10 C 234/2023

Plný text

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl soudkyní Mgr. Blankou Magliovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B za účasti vedlejšího účastníka Jméno účastníka A , narozeného Datum narození účastníka A bytem Adresa účastníka A za účasti vedlejšího účastníka Jméno účastníka B , narozené Datum narození účastníka B bytem Adresa účastníka B o určení neúčinnosti právního jednání

I. Žaloba na určení, že darovací smlouva uzavřená dne 12. 3. 2020 mezi žalovanou a vedlejšími účastníky na straně žalované, jejímž předmětem bylo darování pozemku parc. číslo , číslo, , jehož součástí je budova čp, číslo, , a pozemku parc. číslo , číslo, , vše v k. ú. a obci , adresa, , a návrh na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí ze dne 15. 4. 2020, jsou vůči žalobkyni neúčinná právní jednání, se zamítá.

II. Žaloba na určení, že k uspokojení vykonatelné pohledávky žalobkyně ve výši 3 682 367,59 Kč s příslušenstvím, kterou žalobkyně eviduje za vedlejšími účastníky na straně žalované vyplývající ze směnečného platebního rozkazu vydaného Krajským soudem v Plzni dne 4. 8. 2021, č. j. 49 Cm 24/2021-11, a z rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 20. 10. 2021, č. j. 49 Cm 24/2021–62, je žalobkyně oprávněna vést exekuci a žalovaná jako vlastník nemovitosti je povinna strpět vedení exekuce na pozemek parc. číslo , číslo, , jehož součástí je budova čp, číslo, , a pozemek parc. číslo , číslo, , vše v k. ú. a obci , adresa, , se zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 56 570 Kč k rukám právního zástupce žalované, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Vedlejší účastníci na straně žalované nemají právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 24. 7. 2023 se žalobkyně se domáhala určení, že je vůči ní neúčinná darovací smlouva uzavřená dne 12. 3. 2020 mezi žalovanou a jejími rodiči – vedlejšími účastníky na straně žalované – i návrh na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí ze dne 15. 4. 2020 a dále určení, že je oprávněna na těchto nemovitostech vést exekuci k uspokojení své vykonatelné pohledávky, kterou má za vedlejšími účastníky na straně žalované. Předmětem darovací smlouvy ze dne 12. 3. 2020 byl pozemek parc. číslo , číslo, , jehož součástí je budova čp, číslo, , a pozemek parc. číslo , číslo, , vše v k. ú. a obci , adresa, , (dále jen „předmětné nemovitosti“). Žalobkyně uvedla, že má vůči vedlejším účastníkům na straně žalované vykonatelnou pohledávku ve výši 3 682 367,56 Kč s příslušenstvím, když na základě vlastní směnky na řad žalobce ze dne 1. 6. 2019, jejímiž směnečnými ručiteli vedlejší účastníci na straně žalované byli, vydal Krajský soud v Plzni dne 4. 8. 2021 směnečný platební rozkaz č. j. 49 Cm 24/2021-11, ponechaný v platnosti rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 20. 10. 2021, č. j. 49 Cm 24/2021-62, který nabyl právní moci dne 15. 2. 2022 a stal se vykonatelným dne 19. 2. 2022. Bezúplatným převodem předmětných nemovitostí na osobu blízkou několik měsíců po vystavení směnky zkrátili vedlejší účastníci na straně žalované uspokojení žalobkyně, když z exekučního řízení, vedeného na návrh žalobkyně soudním exekutorem Mgr. , jméno FO, , Exekutorský úřad , adresa, , pod sp. zn. 219 EX 00477/23, vyplynulo, že jiný majetek nevlastní.

2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila s tím, že právní jednání jejích rodičů spočívající v uzavření darovací smlouvy nebylo vedeno zkracujícím úmyslem a žalovaná nevěděla v době uzavírání darovací smlouvy o závazcích svých rodičů vůči žalobkyni. Žalovaná dále namítala, že vzhledem k tomu, že k převodu předmětných nemovitostí došlo bezúplatně a nárok žalobkyně proto vychází z ustanovení § 591 občanského zákoníku, byla žaloba podána opožděně.

