10 C 430/2022

Plný text

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl soudkyní Mgr. Blankou Magliovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] pro 2 736 690 Kč / smlouva o dílo

I. Žaloba na zaplacení částky 2.736.690 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od 1. 11. 2022 do zaplacení se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku s následujícím odůvodněním. Účastníci dne 11. 1. 2018 uzavřeli smlouvu o dílo, jejímž předmětem bylo provedení stavebního díla s názvem [obec], vodovod a kanalizace za dohodnutou cenu ve výši 42 504 273,48 Kč bez DPH. Žalovaný se ve smlouvě zavázal předat před podpisem této smlouvy žalobkyni pravomocné územní rozhodnutí nebo územní souhlas a pravomocné stavební povolení nebo souhlas s provedením ohlášené stavby. V souvislosti s tímto dílem zakoupila žalobkyně dne 1. 3. 2018 stavební stroj [anonymizováno 5 slov] za celkovou kupní cenu 273 576,17 EUR a po dobu 21 měsíců setrvávala v pohotovosti připravená zahájit stavební práce, k realizaci díla však nedošlo. Dne 11. 11. 2019 odstoupil žalovaný od smlouvy pro nemožnost realizovat dílo z důvodu zrušení stavebního povolení, tato skutečnost však byla žalovanému známa již v době podpisu smlouvy o dílo. Právě tím, že v době uzavření smlouvy o dílo žalovaný věděl, že nemá stavební povolení a žalobkyni o této skutečnosti neinformoval, porušil žalovaný svou smluvní povinnost, přičemž kdyby žalovaný žalobkyni o absenci stavebního povolení informoval, mohla od koupě stroje [anonymizována tři slova] upustit. Tímto jednáním žalovaného vznikla žalobkyni škoda ve výši 2 736 690 Kč představovaná hodnotou účetních odpisů pořízeného stroje za období od 1. 3. 2018 do 11. 11. 2019.

2. Žalovaný se žalobou nesouhlasil. Namítal, že smlouva o dílo ze dne 11. 1. 2018 byla se žalobkyní uzavřena na základě žalobkyní učiněné nabídky ve veřejné zakázce na stavební práce, a to z důvodu nejpříznivější nabídkové ceny žalobkyně; tuto cenu vysvětlovala žalobkyně v rámci veřejné zakázky tak, že je schopna práce realizovat vlastním strojním vybavením, kdy disponuje třemi stroji pro horizontální řízené vrtání. Žalobkyní tvrzený nákup stroje [anonymizována tři slova] tak nemohl souviset s uzavřenou smlouvou o dílo. Žalovaný dále uváděl, že na základě projektu rozdělení žalobkyně odštěpením a sloučením se společnostmi [právnická osoba] a [právnická osoba] z 30. 10. 2018 došlo k převodu vyčleněné části jmění žalobkyně (včetně stavebního stroje [anonymizována tři slova]) na [právnická osoba] [anonymizováno], a to s účinností od 1. 1. 2019. Za období od 1. 1. 2019 do 11. 11. 2019 tudíž nemohla žalobkyni vzniknout škoda spočívající v odpisech, když jej odepisovala jiná společnost. Daňový odpis dále není pro žalobkyni škodou, nýbrž výhodou. Žalovaný rovněž namítl promlčení nároku žalobkyně, neboť o údajné škodě za rok 2018 se musela žalobkyně dozvědět již na konci tohoto roku, stejně jako o škodě odpovídající jednotlivým měsíčním odpisům za rok 2019. Z hlediska promlčení by totiž měla být škoda uplatňovaná na základě dvou různých titulů oddělena a posuzována samostatně, a to s odkazem na rozhodnutí NS 2 Cz 19/74 O vývoji správního řízení o povolení změny stavby žalobkyně věděla, přesto po dobu dvou let neučinila žádné opatření k minimalizaci škody.

