11 C 243/2023

Plný text

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl soudkyní JUDr. Mgr. Olgou Karfíkovou, LL.M., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zvýšení výživného pro zletilé dítě

I. Soud schvaluje tento smír účastníků: Žalovaný je povinen přispívat na zvýšeném výživném pro žalobkyni částkou ve výši 6 500 Kč, vždy do každého 20. dne v měsíci předem k rukám žalobkyně s účinností od datum. Žádný z účastníků nepožaduje náhradu nákladů řízení.

II. Tímto se mění rozsudek Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 9. března 2020, č. j. 0 P 72/2015-112.

1. Odůvodnění tohoto usnesení odpovídá ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), ve spojení s § 169 odst. 4 o. s. ř.

2. Zletilá žalobkyně se návrhem ze dne datum domáhala proti žalovanému zvýšení výživného na částku 10 000 Kč, stanoveného žalovanému naposledy pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 9. března 2020, č. j. 0 P 72/2015-112, na částku 2 900 Kč měsíčně, a to s účinností od datum. Svůj návrh odůvodnila tím, že byla přijata na vysokou školu mimo své bydliště (v obec), tudíž si bude muset hradit ubytování na koleji či pronájem, menzu. Samozřejmě se jí zvýší i celkové výdaje na stravování, dojíždění atd.

3. Účastníci shodně navrhli, aby soud schválil smír ve znění uvedeném ve výroku I. tohoto usnesení.

4. Soud dospěl ve věci k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

5. Žalobkyně po řádném ukončení středoškolského studia na gymnáziu od září roku 2023 studuje bakalářský prezenční studijní program na filozofické fakultě Západočeské univerzity v obec, připravuje se tedy denním studiem na výkon budoucího povolání a není schopna se sama živit vlastní prací. Jsou to tedy její rodiče, kteří vůči ní mají vyživovací povinnost. O výživném pro žalobkyni (tehdy nezletilou) bylo naposledy rozhodnuto rozsudkem zdejšího soudu ze dne 9. března 2020, č. j. 0 P 72/2015-112, podle něhož se otec zavázal přispívat na její výživu částkou 2 900 Kč do každého 20. dne v měsíci předem k rukám matky s účinností od datum. Je nepochybné, že od roku 2020 došlo k zásadní změně poměrů především na straně žalobkyně, která nastoupila od září letošního roku ke studiu na vysoké škole, její potřeby jsou tak razantně navyšovány především výdaji spojenými s tímto studiem včetně dopravy a ubytování v místě studia. Žalobkyně vyčíslila své měsíční náklady v celkové výši 18 090 Kč. Žalobkyně si jako nájemce pronajala bytovou jednotku (pokoj o podlahové ploše 14 m2 vymezený v době adresa postaveném na pozemku parc. číslo pro obec Plzeň, katastrální území Lobzy u Katastrálního úřadu pro příjmení kraj) za účelem užívání k bydlení, výše nájemného bylo dohodnuta ve výši 6 500 Kč měsíčně Co se týče výdělkových poměrů otce žalobkyně, došlo od doby posledního rozhodnutí o výši výživného k jejich změně, nikoli však výrazné. Otec v současné době dosahuje průměrného měsíčního příjmu ve výši cca 26 900 Kč. I v současné době žalovaný nevlastní žádný nemovitý majetek, osobní automobil ani jiné hodnotné movité věci. Co se týče příjmových poměrů na straně matky žalobkyně, matka žalobkyně měla v roce 2022 měsíční příjem 27 000 Kč s tím, že příjem v roce 2023 by měl být obdobný. I na straně matky žalobkyně došlo ke zvýšení výdělkových poměrů (stejně jako na straně otce se však nejedná o výraznou změnu). V současné době matka nevlastní motorové vozidlo ani žádný nemovitý majetek. Žalovaný platí žalobkyni dobrovolně od října 2022 běžné výživné v částce 4 500 Kč měsíčně, tedy nad rámec výživného stanoveného naposledy soudem ve výši 2 900 Kč.

6. Soud dospěl k následujícím právním závěrům:

7. Podle § 99 odst. 1 věty první o. s. ř. připouští-li to povaha věci, mohou účastníci skončit řízení soudním smírem. Podle § 99 odst. 2 věty první o. s. ř. soud rozhodne o tom, zda smír schvaluje; neschválí jej, je-li v rozporu s právními předpisy.

8. Z citovaných ustanovení vyplývá, že nelze schválit smír ve věcech, u nichž jejich povaha nepřipouští uzavření smíru, a tehdy, kdyby smír byl v rozporu s právními předpisy. Právní teorie i soudní praxe zastává názor, že povaha věci připouští uzavření smíru zpravidla ve věcech, v nichž jsou účastníci v typickém dvoustranném poměru, jestliže hmotně právní úprava nevylučuje, aby si účastníci mezi sebou upravili právní vztahy dispozitivními úkony. Z uvedeného vyplývá, že povahou věci je vyloučeno uzavřít smír zejména a) ve věcech, v nichž lze zahájit řízení i bez návrhu (srov. § 13 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, (dále jen „z. ř. s.”)); b) ve věcech, v nichž se rozhoduje o osobním stavu (srov. 13 z. ř. s. ve spojení s §§ 367, 371 z. ř. s.); c) ve věcech, v nichž hmotné právo nepřipouští vyřízení věci dohodou účastníků právního vztahu. Zda smír není v rozporu s právními předpisy je soud povinen zkoumat při rozhodování o schválení smíru. Protože smír je dvoustranným dispozitivním úkonem účastníků řízení, který má základ v hmotném právu, je smír v rozporu s právními předpisy zejména tehdy, jestliže a) dohoda účastníků je z hlediska obecných požadavků kladených na právní úkony neplatná; z tohoto pohledu je v rozporu s právními předpisy i takový smír, který nebyl učiněn určitě a srozumitelně (uvedený požadavek je důležitý také proto, že schválený smír je titulem pro exekuci); b) se příčí kogentním ustanovením zákona nebo je obchází (srov. příjmení, příjmení, příjmení, příjmení, Občanský soudní řád, Komentář, I. díl, 6. vydání, 2003, C.H.Beck, str. 332, bod 5 a 6).

9. V posuzované věci se žalobkyně domáhá zvýšení výživného s odůvodněním, že od doby, kdy bylo naposledy soudem rozhodováno o výživném (byla schválena dohoda rodičů), došlo k významné změně poměrů na její straně. Z toho, co bylo řečeno o přípustnosti uzavření soudního smíru, je nepochybné, že předmětem tohoto řízení jsou subjektivní majetková práva, jimiž mohou účastníci (jejich nositelé) podle jejich povahy i podle příslušných zákonných předpisů (k tomu srovnej § 855, § 859 o. z.) volně nakládat, o nichž se rozhoduje ve sporném řízení, a ve kterém tedy účastníci mohou uzavřít smír. Soud proto účastníky navržený smír schválil.

10. Součástí smíru je ujednání účastníků o nákladech řízení, a proto o nich soud zvlášť nerozhodoval. Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. Nebude-li plněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, lze se jeho splnění domáhat výkonem rozhodnutí dle části šesté o. s. ř., či exekucí dle příslušných ustanovení zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu.