11 C 269/2025

Plný text

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl soudkyní JUDr. Mgr. Olgou Karfíkovou, LL.M., ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] pro 24 611 Kč / zápůjčka

I. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 5 659 Kč, úroku z prodlení ve výši 14,75 % z částky 5 659 Kč od 2. 6. 2024 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 14,75 % z částky 14 350 Kč od 2. 6. 2024 do 27. 3. 2025, úroku z prodlení ve výši 2,75 % z částky 14 350 Kč od 28. 3. 2025 do zaplacení, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč, částky 4 602 Kč, zamítá.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 14 350 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 14 350 Kč od 28. 3. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice doplatek soudního poplatku ve výši 246 Kč, na účet Okresního soudu v Karlových Varech [číslo] [variabilní symbol], a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalované domáhala zaplacení částky 20 009 Kč (jistina + poplatek), náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč a smluvní pokuty ve výši 4 602 Kč s tím, že žalobkyně s žalovanou prostřednictvím prostředků komunikace na dálku uzavřely dne 2. 5. 2024 smlouvu o zápůjčce na poskytnutí částky 16 300 Kč. Žalobkyně částku poskytla, žalovaná však svoji povinnost podle smlouvy splnila pouze z části, na svůj dluh uhradila 1 950 Kč (o tuto částku žalobkyně ponížila smluvní pokutu). Ke zkoumání úvěruschopnosti žalované žalobkyně v žalobě konstatovala, že před uzavřením smlouvy si žalobkyně od žalované vyžádala informace o jejích rodinných, pracovních, příjmových, výdajových a jiných relevantních poměrech a tyto ověřila na základě dokumentů vyžádaných od žalované, resp. případně nahlédnutím do relevantních databází. Na základě tohoto prověření žalobkyně dospěla k závěru, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalované úvěr splácet a v návaznosti na toto prověření byla s žalovanou uzavřena smlouva o zápůjčce.

2. K výzvě soudu, aby žalobkyně doplnila svá tvrzení v žalobě, jakým způsobem a jaké získala informace o schopnosti žalované splácet úvěr a označila důkazy k prokázání doplněných tvrzení, žalobkyně písemným podáním doručeným soudu dne 15. 9. 2025 sdělila, že žádná skutková tvrzení doplňovat nebude.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, po celou dobu řízení zůstala pasivní.

4. Soud ve věci rozhodl za splnění podmínek podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“).

5. Protože žalovaná ve věci ničeho nenamítala, provedl soud k důkazu pouze listiny předložené žalobkyní.

6. Z listiny nazvané jako smlouva o zápůjčce ze dne 2. 5. 2024 bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaná uzavřely prostřednictvím prostředků komunikace na dálku smlouvu o zápůjčce ve výši 16 300 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 3 709 Kč do 1. 6. 2024 s tím, že v případě včasného splacení a současně v případě poskytnutí zápůjčky v rámci marketingové akce měl být poplatek 0 Kč a úrok 0 %, aniž by však bylo zřejmé, zda k takovému poskytnutí došlo. Smlouva obsahovala údaj o RPSN 2 969 %, o sjednání smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně; účastníci jednali ceny poplatků za výzvy od 30 Kč (SMS upomínka), přes 500 Kč za písemnou upomínku a výzvu úhradě po 750 Kč za předání spisu inkasní agentuře a až 1 800 Kč na účelné náklady spojené s vymáháním inkasní agenturou. Poplatek za prodloužení lhůty splatnosti činil pro 7 dnů 15 % z aktuálně dlužné jistiny, pro 15 dnů a 20 % z aktuálně dlužné jistiny a pro 30 dnů 25 % výše aktuálně dlužné jistiny. Pro případ prodlení klienta přirůstaly poplatky a úroky k jistině zápůjčky. Smlouva odkazovala na Všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba], s.r.o.; smlouva obsahovala ujednání o prodloužení splatnosti o 7 dnů (při zaplacení poplatku 15 % z výše aktuálně dlužné jistiny), o 15 dnů (při zaplacení poplatku 25 % z výše aktuálně dlužné jistiny) a o 30 dnů (při zaplacení poplatku 32,5 % z výše aktuálně dlužné jistiny).