3. Rozsudek zdejšího soudu ze dne 18. 6. 2024, č. j. 10 C 234/2023–123, byl zrušen usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 11. 10. 2024, č. j. 61 Co 213/2024–141, v němž odvolací soud uložil zdejšímu soudu zabývat se naplněním dalších předpokladů pro uplatnění odpůrčího práva žalobkyní dle § 590 odst. 1 písm. a) občanského zákoníku. K výzvě soudu žalobkyně doplnila svá tvrzení tak, že na zkracující úmysl vedlejších účastníků na straně žalované bylo možno usuzovat z toho, že si byli vědomi prověřování svého majetku před tím, než jako ručitelé podepsali směnku, přičemž tento majetek tvořily právě nemovitosti. Skutečnost, že si žalovaná musela být vědoma zkracujícího charakteru darovací smlouvy, dovozovala žalobkyně z toho, že žalovaná bydlí na stejné adrese jako vedlejší účastníci a sdílí s nimi domácnost4. Mezi účastníky bylo nesporné, že rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 20. 10. 2021 č. j. 49 Cm 24/2021-62, byla vedlejším účastníkům na straně žalované a zároveň rodičům žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni směnečný peníz ve výši 3 682 367,59 Kč se 6 % úrokem od 31. 3. 2021 do zaplacení společně s náhradou nákladů řízení; rozsudek nabyl právní moci dne 15. 2. 2022. Vedlejší účastníci na straně žalované uzavřeli se žalovanou dne 12. 3. 2020 darovací smlouvu, jíž na žalovanou převedli pozemek parc. č. , číslo, , jehož součástí je budova č. p, číslo, , a pozemek parc. č. , číslo, , vše v k. ú. a obci , adresa, ; vklad vlastnického práva byl povolen s právními účinky ke dni 15. 4. 2020. Nesporným byl dále obsah darovací smlouvy ze dne 12. 3. 2020.

5. Mezi účastníky bylo sporné, zda vedlejší účastníci uzavřeli darovací smlouvu v úmyslu zkrátit věřitele (žalobkyni) a zda byl tento úmysl žalované znám.

6. Z výslechu svědka , jméno FO, (zaměstnanec žalobkyně) soud zjistil, že na základě dřívější výborné spolupráce s panem , jméno FO, a po obhlédnutí prostor, které se žalobkyni velice líbily, se žalobkyně rozhodla vyhovět žádosti pana , jméno FO, o spolupráci i na projektu restaurace , název zařízení, . Po vnitřním procesu schválení a vyhodnocení záruk kreditním oddělením, které mimo jiné zjišťuje i nemovitosti, byla uzavřena (jinak nestandardně uzavíraná) smlouva desetiletá, z níž plynulo žadateli více peněz, a to z důvodu prodražení výstavby, vybavení apod. O prověřování bonity na počátku pan , jméno FO, věděl, byla to podmínka řečená před stavbou provozovny již při orientační schůzce, svého ručení si byla vědoma i paní , jméno FO, , což svědek ověřil při podpisu smlouvy. Do doby, než začal covid, fungovala restaurace dobře, včetně toho, že mělo dojít i k nasmlouvání nějakých zájezdů. K vyhodnocení výsledků z hlediska plnění smlouvy dochází jednou za rok, průběžně se však dělá odhad pro obě strany. Skutečnost, že ručení vedlejších účastníků na straně žalované s nimi bylo probíráno, bylo potvrzeno i e-mailem pana , jméno FO, z 20. 1. 2023.

7. Z výslechu svědka , jméno FO, (zaměstnanec žalobkyně), bylo zjištěno, že bonitu klienta prověřuje speciální kreditní oddělení a v případě vyplácení peněz předem musí zákazník doložit, že něco vlastní a je schopen tím ručit. Obecně existují tři varianty, a to ručení majetkem, bankovní zástava či ručitel, přičemž tímto ručitelem je vždy ten, kdo bude restauraci provozovat. Pokud je s ohledem na velikost poskytované částky třeba, aby bylo ručitelů více, vyzývají zákazníka, aby dodal dalšího avala. V konkrétním případě chtěla žalobkyně vzhledem k výši částky probíral ručitele dva. Závazek ručitelů nezbavovat se majetku ani povinnost o případných změnách informovat ve smlouvě není upravena.

8. Z výpisů z nahlížení do katastru nemovitostí (čl. 80–82) soud zjistil, že žalobkyně již dne 15. 11. 2018 ověřovala, jaké nemovitosti vedlejší účastníci na straně žalované vlastní. Stejnou skutečnost pak ověřovala i k 4. 4. 2019, jak bylo zjištěno z evidence práv pro osobu (údaje katastru nemovitostí platné.

