10 C 459/2022

Plný text

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl soudkyní Mgr. Blankou Magliovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] o určení neexistence zástavního práva

I. Řízení se v části, v níž se žalobkyně domáhala určení, že zástavní právo zřízené smlouvou o zřízení zástavního práva k věcem nemovitým [číslo] ze dne 25. 4. 2014, kterou uzavřeli právní předchůdkyně žalované [právnická osoba], [IČO], jako zástavní věřitel, a [jméno] [příjmení], rodné číslo [číslo], a [jméno] [příjmení], rodné číslo [číslo] jako zástavní dlužníci, váznoucí na pozemcích v katastrálním území Karlovy Vary č. parc. [číslo], č. parc. [číslo], jehož součástí je stavba [adresa], a č. parc. [číslo], evidované v katastru nemovitostí na listu vlastnictví [číslo] pro obec a katastrální území Karlovy Vary, neexistuje, zastavuje.

II. Návrh na určení, že zástavní právo zřízené smlouvou o zřízení zástavního práva k věcem nemovitým [číslo] ze dne 24. 2. 2015, kterou uzavřeli právní předchůdkyně žalované [právnická osoba], [IČO], jako zástavní věřitel, a [jméno] [příjmení], rodné číslo [číslo] a [jméno] [příjmení], rodné číslo [číslo] jako zástavní dlužníci, váznoucí na pozemcích v katastrálním území Karlovy Vary č. parc. [číslo], č. parc. [číslo], jehož součástí je stavba [adresa], a č. parc. [číslo], evidované v katastru nemovitostí na listu vlastnictví [číslo] pro obec a katastrální území Karlovy Vary, neexistuje, se zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 31 107 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Karlových Varech náhradu nákladů řízení ve výši 2 445,43 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalobkyni se vrací záloha na znalečné ve výši 148 Kč.

1. Žalobkyně se coby podílový spoluvlastník pozemků č. parc. [číslo], č. parc. [číslo], jehož součástí je stavba [adresa], a č. parc. [číslo], evidovaných v katastru nemovitostí na listu vlastnictví [číslo] pro obec a katastrální území Karlovy Vary, domáhala určení, že zástavní právo váznoucí na těchto nemovitostech a zřízené jednak smlouvou o zřízení zástavního práva k věcem nemovitým [číslo] ze dne 25. 4. 2014, kterou uzavřeli právní předchůdkyně žalované [právnická osoba], [IČO], jako zástavní věřitel, a [jméno] [příjmení], rod. [číslo] jako zástavce, k zajištění dluhů [jméno] [příjmení] až do celkové výše 5 980 000 Kč a jednak smlouvou o zřízení zástavního práva k věcem nemovitým [číslo] uzavřené dne 24. 2. 2015 mezi právní předchůdkyní žalované [právnická osoba], [IČO], jako zástavní věřitelkou, [jméno] [příjmení], rodné číslo [číslo] a [jméno] [příjmení], rodné číslo [číslo] jako zástavci k zajištění dluhů [jméno] [příjmení] až do celkové výše 10 600 000 Kč, neexistuje. Důvodem neplatnosti obou smluv byla podle žalobkyně skutečnost, že zástavní dlužnice [jméno] [příjmení] nebyla schopná pro duševní poruchu, kterou v době podpisu obou smluv trpěla, posoudit práva či povinnosti, které z její jednání vzniknou.

2. Naléhavý právní zájem na určení neexistence zástavního práva shledávala žalobkyně v tom, že bez tohoto určení by bylo ohroženo její vlastnické právo k ideálnímu podílu na předmětných nemovitostech, neboť pohledávky žalované za druhým spoluvlastníkem – [jméno] [příjmení] byly jednáním osoby konající v duševní poruše zajištěny právě těmito nemovitostmi, pan [příjmení] své závazky z úvěru přestal splácet a existuje důvodná obava ze zpeněžení těchto nemovitostí.