7. Z výpisu z běžného účtu žalobkyně soud zjistil odepsání částky 16 300 Kč ve prospěch účtu č. [bankovní účet] (účet žalované podle smlouvy), datum odepsání 2. 5. 2024.

8. Žalobkyně předložila písemné upomínky (opakované výzvy) z 8. 6. 2024, 15. 6. 2024, 22. 6. 2024, 1. 7. 2024 a 16. 7. 2024, kterými byla žalovaná urgována o zaplacení dluhu podle smlouvy. Z předložených listin nevyplývalo odeslání, popř. doručení dopisů žalované.

9. Žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzývala před podáním žaloby žalovanou k dobrovolnému splnění dluhu ve lhůtě tří dnů (s odesláním výzvy k 19. 3. 2025, jak vyplývalo z podacího lístku).

10. Soud převzal svá skutková zjištění výše za skutkový závěr ve věci.

11. Soud dospěl k následujícím právním závěrům:

12. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ občanský zákoník“), smlouvou o zápůjčce přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

13. Podle § 75 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o zápůjčce (dále též jen„ zákon č. 257/2016 Sb.“ či„ zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

14. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

15. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

16. Podle § 1813 občanského zákoníku se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Podle § 1815 občanského zákoníku k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.

17. Podle § 2 odst. 3 občanského zákoníku výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.

18. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 věta první občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

19. Podle § 2991 odst. 1, 2 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

20. Podle § 2993 věty první občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

21. Mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena spotřebitelská smlouva o zápůjčce ve smyslu ustanovení § 2390 občanského zákoníku, na jejímž základě žalobkyně poskytnula žalované zápůjčku ve výši 16 300 Kč a žalovaná se ji zavázala splatit včetně poplatku ve výši stanovené smlouvou. Žalovaná své povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně neplnila, žalobkyni uhradila toliko částku 1 950 Kč (jak tvrdila sama žalobkyně). S ohledem na uvedené má žalobkyně nepochybně právo na vrácení jistiny, nicméně smlouvu musel soud podrobit zkoumání z hlediska ochrany spotřebitele, včetně zkoumání úvěruschopnosti žalované žalobkyní.

22. Úvěrová smlouva (smlouva o zápůjčce) může být platná jen tehdy, pokud poskytovatel úvěru (zápůjčky) řádně zkoumal úvěruschopnost spotřebitele a po tomto zkoumání zjistil, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr (zápůjčku) splácet.

23. K procesu posuzování úvěruschopnosti žalované žalobkyně v žalobě uvedla, že před uzavřením smlouvy si žalobkyně od žalované vyžádala informace o jeho rodinných, pracovních, příjmových, výdajových a jiných relevantních poměrech a tyto ověřila na základě dokumentů vyžádaných od žalované (kdy žalovaná je dle § 84 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. povinna poskytnout žalobkyni úplné a pravdivé informace), resp. případně nahlédnutím do relevantních databází. Na základě tohoto prověření žalobkyně dospěla k závěru, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalované úvěr splácet a v návaznosti na toto prověření byla s žalovanou uzavřena smlouva o zápůjčce.

24. Žalobkyně však netvrdila ani neprokázala, jakým konkrétním způsobem byla posouzena úvěruschopnost žalované, ačkoliv byla soudem ke splnění této povinnosti vyzvána. Žalobkyně k této výzvě soudu pouze sdělila, že nic dalšího doplňovat nehodlá.

