11 C 117/2019

Plný text

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl samosoudcem Mgr. Alešem Fikkerem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované za účasti: právnická osoba , IČO sídlem adresa účastnice pro 150.000 Kč s přísl.

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na bolestném částku 11.910 Kč a na ztížení společenského uplatnění částku 50.000 Kč do 15. dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá na bolestném co do částky 9.528 Kč a na náhradě nemajetkové újmy co do částky 50.000 Kč.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se domáhal na žalované zaplacení částky 50.000 Kč jako bolestného, 50.000 Kč jako ztížení společenského uplatnění a částky 50.000 Kč jako další nemajetkové újmy s odůvodněním, že dne 23. 4. 2016 byla žalovanou způsobena dopravní nehoda, při které žalovaná způsobila žalobci škodu a nemajetkovou újmu. Z pojistky byla uhrazena škoda na vozidle a na oblečení žalobce. Nemajetková újma odškodněna nebyla. Následkem dopravní nehody žalobce utrpěl tržnou ránu na hlavě asi 18 cm dlouhou, přičemž žalobce je po nehodě poznamenán nepřehlédnutelnou jizvou na hlavě. Žalobce musel také čelit dalším stresovým situacím, neboť měl velké obavy o ztrátu svého nového zaměstnání, do níž jako invalida pár dnů před nehodou nastoupil. Žalobci vznikla také psychická újma spočívající v „ bloku v řízení“, žalobce se necítí bezpečně a pohodlně za volantem. Tento stres zvládá z důvodu, že pracuje jako řidič a dále se musí starat o svoji 90 letou maminku.

2. Žalovaná proti žalobě namítala, že žalobce byl odškodněn, a to částkou 9.528 Kč odpovídající bolestnému, přičemž výše bolestného byla objektivně stanovena z odborného vyjádření příslušného lékaře. Žalobce požaduje dalších 50.000 Kč na bolestném, avšak ze žaloby není vůbec zřejmé, jak k této částce dospěl. Dále žalobce požaduje částku 50.000 Kč z důvodu ztížení společenského uplatnění, aniž by toto blíže specifikoval. V neposlední řadě žalovaná dokázala ohledně stanoviska na náhradu další nemajetkové újmy na stanovisko vedlejší účastnice na straně žalované.

3. Vedlejší účastnice na straně žalované proti žalobě namítala, že žalobci vyplatila po ukončení šetření pojistné plnění, a to 9.528 Kč jako odčinění vytrpěné bolesti a 100 Kč jako náhradu poplatku lékařů. Žádné další nároky nebyly žalobcem uplatněny. Pokud se týče bolestného, vedlejší účastník veškeré prokázané nároky odčinil na základě doložené zdravotní dokumentace a zprávy ošetřujícího lékaře k hodnocení bolestného. Ze zdravotní dokumentace nevyplývá jakákoli psychická újma, k níž by mělo na straně žalobce dojít. Vedlejší účastnice zdůraznila, že žalobce v důsledku nehody nebyl ani v pracovní neschopnosti. Z pohledu právního hodnocení odkázala vedlejší účastnice na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 2245/2017. V případě ztížení společenského uplatnění poukázala vedlejší účastnice na to, že takový nárok žalobce u vedlejší účastnice neuplatnil. Pokud se týče nemajetkové újmy ve smyslu § 2971 občanského zákoníku, má za to s odkazem na komentářovou literaturu, že toto ustanovení nedopadá na odčinění nemajetkové újmy osoby, které byla újma primárně způsobena (žalobce), ale slouží k odčinění nemajetkové újmy osobám, které pociťují jemu způsobenou újmu jako osobní neštěstí, jež nelze odčinit jinak.

4. V reakci na vyjádření vedlejší účastnice žalobce poukázal na to, že hodnocení bolestného bylo vypracováno lékařem vedlejšího účastníka, žalobce jej nikdy neviděl. V případě ztížení společenského uplatnění má žalobce na hlavě stále jizvu a není možné bagatelizovat obavy žalobce o ztrátu zaměstnání, neboť jako invalidní důchodce neměl jinou možnost než pracovat na dohodu o provedení práce. V případě další nemajetkové újmy pak žalobce odkázal na ust. § 2958 občanského zákoníku.

