10 C 23/2023

Plný text

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl samosoudkyní Mgr. Blankou Magliovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro 258.223,90 Kč / úvěr

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 175.244,90 Kč s úrokem ve výši 8,25 % ročně z částky 175.244,90 Kč od datum do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 175.244,90 Kč od datum do zaplacení a částku 82.979 Kč s úrokem ve výši 10 % ročně z částky 82.979 Kč od datum do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 82.979 Kč od datum do datum a zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 82.979 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 45.323,20 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni částky 175.244,90 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalovanému ze smlouvy o kontokorentním úvěru č. KTK bankovní účet ze dne datum, na jejímž základě se původní věřitel (příjmení příjmení příjmení Republic and právnická osoba, IČO) zavázal poskytnout žalovanému na účtu žalovaného č. bankovní účet kontokorentní úvěr až do výše 98.000 Kč, který se žalovaný zavázal průběžně splácet vkladem na účet společně s úrokem ve výši 18 %, a částky 82 979 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalovanému ze smlouvy o vydání kreditní karty číslo ze dne datum, na jejímž základě se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému úvěr čerpaný kreditní kartou do výše úvěrového rámce 50.000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr splácet společně s úroky a poplatky povinnými měsíčními splátky ve výši 5% ve výši dlužné částky. Žalovaný porušil podmínky z první uvedené smlouvy tím, že přečerpal sjednanou výši kontokorentu a právní předchůdce žalobkyně výzvou z datum tento úvěr zesplatnil k datum a vyzval žalovaného k okamžité úhradě zůstatku úvěru ve výši 175.244,90 Kč. Žalovaný porušil své povinnosti i ze druhé uvedené smlouvy, když neuhradil splatné pohledávky právního předchůdce žalobkyně řádně a včas, načež byl úvěr s účinností k datum zesplatněn a žalovaný byl vyzván k úhradě částky 82.979 Kč. Původní věřitel žalobkyně následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum postoupil pohledávku vyplývající z uvedené úvěrové smlouvy v celé výši včetně veškerého příslušenství žalobkyni.

2. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Soud proto rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.

3. Ze Smlouvy o poskytnutí kontokorentního úvěru č. KTK bankovní účet ze dne datum soud zjistil, že jejím obsahem je závazek původního věřitele jakožto bankovního ústavu poskytnout žalovanému úvěr až do výše 98.000 Kč a závazek žalovaného splatit tento úvěr pravidelnými měsíčními splátkami ve výši sjednané smlouvou v závislosti na výši čerpaného úvěru, a to včetně smluveného úroku ve výši 18 % ročně. Nedílnou součást smlouvy tvoří obecné obchodní podmínky, produktové obchodní podmínky a sazebník původního věřitele, jimiž jsou smluvní strany vázány. Ze Všeobecných obchodních podmínek původního věřitele, soud zjistil, že tyto opravňují původního věřitele jednostranně od úvěrové smlouvy odstoupit v případě jejího porušení žalovaným. Ze Sazebníku původního věřitele vyplývá výše poplatků účtovaných žalovanému. Z výpisu z úvěrového účtu žalovaného soud zjistil, že žalovaný úvěr čerpal a jakým způsobem byl úvěr splácen. Z dopisu původního věřitele žalovanému ze dne datum soud zjistil, že jeho obsahem je odstoupení od shora specifikované úvěrové smlouvy a dále pak výzva žalovanému k úhradě dlužných částek v celkové výši 175.244,90 Kč. Ze Smlouvy o vydání kreditní karty číslo ze dne datum soud zjistil, že jejím obsahem je závazek původního věřitele jakožto bankovního ústavu poskytnout žalovanému úvěr čerpaný kreditní kartou až do výše 50.000 Kč a závazek žalovaného splácet tento úvěr vždy alespoň ve výši tzv. povinné minimální splátky ve výši 5 % z celkové dlužné částky ke dni vyhotovení výpisu, minimálně ve výši 300 Kč včetně sjednaného úroku a poplatků. Nedílnou součást smlouvy tvoří obecné obchodní podmínky, produktové obchodní podmínky a sazebník původního věřitele, jimiž jsou smluvní strany vázány. Z Produktových podmínek původního věřitele, soud zjistil, že tyto opravňují původního věřitele jednostranně od úvěrové smlouvy odstoupit v případě prodlení dlužníka s úhradou dluhů vůči věřiteli. Z výpisu z úvěrového účtu žalovaného soud zjistil, že žalovaný úvěr čerpal a jakým způsobem byl úvěr splácen. Z dopisu původního věřitele žalovanému ze dne datum soud zjistil, že jeho obsahem je odstoupení od shora specifikované úvěrové smlouvy a dále pak výzva žalovanému k úhradě dlužné částky v celkové výši 82.979 Kč ve lhůtě do datum. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum soud zjistil, že původní věřitel jejím prostřednictvím postoupil pohledávky vyplývající z uvedené úvěrové smlouvy v celé výši včetně veškerého příslušenství žalobkyni.

