10 C 95/2021

Plný text

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl samosoudkyní Mgr Blankou Magliovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro 29.455,98 Kč / úvěr

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 29.455,98 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 29.455,98 Kč od 5. 1. 2017 do zaplacení a s úrokem ve výši 12,8 % ročně z částky 29.455,98 Kč od 5. 1. 2017 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši 83,78 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2.631 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 29.455,98 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku s následujícím odůvodněním. Právní předchůdkyně žalobkyně (společnost [právnická osoba], dříve [právnická osoba]) se zavázala poskytnout na základě smlouvy o úvěru ze dne 8. 4. 2013 právní předchůdkyni žalované, paní [jméno] [celé jméno žalované], zemř. dne 28. 12. 2016 úvěr ve výši 100.000 Kč. Právní předchůdkyně žalované tento úvěr čerpala, čímž ji v souvislosti s uvedenou smlouvou vznikla povinnost tuto částku včetně sjednaných úroků splatit pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 1.921,34 Kč. Z důvodu úmrtí právní předchůdkyně žalované ukončila právní předchůdkyně žalobkyně v souladu s všeobecnými obchodními podmínkami smlouvu ke dni 4. 1. 2017, dlužná částka nebyla zcela uhrazena a ke dni postoupení pohledávky dne 18. 6. 2019 činila 59.079,52 Kč. Původní věřitel žalobkyně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 6. 2019 postoupil pohledávku vyplývající z uvedené úvěrové smlouvy v celé výši včetně veškerého příslušenství na žalobkyni. Žalovaná vstoupila do práv a povinností paní [jméno] [celé jméno žalované] coby její dědička v souladu s usnesením [anonymizováno] soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], a je žalována dle svého dědického podílu (tedy ve výši jedné poloviny dlužné částky).

2. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, ačkoliv jí byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.

3. Ze Smlouvy o úvěru s pojištění schopnosti splácet ze dne 8. 4. 2013 soud zjistil, že jejím obsahem je závazek původního věřitele jakožto bankovního ústavu poskytnout žalované úvěr ve výši 100.000 Kč a závazek žalované splatit tento úvěr pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 1.921,34 Kč, a to včetně smluveného úroku ve výši 12,8 % ročně. Nedílnou součást smlouvy tvoří obchodní podmínky původního věřitele, jimiž jsou smluvní strany vázány. Ze Všeobecných obchodních podmínek původního věřitele, soud zjistil, že tyto opravňují původního věřitele jednostranně od úvěrové smlouvy odstoupit v případě úmrtí dlužníka. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 6. 2019 soud zjistil, že původní věřitel jejím prostřednictvím postoupil pohledávku vyplývající z uvedené úvěrové smlouvy v celé výši včetně veškerého příslušenství žalobkyni. Z předžalobní výzvy žalované ze dne 17. 12. 2020 soud zjistil, že žalobkyně oznámila postoupení pohledávky a vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky Z usnesení [anonymizováno] soudu ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] soud zjistil, že žalovaná společně se svoji sestrou povinna uhradit pasiva z dědictví po své matce paní [jméno] [celé jméno žalované], přičemž tato pasiva zahrnují též žalovanou pohledávku žalobkyně.

4. S ohledem na ustanovení § 3028 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. a skutečnost, že smlouva o úvěru byla uzavřena dne 3. 8. 2013, aplikuje soud úpravu účinnou do 31. 12. 2013.

5. Podle ustanovení § 497 obch. z. se smlouvou o úvěru věřitel zavazuje, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle ustanovení § 502 obch. z. je dlužník od doby poskytnutí peněžních prostředků povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona.

7. Podle ustanovení § 273 odst. 1 obch. z. lze část obsahu smlouvy určit také odkazem na všeobecné obchodní podmínky vypracované odbornými nebo zájmovými organizacemi nebo odkazem na jiné obchodní podmínky, jež jsou stranám uzavírajícím smlouvu známé nebo k návrhu přiložené.

8. Podle § 369 odst. 1 obch. z. je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského.

9. Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi původním věřitelem a žalovanou byla řádně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 497 obch. z. Na základě této smlouvy poskytl původní věřitel žalované úvěr ve výši 100.000 Kč, který žalovaná čerpala. Žalovaná se zavázala tyto prostředky splácet měsíčními splátkami stanovenými úvěrovou smlouvou, a to včetně sjednaného smluvního úroku ve výši 12,8 % ročně. V důsledku smrti žalované dne 28. 12. 2016 došlo k ukončení smlouvy ke dni 4. 1. 2017. Vzhledem k tomu, že se s ohledem na proběhlé dědické řízení stala právní nástupkyní původní dlužnice úvěrové smlouvy, co do jedné poloviny pasiv dědictví žalovaná (§ 1701 odst. 1 občanského zákoníku), vznikla jí povinnost vrátit v tomto rozsahu věřiteli poskytnuté plnění včetně sjednaných úroků z úvěru. Protože pohledávka byla postoupena v souladu s § 524 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dospěl soud k závěru, že původní věřitel postoupil pohledávku žalobkyni, což zakládá aktivní legitimaci k vedení sporu.

10. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě jak co do žalované částky, tak i co do úroku z prodlení z této částky uplatněného v souladu s § 517 odst. 2 obč. zák., dle kterého má věřitel právo požadovat vedle plnění i úroky z prodlení ve výši specifikované v § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb.

11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2.631 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1.179 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 29.455,98 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1.200 Kč ve výši 252 Kč.