11 C 177/2021

Plný text

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Kateřiny Hendrichové a přísedících Jiřiny Sládkové a Jiřiny Sinkulové ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci pro 15 880 Kč / dlužná mzda

I. Žaloba, kterou se žalobce po žalované domáhal zaplacení částky ve výši 15.880 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 01. 07. 2020 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 14.810,40 Kč, k rukám právního zástupce žalované, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 08. 06. 2021 se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 15.880 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení od 01. 07. 2020 do zaplacení s odůvodněním, že žalobce pro žalovanou pracoval v měsících březen až červen 2020 jako řidič nákladního automobilu. Za měsíc květen 2020 mu však nebyla mzda vyplacena. V souladu s odvedenou prací a výplatní páskou měl za měsíc květen po sražení částky na úhradu insolvence ve výši [částka] a započítání již uhrazené zálohy na mzdu ve výši 15.000 Kč obdržet odměnu v celkové výši [částka]. Z této částky byla proti podpisu žalobce deponována částka 10.272 Kč na úhradu dluhu žalobce vůči zaměstnavateli. K výplatě tak zůstalo [částka], kterou žalobce ani po urgencích neobdržel. Dále žalobce v žalobě uváděl, že se žalovaná uchyluje k nepatřičným výhružkám podáním trestního oznámení a nepravdivého osočování žalobce. Původně žalobce žádal dlužnou mzdu i za měsíc červen, přičemž od tohoto nároku upustil s ohledem na svůj podpis na výplatní listině.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila, nárok v ní uplatněný neuznávala. Namítala, že žalobcem uplatněná pohledávka představuje část mzdy, která zůstala žalobci k výplatě poté, co byla část mzdy započtena na pohledávku zaměstnavatele vymáhanou v rámci řízení vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka]. Žalovaná nesouhlasila s tím, že by žalobci nebyla část mzdy vyplacena s tím, že tato mzda byla žalobci vyplacena v hotovosti a však žalobce odmítl výplatní listinu podepsat.

3. Při ústním jednání účastníci setrvali na svých stanoviscích, přičemž žalobce doplnil, že svou tvrzenou pohledávku, která je předmětem tohoto řízení, neuplatnil k zápočtu v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka], a to z důvodu své právní neznalosti a především však proto, že skutečnost, že mu žalovaná nevyplatila mzdu za měsíc květen 2020 v plné výši, zjistil až po kontrole výplatních pásek v listopadu 2020.

4. Účastníci učinili nespornými následující tvrzení: -) Žalobce pracoval u žalované společnosti na základě pracovní smlouvy z [datum] do [datum], kdy s ním byl okamžitě zrušen pracovní poměr dle § 55 zákoníku práce. -) Žalobce na základě dohody se žalovanou společností absolvoval rekvalifikační kurz. -) Žalobce následně uznal dluh vůči žalované společnosti k 15. 6. 2020, který představoval úhradu za rozšíření rekvalifikace žalobce oproti započtení části mzdy, mj. i za měsíc květen 2020, na úhradu tohoto dluhu v původní výši [částka]. -) Dlužná částka, která nebyla žalobcem zaplacena, pak byla předmětem sporu vedeného u OS K. Vary pod sp. zn. [spisová značka], když toto řízení bylo zastaveno usnesením OS K. Vary č. j. [číslo jednací] z 24. 11. 2020 s PM k 12. 12. 2020, a to na základě zpětvzetí žaloby vzhledem k úhradě dluhu v plné výši.

5. Mezi účastníky zůstalo tak sporné, zda byla mzda za měsíc květen 2020 ve výši 15.880 Kč žalovanou žalobci vyplacena a dále výše mzdy žalobce za dobu trvání pracovního poměru u žalované, tj. od 23. 03. 2020 do 15. 06. 2020.