3. V průběhu řízení bylo zjištěno, že zástavní právo zřízené smlouvou o zřízení zástavního práva k věcem nemovitým [číslo] ze dne 25. 4. 2014, zaniklo z důvodu doplacení smlouvy o úvěru uzavřené mezi žalovanou a panem [jméno] [příjmení] dne 25. 4. 2014 pod [číslo] to ke dni 4. 5. 2015. V této části byla žaloba vzata zpět a soud řízení ve výroku I. podle § 96 odst. 1 a 2 o.s.ř. zastavil.

4. Žalovaná se žalobou nesouhlasila, když zejména zpochybňovala tvrzení žalobkyně o existenci duševní nemoci paní [jméno] [příjmení] a upozorňovala na skutečnost, že u již nežijící osoby lze závěr o existenci duševní nemoci učinit pouze na základě bezpečně zjištěného skutkového stavu.

5. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobkyně je podílovým spoluvlastníkem pozemku [parcelní číslo], pozemku [parcelní číslo], jehož součástí je stavba [adresa] a dále pozemku [parcelní číslo], vše v obci a katastrálním územím Karlovy Vary (dále jen„ předmětné nemovitosti“); velikost podílu žalobkyně činí ideální ½. Dne 28. 4. 2014 převedla [jméno] [příjmení] kupní smlouvou, kterou uzavřela s panem [jméno] [příjmení], narozeným 5. 8. 1990, do jeho výlučného vlastnictví ideální spoluvlastnický podíl o velikosti ½ na předmětných nemovitostech, a to za kupní cenu ve výši 2 990 000 Kč, přičemž z této ceny měla být část ve výši 2 690 000 Kč uhrazena z úvěru poskytnutého žalovanou na účet pana [jméno] [příjmení] a část kupní ceny ve výši 300 000 Kč měla být uhrazena z úvěru poskytnutého žalovanou na účet [jméno] [příjmení]. Dne 25. 4. 2014 byla [jméno] [příjmení] jako zástavcem, [jméno] [příjmení] jako vedlejším účastníkem a žalovanou jako zástavním věřitelem uzavřena smlouva o zřízení zástavního práva k předmětným nemovitostem [číslo] to k zajištění úvěru ze stavebního spoření, který poskytla žalovaná na základě smlouvy [číslo] panu [jméno] [příjmení] k zajištění dluhů [jméno] [příjmení] až do celkové výše 5 980 000 Kč. Dne 24. 2. 2015 byla mezi podílovými spoluvlastníky předmětných nemovitostí [jméno] [příjmení] a panem [jméno] [příjmení] jako zástavci na jedné straně a žalovanou jako zástavním věřitelem na straně druhé, uzavřená smlouva o zřízení zástavního práva k věcem nemovitým [číslo] to k zajištění úvěru ze stavebního spoření, který poskytla žalovaná na základě smlouvy [číslo] panu [jméno] [příjmení].

6. Mezi účastníky bylo sporné, zda ke dni 25. 4. 2014 a 24. 2. 2015 trpěla [jméno] [příjmení] duševní poruchou, která ji činila neschopnou právně jednat a zda byla při podpisu smluv dne 25. 4. 2014 a 24. 2. 2015, který ověřovala pracovnice České pošty vůbec schopná právního jednání.

7. Ze znaleckého posudku [celé jméno znalce] [číslo] z oboru zdravotnictví – odvětví psychiatrie ze dne 6. 3. 2024 soud zjistil, že [jméno] [příjmení] byla dne 25. 4. 2014 a 24. 2. 2015 stižena duševní poruchou, a to demencí u Alzheimerovy nemoci středně těžkou, která měla zásadní vliv na její rozpoznávací a ovládací schopnosti při uzavírání smluv o zřízení zástavního práva k věcem nemovitým, kdy tohoto právního úkonu nebyla schopna z důvodu přítomného dementního onemocnění. Z charakteru duševní nemoci nelze připustit ani přechodné zlepšení uvedené duševní nemoci do takové míry, že by došlo ke změně schopnosti učinit předmětný právní úkon.

