11 C 242/2024

Plný text

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl soudkyní JUDr. Mgr. Olgou Karfíkovou, LL.M., ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] pro 39 371,38 Kč / úvěr

I. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 7 832 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 7 832 Kč od 10. 12. 2023 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 29 000 Kč od 10. 12. 2023 do 10. 6. 2024, úroku z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky 29 000 Kč od 11. 6. 2024 do zaplacení a částky 2 539,38 Kč, zamítá.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 29 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 29 000 Kč od 11. 6. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 962,36 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice doplatek soudního poplatku ve výši 393 Kč, na účet Okresního soudu v Karlových Varech [číslo] [variabilní symbol], a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky 36 832 Kč s příslušenstvím a smluvní pokuty ve výši 2 539,38 Kč z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalované ze smlouvy o úvěru ze dne 26. 9. 2023 [číslo]. Na základě této smlouvy žalobkyně poskytnula žalované úvěr ve výši 29 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnutý úvěr včetně poplatku za poskytnutí úvěru a dalších poplatků za sjednané služby. Žalobkyně si ověřovala úvěruschopnost žalované nahlédnutím do veřejně přístupných registrů, dále vyšla z informací žalované o jeho příjmech a výdajích. Pro případ prodlení žalované se zaplacením úvěru byla mezi účastníky sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z jistiny až do zaplacení. Žalobkyně uvedla, že smlouva byla uzavřena elektronicky prostřednictvím internetové stránky www.flexifin.cz, prostřednictvím klientského profilu, do kterého se žalovaná přihlásila pomocí dvoufaktorového ověření. V prostoru klientského profilu byl žalované nejprve zpřístupněn formulář SECCI (Standard European Consumer Credit Information, tj. standardní předsmluvní informace o spotřebitelském úvěru), který odsouhlasila a poté návrh smlouvy o spotřebitelském úvěru, kterou žalovaná odsouhlasila kliknutím na opt-in volbu„ Podepisuji“. Žalované byla posléze smlouva o spotřebitelském úvěru a formulář SECCI automaticky zaslán na jí uvedenou emailovou adresu. Dopisem ze dne 31. 5. 2024 žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovanou k úhradě žalované částky.

2. Žalovaná proti žalobě ničeho nenamítala, po celou dobu řízení zůstala nečinná.

3. Soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání dle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“).

4. Soud na základě provedeného dokazování učinil tato skutková zjištění: Listina nazvaná jako smlouva o úvěru [číslo] byla podepsána elektronicky. Tato listina obsahuje identifikaci smluvních stran, kterými jsou žalobkyně a žalovaná, předmětem smlouvy je poskytnutí úvěru ve výši 29 000 Kč (jedná se o úvěrový limit s možností postupného čerpání). Tato smlouva obsahuje toliko podpis zástupce žalobkyně a dále obsahuje prohlášení„ Já, [celé jméno žalované], [rodné číslo], potvrzuji, že jsem Smlouvu přečetl a s jejím obsahem souhlasím. Tímto podepisuji.“ (z listiny nazvané jako smlouva o úvěru [číslo] ze dne 26. 9. 2023). Žalobkyně dne 26. 9. 2023 poukázala na účet žalované uvedený v listině označené jako smlouva o úvěru [číslo] částku ve výši 29 000 Kč (z přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli, ze sdělení [právnická osoba] ze dne 25. 11. 2024). Dopisem ze dne 31. 5. 2024, odeslaným téhož dne, byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky do tří dnů (z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 31. 5. 2024 a poštovního podacího lístku z téhož dne).

5. Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

6. Dle § 562 odst. 1, 2 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.

7. Dle § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce k podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5 nebo § 6 odst. 1.

8. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

9. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

10. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl- li závazek zrušen.

11. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

12. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

13. V dané věci nebylo prokázáno, že by žalovaná listinu označenou jako smlouva o úvěru [číslo] podepsala. Listinu lze podepsat vlastnoručně nebo uznávaným elektronickým podpisem. Jen takový způsob podpisu zaručuje jednak identifikaci jednající osoby a rovněž integritu podepisovaného dokumentu. Ani jedním z těchto způsobů však listina podepsána nebyla, resp. není zřejmé, o jaký způsob„ elektronického podpisu“ se mělo v daném případě jednat. Přiložená listina uznávaný elektronický podpis žalované neobsahuje. Potvrzení správnosti čísla účtu, vyplnění identifikačních údajů, ale ani kliknutí na virtuální tlačítko„ Podepisuji“ nezachycují nejen osobu, která jednání činí, ale ani samotný obsah právního jednání. Listina nazvaná jako smlouva o úvěru tak nesplňuje požadavky uvedené v § 7 zákona č. 297/2016 Sb., zákon o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce. Žalobkyně na výzvu soudu, aby prokázala platné uzavření smlouvy s parametry tvrzenými v žalobě, tj. dodržení kontraktačního procesu, nereagovala. S ohledem uvedené tak nelze na smlouvu hledět jako na řádně uzavřenou, neboť ji žalovaná řádně dle stanovených norem nepodepsala a smlouva je tak z tohoto důvodu neplatná.

14. Jelikož však bylo prokázáno zaslání částky 29 000 Kč na účet žalované a nebyl prokázán žádný právní důvod zaslání těchto prostředků, jedná se o bezdůvodné obohacení, které je žalovaná povinna vrátit ve smyslu § 2991 odst. 1 o. z. Žalovaná ničeho neuhradila (bylo na žalované, aby případně tvrdila a prokázala opak; ta však byla po celou dobu řízení procesně pasivní). Proto soud podle § 2993 o. z. zavázal žalovanou uhradit žalobkyni částku 29 000 Kč představující poukázané peněžní prostředky. Ve vztahu k této částce má pak žalobkyně právo na to, aby jí žalovaná zaplatila i úroky z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení se přitom žalovaná dostala až poté, co byla k zaplacení vyzvána. Žalovaná byla prokazatelně k vrácení dlužné částky vyzvána nejdříve předžalobní upomínkou ze dne 31. 5. 2024, a to ve lhůtě do tří dnů. Tato výzva byla žalované podle poštovního podacího lístku odeslána dne 31. 5. 2024. Z pravidelného chodu věcí, při zohlednění ustanovení § 573 občanského zákoníku je možno očekávat, že zásilka obsahující takovou výzvu došla do sféry žalované třetí pracovní den po odeslání, tedy dne 5. 6. 2024 a dne 6. 6. 2024 započala běžet třídenní lhůta pro zaplacení a poslední den lhůty připadl na den 10. 6. 2024. Ode dne 11. 6. 2024 je tedy žalovaná v prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení ve výši 29 000 Kč. Soud proto žalobě vyhověl ve výroku II. co do částky 29 000 Kč a z ní plynoucích požadovaných zákonných úroků z prodlení ode dne 11. 6. 2024 ve výši dle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbylém rozsahu soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení z větší míry úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 962,36 Kč, přičemž tato částka představuje 47,32 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 73,66 % a úspěchu žalované v rozsahu 26,34 %). Tyto náklady sestávají ze soudního poplatku v částce 1 969 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 39 371,38 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč.

16. Jelikož soud ve věci nevydal navrhovaný elektronický platební rozkaz, doměřil žalobkyni doplatek soudního poplatku ve výši 393 Kč dle položky [číslo] bodu 2, ve spojení s položkou 1, bodu 1 Sazebníku soudních poplatků.