10 C 97/2024

Plný text

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl soudkyní Mgr. Blankou Magliovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] o 46 000 Kč / nájemné

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 46 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 46 000 Kč od 20. 4. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 14 061,20 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala ve výroku uvedené částky s odůvodněním, že po té, co k 30. 9. 2023 skončila nájemní smlouva, kterou účastníci (žalobkyně jako nájemce a žalovaný jako pronajímatel) uzavřeli dne 28. 1. 2023, ji žalovaný nevrátil složenou jistotu ve výši 24 000 Kč ani částku 22 000 Kč, uhrazenou dne 22. 9. 2023 z důvodu nájemného a zálohy na služby za říjen 2023, a to ani přes výzvu zaslanou mu dne 10. 4. 2024.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:

5. Účastníci uzavřeli dne 28. 1. 2023 smlouvu o nájmu bytu, na jejímž základě žalovaný jako pronajímatel přenechal žalované do užívání byt [číslo] o velikosti 3+1 v domě [adresa] na p.č. st. [číslo], k. ú. [obec], na adrese [adresa žalovaného], vše splatné předem nejpozději do 25. dne kalendářního měsíce předcházejícího měsíci, za něž je nájemné a záloha na služby vraceno; smlouva byla uzavřena na dobu určitou do 31. 3. 2024 a byla v ní sjednána povinnost žalobkyně složit před předáním bytu jistotu ve výši 24 000 Kč (zjištěno z nájemní smlouvy). K předání bytu došlo dne 30. 1. 2023 (zjištěno z předávacího protokolu). Dne 30. 9. 2023 uzavřeli účastníci dohodu o skončení nájmu s účinností ke dni 30. 9. 2023 (zjištěno z dohody o skončení nájmu z 30. 9. 2023), k vrácení bytu bez připomínek ze strany přebírajícího došlo dne 30. 9. 2023 (zjištěno z předávacího protokolu z téhož dne). Žalobkyně uhradila dne 22. 9. 2023 na bankovní účet uvedený ve smlouvě o nájmu částku 10 000 Kč za služby a částku 12 000 Kč coby nájemné. Žalobkyně vyzvala žalovanou výzvou z 10. 4. 2024 k vrácení složené jistoty ve výši 24 000 Kč i částky ve výši 22 000 Kč ve lhůtě 7 dnů od doručení této výzvy.

6. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:

7. Podle § 1981 občanského zákoníku je stranám na vůli ujednat si zánik závazku, aniž bude zřízen závazek nový.

8. Podle § 2254 odst. 2 věty první občanského zákoníku při skončení nájmu pronajímatel vrátí jistotu nájemci; započte si přitom, co mu nájemce případně z nájmu dluží.

9. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

10. Soud posoudil věc dle citovaných ustanovení a dospěl k závěru, že na základě dohody stran došlo ke skončení nájmu ke dni 30. 9. 2023, čímž žalovanému vznikla povinnost vrátit žalobkyni složenou jistotu. Vzhledem ke skončení nájmu k 30. 9. 2023 neměla již žalobkyně povinnost hradit nájemné za měsíc říjen 2023 a částka, kterou žalovanému zaslala dne 22. 9. 2023 tak byla uhrazena bez právního důvodu a představuje bezdůvodné obohacení žalovaného, které je povinen vydat. Z uvedených důvodů rozhodl soud, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku s tím, že podle § 1970 občanského zákoníku náleží žalobkyni rovněž zákonný úrok z prodlení, když splatnost dluhu žalovaného byla stanovena v závislosti na výzvě zaslané mu dne 10. 4. 2024.

11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 14 061,20 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 300 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 46 000 Kč sestávající z částky 2 940 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 9 720 Kč ve výši 2 041,20 Kč.