3. Žalobkyně následně upravila svá žalobní tvrzení tak, že od 1. 1. 2019 měla stroj [anonymizována tři slova] od [právnická osoba], s.r.o. pronajatý za částku 6 000 Kč denně, čímž zajišťovala svou připravenost zahájit práce na díle. Za období do 11. 11. 2019 se tak její majetek zmenšil o částku 1 572 000 Kč. S námitkou promlčení nesouhlasila, neboť se o škodě dozvěděla až po odstoupení žalovaného od smlouvy dne 11. 11. 2019; navíc byl z jednání žalovaného zřejmý eventuální úmysl způsobit žalobkyni škodu a právo na náhradu takovéto škody se promlčuje v patnáctileté lhůtě.

4. Po poučení soudu o nutnosti doplnit žalobní tvrzení ohledně vzniku škody, porušení povinnosti žalovaným a příčinné souvislosti mezi tvrzeným jednáním škůdce a vzniklou škodou, změnila žalobkyně svá žalobní tvrzení ohledně způsobené škody tak, že v období od 1. 3. 2018 do 31. 12. 2018, kdy byla vlastníkem stroje [anonymizována tři slova] spočívá její škoda v hodnotě plnění, které by prostřednictvím tohoto stroje mohla vykonat za tuto dobu, a jejíž výši (bez bližší specifikace, jak k této částce došla) odhadla na částku 1 164 690 Kč. Též v případě, že by si žalobkyně stroj [anonymizována tři slova] nezakoupila, byla by ji jednáním žalovaného (který před podpisem smlouvy o dílo předložil žalobkyni rozhodnutí příslušných úřadů o nabytí právní moci rozhodnutí č. j. [spisová značka], aniž by ji informoval o jeho zrušení) způsobena v tomto období škoda ve stejné výši, neboť by v pracovní pohotovosti měla vyčleněný svůj jiný stroj [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizováno] uváděný ve výběrovém řízení. Co se týče období od 1. 1. 2019 do 11. 11. 2019 spočívá škoda žalobkyně v uhrazeném nájemném za pronájem stroje [anonymizována tři slova] [právnická osoba] s.r.o., a pro případ, že by si žalobkyně tento stroj nepořizovala, v nájemném jiného stroje [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizováno], které žalobkyně [právnická osoba] s.r.o. hradila.

5. Mezi účastníky bylo nesporné, že uzavřeli dne 11. 1. 2018 smlouvu o dílo s názvem„ [obec], [anonymizováno] a [anonymizováno]“, jakož i obsah této smlouvy založené ve spise. Tato smlouva o dílo byla uzavřena na základě veřejné zakázky zadané dne 27. 9. 2017, do níž se žalobkyně přihlásila s nejnižší nabídkovou cenou v oddílu zemní práce u vodovodu a kanalizací; tuto cenu v rámci řízení o veřejné zakázce ve svém dopise z 13. 11. 2017 objasnila tak, že má ve svém vybavení tři stroje pro horizontální řízené vrtání vč. nejsilnějšího stroje v [anonymizováno 6 slov]. Rozhodnutím Městského úřadu Rakovník z 9. 2. 2017 č. j. [spisová značka] byla povolena změna stavby vodního díla [obec] – kanalizace a vodovod; dle sdělení M. Ú. [obec] nabylo toto rozhodnutí právní moci dne 8. 3. 2017 a stalo se vykonatelným. Rozhodnutím Krajského úřadu Středočeského kraje o odvoláních proti druhému povolení změny stavby ze dne 21. 11. 2017 [číslo jednací] bylo rozhodnutí Městského úřadu Rakovník z 9. 2. 2017 č. j. [spisová značka] zrušeno a věc byla vrácena k novému projednání; toto rozhodnutí bylo Ing. [příjmení], coby zástupcem žalovaného převzato dne 30. 11. 2017. Dopisem ze dne 11. 12. 2017 vyzval žalovaný žalobkyni k uzavření smlouvy o dílo. Dopisem ze dne 11. 11. 2019 žalovaný z důvodu nemožnosti realizovat dílo dle vypracované projektové dokumentace a platného stavebního povolení od smlouvy odstoupil, aniž by byla žalobkyní vykonána jakákoli část dohodnutého díla. Dne 1. 3. 2018 zakoupila žalobkyně stavební stroj [anonymizována tři slova]. Dle projektu rozdělení žalobkyně odštěpením a sloučením se společnostmi [právnická osoba] a [právnická osoba] ze dne 30. 10. 2018 přešla vyčleněná část jmění žalobkyně včetně všech vrtacích strojů do vlastnictví [právnická osoba] s.r.o., a to ke dni 1. 1. 2019. Mezi žalobkyní a [právnická osoba] s.r.o., byla dne 1. 1. 2019 uzavřena smlouva o nájmu movitých věcí, mimo jiné též vrtacích strojů [anonymizována tři slova] a [anonymizována dvě slova] D80x100 [anonymizováno] 2 a bylo sjednáno denní nájemné ve výši 6.000 Kč u stroje [anonymizována tři slova], a 10.000 Kč u stroje [anonymizována tři slova] [anonymizováno]

