10 C 6/2023

Plný text

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl samosoudkyní Mgr. Blankou Magliovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro 13 080 Kč / úvěr

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 11.080 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2.083,66 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 11.080 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení ve výši 10 % ročně a částku 2.000 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 459,70 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 2.000 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení ve výši 10 % ročně, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částky 11 080 Kč s příslušenstvím představující bezdůvodné obohacení žalované ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] uzavřené dne 6. 1. 2019 a částky 2 000 Kč s příslušenstvím představující bezdůvodné obohacení žalované ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] uzavřenými dne 17. 8. 2018 mezi společností [právnická osoba], [IČO], a žalovanou.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. V souladu s ust. § 115a o. s. ř. rozhodl soud ve věci bez nařízení jednání.

4. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Dne 17. 8. 2018 byla mezi žalovanou a společností [právnická osoba], [IČO] uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované finanční prostředky ve výši 6 000 Kč a žalovaná se je zavázala vrátit společně se souhrnným poplatkem ve výši 4 800 Kč v 60 týdenních splátkách po 180 Kč. Žalovaná splátky řádně nehradila, když uhradila pouze částku 4 000 Kč. Dne 6. 1. 2019 byla mezi žalovanou a společností [právnická osoba], [IČO] uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované finanční prostředky ve výši 13 000 Kč a žalovaná se je zavázala vrátit společně se souhrnným poplatkem ve výši 10 400 Kč v 60 týdenních splátkách po 399 Kč. Žalovaná splátky řádně nehradila, když uhradila pouze částku 1 920 Kč. Smlouvami o postoupení pohledávek ze dne 7. 1. 2022 a ze dne 13. 1. 2019 postoupil právní předchůdce žalobkyně pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Soud dospěl k následujícím právním závěrům:

5. Podle § 2390 občanského zákoníku přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

6. Podle § 1813 občanského zákoníku se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

7. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

8. Podle § 2993 věty první občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

9. Mezi žalobkyní a žalovanou byly uzavřeny smlouvy o zápůjčce ve smyslu ust. § 2390 občanského zákoníku, na základě nichž právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované zápůjčky ve výši 6 000 13 000 Kč, které se žalovaná se zavázala včetně poplatků splatit v 60 týdenních splátkách. RPSN činila 206,15 %, resp. 221%. Žalovaná své povinnosti vyplývající ze smluv řádně nesplnila, právnímu předchůdci žalobkyně uhradila na první z uvedených smluv částku 4 000 Kč, na druhou pak částku 1 920 Kč.

10. Soud podrobil smlouvy a jejich jednotlivá ujednání zkoumání z hlediska ochrany spotřebitele ve smyslu ust. § 55, 56 občanského zákoníku a rozhodovací praxe Ústavního soudu (např. nález Ústavního soudu z 11. 12. 2014 sp. zn. III. ÚS 4084/12 a nález Ústavního soudu z 26. 1. 2012 sp. zn. I. ÚS 199/11) a dospěl k závěru, že smlouvy je nutné posoudit jako neplatné ve smyslu ust. § 580 občanského zákoníku, neboť z důvodu nevyvážené úpravy práv a povinností smluvních stran (poplatky ve výši přesahující 70 % jistiny a RPSN přes 200 %) se jedná o smlouvy nespravedlivé a rozporné s dobrými mravy. Jelikož se však žalované dostalo plnění na základě neplatných smluv, je povinna dle ust. § 2993 občanského zákoníku poskytnuté plnění žalobkyni, na kterou byla pohledávka za žalovanou řádně dle ust. § 1879 občanského zákoníku postoupena, vrátit z titulu bezdůvodného obohacení. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl, když žalovaná částka představuje rozdíl mezi poskytnutým plněním ve výši 6 000 Kč a úhradou zaplacenou žalovanou ve výši 4 000 Kč, resp. mezi plněním ve výši 13 000 a úhradou zaplacenou žalovanou ve výši 1 920 Kč. Současně byl žalobkyni přiznán nárok na úrok z prodlení dle ust. § 1970 občanského zákoníku ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 13 080 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.