6. Ve věci byli vyslechnuti tito svědci: [jméno] [příjmení] vypověděl, že je zaměstnancem žalované asi od dubna 2014 a žalovaný je bývalý zaměstnanec žalované. Jednání účastníků byl přítomen jednou, kdy si žalobce žádal o zálohu. V té době byl ještě ve zkušební době. Následně asi měsíc a týden jezdil s žalobcem na jednom vozidle, kde ho zaučoval. Po celou dobu byly s žalobcem problémy, nechtěl si nechat nic vysvětlit. Když mu dal svědek nějaký pokyn, buď jej splnil špatně, nebo splnit odmítl. K výplatě mzdy ve společnosti uvedl, že zaměstnanci podepisovali příjmový doklad oproti vydání peněz. V hotovosti jim byly vypláceny diety, základ jim byl zasílán na účet. Žalobce nikdy neviděl čekat na výplatu. Pro výplatu si pak většina kolegů chodí najednou a vyplácí se před přítomnými zaměstnanci. Peníze fyzicky vyplácí jednatel žalované. 7. [příjmení] [příjmení] vypověděl, že u žalované pracuje na pozici řidiče asi 8 let. Žalobce zná také z firmy jako kolegu. Byl přítomen jednání žalobce s žalovanou, a to při výplatě dobírky. Převzetí peněz potvrzují podpisem na výplatní listině. Svědek uvedl, že nikdy nebyl přítomen nějakému problému při výplatě, a to ani ve vztahu k žalobci. Uvedl, že nejdříve se musela podepsat výplatní listina a poté zaměstnanec obdrží peníze. Svědek nebyl přítomen tomu, že by někdo odmítl výplatní listinu podepsat.

8. Dále byla vyslechnuta svědkyně [jméno] [příjmení], která vypověděla, že je přítelkyní jednatele žalované a zároveň zaměstnankyní žalované jako administrativní pracovnice. Žalobce zná jako zaměstnance firmy. Od počátku s ním byly problémy. [příjmení] v druhé půlce března 2020 jako řidič, ale musel si doplnit rekvalifikaci, o kterou jednatele žalované osobně požádal, a to na rozšíření řidičského oprávnění na skupinu C, E. Dohodli, že po rekvalifikaci nastoupí do firmy. Byl přidělen panu [příjmení] k zaučení, který poté vyhrožoval výpovědí, pokud i nadále bude muset jezdit s žalobcem. Následně vznikla situace v souvislosti s onemocněním Covid a společnost měla pozastavenou činnost. Se zaměstnanci bylo domluveno, že nebudou jezdit, ale budou se zdržovat v pracovní době v prostorách firmy, budou uklízet a provádět drobné opravy vozidel. Žalobce se na pracoviště dostavoval opakovaně pozdě, případně zavolal v 11 hod. dopoledne, že si bere náhradní volno. V té době vznikl problém s žalobcem, když si v místnosti řidičů v pracovní době otevřel flašku Ferneta. Následně byl přidělen k zaučení panu [příjmení], ale situace se opakovala, proto byl přidělen panu [příjmení]. Další pochybení žalobce bylo v tom, že měl vykládat zboží z Německa ve [obec], kde ale vozidlem naboural dům. Další pochybení bylo, když řádně neupevnil náklad na vozidle, v důsledku čehož zničil OBD desky se škodou přes 3.500 EUR. Škodu hradila pojišťovna žalované. Poslední kapkou bylo, že zaspal, nestihl časové okno v pátek a měl tak čekat do pondělka na parkovišti v Německu. [příjmení] však bez jakéhokoliv upozornění či svolení zaměstnavatele odvezl sebe do [obec] a vozidlo odstavil v sídle společnosti. Dle svědkyně výplaty zpracovává externí účetní, která jakmile je má zpracované, pošle je e-mailem. Na základě toho svědkyně posílá zálohy na plat. Uvedla, že záloha žalobce měla činit asi 15.000 Kč. [příjmení] měl být žalobci vyplacen na jednání, kam se žalobce dostavil až na opakované urgence, kterému svědkyně byla přítomna. Jednatel žalované se s žalobcem domluvili na částce z této hotovosti, jakou byl žalobce schopen deponovat na úhradu svého dluhu u žalované, který dosahoval v té době částky asi 50.000 Kč. Tuto částku svědkyně dopsala do smlouvy, domnívala se, že doplatek byl přes 15.000 Kč, zbytek se žalobci vyplatil v hotovosti, přičemž z těchto peněz vyndal částku 7.000 Kč, kterou dával jednateli žalované s tím, že se jedná o vrácení provozní zálohy. Ten mu odpověděl, že to takto nejde, když od zaměstnavatele žalobce obdržel jako provozní zálohu částku 200 EUR a 2.000 Kč a takto má být záloha vrácena. Při tomto jednání žalobce obdržel také výplatní list. Veškeré doklady jako zápočtový list, potvrzení pro úřad práce, výplatní pásky, kopii deponační dohody a výzvu k zaplacení dluhu žalobce převzal někdy v půlce července 2020. K potvrzení doplatku mzdy žalobci svědkyně vypověděla, že jednatel pouze udělal šipku na výplatnici směrem ke srážkám ze mzdy, které byly asi 5.000 Kč aby si toho účetní všimla. Bylo to poprvé, co měly být takhle peníze strženy. Jednání měli být přítomni i jiní zaměstnanci, kteří konkrétně si svědkyně již nepamatuje. Svědkyně popřela, že by žalobce odmítl výplatní pásku podepsat a doplnila, že podle původní dohody s žalobcem měl tento splácet dluh po částce 5.000 Kč. Deponovaná částka byla však vyšší, domnívala se, že 12.000 Kč. Po předestření výplatní listiny na č. l. 4 spisu a potvrzení o deponaci na č. l. 5 svědkyně uvedla, že poznámku,,viz příloha“ udělal pan [příjmení], tedy jednatel žalované a bylo to v souvislosti s deponací částky, když potvrzení o deponaci na č. l. 5 bylo přílohou této výplatní listiny.