2. Žalobkyně vyzvala žalovaného dne 20. 10. 2022 k úhradě částky 2.736.690 Kč do 31. 10. 2022.

6. Mezi účastníky bylo sporné, zda žalobkyně porušila svou povinnost, k níž se zavázala ve smlouvě, a to předat žalobkyni pravomocné územní rozhodnutí nebo územní souhlas, výše způsobené škody a příčinná souvislost mezi porušenou povinností a škodou způsobenou žalobkyní.

7. Ze smlouvy o dílo z 11. 1. 2018 bylo zjištěno, že předmětem díla bylo provedení stavby„ [obec] vodovod a kanalizace“ v rozsahu dle zadávací dokumentace za 22 243 626,41 Kč za zhotovení kanalizace a 20 260 647,07 Kč za zhotovení vodovodu; předpokládaný termín zahájení prací byl stanoven na měsíc březen 2018, termín dokončení a předání díla na měsíc říjen 2019. Objednatel se zavázal předat zhotoviteli před podpisem smlouvy mimo jiné pravomocné územní rozhodnutí nebo územní souhlas a pravomocné stavební povolení nebo souhlas s provedením ohlášené stavby (část II. bod 2). K převzetí staveniště mělo dojít na výzvu objednatele po podpisu smlouvy (část XII. bod 1), téhož dne měly být zahájeny činnosti vedoucí k dokončení stavby (část XIII. článek 1.1)

8. Z dopisu žalobkyně žalovanému ze 13. 11. 2017 bylo zjištěno, že žalobkyně mimořádně nízkou nabídkovou cenu v oddílu zemních prací u vodovodu i kanalizace vysvětlovala tím, že má ve strojním vybavení tři stroje pro horizontální řízené vrtání včetně nejsilnějšího stroje v [anonymizováno] – [anonymizováno 5 slov], přičemž většinu prací uvažuje realizovat právě s tímto strojním vybavením.

9. Z protokolu z jednání hodnotící komise z 13. 11. 2017 bylo zjištěno, že na základě nejnižší nabídky, která byla uchazečem vysvětlena, doporučila komise uzavřít smlouvu o dílo se žalobkyní.

10. Z dopisu žalobkyně žalovanému z 1. 11. 2018 bylo zjištěno, že žalobkyně požádala žalovaného o předání staveniště, případně o informace týkající se dalšího postupu provedení zakázky [obec] vodovod a kanalizace s tím, že žalobkyně coby zhotovitel trvale vyčlenila technické a personální kapacity potřebné pro plnění předmětné zakázky od 1. 3. 2018 tak, aby byla schopna zahájit činnosti vedoucí ke zdárnému dokončení stavby do 15 dnů ode dne předání staveniště objednatelem.

