10 C 55/2022

Plný text

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl samosoudkyní Mgr. Blankou Magliovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro 11.556 Kč / půjčka

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9.000 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení v částce 8.283,78 Kč a s úrokem z prodlení ročně z částky 9.000 Kč od 19. 12. 2020 do 30. 6. 2021 ve výši 7,25 %, od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021 ve výši 7,5 %, od 1. 1. 2022 do 22. 2. 2022 ve výši 10,75 % a dále do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů platné k prvnímu dni kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, a částku 2.556 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení v částce 2.443,65 Kč a s úrokem z prodlení ročně z částky 2.556 Kč od 19. 12. 2020 do 30. 6. 2021 ve výši 7,25 %, od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021 ve výši 7,5 %, od 1. 1. 2022 do 22. 2. 2022 ve výši 10,75 % a dále do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů platné k prvnímu dni kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2.252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 9.000 s příslušenstvím představující bezdůvodné obohacení žalovaného ze Smlouvy o půjčce [číslo] uzavřené dne 8. 11. 2007 mezi společností [právnická osoba] a žalovaným a částku 2.556 Kč s příslušenstvím představující bezdůvodné obohacení žalovaného ze Smlouvy o půjčce [číslo] uzavřené dne 20. 8. 2007 mezi týmiž účastníky.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. V souladu s ust. § 115a o. s. ř. rozhodl soud ve věci bez nařízení jednání.

4. Soud provedl důkaz smlouvami o půjčce, smluvními podmínkami, přehledem plateb, smlouvou o postoupení pohledávky, oznámením o postoupení pohledávky a předžalobní výzvou a na základě provedených důkazů dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Dne 8. 11. 2007 byla mezi společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“) a žalovaným uzavřena Smlouva o půjčce [číslo] na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši 10.000 Kč a žalovaný se je zavázal právnímu předchůdci žalobkyně vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 6.960 Kč (ve formě 53 týdenních splátek po 320 Kč). RPSN činila 206%. Žalovaný splátky řádně nehradil. Celkem uhradil částku 1.000 Kč. Dne 20. 8. 2007 byla mezi společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“) a žalovaným uzavřena Smlouva o půjčce [číslo] na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši 7.000 Kč a žalovaný se je zavázal právnímu předchůdci žalobkyně vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 4.480 Kč (ve formě 40 týdenních splátek po 287 Kč). RPSN činila 294,1%. Žalovaný splátky řádně nehradil. Celkem uhradil částku 4.444 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 postoupil právní předchůdce žalobkyně obě pohledávky za žalovaným na žalobkyni.

5. Soud dospěl k následujícím právním závěrům (podle § 3028 odst. 3 z.č. 89/2012 Sb. soud vycházel z hmotněprávní úpravy účinné do 31. 12. 2013):

6. Podle § 657 občanského zákoníku č. 40/ 1964, ve znění účinnému ke dni uzavření smlouvy o půjčce shora uvedené (dále jen„ o.z. 1964“) smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

7. Podle ustanovení § 517 odst. 2 o. z. 1964 jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění vlastního také úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.

8. Podle § 55 odst. 2 o.z. 1964 ujednání ve spotřebitelských smlouvách podle § 56 jsou neplatná.

9. Podle § 56 odst. 1 o.z. 1964 spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran.

10. Podle § 3 o.z. 1964 nesmí výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.

11. Podle ust. § 451 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat.

12. Podle ust. § 456 občanského zákoníku předmět bezdůvodného obohacení se musí vydat tomu, na jehož úkor byl získán.

13. Mezi žalobkyní a žalovaným byly uzavřeny smlouvy o půjčce ve smyslu ust. § 657 občanského zákoníku, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 10.000 Kč, resp. 7.000 Kč a žalovaný se zavázal tyto finanční prostředky včetně poplatku splatit v týdenních splátkách dle smlouvy. RPSN činila 206%, resp. 294,1 %. Žalovaný své povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně nesplnila, právnímu předchůdci žalobkyně uhradila pouze částku 1.000 Kč, resp. 4.444 Kč.

14. Soud podrobil smlouvu a její jednotlivá ujednání zkoumání z hlediska ochrany spotřebitele ve smyslu ust. § 55 56 občanského zákoníku a rozhodovací praxe Ústavního soudu (např. nález Ústavního soudu z 11. 12. 2014 sp. zn. III. ÚS 4084/12 a nález Ústavního soudu z 26. 1. 2012 sp. zn. I. ÚS 199/11) a dospěl k závěru, že smlouvu je nutné posoudit jako neplatnou ve smyslu ust. § 55 občanského zákoníku, neboť z důvodu nevyvážené úpravy práv a povinností smluvních stran (poplatky ve výši přesahující 70% jistiny a RPSN 294 %, resp. 206%) se jedná o smlouvu nespravedlivé a rozporné s dobrými mravy. Jelikož se však žalovanému dostalo plnění na základě neplatných smluv, je povinna dle ust. § 456 občanského zákoníku poskytnuté plnění žalobkyni, na kterou byla pohledávka za žalovanou řádně postoupena, vrátit z titulu bezdůvodného obohacení. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl, když žalovaná částka [číslo], resp. 2.556 Kč představuje rozdíly mezi poskytnutým plněním ve výši 10.000 Kč a úhradou zaplacenou žalovaným ve výši 1.000 Kč, a plněním ve výši 7.000 Kč a úhradou zaplacenou žalovaným ve výši 4.444 Kč. Současně byl žalobkyni přiznán nárok na úrok z prodlení dle ust. § 517 občanského zákoníku.

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2.252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 11.556 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1.200 Kč ve výši 252 Kč.