9. Z e-mailové komunikace mezi právním zástupcem žalobce a žalovanou vyplývá, že dne 19. 03. 2021 žalovaná sdělovala právnímu zástupci žalobce, že nerozumí nároku žalobce. Přílohou emailu pak byly výplatní listiny podepsané žalobcem za měsíc květen a červen 2020, výplatní lístky za oba měsíce, souhlas žalobce se srážkami ze mzdy za oba měsíce. Dále v emailu žalovaná sděluje, že žalobce byl propuštěn pro hrubé porušování pracovní kázně specifikované v emailu. Na to reagoval zástupce žalobce dne 22. 03. 2021 s tím, že na výplatní listině za měsíc červen je podpis žalobce, přesto doplatek mzdy za tento měsíc neobdržel a dále, že mělo být ze strany žalované žalobci vyhrožováno, pokud se svého nároku bude i nadále domáhat.

10. Z výplatní listiny za květen 2020 včetně výplatního lístku a potvrzení o deponaci částky je u jména žalobce uvedena poznámka srážka z platu viz příloha, kterou je právě potvrzení o deponaci částky ve výši 10.272 Kč z výplaty za měsíc květen 2020 jako částečná úhrada dluhu vůči zaměstnavateli. Toto potvrzení je žalobcem podepsáno. Z výplatního lístku pak vyplývá částka k výplatě ve výši 26.152 Kč. Rozdílné datum uvedené na potvrzení o deponaci a na výplatní listině jednatel žalované vysvětlil tak, že se jedná o datum vystavení výplatní listiny externí účetní firmou, nikoliv datem podpisu.

11. Z výplatních lístků žalobce za období březen až červen 2020 vyplývá, že v březnu činila čistá mzda žalovaného 4.122 Kč, ostatní příspěvky 3.413 Kč, k výplatě byla tak stanovená částka 7.535 Kč. V dubnu činila čistá mzda 14.574 Kč, srážky 13.924 Kč, ostatní příspěvky 4.265 Kč, k výplatě částka 4.915 Kč. V květnu činila čistá mzda 19.802 Kč, srážky 22.444 Kč, ostatní příspěvky 28.794 Kč, k výplatě tak činila částka 26.152 Kč. V červnu činila čistá mzda 8.088 Kč, ostatní příspěvky 8.823 Kč, k výplatě pak 16.911 Kč.