5. V reakci na doplnění tvrzení žalobce vedlejší účastnice opětovně odkázala na rozhodnutí Nejvyššího sudu sp. zn. 25 Cdo 2245/2017 s tím, že v případě žalobce léčba probíhala zcela standardně a trvalé následky by případně byly kryty odčiněním ztížení společenského uplatnění.

6. Po jednání soudu dne 25. 10. 2019 žalobce doplnil, že při dopravní nehodě utrpěl zranění, která ho budou následně limitovat a s ohledem na způsobenou dopravní nehodu ve spojení s dřívějšími handicapy má trvalé obavy, že se jeho zdravotní stav zhorší. Obává se jízdy za volantem, avšak nic jiného mu nezbývá. Nadále má zjizvenou hlavu, jíž skrývá pod pokrývkou. Dosud se ještě nezbavil hrůzného zážitku z dopravní nehody a je trvale omezen ve společenském životě s ohledem na prožitý úrazový děj a důsledek na hlavě a s ohledem na častější bolesti zad.

7. Soud vzal za svá skutková zjištění následující shodná tvrzení účastníků: 1. zaviněním žalované došlo dne 23. 4. 2016 k dopravní nehodě, s níž v příčinné souvislosti utrpěl žalobce zdravotní následky. 2. žalobci bylo na bolestném vyplaceno 9.528 Kč. 3. mezi účastníky řízení byl sporný rozsah zdravotního poškození žalobce z hlediska fyzického a z hlediska psychického. V tomto směru pokládá soud za primární důkaz ke zjištění rozsahu zdravotního poškození žalobce z pohledu fyzického i psychického zpracované znalecké posudky [číslo] [číslo] soudním znalcem z oboru zdravotnictví [celé jméno znalce], včetně doplnění těchto posudků na základě připomínek stran sporu. Znalecké posudky byly zpracovány v souladu s metodikou Nejvyššího soudu, jíž Nejvyšší soud připravil za účelem sjednocení judikatury při odškodňování bolestného a ztížení společenského uplatnění. Znalec v posudcích vysvětlil, z jakých podkladů (lékařských zpráv a podrobného vyšetření žalobce) vycházel, jaké závěry z těchto pokladů učinil, přičemž tyto závěry logicky vyplývají ze znalcem shromážděných podkladů a vyšetření žalobce. V případě bolestného dospěl znalec k závěru, že celkové bolestné lze určit částkou 21.438 Kč a ztížení společenského uplatnění částkou 56.613 Kč (viz doplnění připomínek ze dne 8. 5. 2021). Na svých závěrech znalec setrval i v rámci výslechu. Soud nemohl akceptovat námitky vedlejší účastnice na straně žalované směřující k tomu, že nebylo prokázáno podvrtnutí a natažení krční páteře. Naopak podle názoru soudu znalec s ohledem na průběh dopravní nehody (rotace vozidla žalobce) a s přihlédnutím k popisu projevů bolestivosti, závratí, vyšetření žalobce a četnosti návštěv před a po úraze uzavřel, že k takovému poškození zdraví žalobce došlo. Stejně tak soud nemohl akceptovat obecné námitky žalobce, který vyjadřoval nespokojenost s vyčísleným bolestným a ztížením společenského uplatnění (k tomu viz právní hodnocení níže). Závěry znalce zahrnuly rovněž skutečnosti, které vyplynuly z výpovědi samotného žalobce a partnerky žalobce [příjmení] [příjmení]. Žalobce ve své výpovědi popsal aktuální zdravotní stav, rovněž popsal své zábrany týkající se řízení motorových vozidel. Výpověď žalobce pak potvrdila jeho partnerka.

8. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle § 2958 občanského zákoníku při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti. Podle § 2910 občanského zákoníku škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutní ho práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

9. V daném případě je nepochybné, že žalovaná způsobila dopravní nehodu, tedy porušila zákonnou povinnost a je škůdcem ve smyslu § 2910 občanského zákoníku. Dále je nepochybné s ohledem na vymezený předmět sporu, že žalobce se domáhá zaplacení bolestného, ztížení společenského uplatnění a jiné nemajetkové újmy, jak má na mysli ust. § 2958 občanského zákoníku, přičemž soud se zcela ztotožňuje s právním názorem vedlejší účastnice na straně žalované, že žalobcem odkazovaný § 2971 občanského zákoníku na danou věc nedopadá. Toto ustanovení slouží k odškodnění jiných osob, odlišných od primárního poškozeného. Pokud se týče bolestného a ztížení společenského uplatnění, výše těchto nároků byla objektivně stanovena shora citovanými znaleckými posudky a jejich doplněními. Je nepochybné, že znalec zpracovával posudek v souladu s metodikou Nejvyššího soudu a v rámci této metodiky také hodnotil plnění běžných denních povinností, které jsou spojeny s většími nároky na pohyb šíje a polohy hlavy. Znalec rovněž zohlednil péči o osobu blízkou. Soud neměl důvodu nijak korigovat závěry znalce, neboť podle názoru soudu by toto neodpovídalo skutečnosti. V této souvislosti soud přihlédl k delšímu časovému období, po které žalobce neřešil svoji zdravotní situaci se žalovanou, kdy sama žaloba byla podána krátce před uplynutím promlčecí doby. Dále soud přihlédl k tomu, jakým způsobem probíhala léčba žalobce, jež probíhala zcela standardně. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 2245/2017 je„ smyslem náhrady za bolest vedle samotného bolestivého stavu odškodnit i určitou míru nepohodlí, stresu či obtíží spojených s utrpěnou zdravotní újmou (srovnej též obavu ze ztráty života či vážného poškození zdraví § 2957 věty 3 o. z.), a to v rozsahu, v němž tyto zásahy do osobnostní sféry poškozeného z povahy věci souvisí s bolestí obvykle doprovázející stavy popsané v jednotlivých položka (tzn. bolest v širším smyslu)“. Dále v tomtéž rozhodnutí Nejvyšší soud dovozuje, že„ další nemajetkové újmy při ublížení na zdraví ve smyslu § 2958 občanského zákoníku jsou spojeny se zásahem do zdraví, který nespočívá v přechodné bolesti ani ve fyzické či psychické újmě dlouhodobého (trvalého) charakteru, nýbrž jde o specifické okolnosti vymykající se obvyklému průběhu léčby a stabilizace zdravotního stavu, které nenastávají pravidelně, ale zvyšují intenzitu utrpěné újmy na zdraví nad obvyklou míru. Soud je toho názoru, že v daném případě nebyly zjištěny a dokonce ani nebyly tvrzeny takové specifické okolnosti vymykající se obvyklému průběhu, a proto soud v případě dalšího nemajetkové újmy podle § 2958 občanského zákoníku žalobu zamítnul co do částky 50.000 Kč. V případě bolestného soud oproti znalcem stanovené výši bolestného 21.438 Kč zohlednil již vyplacené bolestné ve výši 9.528 Kč a co do rozdílu žalobě ve výši 11.910 Kč vyhověl. Soud žalobě vyhověl také co ztížení společenského uplatnění, jež znalec vyčíslil částkou 56.613 Kč. Soud však byl vázán žalobním návrhem, který požadoval na ztížení společenského uplatnění částku 50.000 Kč, jíž soud, ač znalcem zjištěné ztížení společenského uplatnění bylo stanoveno v částce 56.613 Kč.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 občanského zákoníku. V daném případě měl sice žalobce úspěch z menší části než z jedené poloviny, nicméně výše nároků závisela na znaleckém posudku a úvaze soudu, proto pokládá soud za spravedlivé, aby si náklady řízení nesl každý z účastníků ze svého.