4. Po právní stránce posoudil soud věc následovně.

5. Neboť byly obě smlouvy uzavřeny v roce 2013, tedy ještě před účinností nového občanského zákoníku, aplikoval soud dle § 3028 odst. 3 občanského zákoníku, předpisy účinné do 31. 12. 2013.

6. Podle ustanovení § 497 obch. z. se smlouvou o úvěru věřitel zavazuje, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle ustanovení § 502 obch. z. je dlužník od doby poskytnutí peněžních prostředků povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona.

8. Podle § 506 obch.z. je-li dlužník v prodlení s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu více než tří měsíce, je věřitel oprávněn od smlouvy odstoupit a požadovat, aby dlužník vrátil dlužnou částku s úroky. Odstoupení nemá vliv na zajištění závazků z této smlouvy.

9. Podle ustanovení § 273 odst. 1 obch. z. lze část obsahu smlouvy určit také odkazem na všeobecné obchodní podmínky vypracované odbornými nebo zájmovými organizacemi nebo odkazem na jiné obchodní podmínky, jež jsou stranám uzavírajícím smlouvu známé nebo k návrhu přiložené.

10. Podle § 369 odst. 1 obch. z. je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského.

11. Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi původním věřitelem a žalovaným byly řádně uzavřeny smlouvy o úvěru ve smyslu § 497 obch. z. Na základě těchto smluv poskytl původní věřitel žalovanému úvěry až do výše 98.000 Kč, resp. 50.000 Kč, které žalovaný přečerpal, když v prvním případě vyčerpal 175.244 Kč, ve druhém pak 82.979 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté tyto prostředky splácet shora specifikovanými měsíčními splátkami stanovenými úvěrovými smlouvami, a to včetně sjednaných smluvních úroků, své povinnosti vyplývající ze smluv však řádně neplnil. Proto původní věřitel využil svého práva vyplývajícího z příslušného ustanovení obchodních podmínek, kterými byl žalovaný dle předmětné smlouvy vázán, a od úvěrových smluv odstoupil. V souladu s ustanovením § 351 odst. 2 obch. z. tak žalovanému vznikla povinnost vrátit původnímu věřiteli poskytnutá plnění včetně sjednaných úroků z úvěru. Protože pohledávky byly postoupeny v souladu s § 524 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dospěl soud k závěru, že původní věřitel postoupil pohledávky žalobkyni, což zakládá aktivní legitimaci k vedení sporu.

12. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě jak co do žalované částky, tak i co do úroku z prodlení z této částky uplatněného v souladu s § 517 odst. 2 obč. zák., dle kterého má věřitel právo požadovat vedle plnění i úroky z prodlení ve výši specifikované v § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb.

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 45.323,20 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 10.330 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 258.223,90 Kč sestávající z částky 9.340 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 28.920 Kč ve výši 6.073,20 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Karlových Varech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.