8. Vzhledem ke skutečnosti, že [jméno] [příjmení] zemřela dne 21. 7. 2019, vyslechl soud před zadáním znaleckého posudku z oboru zdravotnictví – odvětví psychiatrie za účelem získání podkladů pro znalce řadu svědků, a to zejména ke stavu a chování [jméno] [příjmení] v posuzovaném období let 2014 2015. Takto byla vyslechnuta pečovatelka [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení], která se o ni starala celodenně v období od 28. 2. 2014 do 21. 7. 2019 a která podrobně popsala a potvrdila její špatný psychický i fyzický stav již od počátku péče. Dále uvedla, že v roce 2014 a 2015 při podpisu dokumentů kvůli úvěru neměla [jméno] [příjmení] zdání, co podepisuje a ona ji musela při podpisu držet ruku. Dále byl vyslechnutý ošetřující psychiatr [jméno] [příjmení] [titul] [jméno] [příjmení], v jehož péči byla od roku 2007. Z jeho výslechu soud zjistil, že již v roce 2013 měla paní [příjmení] již pokřivené myšlení, nízký náhled i sebekritiku a byla paranoidní. Z minimental testu se skórem nižším než 16, byly zřejmé známky prohlubující se demence, tedy plíživý degradující proces, při němž pacient ztrácí schopnost, mizí jeho plány, zájmy i motivace; takovíto pacienti jsou velice ovlivnitelní. V říjnu 2013 byla hospitalizována v [obec] na psychiatrickém oddělení, kde jevila známky neklidu, kousala zaměstnance a pokoušela se o útěk, následně byla převezena do PN [obec], odkud byla propuštěna jen proto, že o ni měla velký zájem ruskojazyčná komunita. Její stav po dobu, co se o ni svědek jako lékař staral, odpovídal diagnóze Alzheimerovy choroby a neměla být doma, ale v ústavu. Uvedené skutečnosti byly potvrzeny též propouštěcí zprávou z Karlovarské krajské nemocnice z 18. 8. 2013, zprávou z nemocnice [obec] z 29. 8. 2013 a zprávami svědka z z 12. 12. 2022 a z 19. 9. 2023. Z výslechu známé [jméno] [příjmení] paní [příjmení] [jméno] soud zjistil, že již v říjnu 2013 bylo chování [jméno] [příjmení] zmatené a zvláštní, po návratu z Dobřan v roce 2014 již se svědkyní nebyla schopná komunikovat. Ze svědecké výpovědi syna [jméno] [příjmení] [titul] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že jevila známky zapomínání od roku 2012, v roce 2013 při jedné z návštěv ve vězení se objevily známky agresivity, následně byla hospitalizovaná. V době její hospitalizace v listopadu a v prosinci 2013 proběhlo několik telefonátů, kdy se ještě zdála příčetná. Po ukončení její hospitalizace někdy v únoru nebo v březnu 2014 ji pan [jméno] [příjmení] dovezl za svědkem na návštěvu, již ho nepoznala.

9. V hrubém rozporu s výslechy výše uvedených svědků, které soud vyhodnotil jako věrohodnější, a zejména v rozporu se znaleckým posudkem [titul] [celé jméno znalce] byly ze zřejmých důvodů výslechy [jméno] [příjmení], který uzavření smlouvy obstarával a ve prospěch jehož syna byl úvěr ze strany žalované poskytnutý, a poštovní úřednice paní [příjmení], která ověřovala podpis [jméno] [příjmení], když oba popisovali její zdravotní stav ještě v roce 2015 jako relativně dobrý. Těmto výpovědím soud z výše uvedených důvodů neuvěřil.

10. Ze sdělení Okresního soud v Karlových Varech z 19. 4. 2023 bylo zjištěno, že u zdejšího soudu nikdy neprobíhalo řízení o zbavení či omezení svéprávnosti [jméno] [příjmení].

