mytiščinském notářském obvodu Moskevské oblasti, Ruská federace, registrované v registru pod č. hodnota, kterým se osvědčuje dědické právo navrhovatelky Jméno navrhovatelky, r. č. RČ, jakožto zákonné dědičky majetku nacházejícího se mimo území Ruské federace, přičemž toto rozhodnutí z dědického řízení je opatřeno ověřovací doložkou, tzv. apostilou (čl. 3 odst. 1 a čl. 4 Haagské úmluvy o zrušení požadavku ověřování cizích veřejných listin („ Úmluva o Apostile“) z 5. října 1961 uveřejněné pod č. 45/1999 Sb.), z tohoto pohledu je osvědčena pravost podpisu, pravomoc podepsaného orgánu, totožnost pečeti a razítka orgánu, který listinu vydal (zjištěno z osvědčení o dědickém právu ze zákona registrované pod hodnota včetně apostily a úředního překladu do českého jazyka.

6. Po právní stránce vycházel soud z ustanovení mezinárodní smlouvy, konkrétně z čl. 54 mezinárodní smlouvy, podle kterého smluvní strany za podmínek stanovených v této smlouvě uznávají a vykonávají na území druhé smluvní strany rozhodnutí justičních orgánů v občanských, pracovních a rodinných věcech majetkové povahy, jakož i soudem schválené smíry v těchto věcech, dále dle čl. 56 odst. 2 mezinárodní smlouvy soud, který rozhoduje o uznání a nařízení výkonu rozhodnutí se omezí na zjištění, zda jsou splněny podmínky stanovené touto smlouvou. Zjistí-li že tyto podmínky jsou splněny, nařídí výkon rozhodnutí.

7. Podle čl. 60 mezinárodní smlouvy uznání a výkon rozhodnutí uvedených v čl. 54 mezinárodní smlouvy může být odmítnuto jestliže a) podle právního řádu smluvní strany, na jejímž území bylo rozhodnutí vydáno, nenabylo právní moci nebo není vykonatelné, s výjimkou rozhodnutí, která jsou vykonatelná před nabytím právní moci, b) podle právního řádu třeba jen jedné smluvní strany marně uplynula lhůta k výkonu rozhodnutí, c) navrhovatel nebo odpůrce se nezúčastnil řízení v důsledku toho, že jemu nebo jeho zástupci nebylo včas a řádně doručeno předvolání nebo v důsledku toho, že předvolání bylo učiněno pouze veřejnou vyhláškou nebo jiným způsobem, který není v souladu s ustanovením této smlouvy, d) bylo již o téže věci mezi týmiž účastníky na území smluvní strany, kde má být rozhodnutí uznáno nebo vykonáno, vydáno dříve rozhodnutí, které nebylo právní moci, nebo jestliže orgán této smluvní strany zahájil dříve řízení v téže věci, e) podle ustanovení této smlouvy, a v případech touto smlouvou neupravených, podle právního řádu smluvní strany, na jejímž území má být rozhodnutí uznáno a vykonáno, je k řízení ve věci dána výlučná pravomoc jejich orgánů.

8. Na základě aplikace příslušné právní úpravy k prokázanému skutkovému stavu soud činí závěr, že nejsou žádné překážky, jež by uznání tohoto rozhodnutí bránily, proto návrhu vyhověl a rozhodl o uznání rozhodnutí, tak jak je uvedeno ve výroku I.

9. Ohledně nákladů řízení soud rozhodl tak, že žádnému z účastníků náklady řízení nepřiznal, když jediným účastníkem řízení byla navrhovatelka (výrok II.). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Karlových Varech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.