11. Z e-mailu Ing. [jméno] [příjmení], zaměstnance [právnická osoba] a kanalizace [právnická osoba], z 16. 11. 2018 bylo zjištěno, že tímto reaguje na dopis žalobkyně a vysvětluje situaci týkající se postupu úřadů a mimo jiné je zde uvedeno, že i v případě vydání chybějícího souhlasu a vydání stavebního povolení na vodovod a kanalizaci bude podána nějaká stížnost, která nabytí právní moci znemožní; proto rozhodně nepředpokládají předání staveniště do 28. 2. 2019.

12. Soud k důkazu neprovedl listiny navrhované účastníky ke skutečnostem, které byly mezi nimi nesporné (faktura za nákup vrtacího stroje, rozhodnutí správních úřadů související s předmětnou stavbou, odstoupení od smlouvy, výpis z evidenční karty dlouhodobého majetku, předžalobní upomínka, listiny související s veřejnou zakázkou, projekt rozdělení žalobkyně, inventární karta dlouhodobého majetku, smlouva o dílo [obec] [část obce] – tlaková kanalizace a ČOV, část tlaková kanalizace, fotodokumentace, odpověď na dopis žalobkyně z 20. 10. 2022, smlouva o nájmu věcí movitých, doklady o hrazení nájemného). Pro nadbytečnost s ohledem na dále uvedené právní posouzení neprováděl ani výslech navrhovaného svědka [příjmení] [příjmení]. Z téhož důvodu zamítl i žalobkyní navrhovaný znalecký posudek, jímž měla být stanovena výše škody.

13. Na základě nesporných skutečností a provedených důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu.Rozhodnutím Městského úřadu Rakovník z 9. 2. 2017, č. j. [spisová značka], byla povolena změna stavby vodního díla [obec] – kanalizace a vodovod; dle sdělení Městského úřadu Rakovník nabylo toto rozhodnutí právní moci dne 8. 3. 2017 a stalo se vykonatelným. Dne 27. 9. 2017 byla zadána veřejná zakázka, do níž se žalobkyně přihlásila s nejnižší nabídkovou cenou v oddílu zemní práce u vodovodu a kanalizací; tuto cenu v rámci řízení o veřejné zakázce ve svém dopise z 13. 11. 2017 k dotazu výběrové komise objasnila vlastnictvím tří strojů pro horizontální řízené vrtání včetně nejsilnějšího stroje v České republice [anonymizována čtyři slova]

