10 C 351/2025

Plný text

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl soudkyní Mgr. Blankou Magliovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 37 790 Kč / úvěr

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 10 000 Kč od 8. 8. 2025 do zaplacení a částku 10 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5% ročně z částky 10 000 Kč od 25. 10. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 8 980 Kč, co do zákonného úroku z prodlení z částky 10 000 Kč od 23. 8. 2024 do 7. 8. 2025 ve výši 12,75 % ročně a co do zákonného úroku z prodlení z částky 10 000 Kč od 8. 8. 2025 do zaplacení ve výši 1,25 % ročně, co do částky 8 810 Kč, co do zákonného úroku z prodlení z částky 10 000 Kč ve výši od 9. 9. 2024 do 24. 10. 2025 ve výši 12,75 % ročně a co do zákonného úroku z prodlení z částky 10 000 Kč od 25. 10. 2025 do zaplacení ve výši 1,25 % ročně zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice doplatek soudního poplatku ve výši 378 Kč, na účet Okresního soudu v Karlových Varech č. 3703-226341/0710, variabilní symbol 1011035125, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 10 000 Kč a 8 980 Kč s příslušenstvím z titulu nesplněných povinností vyplývajících žalovanému ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 23. 7. 2024, č. , hodnota, , uzavřené mezi společností , právnická osoba, . a žalovaným a částky 10 000 Kč a 8 810 Kč z titulu nesplněných povinností vyplývajících žalovanému ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, uzavřené mezi týmiž účastníky dne 9. 8. 2024.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud ve věci rozhodl za splnění podmínek podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů.

4. Soud provedl důkaz předsmluvními formuláři pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, smlouvami o spotřebitelském úvěru, Všeobecnými obchodními podmínkami, potvrzeními o platbě, SMS upomínkami, písemnými upomínkami, Smlouvami o postoupení pohledávek, přehledy postupovaných pohledávek a předžalobní výzvou a na základě provedených důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci:

5. Dne 23. 7. 2024 uzavřela společnost , právnická osoba, ., IČ: , Anonymizováno, , sídlem , adresa, (dále jen „právní předchůdce žalobkyně“) a žalovaný Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , jejíž součástí byly Všeobecné obchodní podmínky. Na základě této smlouvy právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč a žalovaný se jej zavázala splatit do 22. 8. 2024 včetně úroku ve výši 150 Kč a poplatku za úvěr ve výši 1 800 Kč, RPSN činila 773,59 %. Pro případ prodlení žalovaného s úhradou byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně, jednorázový poplatek za administraci prodlení ve výši 700 Kč, poplatky za upomínky - 50 Kč SMS upomínka, 30 Kč upomínka e-mailem a 500 Kč písemná upomínka. Žalovaný právnímu předchůdci žalobkyně ničeho neuhradil, dle tvrzení žalobkyně byl upomínán prostřednictvím SMS upomínek, e-mailem a písemně. Žalobkyně vyčíslila dluh žalovaného částkou 10 000 Kč na jistině, částkou 150 Kč na úroku, částkou 1 800 Kč na poplatku za úvěr, částkou 700 Kč na poplatku za administraci prodlení, částkou 800 Kč za upomínky formou SMS a e-mailových zpráv, částkou 1.000 Kč za písemné upomínky a částkou 4 530 Kč na smluvní pokutě.

6. Dne 9. 8. 2024 uzavřel právní předchůdce žalobkyně s žalovaným Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , jejíž součástí byly Všeobecné obchodní podmínky. Na základě této smlouvy právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč a žalovaný se jej zavázal splatit do 9. 8. 2024 včetně úroku ve výši 150 a poplatku za úvěr ve výši 1 800 Kč, RPSN činila 773,59 %. Pro případ prodlení žalovaného s úhradou byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně, jednorázový poplatek za administraci prodlení ve výši 700 Kč, poplatky za upomínky - 50 Kč SMS upomínka, 30 Kč upomínka e-mailem a 500 Kč písemná upomínka. Žalovaná právnímu předchůdci žalobkyně ničeho neuhradila, dle tvrzení žalobkyně byla upomínána prostřednictvím SMS upomínek, e-mailem a písemně. Žalobkyně vyčíslila dluh žalované částkou 10 000 Kč na jistině, částkou 150 Kč na úroku, částkou 1 800 Kč na poplatku za úvěr, částkou 700 Kč na poplatku za administraci prodlení, částkou 800 Kč za upomínky formou SMS a e-mailových zpráv, částkou 1 000 Kč za písemné upomínky a částkou 4 360 Kč na smluvní pokutě.

7. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 11. 2024 postoupil právní předchůdce žalobkyně pohledávky za žalovaným na společnost , právnická osoba, , která ji tentýž den smlouvou o postoupení pohledávek postoupila na žalobkyni. Dne 31. 7. 2025 zaslala žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu k plnění ve lhůtě do 7 dnů.

8. Soud dospěl k následujícím právním závěrům:

9. Podle § 2395 z.č. 89/2012 Sb. (dále jen „občanského zákoníku“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

11. Podle § 1813 občanského zákoníku se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

12. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

13. Podle § 2993 věty první občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

14. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byly uzavřeny dvě smlouvy o úvěru ve smyslu ust. § 2395 občanského zákoníku, na základě kterých právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému dva úvěry ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto úvěry včetně úroků a poplatků za úvěr splatit ve lhůtě jednoho měsíce. Žalovaný právnímu předchůdci žalobkyně ničeho neuhradil, a tak žalobkyni, na kterou byla pohledávka za žalovanou v souladu s ust. § 1879 občanského zákoníku postoupena, vzniklo právo na vrácení poskytnutého plnění.

15. Soud se zabýval posouzením platnosti smluv a jejich jednotlivých ujednání, a to z hlediska ochrany spotřebitele ve smyslu ust. § 1813 až 1815 občanského zákoníku a rozhodovací praxe Ústavního soudu (např. nález Ústavního soudu z 11. 12. 2014 sp. zn. III. ÚS 4084/12 a nález Ústavního soudu z 26. 1.2 012 sp. zn. I. ÚS 199/11) a dospěl k závěru, že smlouvy je nutné posoudit jako neplatné ve smyslu ust. § 580 občanského zákoníku, neboť z důvodu nevyvážené úpravy práv a povinností smluvních stran (úrok ve výši 36,5 % ročně a poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 18 % jistiny sice nelze považovat za nepřiměřený, avšak RPSN ve výši téměř 774 % je v sazbě mnohonásobně přesahující obvyklé sazby při poskytování úvěrů a společně dalšími poplatky a sankcemi spojenými s prodlením mají za následek, že dlužná částka dosahuje výše poskytnutého úvěru) se jedná o smlouvy zjevně nespravedlivé a rozporné s dobrými mravy. Jednotlivá ujednání posuzovaných smluv přitom nelze oddělit od celku pro provázanost jednotlivých ujednání smluv vedoucích ke závěru o nevyváženosti a není možné k případným ujednáním zakázaným ustanovením § 1813 občanského zákoníku pouze nepřihlížet dle § 1815 občanského zákoníku a pro rozpor s dobrými mravy dle § 2 odst. 3 občanského zákoníku. Jedná se o smlouvy tzv. „take it or leave“, tj. žalovaná vezme peníze oproti podpisu smlouvy, aniž by mezi stranami reálně proběhlo vyjednávání o obsahu jednotlivých práv a povinností. Neplatnost smlouvy by bylo možno rovněž dovodit na základě posuzování smlouvy z hlediska postupu právního předchůdce žalobkyně při uzavírání smlouvy s odbornou péčí ve smyslu ust. § 75 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť pokud o zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, žalobkyně v žalobě pouze obecně uvedla, že právní předchůdce žalobkyně lustroval žalovaného v insolvenčním rejstříku, v centrální evidenci exekuce a dále, že byl žalovaný povinen uvést výši svých měsíčních výdajů a příjmů, tyto skutečnosti však nedoložila, což by svědčilo o tom, že před uzavřením smluv nebyl dodržen postup upravený v ust. § 86 téhož zákona a požadavky vyplývající z judikatury interpretující uvedená zákonná ustanovení (např. z rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18, Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 As 30/2015 a Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018) a že úvěruschopnost žalovaného nebyla posouzena s odbornou péčí dle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru.

16. Podle neplatné smlouvy jsou účastníci povinni si vrátit vzájemně poskytnutá plnění (k tomu srovnej § 2993 občanského zákoníku), a proto soud ve výroku II. rozsudku uložil žalované zaplatit žalobkyni pouze jí poskytnuté částky ve výši 10 000 Kč a 10 000 Kč představující poskytnutá plnění společně se zákonným úrokem z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku v závislosti na předžalobních výzvách k plnění, a ve zbytku plnění byla žaloba zamítnuta.

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť úspěch a neúspěch ve sporu obou účastníků byl přibližně stejný.

18. Jelikož soud ve věci nevydal navrhovaný elektronický platební rozkaz, doměřil žalobkyni doplatek soudního poplatku ve výši 378 Kč dle položky č. 2, bodu 2., ve spojení s položkou 1, bodu 1. Sazebníku soudních poplatků.