9. Z e-mailu ze 17. 12. 2019 bylo zjištěno, že téhož dne posílal vedlejší účastník na straně žalované panu , jméno FO, z realitní kanceláře , adresa, bydlení scan občanského průkazu žalované s předmětem – občanský průkaz dcery pro darovací smlouvu.

10. Z e-mailu , jméno FO, ze 7. 1. 2020 včetně přílohy bylo zjištěno, že téhož dne posílal pan , jméno FO, vedlejšímu účastníku na straně žalované návrh darovací smlouvy ve prospěch žalované.

11. Z e-mailu pana , jméno FO, z 31. 3. 2025 bylo zjištěno, že o darovacích smlouvách na nemovitý majetek manželů , jméno FO, bylo jednáno v letech 2018–2020; od podzimu 2018 se řešil převod bytu v , adresa, na syna , jméno FO, (k podpisu darovací smlouvy došlo na jaře 2019). V této době již byl pan , jméno FO, osloven kvůli přípravě darovací smlouvy, jíž měl být na žalovanou převeden rodinný dům v , adresa, . Z důvodu zaneprázdnění , jméno FO, při přípravě a zahájení provozu restaurace , název zařízení, došlo k podpisu této smlouvy v březnu 2020.

12. Z darovací smlouvy bylo zjištěno, že vedlejší účastníci ji podepsali dne 11. 3. 2020, žalovaná pak 12. 3. 2020.

13. Ze zprávy insolvenčního správce o hospodářské situaci , právnická osoba, z 10. 11. 2021, včetně seznamu přihlášených pohledávek a z přihlášky společnosti , právnická osoba, . soud zjistil, že ke dni uzavření darovací smlouvy dlužila tato společnost na základě čtyř již splatných faktur celkem částku 31 813 Kč.

14. Z účastnického výslechu vedlejšího účastníka na straně žalované , Jméno účastníka A, soud zjistil, že k převodu nemovitosti došlo v rámci rodinného zabezpečení dětí plánovaného asi od konce roku 2017. Nejprve byl převeden byt na syna , jméno FO, na jaře 2019, následovalo vypořádání s dcerou, jíž měli rodiče darovat rodinný dům. Z důvodu zahájení provozu restaurace se tento úmysl začal realizovat až na podzim 2019, kdy se začaly zpracovávat dokumenty. V této době byla restaurace úspěšná. Pokud byla žalobkyní zpochybňována věrohodnost vedlejšího účastníka na straně žalované, podotýká soud, že účastnická výpověď má pouze podpůrný význam a primárně vyšel z jiných důkazů; skutečnosti uvedené ve výpovědi vedlejšího účastníky tak byly zejména prokázány jinými důkazy.

15. Ze smlouvy o dílo a smlouvy podlicenční (čl. 36 a násl.), a smlouvy o dílo (čl. 47 a násl.) bylo zjištěno, že byla žalobkyní a společností , právnická osoba, podepsána dne 1. 4. 2019, ze smlouvy o zajištění reklamních a propagačních služeb (čl. 40 a násl.) bylo zjištěno, že byla žalobkyní a společností , právnická osoba, podepsána dne 1. 6. 2019.

16. Z e-mailů ze 17. 5. 2021 (čl. 35 p.v.), ze 6. 9. 2021 (čl. 35), ze smlouvy o dílo a smlouva podlicenční na č. l. 36 a násl., smlouvy o zajištění reklamních a propagačních služeb na č. l. 40 a násl. a smlouvy o dílo na č. l. 47 a násl. nebyly zjištěny žádné právně významné skutečnosti.

17. Soud k důkazu neprovedl účastnický výslech žalované, který navrhovala žalobkyně, neboť žalovaná se svým výslechem nesouhlasila s tím, že veškeré podstatné okolnosti ve věci uvedla v rámci svých vyjádření ve věci samé. Dále soud neprovedl k důkazu účastnický výslech vedlejší účastnice na straně žalované navrhovaný stranou žalovanou, neboť na provedení tohoto důkazu strana žalovaná po účastnickém výslechu vedlejšího účastníka na straně žalované netrvala.