11. Z kupní smlouvy z 28. 4. 2014 ani ze smlouvy o zřízení zástavního práva z 24. 2. 2015, včetně legalizace podpisu, nebyly zjištěny žádné další (nad rámec nesporných tvrzení) právně významné skutečnosti. Žádné právně významné skutečnosti nebyly zjištěny ani z výpisu z účtu stavebního spoření z 5. 8. 2024, potvrzení o zániku zástavního práva z 10. 6. 2015, dopisů svědka [příjmení] svědkovi [jméno] [příjmení] ze dne 22. 12. 2013, z 9. 12. 2013, z 28. 12. 2013, ze 4. 1. 2013 pravděpodobně s ohledem na obsah dopisu z roku 2014), z 30. 1. 2014, z 25. 5. 2014, z 2. 12. 2013, z 8. 2. 2014, z 11. 2. 2014 a ze sdělení Ministerstva vnitra ČR z 10. 9. 202012. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu.

13. Žalobkyně je podílovým spoluvlastníkem pozemku [parcelní číslo], pozemku [parcelní číslo], jehož součástí je stavba [adresa] a dále pozemku [parcelní číslo], vše v obci a katastrálním územím Karlovy Vary; velikost podílu žalobkyně činí ideální ½. Tento podíl byl na žalobkyni převeden [titul] [jméno] [příjmení] (nyní [příjmení]), který jej nabyl na základě usnesení zdejšího soudu ze dne 3. 6. 2020, čj. 30 D 813/2019-98, jako dědic [jméno] [příjmení], původní vlastnice nemovitostí, zemřelé dne 21.7. 2019. Druhým spoluvlastníkem předmětné nemovitosti zapsaným v katastru nemovitostí s podílem o velikosti ½ je [jméno] [příjmení], a to na základě kupní smlouvy ze dne 28. 4. 2014 uzavřenou mezi ním a předchozím vlastnicí předmětných nemovitostí [jméno] [příjmení]. Dne 24. 2. 2015 byla mezi podílovými spoluvlastníky předmětných nemovitostí paní [jméno] [příjmení] a panem [jméno] [příjmení] jako zástavci na jedné straně a žalovanou jako zástavním věřitelem na straně druhé, uzavřená smlouva o zřízení zástavního práva k věcem nemovitým [číslo] to k zajištění úvěru ze stavebního spoření, který poskytla žalovaná na základě smlouvy [číslo] panu [jméno] [příjmení]; předmětem zástavního práva byly všechny předmětné nemovitosti jako celek. [jméno] [příjmení] byla ke dni 25. 4. 2014 a 24. 2. 2015 stižena duševní poruchou, a to demencí u Alzheimerovy nemoci středně těžkou, která měla zásadní vliv na její rozpoznávací a ovládací schopnosti při uzavírání smluv o zřízení zástavního práva k věcem nemovitým, kdy tohoto právního úkonu nebyla schopna z důvodu přítomného dementního onemocnění. Z charakteru duševní nemoci nelze připustit ani přechodné zlepšení uvedené duševní nemoci do takové míry, že by došlo ke změně schopnosti učinit předmětný právní úkon.