2. Rozhodnutím Krajského úřadu Středočeského kraje o odvoláních proti druhému povolení změny stavby ze dne 21. 11. 2017 [číslo jednací] bylo rozhodnutí Městského úřadu Rakovník z 9. 2. 2017, č. j. [spisová značka], zrušeno a věc byla vrácena k novému projednání; toto rozhodnutí bylo Ing. [příjmení], coby zástupcem žalovaného převzato dne 30. 11. 2017. Dopisem ze dne 11. 12. 2017 vyzval žalovaný žalobkyni k uzavření smlouvy o dílo, k čemuž došlo dne 11. 1. 2018. Předmětem díla bylo provedení stavby„ [obec] vodovod a kanalizace“ v rozsahu dle zadávací dokumentace za 22 243 626,41 Kč za zhotovení kanalizace a 20 260 647,07 Kč za zhotovení vodovodu; předpokládaný termín zahájení prací byl stanoven na měsíc březen 2018, termín dokončení a předání díla na měsíc říjen 2019. Žalovaný coby objednatel se zavázal předat žalobkyni coby zhotoviteli před podpisem smlouvy mimo jiné pravomocné územní rozhodnutí nebo územní souhlas a pravomocné stavební povolení nebo souhlas s provedením ohlášené stavby (část II. bod 2). K převzetí staveniště mělo dojít na výzvu objednatele po podpisu smlouvy (část XII. bod 1), téhož dne měly být zahájeny činnosti vedoucí k dokončení stavby (část XIII. článek 1.1). Dne 1. 3. 2018 zakoupila žalobkyně stavební stroj [anonymizována tři slova]. Dle projektu rozdělení žalobkyně odštěpením a sloučením se společnostmi [právnická osoba] a [právnická osoba] ze dne 30. 10. 2018 přešla vyčleněná část jmění žalobkyně včetně všech vrtacích strojů do vlastnictví [právnická osoba] s.r.o., a to ke dni 1. 1. 2019. Dopisem z 1. 11. 2018 požádala žalobkyně žalovaného o předání staveniště, případně o informace týkající se dalšího postupu provedení zakázky [obec] vodovod a kanalizace s tím, že trvale vyčlenila technické a personální kapacity potřebné pro plnění předmětné zakázky od 1. 3. 2018 tak, aby byla schopna zahájit činnosti vedoucí ke zdárnému dokončení stavby do 15 dnů ode dne předání staveniště objednatelem. Žalovaný v reakci na uvedený dopis žalobkyně e-mailem z 16. 11. 2018 vysvětloval zdržení postupem úřadů a uvedl, že stále chybí souhlas a stavební povolení na vodovod a kanalizaci, přičemž v případě jejich vydání lze očekávat podání další stížnosti, která nabytí právní moci znemožní, a proto rozhodně nepředpokládají předání staveniště do 28. 2. 2019. Dne 1. 1. 2019 byla mezi žalobkyní a [právnická osoba] s.r.o., uzavřena smlouva o nájmu movitých věcí, mimo jiné též vrtacích strojů [anonymizována tři slova] a [anonymizována čtyři slova] 2 a bylo sjednáno denní nájemné ve výši 6.000 Kč u stroje [anonymizována tři slova], a 10.000 Kč u stroje [anonymizována čtyři slova]

2. Dopisem ze dne 11. 11. 2019 žalovaný z důvodu nemožnosti realizovat dílo dle vypracované projektové dokumentace a platného stavebního povolení od smlouvy odstoupil, aniž by byla žalobkyní vykonána jakákoli část dohodnutého díla. Žalobkyně vyzvala žalovaného dne 20. 10. 2022 k úhradě částky 2.736.690 Kč do 31. 10. 2022.

14. Po právní stránce posoudil soud věc následovně.Podle § 2586 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, se smlouvou o dílo zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.Podle § 2913 odst. 1 občanského zákoníku poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit.Podle § 609 občanského zákoníku nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil.Podle § 610 odst. 1 věta první občanského zákoníku k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. Vzdá-li se někdo předem práva uplatnit námitku promlčení, nepřihlíží se k tomu.Podle § 619 odst. 1 občanského zákoníku jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Podle odst. 2 téhož ustanovení může být právo uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.Podle § 620 odst. 1 občanského zákoníku okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na náhradu škody zahrnují vědomost o škodě a osobě povinné k její náhradě. To platí obdobně i pro odčinění újmy.Podle § 629 odst. 1 občanského zákoníku trvá promlčecí lhůta tři roky.