18. Byť ve věci bylo prokázáno, že si vedlejší účastníci na straně žalované byli vědomi, že ručí za závazky společnosti , právnická osoba, celým svým majetkem (a zejména tedy svými nemovitostmi), nelze dle názoru soudu uzavřít, že by předmětnou darovací smlouvu uzavírali v úmyslu zkrátit věřitele. Soud uvěřil tvrzení strany žalované, že k převodu nemovitostí došlo ve snaze uspořádat majetkové vztahy v rodině, o čemž svědčí jednak skutečnost, že již na jaře 2019 darovali vedlejší účastníci na straně žalované svůj byt synu , jméno FO, a o předmětné darovací smlouvě bylo s realitním makléřem jednáno již na podzim 2019 (v prosince 2019 byly zasílány potřebné dokumenty), a dále též to, že i v době podpisu darovací smlouvy restaurace , název zařízení, úspěšně fungovala. Žalobkyní namítaný dluh společnosti , právnická osoba, vůči společnosti , právnická osoba, . (existující v době podpisu smlouvy) byl vedlejším účastníkem na straně žalované vysvětlen tak, že měsíční splátka dvou automobilů ve výši 14 750 Kč byla pravidelně splácena, 4 faktury na relativně nízké částky (obrat restaurace byl cca 1 000 000 Kč měsíčně) mohly být buď chybou v komunikaci, nebo mohly vzniknout v souvislosti s dopravní nehodou jednoho z vozů a řešením pojistné události. Kromě toho nebyl převod nemovitostí na třetí osoby žádnou ze smluv uzavřenou mezi žalobkyní a společností , právnická osoba, jakkoli zapovídán a nebyla sjednána ani informační povinnost o takovéto změně.

19. Na základě mezi účastníky nesporných skutečností a provedeného dokazování dospěl soudu k tomuto závěru o skutkovém stavu.

20. Od podzimu 2018 bylo v rodině manželů , jméno FO, jednáno o rodinném majetkovém uspořádání, v rámci něhož byl na syna , jméno FO, převeden byt v , adresa, (k podpisu darovací smlouvy došlo na jaře 2019), v této době se s realitním makléřem panem , jméno FO, jednalo i o přípravě darovací smlouvy, jíž měl být na žalovanou převeden rodinný dům v , adresa, . Dokumenty k přípravě této smlouvy byly realitnímu makléři vedlejším účastníkem na straně žalované zaslány již v prosinci 2019. Vedlejší účastníci na straně žalované uzavřeli se žalovanou dne 12. 3. 2020 (podepsána dne 11. 3. 2020 vedlejšími účastníky na straně žalované a dne 12. 3. 2020 žalovanou) darovací smlouvu, jíž na žalovanou převedli pozemek parc. č. , číslo, , jehož součástí je budova č. p, číslo, , a pozemek parc. č. , číslo, , vše v k. ú. a obci , adresa, ; vklad vlastnického práva byl povolen s právními účinky ke dni 15. 4. 2020. Mezi žalobkyní a společností , právnická osoba, byla dne 1. 4. 2019 podepsána smlouva o dílo a smlouva podlicenční a smlouva o dílo, dne 1. 6. 2019 smlouva o zajištění reklamních a propagačních služeb. Žalobkyně prověřovala bonitu vedlejších účastníků na straně žalované, kteří ručili za závazky společnosti , právnická osoba, , např. když opakovaně dne 15. 11. 2018 i 4. 4. 2019 ověřovala, jaké nemovitosti vedlejší účastníci na straně žalované vlastní. O prověřování majetku vedlejší účastník na straně žalované věděl, závazek ručitelů nezbavovat se majetku ani povinnost o případných změnách informovat však ve smlouvě upraven nebyl. Do doby, než začal covid, fungovala restaurace úspěšně. Ke dni uzavření darovací smlouvy dlužila společnost , právnická osoba, na základě čtyř již splatných faktur celkem částku 31 813 Kč. Rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 20. 10. 2021 č. j. 49 Cm 24/2021-62, byla vedlejším účastníkům na straně žalované a zároveň rodičům žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni směnečný peníz ve výši 3 682 367,59 Kč se 6 % úrokem od 31. 3. 2021 do zaplacení společně s náhradou nákladů řízení; rozsudek nabyl právní moci dne 15. 2. 2022.

21. Po právní stránce posoudil soud věc následovně.

22. Podle § 589 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, zkracuje-li právní jednání dlužníka uspokojení vykonatelné pohledávky věřitele, má věřitel právo domáhat se, aby soud určil, že právní jednání dlužníka není vůči věřiteli právně účinné. Toto právo má věřitel i tehdy, je-li právo třetí osoby již vykonatelné anebo bylo-li již uspokojeno.