12. Následně byl žalobce poučen dle ustanovení § 118b odst. 3 o.s.ř. navrhnout důkazy k prokázání svého tvrzení ohledně okolností, tedy vyhroceného jednání v souvislosti s výplatou mzdy, respektive dobírky. K tomu zástupce žalobce odkázal na reakci žalované na předžalobní výzvu, kde žalovaná uvádí, že v případě, že se žalobce bude domáhat svého nároku v rámci občanskoprávního sporu, bude na něj podáno trestní oznámení, což zástupce žalobce považuje za nepřípustné a za hranou.

13. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav: Žalobce pracoval u žalované společnosti na základě pracovní smlouvy z [datum] do [datum], kdy s ním byl okamžitě zrušen pracovní poměr dle § 55 zákoníku práce. [příjmení] si však doplnit rekvalifikaci, a to na rozšíření řidičského oprávnění na skupinu C, E. Tento rekvalifikační kurz hradila žalovaná. Žalobce následně uznal dluh vůči žalované společnosti k [datum], který představoval úhradu za rozšíření rekvalifikace žalobce oproti započtení části mzdy, mj. i za měsíc květen 2020, na úhradu tohoto dluhu v původní výši 42.940 Kč. Dlužná částka, která nebyla žalobcem zaplacena, pak byla předmětem sporu vedeného u OS K. Vary pod sp. zn. [spisová značka], když toto řízení bylo zastaveno usnesením OS K. Vary č. j. [číslo jednací] z 24. 11. 2020 s PM k 12. 12. 2020, a to na základě zpětvzetí žaloby vzhledem k úhradě dluhu v plné výši. Žalovaná vyplácela část mzdy zaměstnancům oproti jejich podpisu na výplatní listině v hotovosti. V březnu činila čistá mzda žalovaného 4.122 Kč, ostatní příspěvky 3.413 Kč, k výplatě byla tak stanovená částka 7.535 Kč. V dubnu činila čistá mzda 14.574 Kč, srážky 13.924 Kč, ostatní příspěvky 4.265 Kč, k výplatě částka 4.915 Kč. V květnu činila čistá mzda 19.802 Kč, srážky 22.444 Kč, ostatní příspěvky 28.794 Kč, k výplatě tak činila částka 26.152 Kč. V červnu činila čistá mzda 8.088 Kč, ostatní příspěvky 8.823 Kč, k výplatě pak 16.911 Kč. V souladu s odvedenou prací a výplatní páskou měl za měsíc květen po sražení částky na úhradu insolvence ve výši 7.444 Kč a započítání již uhrazené zálohy na mzdu ve výši 15.000 Kč obdržet odměnu v celkové výši 26.152 Kč. Z této částky byla proti podpisu žalobce deponována částka 10.272 Kč na úhradu dluhu žalobce vůči zaměstnavateli.

14. Po právní stránce posoudil soud věc takto: Podle § 109 odstavce 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, (dále jen „zák. práce”) za vykonanou práci přísluší zaměstnanci mzda, plat nebo odměna z dohody za podmínek stanovených tímto zákonem, nestanoví-li tento zákon nebo zvláštní právní předpis jinak. Podle § 109 odstavce 2 zákona č. 262/2006 Sb., zák. práce mzda je peněžité plnění a plnění peněžité hodnoty (naturální mzdy poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci za práci, není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak. Podle § 113 odstavce 1 zákona č. 262/2006 Sb., zák. práce mzda se sjednává ve smlouvě nebo ji zaměstnavatel stanoví vnitřním předpisem anebo určuje mzdovým výměrem, není-li v odstavci 2 stanoveno jinak.

15. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Předmětem sporu mezi účastníky byla otázka vyplacení mzdy za měsíc květen 2020, když na výplatní listině absentoval podpis žalobce. Jak vyplynulo z výslechu svědků i z tvrzení žalované, které žalobce nikterak nezpochybňoval, byla u žalované praxe taková, že část mzdy, tzv. dobírka, byla zaměstnancům žalované vyplácena v hotovosti oproti podpisu zaměstnance. V daném případě žalobce namítal, že za měsíc květen mu mzda nebyla vyplacena, což prokazoval právě jeho chybějícím podpisem na výplatní listině, když by mu žalovaná peníze bez podpisu nepředala. [příjmení] žalované spočívala v tvrzení, že podpis žalobce byl nahrazen přílohou výplatní listiny, potvrzující deponaci části mzdy žalobce na úhradu škody, kterou žalobce žalované způsobil. Obranu žalované, kromě potvrzení o deponaci části mzdy, podepsané žalobcem, potvrzuje rovněž výpověď svědkyně [jméno] [příjmení], která byla jednání žalobce se žalovanou přítomna a která listinu„ Potvrzení o deponaci částky“ připravovala a vyplacení části mzdy žalobci potvrdila, zároveň vyloučila, že by bylo žalobci jakkoli vyhrožováno. Dle soudu je tato verze nepřímo prokazována i vyjádřeními samotného žalobce, který uvedl, že to, že mu nebyla vyplacena mzda za měsíc květen a červen (kterou však s ohledem na svůj podpis na výplatní listině po žalované nepožaduje) zjistil až v listopadu při kontrole výplatních pásek. Soudu se jeví jako vysoce nepravděpodobné, že by si žalobce, sám v insolvenčním řízení, nevšiml toho, že mu nebyla vyplacena část mzdy za 2 měsíce, nadto když za měsíc červen výplatní listinu podepsal. V tom případě by si jistě všiml, že oproti svému podpisu žádnou mzdu neobdržel. K uvedenému závěru rovněž přispívá fakt, že u zdejšího soudu bylo vedeno řízení pod sp. zn. [spisová značka], když toto řízení bylo zastaveno usnesením OS K. Vary č. j. [číslo jednací] z 24. 11. 2020 s PM k 12. 12. 2020, a to na základě zpětvzetí žaloby vzhledem k úhradě dluhu žalobcem (v tomto řízení na pozici žalovaného) v plné výši. Je sice pravdou, že slyšení svědci [jméno] [příjmení] a [příjmení] [příjmení] nepotvrdili převzetí části mzdy za měsíc květen žalovaným a svědek [příjmení] dokonce uvedl, že doplatek mzdy byl předáván žalovanou vždy oproti podpisu zaměstnance, to však tvrzení žalobce neprokazuje, když žalobce podepsal jednak listinu„ Potvrzení o deponaci částky“ a jednak výplatnici za měsíc červen. Naopak tyto výpovědi zapadají do řetěze nepřímých důkazů, na základě kterých má soud skutečnost, že žalovaná žalobci spornou část mzdy skutečně vyplatila, za prokázanou (viz. rozsudek NS ze dne 26. 6. 2014 sp. zn. 21 Cdo 2682/2013). S ohledem na shora uvedené tak soud žalobu v plném rozsahu zamítl, tak je uvedeno ve výroku I.

16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 14.810,40 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 15.880 Kč sestávající z částky 1.740 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 1.740 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (odpor, včetně jeho odůvodnění) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 1.740 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 10. 12. 2021, z částky 1.740 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 12. 4. 2022, z částky 1.740 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 31. 5. 2022 a z částky 1.740 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 12. 7. 2022 včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 12.240 Kč ve výši 2.570,40 Kč. Soud přiznal žalované za podaný odpor proti platebnímu rozkazu a odůvodnění odporu náhradu nákladů řízení pouze za jeden úkon právní služby, když odpor byl podán v blanketní podobě, bez řádného odůvodnění, které bylo učiněno právě až podáním ze dne 26. 7. 2022.