15. Na základě posouzení věci dle citovaných ustanovení dospěl soud k následujícím závěrům.

16. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala náhrady škody, kterou ji měl žalovaný způsobit porušením své smluvně sjednané povinnosti předat žalobkyni před podpisem smlouvy o dílo pravomocné územní rozhodnutí nebo územní souhlas a pravomocné stavební povolení nebo souhlas s provedením ohlášené stavby. Žalobkyně tak byla v době od předpokládaného termínu k zahájení prací v měsíci březnu 2018 organizačně i technicky připravená k provádění díla dle smlouvy, a to až do 11. 11. 2019, kdy žalovaný od smlouvy odstoupil. Způsobenou škodu žalobkyně po opakované změně a doplnění žalobních tvrzení kvalifikovala částečně jako skutečnou škodu spočívající ve vynaložení prostředků na pronájem vrtacího stroje (ať se již jednalo o stroj [anonymizována tři slova] či by se jednalo o stroj [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizováno], pokud by soud dospěl k závěru, že pořízení stroje [anonymizována tři slova] [anonymizováno] nesouviselo s předmětnou smlouvou o dílo uzavřenou se žalovaným) v období od 1. 1. 2019 do 11. 11. 2019 a částečně za období od 1. 3. 2018 do 31. 12. 2018 jako ušlý zisk. Byť tvrzení žalobkyně ohledně porušení smluvní povinnosti žalovaného, způsobené škody a příčinné souvislosti mezi nimi přes poučení soudu (daná při prvním ústním jednání ve věci i v písemné formě) postrádají vylíčení některých právně významných skutečností, soud dále nepokračoval ve snaze o jejich doplnění žalobkyní. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný namítl promlčení vzneseného nároku, zabýval se totiž soud z důvodu procesní ekonomie nejprve právě posouzením otázky, byl-li nárok žalobkyně z titulu náhrady škody uplatněn včas. Rozlišoval přitom škodu v podobě ušlého zisku za období od 1. 3. 2018 do 31. 12. 2018 a v podobě skutečné škody za období od 1. 1. 2019 do 11. 11. 2019. Co se týče škody v podobě ušlého zisku za období od 1. 3. 2018 do 31. 12. 2018, měla být dle tvrzení žalující strany způsobena tím, že žalobkyně s ohledem na uzavřenou smlouvu a očekávané zahájení prací v březnu 2018 vyčlenila jeden ze svých vrtacích strojů do stavební připravenosti a nepoužívala jej, přičemž v případě jeho používání mohla vydělat částku odhadnutou na 1 164 690 Kč. Jak bylo v řízení prokázáno, o skutečnosti, že potřebná rozhodnutí správních úřadů nejsou v právní moci, se žalobkyně dozvěděla nejpozději v e-mailu žalovaného, který byl žalobkyni zaslán dne 16. 11. 2018. K tomuto dni se tedy žalobkyně dozvěděla o porušení povinnosti žalovaného, z něhož dovozuje jeho odpovědnost za škodu, která jí měla být tímto porušením způsobena. S účinností od 1. 1. 2019 byly všechny stroje žalobkyně převedeny na [právnická osoba] s.r.o., čímž bylo uzavřeno období, za něž mohla žalobkyně vyčíslit škodu způsobenou jí porušením povinnosti žalovaného, v tom smyslu, že takto koncipovaná škoda nemohla dále narůstat. Nejpozději k 1. 1. 2019 tak mohla žalobkyně uzavřít, že vrtací stroj připravený k použití na stavbě, která měla být zahájena v březnu 2018, nepoužila, přičemž stavba nebyla zahájena z důvodu absence pravomocného rozhodnutí správního úřadu, a mohla se domáhat vůči žalovanému domáhat náhrady škody. Žalobu však podala až 10. 11. 2022 a její nárok v této části je tudíž promlčen. Co se týče nároku na náhradu skutečné škody z titulu uhrazeného nájemného za období od 1. 1. 2019 do 11. 11. 2019, byl žalobkyní uplatněn až v důsledku změny žalobních tvrzení v podání žalobkyně z 10. 3. 2023. Nájemné byla žalobkyně povinna hradit za jednotlivé měsíce, a to se splatností vždy do každého 15. dne následujícího měsíce, škoda žalobkyni tudíž vznikala postupně uhrazením nájemného za každý jednotlivý měsíc. Naposledy ji z tohoto titulu mohla škoda vzniknout v prosinci 2019 v souvislosti s uhrazeným nájemným za měsíc listopad 2019. Vzhledem k uplatnění v podání ze dne 10. 3. 2023 je nárok žalobkyně promlčen i v této části. S ohledem na uvedené závěry nezbylo soudu než žalobu zamítnout.

17. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o.s.ř., když ve věci zcela úspěšný žalovaný náhradu nákladů řízení nepožadoval.