23. Podle 590 odst. 1 písm. a) občanského zákoníku se věřitel může dovolat neúčinnosti právního jednání, a) které dlužník učinil v posledních pěti letech v úmyslu zkrátit své věřitele, byl-li takový úmysl druhé straně znám, b) kterým dlužník v posledních dvou letech zkrátil své věřitele, musel-li být druhé straně znám dlužníkův úmysl věřitele zkrátit, nebo c) kterým byl věřitel zkrácen a k němuž v posledních dvou letech došlo mezi dlužníkem a osobou jemu blízkou nebo které dlužník učinil ve prospěch takové osoby, ledaže druhé straně v době, kdy se právní jednání stalo, dlužníkův úmysl zkrátit věřitele znám nebyl a ani znám být nemusel.

24. Soud posoudil věc dle citovaných ustanovení a dospěl k následujícímu závěru.

25. V projednávané věci se žalobkyně žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 24. 7. 2023 dovolala neúčinnosti darovací smlouvy, kterou uzavřeli dne 12. 3. 2020 žalovaná a vedlejší účastníci na straně žalované. Vzhledem k tomu, že k tomuto dovolání došlo až po uplynutí dvouleté lhůty, kterou zákon spojuje s úspěšným uplatněním tohoto práva při právním jednání ve prospěch osoby blízké, aplikoval soud – přestože žalovaná je dcerou vedlejších účastníků na straně žalované – ve věci ustanovení § 590 odst. 1 písm. a) občanského zákoníku. V případě tohoto ustanovení je to žalobkyně, která ve sporu musí unést břemeno tvrzení a břemeno důkazní o úmyslu dlužníka a zejména pak o vědomosti druhé strany o tomto úmyslu. Jak je uvedeno v bodu 18 tohoto rozsudku, dospěl soud k závěru, že žalobkyně důkazní břemeno k tvrzení o zkracujícím úmyslu dlužníků (vedlejších účastníků na straně žalované) neunesla. I pokud by však na základě provedených důkazů bylo možno učinit závěr, že předmětná darovací smlouva ve zkracujícím úmyslu uzavřena byla, chyběla by zde druhá podmínka předpokládaná aplikovaným ustanovením, a to, že žalovaná o zkracujícím úmyslu vedlejších účastníků na straně žalované věděla. K prokázání tohoto tvrzení navrhla žalobkyně pouze účastnický výslech žalované, který pro její nesouhlas nebyl dle § 131 odst. 1 občanského soudního řádu proveden a soudu nezbylo než uzavřít, že žalobkyně břemeno důkazní neunesla. Pouhé tvrzení o tom, že žalovaná jakožto dcera vedlejších účastníků na straně žalované o jejich zkracujícím úmyslu věděla či vědět musela by bylo dostačujícím v případě aplikace ustanovení § 590 odst. 1 písm. c) občanského zákoníku, kde je důkazní břemeno obráceno, nikoli však v dovolání se neúčinnosti právního jednání dle písm. a) téhož ustanovení. Z výše uvedených důvodů rozhodl soud, jak je uvedeno ve výrocích I. a II. tohoto rozsudku a žalobu zamítl.

26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 56 570 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč sestávající z částky 3 100 Kč za každý z pěti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. ve znění účinném do 31. 12. 2024 (příprava a převzetí věci, písemné vyjádření ve věci samé dne 14. 6. 2024 a 22. 8. 2023, účast na ústním jednání dne 18. 6. 2024) včetně 5 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. ve znění účinném do 31. 12. 2024, z částky 5 620 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a.t. ve znění účinném od 1. 1. 2025 (2 x za účast na ústním jednání dne 13. 2. 2025 a účast na ústním jednání dne 3. 4. 2025) včetně 3 paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a.t. ve znění účinném od 1. 1. 2025, cestovní náhrada v celkové výši 11 541,76 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne 18. 6. 2024 náhrada 2 673,66 Kč za 256 ujetých km v částce 1 873,66 Kč (38,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 4,5 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 800 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 12. 12. 2024 náhrada 2 673,66 Kč za 256 ujetých km v částce 1 873,66 Kč (38,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 4,5 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 800 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 13. 2. 2025 náhrada 3 097,22 Kč za 256 ujetých km v částce 1 897,22 Kč (35,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 4,5 l/100 km a 5,80 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 1 200 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne 3. 4. 2025 náhrada 3 097,22 Kč za 256 ujetých km v částce 1 897,22 Kč (35,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 4,5 l/100 km a 5,80 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 1 200 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 46 751,76 Kč ve výši 9 817,8 Kč.

27. Ve výroku IV. rozsudku bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení vedlejších účastníků na straně žalované, kteří náhradu nákladů řízení nepožadovali.