14. Po právní stránce posoudil soud věc takto:

15. Podle § 80 zákona č. 99/1963 Sb. se určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

16. Podle ustálené judikatury (viz například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 3. 4. 2002, sp. zn. 21 Cdo 679/2001, který byl uveřejněn pod č. 77 v časopise Soudní judikatura, roč. 2002, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 2. 2010, sp. zn. 21 Cdo 661/2009 nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 4. 2011, sp. zn. 21 Cdo 1921/2009, uveřejněný pod č. 145 v časopise Soudní judikatura, roč. 2011) jsou v řízení o určení, zda tu zástavní právo je či není, věcně legitimováni zástavní věřitel, který má pohledávku zajištěnou sporným zástavním právem, a zástavní dlužník, který je vlastníkem předmětu sporného zástavního práva (tj. zástavy). V projednávaném případě je žalobkyně spoluvlastníkem ½ zastavených nemovitostí, druhý spoluvlastník (ať již by se jednalo o [jméno] [příjmení] zapsaného v katastru nemovitostí, či [titul] [jméno] [příjmení], který o sobě tvrdí, že je spoluvlastníkem, neboť kupní smlouva, kterou uzavřela [jméno] [příjmení] s [jméno] [příjmení] dne 28. 4. 2014 je neplatná) se řízení neúčastní ani jako žalobce ani na straně žalované. Podanou žalobou se žalobkyně domáhá určení neexistence zástavního práva váznoucího na celé nemovitosti (nikoli na jednom ze spoluvlastnických podílů) a rozhodnutí soudu v této věci se dotkne právní sféry všech zástavních dlužníků (vlastníků zástavy); všichni tito spoluvlastníci proto musí být účastníky řízení (viz usnesení Nejvyššího soudu ČR 21 Cdo 3739/2020 ve spojení s usnesením Ústavního soudu České republiky I. ÚS 1059/21). Ve shodě s posledně citovaným rozhodnutím Ústavního soud ČR není v projednávané věci žalobkyně legitimována jednat za druhého zástavního dlužníka (spoluvlastníka zatížené nemovitosti) a nemůže se domáhat rozhodnutí, které se bude dotýkat více práv, než sama má. Výrok soudu závazný pouze pro účastníky řízení (§ 159a odst. 1 občanského soudního řádu) by nebyl pro zbylého zástavního dlužníka závazný, ačkoli by se týkal jeho práv a povinností a vytvářel by pro něj zároveň překážku věci rozhodnuté. Bez jeho účasti v řízení zůstane právní stav nadále nejistý a není tak naplněn předpoklad naléhavého právního zájmu na požadovaném určení (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 4. 2012, sp. zn. 22 Cdo 2871/2010, uveřejněný pod číslem 118/ 2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, rozsudky téhož soudu ze dne 28. 1. 2010, sp. zn. 22 Cdo 2614/2008 ze dne 29. 5. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2728/2011). Z uvedených důvodů soud žalobu na určení neexistence zástavního práva zřízeného smlouvou o zřízení zástavního práva k věcem nemovitým [číslo] ze dne 24. 2. 2015 zamítl.

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 31 107 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 7 800 Kč představující 300 Kč za každý z šestadvaceti úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky, cestovní náhrada v celkové výši 22 466,17 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne 6. 4. 2023 náhrada 2 774,72 Kč za 365 ujetých km (41,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,83 l /100 km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”), v souvislosti s cestou realizovanou dne 15. 6. 2023 náhrada 2 774,72 Kč za 365 ujetých km (41,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,83 l /100 km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 19. 9. 2023 náhrada 2 774,72 Kč za 365 ujetých km (41,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,83 l /100 km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 30. 11. 2023 náhrada 2 774,72 Kč za 365 ujetých km (41,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,83 l /100 km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 4. 6. 2024 náhrada 2 856,88 Kč za 365 ujetých km (38,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,83 l /100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 30. 7. 2024 náhrada 2 856,88 Kč za 365 ujetých km (38,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,83 l /100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 15. 4. 2025 náhrada 2 878,81 Kč za 365 ujetých km (35,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,83 l /100 km a 5,80 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne 2. 5. 2023 náhrada 2 774,72 Kč za 365 ujetých km (41,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,83 l /100 km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a dále náhrada za parkování ve výši 840 Kč.

18. Výrokem IV. rozsudku bylo podle § 148 odst. 1 o.s.ř. rozhodnuto o povinnosti ve věci neúspěšné žalobkyně nahradit státu náklady řízení které platil (tlumočné v souvislosti s výslechem svědkyně [příjmení]).

19. Ve výroku V. rozhodl soud o vrácení zbývající části zálohy složené žalobkyní na znalecký posudek, když ze zálohy ve výši 50 000 Kč byla znalci vyplacena částka 49 852 Kč.