25. Tvrzení žalobkyně uvedená v žalobě neodpovídají předloženým důkazům. Z provedeného dokazování nevyplývá, že by žalovaná byla prověřen např. prostřednictvím insolvenčního rejstříku, bankovního i nebankovního registru klientských informací a s jakým výsledkem ani to, jak byly konkrétní informace o majetkových poměrech žalované při poskytování úvěru žalobkyní hodnoceny. Stejně tak není zřejmé, jaké konkrétní informace o rodinných, pracovních, příjmových, výdajových a jiných relevantních poměrech získala žalobkyně přímo od spotřebitele. Dokumenty, ze kterých by bylo možné ověřit příjmy a výdaje žalované a domácnosti, soudu taktéž doloženy nebyly. Podle soudu tedy není zřejmé, zda a jaké informace potřebné k posouzení úvěruschopnosti žalobkyně od žalované získala, zda a jaké dokumenty nezbytné k řádnému posouzení úvěruschopnosti žalované byly žalobkyni skutečně doloženy, a jaké údaje obsahovaly. Proces přezkoumání úvěruschopnosti je myšlenkovým postupem, který je možné objektivizovat a přezkoumat toliko předložením odpovídajících listin. Žalobkyně v tomto smyslu žádné listiny soudu (ani přes výzvu) nepředložila.

26. V souzené věci soud dospěl k závěru, že žalobkyně jako poskytovatel úvěru nedostála odborné péče náležitě zjistit schopnost žalované splácet úvěr, tedy nesplnila svou povinnost stanovenou ji zákonem, když posouzení úvěruschopnosti řádně neprovedla. Důsledku tohoto postupu a nesplnění zákonné povinnosti je absolutní neplatnost posuzované úvěrové smlouvy.

27. Soud proto uzavřel, že posuzovaná spotřebitelská smlouva, která odporuje § 580 odst. 1 občanského zákoníku, je absolutně neplatná a k této neplatnosti přihlédl bez návrhu (§ 588 občanského zákoníku).

28. Podle neplatné smlouvy jsou účastníci si povinni vrátit vzájemně poskytnutá plnění (k tomu srovnej § 2993 občanského zákoníku), na ostatní sjednaná plnění nemá žalobkyně podle neplatné smlouvy nárok. Protože žalovaná uhradila z titulu této neplatné smlouvy částku v celkové výši 1 950 Kč (jak tvrdila žalobkyně a žalovaná toto tvrzení nerozporovala), ale byla jí poskytnuta částka 16 300 Kč, musel soud vypořádat účastníky poskytnutá plnění podle neplatné smlouvy. Protože výše žalobkyní poskytnutého plnění přesahuje plnění poskytnuté žalovanou (16 300 Kč – 1 950 Kč), soud žalobě v rozdílu poskytnutých plnění, tj. ve výši 14 350 Kč, vyhověl. Soud žalobě vyhověl i ohledně zákonného úroku z prodlení z přiznané částky v souladu s § 1970 občanského zákoníku ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Pokud se týče splatnosti, pak se soud domnívá, že dluh žalované se stal splatným na základě předžalobní výzvy (tj. ke dni 27. 3. 2025; při obvyklém běhu věcí byla výzva doručena třetí pracovní den od odeslání), neboť není možné uvažovat o splatnosti sjednané původní smlouvou o zápůjčce, jež byla soudem zhodnocena jako neplatná. Od 28. 3. 2025 má proto žalobkyně právo na zákonný úrok z prodlení z důvodně požadované částky ve výši 14 350 Kč, ve zbytku soud žalobu jako nedůvodně podanou zamítnul.

29. Pro úplnost v souvislosti se závěrem vysloveným v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, soud uvádí, že přiměřenost lhůty stanovené v předžalobní výzvě bez dalšího plyne z toho, že ji stanovila sama žalobkyně a žalovaná proti této lhůtě nikterak neprotestovala, a to ani z hlediska ustanovení § 87 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru. Lze tak zkonstatovat, že nereagovala-li žalovaná nikterak na tuto výzvu žalobkyně k plnění, neuplatnila ani svoji námitku nepřiměřenosti (vzhledem k jeho možnostem) žalobkyní navrhované lhůty k plnění. Tuto námitku pak žalovaná nevznesla ani v rámci předmětného řízení, když po celou dobu zůstala procesně nečinná.

30. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť procesní úspěch stran byl téměř shodný (soud vzal přitom v úvahu i žalované příslušenství).

31. Jelikož soud ve věci nevydal navrhovaný elektronický platební rozkaz, doměřil žalobkyni doplatek soudního poplatku ve výši 246 Kč dle položky [číslo] bodu 2., ve spojení s položkou 1, bodu 1. Sazebníku soudních poplatků.